Array ( [0] => 14658644 [id] => 14658644 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Athény [uri] => Athény [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Athény jsou hlavním a největším městem Řecka. Nacházejí se v údolí Attika a mají bohatou historii, která sahá až do neolitu. Athény hrály důležitou roli v antickém Řecku a byly centrem civilizace, umění a filozofie. Město je známé pro své starověké památky, jako je Parthenón na Akropoli, a také pro svou bohatou sbírku uměleckých děl v Národním archeologickém muzeu. Kromě historického a kulturního dědictví jsou Athény také moderním a živým městem s mnoha restauracemi, obchody a nočním životem. Je také domovem pro různé instituce, včetně řeckého parlamentu, a je jedním z hlavních turistických cílů v Evropě. [oai] => Athény jsou hlavním a největším městem Řecka. Nacházejí se v údolí Attika a mají bohatou historii, která sahá až do neolitu. Athény hrály důležitou roli v antickém Řecku a byly centrem civilizace, umění a filozofie. Město je známé pro své starověké památky, jako je Parthenón na Akropoli, a také pro svou bohatou sbírku uměleckých děl v Národním archeologickém muzeu. Kromě historického a kulturního dědictví jsou Athény také moderním a živým městem s mnoha restauracemi, obchody a nočním životem. Je také domovem pro různé instituce, včetně řeckého parlamentu, a je jedním z hlavních turistických cílů v Evropě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=starověké polis|stránka=Starověké Athény}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Athény
Atény [3] => | originální jméno = Αθήνα [4] => | obrázek = Athens Montage L.png [5] => | popisek = [[Akropolis (Athény)|Akropolis]], Parlament, Zappeion, Acropolis Museum, Náměstí Monastiraki, pohled přes město na moře [6] => | stát = Řecko [7] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Řecku|Kraj]] [8] => | název vyššího celku = [[Attika]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Obec (Řecko)|Obec]] [10] => | název nižšího celku = [11] => | pojem celku 3 = [12] => | název celku 3 = [13] => | pojem celku 4 = [14] => | nadmořská výška = 70–338 [15] => | psč = 10x xx, 11x xx, 120 xx [16] => | telefonní předvolba = 210 [17] => | představitel = [18] => | titul představitele = [19] => | starosta = Jeorjos Kaminis [20] => | název celku 4 = [21] => | pojem celku 5 = [22] => | název celku 5 = [23] => | administrativní dělení = [24] => | etnické složení = [25] => | náboženské složení = [26] => | status = [27] => | mapa = [28] => }} [29] => [[Soubor:Lightmatter acropolis.jpg|náhled|Athénská [[Akropolis (Athény)|Akropolis]] je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města]] [30] => [31] => '''Athény''' nebo '''Atény''' ({{Vjazyce2|el|''Αθήνα''}} {{IPA|[aˈθina]}}) jsou hlavním a největším městem [[Řecko|Řecka]]. Rozkládají se na poloostrově [[Attika]] poblíž [[Sarónský záliv|Sarónského zálivu]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. S okolními městy, jako je například přístav [[Pireus]], vytvářejí [[Aglomerace|aglomeraci]] čítající přes 4 miliony obyvatel (zhruba 35 % celé populace Řecka). [32] => [33] => Jsou jedním z nejstarších měst na světě. [[Starověké Athény]] byly mocným [[Městský stát|městským státem]], kolébkou [[Západní svět|západní civilizace]], [[Západní filozofie|filozofie]] a [[demokracie]]. Svědkem slavné [[Antika|antické]] éry jsou památky jako [[Parthenón]] na [[Akropolis (Athény)|Akropoli]]. Na [[Byzantská říše|byzantskou]] éru upomíná [[klášter Dafnion]], který je spolu s Akropolí jednou ze dvou athénských památek zapsaných na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [34] => | příjmení = [35] => | jméno = [36] => | titul = Acropolis, Athens [37] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [38] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/404/ [39] => | jazyk = en [40] => | datum přístupu = 2021-10-05 [41] => }}{{Citace elektronického periodika [42] => | příjmení = [43] => | jméno = [44] => | titul = Monasteries of Daphni, Hosios Loukas and Nea Moni of Chios [45] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [46] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/537/ [47] => | jazyk = en [48] => | datum přístupu = 2021-10-05 [49] => }} Roku 1834 se Athény staly hlavním městem moderního Řecka. V roce 1896 se v Athénách konaly první novodobé [[olympijské hry]], které navázaly na [[Antické olympijské hry|antickou tradici]]. [50] => [51] => Dnes jsou Athény jedním z největších ekonomických center v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Jejich přístav [[Pireus]] je největším osobním přístavem v Evropě a druhým největším na světě. Athény jsou také nejjižnějším hlavním městem evropské pevniny a nejteplejším velkým městem v Evropě. [[Národní archeologické muzeum (Athény)|Národní archeologické muzeum]] schraňuje největší světovou sbírkou starořeckých památek.{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = Ministry of Culture and Sports {{!}} National Archaeological Museum [53] => | periodikum = odysseus.culture.gr [54] => | url = http://odysseus.culture.gr/h/1/eh151.jsp?obj_id=3249 [55] => | datum přístupu = 2021-10-05 [56] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070622091348/http://odysseus.culture.gr/h/1/eh151.jsp?obj_id=3249 [57] => | datum archivace = 2007-06-22 [58] => }} [59] => [60] => == Historie == [61] => === Starověk === [62] => {{Viz též|Starověké Athény}} [63] => Vznik Athén spadá až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. byl na Akropoli jako první vybudován královský [[hrad]]. Písemně doložené dějiny Athén začínají v 8. století před naším letopočtem. Stát byl tehdy řízen šlechtou. Během času však získávali do té doby bezprávní [[Zemědělec|rolníci]] a [[řemeslník|řemeslníci]] stále více svobody a možností spolurozhodování. Ještě předtím, v roce 621 př. n. l. zaznamenal [[Drakón]] tehdy platné zákony. Avšak Drakón stanovil tak přísné tresty za majetkové přečiny, že se staly příslovečnými jako „drakonické“.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Gagarin [65] => | jméno = Michael [66] => | titul = Drakon and Early Athenian Homicide Law [67] => | url = https://books.google.cz/books?id=1uZtQgAACAAJ&dq=Drakon+and+Early+Athenian+Homicide+Law&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [68] => | vydavatel = Yale University Press [69] => | počet stran = 175 [70] => | isbn = 978-0-300-02627-6 [71] => | poznámka = Google-Books-ID: 1uZtQgAACAAJ [72] => | jazyk = en [73] => }} I za pouhou krádež [[Obilniny|obilí]] byl [[trest smrti]]. Podstatou Drakontových zákonů bylo rozlišení úmyslného zabití (vražda) a neúmyslného zabití. V prvním případě se výkon spravedlnosti ponechával na jednotlivých rodech, ve druhém případě výkon spravedlnosti přecházel na stát, který za neúmyslné zabití stanovoval náhradu (dobytek, otrok). [74] => [75] => Významným mezníkem v dějinách Athén byl rok 594/593 př. n. l., kdy byla zavedena [[Solón]]ova ústava, jež umožnila všem občanům podílet se na soudní moci. Obyvatelstvo bylo rozděleno podle velikosti majetku do čtyř tříd, z kterých všechny se mohly zúčastňovat na volbách, ale do úřadů mohli být voleni jen příslušníci prvních dvou tříd (''pentakosiomedimnoi'' a ''hippeis''). Také zřídil radu pěti set, takže se rozšířila účast na politické moci pro nové vrstvy obyvatelstva (obchodníci, řemeslníci).{{Citace periodika [76] => | příjmení = Milne [77] => | jméno = J. G. [78] => | titul = The Chronology of Solon's Reforms [79] => | periodikum = The Classical Review [80] => | datum vydání = 1943 [81] => | ročník = 57 [82] => | číslo = 1 [83] => | strany = 1–3 [84] => | issn = 0009-840X [85] => | url = https://www.jstor.org/stable/705803 [86] => | datum přístupu = 2021-10-05 [87] => }} [88] => [89] => V roce 547 [[Peisistratos]] nastolil osobní vládu ([[tyrannis]]), za jeho vlády dosáhly Athény významný rozvoj.{{Citace periodika [90] => | příjmení = ZATTA [91] => | jméno = Claudia [92] => | titul = Making History Mythical: The Golden Age of Peisistratus [93] => | periodikum = Arethusa [94] => | datum vydání = 2010 [95] => | ročník = 43 [96] => | číslo = 1 [97] => | strany = 21–62 [98] => | issn = 0004-0975 [99] => | url = https://www.jstor.org/stable/44578317 [100] => | datum přístupu = 2021-10-05 [101] => }} Začal budovat chrám na [[Akropolis (Athény)|Akropoli]], zasvěcený ochranné bohyně [[Athéna|Athéně]] (hekatonpedon – stostopý chrám – měl na délku sto stop, tedy asi 33 m). Později ho dal přestavět [[Periklés]], na jeho místě vznikl [[Parthenón]]. [102] => [103] => Vrcholu [[demokracie]] dosáhly Athény za vlády Periklovy. V tomto „zlatém období“ v Athénách působil [[Filosof|filozof]] [[Sókratés]] a představitelé [[antická tragédie|antické tragédie]] jako např. [[Sofoklés]], [[Aischylos]] nebo [[Eurípidés]].