Array ( [0] => 15533930 [id] => 15533930 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žuráň [uri] => Žuráň [3] => Zuran.jpg [img] => Zuran.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Žuráň je malebný vrchol a přírodní památka nacházející se v Česku, konkrétně nedaleko města Vyškov. Tato krásná lokalita se pyšní nejen svou geologickou rozmanitostí, ale také bohatou florou a faunou, které lákají milovníky přírody a turistiky. Z vrcholu se nabízejí nádherné výhledy do okolní krajiny, což činí Žuráň oblíbeným cílem pro rodiny, procházející se páry i jednotlivce hledající klid a inspiraci. Historie Žuráně je fascinujícím příběhem, kde se přírodu, kulturu a lidské aktivity prolínají v harmonickou souhru. Oblast byla obydlena již od pravěku, ačkoliv se dnes zaměřujeme spíše na to, jaký pozitivní vliv má příroda na naše životy. Místní lesy a louky jsou domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, což činí z Žuráně významnou ekologickou oblast. Žuráň je také skvělým místem pro různé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cyklistika nebo pikniky. Pravidelně se zde konají akce zaměřené na ochranu přírody, které nejen zvyšují povědomí o ekologických otázkách, ale také posilují komunitu a přinášejí radost z aktivního životního stylu. Celkově vzato, Žuráň představuje ideální kombinaci přírodní krásy, historického dědictví a příležitostí k osobnímu rozvoji. Tento místní poklad je důkazem toho, jak příroda může obohatit naše životy a nabídnout nám prostor pro ztišení, radost a objevování. [oai_cs_optimisticky] => Žuráň je malebný vrchol a přírodní památka nacházející se v Česku, konkrétně nedaleko města Vyškov. Tato krásná lokalita se pyšní nejen svou geologickou rozmanitostí, ale také bohatou florou a faunou, které lákají milovníky přírody a turistiky. Z vrcholu se nabízejí nádherné výhledy do okolní krajiny, což činí Žuráň oblíbeným cílem pro rodiny, procházející se páry i jednotlivce hledající klid a inspiraci. Historie Žuráně je fascinujícím příběhem, kde se přírodu, kulturu a lidské aktivity prolínají v harmonickou souhru. Oblast byla obydlena již od pravěku, ačkoliv se dnes zaměřujeme spíše na to, jaký pozitivní vliv má příroda na naše životy. Místní lesy a louky jsou domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, což činí z Žuráně významnou ekologickou oblast. Žuráň je také skvělým místem pro různé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cyklistika nebo pikniky. Pravidelně se zde konají akce zaměřené na ochranu přírody, které nejen zvyšují povědomí o ekologických otázkách, ale také posilují komunitu a přinášejí radost z aktivního životního stylu. Celkově vzato, Žuráň představuje ideální kombinaci přírodní krásy, historického dědictví a příležitostí k osobnímu rozvoji. Tento místní poklad je důkazem toho, jak příroda může obohatit naše životy a nabídnout nám prostor pro ztišení, radost a objevování. ) Array ( [0] => {{Infobox - hora [1] => | název = Žuráň [2] => | obrázek = Žuráň, 2009 (4).JPG [3] => | popisek = Vrchol Žuráně s památníkem [4] => | vrchol = 286 [5] => | světadíl = [[Evropa]] [6] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}} [7] => | pohoří = [[Dyjsko-svratecký úval]] [8] => | loc-map = {{LocMap | Česko | position = left | lat_deg = 49 | lat_min = 10 | lat_sec = 47 | lon_deg = 16 | lon_min = 44 | lon_sec = 19.5 | caption = | label = Žuráň | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }} [9] => | prvovýstup = [10] => | typ = [11] => | erupce = [12] => | hornina = [13] => | povodí = [[Svratka]] [14] => | poznámka = vrchol je umělou mohylou [15] => }} [16] => {{infobox - budova [17] => | obrázek = vypnuto [18] => | zeměpisná šířka = vypnuto [19] => }} [20] => '''Žuráň''' (286 [[nadmořská výška|m n. m.]]) je návrší v katastru obce [[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]] v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]], z něhož řídil 2. prosince 1805 [[Napoleon Bonaparte]] [[bitva u Slavkova|bitvu u Slavkova]]. Jde také o významné [[archeologie|archeologické naleziště]] doby [[stěhování národů]]. Vrchol Žuráně není přírodním jevem, nýbrž na přírodním návrší uměle vybudovanou mohylou z hlíny a kamení, jejíž zachovaná část a archeologické stopy jsou chráněny jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka České republiky]].{{MonumNet|název=Mohyla, část stojící a archeologické stopy|ID=834895299|datum=2013-2-1}} [21] => [22] => == Původ názvu == [23] => Původ označení kopce je vysvětlován různě. Může mít základ snad ve slově šour, označujícím křivost, šikmost. Žuráň by tedy mohlo znamenat křivý, šikmý kopec. V místním nářečí se zachoval výraz „chodit šórem“, tedy „nakřivo“. V josefínském katastru je Žuráň uváděna pod názvem Šorajn, připomínající německé Schorain, Schurain, což znamená hraniční kopec či pozemek. Ve francouzských materiálech se v souvislosti s bitvou u Slavkova objevuje i pojmenování Císařovo návrší či Napoleonův stůl.{{Citace monografie [24] => | příjmení = Rozbořil [25] => | jméno = Jan [26] => | titul = Historická exkurze regionem Austerlitz [27] => | vydavatel = [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|PedF MU]] [28] => | místo = Brno [29] => | rok = 2007 [30] => | url = http://is.muni.cz/th/90423/pedf_m/ [31] => | kapitola = 3.1 [32] => | strany = 27–28 [33] => }} [34] => [35] => == Archeologické naleziště == [36] => [37] => === Objev a historie výzkumu === [38] => [[Soubor:Žuráň, 2009 (1).JPG|náhled|Vrchol Žuráně]] [39] => [[Archeologická lokalita]], návrší mohylovitého tvaru, se nachází na katastru obce [[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]], po pravé straně [[silnice II/430]] (bývalé císařské silnice ve směru na [[Olomouc]]). V archeologické literatuře je známa od roku 1853, kdy historik [[Petr rytíř Chlumecký]] popsal objev, který byl učiněn při hluboké orbě nedlouho předtím, počátkem 50. let 19. století – narazilo se na množství velkých kamenů, dřevěné trámy a především koňské a lidské kostry, nalezeny byly zvláštní svícnovité železné předměty. Nálezová situace svědčila o tom, že na návrší byla objevena velká kamenná [[hrobka]] s dřevěným stropem (některé trámy nesly vyřezávanou výzdobu, např. ornament trojnásobného pletence), překrytá velkou [[mohyla|mohylou]]. Zajímavé je, že mezi nálezy chyběly předměty, které patří ke standardní hrobové výbavě zemřelých – [[šperk]]y v případě ženského nebo [[zbraň|zbraně]] v případě mužského pohřbu. To vedlo k domněnce, že hrobka byla zřejmě nedlouho po uložení ostatků vyloupena.{{Citace monografie [40] => | příjmení = Droberjar [41] => | jméno = Eduard [42] => | titul = Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě [43] => | vydavatel = Libri [44] => | místo = Praha [45] => | rok = 2002 [46] => | strany = 392 [47] => | isbn = 80-7277-106-X [48] => }} [49] => [50] => K nálezu došlo v době, kdy archeologická disciplína (nejen) na [[Morava|Moravě]] byla ještě v plenkách. Až v letech 1948–1950 byl na návrší proveden rozsáhlý archeologický výzkum, který vedl [[Josef Poulík]] z tehdejšího Státního archeologického ústavu v Brně (nyní [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno]]). Při něm byly odkryty celkem tři [[mohyla|mohyly]] a dva komorové hroby (I, II) z doby [[stěhování národů]]. Jedna z mohyl skrývala kostrový hrob [[eneolit]]ické [[kultura se šňůrovou keramikou|kultury se šňůrovou keramikou]], další pak překrývaly žárové pohřby [[podolská kultura|podolské kultury]] pozdní [[doba bronzová|doby bronzové]]. Výzkum zjistil i předměty pocházející z [[laténská kultura|keltského]] [[kremace|žárového]] hrobu, které však nebyly v původním uložení.