Array ( [0] => 14872091 [id] => 14872091 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Arumuni [uri] => Arumuni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Arumuni, Vlaši, Makedonští Rumuni [2] => | populace = asi '''100 000{{citace elektronické monografie |url=http://www.eurominority.eu/version/eng/minority-detail.asp?id_minorities=296 |titul=Eurominority - Aromanians - Stateless Nations, national, cultural and linguistic minorities, native peoples, ethnic groups in Europe |publisher=Eurominority.eu |date= |accessdate=2014-08-09 |datum přístupu=2016-02-21 |url archivu= http://arquivo.pt/wayback/20141122043814/http%3A//www.eurominority.eu/version/eng/minority%2Ddetail.asp?id_minorities%3D296 |datum archivace= 2014-11-22 |nedostupné= ano }}–250 000'''{{citace elektronické monografie|url=http://assembly.coe.int/Main.asp?link=http%3A%2F%2Fassembly.coe.int%2FDocuments%2FAdoptedText%2Fta97%2FEREC1333.htm |titul=Council of Europe Parliamentary Recommendation 1333(1997) |vydavatel=Assembly.coe.int |date=1997-06-24 |datum přístupu=2014-08-09}} [3] => | region1 = {{Vlajka a název|Řecko}} [4] => | pop1 = 39,855 (sčítání 1951 ); odhad až 200 000 [5] => | ref1 = According to [http://www.intereg.org/ INTEREG] - quoted by [http://www.eurominority.org/version/eng/index.asp Eurominority] {{Wayback|url=http://www.eurominority.org/version/eng/index.asp |date=20060703040707 }}: [http://www.eurominority.org/version/eng/minority-detail.asp?id_alpha=1&id_minorites=gr-arom Aromanians in Greece] {{Wayback|url=http://www.eurominority.org/version/eng/minority-detail.asp?id_alpha=1&id_minorites=gr-arom |date=20050519194533 }} [6] => | region2 = {{Vlajka a název|Albánie}} [7] => | pop2 = 8 266 (sčítání 2011); odhad až 200 000 [8] => | ref2 = {{citace elektronické monografie |url=http://www.instat.gov.al/media/177354/main_results__population_and_housing_census_2011.pdf |title=Albanian census 2011 |format=PDF |date= |accessdate=2014-08-09 |df= |titul= |datum přístupu=2016-02-21 |url archivu= https://web.archive.org/web/20141114073838/http://www.instat.gov.al/media/177354/main_results__population_and_housing_census_2011.pdf |datum archivace= 2014-11-14 |nedostupné= ano }}Arno Tanner. [http://books.google.gr/books?id=EQtCPAo1XU8C&pg=PA208&dq=200000%2Baromanians%2Bwinnifrith&hl=el&ei=VZbxTK-OHMSgOomY_ZMK&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=4&ved=0CDQQ6AEwAw#v=snippet&q=200000%2Baromanian&f=false The forgotten minorities of Eastern Europe: the history and today of selected ethnic groups in five countries]. East-West Books, 2004 {{ISBN|978-952-91-6808-8}}, p. 218: "In Albania, Vlachs are estimated to number as many as 200,000" [9] => | region3 = {{Vlajka a název|Rumunsko}} [10] => | pop3 = 28 600 [11] => | ref3 = {{citace elektronické monografie|author=Joshua Project |url=http://joshuaproject.net/countries/RO |title=Country - Romania |publisher=Joshua Project |date= |accessdate=2014-08-09}} [12] => | region4 = {{Vlajka a název|Severní Makedonie}} [13] => | pop4 = 9 695 (sčítání 2002) [14] => | ref4 = {{citace elektronické monografie|url=http://www.stat.gov.mk/pdf/kniga_13.pdf |title=Macedonia census 2002 |format=PDF |date= |accessdate=2014-08-09}} [15] => | region5 = {{Vlajka a název|Bulharsko}} [16] => | pop5 = 891 "Rumuni", 3 684 "Vlaši" (sčítání 2011) [17] => | ref5 = {{cite web|title=2011 Population Census - Main Results|url=https://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011final_en.pdf|publisher=Националният статистически институт|year=2014|accessdate=2014-08-09}} [18] => | region6 = {{Vlajka a název|Srbsko}} [19] => | pop6 = 243 "Cincaři" (sčítání 2011); odhad až 15 000{{cite web|url=http://www.ethnologue.org/show_language.asp?code=rup |title=Ethnologue |publisher=Ethnologue |date=1999-02-19 |accessdate=2014-08-09}} [20] => | ref6 = http://media.popis2011.stat.rs/2012/Etnicke%20zajednice%20sa%20manje%20od%20%202000%20pripadnika%20i%20dvojako%20izjasnjeni.pdf [21] => | jazyky = [[arumunština]] [22] => | náboženství = [[Pravoslaví|východní ortodoxní křesťanství]] [23] => | native name = {{lang-rup|Rrãmãnji, Armãnji}} [24] => }} [25] => '''Arumuni''' nebo '''Aromuni''' nebo '''Kucovlasi''', případně '''Valaši''' (rumunsky mj. Armãnj, Makedonji-armanji) je etnická skupina [[Románi|Románů]] roztroušená v horských regionech [[Severní Makedonie]], v jižní a střední [[Albánie|Albánii]], v severním [[Řecko|Řecku]], v jižním [[Bulharsko|Bulharsku]] a [[Rumunsko|rumunské]] [[Dobrudža|Dobrudži]]. [26] => [27] => Jejich jazyk je [[arumunština]], jazykově jsou příbuzní [[Rumuni|Rumunům]], [[Meglenorumuni|Meglenorumunům]] a [[Istrorumuni|Istrorumunům]]; hlavně z pohledu rumunských úřadů a jazykovědců bývá [[arumunština]] považována za [[nářečí]] [[rumunština|rumunštiny]]. Lze ji považovat za směs rumunštiny a místních [[nářečí]] a [[Jazyk (lingvistika)|jazyků]], zejména [[řečtina|řečtiny]] a [[Albánština|albánštiny]]. [28] => [29] => == Původ == [30] => [[Soubor:Map-Vlachs-french.jpg|náhled|Arumuni (červená barva) a [[Rumuni]] (zelená barva)]] [31] => Původ Arumunů je předmětem sporů a společně s [[Albánci]] patří mezi dodnes nevyjasněné etnické skupiny [[Balkán]]u. Jedna z teorií říká, že Arumuni jsou potomci římských legionářů a kolonistů, kteří se usadili jižně od [[Dunaj]]e a smíchali se s původním obyvatelstvem na území, kde se usadili ([[Ilyrové]], [[Řekové]], [[Thrákové]]), přičemž u nich přetrval [[Latina|latinský jazyk]]. Podle jiné teorie jsou potomci romanizovaných Thráků, kteří se během [[Slované|slovanských]] vpádů na Balkán v 6. stol. stáhli z [[Thrákie]] do horských oblastí po celém Balkáně. Podle další teorie jsou Arumuni potomci romanizovaných [[Řekové|Řeků]], kteří během slovanských vpádů osídlili ostatní balkánské území, případně se tato teorie vztahuje pouze na řecké Arumuny. Podle jiných názorů pocházejí z [[Dácie|Dacie]] a na jih Balkánu byli vyhnáni Slovany, případně, že se jedná o románské obyvatelstvo dnešního [[Srbsko|Srbska]], které se posunulo na jih. Žádná z těchto teorií se však nedá potvrdit. První zmínka o Arumunech pochází až z 11. stol. od řeckého spisovatele [[Jeorjos Kedrinos|Jeorja Kedrinose]], který vzpomíná ''Valachy'' v oblasti [[Kastorie]] a [[Prespes]]u. Název „Arumuni“ pochází od německého romanisty [[Gustava Weiganda]] z 19. století. [32] => [33] => == Historie == [34] => V 19. století se zapojili do národněosvobozeneckého hnutí. Roku 1905 uznal sultán [[Abdulhamid II.]] Arumuny za samostatnou [[národnost]]. Ve středověku hráli v rámci Balkánu významnou roli zejména v oblasti obchodu s vlnou a látkami a také jako průvodci karavan. Jejich obchodní kontakty sahaly až do severní Evropy. V rámci [[Osmanská říše|Osmanské říše]] požívali jisté autonomie. [35] => [36] => V průběhu 20. století byli pronásledováni, zvláště v Bulharsku a v Řecku. