Array ( [0] => 15514169 [id] => 15514169 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Živel [uri] => Živel [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=časopise|stránka=Živel (časopis)}} [1] => '''Živel''' (od „živý“, v jiných jazycích často „element“, prvek, základní složka) znamená nezkrotnou, neovladatelnou a často ničivou přírodní sílu. Starověká filosofie i věda a později [[alchymie]] a esoterika chápala čtyři živly (oheň, vzduch, voda, země) jako základní složky světa a snažila se jimi vyložit nejen přírodní jevy, ale také vnitřní složení člověka ([[Hippokratés]], [[Galén]]os).{{Citace monografie [2] => | titul = Ottův slovník naučný [3] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:cd5b04b0-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867?page=uuid:1c548b60-0ef4-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 [4] => | vydavatel = J. Otto [5] => | místo = Praha [6] => | rok = 1908 [7] => | kapitola = Živel [8] => | strany = 851 [9] => }} [[Platón]] myšlenku čtyř živlů rozvinul tvrzením, že organismy (především živočichové) jsou tvořeny čtyřmi živly a přidal živel pátý.{{Citace elektronické monografie [10] => | příjmení1 = Petrželka [11] => | jméno1 = Josef [12] => | titul = Platón bez idejí/Čtyři elementy [13] => | url = https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps12/platon/web/tema1_B_a.html [14] => | vydavatel = Masarykova univerzita [15] => | datum_vydání = 2013 [16] => | datum_přístupu = 2021-01-17 [17] => | místo = Brno [18] => }} [19] => [20] => V myšlení Dálného východu ke čtyřem živlům přistupuje pátý, v buddhismu „duch“ nebo v Japonsku „prázdno“, v čínské tradici ''Wu Xing'' ([[Pět prvků|pěti fází]]) „kov“ a místo vzduchu je zde „dřevo“.{{Doplňte zdroj}} [21] => [22] => V moderní češtině je slovo ''živel'' používáno spíše pro ničivý přírodní jev či pro skupinu lidské společnosti a pro další příbuzné významy.{{Citace elektronické monografie [23] => | titul = Slovník současné češtiny: Živel [24] => | url = https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/%C5%BEivel [25] => | vydavatel = LINGEA [26] => | datum_přístupu = 2020-01-17 [27] => }} [28] => Slovo „živel“ se také používá v přeneseném významu (metaforicky, metonymicky). Nejčastěji na lidi jako velmi aktivní, nezkrotné a nekontrolovatelné. Např. velmi akční člověk nebo nezkrotné dítě. [29] => [[Soubor:Zywioly03.png|náhled|upright=1.0|Čtyři živly v moderní symbolizaci]] [30] => [31] => == Přírodní filosofie == [32] => [[Soubor:Four elements representation.svg|náhled|Klasické čtyři živly]] [33] => Slovo živel vytvořil [[Josef Jungmann|Jungmann]] jako ekvivalent latinského ''elementum'' a řeckého ''stoicheion'', která označovala základní složku světa, [[prvek]] nebo také [[písmeno]]. [34] => [35] => Úvahy o čtyřech živlech (řec. ''stoicheia'') jako o věčných základech či prvcích, z nichž se jako z písmen skládá prazáklad světa, se vyskytují už u [[předsokratovci|předsókratovských]] filosofů a tvoří pak základ starověké fyziky. Podle pozdějších zpráv pokládal [[Thalés z Milétu]] za pralátku světa vodu, [[Anaximenés]] vzduch a [[Hérakleitos]] snad oheň. Nauku o čtyřech živlech zformuloval [[Empedoklés]], který také uvažoval o tom, jak jeden přechází ve druhý. Představa živlu tak ztrácí svoji neměnnost a podobá se spíš jakési fázi. Počet čtyři přitom není nahodilý, ale odpovídá čtyřem světovým stranám a ročním obdobím a navozuje tak představu všeobecnosti, a zároveň i jisté základní stálosti – tak jako čtyřboký dům nebo čtvernohé zvíře. Na čtyři živly navazuje také [[Hippokratés|Hippokratova]] nauka o čtyřech tělesných šťávách (''humores''), jejichž směsi tvoří „temperament“ či povahu člověka. [36] => [37] => {| class="wikitable" [38] => |- [39] => ! Živel [40] => ! Těleso
(Platón) [41] => ! Vlastnost
