Array ( [0] => 14767673 [id] => 14767673 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Švédové [uri] => Švédové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Švédové
svenskar [2] => | obrázek = Swedes (ethnic group).jpg [3] => | popisek = [[Gustav Vasa]] • [[Carl Linné]] • [[Jöns Jacob Berzelius]] • [[Alfred Nobel]] • [[Selma Lagerlöfová]] • [[Ann-Margret]] • [[Björn Ulvaeus]] • [[Markus Näslund]] [4] => | populace = [5] => | regiony = {{vlajka a název|Švédsko}} c. 8 000 000 (číslo nezahrnuje etnické Švédy narozené mimo Švédsko, ale nyní žijící ve Švédsku, ani neobsahuje finské Švédy nyní žijící ve Švédsku; 2015)[https://web.archive.org/web/20160327122123/http://www.scb.se/sv_/Hitta-statistik/Statistik-efter-amne/Befolkning/Befolkningens-sammansattning/Befolkningsstatistik/25788/25795/Helarsstatistik---Riket/26040/ Statistiska Centralbyrån]. Retrieved 29 July 2015. [6] =>
Další významná populační centra:
[7] => '''švédsky hovořící etnické menšiny''' [8] => | region1 = {{vlajka a název|Finsko}} [9] => | pop1 = c. 280 000 [http://tilastokeskus.fi/til/vaerak/2008/vaerak_2008_2009-03-27_tie_001_fi.html Finnish Population Registry Center 31.12.2008] [10] => '''švédští občané'''Ewa Hedlund (2011) "''[http://www.issuu.com/swedesabroad/docs/utvandrare.nu Utvandrare.nu – Från emigrant till global svensk]''". Föreningen svenskar i världen. p. 42 {{ISBN|978-91-979795-0-4}} [11] => | ref1 = [12] => | region2 = mimo Švédsko [13] => | pop2 = c. 546 000 [14] => '''Lidé se švédským původem''' [15] => | ref2 = [16] => | region3 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] [17] => | pop3 = 4 325 000[http://factfinder2.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_09_1YR_B04003&prodType=table US Census Bureau] [18] => | ref3 = [19] => | region4 = {{vlajka a název|Kanada}} [20] => | pop4 = 334 765{{Citace elektronického periodika |titul=Statistics Canada - Ethnic origins, 2006 counts, for Canada, provinces and territories |url=http://www12.statcan.ca/english/census06/data/highlights/ethnic/pages/Page.cfm?Lang=E&Geo=PR&Code=01&Data=Count&Table=2&StartRec=1&Sort=3&Display=All&CSDFilter=5000 |datum přístupu=2017-01-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130723224016/http://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2006/index-eng.cfm |datum archivace=2013-07-23 |nedostupné=ano }} [21] => | ref4 = [22] => | region5 = {{vlajka a název|Argentina}} [23] => | pop5 = 200 000{{Citace elektronického periodika |titul=Suecia en Argentina |url=http://www.sueciaenargentina.com.ar/index.html |datum přístupu=07-01-2017 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130929224325/http://www.sueciaenargentina.com.ar/index.html |datum archivace=29-09-2013 |nedostupné=ano }} [24] => | ref5 = [25] => | region6 = {{flagicon|UK}} [[Spojené království]] [26] => | pop6 = 100 000{{cite web |url=http://londonsvenskar.com/about-us/ |title=About us |last= |first= |date= |website=Londonsvenskar.com |publisher=LondonSwedes |access-date=2016-12-23 |quote=Approximately 100 000 Swedes live in London and the UK, with about 500 000 Swedish tourists visiting the UK capital annually.