Array ( [0] => 14769168 [id] => 14769168 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Auerspergové [uri] => Auerspergové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Auerspergové je původem šlechtický rod, který působil ve středověkém Švýcarsku a později se rozšířil i do dalších částí Evropy, včetně Českých zemí. První zmínka o rodině pochází z 12. století, kdy se v historických pramenech objevují jako majitelé panství Auersperg. Po několika generacích se rodina rozdělila na několik větví, které sídlily v různých částech Evropy. V Českých zemích se Auerspergové usídlili na Moravě a věnovali se především správě svých rozsáhlých majetků. Patřili k významným a bohatým šlechtickým rodinám, které se účastnily politického života a zastávaly významné funkce na dvoře. Rod vynikal také podporou umění a kultury, vybudovali řadu zámků a paláců, které jsou dnes kulturními památkami. Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil František Antonín Auersperg, který byl vojenským velitelem a politikem. Zasáhl do válečných konfliktů, které se odehrávaly na území Českých zemí, a prosazoval územní a politické zájmy svého rodu. Auersperse je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů v Českých zemích, jejichž historie sahá až do středověku. Jejich rodový erb s lvy patří k známým symbolům české heraldiky. Své postavení si rod Auersperg udržel až do moderní doby, kdy ztratil svůj význam ve společnosti. [oai] => Auerspergové je původem šlechtický rod, který působil ve středověkém Švýcarsku a později se rozšířil i do dalších částí Evropy, včetně Českých zemí. První zmínka o rodině pochází z 12. století, kdy se v historických pramenech objevují jako majitelé panství Auersperg. Po několika generacích se rodina rozdělila na několik větví, které sídlily v různých částech Evropy. V Českých zemích se Auerspergové usídlili na Moravě a věnovali se především správě svých rozsáhlých majetků. Patřili k významným a bohatým šlechtickým rodinám, které se účastnily politického života a zastávaly významné funkce na dvoře. Rod vynikal také podporou umění a kultury, vybudovali řadu zámků a paláců, které jsou dnes kulturními památkami. Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil František Antonín Auersperg, který byl vojenským velitelem a politikem. Zasáhl do válečných konfliktů, které se odehrávaly na území Českých zemí, a prosazoval územní a politické zájmy svého rodu. Auersperse je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů v Českých zemích, jejichž historie sahá až do středověku. Jejich rodový erb s lvy patří k známým symbolům české heraldiky. Své postavení si rod Auersperg udržel až do moderní doby, kdy ztratil svůj význam ve společnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = [[Soubor:Princely Hat.svg|50px]]
Auerspergové (Turjačanové)
''Auersperg (Turjaški)'' [2] => | znak = Coat of arms of Auersperg.svg [3] => | velikost znaku = 100px [4] => | popisek = Erb rodu Auerspergů [5] => | země = {{vlajka|Rakouské arcivévodství}} [[Rakouské arcivévodství|Rakousko]]
{{Vlajka a název|Kraňské vévodství}}
{{Vlajka a název|Korutanské vévodství}}
{{Vlajka a název|České království}}
atd. [6] => | mateřská dynastie = Auerspergové [7] => | tituly = [8] => * PANKRÁCOVA LINIE: [9] => * [[Soubor:Baro.jpg|25px|Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán]] 1531/1550 [[panský stav|svobodný pán]] (Říše) [10] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] 1630 [[hrabě]] (Říše) s predikátem Urozený (''Wohlgeboren'') [11] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] 1641 [[hrabě]] z Gottschee (koupě hrabství v Kraňsku) [12] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1653 [[kníže]] (Říše, titul dědičný pro prvorozeného syna) s predikátem Vysoce urozený (''Hochgeboren'') [13] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] 1653 [[hrabě]] a fojt z