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Čižmářová [52] => | jméno = Jana [53] => | titul = Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku [54] => | vydavatel = Libri [55] => | místo = Praha [56] => | rok = 2004 [57] => | strany = 276 [58] => | isbn = 80-7277-249-X [59] => }} [60] => [61] => Pozornost se ovšem soustředila především na hrobové komory mezi mohylami. Josef Poulík zjistil, že hrobka č. I, nacházející se na východní straně návrší, je hrob popsaný Petrem Chlumeckým. Šlo o impozantní prostor o rozměrech 4,5 x 4,5 m a hloubce 4 m; na jeho dně byly nalezeny kosti pěti až šesti koní, zbytky zpráchnivělého dřeva a další železný svícnovitý předmět, podobný nálezům z poloviny 19. století. Další komorový hrob č. II ve vzdálenosti cca 10 m směrem na SZ měl rozměry 490 x 670 cm a hloubku přes 6 m; při hloubení hrobové jámy byl porušen starší kostrový hrob, který byl zjištěn v její severní stěně. Žlábky při severní a jižní stěně dokládají konstrukci zastřešení, kůlové jamky kolem hrobové jámy pak jsou interpretovány jako pozůstatky konstrukce dřevěného „domu mrtvých“. Nálezy byly roztroušeny i v zásypu hrobu, což svědčí i o jeho vyloupení. Přesto však zde byly nalezeny předměty [[luxusní statek|luxusního]] charakteru: zlomky [[pyxis|pyxidy]] ze [[slonovina|slonoviny]] s bohatou reliéfní výzdobou s [[křesťanství|křesťanskou]] tematikou (postava kráčejícího muže, nesoucího v ruce kříž, postava sedícího muže s knihou v ruce, postava anděla s křídly), vyrobené patrně někde v [[Sýrie|Sýrii]] na počátku 6. století; zlomky nádob (dvou pohárů a misky) z modrého a zeleného [[sklo|skla]], na jedné z nichž jsou zbytky patrně [[řečtina|řeckého]] nápisu; [[stříbro|stříbrné]] [[nýt]]y patrně z [[koňský postroj|koňského postroje]]; [[zlato|zlaté]] kování, zřejmě z dřevěné misky; zlaté nitě, snad pozůstatky oděvu zlatem protkávaného, patrně [[brokát]]u. Tyto předměty tvořily součást bohaté výbavy asi čtyřicetileté ženy, která byla pohřbena spolu se dvěma koňmi, jejichž kostry byly v hrobě nalezeny rovněž. Antropologický průzkum kosterních ostatků pak zjistil, že žena zemřela ve věku asi čtyřiceti let za následky smrtelného zranění v oblasti pánve.{{Citace periodika [62] => | příjmení = Drozdová [63] => | jméno = Eva [64] => | autor = [65] => | odkaz na autora = [66] => | spoluautoři = Unger, J., Smrčka, V., Němečková, A., Krupa, P.: [67] => | titul = Anthropological examination of skeletal remains of a princess buried at the "Žuráň" (south Moravia, Czech Republic) [68] => | periodikum = Glaube, Kult und Herrschaft. Phänomene des Religiösen im 1. Jahrtausend n. Chr. in Mittel- und Nordeuropa. Bonn [69] => | odkaz na periodikum = [70] => | rok = 2009 [71] => | měsíc = [72] => | ročník = [73] => | číslo = [74] => | strany = 163–172 [75] => | url = [76] => | issn = [77] => }} [78] => [79] => Nad oběma hrobovými komorami byla vybudována (za použití zeminy ze vzdálenosti cca 1 km a litavského [[vápenec|vápence]] z ložiska vzdáleného asi 4 km) obrovská kruhová mohyla o průměru 65 m, o výšce asi 10 m a s vnější kamennou zdí, vysokou nejméně 1 m.