Array ( [0] => 15516792 [id] => 15516792 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Špicberky [uri] => Špicberky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|pohoří Špicberky na [[Měsíc]]i, viz [[Montes Spitzbergen]]}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Svalbardu [3] => | úřední název = Svalbard [4] => | vlajka = Flag of Norway.svg [5] => | článek o vlajce = Norská vlajka [6] => | znak = Svalbard våpenskjold med krone.svg [7] => | mapa umístění = Norway-Svalbard.svg [8] => | rozloha = 62 049 [9] => | počet obyvatel = 2 530 [10] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [11] => | hustota = 0,044 [12] => | jazyk = [[norština]] (úřední) [13] => | nejvyšší hora = [[Newtontoppen]] [14] => | výška nejvyšší hory = 1717 [15] => | hlavní město = [[Longyearbyen]] [16] => | státní zřízení = území je částí [[Norsko|Norského království]] [17] => | funkce1 = Guvernér [18] => | vládce1 = Lars Fause [19] => | měna = [[norská koruna]] [20] => | kód měny = NOK [21] => | ison = 744 [22] => | iso3 = SJM [23] => | iso2 = SJ [24] => | mpz = N [25] => | domény = .sj .no [26] => | předvolba = +47 [27] => | čas = +1 ([[letní čas|letní]] +2) [28] => | úřední název česky = Špicberky [29] => }} [30] => '''Špicberky''', norsky '''Svalbard''', je [[Norsko|norské]] [[souostroví]] v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Nachází se severně od [[Evropa|evropské]] pevniny, zhruba uprostřed mezi severním pobřežím Norska a [[Severní pól|severním pólem]].{{Citace monografie [31] => | příjmení1 = Bradnová [32] => | jméno1 = Hana [33] => | spoluautoři = kolektiv autorů [34] => | titul = Geografický místopisný slovník světa [35] => | místo = Praha [36] => | počet stran = 924 [37] => | strany = 789 [38] => | isbn = 80-200-0445-9 [39] => | vydavatel = Academia [40] => | vydání = 1 [41] => | rok = 1993 [42] => }} Je to skupina ostrovů roztroušených mezi [[74. rovnoběžka severní šířky|74°]] a [[81. rovnoběžka severní šířky|81° severní šířky]] a mezi [[10. poledník východní délky|10°]] a [[34. poledník východní délky|34° východní délky]]. Největším ostrovem souostroví je [[Západní Špicberk]], následují [[Severovýchodní země]] a [[Edgeův ostrov]]. Největším městem je [[Longyearbyen]].{{Citace elektronického periodika [43] => | titul = The World's Northernmost Town Is Changing Dramatically - Scientific American [44] => | periodikum = web.archive.org [45] => | url = https://www.scientificamerican.com/article/the-worlds-northernmost-town-is-changing-dramatically/ [46] => | datum vydání = 2021-05-18 [47] => | datum přístupu = 2022-09-27 [48] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210518153619/https://www.scientificamerican.com/article/the-worlds-northernmost-town-is-changing-dramatically/ [49] => | datum archivace = 2021-05-18 [50] => }} [51] => [52] => Zároveň je to nejsevernější část [[Norsko|Norského království]]. Přísně vzato se Špicberky (Spitsbergen) jmenuje pouze největší ostrov na západě [[souostroví]], označování celého souostroví tímto jménem je ale značně rozšířené, byť nepřesné. Podle [[Špicberská dohoda|Špicberské dohody]] ze dne 9. února 1920 je souostroví pod přímou suverenitou [[Norsko|Norska]] a podle zákona ze dne 17. června 1925 rovněž částí Norského království. Trvale obývané jsou pouze tři ostrovy: [[Západní Špicberk]] (''Spitsbergen''), [[Medvědí ostrov]] (''Bjørnøya'') a [[Ostrov Naděje|Hopen]]. [53] => [54] => Podle Špicberků pojmenovala anglická astronomka [[Mary Adela Blaggová]] pohoří [[Montes Spitzbergen]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].