Array ( [0] => 15487935 [id] => 15487935 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Atlantida [uri] => Atlantida [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Sloučit|Atlantologie|Sem}} [1] => [2] => [[Soubor:Athanasius Kircher's Atlantis.gif|náhled|vpravo|250px|Fiktivní mapa Atlantidy uprostřed Atlantiku. ''Mundus Subterraneus'' 1669, Athanasius Kircher. Mapa má severo-jižní orientaci.]] [3] => '''Atlantida''' či Atlantis (ve [[Starořečtina|starořečtině]]: Ἀτλαντὶς νῆσος, Atlantis nesos, "ostrov [[Atlás (král)|Atláse]]") je legendární kontinent, na kterém měla sídlit vysoce vyvinutá civilizace, kterou zničila mohutná přírodní katastrofa přibližně v roce [[10. tisíciletí př. n. l.|9600 př. n. l.]]. Přestože existence tohoto kontinentu nebyla nikdy přesvědčivě potvrzena, vedou se dodnes debaty o její existenci a možné poloze. Jediným zdrojem informací jsou [[Platón|Platónovy]] spisy [[Timaios (dialog)|Timaios]] a [[Kritias (dialog)|Kritias]], v nichž popisuje atlantskou kulturu, státní zřízení a polohu; měla ležet někde za ''Herkulovými sloupy'' (obvykle ztotožňovanými s dnešním [[Gibraltarský průliv|Gibraltarským průlivem]]). [4] => [5] => Ačkoli je tvrzení o historické existenci Atlantidy dnešními historiky a archeology často považována pouze za součást Platónovy moralizující a mravokárné spekulacehttps://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fabulace o ostrovním království Atlantidy a o jeho pádu pod tíhou vlastních hříchů, hodně lidí jí věří či minimálně připouští možnost její [[Historicita|historicity]]. Sám Platón ve svých dialozích uvádí jako zdroj informací o Atlantidě starořeckého státníka, básníka a zákonodárce [[Solón|Solóna]] (pravděpodobně Platónova příbuzného / předka), který se o ní dle něj dozvěděl při svých cestách do Egypta od tamějších kněží při diskusi o dávné společné historii [[Starověké Řecko|Řeků]], [[Starověký Egypt|Egypťanů]] a potažmo celé [[Středomoří|středomořské]] oblasti. [6] => [7] => == Platónův odkaz == [8] => [[Soubor:Platon-2.jpg|vpravo|náhled|Platón]][[Platón]]ovy písemné dialogy ''Timaios'' a ''Kritias'', napsané v roce [[360 př. n. l.]], jsou jediným zdrojem informací o Atlantidě. V těchto dialozích odkazuje Platón na vyprávění řeckého státníka [[Solón|Solóna]], který se prý vše o Atlantidě dozvěděl při své cestě do [[Egypt]]a, konkrétně od kněží v staroegyptském chrámu ve městě [[Sau|Sais]] (starořecky Σάϊς – Sais, v hieroglyfickém zápisu jako Sau, do češtiny přepisováno též v podobě Saje)ttps://www.starovekyegypt.net/mesta-starovekeho-egypta/sais-hlavni-mesta-26-dynastie.php. [9] => [10] => Podle Platóna se potopil již 9000 let před [[Solón]]em (tj. 9600 př. n. l.) za Herkulovými sloupy kontinent o velikosti [[Asie]] (tj. dnešní [[Malá Asie|Malé Asie]]) a [[Libye]] (tj. severní [[Afrika|Afriky]]). Podle řecké mytologie této oblasti panuje [[Poseidón]], bůh moří. Název “Atlantida“ je odvozen od jména Poseidónova nejstaršího syna [[Atlás (král)|Atláse/Atlanta]] (pozor na záměnu s [[titáni|titánem]] [[Atlás (mytologie)|Átlasem/Atlantem]], podle něhož byl pojmenován [[Atlantský oceán]]). Poseidón měl s místní obyvatelkou [[Kleitó]] celkem deset synů - krále Atlantidy a místokrálů (patery dvojčata), a Atlantida se proto administrativně dělila do deseti provincií - království. [11] => [12] => === Popis Atlantidy === [13] => Atlantida měla být velice úrodná a hustě zalidněná země. Hlavní město měřilo na obvodu 3000 krát 2000 [[Stadium (míra)|stadií]], okolo centrálního chrámového