Array ( [0] => 14661842 [id] => 14661842 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nizozemština [uri] => Nizozemština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Nizozemština ''(Nederlands)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Nizozemsko]], [[Aruba]], [[Belgie]], [[Francie]], [[Curaçao]], [[Surinam]], [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]] [4] => | popisek = rozšíření nizozemštiny ve světě [5] => | mluvčích = 28 milionů (přibližně) [6] => | klasifikace = [7] => * [[Indoevropské jazyky]] [8] => ** [[Germánské jazyky]] [9] => *** [[Západogermánské jazyky]] [10] => **** Dolnofrancká větev [11] => ***** '''Nizozemština''' [12] => | mapa rozšíření = Map of the Dutch World.svg [13] => | písmo = [[Latinka]] [14] => | úřední jazyk = [15] => [[Nizozemsko]], [[Aruba]], [[Belgie]], [[Curaçao]], [[Surinam]], [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]] [16] => | regulátor = [17] => [http://taalunieversum.org/ Nizozemská jazyková unie] (Nederlandse Taalunie) [18] => | ISO6391 = nl [19] => | ISO6392B = dut [20] => | ISO6392T = nld [21] => | SIL = DUT [22] => | wikipedie = [[:nl:Hoofdpagina|nl.wikipedia.org]] [23] => }} [24] => '''Nizozemština''' je [[Západogermánské jazyky|západogermánský jazyk]], kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě. Někdy se používá nepřesné označení ''holandština'', které může označovat i dialekty provincií [[Severní Holandsko|Severní]] a [[Jižní Holandsko]]. ''Vlámština'' je naproti tomu souhrnný pojem pro mluvenou nizozemštinu ve [[Vlámsko|Vlámsku]]. Pro spisovnou nizozemštinu existuje jednotná norma. Základem jazyka bylo dolnofranské nářečí, ze kterého se tento jazyk vyvíjel již před [[12. století|12. stol.]] V [[lexikologie|lexikologii]] i [[morfologie (lingvistika)|morfologii]] má hodně společných znaků s [[němčina|němčinou]], liší se od ní ale zejména ve [[výslovnost]]i a [[pravopis]]u. [25] => [26] => == Rozšíření == [27] => [[Soubor:Map Dutch World.png|vpravo|náhled|upright=1.5|rozšíření nizozemštiny: [28] => {{legenda|#ff9900|úřední jazyk}} [29] => {{legenda|#FEDF65|druhý nebo neoficiální jazyk}} [30] => {{legenda|#FF6633|nizozemská menšina}}]] [31] => Nizozemštinou se hovoří: [32] => * v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] (14 mil. mluvčích) [33] => * v severní [[Belgie|Belgii]] – [[Vlámsko|Vlámsku]] (5,6 mil. mluvčích – zhruba 60 % obyvatel) – úřední jazyk vedle [[francouzština|francouzštiny]] a [[němčina|němčiny]] [34] => * v severní [[Francie|Francii]] – departement Nord-Pas-de-Calais – jazyk vlámské menšiny [35] => * mimo [[Evropa|Evropu]] (asi 5 mil. mluvčích) [36] => ** na ostrovech [[Aruba]], [[Bonaire]], [[Curaçao]], [[Saba]], [[Svatý Eustach (ostrov)|Svatý Eustach]] a [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]] ([[Nizozemské Antily]]) [37] => ** v [[Surinam]]u [38] => ** v [[Indonésie|Indonésii]] [39] => [40] => V [[Jižní Afrika|Jižní Africe]] se z nizozemštiny vyvinul samostatný jazyk, [[afrikánština]]. Oba jazyky jsou dodnes do značné míry vzájemně srozumitelné. [41] => [42] => == Historie == [43] => Předpokládá se, že nizozemština začala vznikat někdy kolem roku [[700]] z různých dialektů existujících na území Nizozemska, zejména dolnofranského původu. Standardizační proces začal ve středověku pod vlivem [[Burgundsko|burgundského]] vévodského dvora v [[Dijon]]u (a od roku [[1477]] v [[Brusel]]u). [44] => [45] => Nejstarší známý text je věta „''Hebban olla vogala nestas hagunnan, hinase ic enda tu, wat unbidan we nu''“ („Všichni ptáci si již dělají hnízda, kromě mne a tebe, na co čekáme?