{{Citace monografie [55] => | příjmení = Rükl [56] => | jméno = Antonín [57] => | odkaz na autora = Antonín Rükl [58] => | titul = Atlas Měsíce [59] => | vydavatel = Aventinum [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 1991 [62] => | kapitola = Aristillus [63] => | strany = 50/12 [64] => | isbn = 80-85277-10-7 [65] => }} [66] => [67] => [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích]] provozuje na Špicberkách [[Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody|Českou arktickou výzkumnou stanici]]. [68] => [69] => == Historie == [70] => První obyvatelé se na Špicberkách mohli vyskytovat již v [[Eneolit|eneolitu]]. [[Švédové|Švédský]] [[archeolog]] H. Christiansson našel na ostrovech [[pazourek]], který datoval do období 3 000 let před naším letopočtem.{{Citace monografie [71] => | příjmení = Bjerck [72] => | jméno = Hein B. [73] => | titul = Stone Age settlement on Svalbard? [74] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/polar-record/article/stone-age-settlement-on-svalbard-a-reevaluation-of-previous-finds-and-the-results-of-a-recent-field-survey/008B6247820748330771D94AE64CDECE [75] => | vydavatel = Cambridge University Press [76] => | rok = 2009 [77] => | jazyk = anglicky [78] => }} [79] => Jeho nález je však osamocený a další jiné předměty či pozůstatky obydlí nebyly nalezeny. Špicberky byly objeveny koncem 12. století [[Vikingové|Vikingy]]. Poprvé se o ''Svalbard'' zmiňují islandské historické písemnosti z roku [[1194]]. Podle ruských zdrojů byli prvními objeviteli Špicberk ruští [[Pomorové]], kteří se začátkem 12. století vydávali za mroži severně od Medvědího ostrova. Rusové také dali ostrovům název Grumant, který vznikl zkomolením slova Grunland ([[Grónsko]]), země ker a ledu, o jejíž existenci se zřejmě doslechli od Švédů. Podle zápisků [[Novgorodská republika|novgorodského]] kupce Ivana Novgorodce Pomorové na Grunmantu měli své rybářské a lovecké chatrče.{{Citace monografie [80] => | příjmení = Skřivan [81] => | jméno = Aleš [82] => | příjmení2 = Křivský [83] => | jméno2 = Petr [84] => | titul = Moře, objevy, staletí [85] => | vydání = první [86] => | vydavatel = Mladá fronta [87] => | místo = Praha [88] => | rok vydání = 1980 [89] => | počet stran = 302 [90] => | strany = 142 [91] => }}{{Citace monografie [92] => | příjmení = Pospelov [93] => | jméno = E.M. [94] => | příjmení2 = [95] => | jméno2 = [96] => | titul = Шпицберген // Географические названия мира: Топонимический словарь [97] => | vydání = 2. [98] => | vydavatel = Русские словари [99] => | místo = Moskva [100] => | rok vydání = 2002 [101] => | počet stran = 512 [102] => | strany = 475 [103] => | isbn = 5-17-002938-1 [104] => }}{{Citace elektronického periodika [105] => | titul = Между полюсом и Европой (Зингер Е.) [106] => | periodikum = antarctic.su [107] => | url = http://antarctic.su/books/item/f00/s00/z0000006/st006.shtml [108] => | datum přístupu = 2021-01-08 [109] => }} [110] => Názor, že byly Špicberky objeveny ruským [[Etnikum|etnikem]] Pomorů prosazovali [[Sovětský svaz|sovětští]] historici, pro toto tvrzení však nebyly doloženy žádné archeologické důkazy a je tak pravděpodobně lživé.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Arlov [112] => | jméno = Thor B. [113] => | titul = A short history of Svalbard [114] => | vydavatel = Norwegian Polar Institute [115] => | místo = Oslo [116] => | rok = 1994 [117] => | isbn = 82-90307-55-1 [118] => }} [119] => Později tento objev upadl v zapomnění a v roce 1596 byly Špicberky znovuobjeveny [[Holandsko|holandským]] mořeplavcem [[Willem Barents|Willemem Barrentsem]].{{Citace monografie [120] => | titul = Universum, všeobecná encyklopedie. 