Array ( [0] => 15506340 [id] => 15506340 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Štuk [uri] => Štuk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}[[Soubor:The Dąbski Palace1.JPG|náhled|Detail štukové fasády domu v polské [[Toruń|Toruni]]]] [1] => [[Soubor:Jonah house2, Pardubice, Czech Republic.jpg|náhled|Štuková výzdoba fasády domu U Jonáše v [[Pardubice|Pardubicích]]]] [2] => '''Štuk''' (z [[italština|ital.]] ''stucco'') je směs z jemného písku, vápna, případně sádry nebo [[cement]]u, která se užívá na svrchní vrstvu omítky. Nanáší se v kašovitém stavu a po ztuhnutí je tvrdá a poměrně křehká. U starších [[architektura|architektonických]] staveb se ze štuku tvořily i plastické ozdoby, [[reliéf (sochařství)|reliéfy]] a [[Římsa|římsy]] na vnějších [[Fasáda|fasádách]] i na stropech a stěnách kostelů, zámeckých i bohatších měšťanských budov. [3] => [4] => == Historie == [5] => Na historických stavbách je štuk směs [[sádra|sádry]], [[Oxid vápenatý|hašeného vápna]], jemného [[Písek (materiál)|písku]], najemno drcených [[Cihla|cihel]] či [[mramor]]u a vody. Jedná se tedy o speciální, velmi jemnou a přilnavou maltovou směs, která umožňuje vytvářet pomocí modelačních nástrojů nejrůznější plastické [[ornament]]y. Vedle modelování z volné ruky je časté také formování, tzv. „vytahování“ štukových říms a profilů pomocí kovové římsové šablony, která se pohybuje po přiložených vodicích lištách. [6] => [7] => Tato technika byla oblíbena především v [[baroko|baroku]], používala se však už v [[starověký Řím|antickém Římě]]. Objevila se znovu v [[Renesance|renesanci]] a byla používána ještě na počátku dvacátého století v [[secese|secesní]] architektuře. Od poloviny devatenáctého století však byly štukové ornamenty v drtivé většině tvořeny odléváním do forem, což nakonec vedlo k naprosté devalvaci této techniky a jejímu postupnému opuštění ve prospěch architektury zcela bez štukového ornamentu v [[purismus (architektura)|purismu]], [[konstruktivismus|konstruktivismu]] a [[funkcionalismus|funkcionalismu]]. [8] => [9] => V posledních staletích, asi až do roku 1995,{{Fakt/dne|20140223163449}} se štuková nebo také jemná (fajnová) malta připravovala na stavbách tak, že se namíchala hodně řídká malta z jemného písku a vápna v poměru 1 : 1. Ta se pak přelévala přes jemné síto do kádí a nechala se ustát do dalšího dne, kdy voda vystoupila na povrch a malta klesla ke dnu. Voda se z povrchu odebírala a malta postupně houstla, až byla jako „máslo“, a pěkně a vláčně se táhla. To trvalo i tři dny. Pak se používala k natažení na hrubou maltu a zpracovala se filcovým hladítkem. Těsně před zpracováním se do ní eventuálně přidávala [[sádra]], později i [[cement]]. [10] => [11] => == Štuk v současném stavebnictví == [12] => V současném stavebnictví je slovem '''štuk''' označována jemná maltová směs [[zrnitost]]i max. do 1,5 mm, která se v tenké vrstvě nanáší na [[jádrová omítka|jádrovou omítku]]. Jedná se tak o povrchovou vrstvu – finální úpravu [[omítka|omítky]]. Složení této směsi a způsob nanášení se však od historického štuku poněkud liší. [13] => [14] => Štuková omítka se v dnešní době provádí zásadně [[filcování]]m a jedná se o velmi oblíbenou povrchovou úpravu omítek v Českých zemích. Nejčastěji je používán vápenný štuk. Takový štuk se dělá cca z 1/3 vápenného hydrátu a 2/3 jemně mletého [[vápenec|vápence]] nebo jemného křemičitého písku. Pokud by velikost zrna přesáhla cca 1,5 mm, je velmi obtížné takový materiál již filcovat a jednalo by se už o omítku jádrovou. [15] => [16] => Z historie: Začátkem let devadesátých minulého století hotová jemná omítka v pytlích postupně zcela vytlačila maltu vyráběnou na stavbě. Pro tyto nové, hotové malty k nám ze Západu přišla hladítka z pěnové gumy – a téměř vytlačila hladítka filcová. Tato jsou však stále výborná pro klasickou vápennou maltu, a proto je nadále používají štukatéři a památkářští zedníci. [17] => [18] => === Druhy štuku podle druhu [[pojivo|pojiva]] === [19] => * vápenný [20] => * vápenosádrový [21] => * sádrový [22] => * cementový [23] => [24] => === Druhy štuku podle zrnitosti === [25] => * jemnozrnný (velikost zrna do 0,5 mm) [26] => * hrubozrnný (velikost zrna do max. 1,5 mm) [27] => [28] => == Odkazy == [29] => === Související články === [30] => * [[Keraštuk]] [31] => [32] => === Externí odkazy === [33] => * {{Commonscat|Stuccos|Štukatura, štukatérství}} [34] => * {{Wikislovník|heslo=štuk}} [35] => [36] => {{pahýl}} [37] => {{Autoritní data}} [38] => {{Portály|Architektura a stavebnictví}} [39] => [40] => [[Kategorie:Stavební materiály]] [41] => [[Kategorie:Architektonické prvky]] [42] => [[Kategorie:Umělecká řemesla]] [43] => [[Kategorie:Sochy ze sádry]] [] => )
good wiki

Štuk

Toruni Pardubicích Štuk (z ital. stucco) je směs z jemného písku, vápna, případně sádry nebo cementu, která se užívá na svrchní vrstvu omítky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sádra','cement','Kategorie:Umělecká řemesla','Kategorie:Stavební materiály','pojivo','filcování','jádrová omítka','funkcionalismus','purismus (architektura)','Renesance','italština','architektura'

Architektura

Cement

Funkcionalismus

Italština

Pojivo

Renesance