}} [27] => | ref6 = [28] => | region7 = {{vlajka a název|Norsko}} [29] => | pop7 = 36 887[https://www.ssb.no/statistikkbanken/selectvarval/saveselections.asp Personer med innvandringsbakgrunn, etter innvandringskategori, landbakgrunn og kjønn] SSB, retrieved 13 July 2015-90 000{{cite web |url=http://www.utlandsjobb.nu/landsfakta/fakta-om-norge/ |title=Fakta om Norge |last= |first= |date= |website=Utlandsjobb.nu |publisher=Utlandsjobb.nu |access-date=2016-12-23 |quote=90 000 svenskar bor i Norge |archive-url=https://web.archive.org/web/20161224102330/http://www.utlandsjobb.nu/landsfakta/fakta-om-norge/ |archive-date=2016-12-24 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2017-01-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161224102330/http://www.utlandsjobb.nu/landsfakta/fakta-om-norge/ |datum archivace=2016-12-24 }} [30] => | ref7 = [31] => | region8 = {{vlajka a název|Brazílie}} [32] => | pop8 = 32 975 [33] => | ref8 = [34] => | region9 = {{vlajka a název|Austrálie}} [35] => | pop9 = 30 375[http://www.censusdata.abs.gov.au/ABSNavigation/prenav/ViewData?action=404&documentproductno=0&documenttype=Details&order=1&tabname=Details&areacode=0&issue=2006&producttype=Census%20Tables&javascript=true&textversion=false&navmapdisplayed=true&breadcrumb=TLPD&&collection=Census&period=2006&productlabel=Ancestry%20(full%20classification%20list)%20by%20Sex&producttype=Census%20Tables&method=Place%20of%20Usual%20Residence&topic=Ancestry 2006 Australian Census] {{Wayback|url=http://www.censusdata.abs.gov.au/ABSNavigation/prenav/ViewData?action=404&documentproductno=0&documenttype=Details&order=1&tabname=Details&areacode=0&issue=2006&producttype=Census%20Tables&javascript=true&textversion=false&navmapdisplayed=true&breadcrumb=TLPD&&collection=Census&period=2006&productlabel=Ancestry%20(full%20classification%20list)%20by%20Sex&producttype=Census%20Tables&method=Place%20of%20Usual%20Residence&topic=Ancestry |date=20190913112722 }} Reports 30,375 people of Swedish Ancestry [36] => | ref9 = [37] => | region10 = {{vlajka a název|Španělsko}} [38] => | pop10 = 16 838http://www.ine.es/jaxi/Datos.htm?path=/t20/e245/p04/provi/l0/&file=00000010.px [39] => | ref10 = [40] => | jazyky = [[Švédština]] [41] => | náboženství = [[luteránství]] ([[Švédská církev]]), v poslední době také [[ateismus]] a [[agnosticizmus]] [42] => | příbuzní = [[Dáni]], [[Norové]], [[Islanďané]], [[Faeřané]], [[Angličané]].
Ostatní [[Germáni]] [43] => | poznámky = [44] => }} [45] => '''Švédové''' ([[švédština|švédsky]] {{cizojazyčně|sv|svenskar}}) jsou [[germáni|germánský]] [[národ]], původem ze [[Švédsko|Švédska]],{{cite book |last=Minahan |first=James |title=One Europe, many nations: a historical dictionary of European national groups |url=https://books.google.com/books?id=NwvoM-ZFoAgC |accessdate=May 25, 2013 |year=2000 |publisher=[[Greenwood Publishing Group]] |location= |isbn=0313309841 |page=769 |quote=Germanic nations:.. Swedes...}}{{cite book |last=Pavlovic |first=Zoran |title=Europe |url=https://books.google.com/books?id=7rovXFnqXYMC |accessdate=9 March 2014 |year=2007 |publisher=[[Infobase Publishing]] |location= |isbn=1-4381-0455-3 |page=53 |quote=Germanic stock includes [[Němci|Germans]], Swedes, [[Norové|Norwegians]], [[Dáni|Danes]], [[Nizozemci|Dutch]] ([[vlámové|Flemish]]), and [[Angličané|English]] ([[Anglosasové|Anglo-Saxon]])}} kde tvoří většinu obyvatelstva. Jazykem Švédů je [[švédština]], která náleží do