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] vznikl pod [[Italské království|italskou]] patronací na [[Balkán]]ě arumunský stát [[Knížectví Pindus]] (arumunsky ''Printsipat di la Pind''), který však měl jen malou rozlohu a krátké trvání. Dnešní počet Arumunů není znám, odhady kolísají mezi 100 000 – 250 000. Většinou jsou [[pravoslaví|pravoslavného]] vyznání. [37] => [38] => [39] => == Rozdělení == [40] => [[Soubor:Hellas linguae.jpg|náhled|Etnická mapa jižního Balkánu a [[Malá Asie|Anatolie]] do roku 1923. Řekové = modrá barva, [[Turci]] = červená barva, [[Albánci]] (příp. [[Arvanité]]) = žlutá barva, Arumuni = fialová barva, [[Bulhaři]] = zelená barva.]] [41] => Největší počet Arumunů obývá [[Řecko]], konkrétně pohoří severního [[Pindos]]u, mezi [[Epirus|Epirem]] a [[Thesálie|Thesálií]]. Tito Arumuni se řecky nazývají ''Κουτσόβλαχοι (Kutsovlachi)'', z tureckého ''küçük'' („malý“ – ve smyslu zeměpisně blízký), na rozdíl od „Velkých Valachů“ (neboli vzdálených), tedy dnešních [[Rumuni|Rumunů]]. Nazývají se také ''βλάχοι (Vlach)'', nebo také ''Γραικόβλαχοι (Grekovlachi-Grekovalasi)''. Nejjižnější osídlení Arumuny bylo v řeckém kraji [[Akarnania]], u obce [[Stratos (Řecko)|Stratos]], šlo pouze o asi 3 000 lidí, nazývají se ''Αρβανιτόβλαχοι (Arvanitovlachi-Albanovalasi)'', neboť sem přišli během turecké doby z dnešní [[Albánie]]. Nazývají se také nesprávným termínem ''Καραγκούνηδες ([[Karaguni]]des)'', toto slovo totiž správně označuje řeckomluvící obyvatelstvo [[Thesálie]]. Arumuni se v Řecku soustřeďují ve městech [[Samarina]] (arum. ''Santa Marina''), [[Metsovo]] (arum. ''Aminciu''), [[Nymfeo]] (arum. ''Nevesca'') a [[Kleisoura|Klisura]] (známá jako ''Vlachoklisura''), menšinu tvořili v [[Larisa|Larise]], [[Tyrnavos|Tyrnave]], [[Nausa|Nause]], [[Grevena|Greveně]], [[Veria|Verii]], [[Serres]]u, a [[Kastoria|Kastorii]]. Malá společenství existují i na thesálských rovinách, kam Arumuni během turecké doby přišli z pohoří Pindos, jde však hlavně o smíšené řecko-arumunské území. Nejznámější město s arumunskou menšinou je v tomto území [[Farsala]], město s etnickou Řecko mluvící většinou a arumunskou menšinou. Místní Arumuni jsou známí jako ''Farsheroti (Farshãroti)''. Arumuni žijí i v pár vesnicích v okolí města [[Volos]], nejznámější arumunská vesnice je [[Sesklo]] (arum. ''Shushclu-Šušklu''). Z pohoří Pindos osídlili Arumuni i některé vesnice v [[Makedonie (Řecko)|řecké Makedonii]], na hranici s dnešní [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]]. [42] => [43] => V Řecku se počet obyvatel arumunského původu pohybuje kolem 200 000 osob,[http://assembly.coe.int/Documents/AdoptedText/ta97/EREC1333.htm Assembly.CoE.int: ''RECOMMENDATION 1333 (1997) on the Aromanian culture and language''] jde však již o Řeky smíšené s helenizovaným obyvatelstvem, arumunský jazyk ovládá zhruba 20 000 lidí. V Řecku jsou organizováni do různých spolků, které udržují arumunské tradice, pořádají se různé festivaly a výuka jazyka. V Řecku se již tradičně Arumuni cítí být Řeky. [44] => [45] => V Albánii se koncentrují ve městech [[Voskopojë]] (arum. ''Moscopole'') a [[Korçë|Korce]] (arum. ''Corceao'') a