Wels [14] => * [[Soubor:Ducal Hat.svg|25px|Hodnostní klobouk panujících vévodů]] 1654 [[vévoda]] z [[Ziębice|Münsterbergu]] (s [[Ząbkowice Śląskie|Frankensteinem]] ve Slezsku), v roce 1791 však prodáno Prusku [15] => * 1664 okněžněný hrabě z Thengenu (v roce 1811 prodáno Bádensku) [16] => * [[Soubor:Ducal Hat.svg|25px|Hodnostní klobouk panujících vévodů]] 1791 [[vévoda]] z Gottschee [17] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1791 [[kníže]] (Říše) titul s predikátem Vysoce urozený (''Hochgeboren'') pro všechny členy rodu [18] => * 1825 predikát [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] ''(Durchlaucht)'' pro hlavu rodu [19] => * 1847 rakouské potvrzení predikátu [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] ''(Durchlaucht)'' pro hlavu rodu [20] => * 1869 predikát [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] ''(Durchlaucht)'' pro všechny členy rodu [21] => ---- [22] => * POZNÁMKY: [23] => * 1653 velký palatinát [24] => * 1663 zisk říšského panství Thengen a lantkrabství Nellenburg (ve Švábsku) [25] => * 1665 zisk hrabství Mitterburg (Pazzin v Istrii) [26] => * 1667 zisk města Gottschee (v Korutanech) [27] => * 1861 dědičný člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské Říšské rady]] [28] => ---- [29] => * VOLLARTOVA LINIE: [30] => * [[Soubor:Baro.jpg|25px|Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán]] 1573 [[panský stav|svobodný pán]] (Rakousko) [31] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] 1673 [[hrabě]] (Říše) [32] => | zakladatel = Pankrác z Auerspergu [33] => | mýtický zakladatel = [34] => | rok založení = [[1220]] (rod poprvé zmíněn) [35] => | konec vlády = dosud [36] => | meč = [37] => | přeslice = [38] => | poslední vládce = [39] => | současná hlava = [40] => | větve rodu = [41] => * Pankrácova linie: [42] => ** starší (všechny tři odnože zůstaly v hraběcím stavu) [43] => *** Auersperg [44] => *** Kirchberg [45] => *** Mokritz [46] => ** mladší [47] => *** knížecí (žije dodnes) [48] => **** starší linie – [[Vlašim (zámek)|vlašimská]] (majorát Goldegg a Vlašim) [49] => **** mladší linie – [[Žleby (zámek)|žlebská]] [50] => *** hraběcí († 1926) [51] => * Vollartova linie: [52] => ** Peilenstein a Sankt Leonhard am Forst [53] => ** Purgstall a Rottenhaus (pododnož Neuschloß Purgstall vlastnila v Čechách Valdov a Hřebeny; † 1857) [54] => ** Mainburg a Waase [55] => }} [56] => '''Auerspergové''', někdy také ''Aueršperkové'' ([[Slovinština|slovinsky]] také ''Turjačani'' či ''Turjaški'') je jméno [[rakousko|rakouského]] hraběcího a knížecího rodu. [[První písemná zmínka|První historická zmínka]] o rodu Auerspergů pochází z roku [[1220]]. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku Ursperg u [[Mindelheim]]u ve [[Švábsko|Švábsku]] ([[Bavorsko]]), odkud se v [[11. století]] prý odstěhoval do [[Vindická marka|Dolního Kraňska]] (nyní na území [[Slovinsko|Slovinska]]), kde jižně od [[Lublaň|Lublaně]] založil [[Auersperg (hrad)|hrad Auersperg]] (slovinsky ''Turjak''). [57] => [58] => == Historie == [59] => [[Soubor:Auersperg-St-Wappen.png|náhled|vlevo|upright=0.5|Středověký znak Auerspergů]] [60] => V [[15. století]] založili bratři Pankrác a Volkard dvě hlavní rodové větve. Ty se postupem času rozrostly natolik, že na počátku 19. století existovaly dvě linie [[kníže]]cí a deset dalších linií [[hrabě]]cích. Hrabata z Auerspergu sídlila a působila převážně v [[Rakousko|Rakousku]] a [[Kraňsko|Kraňsku]] a do českých dějin se (až na jednu podstatnou výjimku) nijak nezapsala. Auerspergové patřili mezi nejvýznamnější a nejzámožnější šlechtické rody [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Jejich majetky se nacházely na území dnešního [[Česko|Česka]], [[Rakousko|Rakouska]], [[Itálie]], [[Německo|Německa]], [[Polsko|Polska]], [[Maďarsko|Maďarska]], [[Slovinsko|Slovinska]] a [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Patřili a dodnes patří k nejrozvětvenějším šlechtickým rodům. [61] => [62] => == Knížata z Auerspergu == [63] => {{Infobox - zaniklý stát [64] => | název = Auersperské knížectví [65] => | originální název = Fürstentum Auersperg [66] => | rok vzniku = [[1664]] [67] => | rok zániku = [[1806]] [68] => | před 1 = Přední Rakousy [69] => | před 1 vlajka = Flag of Austria.svg [70] => | po 1 = Bádenské velkovévodství [71] => | po 1 vlajka = Flagge Großherzogtum Baden (1891–1918).svg [72] => | po 2 = Rakouské císařství [73] => | po 2 vlajka = Flag of the Habsburg Monarchy.svg [74] => | znak = Auersperg-Fuersten-Wappen.png [75] => | článek o znaku = [76] => | velikost znaku = 125px [77] => | mapa = [78] => | velikost mapy = 290px [79] => | mapa poznámka = [80] => | hlavní město = [[Auersperg (hrad)|Auersperg]] [81] => | jazyky = [[Alemanština|alemanská němčina]] [82] => | národnostní složení = [83] => | náboženství = [84] => | státní zřízení = [[monarchie]] [85] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Svatá říše římská}} [86] => | měna = [87] => | vznik = [88] => | zánik = [89] => }} [90] => Z Pankrácovy rodové větve vzešla nejvýznamnější rodová linie, povýšená v roce [[1653]] do [[kníže]]cího stavu. V [[18. století]] se usadila v Čechách a ve stejné době se rozdělila na starší linii ([[Vlašim (zámek)|vlašimskou]]) a mladší ([[Žleby (zámek)|žlebskou]]). Jejich příslušníci v Čechách setrvali až do roku [[1945]], respektive [[1942]]. Na konci [[19. století]] se i tyto dvě knížecí linie začaly členit do dalších podlinií, jejich statky se ale nacházely převážně v [[Rakousko|Rakousku]]. [91] => [92] => [[Soubor:Vlašim zámek budova 3.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Vlašim (zámek)|Zámek Vlašim]] – hlavní sídlo starší knížecí linie v Čechách]] [93] => [[Soubor:Aueršperský_palác_6.JPG|náhled|vlevo|upright|[[Aueršperský palác|Auersperský palác]] v Praze]] [94] => * [[Johann Weikhard von Auersperg|Jan Weikhard, 1. kníže z Auerspergu]] ([[1615]]–[[1677]]) – císařský ministr, v roce [[1653]] získal od [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] [[kníže]]cí titul. S [[Země Koruny české|českými zeměmi]] do jisté míry souvisí, protože v roce [[1654]] mu [[Ferdinand IV. Habsburský|Ferdinand IV.]] z titulu [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] věnoval odumřelé [[slezsko|slezské]] léno [[Minsterberské knížectví|Minsterberk]] (polsky ''[[Ziębice]]'') a povýšil je na [[vévodství]]. Jan Weikhard se tak stal nejen prvním knížetem z Auerspergu, ale také vévodou z Münsterbergu (německy ''Herzog von Münsterberg''). Politický vliv si udržel i v prvních letech vlády [[císař]]e [[Leopold I.|Leopolda I.]]. Měl se však dopustit velezrady při jednáních s [[Francouzské království|Francií]], za což byl v roce [[1669]] zbaven všech funkcí a od vídeňského dvora doživotně vykázán. [95] => * Jan Ferdinand, 2. kníže z Auerspergu ([[1655]]–[[1705]]) – se svojí ženou, Annou Marií z Auerspergu, rozenou [[Herbersteinové|z Herbersteinu]] měl jednu dceru. Pokračovatelem rodu a dalším knížetem se stal jeho bratr František Karel. [96] => * František Karel, 3. kníže z Auerspergu ([[1660]]–[[1713]]) – jeho manželkou byla kněžna Marie Terezie z Auerspergu, rozená z Rappachu ([[1660]]–[[1741]]), která se jako vdova mimořádně uplatnila u vídeňského dvora. V roce [[1714]] se stala [[nejvyšší hofmistr]]yní vládnoucí císařovny [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská|Alžběty Kristýny]] a v této vlivné funkci setrvala až do roku [[1740]]. Úspěšnou kariéru u dvora měl i její syn Jindřich Josef. [97] => * [[Jindřich Josef Auersperg|Jindřich Josef, 4. kníže z Auerspergu]] ([[1697]]–[[1783]]) – byl skutečným prvním Auerspergem v [[České království|Čechách]]. Oženil se s Marií Dominikou z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejna]] ([[1698]]–[[1724]]), majitelkou panství [[Červený hrádek (zámek, Jirkov)|Červený hrádek]], [[Údlice]] a [[Černá Hora (okres Blansko)|Černá Hora]]. Tato panství po její smrti zdědil. Od roku [[1735]] zastával téměř nepřetržitě vysoké dvorské funkce. Byl postupně v letech [[1735]]–[[1740]] [[nejvyšší maršálek|nejvyšším maršálkem]], [[1745]]–[[1765]] [[nejvyšší štolba|nejvyšším štolbou]] a [[1770]]–[[1775]] [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšším komorníkem]] [[císař]]ů [[Karel VI.