{{Citace periodika [80] => | příjmení = Unger [81] => | jméno = Josef [82] => | autor = [83] => | odkaz na autora = [84] => | spoluautoři = Velek, Jan. [85] => | titul = Žuráň. Hypotéza stavby mohylového objektu [86] => | periodikum = Pravěk N. Ř. [87] => | odkaz na periodikum = [88] => | rok = 2016 [89] => | měsíc = [90] => | ročník = 26 [91] => | číslo = [92] => | strany = [93] => | url = [94] => | issn = [95] => }} [96] => [97] => === Datování === [98] => Celý tento komplex byl od počátku zařazen do doby [[stěhování národů]]; bližší datování bylo dlouho nejasné, neboť nálezy z Poulíkova výzkumu byly podrobně publikovány a vyhodnoceny až v roce 1995. Josef Poulík dospěl v publikaci k závěru, že v hrobce byl pohřben [[Langobardi|langobardský]] král [[Wacho]] († 539) a že hrobku následně někdy na konci 6. nebo na počátku 7. století vyloupili [[Slované]].{{Citace periodika [99] => | příjmení = Poulík [100] => | jméno = Josef [101] => | autor = [102] => | odkaz na autora = [103] => | spoluautoři = [104] => | titul = Žuráň in der Geschichte Mitteleuropas [105] => | periodikum = Slovenská archeológia [106] => | odkaz na periodikum = [107] => | rok = 1995 [108] => | měsíc = [109] => | ročník = 43 [110] => | číslo = 1 [111] => | strany = 88 [112] => | url = [113] => | issn = 1335-0102 [114] => }} [115] => [116] => J. Poulík ovšem svou studii psal ve svých bezmála 85 letech, na závěr své profesní kariéry, kterou věnoval především období [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] a zvláště pak řízení Archeologického ústavu; novější názory specialistů na dotčené období stěhování národů jsou poněkud odlišné. Podle nich nelze s jistotou říci, kdo vlastně byl v [[mauzoleum|mauzoleu]], resp. v obou hrobových komorách pohřben, neboť k tomu nálezový soubor, zdecimovaný vyloupením, neposkytuje dostatek informací. [117] => [118] => Závěry nejnovějších výzkumů však ženu, pohřbenou s luxusní výbavou v monumentální hrobce II, spojují se [[Silinga|Silingou]], třetí manželkou krále Wacha a matkou jeho jediného syna [[Walthari]]ho, údajně zavražděného v nedospělém věku jeho nástupcem [[Audoin]]em.{{Citace periodika [119] => | příjmení = Tejral [120] => | jméno = Jaroslav [121] => | autor = [122] => | odkaz na autora = [123] => | spoluautoři = [124] => | titul = Žuráň [125] => | periodikum = Reallexikon der Grmanischen Altertumskunde [126] => | odkaz na periodikum = [127] => | rok = 2007 [128] => | měsíc = [129] => | ročník = 53 [130] => | číslo = [131] => | strany = 953–966 [132] => | url = [133] => | issn = [134] => }} [135] => [136] => Jednoznačně však lze říci, že zde byli ve dvou časových horizontech pohřbeni příslušníci nejvyšší vrstvy [[Germáni|germánské]] [[aristokracie]], a to do hrobu I v 2. polovině 5. století a do hrobu II v 1. polovině století šestého.{{Citace monografie [137] => | příjmení = Droberjar [138] => | jméno = Eduard [139] => | titul = Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě [140] => | vydavatel = Libri [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 2002 [143] => | strany = 394 [144] => | isbn = 80-7277-106-X [145] => }} [146] => [147] => === Uložení === [148] => Všechny nalezené předměty jsou uloženy ve sbírkách Archeologického ústavu [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]] v [[Brno|Brně]]. [149] => [150] => == Bitva u Slavkova == [151] => {{podrobně|Bitva u Slavkova}} [152] => [[Soubor:Bývalý lom na Žuráni.jpg|náhled|Lom u Žuráně, kde Napoleon přespal před bitvou]] [153] => Dne 2. prosince 1805 došlo v okolí kopce ke střetnutí francouzské armády císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona I.]] se spojeneckými vojsky