Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15483027 [id] => 15483027 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Arménie [uri] => Arménie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Arménie [2] => | úřední název česky = Arménská republika [3] => | úřední název = Հայաստանի Հանրապետություն
(Hajastani Hanrapetuthjun) [4] => | vlajka = Flag of Armenia.svg [5] => | velikost vlajky = 110px [6] => | článek o vlajce = Arménská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Armenia.svg [8] => | velikost znaku = 90px [9] => | článek o znaku = Státní znak Arménie [10] => | hymna = Mer Hajrenik [11] => | článek o hymně = Arménská hymna [12] => | motto = Մեկ Ազգ, Մեկ Մշակույթ [13] => | článek o mottu = [14] => | motto překlad = Jeden národ, jedna kultura [15] => | mapa umístění = Armenia (orthographic projection).svg [16] => | velikost mapy = 290px [17] => | hlavní město = [[Jerevan]] [18] => | rozloha = 29 800 [19] => | rozlmisto = 138 [20] => | procent vody = 4,7 [21] => | nejvyšší hora = [[Aragac]] [22] => | výška nejvyšší hory = 4090 [23] => | čas = +4 [24] => | počet obyvatel = 3 015 500 [25] => | obyvmisto = 133 [26] => | obyvatelé aktuální k = [[2014]] [27] => | hustota = 101 [28] => | hustmisto = 104 [29] => | HDI = 0,729 [30] => | HDIvývoj = růst [31] => | HDIvýše = vysoký [32] => | HDI aktuální k = 2012 [33] => | HDImísto = 87 [34] => | jazyk = [[arménština]] (úřední), [[ruština]], [[kurdština]] [35] => | národnosti = [[Arméni]], [[Rusové]], [[Kurdové]] [36] => | náboženství = [[arménská apoštolská církev]] 93 %, [[arménská katolická církev]] 1 %, [[islám]] 4 %, [[pravoslaví]] 1 %, ostatní 1 % [37] => | státní zřízení = [[poloprezidentská republika]] [38] => | datum vzniku = [[21. září]] [[1991]] [39] => | způsob vzniku = vyhlášení suverenity - k mezinárodnímu uznání došlo až po rozpadu SSSR [40] => | funkce1 = Prezident [41] => | vládce1 = [[Vahagn Chačaturjan]] [42] => | funkce2 = Předseda vlády [43] => | vládce2 = [[Nikol Pašinjan]] [44] => | měna = [[arménský dram]] [45] => | kód měny = AMD [46] => | HDP/ob. = 8 419{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [47] => | HDP/ob.misto = 111 [48] => | HDP aktuální k = 2015 [49] => | ison = 051 [50] => | iso3 = ARM [51] => | iso2 = AM [52] => | mpz = ARM [53] => | předvolba = +374 [54] => | doména = am [55] => | commonscat = Armenia [56] => }} [57] => '''Arménie''', plným názvem '''Arménská republika''' ({{Vjazyce2|hy|Հայաստանի Հանրապետություն|Hajastani Hanrapetuthjun}}), je vnitrozemský stát ležící v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]]. Podle některých definic [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|hranice mezi Evropou a Asií]] je součástí [[Evropa|Evropy]], nicméně podle obecně přijímaných patří do [[Asie]].{{Citace elektronického periodika [58] => | titul = Mont Blanc nebo Elbrus aneb Kde začíná Asie? [59] => | periodikum = Český rozhlas Sever [60] => | url = https://sever.rozhlas.cz/mont-blanc-nebo-elbrus-aneb-kde-zacina-asie-7795968 [61] => | datum vydání = 2012-04-21 [62] => | datum přístupu = 2020-09-11 [63] => }} Na severu hraničí s [[Gruzie|Gruzií]] (164 km), na východě s [[Ázerbájdžán]]em (566 km), na jihu s [[Írán]]em (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou [[Exkláva|exklávou]] [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]] (221 km) a [[Turecko|Tureckem]] (268 km). [64] => [65] => Arménie je [[Unitární stát|unitární]] [[národní stát]] s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané [[Urartu]] vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. – 428 existovalo [[Arménské království]], jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou [[Tigranés Veliký|Tigrana Velikého]]. Toto království, jako první na světě, přijalo [[křesťanství]] jakožto [[státní náboženství]] (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, [[Byzantská říše|Byzantská]] a [[Sásánovská říše|Sásánovská]]. V 9. století arménský stát obnovila [[dynastie Bagratuni]]. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili [[Seldžucká dynastie|Seldžučtí Turci]]. V 11.–14. století se stát obnovil jakožto [[Arménské království v Kilíkii]]. V 16. století se však dostal pod nadvládu [[Osmanská říše|Osmanů]] a [[Perská říše|Peršanů]]. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo [[Ruské impérium]]. V západní části Osmani za [[První světová válka|1. světové války]] prováděli systematickou [[Arménská genocida|genocidu arménského obyvatelstva]]. Po [[První světová válka|1. světové válce]] krátce existovala (1918–1920) [[Arménská republika (1918–1920)|První arménská republika]]. Roku 1920 byla vyhlášena širší [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika]] zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Od roku 1936 existovala [[Arménská sovětská socialistická republika]], oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je [[Jerevan]], jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l. [66] => [67] => Arménská národní identita je velmi úzce spojená s [[Arménská apoštolská církev|Arménskou apoštolskou církví]], nejstarší křesťanskou národní církví na světě. Arméni též používají jako jediní na světě unikátní abecedu, kterou v roce 405 vymyslel [[Mesrop Maštoc]]. [68] => [69] => Arménie je členem [[Eurasijský ekonomický svaz|Euroasijského ekonomického svazu]]. [70] => [71] => == Název a jeho původ == [72] => Název Arménie se používá v různých variantách v prakticky všech jazycích světa kromě samotné [[arménština|arménštiny]]. Pochází ze [[Staroperština|staroperského]] názvu „Armanestán“ a „Arman“ podle pohraniční provincie státu [[Urartu]] na historickém arménském území, které bylo v polovině 1. tisíciletí př. n. l. osídleno mimo jiné [[Aramejci]]. [73] => [74] => Sami Arméni se označují jménem „Hajer“ (arménsky Հայեր) a svou vlast „Hajastan“ (Հայաստան). Přípona –stan znamená „země“, takže Hajastan je země Hajů (čili Arménů). Tento název je odvozen od mytického hrdiny a zakladatele národa [[Hajk]]a.{{Citace elektronického periodika [75] => | titul = The origin and formation of the Armenian nation [76] => | periodikum = www.armin.am [77] => | vydavatel = Institute for Armenian Studies of Yerevan State University [78] => | url = http://www.armin.am/en/Encyclopedia_Armency_hay_joxovrdi_tsagumn_u_kazmavorumy [79] => | datum přístupu = 2022-05-18 [80] => }} [[Movses Chorenaci]] ho ve svých ''Dějinách Arménie'' (''Patmutjun Hajoc'') označuje za syna [[Bible|biblického]] [[Togarma|Togarmy]] a vnuka [[Gomer (Jáfetův syn)|Gomera]]. Vypráví příběh o zlém obru [[Belos|Belovi]], který ovládl [[Babylón]]. Jediný Hajk se mu odmítl podřídit, opustil město a usadil se se svým lidem pod horou [[Ararat]]. Belos se proti němu vypravil se svou armádou a dne [[11. srpen|11. srpna]] [[2492 př. n. l.]] (podle starověkého [[Arménský kalendář|arménského kalendáře]]) prý propukla veliká bitva, v níž Hajk zastřelil Bela svým šípem. Po tomto vítězství pak nerušeně vládl ve vlastním království s hlavním městem [[Hajkaberd]]em (nedaleko [[Vanské jezero|Vanského jezera]]). Výročí bitvy je dodnes nejvýznamnějším arménským svátkem zvaným [[Navasard]]. [81] => [82] => == Dějiny == [83] => {{Podrobně|Dějiny Arménie}} [84] => === Pravěk a starověk === [85] => [[Soubor:Shengavit Settlement 2.jpg|vlevo|náhled|Pozůstatky kuro-arakské kultury u Jerevanu]] [86] => Území dnešní Arménie bylo lidmi osídleno před 325 000 lety. Nejstarší definovanou kulturou na území dnešní Arménie je kultura Šulaveri-Šomu (6000 let př. n. l.), následovala kultura [[Kura-arakská kultura|kura-arakská]], existující v letech 4000–2000 př. n. l. Archeologický výzkum z let 2010–2011 přisoudil těmto kulturám nejstarší známou koženou botu, sukni a nejstarší vinařské zařízení na světě. Vše bylo objeveno v jeskyních nedaleko obce [[Areni]] na jihu Arménie.{{Citace elektronického periodika [87] => | titul = Našla se nejstarší kožená bota [88] => | periodikum = iROZHLAS [89] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [90] => | vydavatel = Český rozhlas [91] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [92] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/nasla-se-nejstarsi-kozena-bota_201006101619_jsuchomel [93] => | datum přístupu = 2019-08-25 [94] => }}{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = 5,900-year-old women’s skirt discovered in Armenian cave [96] => | periodikum = news.am [97] => | url = https://news.am/eng/news/73915.html [98] => | jazyk = en [99] => | datum přístupu = 2019-08-25 [100] => }}{{Citace elektronického periodika [101] => | titul = Nejstarší vinařství na světě [102] => | periodikum = iROZHLAS [103] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [104] => | vydavatel = Český rozhlas [105] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [106] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/nejstarsi-vinarstvi-na-svete_201101130000_turvalkova [107] => | datum přístupu = 2019-08-25 [108] => }} [109] => [110] => [[Arménská vysočina]] patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od [[paleolit]]u. V nejstarších písemných památkách z dob [[Chetité|Chetitů]] je zmínka o národu Chajasa ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Zda jde o předky Arménů je však nejisté. [[Etnogeneze]] arménského národa je vůbec značně nejasná, převládá nicméně pojetí, že mají [[Indoevropané|indoevropský]] původ, [[Genetický kód|geneticky]] jsou bližší neolitickým Evropanům než blízkovýchodním národům.{{Citace periodika [111] => | příjmení = Haber [112] => | jméno = Marc [113] => | příjmení2 = Mezzavilla [114] => | jméno2 = Massimo [115] => | příjmení3 = Xue [116] => | jméno3 = Yali [117] => | titul = Genetic evidence for an origin of the Armenians from Bronze Age mixing of multiple populations [118] => | periodikum = European Journal of Human Genetics [119] => | datum vydání = 2016-06 [120] => | ročník = 24 [121] => | číslo = 6 [122] => | strany = 931–936 [123] => | issn = 1476-5438 [124] => | doi = 10.1038/ejhg.2015.206 [125] => | jazyk = en [126] => | url = https://www.nature.com/articles/ejhg2015206 [127] => | datum přístupu = 2022-05-18 [128] => }}{{Citace periodika [129] => | příjmení = Petrosyan [130] => | jméno = Armen [131] => | titul = Towards the Origins of the Armenian People. The Problem of Identification of the Proto-Armenians: A Critical Review (in English) [132] => | periodikum = Journal od the Society for Armenian Studies [133] => | url = https://www.academia.edu/3657764/Towards_the_Origins_of_the_Armenian_People_The_Problem_of_Identification_of_the_Proto_Armenians_A_Critical_Review_in_English_ [134] => | datum přístupu = 2022-05-18 [135] => }}{{Citace periodika [136] => | příjmení = Greppin [137] => | jméno = John A. C. [138] => | příjmení2 = Diakonoff [139] => | jméno2 = I. M. [140] => | titul = Some Effects of the Hurro-Urartian People and Their Languages upon the Earliest Armenians [141] => | periodikum = Journal of the American Oriental Society [142] => | datum vydání = 1991 [143] => | ročník = 111 [144] => | číslo = 4 [145] => | strany = 720–730 [146] => | issn = 0003-0279 [147] => | doi = 10.2307/603403 [148] => | url = https://www.jstor.org/stable/603403 [149] => | datum přístupu = 2022-05-18 [150] => }} V tomto období ovládli území Arménie [[Asýrie|Asyřané]].[[Soubor:Zvartnots_img_6965.jpg|vlevo|náhled|Zříceniny starověkého arménského města [[Zvarthnoc]]]]Spojením arménských kmenů v [[9. století př. n. l.]] vznikla říše [[Urartu]] v oblasti [[Vanské jezero|Vanského jezera]].{{Citace elektronického periodika [151] => | titul = Urartu Civilization [152] => | periodikum = Ancient History Encyclopedia [153] => | url = https://www.ancient.eu/Urartu_Civilization/ [154] => | datum přístupu = 2019-08-25 [155] => }} Existovala mezi lety 860–585 př. n. l. V říši [[Urartu]] byla založena mnohá opevněná města, rozvíjela se řemesla a [[Vinařství|pěstování vína]]. Král [[Argišti I.]] založil město [[Erebuni]] (dnešní [[Jerevan]]), do kterého pak přemístil obyvatele z obsazených měst z povodí [[Eufrat]]u. Město [[Jerevan]] bylo nejstarším písemně doloženým městem na území někdejšího [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], založeným třicet let před [[Řím]]em.{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = Yerevan among 16 oldest cities of Europe: The Telegraph [157] => | periodikum = armenpress.am [158] => | url = https://armenpress.am/eng/news/801336/yerevan-among-16-oldest-cities-of-europe-the-telegraph.html [159] => | jazyk = en [160] => | datum přístupu = 2022-04-16 [161] => }} Mnoho urartských památek bylo nalezeno též u [[Sevan|jezera Sevan]].{{Citace periodika [162] => | příjmení = Poscolieri [163] => | jméno = M. [164] => | titul = Landscape archaeology study of the Urartian presence in the Lake Sevan Region, Armenia [165] => | datum vydání = 2003-01-01 [166] => | url = https://www.academia.edu/24633231/Landscape_archaeology_study_of_the_Urartian_presence_in_the_Lake_Sevan_Region_Armenia [167] => | datum přístupu = 2022-04-16 [168] => }} V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu [[Médie|médských]] vojsk.[[Soubor:Tigran_Mets.jpg|vlevo|náhled|[[Tigranés Veliký]] na minci|182x182pixelů]]Poté zemi ovládli [[Skytové]] a posléze [[Achaimenovská říše]], která zde vybudovala [[Satrapie|satrapii]], kterou nazvala [[Arménie (satrapie)|Armina]].{{Citace periodika [169] => | příjmení = Bocchieriyan [170] => | jméno = Salpi [171] => | titul = The Achaemenid Satrapy of Armenia [172] => | periodikum = Semantic Scholar [173] => | datum vydání = 2016 [174] => | jazyk = en [175] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/The-Achaemenid-Satrapy-of-Armenia-Bocchieriyan/1c7071697ddb6783277840e616b8f202639f3747 [176] => | datum přístupu = 2022-04-16 [177] => }} [[Achaimenovci]] dosadili v Arménii k moci [[Orontská dynastie|Orontskou dynastii]].