{{Citace elektronického periodika [104] => | příjmení = Hays [105] => | jméno = Jeffrey [106] => | titul = Pericles and the Golden Age of Athens and Greece [107] => | periodikum = factsanddetails.com [108] => | url = https://factsanddetails.com/world/cat56/sub366/entry-6168.html [109] => | jazyk = en [110] => | datum přístupu = 2021-10-05 [111] => }} [112] => [113] => Několik let po [[Periklés|Periklově]] smrti v roce 429 př. n. l. se dominantní postavení Athén v Egejské oblasti zhroutilo. Aristokracií ovládaná [[Sparta]] a její [[Peloponés|peloponéští]] spojenci porazili Athény v [[peloponéská válka|peloponéské válce]]. V následujícím století byly Athény stále ještě významným městem, ale již nikoli politickou velmocí. Ke kulturnímu úpadku ovšem nedošlo – 4. století bylo dobou velkých filozofů. [114] => [115] => Když si Římané v roce 146 př. n. l. podmanili [[Řecko]], Athény ušetřili. Římané ovšem řeckou kulturu podporovali a proto jejich nadvláda vedla možná trochu paradoxně ke kulturnímu rozmachu a hospodářské prosperitě Athén. císaři [[Hadrián]] a [[Nero]] Athény navštívili a obdivovali je.{{Citace periodika [116] => | příjmení = Benjamin [117] => | jméno = Anna S. [118] => | titul = The Altars of Hadrian in Athens and Hadrian's Panhellenic Program [119] => | periodikum = Hesperia: The Journal of the American School of Classical Studies at Athens [120] => | datum vydání = 1963 [121] => | ročník = 32 [122] => | číslo = 1 [123] => | strany = 57–86 [124] => | issn = 0018-098X [125] => | doi = 10.2307/147351 [126] => | url = https://www.jstor.org/stable/147351 [127] => | datum přístupu = 2021-10-05 [128] => }}{{Citace periodika [129] => | příjmení = Slootjes [130] => | jméno = Danielle [131] => | příjmení2 = Manders [132] => | jméno2 = Erika [133] => | titul = Linking Inscriptions to Provincial Coins: a Reappraisal of Nero's Visit to Greece [134] => | periodikum = Latomus 74 (2015) 989-1005 [135] => | url = https://www.academia.edu/22053128/Linking_Inscriptions_to_Provincial_Coins_a_Reappraisal_of_Neros_Visit_to_Greece [136] => | datum přístupu = 2021-10-05 [137] => }} Hadrián dokončil chrám [[Zeus|Dia Olympského]] a vybudoval novou čtvrť. Budoval zde [[akvadukt]]y, lázně a různé jiné veřejné stavby. Athéňan [[Héródés Attikos]] se stal římským senátorem a v Athénách pod Akropolí postavil velké divadlo [[Odeon]] Heroda Attika, které v Athénách stojí do dnešních časů. [138] => [139] => Ve 3. a 4. století Řecko i s Athénami vyrabovali [[Gótové]], v 5. století [[Hunové]]. Řekům se v těch dobách nedařilo bránit proti barbarům. Už od 1. století se v Athénách uchytilo [[křesťanství]], které bylo v roce 392 uznané oficiálním náboženstvím Římské říše, a tím se zhroutil [[Pohanství|pohanský]] význam Athén. V roce 395 se Athény s celým Řeckem stávají součástí [[Byzantská říše|Východořímské říše]] (posléze nazývané Byzantská říše). Starověké dějiny Athén končí někdy v 6. století. [140] => [141] => === Středověk === [142] => Střední Řecko patřilo k významným a vyspělým částem Byzantské říše. Většina obyvatel poloostrova [[Attika]], ostatně stejně jako dnes, žila ve městě Athény. Stejný princip fungoval i v zbytku Řecka, kde se lidé také soustřeďovali ve velkých městech. V té době nastal hospodářský rozkvět Athén, kulturní funkci však převzala [[Konstantinopol]].{{Citace periodika [143] => | příjmení = Thompson [144] => | jméno = Homer A. [145] => | titul = Athenian Twilight: A.D. 267-600 [146] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [147] => | datum vydání = 1959 [148] => | ročník = 49 [149] => | strany = 61–72 [150] => | issn = 0075-4358 [151] => | doi = 10.2307/297624 [152] => | url = https://www.jstor.org/stable/297624 [153] => | datum přístupu = 2021-10-05 [154] => }} V 6. století napadli Řecko [[Slované]], dobyli i Athény, ale neusadili se zde, pokračovali na poloostrov [[Peloponés]].