Array ( [0] => 14662068 [id] => 14662068 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Afrikánština [uri] => Afrikánština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Afrikánština ''(Afrikaans)'' [2] => | rozšíření = {{vlajka a název|Botswana}}
{{vlajka a název|Jihoafrická republika}}
{{vlajka a název|Malawi}}
{{vlajka a název|Namibie}}
{{vlajka a název|Zambie}}
{{vlajka a název|Zimbabwe}} [3] => | mluvčích = 6,45 miliónů [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Germánské jazyky]] [7] => *** [[Západogermánské jazyky]] [8] => | písmo = [[Latinka]] [9] => | úřední jazyk = [[Jihoafrická republika]] [10] => | regulátor = Die Taalkommissie [11] => | ISO6391 = af [12] => | ISO6392 = afr [13] => | ISO6393 = afr [14] => | SIL = AFK [15] => | Wikikód = af [16] => | wikipedie = [[:af:|af.wikipedia.org]] [17] => | mapa rozšíření = Afrikaans_ETN15_Status.svg [18] => | popisek rozšíření = [19] => }} [20] => '''Afrikánština''' je [[Západogermánské jazyky|západogermánský jazyk]], který se používá v [[Jihoafrická republika|Jižní Africe]], [[Namibie|Namibii]] a v menší míře v [[Botswana|Botswaně]], [[Zambie|Zambii]] a [[Zimbabwe]]. Vyvinul se z nářečí [[nizozemština|nizozemštiny]],{{cite book |first1 = K. |last1 = Pithouse |first2 = C |last2 = Mitchell |first3 = R. |last3 = Moletsane |title = Making Connections: Self-Study & Social Action |page = 91 }}{{cite book |title = Die herkoms van die Afrikaner, 1657–1867 |last = Heese |first = J. A. |publisher = A. A. Balkema |location = [[Cape Town]] |year = 1971 |language = af |trans-title = The origin of the Afrikaner |oclc = 1821706 |ol = 5361614M }} konkrétně z oblasti [[Holandsko|Holandska]]{{Cite book |url = http://www.dbnl.org/tekst/kloe004herk01_01/kloe004herk01_01.pdf |title = Herkomst en groei van het Afrikaans |last=Kloeke |first = G. G. |publisher = Universitaire Pers Leiden |year=1950 |location=Leiden |language=nl |trans-title=Origin and growth of Afrikaans }}{{cite journal |last1=Heeringa |first1=Wilbert |last2 = de Wet |first2=Febe |last3 = van Huyssteen |first3 = Gerhard B. |title = The origin of Afrikaans pronunciation: a comparison to west Germanic languages and Dutch dialects |journal=Stellenbosch Papers in Linguistics Plus |volume=47|year=2015 |issn = 2224-3380 |doi = 10.5842/47-0-649 |url = http://www.ajol.info/index.php/splp/article/view/133815 |doi-access=free }}. Mluví jím nizozemští osadníci v Jižní Africe, kde se v průběhu [[18. století]] postupně začala rozvíjet jeho zvláštní charakteristika.{{Cite book |url = http://www.dbnl.org/arch/coet003stan01_01/pag/coet003stan01_01.pdf |title = Standaard-Afrikaans |last=Coetzee |first=Abel |publisher = Pers van die Universiteit van die Witwatersrand |year=1948 |location=Johannesburg |trans-title=Standard Afrikaans |access-date = 2014-09-17 }} Jedná se tedy o dceřiný jazyk nizozemštiny. [21] => [22] => Ačkoli afrikánština přijímala slova z jiných jazyků, včetně [[němčina|němčiny]] a [[Kojsanské jazyky|kojsanských jazyků]], odhaduje se, že 90 až 95 % slovní zásoby afrikánštiny je nizozemského původu.Afrikánština si vypůjčovala z jiných jazyků, jako z portugalštiny, němčiny, malajštiny, bantuských a kojsanských jazyků, viz {{harvnb|Sebba|1997|p=160}}, {{harvnb|Niesler|Louw|Roux|2005|p=459}}. Rozdíly s nizozemštinou proto často spočívají v [[Analytický jazyk|analytické]] morfologii a gramatice afrikánštiny a v hláskování, které vyjadřuje výslovnost afrikánštiny spíše než standardní nizozemštinu. Mezi těmito dvěma jazyky existuje velká míra vzájemné srozumitelnosti, zejména v písemné formě.{{refn|Dutch and Afrikaans share mutual intelligibility; see {{harvnb|Gooskens|2007|p=453}}, {{harvnb|Holm|1989|p=338}}, {{harvnb|Baker|Prys Jones|1997|p=302}}, {{harvnb|Egil Breivik|Håkon Jahr|1987|p=232}}.