{{Citace elektronického periodika [178] => | příjmení = Cartwright [179] => | jméno = Marc [180] => | titul = Orontid Dynasty [181] => | periodikum = World History Encyclopedia [182] => | url = https://www.worldhistory.org/Orontid_Dynasty/ [183] => | datum vydání = 2018-02-16 [184] => | jazyk = en [185] => | datum přístupu = 2022-04-16 [186] => }} Ta poté, co Achaimenovskou říši rozbil [[Alexandr Veliký]], vytvořila autonomní [[Arménské království]], tedy státní útvar, s nímž je především spjata identita současných Arménů. Existovalo v letech 321 př. n. l. až 428, hlavním městem byl [[Artašat]]. Stalo se prvním státem, který přijal křesťanství jako své oficiální náboženství (r. 301 je zavedl král [[Tiridatés III. Veliký|Tiridatés III.]]).{{Citace elektronického periodika [187] => | příjmení1 = Šindelář [188] => | jméno1 = Adam [189] => | titul = Arménie byla prvním křesťanským státem [190] => | periodikum = Český rozhlas [191] => | datum_vydání = 2016-06-24 [192] => | url = https://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/armenie-byla-prvnim-krestanskym-statem--1627442 [193] => | datum_přístupu = 2018-12-04 [194] => }} Zásadní roli v tom sehrál [[Řehoř Osvětitel]], který založil [[Arménská apoštolská církev|Arménskou apoštolskou církev]].{{Citace elektronického periodika [195] => | příjmení = Dorazín [196] => | jméno = Martin [197] => | titul = Třináct let v hladomorně s hady a štíry strávil arménský světec Řehoř Osvětitel. A přežil [198] => | periodikum = Radiožurnál [199] => | vydavatel = Český rozhlas [200] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/trinact-let-v-hladomorne-s-hady-a-stiry-stravil-armensky-svetec-rehor-osvetitel-7933770 [201] => | datum vydání = 2021-04-11 [202] => | jazyk = cs [203] => | datum přístupu = 2022-04-16 [204] => }} Roku 405 vytvořil kněz a vzdělanec [[Mesrop Maštoc]] unikátní, dosud užívané, [[arménské písmo]]. Vrcholnou éru prožilo království za [[Tigranés Veliký|Tigrana Velikého]], pod jehož vládou se stalo nejmocnějším státem na východ od [[Římská říše|Říma]]. Tigranés nechal postavit město [[Tigranakert]], v [[Helénismus|helénském]] stylu – Tigranés byl klíčovým reprezentantem pokusů o helenizaci Kavkazu.{{Citace elektronického periodika [205] => | příjmení = Cartwright [206] => | jméno = Marc [207] => | titul = Tigranocerta [208] => | periodikum = World History Encyclopedia [209] => | url = https://www.worldhistory.org/Tigranocerta/ [210] => | datum vydání = 2018-03-18 [211] => | jazyk = en [212] => | datum přístupu = 2022-04-16 [213] => }} Nakonec byl ale Tigranakert srovnán se zemí Římany a Tigranés se stal [[vazal]]em Říma. Na malou chvíli (114–118) Římané z Arménie udělali [[Arménie (provincie)|svou provincii]]. [214] => [[Soubor:Աւարայրի դիւցազները.png|náhled|[[Vartan Mamikonjan]]]] [215] => Později králové podle okolností střídali vazalství k dalším mocným impériím – [[Parthská říše|Parthské říši]], [[Východořímská říše|Východořímské říší]] a [[Sásánovská říše|Sásánovské říši]]. Poslední zbytky autonomie zemi vzala [[Perská říše]], která ji ponížila na pouhou svou provincii. [216] => [217] => Peršané se pokusili v Arménii násilně znovu zavést [[zoroastrismus]], na což reagovala roku 450 vzpoura [[Vartan Mamikonjan|Vartana Mamikonjana]].{{Citace elektronického periodika [218] => | titul = Saint Vardan Mamikonian {{!}} Biography, Death, & Facts {{!}} Britannica [219] => | periodikum = www.britannica.com [220] => | url = https://www.britannica.com/biography/Saint-Vardan-Mamikonian [221] => | jazyk = en [222] => | datum přístupu = 2022-05-18 [223] => }} Arméni si křesťanství nakonec uhájili, i díky velké [[Bitva u Avarajru|bitvě u Avarajru]] roku 451.{{Citace elektronického periodika [224] => | příjmení = Megerdichian [225] => | jméno = Van Der [226] => | příjmení2 = [227] => | titul = Avarayr: A Short History of Armenia’s Great Battle [228] => | periodikum = Providence [229] => | url = https://providencemag.com/2021/04/avarayr-short-history-armenia-great-battle/ [230] => | datum vydání = 2021-04-16 [231] => | jazyk = en-US [232] => | datum přístupu = 2022-05-18 [233] => }} Západní část země v letech 387–536 ovládala [[Byzantská říše]].{{Citace periodika [234] => | příjmení = Blockley [235] => | jméno = Roger C. [236] => | titul = The Division of Armenia between the Romans and the Persians at the End of the Fourth Century A.D. [237] => | periodikum = Historia: Zeitschrift für Alte Geschichte [238] => | datum vydání = 1987 [239] => | ročník = 36 [240] => | číslo = 2 [241] => | strany = 222–234 [242] => | issn = 0018-2311 [243] => | url = https://www.jstor.org/stable/4436006 [244] => | datum přístupu = 2022-04-16 [245] => }} Arméni se díky společné víře měli šanci účastnit byzantského politického života, někteří to dotáhli dokonce na císařský trůn – Armény byli například císaři [[Herakleios]] nebo [[Basileios I.]]{{Citace elektronického periodika [246] => | titul = Byzantine-Armenian Relations [247] => | periodikum = World History Encyclopedia [248] => | url = https://www.worldhistory.org/article/1207/byzantine-armenian-relations/ [249] => | jazyk = en [250] => | datum přístupu = 2022-05-18 [251] => }} Roku 591 Byzanc dobyla i Peršany ovládaná arménská území. [252] => [253] => === Středověk === [254] => [[Soubor:Ani-Cathedral, Ruine.jpeg|náhled|Ruiny katedrály v zaniklém městě [[Ani]]]] [255] => Roku 645 však Arménii dobyli [[Arabové]] a učinili z ní provincii [[chalífát]]u pod názvem [[Arminiya]].{{Citace monografie [256] => | příjmení = Laurent [257] => | jméno = Joseph [258] => | titul = L'Arménie Entre Byzance Et l'Islam, Depuis La Conquête Arabe Jusqu'en 886 [259] => | url = https://books.google.cz/books?id=YhTDoAEACAAJ&dq=L'Arm%C3%A9nie+entre+Byzance+et+l'Islam:+depuis+la+conqu%C3%AAte+arabe+jusqu'en+886&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [260] => | vydavatel = Hachette livre [261] => | počet stran = 426 [262] => | isbn = 978-2-01-289336-8 [263] => | poznámka = Google-Books-ID: YhTDoAEACAAJ [264] => | jazyk = fr [265] => }} Arménský stát se obnovil v [[9. století]], bývá nazýván [[Bagratovská Arménie]]. Existoval v letech 884–1045. Zakladatelem země byl [[Ašot I.]], zvaný též Ašot Veliký, který šikovnou taktikou přiměl Byzanc a Araby, aby Arménii akceptovali jako [[nárazníkový stát]] mezi sebou. Ovládl i [[Gruzie|Gruzii]], [[Kavkazská Albánie|Kavkazskou Albánii]] a několik arabských emirátů. Stát měl postupně několik hlavních měst – [[Bagaran]], [[Kars]] a [[Ani]]. V Ani, „městě 1001 kostelů“, žilo na vrcholu slávy až 200 000 lidí a patřilo k největším na světě (v 18. století však zcela zaniklo).{{Citace elektronického periodika [266] => | příjmení = Knotková [267] => | jméno = Simona [268] => | titul = V arménském Ani kdysi žilo až 200 tisíc obyvatel. Teď z něj zbyly jen ruiny [269] => | periodikum = ExtraStory [270] => | url = https://www.extrastory.cz/v-armenskem-ani-kdysi-zilo-az-200-tisic-obyvatel-ted-z-nej-zbyly-jen-ruiny [271] => | datum vydání = 2019-10-10 [272] => | jazyk = cs [273] => | datum přístupu = 2022-04-16 [274] => }}{{Nedostupný zdroj}} Když však Byzanc na konci 10. století porazila Araby, zvýšila tlak i na Arménii. V polovině 11. století ji pak zcela ovládla.[[Soubor:Cilician_Armenia-cs.svg|vlevo|náhled|Území arménského státu v Kilíkii]]Další část země brzy urvali [[Seldžucká dynastie|seldžučtí Turci]], kteří nakonec zabrali i území předtím ovládnuté Byzantinci. Před islamizací tak z Arménie prchly tisíce lidí, včetně bagratovské královské rodiny. Usadili se v [[Kilíkie|Kilíkii]], na území dnešního Turecka (a zčásti Sýrie), při pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Území tehdy ovládala Byzanc a byzantský správce Arménům umožnil zde nalézt nový domov. Ti však brzy ustavili i vlastní stát, který měl dokonce v určitých úsecích (zejména v letech 1198–1375) nezávislost. Tento státní útvar je znám jako [[Arménské království v Kilíkii]].{{Citace monografie [275] => | příjmení = Vandekerckhove [276] => | jméno = Dweezil [277] => | titul = Historical Outline of Cilicia (969–1375) [278] => | url = https://brill.com/view/book/9789004417410/BP000002.xml [279] => | vydavatel = Brill [280] => | isbn = 978-90-04-41741-0 [281] => | poznámka = DOI: 10.1163/9789004417410_003 [282] => | jazyk = en [283] => }} K upevnění arménské moci velmi přispěly [[křížové výpravy]]. V křižácích Arméni v Kilíkii získali mocné spojence.{{Citace monografie [284] => | příjmení = Ghazarian [285] => | jméno = Jacob [286] => | titul = The Armenian Kingdom in Cilicia During the Crusades: The Integration of Cilician Armenians with the Latins, 1080-1393 [287] => | url = https://books.google.cz/books?id=6nh0DwAAQBAJ&pg=PP31&dq=Ashot+Bagratuni&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi2qojt-5f3AhUjgf0HHdsoAG0Q6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=Ashot%20Bagratuni&f=false [288] => | vydavatel = Routledge [289] => | počet stran = 249 [290] => | isbn = 978-1-136-12418-1 [291] => | poznámka = Google-Books-ID: 6nh0DwAAQBAJ [292] => | jazyk = en [293] => }} Nejvýznamnějším vládcem byl [[Lev I. Arménský|Lev I.]], který zdvojnásobil území království. Rozvrátili ho muslimští [[Mamlúcký sultanát|Mamlúkové]] roku 1375. Arméni z Kilíkie pak zčásti migrovali na [[Kypr]].{{Citace periodika [294] => | příjmení = Hadjilyra [295] => | jméno = Alexander-Michael [296] => | titul = The History of Armenians in Cyprus from Antiquity to this Day [297] => | url = https://www.academia.edu/34689363/The_History_of_Armenians_in_Cyprus_from_Antiquity_to_this_Day [298] => | datum přístupu = 2022-04-16 [299] => }}{{Citace monografie [300] => | příjmení = Coureas [301] => | jméno = Nicholas [302] => | titul = Famagusta: A Lifeline for the Kingdom of Cilician Armenia [303] => | url = https://doi.org/10.1007/978-3-319-48502-7_2 [304] => | editoři = Michael J.K. Walsh [305] => | vydavatel = Springer International Publishing [306] => | místo = Cham [307] => | strany = 43–60 [308] => | isbn = 978-3-319-48502-7 [309] => | doi = 10.1007/978-3-319-48502-7_2 [310] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-3-319-48502-7_2 [311] => | jazyk = en [312] => }} Ti, co zůstali, se ve 20. století zhusta stali oběťmi [[Arménská genocida|arménské genocidy]]. [313] => [314] => Původní zakavkazská domovina Arménů byla ve 13. století nakrátko ovládnuta [[Mongolové|Mongoly]] a poté Peršany. Ti se o ni posléze dlouhá léta přetahovali s [[Osmanská říše|Osmany]]. Nakonec se víceméně ustálil stav, že západní Arménie byla osmanská, zatímco východní (tedy území celé současné Arménské republiky) byla [[Safíovci|safíovská]], tedy perská, potažmo íránská. To platilo až do 19. století. [315] => [316] => === Novověk === [317] => {{Podrobně|Arménské řeže|Arménská genocida}} [318] => [[Soubor:Armenian distribution map.png|náhled|Arménské osídlení na počátku 20. století:
{{legend|#967117|Přes 50%}}{{legend|#FFA700|25-50%}}{{legend|#FF0000|Arménské osídlení na počátku 21. století}}]] [319] => Národní identitu Arménům v tomto období pomohla udržet jejich kultura, pěstovaná převážně emigranty v zahraničí. Až začátkem [[19. století]] připadla část východní Arménie spolu s východní [[Gruzie|Gruzií]] carskému [[Rusko|Rusku]].{{Citace periodika [320] => | příjmení = Hovannisian [321] => | jméno = Richard G. [322] => | titul = Russian Armenia. A Century of Tsarist Rule [323] => | periodikum = Jahrbücher für Geschichte Osteuropas [324] => | datum vydání = 1971 [325] => | ročník = 19 [326] => | číslo = 1 [327] => | strany = 31–48 [328] => | issn = 0021-4019 [329] => | url = https://www.jstor.org/stable/41044266 [330] => | datum přístupu = 2022-04-16 [331] => }} Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku [[1827]] ovládli celou východní Arménii (viz [[rusko-perská válka (1826–1828)]]). Car vyzval arménskou diasporu, aby se navrátila do osvobozené vlasti, kteroužto výzvu asi 60 tisíc Arménů skutečně vyslyšelo, především perských. Začala se rodit moderní arménská politika, klíčovou silou se stala [[Arménská revoluční federace]].{{Citace monografie [332] => | příjmení = Nalbandian [333] => | jméno = Louise [334] => | titul = The Armenian Revolutionary Movement: The Development of Armenian Political Parties through the Nineteenth Century [335] => | url = https://books.google.cz/books?id=rbnADwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=The+Armenian+Revolutionary+Movement:+The+Development+of+Armenian+Political+Parties+through+the+Nineteenth+Century&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20Armenian%20Revolutionary%20Movement:%20The%20Development%20of%20Armenian%20Political%20Parties%20through%20the%20Nineteenth%20Century&f=false [336] => | vydavatel = Univ of California Press [337] => | počet stran = 264 [338] => | isbn = 978-0-520-30385-0 [339] => | poznámka = Google-Books-ID: rbnADwAAQBAJ [340] => | jazyk = en [341] => }} Na osmanských územích vytvářela vojenské jednotky, které chránily arménské vesnice před stále četnějšími masakry. Právě v tom ale nakonec neuspěla, masakry přerostly v regulérní genocidu. [342] => [[Soubor:Armenian woman kneeling beside dead child in field.png|vlevo|náhled|[[Arménská genocida]]]] [343] => V závěru 19. století nastaly tzv. [[Hamídijské masakry|arménské řeže]], při nichž přišlo o život 100–300 tisíc Arménů.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Adalian | jméno = Rouben Paul | odkaz na autora = | titul = Hamidian (Armenian) Massacres | url = http://www.armenian-genocide.org/hamidian.html | datum vydání = | vydavatel = Armenian National Institute | jazyk =en}} Jakmile Osmané prohráli v [[První balkánská válka|balkánské válce]] roku 1913, z Evropy musely prchnout statisíce muslimů. Tito frustrovaní Turci se stali základnou radikalizace, jejíž hráz povolila s nástupem [[První světová válka|první světové války]]. Arméni (a také [[Řecká genocida|Řekové]] a [[Asyrská genocida|Asyřané]]) na území Turecka se stali obětí [[arménská genocida|genocidy]], během níž přišlo o život zhruba 1,5 miliónu Arménů, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do Ruska a jiných zemí.