Array ( [0] => 15515926 [id] => 15515926 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Apollón [uri] => Apollón [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - božstvo [1] => | jméno = Apollón [2] => | obrázek = Lycian Apollo Louvre Ma928 n3.jpg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = Apollónova hlava, detail sochy lýkijského Apollóna [5] => | bydliště = [[Olymp]] [6] => | symbol = [[lyra]], [[luk]] a [[šíp]]y, [[vavřín]]ový věnec, [[Pýthón]], [[havran polní]] [7] => | partner = [8] => | rodiče = [[Zeus]] a [[Létó]] [9] => | sourozenci = [[Artemis]] [10] => | děti = [[Asklépios]], [[Orfeus]], [[Aristaios]] [11] => | římský ekvivalent = Apollo nebo Foisbos [12] => | poznámky = [13] => }} [14] => '''Foibos Apollón''' (2. pád Foiba Apollóna ''Slovník antické kultury'', nakladatelství Svoboda, Praha, 1974, str. 55; [[Řečtina|řecky]] Φοῖβος Απόλλων; [[latina|latinským]] přepisem '''Apollo'''; ''Foibos'' = Zářící) je v řecké a římské [[mytologie|mytologii]] a [[náboženství]] bohem, synem [[Zeus|Dia]] a [[Létó]] a dvojčetem bohyně [[Artemis]]. V pozdějších dobách byl také identifikován s [[Hélios|Héliem]], který je zosobnění [[Slunce]]; jeho sestra Artemis byla ztotožněna s bohyní [[Měsíc]]e [[Seléné]]. Jméno tohoto boha v [[Etruskové|etruské]] mytologii zní [[Aplu]]. [15] => [16] => == Symboly a oblasti božství == [17] => [[Soubor:Lycian Apollo Louvre left.jpg|náhled|[[Lýkie|Lýkijský]] Apollón - [[Starověký Řím|římská]] kopie [[Starověké Řecko|řeckého]] originálu vytvořená ve [[4. století]]]] [18] => Apollón je považován za božstvo, které má moc nad [[mor]]em, [[světlo|světlem]], [[slunce]]m, [[uzdravení]]m, [[umění]]m, [[básnictví]]m, [[lukostřelba|lukostřelbou]], [[věštba]]mi a [[proroctví]]mi, [[kolonista|kolonisty]], [[tanec|tancem]], [[rozum]]em a které též chrání [[stádo|stáda]]. Slavná Apollónova věštírna stála na [[Kréta|Krétě]]. Zejména jeho schopnost uvedená jako první působí podivně ve výčtu dalších. Uvádí se však, že při udržování bohem stanovených pořádků dokázal trestat morem - jeho šípy vždy zasáhly cíl a přinesly mor. Stejně tak ale uměl nemoci léčit a dokonce i odvracet či odhánět přírodní pohromy. [19] => [20] => Apollón je znám též jako vůdce [[Múzy|Múz]] (μουσηγέτης ''múségetés''). Mezi jeho [[symbol|atributy]] patří [[labuť]], [[vlk|vlci]], [[Delfínovití|delfíni]], [[luk]] se [[šíp]]y, [[vavřín]]ový [[věnec]], [[citera]] či [[lyra]]. Dalším z apollónských symbolů je [[trojnožka]], symbol prorocké síly. K Apollónově poctě se pořádaly každé čtyři roky [[pýthijské hry]] v [[Delfy|Delfách]]. Apollón byl jejich patronem a věšteckým bohem. Byl totiž prorockým bohem pro delfskou věštírnu a byl mu v Delfách zasvěcen chrám. [[Hymnus|Hymny]] k Apollónově poctě se nazývají [[paján]]y. [21] => [22] => V umění je Apollón často stavěn do protikladu s [[Dionýsos|Dionýsem]], neboť je spojován s [[harmonie|harmonií]], řádem a rozumem, kdežto Dionýsos, bůh vína, s [[emoce]]mi a [[Chaos (mytologie)|chaosem]]. Řekové však učili, že se tato božstva navzájem doplňují, neboť jsou bratry. [23] => [24] => Jako Olympan patřil do dvanáctihlavého panteonu hlavních řeckých bohů. [25] => [26] => == Etymologie == [27] => Původ slova Apollón není jasný. Několik příkladů populárních výkladů původu je doloženu u starověkých autorů. Tak [[Platón]] ve svém ''[[Kratylos (dialog)|Kratylovi]] spojuje název s {{cizojazyčně|el|ἀπόλυσις}} „odplata“, s {{cizojazyčně|el|ἀπόλουσις}} „očista“ a s {{cizojazyčně|el|ἁπλοῦν}} „prostý“, zvláště s ohledem na Thessálskou formu jména, {{cizojazyčně|el|Ἄπλουν}} a nakonec také s {{cizojazyčně|el|Ἀει-βάλλων}} „stále střílející“. Název {{cizojazyčně|el|ἁπλοῦν}} je opakovaně navrhován v [[Plútarchos|Plútarchových]] [[Moralia|Moráliích]] ve smyslu „jednoty“. [[Hesychius z Alexandrie|Hesychius]] spojuje toto jméno s dórským απελλα, čímž je míněno „shromáždění“, protože Apollón byl bohem politického života, a také podává vysvětlení pro σηκος („ohrada“), ve kterém případě byl Apollón bohem hejn a stád. Je také možné, že ''apellai'' vychází ze staré formy Apollóna, kterou je možno srovnat s výrazem Appaliunas, anatolijským bohem jehož jméno může znamenat „otec lev“ nebo „otec světlo“. Řekové později spojovali jméno Apollóna s řeckým slovesem {{cizojazyčně|el|απολλυμι}} (apollymi) ve významu „zničit“. [28] => [29] => Také bylo občas naznačováno, že Apollón pochází z [[Churrité|churritského]] a [[Chetité|chetitského]] božstva Aplu, který byl uctíván zvláště v době „morových let“. Aplu, jak je připomínáno, pochází z akkadského ''Aplu Enlil'', což znamená „Enlilův syn“, titul, který byl dán bohu [[Nergal]]ovi, který byl spojován se [[Šamaš]]em, babylónským bohem slunce. [30] => [31] => == Původ kultu == [32] => [[Soubor:Apollo1.JPG|náhled|vlevo|Apolón se zářící [[Svatozář|gloriolou]] na římské podlahové mozaice, [[El-Džem]], Tunisko, pozdní 2. století]] [33] => Zdá se, že jak [[Řecká mytologie|řecký]], tak i [[Etruskové|etruský]] Apolón dorazil k [[Egejci|Egejcům]] v archaické době (mezi lety [[1100 př. n. l.]] až [[800 n. l.]]) z [[Malá Asie|Anatolie]]. [[Homér]] zobrazuje Apolóna jako boha stojícího v průběhu [[Trojská válka|Trojské války]] na straně [[Trója|Trojanů]] proti [[Achajci|Achajcům]] a byl spojován s Luwianským bohem [[Apaliunas]]em, který přišel na západ z blízkého východu. [[Chetité|Chetitský]] a [[Churrité|churritský]] ''Aplu'' z pozdní [[Doba bronzová|doby bronzové]] ([[1700 př. n. l.]] až [[1200 př. n. l.]]) jako Homérův Apolón, byl bohem [[mor]]u a podobá se myšímu bohu jménem ''Apollón Smintheus''. Zde vzniká apotropaická situace, kdy bůh přinášející původně mor byl vyzýván, aby ho ukončil, postupným splynutím v průběhu času s [[Mykény|mykénským]] božským „doktorem“ Paieonem; Paean byl u Homéra řeckým bohem lékařství. Podle dalších autorů, je toto slovo pouhým přídomkem Apolóna k jeho funkci boha uzdravování, i když je dnes zřejmé, že Paean byl původně originálním a samostatným božstvem. [34] => [35] => Homér nechal tuto otázku nezodpovězenu, zatímco [[Hésiodos]] oddělil od sebe dva bohy a v pozdější poezii byl Paean vyvoláván nezávisle jako bůh uzdravování. Stejně obtížné je oddělit Paeana či Paeona ve smyslu „léčení“ od Paeana ve smyslu „písně“. Tak jsou myšleny odkazy na starověkou asociaci mezi léčivou silou a zpěvu zaříkadel, ale vidíme tu zároveň už posun do původního „léčitelství“ k postupnému oddělení „[[Hymnus|chvalozpěvu]]“ (hymnu) z fráze Ιή Παιάν. [36] => [37] => Takové písně byly původně adresovány Apolónovi a později dalším bohům (tj. [[Dionýsos|Dionýsovi]], [[Hélios|Héliovi]], [[Asklépios|Asklépiovi]]) asociovaných s Apolónem. Okolo 4. stol. př. n. l. se Paneon stal formulí