pahorku byly vystavěny tři soustředné kruhové vodní kanály spojené s mořem, které sloužily jako přístav. Duchovním centrem Atlantidy byl Poseidónův chrám uprostřed města. [14] => [15] => Jako stavební materiál sloužil přírodní kámen, který se zde vyskytoval v bílé, černé a červené barvě. V Atlantidě byly dva prameny, jeden s horkou a druhý se studenou vodou. Díky tomu bylo možné zřídit pro všechny vrstvy obyvatelstva početné lázně. Vzkvétal také obchod s dalšími vyspělými civilizacemi v zahraničí. [16] => [17] => === Válka se Středomořím === [18] => Platón se také zmiňuje o válce, která propukla mezi zeměmi před a za Herkulovými sloupy (tj. Atlantida bojovala proti [[Egypt]]u, pra-Athénám a ostatním státům ve [[Středomoří]]). Před začátkem této války si Atlanťané podmanili velkou část Středomoří až k Egyptu. Mnohem menším, ale početnějším pra-Athénám se podařilo Atlanťany porazit a osvobodit země až k Herkulovým sloupům. Později, po mohutném zemětřesení, se celý atlantský kontinent potopil do moře. [19] => [20] => == Geografická poloha Atlantidy == [21] => Platon doslova uvádí geografickou polohu Atlantidy následovně: [22] => {{Citát|πολλὰ μὲν οὖν ὑμῶν καὶ μεγάλα ἔργα τῆς πόλεως τῇδε γεγραμμένα θαυμάζεται, πάντων μὴν ἓν ὑπερέχει μεγέθει καὶ ἀρετῇ: λέγει γὰρ τὰ γεγραμμένα ὅσην ἡ πόλις ὑμῶν ἔπαυσέν ποτε δύναμιν ὕβρει πορευομένην ἅμα ἐπὶ πᾶσαν Εὐρώπην καὶ ̓Ασίαν, ἔξωθεν ὁρμηθεῖσαν ἐκ τοῦ Ἀτλαντικοῦ πελάγους. τότε γὰρ πορεύσιμον ἦν τὸ ἐκεῖ πέλαγος: νῆσον γὰρ πρὸ τοῦ στόματος εἶχεν ὃ καλεῖτε, ὥς φατε, ὑμεῖς Ἡρακλέους στήλας, ἡ δὲ νῆσος ἅμα Λιβύης ἦν καὶ Ἀσίας μείζων, ἐξ ἧς ἐπιβατὸν ἐπὶ τὰς ἄλλας νήσους τοῖς τότε ἐγίγνετο πορευομένοις, ἐκ δὲ τῶν νήσων ἐπὶ τὴν καταντικρὺ πᾶσαν ἤπειρον τὴν περὶ τὸν ἀληθινὸν ἐκεῖνον πόντον. |Timaios 24d-25a}} [23] => {{Citát|A tu mezi mnoha velikými činy vaší obce, jež jsou u nás vypsány, jest předmětem obdivu a nade všechny vyniká jeden svou velikostí i statečností: vypravují totiž písma, jak vaše obec zastavila kdysi velikou moc zpupně se valící od Atlantického moře nad veškerou Evropu i Asii. Tenkráte totiž bylo lze se dostati přes ono moře, neboť mělo před svým ústím, které vy jmenujete ve své řeči Herkulovými sloupy, ostrov; ten ostrov byl větší než Libye a Asie dohromady a tehdejší cestovatelé mohli se z něho dostati na ostatní ostrovy a z těch ostrovů zase na celou protější pevninu, prostírající se kolem onoho pravého moře.|přeložil [[František Novotný (filolog)|František Novotný]]Platón: Timaios, Kritias. Praha: OIKOYMENH, 1996, str. 23}} [24] => [25] => Pokud výraz „Herkulovy sloupy“ označuje Gibraltarský průliv, znamená to, že Atlantida ležela v Atlantském oceánu přibližně na úrovni Gibraltaru. K této hypotéze se přiklání například jeden z prvních známých atlantologů [[Ignatius L. Donnelly]] v knize ''Atlantida - předpotopní svět'' (1882), kde tvrdí, že Atlantida ležela přibližně v oblasti dnešních [[Azory|Azorských ostrovů]]. Právě toto souostroví je dle Donnellyho posledním zbytkem potopeného kontinentu.https://www.sacred-texts.com/atl/ataw/ataw103.htm Některé hypotézy však výraz „Herkulovy sloupy“ interpretují jinak a kladou Atlantidu mimo [[Atlantský oceán]]. [26] => [27] => === Kréta === [28] => [[Soubor:Knossos2.jpg|náhled|vpravo|Ruiny mínojské civilizace, Knossos]] [29] => Někteří badatelé se domnívají, že [[Solón]] mohl při překladu egyptských rukopisů zaměnit číslovku „1000“ za „100“. To by znamenalo, že Atlantida zanikla v období okolo roku [[1500 př. n. l.]] a měla by 10× menší rozměry. Tito