{{Citace periodika [344] => | příjmení = Bloxham [345] => | jméno = Donald [346] => | titul = The Armenian Genocide of 1915-1916: Cumulative Radicalization and the Development of a Destruction Policy [347] => | periodikum = Past & Present [348] => | datum vydání = 2003 [349] => | číslo = 181 [350] => | strany = 141–191 [351] => | issn = 0031-2746 [352] => | url = https://www.jstor.org/stable/3600788 [353] => | datum přístupu = 2022-04-16 [354] => }}{{Citace periodika [355] => | příjmení = Astourian [356] => | jméno = Stephan [357] => | titul = The Armenian Genocide: An Interpretation [358] => | periodikum = The History Teacher [359] => | datum vydání = 1990 [360] => | ročník = 23 [361] => | číslo = 2 [362] => | strany = 111–160 [363] => | issn = 0018-2745 [364] => | doi = 10.2307/494919 [365] => | url = https://www.jstor.org/stable/494919 [366] => | datum přístupu = 2022-04-16 [367] => }}{{Citace elektronického periodika [368] => | příjmení = Slavík [369] => | jméno = Jakub [370] => | titul = Vyvražďování Arménů začalo před 105 lety, během první moderní genocidy zemřelo přes 1,5 milionu lidí [371] => | periodikum = ČT24 [372] => | vydavatel = Česká televize [373] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3083123-vyvrazdovani-armenu-zacalo-pred-105-lety-behem-prvni-moderni-genocidy-zemrelo-pres-15 [374] => | datum vydání = 2020-04-24 [375] => | jazyk = [376] => | datum přístupu = 2022-04-16 [377] => }} Po válce [[Mustafa Kemal Atatürk|kemalovské]] Turecko nejenže odmítlo odpovědnost za cokoli z dějin Osmanské říše, ale zvolilo (až do dnešních dnů) politiku zamlčování a popírání genocidy.{{Citace elektronického periodika [378] => | titul = Arménskou genocidu uznává 22 zemí, Turecko ale stále nikoli [379] => | periodikum = ČT24 [380] => | vydavatel = Česká televize [381] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1522916-armenskou-genocidu-uznava-22-zemi-turecko-ale-stale-nikoli [382] => | datum vydání = 2015-04-24 [383] => | jazyk = cs [384] => | datum přístupu = 2022-04-16 [385] => }} Ostatní muslimské státy ho v tom podporují. Spojené státy pojem genocida oficiálně použily až v roce 2021, poté co poněkud oslabilo jejich spojenectví s Tureckem.{{Citace elektronického periodika [386] => | titul = Biden uznal genocidu Arménů za první světové války. Turecko se proti tvrzení ohradilo [387] => | periodikum = iROZHLAS [388] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/joe-biden-turecko-erdogan-genocida-armenu-prvni-svetova-valka_2104241911_onz [389] => | jazyk = cs [390] => | datum přístupu = 2022-04-16 [391] => }}{{Citace periodika [392] => | příjmení = de Waal [393] => | jméno = Thomas [394] => | titul = The G-Word: The Armenian Massacre and the Politics of Genocide [395] => | periodikum = Foreign Affairs [396] => | datum vydání = 2015 [397] => | ročník = 94 [398] => | číslo = 1 [399] => | strany = 136–148 [400] => | issn = 0015-7120 [401] => | url = https://www.jstor.org/stable/24483226 [402] => | datum přístupu = 2022-04-16 [403] => }} [404] => [405] => === Arménie v SSSR === [406] => [[Soubor:11thRedArmyYerevan.jpg|vlevo|náhled|Rudá armáda vstupuje v roce 1920 do Jerevanu]] [407] => [[Říjnová revoluce]] v roce [[1917]] vyvolala na Kavkaze neklid. Kavkazským národům se představa života pod [[Bolševici|bolševickou]] vládou nelíbila. Gruzíni, Arméni a muslimové z Ázerbájdžánu proto v únoru 1918 vyhlásili nezávislou [[Zakavkazská demokratická federativní republika|Zakavkazskou demokratickou federativní republiku]].{{Citace monografie [408] => | příjmení = Brisku [409] => | jméno = Adrian [410] => | příjmení2 = Blauvelt [411] => | jméno2 = Timothy K. [412] => | titul = The Transcaucasian Democratic Federative Republic of 1918: Federal Aspirations, Geopolitics and National Projects [413] => | url = https://books.google.cz/books?id=BvwTEAAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=The+Transcaucasian+Democratic+Federative+Republic+of+1918+Federal+Aspirations,+Geopolitics+and+National+Projects&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20Transcaucasian%20Democratic%20Federative%20Republic%20of%201918%20Federal%20Aspirations,%20Geopolitics%20and%20National%20Projects&f=false [414] => | vydavatel = Routledge [415] => | počet stran = 157 [416] => | isbn = 978-1-000-37271-7 [417] => | poznámka = Google-Books-ID: BvwTEAAAQBAJ [418] => | jazyk = en [419] => }} Ta se však rychle rozpadla a Arméni tak vyhlásili [[Arménská republika (1918–1920)|Arménskou demokratickou republiku]] (v Arménii nazývanou také První republika), jež měla značné spory se sousedy o hranice (neutichly dodnes).{{Citace monografie [420] => | příjmení = Payaslian [421] => | jméno = Simon [422] => | titul = The Republic of Armenia: The First Republic [423] => | url = https://doi.org/10.1057/9780230608580_7 [424] => | editoři = Simon Payaslian [425] => | vydavatel = Palgrave Macmillan US [426] => | místo = New York [427] => | strany = 145–170 [428] => | isbn = 978-0-230-60858-0 [429] => | doi = 10.1057/9780230608580_7 [430] => | poznámka = DOI: 10.1057/9780230608580_7 [431] => | jazyk = en [432] => }}{{Citace monografie [433] => | příjmení = Hovannisian [434] => | jméno = Richard G. [435] => | titul = The Republic of Armenia: The first year, 1918-1919 [436] => | url = https://books.google.cz/books?id=WSl4JW5hQewC&printsec=frontcover&dq=armenian+first+republic&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=armenian%20first%20republic&f=false [437] => | vydavatel = University of California Press [438] => | počet stran = 592 [439] => | isbn = 978-0-520-01805-1 [440] => | poznámka = Google-Books-ID: WSl4JW5hQewC [441] => | jazyk = en [442] => }} V září 1920 na nový stát zaútočila turecká armáda. Válku Arménie prohrála a mír musela vykoupit obrovskými územními ztrátami. V listopadu 1920 arménští bolševici svrhli vládu a požádali sovětské Rusko o ochranu. I mnozí jiní Arméni v tom viděli jedinou cestu, jak Turkům neodevzdat území podle kruté mírové smlouvy. Na konci listopadu 1920 tudíž [[Invaze Rudé armády do Arménie|obsadila území Arménie]] [[Rudá armáda]]. Rusové a Turci pak v říjnu 1921 podepsali [[Karská smlouva|Karskou smlouvu]], která upravovala hranice mezi oběma státy a skutečně zachránila pro Armény některá území.{{Citace periodika [443] => | příjmení = Hovannisian [444] => | jméno = Richard G. [445] => | titul = Armenia and the Caucasus in the Genesis of the Soviet-Turkish Entente [446] => | periodikum = International Journal of Middle East Studies [447] => | datum vydání = 1973 [448] => | ročník = 4 [449] => | číslo = 2 [450] => | strany = 129–147 [451] => | issn = 0020-7438 [452] => | url = https://www.jstor.org/stable/162238 [453] => | datum přístupu = 2022-04-16 [454] => }} [[29. listopad]]u [[1920]] byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské federace]] a stala se členem [[Sovětský svaz|SSSR]]. Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika zanikla v roce 1936 a vznikla [[Arménská sovětská socialistická republika]]. [455] => [[Soubor:Aghasi Khanjyan in his cabinet.jpg|vlevo|náhled|Vůdce arménských komunistů [[Agasi Chandžian]]. Popravený Stalinem roku 1936]] [456] => Sovětský vůdce [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] v roce 1929 zahájil represe arménské církve.{{Citace periodika [457] => | příjmení = Alexander [458] => | jméno = Edward [459] => | titul = The Armenian Church in Soviet Policy [460] => | periodikum = The Russian Review [461] => | datum vydání = 1955 [462] => | ročník = 14 [463] => | číslo = 4 [464] => | strany = 357–362 [465] => | issn = 0036-0341 [466] => | doi = 10.2307/125891 [467] => | url = https://www.jstor.org/stable/125891 [468] => | datum přístupu = 2022-04-16 [469] => }} V roce 1938 zavraždil jejího vůdce [[Choren Muradpekjan|Chorena Muradpekjana]] a uzavřel sídlo církve ve [[Vagharšapat]]u. Církev pak fungovala jako podzemní nebo v diaspoře. V rámci tzv. [[Velká čistka|Velké čistky]] nechal Stalin zlikvidovat celé vedení [[Komunistická strana Arménie|Komunistické strany Arménie]], mj. za pomoci jiného Arména, [[Anastáz Ivanovič Mikojan|Anastase Mikojana]]. V rámci [[Velká čistka|Velké čistky]] bylo popraveno 4 530 Arménů, obviněni byli většinou z arménského nacionalismu, nebo obvyklého [[Trockismus|trockismu]].{{Citace elektronického periodika [470] => | příjmení = Melkonian [471] => | jméno = Eduard [472] => | titul = Repressions in 1930s Soviet Armenia [473] => | periodikum = Caucasus Analytical Digest [474] => | vydavatel = Center for Security Studies, ETH Zurich [475] => | url = https://css.ethz.ch/en/publications/external-publications/details.html?id=%2Fr%2Fe%2Fp%2Fr%2Frepressions_in_1930s_soviet_armenia [476] => | jazyk = en [477] => | datum přístupu = 2022-04-16 [478] => }} Popraven byl i slavný básník [[Jeghiše Čarenc]]. Jak bylo pro stalinistickou éru typické, přesouvaly se i tisíce lidí. Desítky tisíc Arménů byly deportovány ve 30. letech na [[Sibiř]]. K dalším deportacím Arménů z pobřežní oblasti došlo v roce 1948, kdy bylo 58 000 údajných příznivců Arménské revoluční federace a Řeků nuceno přestěhovat se do [[Kazachstán]]u.[[Soubor:Ruins_in_Spitak_after_the_1988_earthquake.jpg|náhled|Zemětřesení v roce 1988, město [[Spitak]]]]Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] padlo v řadách Rudé armády čtvrt milionu Arménů. Stalin, vědom si obrovských populačních ztrát, po válce udělal kampaň mezi arménskou diasporou v zahraničí. Sovětský svaz nabídl zahraničním Arménům uhradit cestu a byt zdarma, pokud se vrátí do vlasti. 150 000 z nich tuto nabídku akceptovalo.{{Citace monografie [479] => | příjmení = Laycock [480] => | jméno = Joanne [481] => | titul = The Repatriation of Armenians to Soviet Armenia, 1945–49 [482] => | url = https://doi.org/10.1057/9780230246935_7 [483] => | editoři = Peter Gatrell, Nick Baron [484] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [485] => | místo = London [486] => | strany = 140–161 [487] => | isbn = 978-0-230-24693-5 [488] => | doi = 10.1057/9780230246935_7 [489] => | poznámka = DOI: 10.1057/9780230246935_7 [490] => | jazyk = en [491] => }} [492] => [493] => 24. dubna 1965 zaplavily Jerevan desítky tisíc Arménů, aby připomněly světu hrůzy arménské genocidy. Jednalo se o první veřejnou demonstraci v SSSR, která měla nacionální příchuť.{{Citace periodika [494] => | příjmení = Lehmann [495] => | jméno = Maike [496] => | titul = Apricot Socialism: The National Past, the Soviet Project, and the Imagining of Community in Late Soviet Armenia [497] => | periodikum = Slavic Review [498] => | datum vydání = 2015 [499] => | ročník = 74 [500] => | číslo = 1 [501] => | strany = 9–31 [502] => | issn = 0037-6779 [503] => | doi = 10.5612/slavicreview.74.1.9 [504] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.5612/slavicreview.74.1.9 [505] => | datum přístupu = 2022-04-16 [506] => }} Protože však útočila na Turecko, které bylo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]], úřady to akceptovaly. [507] => [508] => Sovětskou Arménii postihlo v roce [[1988]] silné zemětřesení o síle 7,2 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]], v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [509] => | titul = Před 20 lety zasáhlo Arménii ničivé zemětřesení, vyrovnává se s tím dodnes [510] => | periodikum = Radiožurnál [511] => | vydavatel = Český rozhlas [512] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/pred-20-lety-zasahlo-armenii-nicive-zemetreseni-vyrovnava-se-s-tim-dodnes-6354525 [513] => | datum vydání = 2008-12-10 [514] => | jazyk = cs [515] => | datum přístupu = 2022-04-16 [516] => }} Humanitární pomoci se, spolu s dalšími zeměmi, zúčastnilo i [[Československo]]. S touto pomocí jsou spojeny počátky české humanitární organizace [[Člověk v tísni]].http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/armenie [517] => [518] => === Spor o Náhorní Karabach === [519] => {{Viz též|Náhorní Karabach|První válka o Náhorní Karabach}} [520] => [[Soubor:Armenia-vector-map.svg|náhled|Arménie (červeně) s [[Republika Arcach|Náhornokarabašskou republikou]] (modře). Situace po roce 1994.]] [521] => V roce [[1920]] nesouhlasil sovětský [[Ázerbájdžán]] s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevanem]] roku [[1923]] připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území. [522] => [523] => Roku [[1987]] se zformovalo arménské hnutí za připojení k Arménii. V říjnu t. r. pak Ázerbájdžán zakázal výuku arménských dějin na karabašských školách. Snahy [[Moskva|Moskvy]] o urovnání konfliktu byly neúspěšné, a tak byl Náhorní Karabach v lednu [[1988]] podřízen přímo ústřední vládě [[Sovětský svaz|SSSR]]. S tímto postupem nesouhlasila ani jedna strana. [524] => [525] => V roce 1988 začaly boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem o tuto oblast, které se ještě vyostřily po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]].{{Citace elektronického periodika [526] => | příjmení = Hosenseidlová [527] => | jméno = Petra [528] => | titul = Před třiceti lety začal spor o „černou zahradu,“ první z postsovětských zamrzlých konfliktů [529] => | periodikum = ČT24 [530] => | vydavatel = Česká televize [531] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2385580-pred-triceti-lety-zacal-spor-o-cernou-zahradu-prvni-z-postsovetskych-zamrzlych [532] => | jazyk = cs [533] => | datum přístupu = 2022-04-16 [534] => }} [[Turecko]] na protest proti obsazení Náhorního Karabachu uzavřelo arménské hranice. [[28. listopad]]u [[1989]] byl vrácen pod správu Ázerbájdžánu, ale Arménie ho hned [[1. prosinec|1. prosince]] anektovala. V letech [[1991]] až [[1994]] probíhala o karabašské území mezi oběma zeměmi [[První válka o Náhorní Karabach|válka]]. Dočasným východiskem se stalo příměří z [[16. květen|16. května]] [[1994]]. Výsledkem byl Karabach z 92,5 % ovládaný arménsko–karabašskými silami, které měly pod kontrolou také dalších 5 celých okresů (a 2 částečně) mimo vlastní Karabach. Celkově tak karabašští Arméni kontrolovali 13,4 % rozlohy Ázerbájdžánu. Vojenské střety byly od roku 1988 doprovázeny exodem azerských a arménských menšin z území sousedního státu. Z Ázerbájdžánu odešlo 413 000 Arménů, zatímco Arménii v důsledku konfliktu opustilo 724 000 Azerů.