zbožňování; byl používán buď k vzývání ochrany proti chorobě či neštěstí anebo nabídnut jako díky za takto poskytnutou ochranu. Tak se postupně touto cestou dospělo k tomu, že Apolón začal být uznáván jako bůh hudby. Apolónova role mstitele, který zabil [[Pýthón]]a, k jeho atributům přidružila boj a vítězství; z tohoto důvodu se vyvinul u Římanů zvyk vzývat ho před tím, než se vydala armáda na pochod, před zahájením boje, před opuštěním přístavu flotilou a také po vítězné bitvě. [38] => [39] => Spojení s Apolónem umožňovalo věštcům předpovídat výsledky nemocí. Apolón zabil Pýthóna u Delf a naplnil tak věštbu, že se stane vítězem nad podvědomými hrůzami. Apolón je zlatovlasý jako slunce; je lukostřelcem, který svými šípy způsobuje smrt; je bohem hudby a lyry. Do jeho sféry působnosti patřilo také uzdravování: byl otcem [[Asklépios|Asklépia]], boha [[lékařství]]. Součástí jeho družiny byly také Múzy, takže s Apolónem je spojena také hudba, dějepisectví, divadlo, poezie nebo astronomie. [40] => [41] => == Kultovní místa == [42] => [[Soubor:Roman Statue of Apollo.jpg|náhled|vpravo|upright=0.75|Apolón ("Adonis" z Centocelle), římská socha ve stylu řeckého originálu ([[Ashmolean Museum]])]] [43] => [[Soubor:Metapontum Triobol 868740.jpg|náhled|vlevo|Apolón s rohy, ''Apollon Karneios'', 430-400 př. n. l.]] [44] => Neobvyklé, vzhledem k ostatním olympským bohům, je to, že Apolón měl, vzhledem ke svému širokému vlivu, dvě základní kultovní místa: [[Délos]] a [[Delfy]]. V praktikování tohoto kultu byli délský a pýthijský Apolón (Apolón z Delf) tak odlišní, že oba mohli mít svatyni na jednom místě. Teoforická jména jako Apollodorus nebo Apollonios a název měst Apollonia je možno nalézt díky [[Řečtina|řečtině]] v celém světě. Apolónův kult byl již plně rozvinut v době počátku písemných zdrojů, okolo roku 650 př. n. l. [45] => [46] => === Věštecké svatyně === [47] => Apolón měl proslulou [[Věštírna v Delfách|věštírnu v Delfách]] a další pozoruhodné byly umístěny v městech [[Klaros]] a [[Didyma]]. Jeho věštecká svatyně v [[Abae|Abai]] ve [[Fokida|Fokidě]], kde nosil [[Toponymum|toponymický]] přídomek ''Abaueus'' (řecky: Ἀπόλλων Ἀβαῖος, ''Apollon Abaios'') byla tak důležitá, že od ní přijímal rady [[Kroisos]] ([[Hérodotos]] 1.46). Mezi jeho věštecké svatyně patří: [48] => * V [[Didyma|Didymě]], [[věštírna]] na [[Malá Asie|anatolském]] pobřeží, jihozápadně od [[Lýdie|lýdských]] [[Sardy|Sard]], ve které kněží získávali inspiraci pitím vod léčivých pramenů, nacházejících se uvnitř chrámu. [49] => * V [[Manbidž|Hierapolisu Bambyce]] v [[Sýrie|Sýrii]] (dnešní Manbidž) podle pojednání ''[[De Dea Syria]]'', svatyně syrských bohů obsahovala také obraz vousatého a ošaceného Apolóna. [50] => * V [[Délos|Délu]] byla během léta věštírna délského Apolóna. [[Heiron]] (svatyně) Apolóna sousedil s posvátným jezerem, což bylo místo, kde se bůh údajně narodil. Zde byl nalezen oltář [[Keraton]] z rohů. [51] => * V [[Korint]]u Korintská svatyně přenesená z města [[Tenea]] zřejmě válečnými zajatci z [[Trojská válka|Trojské války]]. [52] => * V [[Bassai]] na [[Peloponés]]u [53] => * V [[Abae]] ve [[Fokis|Fokidě]] [54] => * V [[Delfy|Delfách]], kde Apolón oznamoval vůli nejvyššího boha [[Zeus|Dia]] prostřednictvím věštkyně [[Pýthia|Pýthie]] [55] => * V [[Patara|Pataře]] v [[Lýkie|Lýkii]], kde se nacházela