ruského cara [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] a rakouského císaře [[František I. Rakouský|Františka I.]] Ve štěrkovém lomu v [[Horka (přírodní památka)|Horce]] na západním úpatí kopce měl Napoleon v předvečer bitvy, 1. prosince hlavní stan a přenocoval zde ve svém kočáře. V ranních a dopoledních hodinách následujícího dne řídil bitvu z vrcholu kopce. Odtud dal v půl deváté rozkaz k útoku na Pracké výšiny. Zde spatřil legendární vycházející ''{{Cizojazyčně|fr|le soleil d'Austerlitz}}'' – slavkovské krvavé slunce. [154] => [155] => === Památník === [156] => [[Soubor:Žuráň, 2009 (2).JPG|náhled|Památník na Žuráni v roce 2009]] [157] => [[Soubor:Rozřezaná deska ze Žuráně 1995.jpg|náhled|Rozřezaná bronzová deska v roce 1995]] [158] => [[Soubor:Památník na Žuráni s novou mapou 1996.jpg|náhled|Podoba památníku v roce 1996 s novou kopií desky.]] [159] => [[Soubor:Pratecký kopec, muzeum, deska ze Žuráně (0749).jpg|náhled|Rozřezaná deska jako součást expozice [[Mohyla míru|Památníku Mohyla míru]].]] [160] => Dne 5. července 1930 byl na vrcholu Žuráně odhalen památník v podobě leštěného žulového kvádru s bronzovou plastickou mapou bojiště. Nechal jej zřídit generální štáb čs. armády z iniciativy francouzského maršála [[Louis Franchet d'Espèrey|Louise Francheta d'Esperey]]. Slavnostního odhalení se účastnil čs. ministr národní obrany [[Karel Viškovský|Viškovský]] s generály [[Jan Syrový|Syrovým]] a [[Alois Podhajský|Podhajským]] a zástupci francouzské vlády a armády generálové [[Eugène Mittelhauser|Mittelhauser]], [[Louis-Eugène Faucher|Faucher]], Duffour a Le Blevec.{{Citace monografie [161] => | příjmení = Procházka [162] => | jméno = Alois [163] => | titul = Památky z bitvy u Slavkova r. 1805 [164] => | vydání = 2 [165] => | vydavatel = Učitelská jednota „Komenský“ [166] => | místo = Slavkov u Brna [167] => | rok = 1931 [168] => | url = http://detektory.hantec.cz/download/pamatky-z-bitvy-u-slavkova-r-1805.pdf [169] => | strany = 41 [170] => }} [171] => [172] => Autorem památníku byl pražský architekt [[Vojtěch Kerhart]] a bronzové odlitky zhotovil umělecký slévač Karel Barták. Deska s plastickou mapou bojiště o rozměrech 110 x 110 cm zobrazuje bitevní rozložení vojsk 2. prosince 1805 v 7 hodin ráno a obsahuje také citaci z Napoleonovy slavné proklamace po bitvě ve francouzštině a češtině: [173] => [174] => {{Citát|{{Cizojazyčně|fr|Soldats, mon peuple vous reverra avec joie et il vous suffira de dire j'étais a la bataille d'Austerlitz, pour que l'on réponde, voila un brave.}}|Napoleon|200}} [175] => {{Citát|Vojáci! Můj národ přivítá vás s radostí a stačí řeknete-li: byl jsem v bitvě u Slavkova, aby se odpovědělo: hle, hrdina.|Napoleon|200}} [176] => [177] => Kromě reliéfní mapy s nápisem Barták odlil také napoleonský znak na východní straně kvádru – písmeno N s císařskou korunou, lemované vavřínovým věncem se stuhou. Na ostatních stranách kvádru byly další nápisy, z nichž se dochovala jen francouzská verze Napoleonova rozkazu v předvečer bitvy: [178] => [179] => {{Citát|{{Cizojazyčně|fr|A l'armée. Au bivouac, 10. frimaire an XIV (1 décembre 1805). Soldats, l'armée russe se présente devant vous pour venger l'armée autrichienne d'Ulm. Ce sont ces mêmes bataillons que vous avez battus à Hollabrun et que depuis vous avez constamment poursuivis jusqu’ici. Les positions que nous occupons sont formidables, et, pendant qu'ils marcheront pour tourner ma droite, ils me présenteront le flanc. Soldats, je dirigerai moi-même tous vos bataillons, je me tiendrai loin du feu, si, avec votre bravoure accoutumée, vous portez le