{{Citace periodika [155] => | příjmení = Metcalf [156] => | jméno = D. M. [157] => | titul = The Slavonic Threat to Greece Circa 580: Some Evidence from Athens [158] => | periodikum = Hesperia: The Journal of the American School of Classical Studies at Athens [159] => | datum vydání = 1962 [160] => | ročník = 31 [161] => | číslo = 2 [162] => | strany = 134–157 [163] => | issn = 0018-098X [164] => | doi = 10.2307/147272 [165] => | url = https://www.jstor.org/stable/147272 [166] => | datum přístupu = 2021-10-05 [167] => }} V 9. století žili obyvatelé i následkem slovanských výpadů (kteří v té době byli již poraženi) většinou na venkově a z Athén se stalo nevýznamné městečko. Nový rozmach Athén nastal až ve 12. století, kdy se sem vracelo [[Řekové|řecké]] obyvatelstvo, byla obnovena starověká [[agora]] a postaveny křesťanské kostely, ve městě se začalo rozvíjet byzantské umění. Ránou bylo zničení Byzance [[Křížové výpravy|křižáky]], kteří z Athén udělali [[Athénské vévodství]]. Poloostrov Atiku na podnět Evropanů osídlili [[Arvanité]] hovořící albánským dialektem. Tito Arvanité byli [[Pravoslaví|pravoslavného]] vyznání, stejně jako původní Řekové, a tak se po příchodu do Řecka začali prohlašovat za Řeky. Attičtí Řekové s Arvaniti splynuli a albanizovali se. V 15. století Athény, které v té době byly opět malým městem, dobyli [[Muslim|mohamedáni]] z Turecka. [168] => [169] => === Turecká nadvláda === [170] => [[Turci]] si v Pantheonu zřídili mešitu, zničili chrám bohyně Athény a z Akropole vytvořili pevnost na obranu proti Benátčanům.{{Citace periodika [171] => | příjmení = Topping [172] => | jméno = Peter [173] => | titul = Venice's Last Imperial Venture [174] => | periodikum = Proceedings of the American Philosophical Society [175] => | datum vydání = 1976 [176] => | ročník = 120 [177] => | číslo = 3 [178] => | strany = 159–165 [179] => | issn = 0003-049X [180] => | url = https://www.jstor.org/stable/986555 [181] => | datum přístupu = 2021-10-05 [182] => }} Když [[Benátky|Benátčané]] ostřelovali Akropoli, tak zasáhli skladiště munice v chrámu, který vybuchl a v této podobě zůstal dodnes.{{Citace periodika [183] => | příjmení = Mommsen [184] => | jméno = Theodor E. [185] => | titul = The Venetians in Athens and the Destruction of the Parthenon in 1687 [186] => | periodikum = American Journal of Archaeology [187] => | datum vydání = 1941 [188] => | ročník = 45 [189] => | číslo = 4 [190] => | strany = 544–556 [191] => | issn = 0002-9114 [192] => | doi = 10.2307/499533 [193] => | url = https://www.jstor.org/stable/499533 [194] => | datum přístupu = 2021-10-05 [195] => }} V roce 1822 Řekové za [[Řecká osvobozenecká válka|války o nezávislost]] dobyli tureckou pevnost na Akropoli a Turky z Athén vyhnali, už v roce 1826 však byli Turci zpátky, když se jim podařilo potlačit řecké povstání. V roce 1830 Řecko vyhlásilo nezávislost a Athény, z kterých odtáhli Turci, byly připraveny na nové období slávy. [196] => [197] => === Moderní dějiny === [198] => V roce 1834 řecký král [[Ota I. Řecký]] přemístil hlavní město z [[Nauplio|Nafplia]] do Athén. Ty měly v té době snad jen 5–11 tisíc obyvatel, žili tady hlavně křesťané, [[Řekové]] a [[Arvanité]] a muslimové, [[Řekové]], [[Turci]], [[Albánci]]. V Athénách se začaly usazovat úřady a různé instituce a s nimi i Řekové z různých částí [[Řecko|Řecka]] a [[Malá Asie|Malé Asie]]. [199] => [200] => Město bylo znovu zbudováno, postavil se královský palác, dnešní Helénský parlament, Národní knihovna, Athénská městská hala, Zappeion, budova parlamentu (dnes Helénské národní muzeum), Národní zahrada, dnešní prezidentský palác a mnoho dalších budov. Na začátku 20. století tak byly Athény opět osídlené převážně řecky hovořícím obyvatelstvem. Definitivní pořečtění přišlo v roce 1923, kdy se uskutečnila řecko-turecká výměna obyvatel, v rámci které do Řecka z Anatólie přišly přibližně 2 milióny etnických Řeků, z nichž se více než 400 000 usadilo v Athénách a blízkém okolí, kde založili města, která se později stala součástí Athén a dnes tvoří jejich městské části [[Nea Ionia]], [[Nikea]], [[Nea Smyrni]], [[Nea Chalkidona]], [[Nea Erythrea]], [[Nea Filadelfia]], [[Kalithea]] nebo [[Argyrupoli]]. [201] => [202] => V následujících obdobích se mnoho Řeků většinou ze středního Řecka a poloostrova [[Peloponés]] stěhovalo do Athén za lepším životem a z Athén se stalo milionové velkoměsto evropského významu. [203] => [204] => Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] se sem přistěhovalo i mnoho etnických Řeků z bývalých sovětských zemí, z Albánie a [[Polsko|Polska]]. Mnoho Řeků dnes žije v Athénách pouze v zimě a na léto se vracejí do oblastí Řecka, z kterých pocházejí. [205] => [206] => == Architektura == [207] => Architektura města Athény je stejně kosmopolitním jako Athény samotné. Je možné zde obdivovat zachovalé původní starořecké památky, památky na dobu římského impéria, byzantské svatyně a stejně tak zde můžete sledovat vývoj moderní řecké architektury. Mnoho důležitých budov postavených převážně na konci 19. století bylo navrženo jako kopie antických staveb. Náměstí a parky obohacují sochy řeckých bohů, filozofů, hrdinů bojů za samostatnost Řecka. Většina těchto soch je v antickém stylu. Typickou architekturou athénského 21. století je Olympijský stadión. Zajímavými jsou i jednoduché domky běžných obyvatel postavené v posledních desetiletích. [208] => [209] => == Doprava == [210] => Athény jsou centrem národního železničního systému země ''Hellenic Railways Organization'' (OSE), který spojuje hlavní město s velkými městy v Řecku. Příměstská železniční síť (''Proastiakos Athens'') propojuje město Athény s jeho metropolitní oblastí a s dalšími oblastmi mimo ''Attiku''. Metropolitní oblast Athén je obsluhována dálniční sítí mýtné dálnice ''Attiki Odos'' (A6). V Athénách začínají dvě hlavní dálnice Řecka. Dálnice A1/E75 směřuje na sever k druhému největšímu řeckému městu [[Soluň|Thessaloniki]] (Soluň) a na hraniční přechod Evzonoi. Státní silnice GR8a/E94 směřuje na západ, směrem ke třetímu největšímu řeckému městu [[Patra]]s (Patry). [211] => [212] => V Athénách jezdí všechny druhy hromadné městské dopravy, [[Tramvajová doprava v Aténách|tramvaje]], trolejbusy, autobusy, metro a lanovky. [[Metro v Athénách|Athénské metro]] bylo dokončeno až v roce 2000, denně přepraví okolo půl milionu lidí. V centru Athén, v zóně ''Daktylios'', v obzvlášť horkých dnech platívá pravidlo, že je povoleno vjíždět pouze vozidly se sudými nebo lichými čísly na SPZ. [213] => [214] => V oblasti je [[Letiště Atény|mezinárodní letiště]] (evropské letiště roku 2004), významný je také přístav [[Pireus]], který zajišťuje trajektové spojení pevninského Řecka s jeho ostrovy i okolním světem, zároveň je také přístavem vojenského námořnictva. [215] => [216] => == Údaje o městě == [217] => * Hlavní město Řecka a světová metropole. [218] => * Athény mají vlastní [[letiště]], [[přístav]] a tři linky metra, které spojují rozsáhlé části města, zajišťují dopravu například i k přístavu [[Pireus]]. [219] => * Celá aglomerace se skládá z 38 osad, kde dohromady žije 3,5 milionu obyvatel, z čehož pouhých 40 % tvoří Řekové.BÖTIG (1991) Je zde mnoho [[Albánci|Albánců]] a [[Poláci|Poláků]], kteří sem přišli počátkem 90. let, po pádu železné opony. [220] => * Na ulicích zde jezdí na 4 000 [[autobus]]ů a nejméně 14 000 taxíků. Obyvatelům města slouží také nepříliš rozsáhlá [[Tramvajová doprava v Aténách|tramvajová síť]]. [221] => * Ve starověku zde byl uctíván bůh plodnosti, vína a veselí [[Dionýsos]] a bohyně moudrosti a věd [[Athéna]]. [222] => * Dnes zde můžete navštívit 140 divadel – což je více než v [[Londýn]]ě.DUBIN (2001) [223] => * Hustota osídlení je velmi vysoká, čtvrť Kipseli na severu Athén je po [[Hongkong]]u nejhustěji osídlené území na světě. [224] => * Podle Světové zdravotnické organizace je to nejhlučnější město na světě, Athény patří mezi města s nejnižším poměrem zelených ploch na osobu v Evropě – oficiálně mají jen dva čtvereční metry zeleně na obyvatele. [225] => [226] => == Sport == [227] => === Athény olympijské === [228] => [[Soubor:Athens Panathenaic Stadium.jpg|náhled|Antický [[Panathinaiko|Panathénajský stadion]] byl dějištěm olympijských ceremoniálů a soutěží [[letní olympijské hry|olympijských her]] v letech 1896 i 2004]] [229] => [230] => Athény hostily dvakrát [[letní olympijské hry]]: [[Letní olympijské