badatelé (''James Mavor'', ''James Baikie'' aj.) tvrdí, že zánik [[Mínojská civilizace|mínojské civilizace]] je identický se zánikem Atlantidy. Na [[Kréta|Krétě]] se navíc našly mnohé reliéfy a nástěnné malby znázorňující lov býků a býčí zápasy, býčí kult byl podle [[Platón]]a také vyznáván na Atlantidě. Podle nejnovějších výzkumů však mínojská civilizace neskončila kvůli výbuchu [[Sopka|sopky]] na vulkanickém ostrově Thera blízko Kréty, jak se dříve předpokládalo (podobnost se zánikem Atlantidy tak odpadá), ale existovala ještě přibližně 200 let po této katastrofě. Je třeba však podotknout, že výbuch sopky na ostrově Thera (Santorini) byl primárním důvodem k zániku mínojské civilizace, jinými slovy spouštěčem zániku této civilizace. Kréta se navíc samozřejmě nenachází v oceánu za Gibraltarským průlivem. [30] => [31] => === Trója === [32] => Jiní autoři (např. ''Eberhard Zangger'') předpokládají, že celá historie Atlantidy je v podstatě egyptskou verzí [[Ilias|Iliady]] zpětně přenesenou do [[Řecko|Řecka]] Solónem. Herkulovy sloupy by tedy znamenaly průliv [[Dardanely]]. Atlantida měla ležet za Herkulovými sloupy, ale [[Trója]] z egyptského pohledu leží před Dardanelami. Trója také nezanikla [[zemětřesení]]m a následným zatopením. [33] => [34] => === Černé moře === [35] => Podle jedné teorie atlantská civilizace existovala přibližně okolo roku 5500 př. n. l. na severozápadním pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] (tehdy ještě sladkovodního jezera) a byla zničena při protržení přírodní hráze v místě dnešního [[Istanbul]]u a následné potopě a propojení Černého a [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Herkulovy sloupy by tedy v tomto případě znamenaly [[Bospor|Bosporský průliv]]. [36] => [37] => === Spartel === [38] => Skupina francouzských vědců se domnívá, že Atlantida se mohla nacházet na zatopeném ostrově Spartel v [[Cádiz|Cádizském zálivu]]. Podle jejich analýz mořského dna vyšlo najevo, že se Spartel potopil v důsledku mnoha zemětřesení a vln [[tsunami]]. [39] => [40] => === Sardinie === [41] => Italský novinář ''Sergio Frau'' ve svém článku ''„Le colonne d'Ercole“'' tvrdí, že v době před [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] znamenaly Herkulovy sloupy Sicilský průliv. Atlantida by tedy mohla být totožná se [[Sardinie|Sardinií]], kterou postihla přírodní katastrofa. Jedna část uprchlých obyvatel následně založila [[Etruskové|etruskou civilizaci]] na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] a zbytek přeživších obyvatel se připojil k ostatním mořským národům při útoku na Egypt (výrazná podobnost s popisovanou válkou o Středomoří). [42] => [43] => === Santorini (Théra) === [44] => Jedním z žhavých kandidátů je ostrov [[Santorini]] patřící k nejjižnějším z [[Kykladské ostrovy|Kykladských ostrovů]]. Výbuch podmořské sopky, ke kterému došlo podle nejnovějších výzkumů před 3 600 lety, způsobil, že část ostrova se doslova propadla do moře. Nánosy po vlně tsunami byly nalezeny až na západním pobřeží Malé Asie. Vykopávky odhalily osídlení již z pozdního [[neolit]]u. V době exploze tu stálo prosperující město, které se podobně jako Pompeje zachovalo pod příkrovem lávy. Zajímavé je, že nebyly nalezeny žádné lidské ostatky ani předměty z drahých kovů, což svědčí o úspěšné evakuaci. [45] => Archeologové pokládají erupci na Théře za příčinu náhlého zániku [[mínojská civilizace|mínojské civilizace]] a nevylučují, že byla inspirací bájí o Atlantidě a nejen o ní. [46] => [47] => === Drač === [48] => Ve 