désordre et la confusion dans les rangs ennemis, mais, si la victoire était un moment incertaine, vous verriez votre Empereur s'exposer aux premiers coups, car la victoire ne saurait hésiter, dans cette journée surtout où il y va de l'honneur de l'infanterie française qui importe tant à l'honneur de toute la nation (…) Napoléon (moniteur du 25. frimaire an XIV)}}[http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-brno-venkov/slapanice-_bi.html Spolek pro vojenská pietní místa: Pomník obětem napoleonských válek]||200}} [180] => [181] => Jednotlivé kovové prvky z památníku byly několikrát odcizeny. V roce 1995 zmizela celá deska s mapou a později byla nalezena rozřezaná na 13 kusů ve sběrně kovů v Rakousku. Už tehdy se jednalo o kopii původního díla. Nalezené segmenty byly při příležitosti 190. výročí bitvy vystaveny ve [[Šlapanice|šlapanickém]] muzeu a poté uloženy na Obecním úřadě v Podolí. Při rekonstrukci a dostavbě muzejního pavilonu na [[Mohyla míru|Mohyle míru]] byly roku 2010 instalovány do tamní nové expozice slavkovského bojiště. Na památníku desku roku 1996 nahradila replika z jiného materiálu, která však byla v dubnu 2004 znovu ukradena a opět nahrazena.{{Citace elektronického periodika [182] => | příjmení = Knötig [183] => | jméno = Petr [184] => | titul = Zloději ukradli mapu bitvy Tří císařů [185] => | periodikum = Novinky.cz [186] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [187] => | vydavatel = Borgis [188] => | den vydání = 24 [189] => | měsíc vydání = 4 [190] => | rok vydání = 2004 [191] => | datum přístupu = 2011-08-02 [192] => | url = http://www.novinky.cz/krimi/30675-zlodeji-ukradli-mapu-bitvy-tri-cisaru.html [193] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120118074049/http://www.novinky.cz/krimi/30675-zlodeji-ukradli-mapu-bitvy-tri-cisaru.html [194] => | datum archivace = 2012-01-18 [195] => }} [196] => [197] => Vrchol kopce s památníkem je z meziválečného období uváděn jako [[Exteritorialita|exteritoriální území]] [[Francie]].{{Citace elektronické monografie [198] => | titul = ŽURÁŇ [199] => | url = http://www.austerlitz2005.com/cz/historickamista/1_2_5.php [200] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080905222619/http://www.austerlitz2005.com/cz/historickamista/1_2_5.php [201] => | datum přístupu = 2009-04-23 [202] => | vydavatel = Austerlitz2005.com [203] => }}[http://www.zamek-slavkov.cz/cz/bitva-1805/ Bitva 1805: Žuráň] {{Wayback|url=http://www.zamek-slavkov.cz/cz/bitva-1805/ |date=20110725230345 }} na stránkách Zámku Slavkov{{Citace elektronického periodika |titul=Projekt Austerlitz: Napoleonská tradice |url=http://www.austerlitz.org/projekt-austerlitz_a1493 |datum přístupu=2011-08-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111105062145/http://www.austerlitz.org/projekt-austerlitz_a1493 |datum archivace=2011-11-05 |nedostupné=ano }} Památník na Žuráni je nemovitou kulturní památkou.{{MonumNet|název=Pomník bitvy u Slavkova|ID=128482|datum=2013-2-1}} [204] => [205] => == Reference == [206] => [207] => [208] => == Literatura == [209] => * [[Josef Poulík]], Žuráň in der Geschichte Mitteleuropas, Slovenská archeológia 43, 1995, str. 27–109. [210] => * [[Eduard Droberjar]], ''Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě'', Praha 2002, {{ISBN|80-7277-106-X}}, str. 392–394. [211] => * [[Jana Čižmářová]], ''Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku'', Praha 2004, {{ISBN|80-7277-249-X}}, str. 276. [212] => * {{Citace monografie [213] => | příjmení = Hochel [214] => | jméno = Marian [215] => | spoluautoři = a kol. [216] => | titul = Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně [217] => | vydání = 2 [218] => | vydavatel = [[Československá napoleonská společnost|ČSNS]] [219] => | místo = Brno [220] => | rok = 2011 [221] => | strany = 53 [222] => | isbn = 978-80-254-6229-4 [223] => }} [224] => * {{Citace sborníku [225] => | příjmení = Král [226] => | jméno = Adolf B [227] => | titul = Mlčící svědkové bitvy [228] => | příjmení sestavitele = Dacík [229] => | jméno sestavitele = T. [230] => | sborník = Psal se rok 1805 [231] => | vydavatel = Okresní muzeum Brno-venkov [232] => | místo = Ivančice [233] => | rok vydání = 1988 [234] => | strany = 8–12 [235] => }} [236] => * {{Citace sborníku [237] => | příjmení = Mudra [238] => | jméno = M [239] => | titul = Přehled památných míst slavkovského bojiště [240] => | příjmení sestavitele = Svatoň [241] => | jméno sestavitele = S [242] => | sborník = Bitva u Slavkova 2. prosince 1805. Její příčiny a průběh, průvodce po bojišti [243] => | vydání = 1 [244] => | vydavatel = Naše vojsko [245] => | místo = Praha [246] => | rok vydání = 1958 [247] => | strany = 23–26 [248] => }} [249] => [250] => == Související články == [251] => * [[Podolí (okres Brno-venkov)]] [252] => * [[Seznam památek Slavkovského bojiště]] [253] => * [[Stěhování národů]] [254] => * [[Herulové]] [255] => * [[Langobardi]] [256] => * [[Wacho]] [257] => [258] => == Externí odkazy == [259] => * {{Commonscat|Žuráň}} [260] => [261] => {{Bitva u Slavkova}} [262] => {{Autoritní data}} [263] => [264] => {{Portály|Morava}} [265] => [[Kategorie:Hory a kopce v okrese Brno-venkov]] [266] => [[Kategorie:Hory a kopce v Dyjsko-svrateckém úvalu]] [267] => [[Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku]] [268] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Jihomoravském kraji]] [269] => [[Kategorie:Hrobky v Jihomoravském kraji]] [270] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Brno-venkov]] [271] => [[Kategorie:Bitva u Slavkova]] [272] => [[Kategorie:Podolí (okres Brno-venkov)]] [] => )
good wiki

Žuráň

Žuráň (286 m n. m.

More about us

About

Tato krásná lokalita se pyšní nejen svou geologickou rozmanitostí, ale také bohatou florou a faunou, které lákají milovníky přírody a turistiky. Z vrcholu se nabízejí nádherné výhledy do okolní krajiny, což činí Žuráň oblíbeným cílem pro rodiny, procházející se páry i jednotlivce hledající klid a inspiraci. Historie Žuráně je fascinujícím příběhem, kde se přírodu, kulturu a lidské aktivity prolínají v harmonickou souhru. Oblast byla obydlena již od pravěku, ačkoliv se dnes zaměřujeme spíše na to, jaký pozitivní vliv má příroda na naše životy. Místní lesy a louky jsou domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, což činí z Žuráně významnou ekologickou oblast. Žuráň je také skvělým místem pro různé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cyklistika nebo pikniky. Pravidelně se zde konají akce zaměřené na ochranu přírody, které nejen zvyšují povědomí o ekologických otázkách, ale také posilují komunitu a přinášejí radost z aktivního životního stylu. Celkově vzato, Žuráň představuje ideální kombinaci přírodní krásy, historického dědictví a příležitostí k osobnímu rozvoji. Tento místní poklad je důkazem toho, jak příroda může obohatit naše životy a nabídnout nám prostor pro ztišení, radost a objevování.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'stěhování národů','Podolí (okres Brno-venkov)','mohyla','Josef Poulík','Napoleon Bonaparte','Langobardi','Wacho','řečtina','Slované','Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno','Alois Podhajský','Alexandr I. Pavlovič'