Array ( [0] => 15621994 [id] => 15621994 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Acanthostega [uri] => Acanthostega [3] => Acanthostega gunnari.jpg [img] => Acanthostega gunnari.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Acanthostega** Acanthostega je fascinující prehistorický obratlovec, který žil před přibližně 365 miliony let v období devonu. Tento druh je považován za jednoho z prvních známých zástupců čtyřnožců, což jsou skupiny obratlovců, kteří se vyvinuli z ryb a postupně kolonizovali souš. Acanthostega představuje výrazný krok v evoluci, protože spojuje vlastnosti ryb a čtyřnožců. Pozoruhodný je především jeho vzhled. Acanthostega měl silné, ploutvovitě tvarované končetiny, které mu umožňovaly orientaci nejen ve vodě, ale i na měkkém podloží. Věrný odkazu evoluce, tyto končetiny byly pozoruhodné kombinací různých adaptací. Schopnost pohybu jak ve vodě, tak na zemi svědčí o přechodném stádiu v evoluci obratlovců a ukazuje na různorodost strategii přežití v jejich prostředí. Paleoekologické důkazy naznačují, že Acanthostega žila ve sladkovodních a pobřežních oblastech, kde byla schopna využívat bohaté zdroje potravy. Jeho strava zahrnovala různorodé organismy, což přispělo k jeho úspěšnému přežití v měnícím se prostředí. Acanthostega nám dává nahlédnout do doby, kdy se život na zemi začínal rozvíjet a ohromně měnit. Acanthostega je tedy symbolem inovace a adaptability. Je to příklad, jak živé organismy dokážou čelit výzvám a vyvíjet nové strategie pro přežití. Studium tohoto fascinujícího druhe nám pomáhá lépe chápat složitosti evolučního procesu a krásu přírody, která nás obklopuje. [oai_cs_optimisticky] => **Acanthostega** Acanthostega je fascinující prehistorický obratlovec, který žil před přibližně 365 miliony let v období devonu. Tento druh je považován za jednoho z prvních známých zástupců čtyřnožců, což jsou skupiny obratlovců, kteří se vyvinuli z ryb a postupně kolonizovali souš. Acanthostega představuje výrazný krok v evoluci, protože spojuje vlastnosti ryb a čtyřnožců. Pozoruhodný je především jeho vzhled. Acanthostega měl silné, ploutvovitě tvarované končetiny, které mu umožňovaly orientaci nejen ve vodě, ale i na měkkém podloží. Věrný odkazu evoluce, tyto končetiny byly pozoruhodné kombinací různých adaptací. Schopnost pohybu jak ve vodě, tak na zemi svědčí o přechodném stádiu v evoluci obratlovců a ukazuje na různorodost strategii přežití v jejich prostředí. Paleoekologické důkazy naznačují, že Acanthostega žila ve sladkovodních a pobřežních oblastech, kde byla schopna využívat bohaté zdroje potravy. Jeho strava zahrnovala různorodé organismy, což přispělo k jeho úspěšnému přežití v měnícím se prostředí. Acanthostega nám dává nahlédnout do doby, kdy se život na zemi začínal rozvíjet a ohromně měnit. Acanthostega je tedy symbolem inovace a adaptability. Je to příklad, jak živé organismy dokážou čelit výzvám a vyvíjet nové strategie pro přežití. Studium tohoto fascinujícího druhe nám pomáhá lépe chápat složitosti evolučního procesu a krásu přírody, která nás obklopuje. ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = ''Acanthostega'' [2] => | obrázek = Acanthostega_gunnari.jpg [3] => | popisek = ''[[Acanthostega]] gunnari'' [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [6] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [7] => | infrakmen = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda) [8] => | třída = [[svaloploutví]] (Sarcopterygii) [9] => | podtřída = [[Tetrapodomorpha]] [10] => | rod = '''''Acanthostega''''' [11] => }} [12] => '''''Acanthostega''''' je rod vyhynulých [[Čtyřnožci|čtyřnožců]], kteří patřili mezi první obratlovce s diferenciovanými končetinami. Poprvé se tito živočichové objevili během pozdního [[Devon (geologie)|devonu]] asi před 365 miliony let. Z anatomického hlediska tvořili přechod mezi [[Svaloploutví|svaloploutvými]] [[Nozdratí|nozdratými rybami]] a živočichy zcela přizpůsobenými přechodu na souš.Cupello, C.; ''et al.'' (2022). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2022.02.14.480340v1 Lung evolution in vertebrates and the water-to-land transition]. ''bioRxiv''. '''2022.02.14.480340'''. doi: https://doi.org/10.1101/2022.02.14.480340 [13] => [14] => == Popis == [15] => Tento šedesáticentimetrový živočich měl osm prstů na obou předních končetinách (počet prstů na nohou nebyl zjištěn), neměl zápěstí a obecně nebyl pohybu po zemi přizpůsoben příliš dobře. Jeho ramenní kloub a kostra přední končetiny se také výrazně podobaly rybím. Přední končetiny acanthostegy se v lokti neohýbaly dopředu, a tak na ně zvíře nemohlo přenést více váhy. Živočich je proto využíval především k pohybu ve vodě nebo se jimi přidržoval vodních rostlin. ''Acanthostega'' patří k prvním živočichům, jejichž tělesná stavba svědčí o přesunu hlavního centra pohybu na pánevní pletenec. Pletenec pánevní acanthostegy prošel mnoha morfologickými změnami, aby dokázal váhu těla tohoto živočicha unést. V raných vývojových fázích byly obě strany pletence oddělené. U acanthostegy se už však obě části uprostřed spojují. Toto spojení pánev posílilo a umožnilo jí odolávat gravitaci ve chvíli, kdy už tělo živočicha nenadnášela voda. ''Acanthostega'' měla také podobně jako ryby kryté žábry. Měla i plíce, žebra ovšem bylo příliš krátká na to, aby hrudní dutině na souši dodávala potřebnou oporu.[[Soubor:Acanthostega_model.jpg|náhled|Zrekonstruovaná podoba acanthostegy ve Státním muzeu přírodních věd ve Stuttgartu|vlevo]]Tito živočichové žili pravděpodobně v mělkých bažinách s hustým porostem vodních rostlin, kde se jejich končetiny začaly pomalu přizpůsobovat chůzi po pevnině. [[Jennifer A. Clacková]] se domnívá, že ''Acanthostega'' byla vodním živočichem, který se vyvinul z ryb a nikdy neopustil vodní prostředí, u nějž se vyvinuly znaky, které se později dobře hodili k životu na souši. [16] => [17] => V tomto evolučním období se dařilo listnatým rostlinám, jejichž listy opadávaly do vody a přitahovaly tak do teplých mělčin chudých na [[kyslík]], kam by se větší ryby nedostaly, drobnou kořist. Clacková upozorňuje na to, jak se [[dolní čelist]] acanthostegy liší od čelisti ryb, které mají dvě řady zubů. Čelist acanthostegy má velký počet malých zubů ve vnější řadě a dva velké tesáky a některé menší zuby v řadě vnitřní. Tento rozdíl pravděpodobně odpovídá tomu, že čtyřnožci v této době přestali požírat svou kořist výhradně ve vodě, ale začali se s ní vynořovat z vody a přesunovat se i s potravou na souši. [18] => [19] => Ačkoli je ''Acanthostega'' obvykle pokládána za primitivnější vývojový stupeň než [[ichthyostega]], je možné, že tomu bylo naopak. Vzhledem k tomu, že ''Acanthostega'' připomíná juvenilní ichthyostegu a vykazuje mnohem méně rozdílů mezi juvenilními stádii a dospělci, uvažuje se, že by ''Acanthostega'' mohla být neotenickým jedincem. Přestože se zdá, že tento živočich trávil celý svůj život ve vodě, jeho kost pažní vykazuje rysy, které se podobají pozdějším rysům humerů plně suchozemských čtyřnožcům (pažní kosti ichthyostegy se více podobají humerům raných ryb). To může znamenat, že se suchozemské rysy obratlovců vyvinuly dříve, než se původně předpokládalo. [20] => [21] => Výzkum švů na lebce acanthostegy ukazuje, že byl tento druh schopen požírat kořist na břehu nebo v jeho blízkosti. Badatelé Markey a Marshall porovnali lebku acanthostegy s lebkami ryb, které využívají sání jako hlavní způsob lovu kořisti, a s lebkami zvířat, která svou kořist usmrcovala kousnutím tak, jako to dělá většina suchozemských živočichů. Jejich výsledky ukazují, že ''Acanthostega'' byl