9. díl [121] => | vydavatel = Odeon, Euromedia Group [122] => | místo = Praha [123] => | rok = 2001 [124] => | vydání = 1 [125] => | počet stran = 646 [126] => | kapitola = Špicberky [127] => | strany = 315 [128] => | isbn = 80-207-1060-4 [129] => }} [130] => Souostroví je popsáno rovněž v islandské zeměpisné „encyklopedii“ [[Landnåmsboken]] z konce 12. století; neví se však, zda jsou v tomto díle popisovány opravdu dnešní Špicberky. V tradiční [[norština|norštině]] se zdejší zemi říká Svalbarði – doslovný překlad by byl tedy „chladný okraj“. Opravdu nepopíratelným objevitelem se stal až Holanďan [[Willem Barents]], který zde přistál v roce [[1596]], ale královské Holandsko respektovalo dánsko-norskou svrchovanost nad tímto územím. Mezi roky [[1612]]–[[1720]] se zdejší vody při západním pobřeží staly důležitou velrybářskou oblastí, lovili zde [[Dánové]], [[Nizozemci|Holanďané]], [[Angličané]], [[Francouzi]] a [[Norové]]. Odhaduje se, že samotní [[Nizozemci|Holanďané]] vylovili něco okolo 60 000 velryb. Lov řídili ze základny [[Smeerenburg]] (česky ''Tukové město)''{{Citace monografie [131] => | příjmení = Bártl [132] => | jméno = Stanislav [133] => | titul = Arktida stopami průkopníků [134] => | vydání = 1 [135] => | vydavatel = Olympia [136] => | místo = Praha [137] => | rok vydání = 1986 [138] => | počet stran = 182 [139] => | strany = 13 [140] => }}, kterou zde založili; ta jim také sloužila jako základna pro arktické expedice. V průběhu roku [[1671]] provedl kompletní pozorování místní [[květena|flory]] a [[fauna|fauny]] německý lékař [[Friedrich Martens]]. [141] => [142] => Jako výchozí bod si Špicberky vybralo i mnoho polárních expedicí, mj. expedice [[Roald Amundsen|Roalda Amundsena]] a [[Umberto Nobile|Umberta Nobileho]] – lety vzducholodí [[Norge]] a [[Italia]] k severnímu pólu. Ostrovy byly kompletně [[geologie|geologicky]] zmapovány až mezi roky [[1940]]–[[1980]] geology z [[Cambridge]] a dalších univerzit vedených většinou [[Brian Harland|Brianem Harlandem]]. [143] => [144] => Po napadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] dne 22. června 1941 bylo veškeré civilní obyvatelstvo Špicberků evakuováno britskou válečnou lodí – Rusové do [[Sovětský svaz|SSSR]] a Norové do [[Spojené království|Velké Británie]] (pevninské Norsko bylo v té době již německým protektorátem). Všechny strategické objekty byly pak zničeny (těžební zařízení na ropu a uhlí, elektrárna a radiostanice). Norská [[Posádka|vojenská posádka]] ale zůstala v [[Longyearbyen]]u, [[Barentsburg]]u a [[Svea]]. 8. září 1943 však byly tyto jednotky napadeny masívním útokem německých sil z bitevní lodi [[Tirpitz (1939)|Tirpitz]], 7 Norů bylo v obranném boji zabito, 41 mužů bylo zajato a odvezeno do zajetí v Německu, zbytek posádky se zachránil v horách. SSSR vznesl v roce [[1944]] požadavek, aby se souostroví Špicberky stalo společným [[Norsko-sovětské kondominium|norsko-sovětským kondominiem]] (''felleseie'') a [[Medvědí ostrov|Bjørnøya]] přímo částí sovětského území. Později byl tento požadavek stažen. [145] => [146] => Dne 1. června 1973 rozhodla norská vláda o vytvoření tří [[Národní park|národních parků]], dvou velkých [[Přírodní rezervace|přírodních rezervací]] a celkem patnácti ptačích chráněných rezervací na souostroví. V roce [[1973]] začala také stavba zpevněné přistávací dráhy na letišti [[Svalbard lufthavn]] v [[Longyear]]. První letadlo zde přistálo 14. září 1974, letiště pak bylo oficiálně otevřeno dne 2. září 1975. [147] => [148] => == Mezinárodní postavení == [149] => [[Špicberská dohoda]] z [[9. únor|9. února]] [[1920]] přiznává [[Norsko|Norsku]] svrchovanost nad tímto územím, ale území musí zůstat demilitarizované. [[Norové]] převzali správu nad ostrovy v roce [[1925]]. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody (dohodu podepsalo i bývalé [[Československo]]) stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Díky této dohodě zde mohla vzniknout osada [[Barentsburg]] mající stálé ruské osídlení. Další ruská osada [[Pyramiden]] je od roku [[1998]] téměř opuštěné místo od chvíle, kdy 31. března byla ukončena těžba a 900 obyvatel bylo kvapně evakuováno; přes zimu zde bývá 2–5 lidí, v létě je jich zde více. Osada Grumant zůstala opuštěná po odchodu Rusů stejně, jako některá další sídla. Bývaly časy, kdy na Špicberkách byla [[Rusko|ruská]] populace větší než [[Norsko|norská]], ale to dnes již neplatí. Obyvatelstvo je velmi různorodé (včetně např. Thajců), Norové však mírně převažují nad ostatními národy. [150] => [151] => Jmenovaný guvernér (sysselmann) Špicberk sídlí v městečku [[Longyearbyen]], které je také administrativním centrem. Od roku [[1995]] je správcem Svalbardu, tedy i [[Medvědí ostrov|Medvědího ostrova]], fylkesmann [[Nordland]]u. [152] => [153] => [[Soubor:Sv-map.png|náhled|Mapa Špicberk]] [154] => [[Soubor:Prins-karls-forrland pho.jpg|náhled|320px|Prins Karls Forland]] [155] => [156] => == Přírodní poměry == [157] => === Geografie === [158] => Špicberky tvoří skupina ostrovů v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]] rozprostírající se mezi 74° a 81° severní šířky a mezi 10° a 34° východní délky. Je to druhá nejsevernější část [[Evropa|Evropy]]. Celková rozloha ostrovů je 62 050 km². [159] => [160] => Souostroví dominují tři největší ostrovy [[Západní Špicberk]] (37 673 km²), [[Severovýchodní země]] (14 443 km²) a [[Edgeův ostrov]] (5074 km²). Další významné ostrovy jsou [[Barentsův ostrov]] (1288 km²), [[Bílý ostrov]] (Kvitøya) (682 km²), [[Země prince Karla]] (615 km²), [[Kongsøya]] (191 km²) v souostroví [[Země krále Karla]], [[Medvědí ostrov]] (178 km²), [[Svenskøya]] (137 km²) a [[Wilhelmøya]] (120 km²). [161] => [162] => Špicberky jsou z 60 % pokryté ledovci nebo sněžnými pláněmi. V říjnu 2010 byla na Špicberkách objevena pravděpodobně nejsevernější krasová jeskyně na světě (českým objevitelem v angličtině nazývaná ''Pepa Cave'').{{Citace elektronického periodika [163] => | příjmení = Bílek [164] => | jméno = Vladimír [165] => | titul = Hradecká expedice na Špicberky objevila nejsevernější krasovou jeskyni [166] => | periodikum = iDNES.cz [167] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [168] => | datum vydání = 2011-01-04 [169] => | datum aktualizace = [170] => | datum přístupu = 2011-01-05 [171] => | url = http://hradec.idnes.cz/hradecka-expedice-na-spicberky-objevila-nejsevernejsi-krasovou-jeskyni-1oi-/hradec-zpravy.asp?c=A110104_1508434_hradec-zpravy_klu [172] => | issn = [173] => }} [174] => Místní arktické podnebí ovlivňuje [[Atlantský oceán|Severní Atlantik]]. Ostrovy leží daleko za [[polární kruh|polárním kruhem]], přesto zde moře většinou nezamrzá. [175] => [176] => V [[Longyearbyen]], jsou takzvané [[bílá noc|bílé noci]] od [[20. duben|20. dubna]] do [[23. srpen|23. srpna]], tmu tu naopak mají od [[26. říjen|26. října]] do [[15. únor|15. února]]. [177] => [178] => === Klima === [179] => [[Golfský proud]] (resp. Norský proud) výrazně otepluje zejména západní pobřeží. V letních měsících bývá [[Grónské moře]] v okolí Špicberk zcela bez ledu. Průměrná teplota v červenci +5 °C a v lednu −12 °C (v 60. letech to bylo −25 °C, v této dekádě však byla celosvětově nižší teplota než v předchozích letech zřejmě vlivem sopečných výbuchů). Teplota klesá směrem na východ. Díky [[Seznam místních názvů větrů#Fén|föhnům]] může teplota stoupnout i na 15 °C. Roční úhrn srážek je 400–500 mm, ve vnitrozemí 200 mm. Srážky jsou v drtivé většině sněhové. [180] => [[Soubor:Arctic bell-heather.jpg|náhled|180px|vlevo|Ukázka kvetoucí flóry – ''[[Cassiope tetragona]]'']] [181] => [182] => === Příroda === [183] => Souostroví je územím několika národních parků, kvůli kterým je v určitých obdobích na některá území zcela zakázán přístup (např. k ostrovu Prince Karla se celý rok nesmí člověk přiblížit blíže než na 500 m, ostrov Moffen je chráněn od 15. 5. do 15. 9., kdy je možné se přiblížit maximálně na 300 m, jižní část ostrova Bjørnøya nesmí být vůbec navštěvována 1. 4.–31. 8., severní část pak 15. 6.–31. 