Array ( [0] => 14835680 [id] => 14835680 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aramejci [uri] => Aramejci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Starověká Mezopotámie}} [1] => [2] => '''Aramejci''' jsou příslušníci [[Semité|západosemitského]] kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní [[Mezopotámie]] ([[Bible|biblický]] [[Aram (biblický region)|Aram]]). Aramejci nikdy neměli jednotnou říši, ale byli rozptýleni v jednotlivých nezávislých královstvích po celém [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Ale právě tomuto národu se podařilo rozšířit svou řeč a kulturu po celém Blízkém východě a dokonce i za jeho hranice, částečně i díky masovému pohybu obyvatel vynucenému postupným rozmachem říší v tomto regionu, [[Asýrie|Asýrii]] a [[Babylón]]ii nevyjímaje – tento postupný proces je zván „arameizací“. [3] => [4] => == Jazyk == [5] => {{Podrobně|Aramejština}} [6] => Aramejci jsou většinou definováni podle používání západosemitské aramejštiny (1100 př. n. l. – 200 n. l.), která pro psanou formu nejprve používala [[fénické písmo]], z kterého se později vyvinula vlastní [[Aramejské písmo|aramejská abeceda]]. Již na počátku [[8. století př. n. l.]] se aramejština „utkala“ s východosemitskou [[akkadština|akkadštinou]] a [[klínové písmo|klínovým písmem]] v Asýrii, odkud se brzy rozšiřovala po Orientu. Okolo roku 500 př. n. l. se stala aramejština [[lingua franca|lingvou frankou]] achajmenovské [[Perská říše|Perské říše]]. Přestože byla opomíjena v [[Helénismus|helénském]] období, vydržela jako společný dorozumívací jazyk všech obyvatel regionu až do [[islám]]ského dobytí Mezopotámie v 7. století našeho letopočtu. [7] => Původní stará aramejština, užívaná za Perské říše, se vyvinula do střední aramejštiny a jedním z jejích dialektů se stala [[syrština]], používaná v [[Starověký Řím|římské]] provincii [[Sýrie (provincie)|Sýrie]], kde se stala liturgickým jazykem [[Syrští křesťané|syrských křesťanů]]. [8] => [9] => == Historie == [10] => === Původ === [11] => [[Soubor:Aramean funeral stele Louvre AO3026.jpg|vlevo|náhled|[[Čedič]]ová pohřební stéla s nápisy v aramejšině ze 7. stol. př. n. l. nalezená v syrském Nejrábu]] [12] => Původ Aramejců je stále nejasný i vzhledem k malému množství informací z [[Mezopotámie|mezopotámských]] textů, které se k nim vztahují. [[Toponymum]] ''A-ra-mu'' se objevuje v nápisech v [[Ebla|Eble]] ze [[3. tisíciletí př. n. l.]], která vypisují soudobá geografická pojmenování oblastí. ''A-ra-me'', pravděpodobně totéž v [[genitiv]]u, se objevuje v nápisech [[Narám-Sín (Akkad)|Narám-Sína Akkadského]] z období kolem roku 2250 př. n. l. Město Aram je zmiňováno také ve [[Starý zákon|Starém Zákoně]] a [[Korán]]u jako „město tisíce sloupů“ a domov kmene [[Ád]] (ʿĀd, A'ad) v kraji [[Rub al-Chálí]]. [13] => [14] => V současnosti neexistuje jednotný názor na případnou souvislost mezi zmiňovanými lokalitami a národem popisovaným o více než milénium později v nápisech [[Tiglatpilesar I.|Tiglatpilesara I.]]. Další rané zmínky byly objeveny v archivech měst [[Mari]] (okolo 1900 př. n. l.) a [[Ugarit]] (asi 1300 př. n. l.). [15] => [16] => [[Nomádi|Kočovní honáci]] byli vždy důležitým rysem [[Blízký východ|Blízkého východu]], ale jejich počet se zřejmě měnil podle klimatických podmínek a tlaku sousedících států na jejich trvalé usazení. Období pozdní doby bronzové bylo zřejmě poznamenáno rostoucím suchem a s ním souvisejícím oslabením sousedních států, což přimělo sezonní pastevce trávit delší a delší dobu se svými stády. Městská sídliště zmenšovala svou velikost, až nakonec v regionu zcela převládl kočovný a pastevecký způsob života. Tyto vysoce mobilní kmeny s jejich náhlými nájezdy byly i stálou hrozbou pro obchod na větší vzdálenosti a zasahovaly i do lokálního výběru daní a poplatků. Na počátku [[14. století př. n. l.]] byla velká část [[Izrael]]e pod aramejskou nadvládou po dobu osmi let (podle [[bible|biblické]] [[Kniha Soudců|Knihy Soudců]]), dokud [[Otníel]] neporazil aramejské síly vedené [[Kušan-rišatajim]]em, králem [[Aram (biblický region)|Aram]]-Naharajimu (severní Mezopotámie; v té době pod vládou státu [[Mitanni]]). V Bibli jsou dále zmínky o [[Aramejský Damašek|Aramejském Damašku]] (státu v okolí [[Damašek|Damašku]]) a [[Aram Rehob]]u. [17] => [18] => ''Ahlamû'' („tuláci“), jsou poprvé zmiňováni v dopisech z [[Achetatonský archiv|el-Amarny]] v