přizpůsobena tomu, co označují jako „suchozemský způsob příjmu potravy“, což silně podporuje hypotézu, že se tento typ příjmu potravy poprvé objevil vodních živočichů. Pokud je tato hypotéza správná, ukazuje, že ''Acanthostega'' byla zvíře, které žilo v mělkých vodách, bylo dobře přizpůsobeno lovu a tvořilo evoluční přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy. Novější výzkumy také ukazují, že je možné, že se ''Acanthostega'' vyvinula z předka, který byl životu na souši přizpůsoben lépe než ona samotná.Alexander N. Kuznetsov & Nadezhda V. Kryukova (2023). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.21648 Reconstructing the subcephalic musculature in ''Pucapampella'' and ''Ichthyostega'']. ''Journal of Morphology'' '''284''' (12): e21648. doi: https://doi.org/10.1002/jmor.21648 [22] => [23] => == Objev == [24] => Zkamenělé pozůstatky jsou obecně dobře zachovalé. Slavná [[fosilie]], díky níž byl objasněn význam tohoto druhu, byla objevena Jennifer A. Clackovou ve východním Grónsku v roce 1987, ačkoli několik úlomků lebky objevili již v roce 1933 Gunnar Säve-Söderbergh a Erik Jarvik. [25] => [26] => == Evoluce == [27] => [[Soubor:Fin lenght.jpg|náhled|Lebka]] [28] => Vývoj acanthostegy souvisel s prudkými evolučními změnami v pozdním devonu, které ovlivnily zejména čistě vodní čtyřnožce, jejichž evoluční potomci vykazují zvýšenou schopnost dýchat vzduch, s čímž souvisí také adaptace jejich čelistí, žaber a svalů krku. Ta jim umožnila volnější pohyb hlavy, než jak je tomu u ryb. Tyto změny byly zaznamenány již u staršího rodu ''Tiktaalik''. Jedinci tohoto rodu se stejně jako ''Ichthyostega'' dokázali lépe pohybovat na souši, jsou ale považování primárně za vodní živočichy. [29] => [30] => V pozdním devonu se u obratlovců, jejichž evolučními předky byly pelagické nozdraté ryby, vyvinula celá řada specializovaných znaků. Patřily k nim rody ''Panderichthys'', obývající bahnité mělčiny, a ''Tiktaalik'' s končetinami podobnými ploutvím, díky nimž jeho zástupci mohli opustit vodu. Dále čtyřnožci jako ''Acanthostega'', která měla osmiprsté nohy, a ''Ichthyostega'' s pětiprstými vyvinutými končetinami. [31] => [32] => == Odkazy == [33] => [34] => === Reference === [35] => [36] => {{překlad|en|Acanthostega|831963070}} [37] => [38] => === Literatura === [39] => * {{Citace periodika|příjmení=Boisvert|jméno=C. A.|rok=2005|titul=The pelvic fin and girdle of Panderichthys and the origin of tetrapod locomotion|url=|periodikum=Nature|ročník=438|číslo=|strany=1145–1147|doi=10.1038/nature04119|pmid=16372007|jazyk=anglicky}} [40] => * {{Citace periodika|příjmení=Clack|jméno=J. A.|rok=2006|titul=The emergence of early tetrapods|url=|periodikum=Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology|ročník=232|číslo=|strany=167–189|doi=10.1016/j.palaeo.2005.07.019|jazyk=anglicky}} [41] => * {{Citace periodika|příjmení=Clack|jméno=J. A.|rok=2009|titul=The fin to limb transition: new data, interpretations, and hypotheses from paleontology and developmental biology|url=|periodikum=Annual Review of Earth and Planetary Sciences|ročník=37|číslo=|strany=163–179|doi=10.1146/annurev.earth.36.031207.124146|jazyk=anglicky}} [42] => * J. L. Molnar, J. R. Hutchinson, R. Diogo, J. A. Clack & S. E. Pierce (2021). [https://advances.sciencemag.org/content/7/4/eabd7457/tab-pdf Evolution of forelimb musculoskeletal function across the fish-to-tetrapod transition]. ''Science Advances''. '''7'''(4): eabd7457. doi: [https://advances.sciencemag.org/content/7/4/eabd7457 10.1126/sciadv.abd7457] [43] => [44] => === Externí odkazy === [45] => * {{Commonscat}} [46] => * {{Wikidruhy|taxon=Acanthostega}} [47] => [48] => {{Taxonbar|from=Q131763}} [49] => {{Autoritní data}} [50] => [51] => [[Kategorie:Svaloploutví]] [] => )
good wiki

