Array ( [0] => 14721815 [id] => 14721815 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Areny [uri] => Areny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Areny''', či starším názvem '''aromatické uhlovodíky''', jsou [[uhlovodíky]], které splňují pravidla [[aromaticita|aromaticity]]: mají [[delokalizace|delokalizovaný]] systém π-[[elektron]]ů v planární, tj.rovinné, cyklické molekule. Většinou mají charakteristický [[vůně|zápach]] (odtud jejich starší název), ovšem není to jejich charakteristický znak. [1] => [2] => == Struktura == [3] => Dříve se vědci domnívali, že struktura [[benzen]]u odpovídá kruhové molekule s pravidelným střídáním [[Jednoduchá vazba|jednoduchých]] a [[Dvojná vazba (chemie)|dvojných]] vazeb (jednalo by se tedy o cyklohexa-1,3,5-trien). Nyní je známo, že díky dokonalé delokalizaci π-elektronů charakter jednoduchých a dvojných vazeb zaniká. Délka vazby v benzenu je 139 [[Metr#Násobky a díly|pm]] oproti 154 pm jednoduché a 134 pm dvojné vazby.{{Citace elektronické monografie [4] => | příjmení = [5] => | jméno = [6] => | url = http://www1.osu.cz/~peter/ORGC1/Uhlovodiky.ppt [7] => | titul = Organická chemie I - Uhlovodíky [8] => | kapitola = [9] => | vydavatel = [10] => | datum vydání = [11] => | datum přístupu = 2013-06-09 [12] => }}{{Nedostupný zdroj}} Areny proto mají zvláštní chemické vlastnosti, zejména poměrnou stálost [[benzen]]ového kruhu a naopak reaktivnost skupin vázaných na benzenový kruh. [13] => [[Soubor:Composti aromatici risonanza.PNG|Změna arenů]] [14] => [15] => == Dělení == [16] => # monocyklické – obsahují pouze jeden aromatický kruh (např. [[benzen]]) [17] => # [[Polyaromatické uhlovodíky|polycyklické]] – obsahují více aromatických kruhů [18] => ## s kondenzovanými aromatickými jádry (např. [[naftalen]], [[antracen]]) [19] => ## s izolovanými jádry – jádra jsou oddělena minimálně jednou vazbou (např. [[bifenyl]]) [20] => [21] => == Názvosloví == [22] => Vzhledem k odlišnému charakteru arenů od běžných cykloalkenů se systematické názvosloví používá zřídka. Většina základních arenů má svoje [[Triviální název|triviální názvy]]. [23] => [24] => == Vlastnosti == [25] => [[Benzen]], [[toluen]] a [[xylen]]y jsou kapaliny, vyšší areny jsou pevné látky ([[naftalen]] sublimuje). Vzhledem k charakteru vazeb patří areny mezi nepolární sloučeniny, rozpouští se v [[Nepolární rozpouštědlo|nepolárních rozpouštědlech]], ve vodě nikoliv. Většinou mají charakteristický zápach a menší hustotu než voda. Areny jsou vesměs hořlavé, některé jsou jedovaté (při požití nebo vdechnutí). U řady z nich byly prokázány [[rakovina|karcinogenní účinky]]. [26] => [27] => == Příprava == [28] => * Dehydrogenace [[cykloalkany|cykloalkanů]] a [[cykloalkeny|cykloalkenů]] [29] => * [[Dekarboxylace]] solí příslušných aromatických [[karboxylové kyseliny|karboxylových kyselin]] zahříváním s příslušným [[hydroxidy|hydroxidem]] [30] => * [[Trimer]]ací [[ethyn|acetylenu]] lze připravit benzen. [31] => [32] => == Reakce arenů == [33] => Reakce na bočním řetězci probíhají podobně jako u [[Alifatická sloučenina|alifatických uhlovodíků]]. Navíc je při [[radikálová substituce|radikálové