skupiny [[severogermánské jazyky|severogermánských jazyků]]. [46] => [[Soubor:DIMG 5456 (4735649602).jpg|náhled|Svatojánské slavnosti v období letního slunovratu na [[Stockholmské souostroví|Stockholmském souostroví]]]] [47] => [48] => == Počet == [49] => Švédové tvoří asi čtyři pětiny z 9,7 milionu obyvatel [[Švédsko|Švédska]], v roce [[2011]] tvořily osoby cizího původu (definováno jako osoby narozené mimo Švédsko nebo potomci dvou rodičů narozených mimo Švédsko) 19,6% obyvatel.http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx {{Wayback|url=http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx |date=20131012043524 }} Foreign background include foreign-born and Swedish-born with two foreign-born parents Oficiální údaje o Švédech žijících v zahraničí neexistují. Odhaduje se jejich počet v řádu statisíců, přičemž nejvíce Švédů žije ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], [[Norsko|Norsku]] a [[Finsko|Finsku]]. Asi 4,7 mil. lidí v USA má švédské předky.{{Citace elektronické monografie [50] => | titul = Beskrivning av Sveriges befolkning 2006 [51] => | url = http://www.scb.se/statistik/_publikationer/BE0101_2006A01_BR_BE0107TEXT.pdf [52] => | druh nosiče = Formát PDF [53] => | datum vydání = 2007-11-30 [54] => | datum přístupu = 2008-02-04 [55] => | vydavatel = Statistiska centralbyrån [56] => | místo = Stockholm [57] => | jazyk = švédsky [58] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150924142558/http://www.scb.se/statistik/_publikationer/be0101_2006a01_br_be0107text.pdf [59] => | datum archivace = 2015-09-24 [60] => | nedostupné = ano [61] => }} [62] => [63] => == Původ jména == [64] => Jméno se odvozuje od germánského kmene [[Sveové|Sveů]] (též Sveonů; švédsky {{cizojazyčně|sv|svear}}, [[latina|latinsky]] {{cizojazyčně|la|suiones}}), který obýval centrální oblasti dnešního Švédska ([[Svealand]]).{{Citace elektronické monografie [65] => | titul = Svenska Akandemiens ordbok [66] => | kapitola = Svear [67] => | url = http://g3.spraakdata.gu.se/saob/show.phtml?filenr=2/38/75154.html [68] => | datum vydání = 1999 [69] => | datum aktualizace = 2007-12-13 [70] => | datum přístupu = 2008-02-04 [71] => | vydavatel = Svenska Akademien [72] => | místo = Stockholm [73] => | jazyk = švédsky [74] => }}{{Citace monografie [75] => | příjmení = Leche [76] => | jméno = V. [77] => | spoluautoři = et al. [78] => | titul = Nordisk familjebok [79] => | kapitola = Sverige [80] => | url = http://runeberg.org/nfcg/0605.html [81] => | rok = 1918 [82] => | svazek = 27 [83] => | strany = 1129–1130 [84] => | vydavatel = Nordisk familjeboks förlags aktiebolag [85] => | místo = Stockholm [86] => }} Toto území se později stalo základem moderního státu. Název kmene není úplně jasný, dle Noréena (1920) je patrně odvozen od [[pragermánština|pragermánského]] ''swihones'' s významem „my sami“ (''de egna, vi själva''). Patrně souvisí s latinským ''suus'' (svůj).