8. apod.). [184] => Je zde hnízdiště mnoha mořských ptáků a dokonce i dvou pěvců, kteří sem migrují a v létě hnízdí. [185] => Jsou zde také čtyři druhy savců: hraboš (''[[Microtus epiroticus|Microtus]] levis''), [[liška polární]], [[sob špicberský]] (poddruh soba, příbuzného grónským sobům) a [[medvěd lední|medvědi lední]]. Protože jsou zde medvědi lední poměrně rozšíření, všichni, kdo jdou mimo osídlení, musí dodržovat bezpečnostní opatření, jedním z nich je nošení pušky. Nicméně zákony chrání medvěda ledního a je zapovězeno je rušit a jakkoliv obtěžovat. [186] => [187] => Roste zde i přes drsné přírodní podmínky spousta rostlin, téměř všechny jsou malé a během krátkého léta musí stihnout rychle odkvést. Roste zde i nejnižší prales na Zemi, složený z místního poddruhu břízy. [188] => [189] => === Zkameněliny === [190] => Na Špicberkách byla objevena také bohatá fosilní fauna vyhynulých mořských plazů z pozdně [[Jura|jurského]] a raně [[Křída|křídového]] období (před 150 až 139 miliony let).Lene L. Delsett; ''et al.'' (2019). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/gto.12256 Mesozoic marine reptiles from Spitsbergen and their ecosystems]. ''Geology Today'' '''35'''(1): 20-25. doi: https://doi.org/10.1111/gto.12256 Mezi nejzajímavější objevy patří fosilie [[Plesiosauria|plesiosaurů]], dravých mořských plazů z období druhohor.Aubrey Jane Roberts, Patrick S. Druckenmiller, Benoit Cordonnier, Lene L. Delsett & Jørn H. Hurum (2020). [https://peerj.com/articles/8652/ A new plesiosaurian from the Jurassic-Cretaceous transitional interval of the Slottsmøya Member (Volgian), with insights into the cranial anatomy of cryptoclidids using computed tomography.] ''PeerJ''. '''8''':e8652. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.8652 V době druhohor byla tato oblast rovněž za severním polárním kruhem, takže místní ekosystémy byly obývány druhy živočichů a rostlin odolnými vůči chladu .https://medium.seznam.cz/clanek/vladimir-socha-dinosauri-zili-i-za-polarnim-kruhem-jejich-fosilie-zname-ze-spicberku-9893 [191] => [192] => Již v roce [[1960]] byly v oblasti Isfjordenu objeveny také fosilní otisky stop [[Ornithopoda|ornitopodních dinosaurů]] staré kolem 125 milionů let (raná [[křída]]), další pak byly odkryty v 70. letech 20. století a na začátku 21. století.{{Citace elektronického periodika [193] => | příjmení = SOCHA [194] => | jméno = Vladimír [195] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [196] => | titul = Dinosauři ze Špicberků [197] => | periodikum = OSEL.cz [198] => | rok vydání = 2021 [199] => | měsíc vydání = května [200] => | den vydání = 11 [201] => | url = https://www.osel.cz/11739-dinosauri-ze-spicberku.html [202] => }} {{cs}} [203] => [204] => [[Soubor:Ny-Aalesund summer.jpg|250px|náhled|Ny-Ålesund v létě]] [205] => [206] => == Osídlení == [207] => Na Špicberkách bylo v roce 2023 registrováno 2 530 obyvatel, přičemž většina těchto lidí žila v hlavním městě Longyearbyenu. Mezi obyvatelstvem převažovali Norové, v pořadí druhou nejsilnější populaci tvořili ruskojazyční obyvatelé. Z celkového počtu lidí, usídlených na Svalbardu, 423 osob bylo ruské nebo ukrajinské národnosti, dále zde žilo 10 Poláků a zbytek obyvatel (včetně studentů longyearbyenské univerzity) tvořili příslušníci jiných národností (podle údajů z roku 2005 to byli například Thajci, Švédové, Dánové a Němci). [208] => [209] => === Sídla na Špicberkách === [210] => [211] => * [[Barentsburg]] (Баренцбург) (ruské osídlení, více než 400 obyvatel) [212] => * [[Grumant]] (Грумант) (ruské osídlení, opuštěno v roce [[1961]]) [213] => * [[Isfjord radio]] (pobřežní radiová stanice) [214] => * [[Longyearbyen]] (v roce 2013 celkem 2 075 obyvatel, k 12. 4. 