hry 1896|I.]] v roce 1896 a [[Letní olympijské hry 2004|XXVIII.]] v roce 2004. Roku [[1906]] byly Athény dějištěm tzv. [[Athénské olympijské mezihry|Meziher]], které byly reakcí na neúspěšné hry v [[St. Louis|Saint Louis]] z roku 1904. [231] => [232] => Hry 2004 přinesly městu: [233] => * 65 000 nových stálých pracovních míst [234] => * Bylo postaveno 120 km nových silnic [235] => * Bylo vysazeno 290 000 nových stromů [236] => * Bylo postaveno nové mezinárodní letiště ([[Letiště Atény|Athens International Airport Eleftherios Venizelos]]), druhé ve městě [237] => * Bylo postaveno [[Athénské olympijské tenisové centrum]], seskupení 16 tenisových kurtů [238] => * Byla postavena linka athénského metra a postaveno 24 km tramvajových tratí [239] => * Byl renovován [[Olympijský stadion (Athény)|Olympijský stadion]] (Olympiakó Stadio Athinon „Spyros Louis“) [240] => * Nárůst cestovního ruchu [241] => * O 35 % se zvýšila kvalita životního prostředí{{doplňte zdroj}} [242] => [243] => === Ostatní === [244] => V aténské aglomeraci sídlí 3 nejúspěšnější řecké fotbalové kluby: [[Olympiakos Pireus]], [[Panathinaikos Athény (fotbal)|Panathinaikos]] a [[AEK Atény]]. Stejné kluby se těší popularitě i v basketbalu. Dalšími kluby jsou [[Panionios Athény|Panionios]] a [[Atromitos Athény|Atromitos]]. [245] => [246] => Sídlí zde tenisový klub [[Athens Lawn Tennis Club]]. [247] => [248] => == Kultura == [249] => * Dětský pěvecký sbor města Athény [[Rosarte Choir]] [250] => * Umělecké muzeum [[Národní galerie – Muzeum Alexandrose Sutzose]] [251] => [252] => == Významné athénské stavby == [253] => === Park Zappion === [254] => Klasicistní budova Zapion, kde se pořádají výstavy a [[kongres]]y. Při olympiádě zde bylo [[tiskové středisko]]. [255] => [256] => === Olympeion === [257] => [[Soubor:AteneOlympieionDaAcropoli.jpg|náhled|Olympeion a Hadriánův oblouk pohledem z Akropole]] [258] => Chrám Olympeion je největší dochovaný v Řecku. Z původních 104 korintských sloupů se dochovalo jen patnáct o výšce 17 metrů. Na délku chrám čítal asi 96 m a na šířku zhruba 40 m. [259] => [260] => === Hadriánův oblouk === [261] => Je téměř 1900 let starý a pochází z počátku našeho letopočtu. Tehdy, pod římskou nadvládou, nechal [[císař]] [[Hadrián]] rozšířit město o celou jednu městskou čtvrť. Brána stojí na hranici mezi Starým a Novým městem. Směrem k Akropoli na ní je napsáno ''„Toto je město Théseovo, staré město“'' a na druhé straně je napsáno ''„Toto je město Hadriánovo, nikoli Théseovo“''. [262] => [263] => === Dionýsovo divadlo === [264] => V [[Dionýsovo divadlo|Dionýsově divadle]] pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí [[Dionýsos|Dionýsa]]. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý [[Thespis]]. Postavil vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil [[dialog]] a tím i [[divadlo]]. V těchto dobách sledovali diváci hru ještě ze svahu kopce. Pojalo až 17 000 [[divák]]ů. Poté zde byly zbudovány dřevěné lavice a ty byly v roce 330 př. n. l. nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu. [265] => [266] => Za doby panování císaře [[Nero]]na bylo divadlo upraveno, aby se zde mohly konat [[gladiátorské hry]] a [[zápas]]y. Z této doby pocházejí také [[reliéf (sochařství)|reliéfy]] na předscéně, které zobrazují mytické výjevy: vlevo zrození Dionýsa a vedle oběť bohu, vpravo uctívání boha bohy a lidmi. [267] => [268] => === Odeon Heroda Attica === [269] => {{Podrobně|Odeon}} [270] => Odeon (či Odeum) se nachází na jihozápadním svahu pod Akropolí. [[Héródés Attikos|Herodes Atticus]] nechal Odeon postavit v roce 161 n. l. jako památník své manželce. Stavba má hlediště vytesané do skály a třípodlažní fasádu oblouků. [271] => [272] => === Akropolis === [273] => {{Podrobně|Akropolis (Athény)}}[[Soubor:Attica 06-13 Athens 50 View from Philopappos - Acropolis Hill.jpg|náhled|Dominantou Athén je Akropolis a dominantou Akropole ''Parthenon'']] [274] => Stejně jako je [[Pražský hrad]] symbolem a dominantou [[Praha|Prahy]], je [[Akropolis (Athény)|Akropolis]] dominantou a symbolem Athén. Akropole byla ve starověku a pak i ve středověku díky své poloze pevností. [275] => [276] => Akropolis byla zejména náboženským centrem obce, ale