substituci]] zvýhodněn atom uhlíku napojující se bezprostředně na benzenové jádro. [[Adice]] probíhá na nenasycených postranních řetězcích. Oxidací můžeme připravit [[aromatické karboxylové kyseliny]]. [34] => [35] => Protože charakter jednoduchých a dvojných vazeb zanikl, jsou aromatická jádra (na rozdíl od [[Nenasycené uhlovodíky|nenasycených uhlovodíků]]) odolnější vůči [[adice|adicím]]. Typickou reakcí arenů je [[Elektrofilní aromatická substituce|elektrofilní substituce]] (např. [[nitrace]]). Jsou ovšem známé i [[Radikálové reakce arenů|reakce s radikálovým principem]]. Mezi ně patří i oxidace jádra vedoucí k [[chinony|chinonům]]. [36] => [37] => == Základní zástupci arenů == [38] => * [[Benzen]] (C6H6) je bezbarvá, hořlavá, jedovatá, zapáchající kapalina s teplotou varu 80 °C. Má rakovinotvorné účinky a její páry jsou na vzduchu výbušné. Používá se jako nepolární rozpouštědlo (např. tuků a olejů). Slouží k výrobě léčiv, [[plast]]ů, [[výbušnina|výbušnin]], [[pesticidy|pesticidů]], barviv a dezinfekčních přípravků. [39] => [40] => * [[Naftalen]] (C10H8, 2 benzenové kruhy) je bílá krystalická, charakteristicky páchnoucí látka, schopná [[sublimace]] (přechodu z pevného skupenství na plynné). Připravuje se z černouhelného dehtu vznikajícího při karbonizaci [[uhlí]]. Slouží k výrobě přípravků proti molům, barviv, [[monomer]]ů ([[kyselina ftalová]]), plastů, dezinfekce. Lze hydrogenovat na [[tetralin]] a [[dekalin]]. [41] => * [[Toluen]] (C6H5CH3) je bezbarvá, zdraví škodlivá kapalina. Se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je návyková, při vdechování poškozuje [[dýchací soustava|dýchací cesty]] a [[Centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]]. Slouží k výrobě barviv, laků, plastů, výbušnin ([[Trinitrotoluen|TNT]]) a umělého sladidla [[sacharin]]u. Používá se také jako rozpouštědlo. [42] => * [[Xylen]]y (C6H4(CH3)2), polohové [[Izomerie|izomery]]) jsou kapaliny používané jako rozpouštědla. Vyrábí se z nich syntetická vlákna a [[aromatické kyseliny|aromatické dikarboxylové kyseliny]]. [43] => * [[Styren]] (C6H5CH=CH2) je bezbarvá až nažloutlá kapalina s pronikavě nasládlým zápachem. Za běžné teploty působením světla rosolovatí. Připravuje se alkylací benzenu a následnou dehydrogenací. Slouží k výrobě [[polystyren]]u, barviv, plastů a syntetického kaučuku v gumárenském průmyslu. [44] => [45] => == Výskyt == [46] => Zdrojem arenů jsou černouhelný dehet a [[ropa]] (zvláště z [[Blízký východ|Blízkého východu]]). [47] => [48] => == Reference == [49] => [50] => * Červinka O., Dědek V., Ferles M.: Organická chemie, druhé přepracované vydání, SNTL, Praha [51] => [52] => == Související články == [53] => * [[Cykloalkeny]] [54] => [55] => [56] => == Externí odkazy == [57] => * {{Commonscat}} [58] => [59] => {{Areny}} [60] => {{Autoritní data}} [61] => [62] => [[Kategorie:Aromatické uhlovodíky|*]] [] => )
good wiki

Areny

Areny, či starším názvem aromatické uhlovodíky, jsou uhlovodíky, které splňují pravidla aromaticity: mají delokalizovaný systém π-elektronů v planární, tj. rovinné, cyklické molekule.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.