{{Citace elektronického periodika [535] => | titul = Náhorní Karabach – stať Diplomatického fóra při Škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze [536] => | url = http://www.smvvpraha.cz/lyceum/general%20reports/nahorni%20karabach.doc [537] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070929195148/http://www.smvvpraha.cz/lyceum/general%20reports/nahorni%20karabach.doc [538] => | datum archivace = 29-09-2007 [539] => | datum přístupu = 29-09-2007 [540] => | nedostupné = ano [541] => }} [542] => [543] => K nové eskalaci konfliktu došlo v roce 2016, kdy vypukly intenzívní boje podél celé hranice s Náhorním Karabachem.{{Citace elektronického periodika [544] => | titul = Boje o Náhorní Karabach pokračují, Ázerbájdžán prý při ranních střetech ztratil až 20 tanků [545] => | periodikum = Český rozhlas [546] => | datum_vydání = 4. dubna 2016 [547] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/boje-o-nahorni-karabach-pokracuji-azerbajdzan-pry-pri-rannich-stretech-ztratil-az-20-tanku_201604041143_amanourova [548] => }}[[Soubor:Nagorno-Karabakh war map (2020).svg|náhled|Situace po válce v roce 2020]]V červenci 2020 byly [[Arménsko-ázerbájdžánské střety (červenec 2020)|ozbrojené střety]] obnoveny. Ty se nepodařilo uklidnit a v září vypukla regulérní válka, tzv. [[druhá válka o Náhorní Karabach]]. Ázerbájdžánská armáda útočila s podporou [[Turecko|Turecka]], hlavní velmocenské opory [[Ilham Alijev|alijevského]] režimu, Arméni se spoléhali na pomoc [[Vladimir Putin|putinovského]] Ruska, která však nepřišla v takové míře, v jakou věřili. Šestitýdenní boje přinesly Ázerbájdžánu územní zisky. Podle mírové smlouvy, podepsané pod Putinovou patronací, si obě strany ponechaly kontrolu nad právě ovládanými územími – Arménie tak sice udržela většinu Náhorního Karabachu, ale Ázerbájdžánu musela odevzdat tři karabašské okresy ([[Okres Kelbadžar|Kelbadžar]], [[Ağdam (rajón)|Ağdam]] a [[Lačinský koridor|Lačin]]) a pozemní koridor do [[Nachičevanská autonomní republika|nachičevanské exklávy]].{{Citace elektronického periodika [549] => | titul = Válka o Náhorní Karabach je u konce, oznámil arménský premiér. Dohodu označil za ‚bolestivou‘ [550] => | periodikum = iROZHLAS [551] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nahorni-karabach-valka-konec-dohoda-armenie-azerbajdzan_2011092323_tzr [552] => | datum přístupu = 2022-03-06 [553] => }} Z původních 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou [[Republika Arcach|Republiky Arcach]], se její území zmenšilo na 3 170 km². Tento výsledek byl v Ázerbájdžánu oslavován jako velké vítězství, naopak v Arménii způsobil nepokoje a krizi.{{Citace elektronického periodika [554] => | titul = Hanebný mír, zuří Arméni. V Karabachu však mířili k totální porážce [555] => | periodikum = iDNES.cz [556] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-rusko-armenie-azerbajdzan-mir-pasinjan-protesty-jerevan.A201110_101708_zahranicni_aha [557] => | datum vydání = 2020-11-10 [558] => | datum přístupu = 2022-03-06 [559] => }} Během bojů padlo asi 4 000 arménských vojáků.{{Citace elektronického periodika [560] => | titul = Ázerbájdžán oznámil počet padlých v Náhorním Karabachu [561] => | periodikum = ČT24 [562] => | vydavatel = Česká televize [563] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3235392-azerbajdzan-oznamil-pocet-padlych-v-nahornim-karabachu [564] => | datum vydání = 2020-12-03 [565] => | datum přístupu = 2022-03-06 [566] => }} V pozemním koridoru mezi Arménií a oblastí Náhorního Karabachu začaly dle mírové smlouvy působit síly [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruské armády]].{{Citace elektronického periodika [567] => | příjmení = Dorazín [568] => | jméno = Martin [569] => | titul = Rusko rozmisťuje své síly v Náhorním Karabachu. Mají oddělit znepřátelené strany konfliktu [570] => | periodikum = iROZHLAS [571] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-armada-nahorni-karabach-dohoda-dohlizeni_2011121739_tzr [572] => | datum přístupu = 2022-03-06 [573] => }} To označili pozorovatelé za geopolitické vítězství Ruska.{{Citace elektronického periodika [574] => | titul = Přichází čas dravců. Erdogan v Karabachu pronikl do ruské sféry vlivu [575] => | periodikum = iDNES.cz [576] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/turecko-erdogan-nahorni-karabach-rusko-putin-kavkaz-armenie-azerbajdzan.A201112_134938_zahranicni_aha [577] => | datum vydání = 2020-11-13 [578] => | datum přístupu = 2022-03-06 [579] => }} [580] => [581] => Arménský separatistický stát se stal závislý na úzkém [[Lačinský koridor|Lačinském koridoru]], jímž udržoval spojení s Arménií. Podle příměří z roku 2020 měl být kontrolován Ruskem, brzy se však ukázalo, že ho fakticky kontroluje Ázerbájdžán.{{Citace elektronického periodika [582] => | příjmení = Pitthardová [583] => | jméno = Veronika [584] => | titul = Ázerbájdžán škrtí Lačinský koridor. Baku nás nechá vyhladovět, bojí se Arméni [585] => | periodikum = iDNES.cz [586] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armeni-genocida-hladoveni-humanitarni-pomoc.A230825_120053_zahranicni_pitt [587] => | datum vydání = 2023-08-27 [588] => | jazyk = cs [589] => | datum přístupu = 2023-09-28 [590] => }} Tím se situace arménského Karabachu stala neudržitelnou. V květnu 2023 Arménie uvedla, že je ochotná uznat Karabach za součást Ázerbájdžánu.{{Citace elektronického periodika [591] => | titul = Arménie je ochotná uznat Karabach za součást Ázerbájdžánu [592] => | periodikum = Novinky.cz [593] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [594] => | vydavatel = Borgis [595] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-armenie-ochotna-uznat-karabach-za-soucast-azerbajdzanu-40432284 [596] => | datum_vydání = 2023-05-22 [597] => }} V září 2023 Ázerbájdžán porušil příměří, [[Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)|provedl bleskový vojenský úder]] na Arcach a celé území Náhorního Karabachu dostal pod svou kontrolu.{{Citace elektronického periodika [598] => | příjmení = Pukovcová [599] => | jméno = Klára [600] => | příjmení2 = Hron [601] => | jméno2 = Jan [602] => | titul = Ázerbájdžánský vpád do Karabachu má 27 mrtvých, v Jerevanu vypukly potyčky [603] => | periodikum = iDNES.cz [604] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-azerbajdzan-boje-ofenziva-protiteroristicka-operace.A230919_115411_zahranicni_remy [605] => | datum vydání = 2023-09-19 [606] => | jazyk = cs [607] => | datum přístupu = 2023-09-28 [608] => }}{{Citace elektronického periodika [609] => | příjmení = [610] => | jméno = [611] => | titul = Stačil den a máme Karabach, těší Alijeva. Nikol je zrádce, ryčel dav v Jerevanu [612] => | periodikum = iDNES.cz [613] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-protesty-jerevan-nahorni-karabach-azerbajdzan-alijev.A230920_202244_zahranicni_kha [614] => | datum vydání = 2023-09-20 [615] => | jazyk = cs [616] => | datum přístupu = 2023-09-28 [617] => }} Arménský spojenec Rusko separatistům nepomohlo, patrně kvůli rostoucím sporům s Arménií a svému válečnému vytížení v [[Rusko-ukrajinská válka|konfliktu na Ukrajině]].{{Citace elektronického periodika [618] => | příjmení = Havlická [619] => | jméno = Kateřina [620] => | titul = Bez ruského posvěcení by eskalace v Karabachu nebyla možná, říká expert [621] => | periodikum = iDNES.cz [622] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armenie-azerbajdzan-rozhovor-pavel-havlicek-amo.A230919_162548_zahranicni_kha [623] => | datum vydání = 2023-09-19 [624] => | jazyk = cs [625] => | datum přístupu = 2023-09-28 [626] => }}{{Citace elektronického periodika [627] => | příjmení = Hron [628] => | jméno = Jan [629] => | titul = Ať se NATO postará. Náhorní Karabach odhalil rozepře mezi Ruskem a Arménií [630] => | periodikum = iDNES.cz [631] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-armenie-nahorni-karabach-pasinjan-nato-medvedev-azerbajdzan-konflitk.A230920_120415_zahranicni_jhr [632] => | datum vydání = 2023-09-20 [633] => | jazyk = cs [634] => | datum přístupu = 2023-09-28 [635] => }} Vzápětí po dobytí Karabachu začal exodus arménského obyvatelstva z něj.{{Citace elektronického periodika [636] => | příjmení = [637] => | jméno = [638] => | titul = Exodus z Karabachu propukl naplno, Alijev chce i koridor přes Arménii [639] => | periodikum = iDNES.cz [640] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-nahorni-karabach-goris-alijev-erdogan-azerbajdzan.A230926_073214_zahranicni_aha [641] => | datum vydání = 2023-09-26 [642] => | jazyk = cs [643] => | datum přístupu = 2023-09-28 [644] => }}{{Citace elektronického periodika [645] => | příjmení = [646] => | jméno = [647] => | titul = Do Arménie již uprchla téměř polovina karabašské populace, uvádí její vláda [648] => | periodikum = iDNES.cz [649] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-azerbajdzan-armenie-tretina-populace-prcha.A230927_104808_zahranicni_pukk [650] => | datum vydání = 2023-09-27 [651] => | jazyk = cs [652] => | datum přístupu = 2023-09-28 [653] => }} Republika Arcach oznámila konec své existence k 1. lednu 2024.{{Citace elektronického periodika [654] => | příjmení = [655] => | jméno = [656] => | titul = Karabašská republika přestane existovat. Neuznaný stát zrušil své instituce [657] => | periodikum = iDNES.cz [658] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/karabasska-republika-prestane-existovat-dekret.A230928_085052_zahranicni_pukk [659] => | datum vydání = 2023-09-28 [660] => | jazyk = cs [661] => | datum přístupu = 2023-09-28 [662] => }} [663] => [664] => Spory s Ázerbájdžánem o Karabach byly dlouho klíčovým tématem arménské politiky i [[Geopolitika|geopolitiky]] – nutily mj. Arménii k inklinaci k Rusku, od něhož si slibovala vojenskou záštitu před Azery podporovanými Tureckem. [665] => [666] => === Nezávislá Arménie === [667] => [[Soubor:CSTO Collective Security Council meeting Kremlin, Moscow 2012-12-19 04.jpeg|náhled|[[Serž Sarkisjan]] (vpravo) v [[Vladimir Putin|Vladimirem Putinem]] roku 2012]] [668] => V roce [[1991]] se konalo referendum o odtržení. Zastánci samostatnosti v něm drtivě zvítězili a 21. září 1991 Arménie vyhlásila samostatnost. K mezinárodnímu uznání však došlo až po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpuštění Sovětského svazu]] 25. prosince 1991. Arménie se pak stala součástí [[Společenství nezávislých států|SNS]]. Prvním prezidentem nového státu byl lidovým hlasováním 16. října 1991 zvolen [[Levon Ter-Petrosjan]], vůdce Karabašského hnutí, jež vzniklo v roce 1988 v Arménii i Karabachu a usilovalo o připojení Horního Karabachu k Arménii. [669] => [670] => V roce [[1999]] byl při [[Střelba v arménském parlamentu|zasedání parlamentu zavražděn]] nacionalistickými teroristy premiér [[Vazgen Sarkisjan]], což následně vedlo k částečné ekonomické i společenské krizi v zemi.{{Citace elektronického periodika [671] => | titul = Za masakr v parlamentu padly tresty smrti [672] => | periodikum = iDNES.cz [673] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/za-masakr-v-parlamentu-padly-tresty-smrti.A_991030_155639_zahranicni_jkl [674] => | datum vydání = 2003-12-02 [675] => | jazyk = cs [676] => | datum přístupu = 2022-05-18 [677] => }} [678] => [679] => V roce 2018 byla přijata ústavní reforma, po níž zásadní role v politickém systému přešla z prezidenta na premiéra. Prezident [[Armen Sarkisjan]] kvůli tomu v roce 2022 rezignoval, bez pravomocí neviděl způsob jak dál ovlivňovat dění v zemi.{{Citace elektronického periodika [680] => | titul = Arménský prezident kvůli nedostatku vlivu abdikoval. Vyzval k ústavní reformě [681] => | periodikum = iDNES.cz [682] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-prezident-armen-sarkisjan-abdikace-jerevan.A220123_191631_zahranicni_elk [683] => | datum vydání = 2022-01-23 [684] => | jazyk = cs [685] => | datum přístupu = 2022-05-19 [686] => }} [687] => [688] => Roku 2018 vypukly [[Arménská revoluce 2018|protivládní protesty]], které ukončily desetiletou vládu [[Serž Sarkisjan|Serže Sarkisjana]] a dostaly k moci [[Nikol Pašinjan|Nikolu Pašinjana]].{{Citace elektronického periodika [689] => | titul = Vůdce protivládních protestů se stal v Arménii premiérem. Pašinjan chce upevnit vztahy s Evropou [690] => | periodikum = iROZHLAS [691] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/armenie-jerevan-novy-premier-nikol-pasinjan-vlada_1805081144_dp [692] => | datum vydání = 2018-05-08 [693] => | datum přístupu = 2022-05-18 [694] => }} Pašinjan udržel moc i po prohrané válce v Karabachu, když zvítězil ve volbách roku 2021.{{Citace elektronického periodika [695] => | titul = Stávající arménský premiér Pašinjan zvítězil v předčasných volbách. Většina v parlamentu mu unikla [696] => | periodikum = iROZHLAS [697] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/armenie-predcasne-volby-parlament-nikol-pasinjan-vitez-vetsina_2106210618_tzr [698] => | datum přístupu = 2022-05-18 [699] => }} [700] => [701] => == Státní symboly == [702] => === Vlajka === [703] => {{Podrobně|Arménská vlajka}} [704] => Arménská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy: červeným, modrým a oranžovým. [705] => [706] => === Znak === [707] => {{Podrobně|Státní znak Arménie}} [708] => Arménský státní znak má ve [[Štít (heraldika)|štítu]] zobrazeny znaky čtyř království (dynastií) historické Arménie: [709] => * 1. pole – [[Bagrationové]] [710] => * 2. pole – [[Arsakovci]] [711] => * 3. pole – [[Artašovci]] (Artaxidovci) [712] => * 4. pole – [[Rubenidé]] (Rubenovci) [713] => [714] => V [[Srdeční štít (heraldika)|srdečním štítku]] je zobrazena hora [[Ararat]] s [[Noemova archa|Noemovou archou]]. Štít drží orlice (heraldicky vpravo) a lev (vlevo) a pod štítem zobrazen [[meč]], ratolest, snop klasů, řetěz a stuha. [715] => [716] => === Hymna === [717] => {{Podrobně|Arménská hymna}} [718] => Arménská hymna je píseň ''Mer Hayrenik'' ({{Vjazyce2|cs|Naše vlasti}}). Autorem písně je Barsegh Kanachyan. Slova [719] => Mikael Nalbandian. [720] => [721] => == Geografie == [722] => {{Podrobně|Geografie Arménie}} [723] => [[Soubor:Am-map_-_2.png|náhled|Mapa Arménie]] [724] => Arménie je [[vnitrozemský stát]] ležící na území zvaném [[Zakavkazsko]]. Území Arménie má plochu 29 743 kilometrů čtverečních. Krajina je hornatá, nadmořská výška na celém území neklesne pod 390 metrů nad mořem.