korespondenci s králem babylonským a jejich přítomnost je doložena také v [[Asýrie|Asýrii]], [[Nippur]]u a dokonce i v [[Dilmun]]u (dnešní [[Bahrajn]]). Když [[Salmanassar I.]] (1274–1245 př. n. l.) porazil mitanského krále [[Šattuara|Šattuaru]], na jeho straně bojovali i žoldnéři z řad [[Chetité|Chetitů]] a ''Ahlamûů''. [19] => [20] => V [[Starověký Egypt|Egyptě]] byli pravděpodobně známi pod termínem Šasu (''šsw'', „poutník“) a od období vlády [[Tutanchamon]]a zde nahradili nájezdníky [[Chabirové|Hapiru]] (či Apiru) jakožto hlavní zdroj nestability. V následujícím století Ahlamû přetli obchodní cestu z [[Babylón]]u do [[Chattušaš]]e a [[Tukulti-Ninurta I.]] (1243–1207 př. n. l.) tvrdil, že dobyl Mari, Chanu a Rapiqum na Eufratu a „horu Ahlamûů“, čímž měl zřejmě na mysli oblast Džebel Bišri. [21] => [22] => === Doba bronzová === [23] => [24] => Poprvé jsou "Ahlamû-Aramejci" (Ahlame Armaia) zmiňováni v nápisech [[Tiglatpilesar I.|Tiglatpilesara I.]] a krátce poté rychle mizí z asyrských záznamů. Výraz Ahlamû je již nahrazen slovem Aramejci (Aramu, Arimi). Je možné, že kmen Aramejců byl dominantním mezi lidem Ahlamû, ale možná jen tyto dva národy operovaly na stejném území. Je pravděpodobné, že výraz ''Armania'' byl novější formou předchozího [[exonymum|exonyma]] ''Martu'' ([[Amorité]], "ti ze západu"), která byla použita v asyrských záznamech. Podle [[Bible]] [[izrael]]ští králové [[Saul]], [[David (biblická postava)|David]] a [[Šalomoun]] (pozdní [[11. století př. n. l.|11.]] a [[10. století př. n. l.]]) bojovali proti aramejským královstvím na severní hranici Izraele, což potvrzuje přítomnost aramejských kmenů v oblasti [[Sýrie]]. Ještě severněji Aramejci ovládli okolí řeky ''Orontes'' (dnes [[Ásí]]), jmenovitě město [[Hamá]]. [25] => [26] => === Období Novoasyrské říše === [27] => [28] => Během [[11. století př. n. l.|11.]] a [[10. století př. n. l.]] získali pod svou kontrolu území mezi městy [[Aleppo]] a [[Arpad]]. Vytvořili zde státní útvar, který nazývali ''Bít-Aguši'' a jeho správním centrem bylo město [[Til Barsip]] (dnešní Tell Achmár). Ve stejné době se také posouvali na východ od [[Eufrat]]u, kde se usídlili v tak velkém množství, že tato oblast dostala název ''Aram Naharajm'' – "Aram od dvou řek". [29] => V oblasti severní Sýrie vzniklo několik malých aramejských království – např. Bit-bahijani ([[Chaláfská kultura|Tell Chaláf]]), [[Bit-Adini]] nebo Bit-gabari. Bit-gabari bylo vměstnáno mezi novochetitské státy [[Karchemiš]], Gurgum a Tabal, na které měla aramejská kultura obrovský vliv. [30] => Aramejské státečky byly postupně podmaňovány rostoucí [[Novoasyrská říše|Novoasyrskou říší]]. [[Adad-nirári II.]], [[Aššurnasirpal II.]] a jeho syn [[Salmanassar III.]] zlikvidovali mnoho malých kmenů a získali pro Asýrii kontrolu nad místním obchodem a syrskými přírodními zdroji. Vliv Aramejců (i když bez vlastního státu) na oblasti severní Mezopotámie přesto dále trval a někteří asyrští králové dokonce pojali aramejské ženy za manželky. [31] => [32] => == Literatura == [33] => * ''The ancient Near East: historical sources in translation'', Mark William Chavalas (angl.) [34] => * ''Archaeological encyclopedia of the Holy Land'', Avraham Negev, Shimon Gibson (angl.) [35] => * ''A political history of post-Kassite Babylonia, 1158-722 B.C.'', John Anthony Brinkman (angl.) [36] => [37] => == Externí odkazy == [38] => * {{commonscat}} [39] => * [http://eretz.cz/2014/09/izraelsti-krestane-mohou-prestat-byt-araby-stat-aramejci/ Izraelští křesťané mohou přestat být Araby a stát se Aramejci] {{Wayback|url=http://eretz.cz/2014/09/izraelsti-krestane-mohou-prestat-byt-araby-stat-aramejci/ |date=20150125135112 }} [40] => {{Autoritní data}} [41] => [42] => [[Kategorie:Sumer]] [43] => [[Kategorie:Mezopotámie]] [44] => [[Kategorie:Starověké národy]] [45] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [] => )
good wiki

Aramejci

Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram). Aramejci nikdy neměli jednotnou říši, ale byli rozptýleni v jednotlivých nezávislých královstvích po celém Blízkém východě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mezopotámie','Aram (biblický region)','Babylón','11. století př. n. l.','Asýrie','Blízký východ','10. století př. n. l.','Tiglatpilesar I.','Bible','genitiv','Kniha Soudců','Saul'

Asýrie

Babylón

Bible

Genitiv

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).

Saul