2018 v Longyarbyenu a Ny-Ålesundu žilo celkem 2 214 osob{{Citace elektronické monografie [215] => | příjmení = [216] => | jméno = [217] => | titul = Befolkningen på Svalbard [218] => | url = https://www.ssb.no/befolkning/statistikker/befsvalbard/halvaar [219] => | vydavatel = Statistiks sentralbyrå (Statistics Norway) [220] => | místo = [221] => | datum vydání = 2018-04-12 [222] => | datum přístupu = 2018-06-08 [223] => | jazyk = norsky [224] => }}) [225] => * [[Ny-Ålesund]] (počet obyvatel 40) [226] => * [[Pyramiden]] (Пирамида) (ruské osídlení, opuštěno v roce [[2000]]) - v blízkosti Pyramiden se nachází terénní základna [[Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody|České arktické výzkumné stanice]] [227] => * [[Smeerenburg]] (holandské osídlení, opuštěno v roce [[1660]]) [228] => * [[Sveagruva]] (norská hornická osada, počet obyvatel 90, s dělníky z Longyearbyenu celkem zhruba 300) [229] => [230] => === Ekonomika === [231] => Ekonomické aktivity se soustředí na těžbu [[uhlí]] a následuje převážně rybolov. V poslední dekádě [[20. století]] se zde velmi rozšiřuje [[Turistika|turismus]] a rozvoj nových technologií sem přináší další příležitosti. [[Norsko]] si nárokuje výlučné právo na rybářskou oblast 200 námořních mil (370 km) od pobřeží. [[Rusko]] jeho nárok neuznává, protože podle Špicberské dohody mají všichni signatáři právo rybařit v teritoriálních vodách Špicberků.{{Citace elektronické monografie [232] => | titul = Spitsbergen {{!}} Svalbard [233] => | url = https://www.spitsbergen-svalbard.com/spitsbergen-information/history.html [234] => | datum přístupu = 2020-02-05 [235] => | jazyk = en-US [236] => }} Špicberky jsou spojeny s pevninou do [[Harstad]]u přes [[Andøy]] obousměrnými optickými kabely, které jsou potřeba ke komunikaci se stanicemi, které řídí některé družice nad polárními oblastmi. Norská státní uhelná společnost zde zaměstnává téměř 60 % [[Norsko|norské]] populace žijící na ostrově, také zajišťuje některé místní služby a infrastrukturu. [237] => [238] => === Těžba uhlí === [239] => První moderní [[důl]] byl otevřen v roce [[1906]], když zde společnost ''Arctic Coal Company'' (ACC) zřídila tábor. Počet obyvatel se zde zvýšil a důl byl pojmenován po americkém vlastníkovi ACC John Munroe Longyearovi. V roce [[1916]] byl důl prodán [[Norsko|norské]] společnosti ''Store Norske Spitsbergen Kull Compani'' (SNSK), společnost začala podnikat na nejjižnějším ostrově [[Medvědí ostrov|Bjørnøya]] a společnost ''Kings Bay Kull Compani'' zde otevřela důl „''[[Ny Ålesund]]''“. V průběhu [[Druhá světová válka|2. světové války]] byla těžba [[uhlí]] přerušena a ostrovy [[3. září]] [[1941]] evakuovány. I přesto [[Němci]] bombardovali [[Longyearbarn]] a [[Barentsburg]] v září roku [[1943]] a [[Sveagruv]]u o rok později. [240] => [241] => Důl „''Ny Ålesund''“ byl zavřen v roce [[1963]]. V roce [[1962]] exploze v tomto dole zabila 21 lidí, od té doby je zde pouze přírodovědecká stanice. [242] => [243] => == Doprava == [244] => [[Letiště Longyearbyen]] je jediným letištěm, které nabízí lety mimo souostroví. [[Scandinavian Airlines]] denně létají do [[Tromsø]] a [[Oslo|Osla]]. Nízkonákladový dopravce [[Norwegian Air Shuttle]] létá do Osla třikrát až čtyřikrát týdně, nepravidelně bylo možné létat také do Ruska.{{Citace elektronické monografie [245] => | titul = Direkteruter [246] => | url = http://www.avinor.no/lufthavn/svalbard/direkteruter [247] => | vydavatel = avinor.no [248] => | datum přístupu = 2023-11-21 [249] => | jazyk = no [250] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090302033736/http://www.avinor.no/lufthavn/svalbard/direkteruter [251] => | datum archivace = 2009-03-02 [252] => | nedostupné = ano [253] => }} [254] => [255] => Letecká společnost Lufttransport vypravuje pravidelné firemní charterové lety z Longyearbyenu na letiště Ny-Ålesund a letiště Svea pro společnosti Kings Bay a Store Norske.