[[Soubor:Aragats mountain, Aragatsotn, Armenia.jpg|vlevo|náhled|[[Aragac]]]]Velkou část povrchu tvoří [[Arménská vysočina]], která je z velké části sopečného původu. Do Arménie zasahuje i horské pásmo [[Malý Kavkaz|Malého Kavkazu]] a vysokohorské pohoří [[Ararat]], kde se také nachází oficiální nejvyšší hora Arménie ([[Aragac]], 4090 m n. m.). Arméni však za svoji považují i biblickou horu [[Ararat]] (5134 m n. m.), kterou mají dokonce ve státním znaku, která však leží asi kilometr od hranic v muslimském [[Turecko|Turecku]]. Po tisíciletí obývali území kolem Araratu právě Arméni. Avšak po [[genocida|genocidě]] osmanskými Turky v letech 1913–1920 zůstalo kdysi velké Arménii pouze malé území. V době největší územní expanze v 1. století př. n. l. se arménské království rozkládalo od [[Středozemní moře|Středozemního]] až ke [[Kaspické moře|Kaspickému moři.]] Průměrná nadmořská výška Arménie je 1792 metrů nad mořem, tedy desátá nejvyšší na světě. Hory pokrývají 85,9 % povrchu, to je víc než ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] nebo v [[Nepál]]u.[[Soubor:Sevanavank-both.jpg|náhled|vlevo|Jezero [[Sevan]]]]Významnou řekou je [[Araks]], která tvoří hranici s Tureckem a Íránem. Většinu Arménie odvodňuje právě Araks nebo jeho přítok [[Hrazdan]]. Tok Araksu na území Arménie je dlouhý 158 km, je tak nejdelší arménskou řekou. Druhou nejdelší je [[Achurjan (řeka)|Achurjan]], třetí [[Vorotan]], další dva z přítoků Araksu. Všechny arménské řeky jsou odvodňovány do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Největším jezerem je [[Sevan]], největším i na celém Kavkaze. Má rozlohu 1264 kilometrů čtverečních a jde o jedno z největších sladkovodních vysoko položených jezer na světě (nachází se v nadmořské výšce 1900 m n. m.). Je napájeno 28 řekami. Pouze 10 % přitékající vody je odváděno řekou Hrazdan, zatímco zbývajících 90 % se odpařuje. Jezero poskytuje asi 90 % ryb a 80 % raků v Arménii. [725] => [726] => Klima je převážně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]], vyznačující se velmi horkými léty a velmi chladnými zimami. Nízká úroveň vlhkosti však zmírňuje vliv vysokých teplot. Kvůli suchému létu zde převládají [[Semiaridní podnebí|polopouštní]] a [[step]]ní vegetace. Jara jsou krátká, zatímco podzimy jsou dlouhé. Řídké lesy pokrývají pouze sedminu území. Kvůli hornaté krajině je rozšiřování zemědělských oblastí obtížné. [727] => [728] => V roce [[1988]] zemi postihlo [[Zemětřesení v Arménii 1988|zemětřesení]] o síle 7,2 stupně magnitudy, které připravilo o život více než 50 000 lidí především ve městech [[Spitak]], Leninakan (dnes [[Gjumri]]) a Kirovakan (dnes [[Vanadzor]]).{{Citace periodika [729] => | titul = Před 20 lety zasáhlo Arménii ničivé zemětřesení, vyrovnává se s tím dodnes [730] => | periodikum = Radiožurnál [731] => | datum vydání = 2008-12-10 [732] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/pred-20-lety-zasahlo-armenii-nicive-zemetreseni-vyrovnava-se-s-tim-dodnes-6354525 [733] => | datum přístupu = 2018-11-18 [734] => }} [735] => [736] => == Politický systém == [737] => {{Podrobně|Politický systém Arménie}} [738] => [[Soubor:2014 Erywań, Budynek Zgromadzenia Narodowego Republiki Armenii.jpg|náhled|Budova Národního shromáždění]] [739] => [[Soubor:Yerevan, Government House, Government of Armenia, Republic Square, Armenia.jpg|náhled|Sídlo vlády]] [740] => Arménie je [[poloprezidentská republika]]. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 131 křesel a je volen na 5 let. [741] => [742] => Vzhledem k špatným historickým zkušenostem má Arménie komplikované vztahy se dvěma sousedy, Tureckem a Ázerbájdžánem. To vede arménskou zahraniční politiku k udržování úzkých vztahů s [[Rusko|Ruskem]], jež do značné míry garantuje arménskou bezpečnost. Arménie se připojila k celní unii [[Bělorusko|Běloruska]], [[Kazachstán]]u a Ruska a k [[Eurasijský ekonomický svaz|Eurasijské hospodářské unii]]. Na druhou stranu sympatizuje Arménie také se západním světem a snaží se budovat dobré vztahy s [[Evropská unie|EU]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Roku 2011 začala jednání o partnerství s EU. Arménie se podílela na operaci NATO v Kosovu ([[KFOR]]). Tradičním spojencem Arménie v Evropě jsou [[Francie]] a [[Řecko]]; v obou zemích žije velká arménská komunita. Spolupráce Arménie s Ruskem je ale v západním světě přijímána s nevůlí. Organizace [[Freedom House]], financovaná přímo americkou vládou, označila roku 1999 a znovu v roce 2007 Arménii jen za "částečně svobodnou zemi" a roku 2008 dokonce za poloautoritářský režim. [743] => [744] => Všechny volby od roku 1995 vyhrála [[Republikánská strana Arménie]] (''Hayastani Hanrapetakan Kusaktsutyun''). Tato nejvlivnější síla v zemi také vždy sestavovala vládu. Je označována za nacionálně-konzervativní. Hlásí se k ideologii zvané [[tseghakronismus]], která zdůrazňuje spjatost arménské identity s náboženstvím a církví. Hlavním tvůrcem této ideologie byl politik [[Garegin Nzhdeh]], klíčová postava [[Arménská republika (1918–1920)|první arménské republiky]] (1918–1921), jehož [[antikomunismus]] jej ovšem za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] přivedl ke spolupráci s německými [[Nacismus|nacisty]]. Tseghakronismus je i kvůli tomu někdy označován za [[Rasismus|rasistickou]] ideologii. Výhrady k němu kvůli tomu mají i někteří představitelé Republikánské strany Arménie, formuloval je například arménský premiér [[Andranik Markarjan]]. Jiní republikáni vnímají tseghakronismus spíše jako historický relikt a posouvají stranu k neideologickému středu. Představitel Republikánské strany Arménie [[Serž Sarkisjan]] byl prezidentem od roku 2008 do roku 2018. Hegemonii strany odstranily až nepokoje roku 2018 a nástup strany Společenská smlouva (''K'aghak'atsiakan paymanagir'') [[Nikol Pašinjan|Nikoly Pašinjana]]. [745] => [746] => === Administrativní dělení === [747] => [[Soubor:Armenia map numbered.svg|náhled|200px|Arménské provincie]] [748] => {{Podrobně|Administrativní dělení Arménie}} [749] => [750] => Arménie se dělí na 10 provincií (''marzer'', sg. ''marz'') a hlavní město: [751] => # [[Aragacotn]] (''Արագածոտնի մարզ, Aragac'otni marz'') [752] => # [[Ararat (provincie)|Ararat]] (''Արարատի մարզ, Ararati marz'') [753] => # [[Armavir (provincie)|Armavir]] (''Արմավիրի մարզ, Armaviri marz'') [754] => # [[Gegharkunik]] (''Գեղարքունիքի մարզ, Gegharkhunikhi marz'') [755] => # [[Kotajk]] (''Կոտայքի մարզ, Kotajkhi marz'') [756] => # [[Lorri]] (''Լոռու մարզ, Lorru marz'') [757] => # [[Širak]] (''Շիրակի մարզ, Širaki marz'') [758] => # [[Sjunik]] (''Սյունիքի մարզ, Sjunikhi marz'') [759] => # [[Tavuš]] (''Տավուշի մարզ, Tavuši marz'') [760] => # [[Vajoc Dzor]] (''Վայոց Ձորի մարզ, Vajocʰ Dzori marz'') [761] => # [[Jerevan]] (''Երևան, Jervan'') [762] => [763] => == Ekonomika == [764] => {{Podrobně|Ekonomika Arménie}} [765] => [[Soubor:Ցույց Մաշտոցի պողոտայում.jpg|náhled|Protesty proti zdražování elektřiny v červnu 2015]] [766] => Připojení Arménie k [[Sovětský svaz|SSSR]] mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslovo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce 1991 země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní rolníci. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku [[1995]] zaznamenává růst. [767] => [768] => Významnou je v zemi těžba [[Neželezné kovy|barevných kovů]], zejména [[Měď|mědi]], [[Olovo|olova]], [[Zinek|zinku]], [[Železná ruda|železné rudy]], [[Zlato|zlata]] a [[Stříbro|stříbra]]. V zemi se také zpracovávají [[diamant]]y a vyrábějí [[šperk]]y. Pilířem ekonomiky je také potravinářský průmysl, výroba automobilů, pneumatik a elektromotorů a přesné strojírenství. Tradiční je textilní výroba (zejm. [[Koberec|koberce]], pletené zboží a obuv) a výroba hudebních nástrojů. [769] => [770] => Vzhledem k hornaté krajině lze k zemědělství využít jen 46 % plochy země. Většina obdělávané půdy leží nad hranicí 1000 m n. m. Z toho vyplývá specializace na pěstování rostlin, ovoce (zejm. [[Broskev|broskve]], [[Meruňka obecná|meruňky]] a [[Slivoň švestka|švestky]]) a vína. [771] => [772] => Dlouhodobým problémem arménského hospodářství je poměrně vysoká [[nezaměstnanost]] (18,5 procenta v roce 2015), proti tomu růst [[Hrubý domácí produkt|HDP]] je ve srovnání se západní Evropou rychlý (7,2 procenta roku 2012, 3,7 procenta v roce 2015). [773] => [774] => === Energetika === [775] => [[Soubor:Metsamor NPP aerial view 1.jpg|náhled|[[Jaderná elektrárna Mecamor]]]] [776] => Arménie patří k několika málo zemím v Asii, které provozují [[Jaderná elektrárna|jadernou elektrárnu]], Jedná se o [[Jaderná elektrárna Mecamor|Jadernou elektrárnu Mecamor]], která se nachází přibližně 30 kilometrů západně od hlavního města [[Jerevan]]u. Byla postavena již v 70. letech, má tedy sovětský typ reaktorů. Zemětřesení v roce 1988 způsobilo odstavení a následné uzavření elektrárny. [[Ázerbájdžán]] a [[Turecko]] však svojí ekonomickou a přepravní blokádou následně způsobili výpadky elektřiny v Arménii. V některých oblastech musela vláda omezit dodávky elektřiny na hodinu denně. Roku 1993 tak rozhodla o znovuspuštění druhého bloku. Elektrárna dnes dodává do sítě asi 40 % spotřeby elektřiny v Arménii. Je považována za jednu z nejnebezpečnějších jaderných elektráren na světě.{{Citace elektronického periodika [777] => | titul = Ve stínu jaderného reaktoru. Lidé v Metsamoru se bojí o život [778] => | periodikum = iDNES.cz [779] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/metsamor-armenie-sovetsky-svaz-jaderna-elektrarna.A190528_140514_zahranicni_dtt [780] => | datum vydání = 2019-06-02 [781] => | jazyk = cs [782] => | datum přístupu = 2022-04-16 [783] => }} Jako jedna z mála dnes provozovaných elektráren nemá ochranný kontejnment, který by při výbuchu zadržel trosky, a navíc leží v relativně tektonicky aktivní oblasti. Životnost elektrárny měla vypršet v roce 2016, kvůli jejímu významu byla ale prodloužena s tím, že reaktor bude modernizován za účasti [[Rusko|Ruska]]. V roce 2022 Rusko a Arménie podepsali memorandum o výstavbě nového jaderného bloku poblíž Mecamoru.{{Citace elektronického periodika [784] => | titul = Arménie zvažuje výstavbu nového jaderného bloku, zemi může pomoci snížit závislost na dovozu plynu [785] => | periodikum = oEnergetice.cz [786] => | url = https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/armenie-zvazuje-vystavbu-noveho-jaderneho-bloku-zemi-muze-pomoci-snizit-zavislost-dovozu-plynu/ [787] => | datum vydání = 27. leden 2022, 10:57 [788] => | jazyk = cs [789] => | datum přístupu = 2022-04-16 [790] => }} [791] => [792] => === Doprava === [793] => [[Soubor:Zvartnots airport.jpg|náhled|[[Mezinárodní letiště Zvartnots]]]] [794] => Největším mezinárodním letištěm v zemi je [[Mezinárodní letiště Zvartnots|letiště Zvartnots]]. Leží asi 12 km západně od hlavního města. Otevřeno bylo v roce 1961. V roce 2001 ho na třicet let získala do užívání argentinská společnost Corporación America vlastněná podnikatelem arménského původu [[Eduardo Eurnekian]]em, pátým nejbohatším Argentincem. V roce 2013 bylo letiště na ''Emerging Airports Conference and Exhibition'' v [[Dubaj]]i vyhlášeno nejlepším letištěm [[Společenství nezávislých států]].{{Citace elektronického periodika [795] => | titul = Armenia’s Zvartnots named best airport in CIS [796] => | periodikum = PanARMENIAN.Net [797] => | url = https://www.panarmenian.net/eng/news/143675/Armenias_Zvartnots_named_best_airport_in_CIS/ [798] => | datum přístupu = 2022-05-19 [799] => }} [800] => [801] => Arménská síť veřejné dopravy hustě spojuje hlavní města a mnoho vesnic. Ve velkých městech, jako je Jerevan, Gyumri, Vanadzor nebo Armavir, jsou autobusová nádraží vybavena čekárnou a pokladnou, v jiných městech jsou autobusová nádraží jen parkoviště bez přístřešků. Trasy jsou většinou obsluhovány technicky zastaralými minivany [[GAZelle]] s kapacitou pouze 15 cestujících. Autobusový systém má problémy s kapacitou, zejména v Jerevanu, kde jsou vozidla vždy přetížena. Vlaky a metro nabízejí vyšší standard a fungují spolehlivě, ale obsluhují pouze několik tras. V Jerevanu neexistuje systém jízdenek, cestující platí řidiči při výstupu. Cestující na vnitrostátních autobusových linkách si mohou zakoupit jízdenku v pokladnách na autobusových stanicích nebo zaplatit řidiči před nástupem do vozidla. Vlakové jízdenky se prodávají na železničních stanicích. Časy odjezdů a jízdné jsou zveřejněny na webu [[Transport for Armenia]].[[Soubor:Republic Square Metro Station Fountains.jpg|náhled|Vstup do stanice metra Náměstí republiky v Jerevanu]]V hlavním městě Jerevanu existuje systém metra. Od roku 1999 nese název [[Metro v Jerevanu|Jerevanské metro Karena Demirčjana]]. Metro má jednu trasu o délce 13,4 kilometru, na níž se nachází deset stanic. Jeho výstavba začala roku 1972 a otevřeno bylo v roce 1981, jakožto osmé metro v [[Sovětský svaz|SSSR]] (tehdy mělo čtyři stanice a 7,6 kilometru). Metro si získalo velkou oblibu a důvěru cestujících zejména po roce 1988, kdy odolalo [[Zemětřesení v Arménii 1988|velkému zemětřesení]], jež Arménii toho roku postihlo; fungovalo již druhý den po zemětřesení. Cestující podzemní dráhou musí zakoupit plastový žeton u pokladny a použít žeton k otevření turniketu ve stanici. [802] => [803] => Dne 1. prosince 2021 Arménie zahájila vlastní trajektovou přepravu svého zboží z gruzínského přístavu [[Poti]] do ruského Port Kavkazu. Tato trajektová doprava je napojena na arménský a na euroasijský železniční systém, čímž dochází ke zvýšení konkurenceschopnosti arménské ekonomiky s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem.{{Citace elektronického periodika [804] => | titul = Армения начнет регулярные паромные перевозки через Поти в порт Кавказ [805] => | periodikum = www.korabel.ru [806] => | url = https://www.korabel.ru/news/comments/armeniya_s_1_dekabrya_namerena_nachat_regulyarnye_paromnye_perevozki_cherez_poti_v_port_kavkaz.html [807] => | jazyk = ru [808] => | datum přístupu = 2021-11-05 [809] => }}{{Citace elektronického periodika [810] => | titul = Армения и Южно-Кавказская железная дорога возобновят паромное сообщение между портами Поти и Кавказ [811] => | periodikum = www.korabel.ru [812] => | url = https://www.korabel.ru/news/comments/armeniya_i_yuzhno-kavkazskaya_zheleznaya_doroga_vozobnovyat_paromnoe_soobschenie_mezhdu_portami_poti_i_kavkaz.html [813] => | jazyk = ru [814] => | datum přístupu = 2021-11-05 [815] => }} [816] => [817] => == Obyvatelstvo == [818] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Arménie}} [819] => [[Soubor:Mount Ararat and the Yerevan skyline.jpg|náhled|Hlavní město Jerevan, v pozadí hora [[Ararat]]]] [820] => k 1. lednu 2016 měla Arménie 2 977 092 obyvatel. Oproti roku 2006 to značilo pokles o zhruba 250 000, přesto je Arménie stále druhou nejhustěji osídlenou zemí z bývalých sovětských republik. [821] => [822] => Národnostně je Arménie mimořádně homogenní: 97,9 % obyvatel tvoří [[Arméni]]; následují [[Jezídové|jezidští]] [[Kurdové]] (1,3 %) a [[Rusové]] (0,5 %). V minulosti tvořili významnou menšinu v Arménii [[Azerové]], na konci 80. let asi 2,5% obyvatel, ovšem odešli ze země po začátku konfliktu o Náhorní Karabach. V protisměru z Ázerbájdžánu zamířilo do Arménie mnoho etnických Arménů. 139 000 jich žije v Náhorním Karabachu, kde tvoří většinu obyvatel. Přes 6 milionů Arménů žije v zahraničí. Největší komunity jsou v [[Rusko|Rusku]], [[Francie|Francii]], [[Írán]]u, [[Spojené státy americké|Spojených státech]], [[Gruzie|Gruzii]], [[Sýrie|Sýrii]], [[Libanon]]u, [[Argentina|Argentině]], [[Austrálie|Austrálii]], [[Kanada|Kanadě]], Řecku či [[Izrael]]i (prastará tisícová komunita ve starém [[Jeruzalém]]ě). [823] => [824] => Jediným oficiálním jazykem v zemi je [[arménština]]. Arménštinou mluví drtivá většina obyvatel, okolo 96%. Mnoho lidí v zemi (95%) velmi dobře ovládá i [[Ruština|ruštinu]], což je dáno historickou i současnou spoluprací s Ruskem. Arménština je pro cizince obtížná především proto, že užívá specifické, prastaré originální písmo. Tvůrcem této unikátní [[Arménské písmo|arménské abecedy]] byl [[Mesrop Maštoc]], a to již roku 405.{{Citace periodika [825] => | příjmení = Kohoutková [826] => | jméno = Petra [827] => | titul = Arménský jazyk a abeceda [828] => | periodikum = Časopis HOST [829] => | url = https://casopis.hostbrno.cz/archiv/2006/10-2006/armensky-jazyk-a-abeceda [830] => | datum přístupu = 2018-11-18 [831] => }} {{Wayback|url=https://casopis.hostbrno.cz/archiv/2006/10-2006/armensky-jazyk-a-abeceda |date=20181119051623 }} [832] => [833] => === Náboženství === [834] => {{Podrobně|Náboženství Arménie}} [835] => [[Soubor:Խաղողօրհնէք.jpg|náhled|[[Vagharšapat|Ečmiadzin]]]] [836] => Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 [[křesťanství]] jakožto [[státní náboženství]].{{Citace periodika [837] => | titul = Arménie [838] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [839] => | url = http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/armenie/2349-armenie/ [840] => | datum přístupu = 2017-11-11 [841] => }} Dva z [[Ježíš Kristus|Ježíšových]] [[apoštol]]ů, [[Juda Tadeáš]] a [[Bartoloměj (apoštol)|Bartoloměj]], působili v Arménii již v 1. století.{{Citace elektronického periodika [842] => | titul = Bartholomew and Taddeus Missionaries in Armenia [843] => | periodikum = Armenian Pastor [844] => | url = https://www.armenianpastor.com/blog/2014/09/25/bart-and-thads-excellent-adventure [845] => | jazyk = en [846] => | datum přístupu = 2022-05-19 [847] => }} K [[Arménská apoštolská církev|arménské apoštolské církvi]], nejstarší národní církvi na světě, se hlásí takřka 95 % obyvatelstva.{{Citace elektronické monografie [848] => | titul = Arménie - Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [849] => | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/armenie/index.html [850] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [851] => }} Za zakladatele arménské církve je považován [[Řehoř Osvětitel]]. Církev je řazena mezi tzv. [[starobylé východní církve]]. Významným duchovním centrem země je malé město [[Vagharšapat|Ečmiadzin]] ležící asi 25 kilometrů západně od Jerevanu, kde se nachází katedrála Mayr Tačar; zde sídlí i tzv. ''katholikos'', tedy hlava arménské apoštolské církve. V září roku 1855 byl na [[Zákupy (zámek)|zámku v Zákupech]] na návštěvě u excísaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda I. Dobrotivého]] arcibiskup Arménů [[Arihtazes Azaria]].{{Citace periodika [852] => | příjmení = Aschenbrenner [853] => | jméno = Martin [854] => | titul = Ferdinand V. Dobrotivý ve světle knih denních hlášení [855] => | periodikum = Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska [856] => | číslo = 18 [857] => | strany = 61 [858] => | issn = 1211-9172 [859] => | rok = 2009 [860] => }}[[Soubor:Jezida templo en aknaliĉo.jpg|náhled|180x180pixelů|Jezídský chrám v Aknalichu|vlevo]]Existuje i [[Arménská katolická církev]], která je ve [[Katolická církev|společenství s Římskokatolickou církví]].{{Citace elektronického periodika [861] => | titul = Armenian Catholic Church {{!}} Britannica [862] => | periodikum = www.britannica.com [863] => | url = https://www.britannica.com/topic/Armenian-Catholic-Church [864] => | jazyk = en [865] => | datum přístupu = 2022-05-19 [866] => }} Působit začala v zemi až v 19. století, své hlavní sídlo má stále v [[Libanon]]u, v Arménii má asi 750 tisíc vyznavačů. Specifickou je pravoslavná ruská sekta [[Molokan]]ů.{{Citace periodika [867] => | příjmení = Haytian [868] => | jméno = Aram [869] => | titul = The Molokans in Armenia [870] => | periodikum = Iran & the Caucasus [871] => | datum vydání = 2007 [872] => | ročník = 11 [873] => | číslo = 1 [874] => | strany = 33–44 [875] => | issn = 1609-8498 [876] => | url = https://www.jstor.org/stable/25597313 [877] => | datum přístupu = 2022-05-19 [878] => }} Kurdové žijící na západě země praktikují [[zoroastrismus]] a [[šamanismus]]. Většina [[Azerové|Azerů]] vyznávajících [[islám]] utekla během konfliktu o Náhorní Karabach do Ázerbájdžánu. Stále ale v Arménii působí malá skupina vyznavačů [[Jezídismus|jezídismu]]. Chrám [[Quba Mêrê Dîwanê]], postavený v arménské vesnici [[Aknalich]] roku 2019, je v současnosti největším jezídským svatostánkem na světě.{{Citace elektronického periodika [879] => | titul = Proud As A Peacock: Armenia's New Yazidi Temple Draws Attention And Awe [880] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [881] => | url = https://www.rferl.org/a/armenia-yazidi-temple/30197592.html [882] => | jazyk = en [883] => | datum přístupu = 2022-05-19 [884] => }}{{Citace elektronického periodika [885] => | příjmení = Bardi [886] => | jméno = Ariel Sophia [887] => | titul = Inside the world’s biggest Yazidi temple in Armenia [888] => | periodikum = www.aljazeera.com [889] => | url = https://www.aljazeera.com/features/2019/11/11/inside-the-worlds-biggest-yazidi-temple-in-armenia [890] => | jazyk = en [891] => | datum přístupu = 2022-05-19 [892] => }} [893] => [894] => Židovská komunita v Arménii má prastarou historii sahající až do 1. století.{{Citace periodika [895] => | příjmení = Neusner [896] => | jméno = Jacob [897] => | titul = The Jews in Pagan Armenia [898] => | periodikum = Journal of the American Oriental Society [899] => | datum vydání = 1964 [900] => | ročník = 84 [901] => | číslo = 3 [902] => | strany = 230–240 [903] => | issn = 0003-0279 [904] => | doi = 10.2307/596556 [905] => | url = https://www.jstor.org/stable/596556 [906] => | datum přístupu = 2022-05-19 [907] => }} Historik 5. století [[Movses Chorenaci|Moses Chorenaci]] tvrdil, že prvních 10 tisíc židů přivlekl do Arménie [[Tigranés Veliký|Tigranes Veliký]] (95–55 př. n. l.) jakožto zajatce po svém vpádu do severního Izraele. Ve 4. století zesílila židovská emigrace a mnoho arménských měst prý bylo vyloženě židovských. [[Sásánovci]] ale většinu z nich přesídlili do Íránu. Komunity se začaly objevovat znovu v 19. století, často vyhnané z ruského území. Tento vzorec se opakoval i v sovětské éře, židé se stěhovali do Arménie kvůli atmosféře náboženské a etnické tolerance, kterou v [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SSR]] nebo [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] nenacházeli. Po druhé světové válce se počet židovských obyvatel zvýšil na přibližně 5 000. V roce 1959 dosáhla židovská populace v sovětské Arménii vrcholu, přibližně 10 000 lidí. Zejména židovská inteligence byla do Arménie přitahována i v 60. a 70. letech možná nejliberálnější společností v Sovětském svazu. Na konci sovětské éry a po rozpadu Sovětského svazu však došlo k mohutnému odlivu židovské populace do [[Izrael]]e, takže dnes se odhaduje na pouhých 750 osob. Pozoruhodným jevem je, že teprve po tomto exodu byl zaznamenán v zemi zvýšený [[antisemitismus]], v minulosti v Arménii zcela netypický.{{Citace elektronického periodika [908] => | titul = Armenia: Country’s Jews Alarmed Over Nascent Anti-Semitism [909] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [910] => | url = https://www.rferl.org/a/1057091.html [911] => | jazyk = en [912] => | datum přístupu = 2022-05-19 [913] => }} [914] => [915] => == Kultura == [916] => {{Podrobně|Arménská kultura}} [917] => Turecká genocida a útlak zplodily rozsáhlou arménskou diasporu, která rozšířila arménskou kulturu do více než 120 zemí světa. [918] => [919] => === Hudba === [920] => [[Soubor:Khachaturian.jpg|náhled|Skladatel [[Aram Chačaturjan]]|202x202pixelů|vlevo]] [921] => Doma i ve světě se prosadila řada osobností. Významným hudebním skladatelem byl [[Aram Chačaturjan]], autor slavného [[Šavlový tanec|Šavlového tance]]. Zakladatelem moderní arménské hudby byl [[Komitas]].{{Citace elektronického periodika [922] => | příjmení = Church [923] => | jméno = Michael [924] => | titul = Komitas Vardapet, forgotten folk hero [925] => | periodikum = the Guardian [926] => | url = http://www.theguardian.com/music/2011/apr/21/komitas-vardapet-folk-music-armenia [927] => | datum vydání = 2011-04-21 [928] => | jazyk = en [929] => | datum přístupu = 2018-11-18 [930] => }} Představiteli klasické hudby byli též [[Alexander Arutjunjan]], [[Avet Terterjan]], [[Arno Babajanjan]], [[Tigran Mansurjan]] či [[Alexander Spendiarjan]]. [[Mikael Tariverdjev]] byl znám především jako autor filmové a televizní hudby (např. seriál ''[[Sedmnáct zastavení jara]]''). Z interpretů se prosadily operní pěvkyně [[Lusine Zakarjan]]ová, [[Gohar Gasparjan]]ová, [[Zara Doluchanova]], [[Hasmik Papjanová]] a [[Maria Guleghina]]. Úspěchů dosáhla i houslistka [[Anahit Cicikjanová]]. [931] => [932] => Z jazzových hudebníků patří k nejznámějším [[Tigran Hamasjan]], kombinující jazzové postupy s arménskou lidovou hudbou.{{Citace elektronického periodika [933] => | titul = Pianist Tigran Hamasyan Draws Deeply From His Armenian Roots [934] => | periodikum = San Francisco Classical Voice [935] => | url = https://www.sfcv.org/events-calendar/artist-spotlight/pianist-tigran-hamasyan-draws-deeply-from-his-armenian-roots [936] => | jazyk = en [937] => | datum přístupu = 2021-03-01 [938] => }}{{Citace periodika [939] => | příjmení = Lewis [940] => | jméno = John [941] => | titul = Tigran Hamasyan, the pianist giving jazz an Armenian twist [942] => | periodikum = The Guardian [943] => | datum vydání = 2013-10-24 [944] => | issn = 0261-3077 [945] => | jazyk = en-GB [946] => | url = https://www.theguardian.com/music/2013/oct/24/tigran-hamasyan-pianist-jazz-armenian [947] => | datum přístupu = 2023-08-03 [948] => }} [949] => [950] => V populární hudbě se prosadili někteří představitelé arménské diaspory, například francouzský šansoniér [[Charles Aznavour]], americká zpěvačka [[Cher]], nebo členové skupiny [[System of a Down]] vytvořené téměř výhradně příslušníky americké arménské komunity ([[Serj Tankian]], [[Shavo Odadjian]], [[John Dolmayan]], [[Daron Malakian]], [[Ontronik Khachaturian]]). V arménské populární hudbě se prosadila například zpěvačka [[Sirusho]]. [951] => [952] => Mezi oblíbené lidové hudební nástroje patří [[duduk]].{{Citace elektronického periodika [953] => | titul = Duduk - The Music of the Soul [954] => | periodikum = armeniadiscovery.com [955] => | url = https://armeniadiscovery.com/en/articles/duduk [956] => | jazyk = en [957] => | datum přístupu = 2018-11-18 [958] => }} Hráč na duduk [[Djivan Gasparyan]] si získal mezinárodní renomé.{{Citace elektronického periodika [959] => | titul = Djivan Gasparyan {{!}} Music of Armenia [960] => | periodikum = musicofarmenia.com [961] => | url = https://musicofarmenia.com/djivangasparyan [962] => | jazyk = en [963] => | datum přístupu = 2021-02-06 [964] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210212041203/https://musicofarmenia.com/djivangasparyan [965] => | datum archivace = 2021-02-12 [966] => }} [967] => [968] => === Literatura === [969] => {{Podrobně|Arménská literatura}} [970] => [[Soubor:Sayat-Nova 2.jpg|vlevo|náhled|[[Sajať-Nova]]]] [971] => Nejznámějším spisovatelem arménského původu je patrně [[William Saroyan]], ovšem ten působil v diaspoře. Zakladatelem arménské literární tradice je [[Mesrop Maštoc]], který vytvořil [[arménské písmo]] a přeložil do arménštiny [[Nový zákon]]. [[Řehoř z Nareku]], autor 10. století, sepsal slavné veršované dílo ''Kniha nářku.''{{Citace elektronického periodika [972] => | příjmení = Mléčka [973] => | jméno = Ondřej [974] => | titul = Svatý Rehoř z Nareku se stane učitelem církve [975] => | periodikum = Cirkev.cz [976] => | url = https://www.cirkev.cz/archiv/150223-svaty-rehor-z-nareku-se-stane-ucitelem-cirkve [977] => | datum vydání = 23. 2. 2015 [978] => | datum přístupu = 2021-03-01 [979] => }} Nejvýraznější představitelem kavkazské středověké [[Trubadúr|trubadúrské poezie]], tzv. ašughů ("slavíků"), byl [[Sajať-Nova]] (rodným jménem Harutjun Sajatjan). Jedním z jazyků, v nichž psal své verše, byla i arménština a sám se považoval za Arména. Byl dvorním pěvcem kharthlo-kachetinského krále [[Erekle II.