For written mutual intelligibility; see {{harvnb|Sebba|2007|9p=116}}, {{harvnb|Sebba|1997|p=161}}.}} [23] => [24] => S přibližně sedmi miliony rodilými mluvčími v Jihoafrické republice (asi 13,5 % populace), je třetím nejrozšířenějším jazykem v zemi.{{cite book |title = Census 2011: Census in brief |url = http://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=9780621413885 |archive-url = https://web.archive.org/web/20150513171240/http://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live |page=30 }} Odhady celkového počtu mluvčích afrikánštiny se pohybují mezi 15 a 23 miliony. Má nejširší geografické a rasové rozložení ze všech 11 úředních jazyků JAR, je široce používána a chápe se jako druhý nebo třetí jazyk. Je to většinový jazyk západní poloviny Jižní Afriky – provincie [[Severní Kapsko|Severní]] a [[Západní Kapsko]] – a první jazyk 75,8 % [[Barevní|barevných Jihoafričanů]] (4,8 milionu lidí), 60,8 % [[Bílí Jihoafričané|bílých Jihoafričanů]] (2,7 milionu); 4,6 % asijských Jihoafričanů (58 000 lidí) a 1,5 % černých Jihoafričanů (600 000 lidí).{{cite web |title=Community profiles > Census 2011 |url=http://interactive.statssa.gov.za/superweb |publisher=Statistics South Africa Superweb |access-date=21 August 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20130930103145/http://interactive.statssa.gov.za/superweb/ |archive-date=30 September 2013 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2021-01-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130930103145/http://interactive.statssa.gov.za/superweb/ |datum archivace=2013-09-30 |nedostupné=ano }} [25] => [26] => == Historie == [27] => Afrikánština vznikla z jazyka nizozemských osadníků, kteří přišli do jižní Afriky v [[17. století]]. Dále se už vyvíjela odděleně od [[Nizozemština|nizozemštiny]], byla ovlivňována [[Angličtina|angličtinou]], [[Němčina|němčinou]], [[Francouzština|francouzštinou]], [[Portugalština|portugalštinou]], okolními africkými jazyky (zejména [[Kojsanské jazyky|kojsanskými]]), ale i jazyky přistěhovalců z dalších tehdejších nizozemských kolonií v [[Indonésie|Indonésii]] a [[Malajsie|Malajsii]]. [28] => [29] => Nejstarší známý afrikánský text byl zapsán [[Arabské písmo|arabským písmem]], protože byl určen malajským muslimským přistěhovalcům v [[Kapské Město|Kapském Městě]]. [30] => [31] => Ve druhé polovině [[19. století]] byl zahájen proces standardizace afrikánštiny jako samostatného spisovného jazyka. Teprve roku [[1925]] byla však prohlášena druhým úředním jazykem Jihoafrické republiky (vedle angličtiny). [32] => [33] => == Rozšíření == [34] => [[Soubor:South Africa Afrikaans speakers proportion map.svg|náhled|Podíl mluvčích afrikánštiny v Jižní Africe (2011) [35] => {{Sloupce-začátek}} [36] => {{Sloupce-nový}} [37] => {{legenda|#EDF8E9|0–20 %}} [38] => {{legenda|#BAE4B3|20–40 %}} [39] => {{legenda|#74C476|40–60 %}} [40] => {{Sloupce-nový}} [41] => {{legenda|#31A354|60–80 %}} [42] => {{legenda|#006D2C|80–100 %}} [43] => {{Sloupce-konec}}]] [44] => Afrikánštinou se mluví hlavně v Jižní Africe (17,54 milionů mluvčích, rodilých i pasivních) a Namibii (127 000; stotisícová menšina je důsledkem toho, že země byla ve [[20. století]] jihoafrickým protektorátem), stejně jako v dalších zemích jižní Afriky, včetně [[Zambie]] (96 000), [[Svazijsko|Svazijska]] (17 000) a [[Botswana|Botswany]] (8 000). Afrikánštinu lze také místně nalézt v tradičních přistěhovaleckých zemích: v [[Austrálie|Austrálii]] je téměř 44 000 mluvčích, 10 300 v [[Kanada|Kanadě]], 14 300 v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] (rok 2016), 27 400 na Novém Zélandu (rok 2013), 