“) Napsal ji vlámský mnich v klášteře v anglickém [[Rochester]]u. [46] => [47] => Zpočátku byla nejvlivnější nářečí z Flander a Brabantu. V roce [[1618]] byl sestaven překlad [[Bible]], a aby mu mohli rozumět obyvatelé celé země, byl napsán v nově vytvořeném jednotném jazyce. Ten obsahoval prvky mnoha nářečí, ale jeho jádro tvoří dialekty z [[Holandsko|Holandska]]. [48] => [49] => == Nářečí == [50] => [[Soubor:Dutch-dialects.svg|náhled|Mapa nizozemských dialektů]] [51] => V zásadě lze nářečí rozdělit do dvou skupin, nizozemská a vlámská. Vlámština se vyslovuje jemněji, měkčeji a nizozemština ze severu zní Vlámům tvrdě až arogantně.{{Fakt/dne|20200728141713|}} Vlámština má také větší tendenci k využívání starší slovní zásoby. [52] => [53] => == Abeceda a výslovnost == [54] => Nizozemština se píše [[Latinka|latinkou]]. Nizozemská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí: [55] => {| border="1" class="wikitable" cellpadding=1 cellspacing=0 style="text-align:center;" [56] => |- [57] => | velké: || A || B || C || D || E || Ë || F || G || H || I || Ï || J || K || L || M || N || O || P || Q || R || S || T || U || V || W || X || IJ || Y || Z [58] => |- [59] => | malé: || a || b || c || d || e || ë || f || g || h || i || ï || j || k || l || m || n || o || p || q || r || s || t || u || v || w || x || ij || y || z [60] => |- [61] => | výslovnost: || a || b || s/k || d || e || e* || f || ch || h || i || ji || j || k || l || m || n || o || p || k || r || s || t || ü || f || v || x || ej || i || z [62] => |} [63] => [64] => * Ë má sice stejnou výslovnost jako E, ale v textu se nevyskytuje samostatně. Tento znak totiž slouží jako nehláskotvorný (IE se čte jako ''Í'', ale IË jako ''IE'' – v českém přepisu Ë se čte Ě). [65] => * C se čte S před E a I, jinak K, ale mimo spřežky jen ve slovech cizího původu. Zapisujeme normálně k nebo s. [66] => * Na rozdíl od angličtiny, němčiny a švédštiny používá nizozemština zdvojené kk místo ck, stejně tak i jiné germánské jazyky [67] => * CH se většinou čte jako zadní ([[Uvulární souhláska|uvulární]]) CH. Stejnou výslovnost má i G, pokud se nevyskytuje jako NG. V přejatých slovech se CH může číst jako Š nebo Č. [68] => * J se čte jako v češtině s výjimkou některých přejatých slov, kde se čte DŽ či Ž. [69] => * NG se čte jako N v českém slově ''banka''. [70] => * N na konci slova se často polyká, není slyšet. [71] => * R je hrdelnější než české. Nachází se někde mezi německým R a CH. [72] => * SCH se (na rozdíl od [[Němčina|němčiny]]) čte SCH,(schody) nikoli Š; i když v některých oblastech Nizozemska lze na „německou“ výslovnost také narazit. V některých kontextech se SCH vyslovuje jen jako S (např. na konci přídavných jmen: ''technisch'' čti [technis]. [73] => * TIE na konci slova se čte SÍ nebo CÍ: ''atractie'' se vyslovuje [atraksí]. [74] => * V se vyslovuje někde mezi českým V a F, zatímco W je