{{Citace periodika [87] => | příjmení = Noréen [88] => | jméno = Adolf [89] => | titul = Nordens äldsta folk- och ortnamn [90] => | periodikum = Fornvännen [91] => | rok = 1920 [92] => | ročník = 15 [93] => | číslo = [94] => | strany = 23–50 [95] => | url = http://fornvannen.se/pdf/1920talet/1920_023.pdf [96] => | issn = 1404-9430 [97] => }} [98] => [99] => == Historie == [100] => {{Viz též|Dějiny Švédska}} [101] => Sveové, ''suiones'', jsou spolu s [[Gótové|Góty]], ''gotones'', jako národ poprvé zmiňováni v roce [[98]] [[Tacitus|Tacitem]] v knize ''O původu, poloze, mravech a národech Germánů''. Tyto [[Germáni|germánské]] národy obývaly oblasti dnešního Švédska, kam přišly pravděpodobně po ústupu ledovce z [[doba ledová|doby ledové]]. Od [[7. století]] švédští [[Vikingové]] podnikali výpravy směrem na východ ([[Finsko]], [[Estonsko]], [[Rusko]]). Sveové sjednotili Svealand a Götaland okolo roku 1000, a tak vytvořili švédské království. Od [[11. století]] bylo postupně přijato [[křesťanství]]. Roku [[1397]] vstoupilo Švédsko do [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] pod nadvládou [[Dánsko|Dánska]]. Samostatnost definitivně Švédsku v roce [[1523]] zajistil král [[Gustav I. Vasa]], který rovněž vyhlásil [[Martin Luther|lutherskou]] [[reformace|reformaci]] křesťanské [[církev|církve]] a je zakladatelem moderního švédského národa a státu. Švédsko se úspěšně angažovalo v [[třicetiletá válka|třicetileté válce]], kdy získalo velmocenský vliv v [[Baltské moře|Pobaltí]], který však později upadal. [102] => [103] => == Nejoblíbenější jména == [104] => V roce [[2006]] dávali švédští rodiče svým dětem nejčastěji tato jména: [105] => * dívky: Agnes, Alva, Emma, Ida, Julia, Alice, Maja, Elin, Ebba, Ella; [106] => * chlapci: William, Hugo, Elias, Anton, Emil, Albin, Axel, Linus, Alexander, Erik. [107] => [108] => Ve Švédsku jsou rovněž populární zdvojená [[Rodné jméno|křestní jména]] (např. Maj-Britt, Britt-Marie, Ulla-Britt; Jan-Erik, Lars-Erik, Per-Olof), nejvíce se dávala v 50. a 60. letech [[20. století]]. [109] => [110] => == Osobnosti == [111] => Švédsko je tradiční baštou přírodních, exaktních a technických věd. Svědčí o tom jména badatelů, jakými byl fyzik [[Alfred Nobel]], zakladatel moderní biologie [[Carl Linné]], zakladatel moderní chemie [[Jöns Jacob Berzelius]], tvůrce Celsiovy stupnice [[Anders Celsius]], zakladatelé spektroskopie [[Johannes Rydberg]] a [[Anders Jonas Ångström]], objevitel kyslíku, dusíku a wolframu [[Carl Wilhelm Scheele]] či objevitel lithia [[Johann Arfvedson]]. Výzkum radiace vedl [[Rolf Sievert]], proto je po něm pojmenována její jednotka v soustavě SI. [[Axel Fredrik Cronstedt]] objevil nikl, [[Johan Gottlieb Gahn]] mangan, [[Per Teodor Cleve]] holmium a thulium, [[Carl Gustaf Mosander]] lanthanum, erbium and terbium. Teorii funkcí významně rozvinul matematik [[Gösta Mittag-Leffler]]. Zakladatelem moderní teorie integrálních rovnic byl [[Erik Ivar Fredholm]], fraktálům se věnoval matematik [[Helge von Koch]], autor známé Kochovy vločky, harmonické analýze [[Lennart Carleson]], teorii lineárních parciálních diferenciálních rovnic [[Lars Hörmander]]. Hmotnost Merkuru a Venuše odhadl astronom [[Johan Oskar Backlund]], rotaci galaxií zkoumal [[Bertil Lindblad]]. Do dějin zoologie se nesmazatelně zapsal [[Carl Jakob Sundevall]], do těch botanických [[Adam Afzelius]], [[Carl Peter Thunberg]] či [[Carl Adolf Agardh]]. Studium lišejníků zakládal [[Erik Acharius]]. Průkopníkem chemie byl [[Torbern Bergman]]. Všestranným renesančním učencem a otcem švédské vzdělanosti byl [[Olaus Rudbeck]]. Odstředivku a parní turbínu vynalezl [[Gustaf de Laval]], na vývoji faxu se podílel [[Harry Nyquist]], [[Gideon Sundback]] vynalezl velmi praktickou pomůcku - zip. [112] => [113] => To, že švédská věda neztratila sílu ani ve 20. století, dosvědčují Nobelovy ceny za fyziku pro [[Gustaf Dalén|Gustafa Daléna]], [[Hannes Alfvén|Hannese Alfvéna]], [[Manne Siegbahn]]a a [[Kai Siegbahn]]a, za chemii pro [[Svante Arrhenius]]e, [[Hans von Euler-Chelpin|Hanse von Euler-Chelpina]], [[Theodor Svedberg|Theodora Svedberga]] a [[Arne Tiselius]]e, za fyziologii pro [[Ulf von Euler|Ulfa von Eulera]], [[Sune Bergström]]a, [[Torsten Wiesel|Torstena Wiesela]], [[Bengt I. Samuelsson|Bengta I. Samuelssona]], [[Ragnar Granit|Ragnara Granita]], [[Allvar Gullstrand|Allvara Gullstranda]], [[Hugo Theorell]]a a [[Arvid Carlsson|Arvida Carlssona]]. Široce diskutovaná je též Kaluza-Kleinova jednotná teorie pole, jejímž spoluautorem je Švéd [[Oskar Klein]]. Švédské občanství měla i [[Lise Meitnerová]], která významně přispěla k výzkumu štěpení atomových jader. [114] => [115] => Prvním a dosud jediným švédským kosmonautem se stal [[Christer Fuglesang]]. Dobrodruh [[Salomon August Andrée]] zahynul při pokusu dosáhnout severního pólu v balónu. [116] => [117] => V oblasti humanitních a sociálních věd je zdaleka nejvlivnějším Švédem filozof a teolog [[Emanuel Swedenborg]]. Ve 20. století je se důležitým představitelem analytické filozofie stal [[Georg Henrik von Wright]]. Politolog [[Rudolf Kjellén]] zavedl pojem geopolitika, politický filozof [[Erik Gustaf Geijer]] proslul jako zastánce liberalismu. [[Bertil Ohlin]] a [[Gunnar Myrdal]] získali Nobelovu cenu za ekonomii, Myrdalova manželka, socioložka a politička [[Alva Myrdalová]], získala Nobelovu cenu míru za svůj boj za odzbrojení. Celosvětové popularity dosáhly knihy psychiatra [[Axel Munthe|Axela Muntheho]]. V posledních letech na sebe upozornil svými názory na umělou inteligenci a transhumanismus filozof [[Nick Bostrom]]. [118] => [119] => Za klasika švédské hudby je považován [[Carl Michael Bellman]]. Ze skladatelů vážné hudby se nejvíce prosadil [[Franz Berwald]]. Z interpretů operní pěvkyně [[Malena Ernman]]ová, [[Jenny Lindová]] či [[Birgit Nilssonová]]. Ve 2. polovině 20. století se Švédové ukázali být mistry ve schopnosti natlačit se do oblasti, které tradičně dominovali Američané a Britové – do populární hudby. Byť přitom museli většinou obětovat rodnou mateřštinu. Revoluční průlom učinila v 70. letech skupina [[ABBA]], tvořená čtveřicí umělců: [[Agnetha Fältskog]]ová, [[Björn Ulvaeus]], [[Benny Andersson]] a [[Anni-Frid Lyngstadová]]. Ovšem nezůstali osamoceni, následovali je, byť s menším ohlasem, další kapely jako [[Roxette]], [[Ace of Base]], [[Europe]] či [[Cardigans]]. Zcela nedávno učinila podobný průlom do globálního popu zpěvačka [[Loreen]], vítězka soutěže ''Eurovision Song Contest''. Za hudebním producentem [[Max Martin|Maxem Martinem]] stojí úspěchy s interprety jako jsou Backstreet Boys, Britney Spears nebo 'N Sync. [120] => [121] => [[Soubor:Astrid Lindgren 1924.jpg|náhled|170px|[[Astrid Lindgrenová]]]] [122] => Světové literatuře Švédové dodali klasika moderního dramatu [[August Strindberg|Augusta Strindberga]] a zřejmě nejslavnější autorku literatury pro děti [[Astrid Lindgrenová|Astrid Lindgrenovou]]. U počátků švédského písemnictví stál [[Olaus Magnus]], též významný