4. století byla po zemětřesení trvale zaplavena pobřežní část města mořem. Jadranským mořem pohřbené trosky byly prozkoumány ve 20. stol. ve spolupráci albánských a italských archeologů. Právě tento podmořský průzkum stál pravděpodobně na počátku hypotézí o albánské Atlantidě{{Citace periodika [49] => | příjmení = Třešňák [50] => | jméno = Jakub [51] => | titul = Drač - jadranská Atlantida [52] => | periodikum = Země světa [53] => | datum vydání = 8.7.2023 [54] => | ročník = 22 [55] => | číslo = 7 [56] => | strany = 24–29 [57] => | url = https://zemesveta.cz/drac-jadranska-atlantida/ [58] => }}. [59] => [60] => === Irsko === [61] => V roce 2004 švédský geograf Ulf Erlingsson publikoval hypotézu, podle níž je Platónova zpráva o Atlantidě politický mýtus, který ale vychází z reálných skutečností, přetvořených částečně podáním, částečně Platónovým autorským záměrem. Geografie Atlantidy je podle Erlingssona inspirována megalitickým [[Irsko|Irskem]], atlantským impériem je evropská [[megalitická kultura]], Poseidónův chrám v centru ostrova je inspirován monumentem v [[Newgrange]]. Katastrofický zánik Atlantidy je inspirován ponořením [[Doggerská lavice|Doggerské lavice]].https://www.researchgate.net/publication/242275382_A_geographic_comparison_of_Plato%27s_Atlantis_and_Ireland_as_a_test_of_the_megalithic_culture_hypothesis [62] => [63] => [64] => === Kuba === [65] => Další možná poloha bájného města může být v oblasti tzv. Bermudského trojúhelníku nedaleko Kuby, kde roku 2012 objevili manželé Paul Weinzweig a Pauline Zalitzky se svým týmem na dně moře obrovské trosky mrtvého města. Zjistili, že na dně se nachází několik sfing, pyramid, dlážděných ulic a zbytků domů spolu s různými vyrytými nápisy na zdech. Vědecká obec však o jejich nálezu pochybuje a kamerovým záznamům příliš nevěří. Manželé jsou ale o svém objevu starověkého města přesvědčeni.{{Citace elektronické monografie [66] => | titul = V Bermudském trojúhelníku objevili obrovské „mrtvé“ město. Jde o bájnou Atlantidu? [67] => | url = https://procproto.cz/objevy-2/v-bermudskem-trojuhelniku-objevili-obrovske-mrtve-mesto-jde-o-bajnou-atlantidu/ [68] => | datum vydání = 2012-10-28 [69] => | datum přístupu = 2022-06-03 [70] => | jazyk = cs [71] => }} [72] => [73] => === Další zvažované lokality === [74] => [[Soubor: Azorestriple3d.png |náhled|vpravo|250px|[[Batymetrie|Batymetrické]] zobrazení [[Magmatismus|magmaticky]] vzniklé Azorské oceánské plošiny; dnešní [[Azory|Azorské ostrovy]] na zobrazení vyznačeny žlutě. Pohled šikmo z jihozápadu.]] [75] => Mezi další uvažované lokality patří ve Středomoří [[Malta]] (zde na základě rýh u [[Clapham Junction (Malta)|Clapham Junction]]) a [[Kypr]]; v Atlantském oceánu pak například [[Irsko]], ostrovy [[Karibské moře|Karibiku]] nebo [[Azory|Azorské ostrovy]].{{Fakt/dne|20090501062921}} Legendární Atlantida nicméně v moderní době inspirovala jméno pro vulkanickou podmořskou horu jižně od Azorských ostrovů s anglickým názvem Atlantis Seamount{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Marine Regions · Atlantis Seamount (Seamount(s)) [77] => | periodikum = www.marineregions.org [78] => | url = http://www.marineregions.org/gazetteer.php?p=details&id=4609 [79] => | datum přístupu = 2017-07-14 [80] => }} (podmořská hora Atlantis), rusky Гора Атлантис (Gora Atlantis). Také samotný autor báje o Atlantidě se dočkal zvěčnění pojmenováním další podmořské hory sopečného původu jižně od [[Azory|Azor]] - Plato Seamount{{Citace elektronického periodika [81] => | titul = Marine Regions · Plato Seamount (Seamount(s)) [82] => | periodikum = www.marineregions.org [83] => | url = http://www.marineregions.org/gazetteer.php?p=details&id=4611 [84] => | datum přístupu = 2017-07-14 [85] => }} (Platónova podmořská hora). Zvláštní pozornost si zaslouží [[Oko Sahary|Richatská Struktura]] v [[Mauritánie|Mauritánii]], která na rozdíl od ostatních lokalit odpovídá rozměrům města popisovaném [[Platón]]em (Jekaterina Andrejeva: ATLANTIDA hledání ztraceného světa, 33-203-66, str.11),{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.scifiworld.cz/article.php?ArticleID=1345 |datum přístupu=2009-05-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050216170716/http://www.scifiworld.cz/article.php?ArticleID=1345 |datum archivace=2005-02-16 |nedostupné=ano }} GoogleEarth{{Fakt/dne|20090501062921}}. Někteří archeologové se také domnívají, že by se mohl zaniklý kontinent nacházet v Národním parku [[Doñana]] ve Španělsku. [86] => [87] => == Geologické souvislosti == [88] => Podle Platónova vyprávění existovala Atlantida 9000 let před dobou, kdy žil [[Solón]] (asi [[638 př. n. l.|638]] – 555 př. n. l.), tj. přibližně 9600 př. n. l.. Podle vědeckých poznatků se v té době už nezadržitelně blížil konec poslední doby ledové ([[glaciál]]u), blížila se současná doba meziledová ([[interglaciál]]), nicméně kontinentální [[Ledovec|ledovce]] stále vázaly obrovské množství vody ve formě [[led]]u a úrověň [[Hladina moře|hladiny světového oceánu]] byla v době 9600 př. n. l. o 48 metrů níže, než je tomu dnes{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = Monash University: Sahul Time: Explore [90] => | periodikum = sahultime.monash.edu.au [91] => | url = http://sahultime.monash.edu.au/explore.html [92] => | jazyk = en [93] => | datum přístupu = 2017-07-14 [94] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170726113801/http://sahultime.monash.edu.au/explore.html [95] => | datum archivace = 2017-07-26 [96] => | nedostupné = ano [97] => }}. (Pro srovnání, při [[Poslední glaciální maximum|posledním glaciálním maximu]] - vrcholu doby ledové – v období přibližně 22 000 let př. n. l. až 20 000 př. n. l. byla úroveň hladiny o 135 metrů níže než dnes.) [98] => [99] => Pro ilustraci situace 9600 let př. n. l.: Z území dnešní Anglie se dalo suchou nohou přejít na území dnešní Francie a Německa, tato oblast, geology pojmenovaná pracovně jako „Doggerland“,Doggerland -{{Citace periodika [100] => | periodikum = VTM.cz [101] => | titul = Ztracený kus Evropy [102] => | jazyk = cs [103] => | url = http://vtm.e15.cz/clanek/ztraceny-kus-evropy [104] => | datum přístupu = 2017-07-14 [105] => }}{{Citace elektronického periodika [106] => | příjmení = [107] => | jméno = [108] => | titul = Pátrání po zaplaveném světě - Doggerlandu. [109] => | periodikum = National Geographic Česko [110] => | vydavatel = [111] => | url = http://www.national-geographic.cz/clanky/patrani-po-zaplavenem-svete-doggerlandu-exkluzivne-pro-ng.html [112] => | datum vydání = [113] => | datum přístupu = 2017-07-14 [114] => }} byla tehdy souší. Např. prakticky celou Skandinávii, Island, nebo větší část Kanady ještě pokrýval pevninský ledovec. Nad úrovní hladiny byl pevninský most mezi Indií a Srí Lankou, suchou nohou bylo možné přejít ze severozápadního cípu Austrálie na Papuu Novou Guineu, suché spojení bylo i mezi Austrálií a Tasmánií. V oblasti [[Beringův průliv|Beringova průlivu]] existoval v době ledové Beringův most ([[Beringie]]) spojující [[Eurasie|Euroasii]] se [[Severní Amerika|Severní Amerikou]], v době 9600 let př. n. l. se však už pravděpodobně těsně rozpojil vlivem postupujícího tání pevninských ledovců a stoupáním hladiny světového oceánu. Všechny [[kontinent]]y měly větší suchozemskou plochu než dnes, zvláště v mělkých částech [[Kontinentální šelf|kontinentálních šelfů]], analogicky měly větší rozlohu i některé [[ostrov]]y. [115] => [116] => == Kritika == [117] => Většina historiků se shoduje, že Atlantida je pouze Platónova fikce. Důvodem pro to je, že v období 10 000 let př. n. l. je existence takto vyspělých civilizací prakticky vyloučena, neexistují také jiné písemné prameny než Platónovy (o Atlantidě se nezmiňuje [[Hérodotos|Herodotos]] ani žádný jiný řecký autor, i když by jim v té době musela historie Atlantidy být známa). [118] => [119] => Platón nejspíše použil příběh Atlantidy jako demonstrace ideálního státu. Původně měli Atlanťané podle Platóna žít spořádaně a v souladu se zákony bohů. Později ale začali toužit po větším bohatství a moci, ztratili důvěru bohů a [[Zeus]] se nakonec rozhodl celý kontinent zničit mohutným zemětřesením. [120] => [121] => == Umění, literatura a populární kultura == [122] => Legenda o Atlantidě se objevuje v mnoha knihách, filmech, televizních seriálech, hrách a písních. Jedno z posledních vyobrazení Atlantidy v médiích je americký akční fantasy film od DC komiks Aquaman a mezi televizní seriály [[Hvězdná brána: Atlantida]], který navazuje na televizní seriál [[Hvězdná brána (seriál)|Hvězdná brána]]. V něm je Atlantida bájné město mimozemské rasy, zvané [[Antikové]], která byla na Zemi, ale v minulosti Antikové celé město přesunuli do galaxie [[Pegasus]]. [123] => [124] => === Literatura === [125] => [[Soubor:Nemo Aronax Atlantis.jpg|náhled|vpravo|200px|Atlantida v románu [[Dvacet tisíc mil pod mořem]] ]] [126] => * ''Pendragon, 1. díl: Taliesin'', od ''[[Stephen Lawhead|Stephena Lawheada]]''. [127] => * ''The New Atlantis'' ([[Nová Atlantida]]) je [[utopie]] [[Francis Bacon|Francise Bacona]]. [128] => * ''L'Atlantide'' (Atlantida) od [[Pierre Benoit|Pierra Benoita]] se osvobodila od platónské tradice a umisťuje Atlantidu do srdce [[Sahara|Sahary]]. [129] => * V románu ''[[Dvacet tisíc mil pod mořem]]'' [[Jules Verne|Julesa Verna]] najde výprava kapitána Nema ruiny Atlantidy. [130] => * ''Opération Atlantide'' (Operace Atlantida) je název jednoho z příběhů [[Bob Morane|Boba Morana]], které napsal [[Belgie|belgický]] spisovatel [[Henri Vernes]]. [131] => * [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien]] vytvořil fiktivní ostrov [[Númenor]] podle [[mýtus|mýtu]] o Atlantidě. [132] => * ''Atlantis'' je název časopisu a badatelské [[esoterismus|esoterické]] skupiny vytvořené [[Paul Le Cour|Paulem Le Cour]]. [133] => * ''Civilisations englouties'', kniha [[Graham Hancock|Grahama Hancocka]] ([[2002]]). [134] => * ''L'Empreinte des Dieux'' (Stopa bohů) od [[Graham Hancock|Grahama Hancocka]] ([[1996]]). [135] => * ''L'énigme de l'Atlantide'' (Záhada Atlantidy) od [[Edouard Brasey|Edouarda Braseye]] ([[2001]]). [136] => * ''Atlantide'' amerického romanopisce [[Clive Cussler|Clivea Cusslera]] ([[1999]]). [137] => * ''Atlantide, la solution oubliée'' (Atlantida, zapomenuté řešení) [[Jacques Hébert|Jacquesa Héberta]] ([[2003]]) [138] => * V sérii románů ''les Dossiers du futur'' (Záznamy o budoucnosti), egyptský vědeckofantastický spisovatel [[Nabil Farouk]] vypráví o mýtu o Atlantidě v románech číslo 47: ''le Dernier Guerrier'' (Poslední voják), a 89 až 93: ''Volkano'' (Vulkán), prezentuje Atlantidu jako vysoce vyspělou civilizaci ve spojení s Egyptem před 10 000 lety. [139] => * ''Atlantides, les Îles Englouties'' (Atlantida, potopené ostrovy) je soubor novel a románů o Atlantidě. Nacházejí se v něm díla [[Cutliffe Hyne|Cutliffa Hyna]], [[Jules Verne|Julesa Verna]], [[H. Rider Haggard|H. Ridera Haggarda]], [[Jean Carrère|Jeana Carrèra]] a mnoha dalších. [140] => * Český básník [[Otokar Fischer]] napsal báseň ''Atlantis''.