|Erekla II.]] [980] => [[Soubor:Charents.jpg|náhled|217x217pixelů|[[Jeghiše Čarenc]]]] [981] => Zakladatelem moderní arménské literatury byl [[Chačatur Abovjan]]. Nejvíce oceňován je jeho román ''Rány Arménie''.{{Citace elektronického periodika [982] => | titul = Abovjan, Chačatur [983] => | periodikum = Encyclopaedia Beliana [984] => | url = https://beliana.sav.sk/heslo/abovjan-chacatur [985] => | jazyk = sk [986] => | datum přístupu = 2021-02-06 [987] => }} Napsal ho v roce 1841 a publikoval posmrtně v roce 1858. Byl to první román napsaný v moderní [[Arménština|arménštině]]. Za hlavního Abovjanova následníka bývá označován [[Mikajel Nalbandjan]]. K významným autorům 19. století patří též [[Hovhannes Tumanjan]], který má status národního básníka.{{Citace elektronického periodika [988] => | příjmení = Mirzoyan [989] => | jméno = Vera [990] => | titul = Hovhannes Tumanyan [991] => | periodikum = armeniadiscovery.com [992] => | url = https://armeniadiscovery.com/en/articles/hovhannes-tumanyan [993] => | jazyk = en [994] => | datum přístupu = 2021-02-06 [995] => }} Na počátku 20. století podobné postavení získal [[Avetik Isahakjan]]. K důležitým jménům [[Meziválečné období|meziválečné éry]] patří básník [[Jeghiše Čarenc]], který se stal obětí [[Josif Vissarionovič Stalin|stalinského]] teroru během tzv. [[Velká čistka|Velké čistky]],{{Citace elektronického periodika [996] => | titul = Yeghishe Charents [997] => | periodikum = umdearborn.edu [998] => | url = https://umdearborn.edu/casl/centers-institutes/center-armenian-research/resources-research/armenian-literature/yeghishe-charents [999] => | jazyk = en [1000] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1001] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210213201853/https://umdearborn.edu/casl/centers-institutes/center-armenian-research/resources-research/armenian-literature/yeghishe-charents [1002] => | datum archivace = 2021-02-13 [1003] => }} [[Zabel Jesajanová]], jež byla jedinou ženou na neblaze proslulém seznamu arménských intelektuálů určených k deportaci z Osmanské říše roku 1915, přímá oběť arménské genocidy [[Daniel Varujan]] nebo publicistka [[Diana Abgar]], která šířila povědomí o arménské genocidě a jiných mezinárodněpolitických otázkách z [[Japonsko|Japonska]], kde zůstala poté, co tam byla v letech 1918–1920 velvyslankyní jen krátce existující [[Arménská republika (1918–1920)|první arménské republiky]].{{Citace elektronického periodika [1004] => | příjmení = Minasyan [1005] => | jméno = Smbat [1006] => | titul = Diana Abgar - The first Armenian woman diplomat [1007] => | periodikum = www.armenian-history.com [1008] => | url = https://www.armenian-history.com/ [1009] => | jazyk = en [1010] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1011] => }} [1012] => [1013] => Po druhé světové válce formovali arménskou poezii zvláště [[Hovhannes Širaz]] a jeho manželka [[Silva Kaputikjanová]]. Novinář [[Hrant Dink]] byl zavražděn v roce 2007 tureckými nacionalisty.{{Citace elektronického periodika [1014] => | titul = Kritika genocidy Arménů zastřelili před redakcí [1015] => | periodikum = iDNES.cz [1016] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kritika-genocidy-armenu-zastrelili-pred-redakci.A070119_150845_zahranicni_dp [1017] => | datum vydání = 2007-01-19 [1018] => | datum přístupu = 2021-03-01 [1019] => }} [1020] => [1021] => === Film === [1022] => [[Soubor:Սերգեյ Փարաջանով.jpg|náhled|200x200pixelů|[[Sergej Paradžanov]]]] [1023] => V sovětském filmu se prosadil režisér [[Sergej Paradžanov]], který je uznáván především za své snímky ''Stíny zapomenutých předků'' (1964) či ''Barva granátového jablka'' (1969), jenž je věnován životu [[Sajať-Nova|Sajať-Novy]]. Po těchto úspěších se sovětským úřadům znelíbil a byl uvězněn, mj. za [[Homosexualita|homosexualitu]]. K režii se mohl vrátit až v 80. letech (např. ''Ašik-Kerib''). V Kanadě točí své filmy režisér [[Atom Egoyan]], v Hollywoodu se proslavil scenárista [[Steven Zaillian]] (mj. ''[[Schindlerův seznam]]'', ''[[Gangy New Yorku]]'', [[Irčan (film)|''Irčan'']]). [1024] => [1025] => V sovětském filmu se prosadil herec [[Armen Džigarchanjan]] (např. ''Tajný úkol'') nebo [[Leonid Jengibarov]], další z významných umělců arménského původu, scenárista, herec, klaun a mim, inspirovaný uměním klasických klaunů a němou filmovou groteskou. Vytvořil postavu lyrického klauna, přinesl do svého oboru poezii a povýšil ho na umění. Spojil virtuózní techniku s imaginací v autentický obraz křehkosti a zranitelnosti člověka. Pro Armény je Bohem, pro svět pod šapitó veličinou, která podstatně ovlivnila i českou [[Pantomima|pantomimu]].{{Citace elektronického periodika [1026] => | příjmení = Suchý [1027] => | jméno = Ondřej [1028] => | titul = Ohlédnutí: Arménský klaun Leonid Jengibarov [1029] => | periodikum = Revue 50plus [1030] => | url = http://www.seniorrevue.cz/ohlednuti-armensky-klaun-leonid-jengibarov/ [1031] => | datum vydání = 2015-06-15 [1032] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1033] => }} V Hollywoodu se uchytil arménský emigrant [[Akim Tamiroff]], držitel [[Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli|Zlatého glóbu za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli]], nebo herečka [[Angela Sarafyanová]], známá především ze seriálu ''[[Westworld (seriál)|Westworld]]''. [1034] => [1035] => === Výtvarné umění a architektura === [1036] => [[Soubor:Մինաս Ավետիսյան.jpg|náhled|178x178pixelů|[[Minas Avetisjan]]]] [1037] => Arménský původ měl malíř [[Ivan Ajvazovskij]], stejně jako Američan [[Arshile Gorky]]. Ke známým malířům působícím v Arménii patřil [[Martiros Sarjan]], [[Minas Avetisjan]], patrně zavražděný sovětskou [[KGB]],{{Citace elektronické monografie [1038] => | titul = Minas: A requiem [1039] => | url = https://parajanov.com/minas/ [1040] => | vydavatel = Parajanov-Vartanov Institute [1041] => | datum vydání = 2016-12-30 [1042] => | datum přístupu = 2021-03-01 [1043] => | jazyk = en [1044] => }} nebo [[Mariam Aslamazjanová]], někdy nazývaná "arménská [[Frida Kahlo]]".{{Citace elektronického periodika [1045] => | titul = The Armenian Frida Kahlo: On Mariam Aslamazyan’s 110th Anniversary [1046] => | periodikum = The Armenian Mirror-Spectator [1047] => | url = https://mirrorspectator.com/2018/08/17/the-armenian-frida-kahlo-on-mariam-aslamazyans-110th-anniversary/ [1048] => | datum vydání = 17. 8. 2018 [1049] => | datum přístupu = 2021-03-01 [1050] => }} Významným středověkým [[Iluminace|iluminátorem]] byl [[Toros Roslin]]. Ze sochařů patří k nejznámějším [[Sergej Merkurov]], proslulý zvláště svými [[Posmrtná maska|posmrtnými maskami]]. [1051] => [1052] => Na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]] byly zapsány tři arménské klášterní komplexy: [[Haghpat]], [[Sanahin]] a [[Klášter Geghard|Geghard]]. Krom toho katedrála (a další kostely) v [[Vagharšapat|Ečmiadzinu]].{{Citace elektronického periodika [1053] => | titul = Arménie - památky UNESCO: Asie: Můj průvodce [1054] => | periodikum = www.mujpruvodce.cz [1055] => | url = http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1415&p1=1074&cookiesAllowed=1 [1056] => | datum přístupu = 2018-11-18 [1057] => }}{{Nedostupný zdroj}} [[Chrám svaté Ripsime|Chrám sv. Ripsime]] v Ečmiadzinu byl vystavěn Řehořem Osvětitelem již v roce 303. Sídlí v něm hlava Arménské apoštolské církve. Z dalších staveb je významný [[klášter Tatev]], helénský [[chrám v Garni]] zasvěcený kdysi bohu [[Mithraismus|Mithrovi]] (jediná dochovaná antická stavba na území bývalého Sovětského svazu), klášter [[Chor Virap|Chor Virab]], [[klášter Achtala]] a [[klášter Noravank]].{{Citace elektronického periodika [1058] => | titul = Arménie a kláštery na konci světa [1059] => | periodikum = armenie.svetadily.cz [1060] => | url = http://armenie.svetadily.cz/clanky/Armenie-a-klastery-na-konci-sveta [1061] => | datum přístupu = 2018-11-18 [1062] => }} Z některých významných starověkých staveb zbyly jen ruiny, příkladem může být [[klášter Agdžoc]], [[klášter Aghavnavank]], [[klášter Arakeloz]], [[Klášter Havuc Tar]], [[klášter Kirants]], [[klášter Majravank]], [[klášter Samson]], zbytky města [[Zvarthnoc]] nebo [[Amberd (pevnost)|pevnost Amberd]]. Nejvýznamnější islámskou architektonickou památkou je [[Modrá mešita (Jerevan)|Modrá mešita]] v Jerevanu. K nejdůležitějším moderním architektům patří [[Alexandr Tamanjan]], mj. autor [[Neoklasicismus|neoklasicistní]] budovy [[Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu|Arménského divadla opery a baletu v Jerevanu]]. [1063] => [1064] => ==== Galerie ==== [1065] => [1066] => Soubor:Kohrvirab.jpg|Klášter [[Chor Virap]], v pozadí je pohoří [[Ararat]] [1067] => Soubor:Haghpat-Nshan.jpg|Chrám sv. Kříže z konce 10. století v [[Haghpat]]u [1068] => Soubor:Echmiadzin-hripsime.jpg|[[Chrám svaté Ripsime]] z počátku 4. století v [[Vagharšapat|Ečmiadzinu]] [1069] => Soubor:Armenia Garni side.jpg|[[Chrám v Garni|Chrám Garni]] z 1. století n. l. [1070] => Soubor:Monasterio de Sanahin, Armenia, 2016-09-30, DD 44-46 HDR.jpg|Interiér kláštera [[Sanahin]] [1071] => Soubor:Geghard Monastery, Ayrivank, Armenia.jpg|[[Klášter Geghard]] [1072] => Soubor:Monasterio de Tatev, Armenia, 2016-10-01, DD 83-85 HDR.jpg|[[Klášter Tatev]] [1073] => Soubor:Zvartnots img 6965.jpg|Ruiny [[Zvarthnoc]]u [1074] => Soubor:Amberd.jpeg|Pevnost [[Amberd (pevnost)|Amberd]] [1075] => Soubor:Akhtala Monastery.jpg|[[Klášter Achtala]] [1076] => [1077] => [1078] => === Kuchyně === [1079] => {{viz též|Arménská kuchyně}} [1080] => [[Soubor:Armenian_Harisa.JPG|náhled|Harisa]] [1081] => Národním jídlem je chléb zvaný [[lavaš]]. Peče se v pecích kónického tvaru umístěných v zemi. Jde o tenkou placku, do níž se často balí jiné jídlo – třeba směs sýru, masa a zeleniny. Tradičním je zejména tzv. [[chorovac]], tedy grilované maso zabalené do lavaše, kořeněné zejména [[Bazalka|bazalkou]], [[Koriandr setý|koriandrem]], [[rozmarýn]]em a [[Kopr vonný|koprem]].{{Citace elektronického periodika [1082] => | titul = What to eat and drink in Armenia [1083] => | periodikum = World Travel Guide [1084] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/europe/armenia/food-and-drink/ [1085] => | jazyk = en [1086] => | datum přístupu = 2020-03-11 [1087] => }} Jednou z mála polévek arménské kuchyně je tzv. bozbaš, též zvaný [[chaš]], připomínající českou [[Dršťková polévka|dršťkovou polévku]].{{Citace elektronického periodika [1088] => | titul = Arménie, zapomenutá kráska za hranicí Evropy [1089] => | periodikum = iDNES.cz [1090] => | url = http://cestovani.idnes.cz/armenie-zapomenuta-kraska-za-hranici-evropy-fmk-/kolem-sveta.aspx?c=A160316_155238_kolem-sveta_hig [1091] => | datum vydání = 2016-03-22 [1092] => | datum přístupu = 2017-11-11 [1093] => }} [1094] => [1095] => Kaše harisa se podává na [[Velikonoce]] a někdy je označovaná za arménské národní jídlo. K oblíbeným pokrmům patří i plněné knedlíčky manti, plněné vinné listy dolma, salát z bulguru se zeleninou [[tabouleh]], placka [[lahmacun]] (někdy zvaná "arménská [[pizza]]"), [[šašlik]], [[pilaf]] nebo na vzduchu sušené [[Nasolování|nasolované]] maso basturma. [1096] => [1097] => Prastarou tradici má arménské víno, které je známé svou aromatičností. Proslulým je zvláště arménský koňak.{{Citace periodika [1098] => | titul = Arménie [1099] => | periodikum = Aktuálně.cz [1100] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1101] => | vydavatel = Economia [1102] => | odkaz na vydavatele = Economia [1103] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/armenie/r~868e958afdb211e698c20025900fea04/ [1104] => | datum přístupu = 2017-11-11 [1105] => | datum = 2017-02-27 [1106] => }} K nejslavnějším značkám patří [[brandy]] [[Ararat (koňak)|Ararat]], vyráběná již od roku 1887. Největší část vývozu, 23 procent, míří do [[Belgie]]. Klíčovým dovozním partnerem je Rusko. [1107] => [1108] => == Věda == [1109] => [[Soubor:Mikoyan A.I.jpg|náhled|191x191pixelů|[[Arťom Mikojan]]]] [1110] => [[Soubor:Anania Shirakatsi image.png|vlevo|náhled|195x195pixelů|[[Anania Širakaci]]]] [1111] => Otcem arménské vědy je starověký učenec [[Anania Širakaci]].{{Citace periodika [1112] => | příjmení = Nazaryan [1113] => | jméno = L. S. [1114] => | titul = Anania Shirakatsi's Life and Activities [1115] => | datum vydání = 2014-10-01 [1116] => | strany = 58–67 [1117] => | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2014ahnc.conf...58N [1118] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1119] => }} Významným botanikem byl [[Armen Tachtadžjan]]. V časech SSSR se proslavil astronom [[Viktor Amazaspovič Ambarcumjan]] a letecký konstruktér [[Arťom Mikojan]], spoluautor řady slavných stíhaček [[MiG]] (přičemž ''Mi'' v názvu stíhačky znamená právě Mikojan, ''G'' potom jméno jeho spolupracovníka [[Michail Gurevič|Michaila Josifoviče Gurjeviče]]). Mezi nimi nejslavnější byl typ [[MiG-21]], nejvyráběnější nadzvukový stíhací letoun historie.{{Citace elektronického periodika [1120] => | příjmení = Zemko [1121] => | jméno = Boris [1122] => | titul = Mikojan Artem Ivanovič [1123] => | periodikum = encyklopedia.sme.sk [1124] => | url = https://encyklopedia.sme.sk/c/2326477/mikojan-artem-ivanovic.html [1125] => | datum vydání = [1126] => | jazyk = sk [1127] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1128] => }} K arménskému původu se hlásí i [[Jurij Oganesjan]], který patří k objevitelům nejtěžších známých [[Chemický prvek|prvků]] v [[Periodická tabulka|periodické tabulce]].