(Aristotelés) [42] => ! Světová strana [43] => ! [[Temperament]] [44] => ! Symbol [45] => |- [46] => | [[oheň]] || [[čtyřstěn]] || teplý a suchý || jih || [[cholerik]] || [[Soubor:Fire symbol (alchemical).svg|24px|střed]] [47] => |- [48] => | [[vzduch]] || [[osmistěn]] || teplý a vlhký || východ|| [[sangvinik]] || [[Soubor:Air symbol (alchemical).svg|24px|střed]] [49] => |- [50] => | [[voda]] || [[dvacetistěn]] || chladný a vlhký || západ || [[flegmatik]] || [[Soubor:Water symbol (alchemical).svg|24px|střed]] [51] => |- [52] => | [[země]] || [[krychle]] || chladný a suchý || sever || [[melancholik]]|| [[Soubor:Alchemical earth symbol (fixed width).svg|24px|střed]] [53] => |} [54] => [55] => == Pětice živlů == [56] => [[Platón]] dodal ke čtveřici živlů ještě nebeský živel éter (''aithér'') a každému z nich přisoudil jeden z pěti pravidelných mnohostěnů. Podle [[Aristotelés|Aristotela]] představují čtyři pozemské živly kombinace vlastností teplý / studený a suchý / vlhký a jejich společným původem je „pátá esence“ či ''kvintesence'' – nebeský éter. Nauka o živlech měla velký význam i pro [[stoicismus|stoiky]], kteří pátý živel ztotožnili s [[duch]]em (''pneuma''). [57] => [58] => O pěti živlech se hovoří také v [[buddhismus|buddhismu]], kde se pátý živel nazývá ''Akaša'' (duch) nebo v japonské verzi „prázdný prostor“. [59] => [60] => V čínském [[taoismus|taoismu]] a dalších tradicích se jako [[pět prvků]] uvádí strom (dřevo), oheň, země, kov (zlato) a voda. Také zde se k nim vážou různé výklady, včetně astrologických nebo léčitelských. [61] => [62] => == Od alchymie k chemii == [63] => Úvahy o čtyřech živlech sice i pozdější [[křesťanství|křesťanští]] myslitelé občas zmiňují, velký význam jim ale nepřikládali. Jen středověké lékařství se stále inspirovalo Hippokratem. [[Helénismus|Helénistické]] myšlenky o pralátkách a jejich míšení převzali v [[Alexandrie|Alexandrii]] a v [[Sýrie|Sýrii]] Arabové, kteří pro ně vytvořili slovo ''al-chymia'' (z řec. ''chemeia'') a touto cestou se v pozdním středověku dostaly zase do Evropy. Renesanční myslitelé a zejména alchymisté a astrologové věnovali úvahám o látkách a jejich proměnách velkou pozornost i úsilí, až [[Robert Boyle]] (1627-1692) začal uvažovat o „elementech“ empiricky. Začal totiž zkoumat, které látky se chemicky nedají rozložit na jednodušší a otevřel tak cestu k prvkům v moderním smyslu. Místo alchymie začal také užívat slovo chemie. [64] => [65] => == Odkazy == [66] => [67] => === Reference === [68] => [69] => [70] => === Literatura === [71] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Živel. Sv. 27, str. 851 [72] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Prvek. Sv. 20, str. 882 [73] => [74] => === Související články === [75] => * [[Látka]] [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Commonscat}} [79] => * {{Wikislovník|heslo=živel}} [80] => * {{En}} [https://web.archive.org/web/20110226075118/http://www.friesian.com/elements.htm Klasické elementy] [81] => [82] => {{Autoritní data}} [83] => [84] => {{Portály|Filozofie}} [85] => [86] => [[Kategorie:Alchymie]] [] => )
good wiki

Živel

Živel (od „živý“, v jiných jazycích často „element“, prvek, základní složka) znamená nezkrotnou, neovladatelnou a často ničivou přírodní sílu. Starověká filosofie i věda a později alchymie a esoterika chápala čtyři živly (oheň, vzduch, voda, země) jako základní složky světa a snažila se jimi vyložit nejen přírodní jevy, ale také vnitřní složení člověka (Hippokratés, Galénos).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hippokratés','Platón','Thalés z Milétu','Anaximenés','Hérakleitos','Empedoklés','Aristotelés','duch','předsokratovci','taoismus','Alexandrie','křesťanství'

Alexandrie

Anaximenés

Aristotelés

Duch

Empedoklés

Hérakleitos

Hippokratés

Křesťanství

Platón

Předsókratovci

Taoismus

Taoismus je stará čínská filozofická a náboženská tradice, která vznikla v 6.