diplomat. Ve Švédsku je velmi ctěn [[Hjalmar Söderberg]]. Básnířka s avantgardními inspiracemi, [[Edith Södergranová]], zemřela na tuberkulózu v 31 letech a stala se tak pro Švédy symbolem poezie, podobně jako Wolker v České republice. Symbolem křehké intimní poezie s homosexuálními akcenty je pro Švédy zase [[Karin Boyeová]]. Sociálně laděné prózy psal [[Ivar Lo-Johansson]], feministicky laděné [[Carl Jonas Love Almqvist]]. Dosti často švédští autoři získávají Nobelovu cenu za literaturu: [[Tomas Tranströmer]], [[Carl Gustaf Verner von Heidenstam]], [[Erik Axel Karlfeldt]], [[Eyvind Johnson]], [[Harry Martinson]], [[Pär Lagerkvist]], [[Selma Lagerlöfová]]. Švédské občanství měla i německo-židovská laureátka [[Nelly Sachsová]]. Významnými současnými autory jsou [[Per Olov Enquist]], [[Artur Lundkvist]] a [[Bo Carpelan]]. Ovšem švédské písemnictví je velmi silné i v oblasti populární literatury, zvláště v posledních letech. Pojmy jako severská detektivní škola, scandinoir apod. vznikly díky dílu autorů jako je [[Stieg Larsson]], [[Henning Mankell]] či [[Camilla Läckberg]]ová. [[Jan Guillou]] získal přízeň čtenářů pro svého špiona Carla Hamiltona. [123] => [124] => Zvláštní postavení má ve Švédsku malíř [[John Bauer]], který na počátku 20. století ilustroval soubor národních pohádek ''Mezi skřítky a trolly'' (''Bland Tomtar och troll''). S jeho zvláštními melancholickými kresbami se identifikovaly celé generace Švédů a staly se tak součástí národního vědomí, podobně jako v České republice dílo Ladovo. Nejvýznamnějšími švédskými portrétisty byli [[Alexander Roslin]] a [[Anders Zorn]]. Součástí hnutí ''Arts and Crafts'' byl [[Carl Larsson]], zřejmě nejslavnější švédský malíř vůbec. Karikaturami proroka Mohammeda nedávno proslul [[Lars Vilks]]. Nejvýznamnějším švédským architektem je [[Erik Gunnar Asplund]]. [125] => [126] => V oblasti umění filmového mezi nejslavnější evropské režiséry patří [[Ingmar Bergman]]. V jeho stopách šli [[Sven Nykvist]], [[Bo Widerberg]] nebo [[Jan Troell]]. Za vizuální prezentací skupiny ABBA stál zhusta režisér [[Lasse Hallström]], který se později dočkal i dvou oscarových nominací (1985, 1999). Oscara opravdu získal dokumentarista [[Malik Bendjelloul]]. Ke známým tvůrcům dneška patří [[Lukas Moodysson]]. Důležitým tvůrcem němé éry, a to i v Hollywoodu, byl [[Victor Sjöström]], z režisérů "předbergmanovské" éry lze jmenovat [[Alf Sjöberg|Alfa Sjöberga]]. [127] => [128] => Bergmanovy filmy proslavily herce [[Max von Sydow|Maxe von Sydowa]] či [[Erland Josephson|Erlanda Josephsona]]. Hvězdami Hollywoodu se staly herečky [[Greta Garbo]], [[Ingrid Bergmanová]], [[Ann-Margret]] či v posledních letech [[Stellan Skarsgård]]. Naopak v evropském filmu, zejména ve Felliniho ''Sladkém životě'', zazářila [[Anita Ekbergová]]. [[Dolph Lundgren]] je typickou hvězdou akčních snímků. V modelingu a mezinárodních soutěžích miss se prosadila [[Victoria Silvstedt]]ová. [129] => [130] => Švédové se prosadili i v mnoha sportovních odvětvích, [[Björn Borg]], [[Stefan Edberg]] a [[Mats Wilander]] reprezentovali švédskou tenisovou školu, [[Zlatan Ibrahimovič]] je zřejmě nejslavnějším švédským fotbalistou, [[Peter Forsberg]] hokejistou, [[Magnus Wislander]] házenkářem. [[Ingemar Stenmark]] sebral mnoho úspěchů ve sjezdovém lyžování. Šest