Acanthostega

Acanthostega je rod vyhynulých čtyřnožců, kteří patřili mezi první obratlovce s diferenciovanými končetinami. Poprvé se tito živočichové objevili během pozdního devonu asi před 365 miliony let.

More about us

About

Tento druh je považován za jednoho z prvních známých zástupců čtyřnožců, což jsou skupiny obratlovců, kteří se vyvinuli z ryb a postupně kolonizovali souš. Acanthostega představuje výrazný krok v evoluci, protože spojuje vlastnosti ryb a čtyřnožců. Pozoruhodný je především jeho vzhled. Acanthostega měl silné, ploutvovitě tvarované končetiny, které mu umožňovaly orientaci nejen ve vodě, ale i na měkkém podloží. Věrný odkazu evoluce, tyto končetiny byly pozoruhodné kombinací různých adaptací. Schopnost pohybu jak ve vodě, tak na zemi svědčí o přechodném stádiu v evoluci obratlovců a ukazuje na různorodost strategii přežití v jejich prostředí. Paleoekologické důkazy naznačují, že Acanthostega žila ve sladkovodních a pobřežních oblastech, kde byla schopna využívat bohaté zdroje potravy. Jeho strava zahrnovala různorodé organismy, což přispělo k jeho úspěšnému přežití v měnícím se prostředí. Acanthostega nám dává nahlédnout do doby, kdy se život na zemi začínal rozvíjet a ohromně měnit. Acanthostega je tedy symbolem inovace a adaptability. Je to příklad, jak živé organismy dokážou čelit výzvám a vyvíjet nové strategie pro přežití. Studium tohoto fascinujícího druhe nám pomáhá lépe chápat složitosti evolučního procesu a krásu přírody, která nás obklopuje.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čtyřnožci','ichthyostega','obratlovci','Acanthostega','Tetrapodomorpha','svaloploutví','živočichové','Kategorie:Svaloploutví','Soubor:Fin lenght.jpg','fosilie','dolní čelist','Devon (geologie)'

Acanthostega

Čtyřnožci

Fosilie

Ichthyostega

Kategorie:Svaloploutví

Obratlovci

Obratlovci jsou skupinou živočichů, kteří mají v těle páteř.

Svaloploutví

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.