tato města patřila mezi nejvýznamnější centra arumunského osídlení a obchodu. Koncentrují se také ve střední Albánii, v okolí města [[Fier]], kde také žije i řecká menšina. V Albánii se nazývají ''Copan (pastýři)''. [46] => [47] => Ve slovanských zemích, [[Srbsko|Srbsku]] a [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], se nazývají ''Činčár'', jméno je odvozeno od arumunského slova ''cinci'' (nebo ''činčil'' – „pět“), podle tradice proto, že jde o potomky páté [[Římská legie|římské legie]]. V Severní Makedonii žije kolem 100 000 Arumunů, koncentrují se na jihu země, v okolí města [[Bitola]] (arum. ''Monastiri''), [[Krušovo]] (arum. ''Crusuva''), [[Struga]] (slovanizovaný název arumunského slova ''strunga'' – „pastevecký dům“) a [[Kumanovo]] na severu. Srbští Arumuni už arumunsky nemluví. Hodně Arumunů se začátkem 20. stol. přesídlilo z Řecka do Rumunska, šlo o Arumuny, kteří neměli řecké národní povědomí, pocházeli hlavně z řecké Makedonie a usadili se v rumunské [[Dobrudža|Dobrudži]]. [48] => [49] => == Dvojjazyčnost a jazyk arumuni == [50] => [[Soubor:ValacosDeMacedonia--bulgariaherpeopl00monr.png|náhled|Arumuni 1914]] [51] => [[Mateřský jazyk|Mateřským jazykem]] arumuni je [[arumunština]], jazyk východorománské skupiny. Většina slov pochází z [[Latina|latiny]], ale velké množství běžných slov pochází z [[řečtina|řečtiny]], je patrný i vliv [[Albánština|albánštiny]], v menší míře [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]] a [[Turečtina|turečtiny]]. Téměř všichni Arumuni z dnešního Řecka, Albánie a Severní Makedonie byli v minulosti bilingvní, používali i řečtinu, která byla jazykem obchodu, kultury a církve. Psali pouze v řečtině. Zajímavostí je, že Arumuni se s Řeky neasimilovali v územích, kde Řekové tvořili většinu. Uchovali si svůj jazyk a tradice, někdy se od řeckého obyvatelstva distancovali, sami se však považovali za Řeky, tedy ''Ρωμιοί ([[Rómaioi|Romi]])'' nebo ''Έλληνες (Ellines-[[Řekové|Helena]])'', ale ne za ''Γραικοί (Řek)'', jak se označovalo jen řecky mluvící obyvatelstvo. Splynutí Řeků a Arumunů se událo až v 20. stol. a je spojeno s masivní urbanizací Řecka. V ostatních balkánských zemích tvoří Arumuni etnickou menšinu. [52] => [53] => Dnes se arumunština používá hlavně v Albánii a Severní Makedonii. V Řecku ji ovládá pouze kolem 20 000 lidí, přičemž v městech Metsovo a Samařina je arumunština hlavním a běžně používaným jazykem. V Srbsku se nepoužívá vůbec. [54] => [55] => V minulosti se arumunština zapisovala pouze zřídka, protože jako psaný jazyk se na Balkáně používala jen řečtina, případně turečtina. Proto byly ojedinělé arumunské texty zapisované [[Řecká abeceda|řeckou abecedou]]. V roce 1997 však bylo v [[Severní Makedonie|severomakedonském]] arumunském centru [[Bitola]] (''Monastiri'') uznáno používání [[Latinka|latinské abecedy]], která se dnes používá jako oficiální abeceda na zápis arumunštiny. Principy zapisování jazyka byly inspirovány příbuznými jazyky, rumunštinu a [[Italština|italštinou]]. Arumunština je velmi blízká [[Rumunština|rumunštině]], ale zatímco rumunština má silné slovanské a maďarské prvky, arumunština má hlavně řecká, případně albánská slova. [56] => [57] => Základní fráze jsou: ''Buna dzua (Dobrý den), Cum ti chljama? (Jak se jmenuješ?), Tsi fats? (Jak se máš? Co děláš?), Haristo (děkuji), Eshci Mush (Eshi mushata, Jsi pěkná), Ciao (Ahoj), Mine ESCU Xenu (Já jsem cizinec), Mine Cantu bun (Já zpívám pěkně), Picuraru iu earam, Picura aveam (Pastýřem jsem byl, ovce jsem měl)''. [58] => [59] => == Způsob života == [60] => [[Soubor:Ioannis Kolettis.JPG|náhled|200px|[[Ioannis Kolettis]] (1773–1847), premiér [[Řecko|Řecka]], původem Arumun z epirského Syraka.]] [61] => V minulosti patřili Arumuni k výborným pastýřům, žili ve vysokohorských územích a chovali velké množství ovcí a koz. Arumuni v městech se živili především obchodem, byli výborní podnikatelé, kteří obchodovali s celou Evropou. Termín ''Βλάχοι (Vlach-Valaši)'' se v Řecku používá k označení jakéhokoliv pastýře, nejen Arumuna, stejně jako i ve [[Slovenština|slovenštině]]. Známé arumunské osobnosti byly například [[Ioannis Kolettis]] (řecký premiér), [[Evangelos Averoff]] (řecký podnikatel a filantrop), [[bratři Manakisovci]] (filmoví producenti), [[Apostolos Kaldaras]] (řecký hudební skladatel) a [[Toše Proeski]] (současný severomakedonský populární zpěvák). [62] => [63] => == Arumuni na Slovensku == [64] => Ve středověku, mezi 14.–16. stol., během tzv. [[Valašská kolonizace|valašské kolonizace]], osídlili Arumuni část severního a středního [[Slovensko|Slovenska]]. Šlo však hlavně o [[Valaši (severní Karpaty)|Valachy]] z dnešního [[Rumunsko|Rumunska]], tedy o předky [[Rumuni|Rumunů]]. Menší část valašského obyvatelstva pocházela i z jižního Balkánu a po příchodu na Slovensko hovořila arumunsky i řecky, existovalo zde pravděpodobně i malé čistě řecké obyvatelstvo. Arumuni se však na Slovensku asimilovali, stejně jako i na [[Valašsko|moravském Valašsku]], které dostalo své jméno právě po ''Valaších''. Slova arumunského původu ve slovenštině jsou například [[salaš]], [[Pastevec|bača]], [[fujara]], valach, [[brynza]] (od slova ''branži-sýr''). Slovenské lidové tradice, hudba a tance ze středního a severního Slovenska mají silný balkánský vliv, který sem přinesli právě Arumuni, jde hlavně o folklór podobný rumunskému, spojitost se však dá najít i s jihobalkánským, který přinesli Arumuni z této oblasti. Arumuni na Slovensko přinesli typický balkánský způsob chovu ovcí a koz, tedy na vyvýšeninách a kopcích a ne na rovinách, jak tomu bylo na Slovensku před příchodem Arumunů. Arumuni totiž tradičně obývají vysokohorské území, to se vzpomíná v mnoha lidových písních, např. v řecké písni se zpívá:''Pera eki stin Aetorachi Kanuni mia chara i Vlach (Tam nahoře v Aetorachi baví se Valaši)''nebo ''Pano sa psyli rachula kathete mia Vlachopula (Nahoře na vysokém vrchu sedí jedna valašská dívka)''. [65] => [66] => == Náboženství == [67] => [[Soubor:Voskopoja (3).jpg|náhled|Kostel svatého Mikuláše]] [68] => Arumuni jsou většinou [[Pravoslaví|pravoslavného]] a [[katolicismus|katolického]] [[Náboženství|vyznání]]. Pravoslavní Arumuni pocházejí z jižního Balkánu a svou liturgii měli hlavně v řečtině, existují však zprávy i o používání arumunštiny jako liturgického jazyka během turecké nadvlády. Po rozpadu [[Osmanská říše|Osmanské říše]] přestaly být Arumuni součástí řeckého [[Istanbul|konstantinopolského]] patriarchátu, patří pod samostatné autokefální ortodoxní církve země, kde žijí. [69] => [70] => V minulosti existovali i muslimští Arumuni, jejichž předkové konvertovali k [[islám]]u mezi 17.