11 200 ve Spojeném království (od roku 2011) a ve Spojených státech s okolo 23 000 mluvčích (rok 2015). [45] => [46] => Afrikánština nemá územní nářečí. [47] => [48] => == Abeceda a výslovnost == [49] => Afrikánština se píše [[Latinka|latinkou]]. Afrikánská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí: [50] => [51] => {| class="wikitable" [52] => |- [53] => | velké: || A || B || D || E || Ë || F || G || H || I || J || K || L || M || N || O || P || Q || R || S || T || U || V || W || X || Y [54] => |- [55] => | malé: || a || b || d || e || ë || f || g || h || i || j || k || l || m || n || o || p || q || r || s || t || u || v || w || x || y [56] => |- [57] => | výslovnost: || a || b/p || d/t || e || e || f || ch/g/k || h || i || j || k || l || m || n || o || p || k || r || s || t || u || f || v || ks || ej [58] => |} [59] => [60] => Pro srovnání, nizozemská latinka: [61] => {| border="1" class="wikitable" cellpadding=1 cellspacing=0 style="text-align:center;" [62] => |- [63] => | velké: || A || B || C || D || E || Ë || F || G || H || I || J || K || L || M || N || O || P || Q || R || S || T || U || V || W || X || IJ || Y || Z [64] => |- [65] => | malé: || a || b || c || d || e || ë || f || g || h || i || j || k || l || m || n || o || p || q || r || s || t || u || v || w || x || ij || y || z [66] => |- [67] => | výslovnost: || a || b || k || d || e || je || f || ch || h || i || j || k || l || m || n || o || p || k || r || s || t || ü || f || v || x || ej || i || z [68] => |} [69] => [70] => (''Shrnutí: v afrikánské abecedě chybí C, IJ, Z.'') [71] => [72] => * Ë má sice stejnou výslovnost jako E, ale v textu se nevyskytuje samostatně. Tento znak totiž slouží jako nehláskotvorný (IE se čte jako ''Í'', ale IË jako ''IE''). [73] => * Afrikánský pravopis je fonetičtější než [[Nizozemština#Abeceda a výslovnost|nizozemský]]. [74] => * Afrikánština nepotřebuje C. Zjednodušeně lze říci, že místo C se píše K, místo CH pak G. [75] => ** Pro zápis skutečného [g] slouží GH, viz též níže. [76] => * Místo nizozemského Z se píše S. Platí to i pro název Jihoafrické republiky (Jižní Afriky): nizozemsky ''Zuid-Afrika'', afrikánsky ''Suid-Afrika''. A to přesto, že jihoafrická internetová doména vychází z nizozemštiny: .za. [77] => * Místo nizozemského IJ se píše Y. Výjimkou je pouze přípona ''-lijk'', která se přepisuje ''-lik'': ''waarschijnlijk'' = ''waarskynlik'' = ''pravděpodobně''. [78] => * Znělé souhlásky se na konci slova vyslovují nezněle: B = b/p, D = d/t, GH = g/k. [79] => * AAI se čte [aə]. [80] => * AA se čte [a] nebo [á]. [81] => * AU se čte [œu]. [82] => * EEU se čte [iu]. [83] => * EE se čte [eə]. [84] => * EI a EY se čte [əi]. [85] => * EU se čte [øə]. [86] => * IEU se čte [iu]. [87] => * IE se čte [i] nebo [í]. [88] => * IË se čte [ie]. [89] => * I se čte [ə]. [90] => * OEI se čte [ui]. [91] => * OE se čte [u]. [92] => * OË se čte [oe]. [93] => * OI a OY se čte [oj]. [94] => * O i OO se čte [oə]. [95] => * UI a UY se čte [œy] ([œü]). [96] => * U i UU se čte [y] (tedy blíže k německému Ü). [97] => * Y se čte [əi]. [98] => * Ds se čte [c]. [99] => * G se čte CH, ale mezi L a E nebo R a E se čte G. [100] => * SJ se čte Š. [101] => * TJ se čte na začátku slova Č, v příponě ''-tjie'' se čte C ([-ci]). [102] => * V se čte F, W se čte V. [103] => [104] => Následující tabulka umožňuje srovnat pravopis některých afrikánských slov s jejich nizozemskými protějšky. [105] => {| class="wikitable" [106] => |- style="text-align: center; background: #89AEB2;" [107] => | '''AFRIKÁNSKY''' || '''NIZOZEMSKY''' || '''ČESKY''' [108] => |- [109] => | aksie || actie || akce [110] => |- [111] => | asseblief || alsjeblieft || prosím [112] => |- [113] => | eggenoot || echtgenoot || manžel [114] => |- [115] => | goeienaand || goedenavond || dobrý večer [116] => |- [117] => | riool || riool || kanalizace [118] => |- [119] => | lughawe || luchthaven || letiště [120] => |- [121] => | my || mijn || můj [122] => |- [123] => | oop || open || otevřený [124] => |- [125] => | oormôre || overmorgen || pozítří [126] => |- [127] => | saam || samen || dohromady [128] => |- [129] => | skool || school || škola [130] => |- [131] => | sleg || slecht || špatný [132] => |- [133] => | vir || voor || pro [134] => |- [135] => | voël || vogel || pták [136] => |- [137] => | vry || vrij || svobodný [138] => |- [139] => | waarskynlik || waarschijnlijk || pravděpodobně [140] => |} [141] => [142] => == Gramatika == [143] => Afrikánština je velmi [[analytický jazyk|analytická]], pravděpodobně nejanalytičtější z [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]]. Na rozdíl od většiny z nich se v afrikánštině nemění [[sloveso|slovesný]] tvar v závislosti na osobě podmětu: ''ek is'' = ''jsem'', ''jy is'' = ''jsi'', ''hy is'' = ''je'', ''ons is'' = ''jsme'' atd. Neexistují ani gramatické pády a [[podstatné jméno|podstatná jména]] nemají rod. [144] => [145] => Zvláštním rysem afrikánštiny, který se nevyskytuje v jiných (spisovných) západogermánských jazycích, je dvojitý zápor: ''Hy kan nie Afrikaans praat nie.'' = doslova ''on moci ne afrikánsky mluvit ne''. Předpokládá se, že tento rys mohla afrikánština převzít z [[kojsanské jazyky|kojsanských jazyků]]. Dvojitý zápor se sice objevuje i v některých vlámských nářečích, ale tam jde o konstrukci jiného druhu, takže pravděpodobně nemají společný původ{{Doplňte zdroj}}. [146] => [147] => == Slovní zásoba == [148] => Přestože značná část afrikánské slovní zásoby odráží původ jazyka v [[nizozemština|nizozemštině]] [[17. století]], obsahuje i mnoho výpůjček z [[indonéské jazyky|indonéských jazyků]], [[malajština|malajštiny]], [[kojsanské jazyky|kojsanských jazyků]], [[portugalština|portugalštiny]], [[francouzština|francouzštiny]], [[angličtina|angličtiny]] a jazyka [[xhosa]]. Důsledkem je mnoho výrazů odlišných od nizozemštiny; jako ukázka mohou posloužit názvy některých druhů ovoce: [149] => [150] => {| class="wikitable" [151] => |- style="text-align: center; background: #89AEB2;" [152] => ! '''AFRIKÁNSKY !! NIZOZEMSKY !! ČESKY''' [153] => |- [154] => | lemoen || sinaasappel || pomeranč [155] => |- [156] => | suurlemoen || citroen || citrón [157] => |- [158] => | piesang || banaan || banán [159] => |- [160] => | width="150" style="text-align: right" colspan="3" ; | (zkomolený «pisang» – [[Malajština|malajský]] výraz pro banán) [161] => |} [162] => [163] => == Příklady == [164] => [165] => === Číslovky === [166] => {| class="wikitable" [167] => |- [168] => | '''Afrikánsky''' || '''Česky''' [169] => |- [170] => | een || jedna [171] => |- [172] => | twee || dvě [173] => |- [174] => | drie || tři [175] => |- [176] => | vier || čtyři [177] => |- [178] => | vyf || pět [179] => |- [180] => | ses || šest [181] => |- [182] => | sewe || sedm [183] => |- [184] => | agt || osm [185] => |- [186] => | nege || devět [187] => |- [188] => | tien || deset [189] => |} [190] => [191] => == Vzorový text == [192] => Otčenáš (modlitba Páně): [193] => [194] => Ons Vader wat in die hemel is, [195] => Laat u Naam geheilig word; [196] => Laat u kominkryk kom, [197] => Laat u wil ook op die aarde geskied, net soos in die hemel. [198] => Gee ons vandag ons daaglikse brood. [199] => En vergeef ons ons oortredings, [200] => soos ons ook dié