Array ( [0] => 14691978 [id] => 14691978 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Antimonit [uri] => Antimonit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Antimonit [2] => | obrázek = Stibnite-stibnite china giant scovil.jpg [3] => | popisek = Antimonit, Čína [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = Sb2S3 [6] => | barva = olověně šedý,
lehce namodralý šedý [7] => | vzhled = jehlicovité krystaly,
či sloupcovitě protažený [8] => | soustava = kosočtverečná [9] => | tvrdost = 2 [10] => | lesk = kovově lesklý [11] => | štěpnost = dokonalé štěpný [12] => | index lomu = [13] => | vryp = šedý [14] => | hustota = 4,51–4,66 [15] => | rozpustnost = v HNO3 [16] => | ostatní = taje v plameni svíčky [17] => }} [18] => '''Antimonit''' ([[Wilhelm Karl von Haidinger|Haidinger]], 1845), chemický vzorec [[Antimon|Sb]]2[[Síra|S]]3, je kosočtverečný [[minerál]]. Další možný název je '''stibnit''', starší české pojmenování je '''leštěnec antimonový'''. Název pochází z řeckého slova ''anthémon'' – květina, podle tvaru krystalových [[Geoda|drúz]]. [19] => [20] => == Vznik == [21] => Antimonit vzniká na nízkoteplotních až středněteplotních hydrotermálních ložiskách často společně s dalšími minerály jako [[galenit]], [[baryt]], [[pyrit]], [[sfalerit]], [[kalcit]], či [[Zlato (minerál)|zlato]]. Výjimkou ale nejsou ani metasomatická ložiska uložená ve vápencích a žulách. [22] => [23] => == Morfologie == [24] => Tvoří nejčastěji stébelnaté až paprsčité agregáty, které jsou často vertikálně rýhované. Jen v minimálním počtu případů se vyskytuje celistvý či zrnitý. Největší (až 60 cm dlouhé a 5 cm široké) a nejkrásnější krystaly byly nalezeny v Japonsku. [25] => [26] => == Vlastnosti == [27] => [[Soubor:Antimonit 02.jpg|náhled|Krystal antimonitu, ze sbírek Státního přírodovědného muzea v [[Karlsruhe]]]] [28] => [[Soubor:Stibnite - Herja mine, Maramures, Romania.jpg|náhled|Antimonit]] [29] => * '''Fyzikální vlastnosti:''' Ohebný, lze rýpat měděným hřebíkem (má tvrdost 2), hustota 4,5 – 4,7 g/cm³, dokonale štěpný podle plochy (010), lom lasturnatý. Taje při 548 °C. [30] => * '''Chemické vlastnosti:''' Rozpustný v [[kyselina dusičná|HNO3]] a v horké [[kyselina chlorovodíková|HCl]], v [[hydroxid draselný|KOH]] černá. [31] => * '''Optické vlastnosti:''' Barva: olověná, ocelově šedá, agregáty až černé, s odstínem do modrozelená. Na povrchu často tmavě modré zbarvení. Vryp olovnatě šedý. Průhlednost: opaktní, kovově lesklý (zvláště na štěpných plochách). [32] => [33] => == Podobné minerály == [34] => [[berthierit]], [[bismutin]], [[pyroluzit]], [[manganit]], [[galenit]] [35] => [36] => == Parageneze == [37] => [[realgar]], [[auripigment]], [[cinabarit]], [[galenit]], [[pyrit]], [[markazit]], [[arsenopyrit]], [[cervantit]], [[kalcit]], [[ankerit]], [[baryt]] [38] => [39] => == Získávání == [40] => Antimonit se těží v dolech, či lomech jako důležitá ruda. Největším světovým producentem antimonitu je v dnešním světě [[Čína]]. [41] => [42] => == Využití == [43] => Nejdůležitější ruda pro získávání [[antimon]]u, ale často se těží i pro svůj vysoký podíl zlata. Prvek je pak využíván k výrobě mnohých slitin, pro [[legování]] [[ocel]]í, které jsou odolné proti [[koroze|korozi]], impregnaci látek, na výrobu keramiky, či v barvířství. Je součástí [[elektrolyt]]u v autobateriích, na výrobu [[polovodič]]ů., v medicíně, pyrotechnice atd. Ve starověku byl po rozemletí na jemný prášek používán jako líčidlo na oči. Sulfid antimonitý se také přidává na hlavičky zápalek jako oxidační činidlo pro rychlejší a bezpečnější reakci na hlavičce. Dopomáhá při tření k alotropické difuzi červeného a bílého fosforu, díky svým oxidačním vlastnostem udržuje chemickou rovnováhu po celou dobu reakce (redukuje bazicity a oxiduje acidity). [44] => [45] => == Naleziště == [46] => Ve světě se častěji objevují jen omezená ložiska antimonitu, jeho velikostně významná ložiska jsou velmi řídká a vzácná. [47] => * Hynčice [48] => * Jeseníky – zlatonosná ložiska [49] => * Příbramsko – zlatonosná ložiska [50] => * [[Japonsko]] – hydrotermální naleziště – Išinokawa na [[ostrov]]ě [[Šikoku]] – v 18. a 19. století objeveny nejkrásnější krystaly [51] => * [[Jižní Amerika]] – hydrotermální naleziště [52] => * [[Čína]] – hydrotermální naleziště – největší producent. [53] => [54] => == Odkazy == [55] => === Literatura === [56] => * Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 270–275 [57] => * {{Citace monografie | příjmení = Ďuďa | jméno = Rudolf | příjmení2 = Rejl | jméno2 = Luboš | další = Fotografie Dušan Slivka | titul = Minerály | vydání = 1 | typ vydání = české | místo = Praha | rok = 1997 | vydavatel = AVENTINUM |počet stran = 520 |edice = Velký průvodce | isbn = 80-7151-030-0}} [58] => [59] => === Související články === [60] => * [[Seznam minerálů]] [61] => [62] => === Externí odkazy === [63] => * {{Commonscat}} [64] => * [http://www.mindat.org/min-3782.html Antimonit na webu mindat.org (anglicky)] [65] => * [http://webmineral.com/data/Stibnite.shtml Antimonit na webu Webmineral (anglicky)] [66] => * [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Stibnit Antimonit v atlasu minerálů (německy)] [67] => * [http://rruff.geo.arizona.edu/doclib/hom/stibnite.pdf Mineral data publishing (PDF)] [68] => * [http://www.velebil.net/mineraly/antimonit velebil.net] [69] => * [https://web.archive.org/web/20060714003441/http://www.dictor.net/zaloha_sasa/miner_skripta/system_min/antimonit.php director.net] [70] => * [https://web.archive.org/web/20050325184041fw_/http://www.natur.cuni.cz:80/~mineral/mineral/antimonit.html Karlova Universita] [71] => * [https://web.archive.org/web/20050419202159/http://kz.site.cz/pribramm1.htm Kamenický Zpravodaj] [72] => [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => [[Kategorie:Minerály]] [76] => [[Kategorie:Minerály 2. třídy]] [77] => [[Kategorie:Sulfidy (minerály)]] [] => )
good wiki

Antimonit

Antimonit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Sb2S3, je kosočtverečný minerál. Další možný název je stibnit, starší české pojmenování je leštěnec antimonový.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.