{{Citace elektronické monografie [256] => | titul = Charterflygning [257] => | url = http://www.lufttransport.no/index.php?option=com_content&view=article&id=60&Itemid=65 [258] => | vydavatel = lufttransport.no [259] => | datum přístupu = 2023-11-21 [260] => | jazyk = no [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110719150354/http://www.lufttransport.no/index.php?option=com_content&view=article&id=60&Itemid=65 [262] => | datum archivace = 2011-07-19 [263] => | nedostupné = ano [264] => }} V [[Barentsburg]]u a [[Pyramiden]]u se nacházejí heliporty. Helikoptéry často využívají politici a v menší míře těžařská společnost Arktikugol.{{Citace elektronické monografie [265] => | titul = St.meld. nr. 22 (2008–2009): Svalbard [266] => | url = http://www.regjeringen.no/nb/dep/jd/dok/regpubl/stmeld/2008-2009/stmeld-nr-22-2008-2009-/11.html?id=555023 [267] => | vydavatel = regjeringen.no [268] => | datum vydání = 2009-04-17 [269] => | datum přístupu = 2023-11-21 [270] => }} [271] => [272] => == Vzdělání == [273] => [[Longyearbyenská škola|Školu v Longyearbyenu]] navštěvují děti ve věku 6–18 let. Je to nejseverněji umístěná základní i střední škola na Zemi. Jakmile žáci dosáhnou věku 16 nebo 17 let, většina rodin se přestěhuje do pevninského Norska.{{Citace elektronického periodika [274] => | příjmení = Staff [275] => | jméno = Guardian [276] => | titul = Starting school in Svalbard, in the Arctic Circle [277] => | periodikum = the Guardian [278] => | url = http://www.theguardian.com/education/2007/aug/29/schools.uk1 [279] => | datum vydání = 2007-08-29 [280] => | jazyk = en [281] => | datum přístupu = 2022-09-27 [282] => }} [[Barentsburg]] má svou vlastní školu, kterou navštěvují příslušnici ruské komunity; v roce 2014 měla tři učitele.{{Citace elektronického periodika [283] => | titul = The Russians on Svalbard - Features – N by Norwegian [284] => | periodikum = web.archive.org [285] => | url = https://www.norwegian.com/magazine/features/2014/05/the-russians-on-svalbard [286] => | datum vydání = 2017-10-29 [287] => | datum přístupu = 2022-09-27 [288] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171029174937/https://www.norwegian.com/magazine/features/2014/05/the-russians-on-svalbard [289] => | datum archivace = 2017-10-29 [290] => }} Před rokem 1998 existovala škola v osadě [[Pyramiden]].{{Citace monografie [291] => | příjmení = Umbreit [292] => | jméno = Andreas [293] => | titul = Spitsbergen: Svalbard, Franz Josef, Jan Mayen, 3rd: The Bradt Travel Guide [294] => | url = https://books.google.cz/books?id=TExU1p6Cy20C&redir_esc=y [295] => | vydavatel = Bradt Travel Guides [296] => | počet stran = 316 [297] => | isbn = 978-1-84162-092-3 [298] => | poznámka = Google-Books-ID: TExU1p6Cy20C [299] => | jazyk = en [300] => }} [301] => [302] => V Longyearbyenu se nachází [[Univerzitní centrum na Špicberkách]] (UNIS), nejseverněji umístěná vysoká škola na Zemi.{{Citace elektronického periodika [303] => | titul = The people of Svalbard - Features – N by Norwegian [304] => | periodikum = web.archive.org [305] => | url = https://www.norwegian.com/magazine/features/2014/05/the-people-of-svalbard/10 [306] => | datum vydání = 2017-10-29 [307] => | datum přístupu = 2022-09-27 [308] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171029175303/https://www.norwegian.com/magazine/features/2014/05/the-people-of-svalbard/10 [309] => | datum archivace = 2017-10-29 [310] => }} [311] => Soubor:Longyearbyen skole IMG 2955.jpg|[[Longyearbyenská škola]] [312] => Soubor:Barentsburg IMG 2473 Barentsburg skole.jpg|[[Barentsburg|Barentsburská]] škola [313] => Soubor:UNIS01.jpg|[[Univerzitní centrum na Špicberkách]] (UNIS) [314] => [315] => [316] => == Sport == [317] => Nejoblíbenějším sportem na Špicberkách je [[fotbal]]. Nachází se zde tři fotbalová hřiště (jedno v [[Barentsburg|Barentsburgu]]), ale vzhledem k malému počtu obyvatel zde nejsou žádné stadiony.