{{Wikizdroje|dílo=Atlantis}} [141] => * [[Vítězslav Nezval]] napsal [[drama]] ''Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou'', které se odehrává v bájné Atlantidě. Autor v něm použil „antického [[hexametr]]u k patetickému varování před zkázou civilizace atomovou válkou".[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1085 '''Vítězslav Nezval''' ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)] Hra byla publikována v roce 1956 a v témže roce měla i premiéru. V roce 1978 podle této dramatické básně natočil režisér [[Antonín Dvořák (scénograf)|Antonín Dvořák]][https://www.csfd.cz/tvurce/26979-antonin-dvorak/ '''Antonín Dvořák''' v Česko-Slovenské filmové databázi] televizní film stejného názvu.[https://www.csfd.cz/film/316553-dnes-jeste-zapada-slunce-nad-atlantidou/komentare/ '''Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou''' v Česko-Slovenské filmové databázi] [142] => * Český spisovatel [[Alexej Pludek]] napsal v roce 1981 román o posledním období Atlantidy Nepřítel z Atlantidy jako součást volné trilogie o starověkých civilizacích Faraonův písař (1966), Rádce velkých rádžů (1975) a Nepřítel z Atlantidy.{{Citace elektronického periodika [143] => | příjmení = Databazeknih.cz [144] => | titul = Nepřítel z Atlantidy - Alexej Pludek {{!}} Databáze knih [145] => | periodikum = www.databazeknih.cz [146] => | url = https://www.databazeknih.cz/knihy/nepritel-z-atlantidy-61037 [147] => | datum přístupu = 2022-04-22 [148] => }} [149] => [150] => === Filmová a televizní tvorba === [151] => * [[Atlantida: Tajemná říše]] [152] => * Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (televizní inscenace [[ČST]], 1978) [153] => * [[Hvězdná brána: Atlantida]] [154] => * [[Aquaman]] [155] => [156] => [157] => == Odkazy == [158] => === Reference === [159] => [160] => [161] => === Související články === [162] => [163] => * [[Doggerland]] [164] => * [[Beringie]] [165] => * [[Sahul]] [166] => * [[Sundaland]] [167] => * [[Doba ledová]] [168] => * [[Batymetrie]] [169] => * [[Vulkanismus]] [170] => * [[Zemětřesení]] [171] => * [[Tsunami]] [172] => * [[Atlantologie]] [173] => * [[Lemurie]] [174] => * [[Mu (ztracený kontinent)]] [175] => * [[Hvězdná brána: Atlantida]] [176] => [177] => === Externí odkazy === [178] => * {{Commonscat|Atlantis}} [179] => * {{Wikislovník|heslo=Atlantida}} [180] => * [http://www.fysis.cz/hnauky/Atlantis.htm Úryvky z Platónových dialogů o Atlantidě] [181] => {{Autoritní data}} [182] => [183] => [[Kategorie:Mytické ostrovy]] [184] => [[Kategorie:Záhady]] [185] => [[Kategorie:Zatopená sídla]] [186] => [[Kategorie:Fiktivní kontinenty]] [187] => [[Kategorie:Platón]] [] => )
good wiki

Atlantida

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Solón','Platón','Azory','Hvězdná brána: Atlantida','Egypt','Irsko','Atlantský oceán','Středomoří','Atlás (král)','Beringie','Graham Hancock','Jules Verne'

Azory

Azory jsou portugalský autonomní region nacházejícící se v Atlantském oceánu.

Beringie

Egypt

Irsko

Platón

Solón

Středomoří