zlatých olympijských medailí má kanoista [[Gert Fredriksson]], čtyři lyžaři [[Sixten Jernberg]], [[Gunde Svan]] a [[Thomas Wassberg]] a jezdec na koni [[Henri Saint Cyr]], tři zlaté mají krasobruslař [[Gillis Grafström]], střelci [[Vilhelm Carlberg]], [[Alfred Swahn]] a [[Oscar Swahn]], kanoistka [[Agneta Anderssonová]], rychlobruslař [[Tomas Gustafson]], lyžař [[Marcus Hellner]], zápasníci [[Ivar Johansson]] a [[Carl Westergren]] a oštěpař [[Eric Lemming]]. [131] => [132] => [[Soubor:Gustav II of Sweden.jpg|náhled|170px|Švédský král [[Gustav II. Adolf]]]] [133] => Za zakladatele národa Švédové považují krále [[Gustav I. Vasa|Gustava I. Vasu]]. [[Gustav II. Adolf]] stál v čele Švédska v době jeho největší expanze. [[Lennart Torstenson]] je slavným vojevůdcem z dob Třicetileté války. Známým rebelem byl [[Engelbrekt Engelbrektsson]]. [[Christopher Polhem]] je otcem industrializace a modernizace Švédska. Sociální demokrat [[Tage Erlander]] vytvořil švédský sociální stát. [[Olof Palme]] se zapsal do srdcí Švédů jako oběť záhadného atentátu. [[Raoul Wallenberg]] zachránil za druhé světové války tisíce Židů, podobně se vyznamenal [[Folke Bernadotte]]. [[Brigita Švédská]] je nejoblíbenější švédská světice. Roku 1908 získal Nobelovu cenu za mír pacifista [[Klas Pontus Arnoldson]], roku 1921 švédský premiér [[Hjalmar Branting]], roku 1930 arcibiskup [[Nathan Söderblom]], roku 1961 generální tajemník OSN [[Dag Hammarskjöld]]. [[Hans Blix]] byl předsedou Mezinárodní organizace pro atomovou energii v době, kdy vyšetřovala Černobylskou jadernou havárii. [[Lennart Johansson]] byl nejdéle sloužícím prezidentem evropské fotbalové asociace UEFA. [134] => [135] => Z ostatních oblastí vzpomeňme cestovatele [[Sven Hedin|Svena Hedina]], zakladatele obchodního řetězce IKEA [[Ingvar Kamprad|Ingvara Kamprada]] či zakladatele videoherní firmy Mojang [[Markus Persson|Markuse Perssona]]. [136] => [137] => Významná švédská menšina žije tradičně ve Finsku. Za její nejvýznamnější představitele lze považovat [[Adolf Erik Nordenskiöld|Adolfa Erika Nordenskiölda]], [[Tove Janssonová|Tove Janssonovou]], [[Johan Ludvig Runeberg|Johana Ludviga Runeberga]] a [[Zachris Topelius|Zachrise Topeliuse]]. Všichni jmenovaní jsou ovšem ve Finsku považováni také za Finy. [138] => [139] => == Související články == [140] => * [[Švédsko]] [141] => * [[Švédština]] [142] => [143] => == Reference == [144] => [145] => [146] => == Externí odkazy == [147] => * {{Wikislovník|heslo=Švéd}} [148] => [149] => * {{en}} [http://www.everyculture.com/Sa-Th/Sweden.html Culture of Sweden] [150] => {{Autoritní data}} [151] => [152] => [[Kategorie:Švédové| ]] [153] => [[Kategorie:Germáni]] [154] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [] => )
good wiki

Švédové

Švédové (švédsky ) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva. Jazykem Švédů je švédština, která náleží do skupiny severogermánských jazyků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Švédsko','Angličané','Švédština','Infobase Publishing','Norové','Dáni','Finsko','Jöns Jacob Berzelius','Carl Linné','Greenwood Publishing Group','Germáni','Spojené státy americké'

Angličané

Dani

Finsko

Finsko je stát nacházející se v severní Evropě.

Germáni

Norové

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Švédština