také přirozeným opěrným bodem v Athénách, o který se opírali ti, kdo chtěli Athény ovládat silou. Byla opevněna již předchůdci Řeků v [[Attika|Attice]] – [[Pelasgové|Pelasgy]]. Zbytky jejich mohutného opevnění je možno vidět ještě dnes. Největší rozmach stavební činnosti na Akropoli spadá do doby největšího rozmachu Athénské moci – do doby [[Periklés|Periklovy]]. Tehdy byly postaveny stavby, nad kterými musíme stát v úžasu ještě dnes, kdy již leží v rozvalinách. Působí na nás nejen svoji mohutností, ale i vyspělým estetickým dojmem. [277] => [278] => Na Akropoli tehdy stálo podivuhodné umělecké dílo – [[Feidiás#Athéna Parthenos|socha Pallas Athény]], ochránkyně města. Geniální sochař [[Feidiás]] ji vytvořil ze [[zlato|zlata]] a [[slonovina|slonoviny]], avšak Athéňané jej obvinili, že zpronevěřil zlato určené na její výzdobu. Zklamaný umělec se odstěhoval a založil svoji dílnu v [[Olympie|Olympii]]. Její prokazatelně pravé zbytky našli archeologové ve [[20. století]]. [279] => [280] => Planina na Akropoli je 300 metrů dlouhá a 150 metrů široká. [281] => [282] => [[Parthenón|Parthenon]] – začal se budovat v roce 447 př. n. l. Ústředním bodem Parthenónu byla obří socha Athény o výšce 11m, chrám měl rozměry asi 70 × 31 m.BARTONĚK – BARTOŇKOVÁ (1993) Při obléhání Akropole Benátčany došlo k zasažení Parthenónu, ve kterém Turci zřídili prachárnu, dělovou koulí a následné explozi, která chrám značně poničila. [283] => [284] => [[Erechteion]] – zbudován v letech 421–406 př. n. l. na nejposvátnějším okrsku Akropole. Na jeho místě stály původně tři samostatné chrámy, které byly po přestavbě sloučeny do jedné stavby, ale byl zachován jejich původní půdorys. Na severní straně chrámu je předsíň, střechu které drží šest soch půvabných dívek – [[Karyatida|karyatidy]]. [285] => [286] => [[Propyleje#Athénské Propylaje|Propylaie]] - vstupní monumentální mramorové schodiště a brána s pěti vstupy, které se na noc, případně v nebezpečí zavíraly a Akropole se měnila na pevnost. Dnes nesou jméno [[Boulého pevnostní brána]] je pojmenovaná podle jejího francouzského objevitele v minulém století, [[Boulé]]ho. [287] => [288] => [[Muzeum akropole]] – muzeum, patří mezi nejkrásnější a co do sbírek nejbohatší muzea světa,{{Fakt/dne|20190326101729|}} zabývající se antikou. Mimo jiné se zde nacházejí i tyto sochy: [289] => * Moschoforos – muž, který nese jalovici. Mimořádně jemná [[socha|soška]] vousatého mladého muže, který nese na zádech [[tele]] jako oběť bohyni Athéně. Socha pochází z roku 570 př. n. l. [290] => * Karyatidy – panny, podpírající střechu [[průčelí]] Erechtheionu. [291] => * [[Erichthonios#Erichthonios z Athén|Erechtheus]] – prastarý athénský bůh s horní částí mužskou, s dolní v podobě hadího těla – symbol původního autochtonního (domácího) božstva [292] => [293] => === Athénská agora === [294] => Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora. I když pojem [[agorá|''agora'']] znamená [[tržiště]], v žádném případě to ani dnes, natož v dobách největší slávy, nebylo jen obchodní centrum. Stály zde administrativní budovy, chrámy i soudy. Zde mohl občan města najít veřejné služby i vše, co potřeboval k běžnému životu. Tady se nakupovalo a prodávalo, ale zároveň se dělala [[politika]], pomlouvala vláda i bližní. [295] => [[Soubor:TempleHephaistosAthens.jpg|náhled|Hefaistův chrám (''Theseion-Hefaisteion'') patří mezi nejzachovalejší antické památky]] [296] => [297] => Nejstarší památky můžeme datovat až do neolitického období, obdivovat můžeme památky od klasického období až po [[kostel]] z [[11. století]] našeho letopočtu. [298] => [299] => * Chrám Théseion-Héfaisteion [300] => Tento chrám je zasvěcen bohu Héfaistovi a ochránkyni města, bohyni Athéně. Byl vybudován roku 449 př. n. l. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec. [301] => [302] => * Řecká agora [303] => Stojí nedaleko Římské agory a je to [[centrum]] Athén za doby řecké nadvlády. V severozápadní částí se nachází Theseion, čili Hefaisteion, v jihovýchodní části Stoa poikylé (Malovaná stoa), zrekonstruovaná po 2. sv. válce Američany. Nacházely se zde údajně první veřejné [[záchod]]ky na světě. Nyní zde sídlí Muzeum Staré Agory. [304] => [305] => * [[Věž větrů]] [306] => Jedná se o kombinace vodních a [[sluneční hodiny|slunečních hodin]] – DUBIN (2001). Tato osmiboká stavba má na každé ze svých stran (ukazují do čtyřech světových stran) reliéfy příslušných větrů. [307] => [308] => * Mitrópoli [309] => [[Katedrála]], kterou nechal vystavět první řecký král [[Ota I. Řecký|Ota I.]] v letech [[1840]] až [[1862]]. Uvnitř se nachází ostatky [[sv. Filothéi]] a [[Řehoř V. (patriarcha)|sv. Řehoře]]. [310] => [311] => == Známé osobnosti == [312] => {{Podrobně|Seznam osobností Athén}} [313] => Od antiky (filosofové [[Sókratés]], [[Platón]] nebo [[Aristotelés]], historik [[Hérodotos]]), přes [[středověk]] (byzantská císařovna [[Irena Athénská|Irena]]) až po současnost (objevitel Tróji [[Heinrich Schliemann]], řečtí králové [[Konstantin I. Řecký]] a [[Pavel I. Řecký]]) jsou Athény rodištěm významných osobností. [314] => [315] => == Partnerská města == [316] => {{Sloupce|3|2= [317] => * {{partnerské město|Athens (Georgie)|rok=1973}} [318] => * {{partnerské město|Barcelona|rok=1999}} [319] => * {{partnerské město|Bejrút}} [320] => * {{partnerské město|Bělehrad|rok=1966}} [321] => * {{partnerské město|Betlém|rok=1986}} [322] => * {{partnerské město|Bukurešť}} [323] => * {{partnerské město|Cuzco|rok=1991}} [324] => * {{partnerské město|Chicago|rok=1997}} [325] => * {{partnerské město|Istanbul}} [326] => * {{partnerské město|Jerevan|rok=1993}} [327] => * {{partnerské město|Káhira}} [328] => * {{partnerské město|Kluž}} [329] => * {{partnerské město|Kyjev}} [330] => * {{partnerské město|Lisabon}} [331] => * {{partnerské město|Los Angeles|rok=1984}} [332] => * {{partnerské město|Lublaň}} [333] => * {{partnerské město|Moskva}} [334] => * {{partnerské město|Neapol}} [335] => * {{partnerské město|Nikósie|rok=1988}} [336] => * {{partnerské město|Paříž|rok=2000}} [337] => * {{partnerské město|Peking|rok=2005}} [338] => * {{partnerské město|Cali}} [339] => * {{partnerské město|Soul|rok=2006}} [340] => * {{partnerské město|Sofie}} [341] => * {{partnerské město|Tbilisi}} [342] => * {{partnerské město|Tirana}} [343] => * {{partnerské město|Varšava}} [344] => * {{partnerské město|Washington, D.C.|rok=2000}} [345] => * {{partnerské město|Si-an}} [346] => }} [347] => [348] => == Odkazy == [349] => {{Namluvený článek|Athény-20-června-2007.ogg|[[20. červen]] [[2007]]}} [350] => === Reference === [351] => [352] => [353] => === Literatura === [354] => * DAVENPORTOVÁ, Coral – FOSTEROVÁ, Jane, 2004: ''Athény''. Praha: Ikar. {{ISBN|80-249-0282-6}} [355] => * DUBIN, Marc, 2001: ''Řecko: Athény a pevnina''. Praha: Euromedia Group – Ikar. {{ISBN|80-7202-746-8}} [356] => * BARTONĚK, Antonín – BARTOŇKOVÁ, Dagmar, 1993: ''Řecko: Průvodce do zahraničí''. Praha: Olympia. {{ISBN|80-7033-250-6}} [357] => * BÖTIG, Klaus, 1991: ''Athény: Průvodce na cesty s osvědčenými tipy''. Praha: KadeL. Edice Marco Polo. {{ISBN|80-85393-21-2}} [358] => [359] => === Externí odkazy === [360] => * {{Commons}} [361] => * {{Commonscat}} [362] => * {{Wikislovník|heslo=Athény}} [363] => * {{en}}{{el}} [http://www.cityofathens.gr Oficiální stránky města] [364] => * [https://www.namuseum.gr/en Národní archeologické muzeum v Athénách] {{en}} [365] => [366] => {{Řecko}} [367] => {{Dějiny Řecka}} [368] => {{Hlavní města Evropy}} [369] => {{Autoritní data}} [370] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Geografie|Historie|Řecko}} [371] => [372] => [[Kategorie:Athény| ]] [373] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [374] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Attice]] [375] => [[Kategorie:Městské státy]] [376] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [377] => [[Kategorie:Olympijská města]] [378] => [[Kategorie:Hlavní města řeckých států]] [379] => [[Kategorie:Řecká krajská hlavní města]] [380] => [[Kategorie:Města v Řecku]] [381] => [[Kategorie:Sídla v Attice]] [] => )
good wiki

Athény

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Attika','Akropolis (Athény)','Pireus','Parthenón','Řecko','Peloponés','Řekové','Periklés','Hadrián','Arvanité','Albánci','Dionýsos'

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Arvanité

Attika

Dionýsos

Hadrián

Parthenón

Peloponés

Periklés

Pireus

Řecko

Řekové