Array ( [0] => 14764964 [id] => 14764964 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Antropomorfismus [uri] => Antropomorfismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Antropomorfismus''' (z [[řečtina|řeckého]] ανθρωπος ''anthrópos'' – člověk; a μορφή ''morfē'' – tvar, forma) znamená myšlenkový a řečový postup, kdy se mimolidským skutečnostem či jevům přisuzují lidské rysy, vlastnosti či přímo lidská podoba. Antropomorfizované stvoření se nazývá '''antropomorf'''. [1] => [2] => == V jazyce == [3] => Antropomorfismus vychází z běžných jazykových [[Metafora|metafor]], když se například mluví o „noze“ stolu nebo „hlávce“ zelí. Běžně se říká, že motor „běží“, zařízení „zlobí“, počítač „čte“ a kamera něco „vidí“. O svém autě mohou lidé mluvit jako o lidské bytosti a pokud nefunguje, mohou mu domlouvat, hrozit, hubovat a podobně – i když jen žertem. Tím spíš člověk vnímá podobnosti mezi sebou a živočichy.A. Horowitz, Anthropomorphism. http://crl.ucsd.edu/~ahorowit/Encyclopedia-anthrop.pdf {{Wayback|url=http://crl.ucsd.edu/~ahorowit/Encyclopedia-anthrop.pdf |date=20100415150207 }} [4] => Mezi běžné antropomorfismy patří v českém kulturním kontextu například "chytrá liška", "zlý vlk" nebo "moudrá sova". [5] => [6] => == V literatuře a v umění == [7] => V [[Pohádka|pohádkách]] a v [[Scénické umění|scénickém umění]] mohou zvířata, stromy, přírodní síly a různé bytosti mluvit a jednat jako [[Člověk|lidé]] a [[Bajka|bajky]] často na zvířatech ilustrují lidské vlastnosti. V [[Literatura|literatuře]] a v umění se od nejstarších dob objevují mluvící a jednající [[Živočichové|zvířata]], [[Vítr|větrům]] a [[strom]]ům se přisuzuje lidská podoba, [[Myšlenka|myšlenky]] nebo [[vůle]]. Lidských vlastností mohou nabývat i různá nebeská tělesa (Slunce, Měsíc, hvězdy). [8] => [9] => Ve [[starověk]]ém sochařství se vyskytují napůl lidské a napůl zvířecí bytosti, jako jsou [[sfinx|sfinga]] nebo [[kentaur]]. [[Jonathan Swift]] v „Gulliverových cestách“ popisuje koňskou říši jako vzor uspořádání společnosti. Román ''[[Farma zvířat]]'' anglického spisovatele [[George Orwell]]a líčí povahu totalitního státu na jednání antropomorfních zvířat. [10] => [11] => [[Literatura|Literární]] zobrazení věcí, přírodních jevů, abstraktních pojmů apod. s lidskými vlastnostmi a jednáním se nazývá [[personifikace]]. Příkladem může být zosobnění [[Smrť|Smrti]] z [[Zeměplocha|Úžasné Zeměplochy]] [[Terry Pratchett|Terryho Pratchetta]]. [12] => [13] => Antropomorfismy lze často nalézt ve filmech, zejména v [[Filmový žánr|žánru]] [[Filmová pohádka|filmové pohádky]], [[fantasy film]]u nebo [[sci-fi film]]u. [14] => [15] => == V náboženství == [16] => Nejstarší znázornění božstev měla patrně lidskou, případně zvířecí podobu a božstvům lidé odjakživa přisuzovali [[myšlení]], [[Vůle (psychická vlastnost)|vůli]], [[řeč]] podobnou lidské. Bohové v [[Homér]]ových bájích jednají jako [[Člověk|lidé]], [[Žárlivost|žárlí]], přou se a nevraží jeden na druhého. To je pak předmětem filosofické kritiky například u [[Xenofanés|Xenofana z Kolofonu]]. „Kdyby skot, koně a lvi měli ruce“, malovali by si své bohy podle své podoby (Zl. DK 21 B 15). Proti tomu staví „jednoho jediného Boha, mezi bohy i lidmi největšího, který se smrtelníkům nepodobá ani vzhledem, ani myšlením“ (Zl. DK 21 B 23). Podobnou kritiku lze nalézt i u [[Hérakleitos|Hérakleita]] a u [[Platón]]a. Také [[Bible|biblický]] zákaz „model“ a zobrazování Boha vůbec míří proti náboženskému antropomorfismu a ''[[Janovo evangelium]]'' antropomorfní představy také odmítá ({{Citace bible|J|4|24}}. [17] => Na druhé straně [[člověk]] těžko může mluvit o božských bytostech jinak, než právě jako o člověku podobných. [[Ovidius]] oslavuje člověka jako [[bytost]] podobnou bohům a ''[[Bible]]'' mluví o tom, že byl stvořen „k obrazu Božímu“ ({{Citace bible|Gn|1|27}}). [18] => [19] => == Odkazy == [20] => === Reference === [21] => [22] => [23] => === Literatura === [24] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Anthropomofismus. Sv. 2, str. 445 [25] => * {{Citace monografie [26] => | příjmení = Newman [27] => | jméno = Ja'akov [28] => | příjmení2 = Sivan [29] => | jméno2 = Gavri'el [30] => | rok = 1992 [31] => | titul = Judaismus od A do Z [32] => | vydavatel = Sefer [33] => | místo = Praha [34] => | isbn = 80-900895-3-4 [35] => | počet stran = 285 [36] => }} [37] => * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Anthropomorphismus. Sv. 1, sl. 376. [38] => [39] => === Související články === [40] => * [[Antropocentrismus]] [41] => *[[Zoomorfismus]] [42] => * [[Bajka]] [43] => * [[Mytologie]] [44] => [45] => === Externí odkazy === [46] => * {{Commonscat}} [47] => * {{Wikislovník|heslo=antropomorfismus}} [48] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20100415150207/http://crl.ucsd.edu/~ahorowit/Encyclopedia-anthrop.pdf A. Horowitz, Anthropomorphism. In: Encyclopedia od Human-Animal Relationships] [49] => {{Autoritní data}} [50] => [51] => [[Kategorie:Mýty a pověsti]] [] => )
good wiki

Antropomorfismus

Antropomorfismus (z řeckého ανθρωπος anthrópos - člověk; a μορφή morfē - tvar, forma) znamená myšlenkový a řečový postup, kdy se mimolidským skutečnostem či jevům přisuzují lidské rysy, vlastnosti či přímo lidská podoba. Antropomorfizované stvoření se nazývá antropomorf.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.