{{Citace elektronického periodika [1129] => | příjmení = Chapman [1130] => | jméno = Kit [1131] => | titul = What it takes to make a new element [1132] => | periodikum = Chemistry World [1133] => | url = https://www.chemistryworld.com/features/what-it-takes-to-make-a-new-element/1017677.article [1134] => | jazyk = en [1135] => | datum přístupu = 2021-03-01 [1136] => }} Významnými [[Jaderná fyzika|jadernými]] a [[Fyzika částic|částicovými]] fyziky v Sovětském svazu byli [[Abram Alichanov]] či [[Artem Alichanjan]], astronomické objevy má na svém kontě [[Benjamin Markarjan]] ([[Markarianův řetěz]], [[Markarjanovy galaxie]]). Íránskou astronomii zakládala [[Alenuš Terijanová]], stejnou roli v Mexiku sehrála jiná arménská badatelka [[Paris Pişmişová]]. [[Hovannes Adamjan]] bývá označován za jednoho ze spoluvynálezců barevné televize. Arménský původ měl i rakouský matematik [[Emil Artin]], vynálezce [[Magnetická rezonance|magnetické rezonance]] [[Raymond Vahan Damadian]] či známý průkopník [[eutanazie]] [[Jack Kevorkian]]. [1137] => [[Soubor:Gregory the Illuminator mosaic on Pammakaristos Church in Constantinople.jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|[[Řehoř Osvětitel]]]] [1138] => [[Soubor:Moses of Chorene.jpg|náhled|upright|Historik [[Movses Chorenaci]]]]K intelektuálním pilířům starověké Arménie patřili zakladatel arménské církve [[Řehoř Osvětitel]], historici [[Movses Chorenaci]], [[Sebeos]], [[Faustos Buzand]] a [[Agathangelos]] či teolog [[Řehoř z Nareku]]. Za Arména tradice považuje také [[Novoplatonismus|novoplatónského]] filozofa 6. století [[David Anaght|Davida Anachta]] (zvaného též David Armén či David Nepřemožitelný). [[Georgij Ivanovič Gurdžijev]] byl známým mystikem 20. století. Významným lingvistou 20. století byl [[Hračja Ačarjan]]. [1139] => [1140] => Kořeny arménské vzdělanosti jsou hluboké. První univerzita, v Gladzoru, byla založena již roku 1280 a fungovala do roku 1340. V tom roce její pozici převzala nově založená univerzita v Tatevu (v rámci tatevského kláštera), která zanikla v roce 1435. kdy ji i klášter vypálili Mongolové.{{Citace elektronického periodika [1141] => | titul = Klášter Tatev aneb pět set mnichů-filozofů hlubokých jako moře [1142] => | periodikum = www.cestomila.cz [1143] => | url = http://www.cestomila.cz/clanek/831-klaster-tatev-aneb-pet-set-mnichu-filozofu-hlubokych-jako-more [1144] => | datum přístupu = 2018-11-18 [1145] => }} V současnosti je největší univerzitou v zemi [[Jerevanská státní univerzita]]. Studuje na ní okolo 20 000 studentů na 19 fakultách. [1146] => [1147] => == Sport == [1148] => [[Soubor:Artur Aleksanyan 2016-08-16.jpg|náhled|vlevo|[[Artur Aleksanjan]]]] [1149] => Největší úspěchy dosahují Arméni v zápase, podobně jako jiné kavkazské národy. Zápasník [[Armen Nazarjan (1974)|Armen Nazarjan]] vyhrál pro samostatnou Arménii první zlatou olympijskou medaili,{{Citace elektronické monografie [1150] => | příjmení = Ghazanchyan [1151] => | jméno = Siranush [1152] => | titul = Armenia’s first Olympic Champion Armen Nazaryan honored with an Order [1153] => | url = https://en.armradio.am/2020/02/21/armenias-first-olympic-champion-armen-nazaryan-honored-with-an-order/ [1154] => | vydavatel = Public Radio of Armenia [1155] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1156] => | jazyk = en [1157] => }} druhou přidal na olympiádě v [[Letní olympijské hry 2016|Riu roku 2016]] [[Artur Aleksanjan]].{{Citace periodika [1158] => | titul = Aleksanjan vybojoval Arménii po 20 letech zápasnické zlato [1159] => | url = https://www.sport.cz/loh/ostatni/clanek/802888-aleksanjan-vybojoval-armenii-po-20-letech-zapasnicke-zlato.html [1160] => | datum přístupu = 2018-11-18 [1161] => }} Jeho kolegové [[Arsen Julfalakjan]], [[Armen Mkrtčjan]] a [[Miran Arutjunjan]] mají olympijské stříbro. [[Suren Nalbandjan]], [[Sanasar Oganisjan]], [[Levon Džulfalakjan]] a [[Mnacakan Iskandarjan]] vyhráli olympiádu ještě v dresu SSSR (Iskandarjan v tzv. Sjednoceném týmu v [[Letní olympijské hry 1992|Barceloně roku 1992]]). Zápas má v Arménii velké zázemí, přetrvává i tradice specifického arménského druhu zápasu zvaného ''kokh''.{{Citace elektronického periodika [1162] => | titul = Armenia wants national wrestling kokh to spread outside its borders [1163] => | periodikum = PanARMENIAN.Net [1164] => | url = https://www.panarmenian.net/eng/news/248068/Armenia_wants_national_wrestling_kokh_to_spread_outside_its_borders [1165] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1166] => }} [1167] => [[Soubor:Igor Ter-Ovanesyan 1964.jpg|náhled|296x296pixelů|[[Igor Ter-Ovanesjan]]]] [1168] => Dalším sportem, v němž dosahují Arménii značných úspěchů, je [[vzpírání]]. Vybojovali v něm již pět olympijských cenných kovů, z toho čtyřikrát stříbro (2× [[Simon Martirosjan]], [[Gor Minasjan]], [[Tigran Vardan Martirosjan]]). V dresu Sovětského svazu vybojovali zlato arménští vzpěrači [[Rafael Čimiškjan]] ([[Letní olympijské hry 1952|Helsinki 1952]]), [[Jurik Vardanjan]] ([[Letní olympijské hry 1980|Moskva 1980]]), [[Oksen Mirzojan]] ([[Letní olympijské hry 1988|Soul 1988]]) a [[Israel Militosjan]] (Barcelona 1992). [[Norair Nurikjan]] to dokázal v dresu Bulharska. [1169] => [1170] => Čtyři olympijské kovy, z toho dvě zlaté, si z [[Sportovní gymnastika na Letních olympijských hrách 1952|Helsinek v roce 1952]] přivezl [[Gymnastika|gymnasta]] [[Hrant Šahinjan]], tři zlaté a jedno stříbro má na svém kontě jeho nástupce [[Albert Azarjan]], jehož syn [[Eduard Azarjan]] později získal rovněž zlato, ze závodu družstev. V [[box]]u vybojoval nejvyšší olympijské ocenění [[Vladimir Jengibarjan]], v [[Letní olympijské hry 1956|Melbourne roku 1956]], ve střelbě [[Hrachja Petikjan]] (1992). V kolektivních sportech si v barvách Sovětského svazu zlato z olympiády přivezli fotbalista [[Nikita Simonjan]] (1956), basketbalistka [[Elen Šakirovová]] (1992) a šermíř [[George Pogosov]] (1992). Nejúspěšnějším arménským atletem je [[Skok daleký|skokan do dálky]] [[Igor Ter-Ovanesjan]], dvojnásobný mistr světa. Ze šachistů k nejvýznamnějším patří [[Tigran Petrosjan]]{{Citace elektronického periodika [1171] => | titul = Ecce Homo - Tigran Vartanovič Petrosjan [1172] => | periodikum = Český rozhlas Brno [1173] => | url = https://brno.rozhlas.cz/ecce-homo-tigran-vartanovic-petrosjan-6470229 [1174] => | datum vydání = 2004-06-17 [1175] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1176] => }} či [[Levon Aronjan]].{{Citace elektronického periodika [1177] => | příjmení = McKenzie [1178] => | jméno = Sheena [1179] => | titul = Levon Aronian: Armenia's 'David Beckham of chess' [1180] => | periodikum = CNN [1181] => | url = https://edition.cnn.com/2016/01/31/sport/levon-aronian-armenia-chess-david-beckham/index.html [1182] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1183] => }} [1184] => [1185] => Ve fotbale vyniká především klub [[FC Pjunik Jerevan|Pjunik Jerevan]], z hráčů můžeme zmínit hlavně záložníka [[Henrich Mchitarjan|Henricha Mchitarjana]], který s [[Manchester United FC|Manchesterem United]] vyhrál [[Evropská liga UEFA|Evropskou ligu]]. [1186] => [1187] => Arménský původ měla i řada úspěšných francouzských fotbalistů, například [[Youri Djorkaeff]] či [[Alain Boghossian]], či americký tenista [[Andre Agassi]]. [1188] => [1189] => == Odkazy == [1190] => === Poznámky === [1191] => {{Poznámky}} [1192] => [1193] => === Reference === [1194] => [1195] => [1196] => === Související články === [1197] => * [[Ararat]] [1198] => * [[Arménská genocida]] [1199] => * [[Náhorní Karabach]] [1200] => * [[Republika Arcach]] [1201] => * [[Arménská apoštolská církev]] [1202] => * [[Armeniapedia]] [1203] => [1204] => === Externí odkazy === [1205] => * {{Commons}} [1206] => * {{Commonscat}} [1207] => * {{Wikislovník|heslo=Arménie}} [1208] => * {{Oficiální web}} {{en}} {{hy}} {{ru}} [1209] => * {{en}} [http://www.armeniainfo.am/ Armenia Information] {{Wayback|url=http://www.armeniainfo.am/ |date=20081217011411 }} – oficiální turistické stránky republiky [1210] => * {{en}} {{hy}} {{pl}} [http://hayastan.republika.pl/armenia.htm Hayastan] {{Wayback|url=http://hayastan.republika.pl/armenia.htm |date=20050914220409 }} – stránky S. Šahumjana, polského Arména, s informacemi o Arménii a množstvím fotoalb [1211] => * {{ru}} [http://www.haylife.ru/ HayLife.ru] {{Wayback|url=http://www.haylife.ru/ |date=20060303073103 }} – internetový portál [1212] => * {{en}} {{sv}} [http://www.armenica.org Armenica.org – History of Armenia] – vše o Arménii a Náhorním Karabachu [1213] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20140515003006/http://www.mapview.cz/univ_mapy/mapy.php?map=Asia-Asie%2FArmenia-Armenie%20100k&filelist=..%2FAsia-Asie%2FArmenia-Armenie%20100k%2Fmap_filelist&corner=0&user_x=7640&user_y=8110&user_layer=1 Topografická mapa Arménie] (z dob SSSR) [1214] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20190626150424/https://www.nairi.cz/ Arménský dům] – Portál arménské komunity v ČR [1215] => * {{Citace elektronické monografie [1216] => | titul = Armenia - Amnesty International Report 2011 [1217] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/armenia/report-2011 [1218] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1219] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1220] => | jazyk = en [1221] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904003729/http://www.amnesty.org/en/region/armenia/report-2011 [1222] => | datum archivace = 2011-09-04 [1223] => | nedostupné = ano [1224] => }} [1225] => * {{Citace elektronické monografie [1226] => | titul = Armenia (2011) [1227] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7987 [1228] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1229] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1230] => | jazyk = en [1231] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102059/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7987 [1232] => | datum archivace = 2011-08-23 [1233] => | nedostupné = ano [1234] => }} [1235] => * {{Citace elektronické monografie [1236] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1237] => | titul = BTI 2010 — Armenia Country Report [1238] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Armenia.pdf [1239] => | datum vydání = 2009 [1240] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1241] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1242] => | místo = Gütersloh [1243] => | jazyk = en [1244] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521080731/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Armenia.pdf [1245] => | datum archivace = 2011-05-21 [1246] => | nedostupné = ano [1247] => }} [1248] => * {{Citace elektronické monografie [1249] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1250] => | titul = Background Note: Armenia [1251] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5275.htm [1252] => | datum vydání = 2010-11-17 [1253] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1254] => | vydavatel = U.S. Department of State [1255] => | jazyk = en [1256] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6DWjSRcUt?url=http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5275.htm [1257] => | datum archivace = 2013-01-08 [1258] => | nedostupné = ano [1259] => }} [1260] => * {{Citace elektronické monografie [1261] => | korporace = CIA [1262] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1263] => | titul = The World Factbook - Armenia [1264] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/am.html [1265] => | datum aktualizace = 2011-07-05 [1266] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1267] => | jazyk = anglicky [1268] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100719074837/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/am.html [1269] => | datum archivace = 2010-07-19 [1270] => | nedostupné = ano [1271] => }} [1272] => * {{Citace elektronické monografie [1273] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Tbilisi [1274] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Arménie [1275] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/armenie-2010-03-16.pdf [1276] => | datum vydání = 2010-03-16 [1277] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1278] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111124047/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/armenie-2010-03-16.pdf [1280] => | datum archivace = 2012-01-11 [1281] => | nedostupné = ano [1282] => }} [1283] => * {{Citace elektronické monografie [1284] => | příjmení = Dowsett [1285] => | jméno = Charles James Frank [1286] => | spoluautoři = a kol. [1287] => | titul = Armenia [1288] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/35178/Armenia [1289] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1290] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1291] => | jazyk = en [1292] => }} [1293] => [1294] => {{Navboxes [1295] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|Mapa umístění]] Geografická lokalizace [1296] => | list = {{Asie}} [1297] => {{Evropa}} [1298] => {{Státy a regiony Kavkazu}} [1299] => {{Společenství nezávislých států}} [1300] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1301] => }} [1302] => [1303] => {{Autoritní data}} [1304] => {{Portály|Geografie}} [1305] => [1306] => [[Kategorie:Arménie| ]] [1307] => [[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]] [1308] => [[Kategorie:Kavkaz]] [1309] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1310] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1311] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1312] => [[Kategorie:Státy Společenství nezávislých států]] [1313] => [[Kategorie:Republiky]] [1314] => [[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1920]] [1315] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]] [1316] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1317] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1318] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )

good wiki

Arménie

Arménie, plným názvem Arménská republika , je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku. Podle některých definic hranice mezi Evropou a Asií je součástí Evropy, nicméně podle obecně přijímaných patří do Asie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Arménie

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

1991

Ararat

Gruzie

Jerevan

Rusko

Turecko

Urartu

Vagharšapat

Service

About us

Technology

Locations