–18. stol. Obývali hlavně dnešní řeckou [[Makedonie (Řecko)|Makedonii]], ale v roce 1923 během Řecko-turecké výměny obyvatel byly přesídleni do [[Turecko|Turecka]] spolu s dalšími řeckými muslimy. Dnes žijí převážně v [[Východní Thrákie|turecké Thrákii]] a jsou značně poturčení. [71] => [72] => == Lidová kultura == [73] => [[Soubor:Vlach Shepherd.png|náhled|Arumunský pastýř v tradičním oděvu, počátek 20. stol.]] [74] => Tradiční kultura Arumunů byla vždy spojena s pasteveckým životem. Tradiční lidové písně či tance byly ovlivněny různými kulturami s nimiž se Arumuni setkávali. Arumuni z řecké [[Thesálie]] a [[Epirus|Epiru]] mají hudbu stejnou, jakož i Řecko mluvící obyvatelstvo těchto území, v některých případech však méně melodickou. Dominuje zde [[klarinet]] a v pozadí drnkací nástroje [[Úd (hudební nástroj)|úd]] a [[lauto|Laut]]. Melodie jsou podobné jako u místních [[Řekové|Řeků]], ale jiné než např. u řeckého kmene [[Sarakacani|Sarakacanů]], u kterých se sice hudba řadí do stejného členění, ale mají často specifické melodie. Lidová hudba Arumunů z řecké [[Makedonie (Řecko)|Makedonie]] je stejná, jak u místního původního řeckého a slovanského obyvatelstva. [[Řečtí arumuni]] tančí tradiční řecké tance a to [[tsamiko]] či [[syrtos]]. Známá lidová píseň řeckých Arumunů je ''Ficiori di Samařina (čti Ficora di Samařina-řecký Pedio tis Samařina-Děti ze Samařina)'', také píseň ''Vulo-Tsivulo (ženské jméno)'' a také ''Picuraru io nji earam (Pastýřem jsem nebyl)''. Arumuni ze Severní Makedonie, Albánie a Srbska mají tance a hudbu stejnou, jakož i ostatní obyvatelé daných území, často odlišnou od řeckých (s výjimkou Albánie, kde tradiční kultura vychází z řecké). Nedominuje zde hlavně klarinet, ani drnkací nástroje, ale hudba je v balkánském stylu, hlavním nástrojem je hlavně [[harmonika]]. Tato hudba byla ovlivněna hlavně [[Benátky|benátskou]] lidovou hudbou. V tradičních nearumunských balkánských (hlavně řeckých) lidových písních se často zmiňují Arumuni, v Řecku je mnoho lidových písní o ''Valaších'', ne vždy se však toto označení používá na Arumuny, často jde jen o řeckého pastýře. Různorodé jsou i lidové kroje, které se podobají krojům zemí, ve kterých Arumuni žijí. V Řecku a Albánii je tradičním krojem řecká mužská sukně [[fustanella]], ženy nosí hlavně kroje černé a černo-červené barvy. [75] => [76] => == Arumuni a Sarakacani == [77] => V minulosti byly k ''Valachům'' přiřazování i [[Sarakacani]], což je skupina řecky mluvícího obyvatelstva žijící v jižním [[Pindos]]u v pohoří Agrafa a v několika dalších řeckých a balkánských horských územích. Jde o nomádské pastevce, kteří svým životem mohou připomínat Arumuny. Právě pro jejich pastevecký život byly hlavně v 19. stol. cizími cestovateli mylně řazeni k Arumunům. Někdy je tak nazývali i [[Řekové]], ale ti chápali rozdíl mezi nimi a Arumuny, u Řeků se totiž slovo ''Vlachos (valach)'' používalo k označení jakéhokoli pastýře. Život Sarakacanů se však od života Arumunů značně liší. Jednak je to fakt, že Sarakacani vždy mluvili řecky, jak to zjistil např. sociolog a antropolog [[John Campbell]] a nejde tedy o [[Helenizace|helenizované]] Arumuny, jelikož hovoří specifickým řeckým nářečím s množstvím slov a starořeckých [[Archaismus|archaismů]], které [[Démotiké|standardní řečtina]] nemá. Zvyky Sarakacanů se značně liší