{{Citace elektronického periodika [318] => | titul = Tony's Non-League Forum: All Other Football Interests: All other football: Is this the world's most Northerly Football Ground? [319] => | periodikum = web.archive.org [320] => | url = http://nonleaguematters.co.uk/forum/gforum.cgi?post=539950 [321] => | datum vydání = 2017-07-27 [322] => | datum přístupu = 2022-09-27 [323] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170727000752/http://nonleaguematters.co.uk/forum/gforum.cgi?post=539950 [324] => | datum archivace = 2017-07-27 [325] => }} K dispozici je krytá hala přizpůsobená pro různé sporty včetně [[Futsal|futsalu]].{{Citace elektronické monografie [326] => | titul = Fotball på Svalbard {{!}} Svalbard for you [327] => | url = http://svalbard4you.no/fotball-pa-svalbard/ [328] => | datum přístupu = 2022-09-27 [329] => | jazyk = en-US [330] => }} [331] => [332] => == Odkazy == [333] => === Reference === [334] => {{Překlad|en|Svalbard|844415979|ru|Шпицберген|93047341}} [335] => [336] => === Literatura === [337] => * Elster, J., Stibal, M., Kaštovská, K.: ''Svalbard – mezinárodní centrum výzkumu Arktidy.'' Živa, roč. 51 (89), č 6, s. 262–264. [338] => [339] => === Související články === [340] => * [[Longyearbyen]] [341] => * [[Špicberky a Jan Mayen]] [342] => * [[Špicberské globální úložiště semen]] [343] => [344] => === Externí odkazy === [345] => * {{Commonscat}} [346] => * {{Wikislovník|heslo=Špicberky}} [347] => * {{Otto|Špicberky}} [348] => * {{Commons}} [349] => * [http://tvdive.cz/index.php?p=video&v=potapeni_na_spicberkach__svalbard TV DIVE Potápění na Špicberkách – Svalbard] {{Wayback|url=http://tvdive.cz/index.php?p=video&v=potapeni_na_spicberkach__svalbard |date=20121115131651 }} (česky) [350] => * [https://web.archive.org/web/20060207134559/http://severskelisty.cz/krasy/kras0017.htm Severské listy o Špicberkách] [351] => * [https://web.archive.org/web/20081216011402/http://www.svalbard.com/ Svalbard.com] (anglicky) [352] => * [https://web.archive.org/web/20060114073302/http://www.svalbard.net/ Svalbard.net] (norsky a anglicky) [353] => * [http://www.macrozoobenthos.de/ Makrozoobenos Svalbardu] (anglicky) [354] => * [http://www.svalbard-images.com/ Mapy a obrázky Svalbardu] {{Wayback|url=http://www.svalbard-images.com/ |date=20060111234255 }} (anglicky) [355] => * [http://www.unis.no/ Unis.no] [356] => * [http://norwegen-freunde.com/rainer/fylke/svalbard/index.htm Norwegen-freunde.com] [357] => * [http://en.wikivoyage.org/wiki/Svalbard Svalbard na Wikivoyage.org] (anglicky, německy, japonsky) [358] => * https://web.archive.org/web/20080304205212/http://www.severskelisty.cz/priroda/prir0160.htm#hodnoceni [359] => * http://biom.cz/zpravy.stm?x=2077287 [360] => * [http://www.sysselmannen.no/ Úřad guvernéra= norsky sysselmanna] (norsky, rusky, anglicky) [361] => * [https://web.archive.org/web/20160308000153/https://www.regjeringen.no/en/doc/Laws/Acts/Svalbard-Environmental-Protection-Act.html?id=173945%2F Ochrana přírody na Svalbardu, zákon z roku 2001] (anglicky) [362] => [363] => {{Arktida}} [364] => {{Norsko}}{{Evropa}}{{Autoritní data}} [365] => [366] => [[Kategorie:Špicberky| ]] [367] => [[Kategorie:Souostroví Norska]] [368] => [[Kategorie:Souostroví Severního ledového oceánu]] [369] => [[Kategorie:Administrativní dělení Norska]] [370] => [[Kategorie:Demilitarizované zóny]] [371] => [[Kategorie:Barentsovo moře]] [] => )
good wiki

Špicberky

Špicberky, norsky Svalbard, je norské souostroví v Severním ledovém oceánu. Nachází se severně od evropské pevniny, zhruba uprostřed mezi severním pobřežím Norska a severním pólem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Norsko','Barentsburg','Longyearbyen','Medvědí ostrov','Pyramiden','Sovětský svaz','Západní Špicberk','Edgeův ostrov','Montes Spitzbergen','Rusko','Univerzitní centrum na Špicberkách','norština'