Array ( [0] => 14684640 [id] => 14684640 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Astenosféra [uri] => Astenosféra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Astenosféra je vrstva zemského pláště, která leží pod litosférou. Tato vrstva je charakterizována vysokou plasticitou a deformovatelností. Je tvořena vlastním pláštěm a vrstvou mezi čedičovým povrchem a základním pevným a krutým jádrem planety. Astenosféra představuje klíčový fenomén pro rozptyl a pohyb tektonických desek. Její tloušťka se pohybuje od několika kilometrů u oceánských podmořských hřbetů po desítky kilometrů pod kontinenty. Astenosféra je také místem, kde dochází k vytváření sopek a zemětřesení. [oai] => Astenosféra je vrstva zemského pláště, která leží pod litosférou. Tato vrstva je charakterizována vysokou plasticitou a deformovatelností. Je tvořena vlastním pláštěm a vrstvou mezi čedičovým povrchem a základním pevným a krutým jádrem planety. Astenosféra představuje klíčový fenomén pro rozptyl a pohyb tektonických desek. Její tloušťka se pohybuje od několika kilometrů u oceánských podmořských hřbetů po desítky kilometrů pod kontinenty. Astenosféra je také místem, kde dochází k vytváření sopek a zemětřesení. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Asthénosphère et courants de convexion.PNG|náhled|Litosféra plovoucí na astenosféře]] [1] => '''Astenosféra''' je plastický obal [[Země]], který umožňuje pohyb [[litosféra|litosférických desek]]. Bez existence astenosféry by se desky nemohly pohybovat, a tak by nebyla možná obnova zemské kůry. Název pochází z řeckého slova asthenos – slabý, či bez síly. Někdy se tedy hovoří o oslabené vrstvě [[Země]]. [2] => [3] => Astenosféra se nachází ve [[Zemský plášť|svrchním plášti]] pod litosférou mezi 80. a 220. kilometrem (jiné zdroje uvádí 100 až 200 kilometrů). Na základě vyhodnocení šíření [[seismická vlna|P-vln]] a [[seismická vlna|S-vln]] bylo zjištěno, že se nejspíše bude jednat o částečně natavené [[hornina|horniny]]. Vrstva má tendenci výrazně snižovat rychlosti [[seismická vlna|seismických vln]]. Má o trochu větší hustotu než [[Tektonická deska|litosférické desky]], hustota je odhadována na 3,6 g·cm−3. Oproti [[litosféra|litosféře]] má ale sníženou [[viskozita|viskozitu]]. Teplota astenosféry je odhadována na 1400 °C. [4] => [5] => Astenosféra je udržována v polotekutém stavu vlivem rostoucího [[tlak]]u a [[teplota|teploty]], která umožňuje existenci roztavených hornin ([[magma]]tu), po kterých kloužou litosférické desky rychlostí několika cm/rok. [6] => [7] => Astenosféra podléhá deformacím, které způsobuje litosférické zatížení nadložních vrstev. Následkem toho je jiná pozice astenosféry pod oceány, kde je kůra slabá (pouze několik kilometrů), a pod horskými masívy, kde je astenosféra ponořena mnohem hlouběji pod zemský povrch. [8] => [9] => Podle geologa [[Barell]]a je astenosféra tvořena peridotitovými [[eklogit]]y. Její existence byla předpovězena roku [[1926]], ale definitivně potvrzena na základě vyhodnocení [[Velké chilské zemětřesení|Velkého chilského zemětřesení]] [[22. květen|22. května]] [[1960]]. [10] => {{Autoritní data}} [11] => [12] => == Externí odkazy == [13] => * {{Commonscat}} [14] => * {{Wikislovník|heslo=astenosféra}} [15] => [16] => [[Kategorie:Desková tektonika]] [] => )
good wiki

Astenosféra

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'seismická vlna','litosféra','Země','1960','Soubor:Asthénosphère et courants de convexion.PNG','Zemský plášť','hornina','Tektonická deska','viskozita','tlak','teplota','Barell'

1960

Hornina

Hornina je pevná, neživá hmota přírodního původu, která se skládá z minerálů nebo jejich chemických sloučenin.

Litosféra

Teplota

Tlak

Viskozita

Viskozita je fyzikální vlastnost tekutin, která popisuje jejich odpor vůči vnitřním deformacím nebo proudění.

Země