vergewe wat teen ons oortree. [201] => En laat ons nie in versoeking kom nie, [202] => maar verlos ons van die bose. [203] => [204] => [205] => {{Vzorový text [206] => |VDLP=ano [207] => |Jazyk 1 = Afrikánsky [208] => |Text 1 = Alle menslike wesens word vry, met gelyke waardigheid en regte, gebore. Hulle het rede en gewete en behoort in die gees van broederskap teenoor mekaar op te tree. [209] => |Jazyk 2 = Nizozemsky [210] => |Text 2 = Alle mensen worden vrij en gelijk in waardigheid en rechten geboren. Zij zijn begiftigd met verstand en geweten, en behoren zich jegens elkander in een geest van broederschap te gedragen. [211] => |Jazyk 3 = Německy [212] => |Text 3 = Alle Menschen sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernunft und Gewissen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen. [213] => }} [214] => [215] => == Známá slova == [216] => Jméno firmy [[Reebok]] pochází z afrikánštiny a znamená [[antilopa]] nebo [[gazela]]. [217] => [218] => == Odkazy == [219] => {{InterWiki|code=af|Afrikánská}} [220] => [221] => === Poznámky === [222] => [223] => [224] => === Reference === [225] => [226] => [227] => === Související články === [228] => * [[Afrikánská Wikipedie]] [229] => * [[Seznam jazyků]] [230] => * [[Seznam písem]] [231] => [232] => === Externí odkazy === [233] => * {{Commonscat}} [234] => * {{Wikislovník|heslo=afrikánština}} [235] => * [http://www.tlc.cz/ Překlady do afrikánštiny] [236] => * [http://www.omniglot.com/writing/afrikaans.htm Omniglot: výslovnost a vzorový text] {{en}} [237] => * [https://web.archive.org/web/20040221070150/http://www.sprachprofi.de.vu/english/afri.htm List of free online resources for learners] [238] => * [https://web.archive.org/web/20041206015644/http://www.ethnologue.com/show_iso639.asp?code=afr The Ethnologue: Afrikaans] [239] => * [http://www.majstro.com/Web/Majstro/dict.php?gebrTaal=eng&bronTaal=afr&doelTaal=eng Majstro Multilingual Translation Dictionary] [240] => * [https://web.archive.org/web/20041101032723/http://www.websters-online-dictionary.org/definition/Afrikaans-english/ Afrikaans – English Dictionary]: from [https://web.archive.org/web/20120223164907/http://www.websters-online-dictionary.org/ Webster's Online Dictionary] – the Rosetta Edition. [241] => * [http://www.rsg.co.za/ Radio Sonder Grense] (rádio bez hranic) – Afrikaans radio online. [242] => * [https://web.archive.org/web/20011205001804/http://roepstem.tripod.com/engels.html Die Roepstem: „What is Afrikaans?“] (afrikánsko-nizozemský web, s největším afr.-niz. slovníčkem) [243] => * [http://www.language-museum.com/a/afrikaans.php Afrikaans Sample at Language Museum] [244] => [245] => {{Germánské jazyky}} [246] => [247] => {{Autoritní data}} [248] => {{Portály|Jazyk}} [249] => [250] => [[Kategorie:Afrikánština| ]] [251] => [[Kategorie:Jazyky Jižní Afriky]] [252] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [253] => [[Kategorie:Afrikánci]] [254] => [[Kategorie:Kreolské jazyky]] [255] => [[Kategorie:Jazyky Namibie]] [256] => [[Kategorie:Jazyky Svazijska]] [] => )
good wiki

Afrikánština

Afrikánština je západogermánský jazyk, který se používá v Jižní Africe, Namibii a v menší míře v Botswaně, Zambii a Zimbabwe. Vyvinul se z nářečí nizozemštiny, konkrétně z oblasti Holandska.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Malajština','kojsanské jazyky','Indoevropské jazyky','Jihoafrická republika','nizozemština','Latinka','Cape Town','Zambie','17. století','Západogermánské jazyky','Botswana','Kojsanské jazyky'

Botswana

Botswana (česky Botswana) je stát v jižní Africe.

Latinka

Malajština

Nizozemština

Zambie