blíže našemu V. Na rozdíl od [[Angličtina|angličtiny]] se W nečte se zaokrouhlenými rty jako polské Ł. [75] => * V písmu zdvojené souhlásky se ve výslovnosti nezdvojují, mohou však způsobit uzavřenost (= krátkost) předcházející slabiky, viz níže. [76] => * Nizozemské samohlásky se dělí na krátké a dlouhé (Nizozemci říkají krátkým matné, dlouhým jasné). V otevřených (tj. nekončících souhláskou) přízvučných slabikách je samohláska dlouhá, aniž by to bylo vyjádřeno pravopisem (tj. např. ''Breda'' se čte [bréda]). V ostatních případech je délka samohlásky vyznačena (např. ''meer'' se vyslovuje [mér]). [77] => * AA se čte Á. [78] => * IE se čte Í. [79] => * IË se čte IjE. [80] => * Krátké E se čte spíše jako neurčitá samohláska, která vznikne, když vyslovíme např. české neslabičné předložky ''k'', ''s'', ''v'', ''z'' bez následujícího podstatného jména a odmyslíme si počáteční souhlásku. [81] => * EE se čte É. [82] => * EI se čte EJ. [83] => * OO se čte Ó. [84] => * OE se čte U. [85] => * UU se vyslovuje mezi českým Ú a Ý, podobně jako dlouhé německé Ü. Výslovnost krátkého U kolísá od Ü ([ütrecht]) přes Ö až po neurčitou samohlásku (vyskytuje se v názvech českých písmen B, C…). [86] => * UI se vyslovuje přibližně jako ÖJ nebo jako neurčitá samohláska + J. Tedy skoro jako Ai [87] => * IJ je samostatné písmeno. Má dokonce i svůj kód v [[Unicode|unikódu]] (velké 306, malé 307, tj. hex U+0132, resp. U+0133), v případě potřeby se však přepisuje pomocí I a J. Od spřežek jako CH se však liší tím, že na začátku vlastních jmen je „celé velké“ — tedy při přepisu pomocí I a J musí být velké i J, nejenom I. Čte se EJ. [88] => * OU(W) i AU(W) se čte AU. Např. ''Gouda'' se čte [chauda]. [89] => [90] => == Gramatika == [91] => * Rozlišuje se určitý (''de'', ''het'') a neurčitý [[člen (mluvnice)|člen]] („een“). [92] => * Nizozemština má pouze „obecný“ [[mluvnický pád|pád]], i [[genitiv]] se většinou opisuje. [93] => * [[Sloveso|Slovesa]] rozlišují 2 prosté a 6 složených [[čas (mluvnice)|časů]]. [94] => * [[Slovosled]] je podobný [[Němčina|němčině]], pořadí sloves je méně striktní. [95] => [96] => == Slovní zásoba == [97] => Nejvíce cizích vlivů ve slovní zásobě je německých, běžné jsou i vlivy francouzské, pocházející z období francouzské nadvlády – „niveau“, „cadeau“. V posledních letech je největší množství nových výrazů přebíráno z angličtiny a to zejména v obchodním styku. V některých případech dochází k „poholandšťování“ přejatých sloves („to check“ – „checken“) i k tvorbě nových sloves z přejatých podstatných jmen (př. „volleyball“ – „volleyballen“). [98] => [99] => == Příklady == [100] => [101] => === Číslovky === [102] => {| cellspacing="7" [103] => |- [104] => | '''Nizozemsky''' || '''Belgickonizozemsky''' || '''Česky''' [105] => |- [106] => | één || één || jedna [107] => |- [108] => | twee || twee || dvě [109] => |- [110] => | drie || drie || tři [111] => |- [112] => | vier || vier || čtyři [113] => |- [114] => | vijf || vijf || pět [115] => |- [116] => | zes || zes || šest [117] => |- [118] => | zeven || zeven || sedm [119] => |- [120] => | acht || acht || osm [121] => |- [122] => | negen || negen || devět [123] => |- [124] => | tien || tien || deset [125] => |} [126] => == Vzorový text == [127] => Otčenáš (modlitba Páně): [128] => : Onze Vader die in de hemelen zijt, [129] => : Uw Naam worde geheiligd. [130] => : Uw koninkrijk kome, [131] => : Uw wil geschiede, gelijk in de hemel alzo ook op de aarde. [132] => : Geef ons heden ons dagelijks brood. [133] => : En vergeef ons onze schulden, [134] => : gelijk ook wij vergeven onze schuldenaren. [135] => : En leid ons niet in verzoeking, [136] => : maar verlos ons van de boze. Amen. [137] => [138] => {{Vzorový text [139] => |VDLP=ano [140] => |Komentář=Pro srovnání nizozemštiny s němčinou je text uveden v obou jazycích. [141] => |Jazyk 1=nizozemsky [142] => |Text 1=Alle mensen zijn vrij en gelijk in waardigheid en rechten geboren. Zij zijn met verstand en geweten begiftigd, en zullen elkander in een geest van broederschap te bejegenen. [143] => [144] => (Výslovnost: /*rr =ráčkování/ [145] => Ale mensn zejn frej en ch-lejk in wárdichhejd enrechten ch-bóren. Zej zejn met f-rstand en chevejte bechiftichd , en zülen elkandr, in én chést fan brrůdrschap t bejechene. [146] => |Jazyk 2=německy [147] => |Text 2=Alle Menschen sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernunft und Gewissen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen. [148] => }} [149] => [150] => == Odkazy == [151] => [152] => === Reference === [153] => [154] => [155] => === Související články === [156] => * [[Seznam jazyků]] [157] => * [[Seznam písem]] [158] => [159] => === Externí odkazy === [160] => {{InterWiki|code=nl|Nizozemská}} [161] => * {{Commonscat}} [162] => * {{Wikislovník|heslo=nizozemština}} [163] => * {{Wikislovník|kategorie=Nizozemština}} [164] => * [http://wikibooks.org/wiki/Dutch Kurz nizozemštiny na Wikiknihách] [165] => * [http://slovniky.lingea.cz/Nizozemsko-cesky Nizozemsko-český slovník online] [166] => * [https://web.archive.org/web/20081015010301/http://www.taalunie.org/ Nederlandse Taalunie] (Nizozemská jazyková unie – nizozemsky) [167] => * [http://www.uoc.es/euromosaic/web/document/neerlandes/an/i1/i1.html Euromosaic – Flemish in France] – Status nizozemštiny ve Francii [168] => [169] => {{Germánské jazyky}} [170] => {{Oficiální jazyky EU}} [171] => {{Autoritní data}} [172] => {{Portály|Jazyk|Nizozemsko}} [173] => [174] => [[Kategorie:Nizozemština| ]] [175] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [176] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [177] => [[Kategorie:Jazyky Nizozemska]] [178] => [[Kategorie:Jazyky Belgie]] [179] => [[Kategorie:Jazyky Asie]] [180] => [[Kategorie:Jazyky Austrálie a Oceánie]] [181] => [[Kategorie:Jazyky Saby]] [182] => [[Kategorie:Jazyky Svatého Eustacha]] [] => )
good wiki

Nizozemština

Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě. Někdy se používá nepřesné označení holandština, které může označovat i dialekty provincií Severní a Jižní Holandsko.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nizozemsko','Aruba','Svatý Martin (nizozemská část)','Belgie','Surinam','Curaçao','němčina','Vlámsko','Francie','Latinka','Západogermánské jazyky','Němčina'

Aruba

Belgie

Curaçao

Francie

Latinka

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Nizozemsko

Surinam

Surinam (česky také Surinam) je stát ležící na severním pobřeží Jižní Ameriky.

Vlámsko