sezónní zimní věštírna, o které se věřilo, že do ní přichází bůh z Délu. Podobně jako v Delfách, byla i v Pataře věštkyní žena. [56] => * V [[Klaros|Klaru]] na západním pobřeží Malé Asie. [57] => * V [[Segesta|Segestě]] na [[Sicílie|Sicílii]]. [58] => [59] => Věštírny byly také zřizovány pro Apolónovy syny. [60] => * V [[Oropos|Oropu]], severně od [[Athény|Athén]], [[Amfiaráos|Amfiáraova]] věštírna, o němž se říkalo, že je Apolónovým synem; nacházely se zde také posvátné prameny. [61] => * V [[Labadea|Labadei]], 32 km východně od [[Delfy|Delf]]. Zabil [[Trophonius]], další z Apollónových synů, svého bratra a pak se ukryl v jeskyni, kde pak byl později dotazován jako orákulum. [62] => [63] => == Slavnosti == [64] => Hlavní apollónské slavnosti se nazývaly Boedromia, Carneia, Carpiae, Daphnephoria, Delia, Hyacinthia, Metageitnia, Pyanepsia, Pythia a Thargelia. [65] => [66] => == Televize a Film == [67] => BC-304 Apollo se jmenuje vesmírná bitevní loď, která se ukázala v seriálu [[Hvězdná brána: Atlantida|Stargate Atlantis]] (česky Hvězdná brána: Atlantida). [68] => [69] => === Literatura === [70] => [71] => * '''postava z knih o [[Percy Jackson (postava)|Percym Jacksonovi]]''' [72] => [73] => Apollón párkrát pomohl Percymu v jeho výpravě a nechal [[Thalia (Percy Jackson)|Thálii]] řídit svůj sluneční vůz, která tím spálila jedno městečko v Nové Anglii. [74] => [75] => * '''Knižní série [[Apollónův pád|Apollonův pád]]''' [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Reference === [80] => [81] => [82] => === Literatura === [83] => * ''Slovník antické kultury'', nakladatelství Svoboda, Praha, 1974 [84] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [85] => * [[Robert Graves]], ''Řecké mýty'', 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [86] => * Houtzager, Guus, ''Encyklopedie řecké mytologie'', {{ISBN|80-7234-287-8}} [87] => * Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ''ABC Antiky'' [88] => * Fink, Gerhard, ''Kdo je kdo v antické mytologii'', 2004, {{ISBN|80-7218-992-1}} [89] => * Neškudla, Bořek, ''Encyklopedie řeckých bohů a mýtů'', 2003, {{ISBN|80-7277-125-6}} [90] => [91] => === Související články === [92] => * [[Belenus]] [93] => [94] => === Externí odkazy === [95] => * {{Wikislovník|heslo=Apollón}} [96] => * {{Commonscat}} [97] => [98] => {{Řecká mytologie}} [99] => {{Autoritní data}} [100] => {{Portály|Antika}} [101] => [102] => [[Kategorie:Olympští bohové]] [103] => [[Kategorie:Římští bohové]] [104] => [[Kategorie:Sluneční božstva]] [105] => [[Kategorie:Zvířecí božstva]] [106] => [[Kategorie:Tanec]] [107] => [[Kategorie:Božstva věštění]] [108] => [[Kategorie:Lukostřelba]] [109] => [[Kategorie:Osobnosti na řeckých bankovkách]] [110] => [[Kategorie:Božstva léčení]] [111] => [[Kategorie:Drakobijci]] [] => )
good wiki

Apollón

Foibos Apollón (2. pád Foiba Apollóna ; řecky Φοῖβος Απόλλων; latinským přepisem Apollo; Foibos = Zářící) je v řecké a římské mytologii a náboženství bohem, synem Dia a Létó a dvojčetem bohyně Artemis.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Delfy','Zeus','Asklépios','Délos','Artemis','Etruskové','Malá Asie','luk','mor','Churrité','šíp','lyra'

Artemis

Asklépios

Churrité

Delfy

Delfíni jsou savci z řádu kytovců.

Délos

Etruskové

Luk

Lyra

Mor

SIP

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.