od zvyků Arumunů. Je to hlavně jejich kočovnický způsob života, chodili z místa na místo a na rozdíl od Arumunů neměli stálé osídlení. Kromě toho jsou Sarakacani tvrdou patriarchální společností, kde ženy nemají vůbec žádný vliv, na rozdíl od Arumunů, kde ženy byly skoro rovnoprávné s muži. Sarakacani a Arumuni však žili v blízkosti a proto často obchodovali, hlavně s ovcemi a kozami. Samotní Arumuni nazývali Sarakacany ''Greci (tedy Řekové)''. [78] => [79] => == Známí Arumuni == [80] => * [[Bratři Manakisové]] – filmoví producenti z Řecka [81] => * [[Sergiu Nicolaescu]] – rumunský režisér [82] => * [[Ion Caramitru]] – rumunský herec a bývalý ministr kultury [83] => * [[Giorgos Averoff]] – řecký podnikatel a filantrop z 19. stol. [84] => * [[Rodina Mocioni]] – podnikatelská rodina z Rakousko-Uherska, původně z města [[Voskopojë]] [85] => * [[Ioannis Kolettis]] – řecký premiér, 19. stol. [86] => * [[Sotirios Boulgaris|Sotirios Boulgara]] – řecký klenotník, zakladatel značky [[Bulgari]] [87] => * [[Apostolos Kaldaras]] – řecký hudební skladatel [88] => * [[Dimitrios Mitropanos]] – řecký hudební skladatel [89] => * [[Toše Proeski|Tose Proeski]] – současný [[Severní Makedonie|severomakedonský]] zpěvák [90] => * [[Simona Halepová|Simona Halep]] – rumunská tenistka [91] => * [[Giannis Boutaris|Giannis Boutari]] – řecký podnikatel, majitel vinařské společnosti Butare a současný starosta města [[Soluň]] [92] => [93] => == Odkazy == [94] => [95] => === Reference === [96] => {{Překlad|jazyk = sk|článek = Arumuni|revize = 6192096}} [97] => [98] => [99] => === Literatura === [100] => * Οι Μητροπόλεις και η Διασπορά των Βλάχων, Κουκούδης Αστέριος, 2000 [101] => * {{Citace monografie [102] => | příjmení = GAUSS [103] => | jméno = Karl-Markus [104] => | titul = Vymírající Evropané [105] => | vydavatel = Vitalis [106] => | místo = Praha [107] => | rok = 2003 [108] => | vydání = 1 [109] => | počet stran = 197 [110] => | isbn = 80-7253-122-0 [111] => | jazyk = čeština [112] => }} [113] => [114] => === Externí odkazy === [115] => * {{Commonscat}} [116] => * [http://www.youtube.com/watch?v=Qc3HoMXsYZ0 Píseň řeckých Arumunů v řeckém stylu-Vulo Tsivulo] [117] => * [http://www.youtube.com/watch?v=XCcSZ8ppQ04 Rumunský dokument o řeckých Arumunech] [118] => * [http://www.youtube.com/watch?v=aQlLIowFdy4 Lidová píseň v "benátské-balkánské" melodii-Crusuva nostra (Naše Krušova)] [119] => * [http://www.youtube.com/watch?v=jt75DQP9xjE Řecka lidová píseň o Valach-Kondula Vlacha sta Vuna (Vysoká Arumunka na kopcích)] [120] => {{Autoritní data}} [121] => [122] => [[Kategorie:Románi]] [123] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [] => )
good wiki

Arumuni

Arumuni nebo Aromuni nebo Kucovlasi, případně Valaši (rumunsky mj. Armãnj, Makedonji-armanji) je etnická skupina Románů roztroušená v horských regionech Severní Makedonie, v jižní a střední Albánii, v severním Řecku, v jižním Bulharsku a rumunské Dobrudži.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řekové','Severní Makedonie','arumunština','Makedonie (Řecko)','Thesálie','Rumuni','nářečí','Řecko','Pindos','Bitola','Epirus','Rumunsko'

Arumunština

Bitola

Epirus

Nářečí

Pindos

Řecko

Řekové

Rumuni

Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku.

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Thesálie