|Karla VI.]], [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána Lotrinského]] a [[Josef II.|Josefa II.]] [98] => [99] => === Starší knížecí linie ([[Vlašim (zámek)|Vlašim]]) === [100] => [[Soubor:Pohrebni kaple Auerspergu, Vlasim (2).JPG|vlevo|náhled|upright|[[Hrobka Auerspergů (Vlašim)|Pohřební kaple Auerspergů]] ve [[Vlašim]]i]] [101] => * Karel Josef, 5. kníže z Auerspergu ([[1720]]–[[1800]]) – starší syn knížete Jindřicha Josefa, oženil se s dědičkou [[Vlašim (zámek)|vlašimského panství]], Marií Josefou z [[Trautsonové|Trautsonu]] ([[1724]]–[[1792]]). Jejich sídlem se stal [[Vlašim (zámek)|zámek ve Vlašimi]], který byl upraven a jeho okolí přeměněno na [[anglický park|romantický, přírodně krajinářský park]]. [102] => * [[Vilém I. Karel z Auerspergu|Vilém Karel, 6. kníže z Auerspergu]] (1749–1822) – v roce [[1776]] se na zámku v [[Doksy|Doksech]] oženil s Leopoldinou Františkou z [[Valdštejnové|Valdštejna]]. [103] => * [[Karel Vilém II. z Auerspergu|Karel II. Vilém, 7. kníže z Auerspergu]] (1782–1827) – byl dvakrát ženatý, vládnoucím knížetem byl pouhých pět let, zemřel ve [[Vlašim]]i. [104] => * [[Karel Vilém Auersperg|Karel (Carlos), 8. kníže z Auerspergu]] ([[1814]]–[[1890]]) – významný politik, poslanec českého sněmu. V roce [[1848]] se stal členem liberální německé strany, která se stavěla proti snahám slovanských národů v monarchii o emancipaci. V letech [[1868]]–[[1869]] byl ministerským předsedou [[Předlitavsko|Předlitavska]]. Zámecký park ve Vlašimi obohatil o tři architektonicky výrazné [[novogotika|novogotické]] vstupní brány. Od knížete [[Clary-Aldringenové|Clary-Aldringena]] koupil v Praze na [[Valdštejnské náměstí|Valdštejnském náměstí]] palác, známý dnes jako [[Aueršperský palác|Aueršperský]]. Mnohem lepší jméno si v české historii získala jeho žena, kněžna [[Ernestina z Auerspergu]], rozená [[Festetics de Tolna]] ([[1831]]–[[1901]]). Byla štědrou mecenáškou a čestnou předsedkyní Spolku paní a dívek sv. Anny, který začal v [[Praha|Praze]] v roce [[1871]] provozovat ústav pro slabomyslné, tehdy nazývaný Ústav idiotů. V roce [[1898]] bylo na její počest toto zařízení, mimochodem první svého druhu v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], přejmenováno na [[Ernestinum (Praha)|Ernestinum]]. [105] => * [[Adolf Auersperg|Adolf Daniel kníže z Auerspergu]] ([[1821]]–[[1885]]) – mladší bratr knížete Carlose, i on se aktivně zapojil do politického života, v letech [[1871]] až [[1879]] byl, jako před ním jeho bratr, [[Seznam ministerských předsedů Předlitavska|ministerským předsedou]] [[Předlitavsko|Předlitavska]]. Byl dvakrát ženatý a jeho nejstarší syn se stal pokračovatelem rodu. [106] => * [[Karl Maria Alexander von Auersperg|Karel Alexandr, 9. kníže z Auerspergu]] ([[1859]]–[[1927]]) – v roce [[1885]] se ve [[Vídeň|Vídni]] se oženil s hraběnkou Eleonorou Breunner-Enckevoirthovou ([[1864]]–[[1920]]). Jejich potomci se stali zakladateli dalších knížecích podlinií, dodnes žijících především v [[Rakousko|Rakousku]], [[Uruguay]]i a [[Argentina|Argentině]]. Nejstarším synem byl kníže Adolf z Auerspergu ([[1886]]–[[1923]]), který se oženil s Gabrielou [[Clam-Gallasové|z Clam-Gallasu]], dědičkou zámku [[Lemberk]]. Jejich nejstarším synem byl Karel Adolf. [107] => * Karel Adolf, 10. kníže z Auerspergu ([[1915]]–[[2006]]) – vnuk 9. knížete Karla Alexandra, do roku [[1945]] majitel zámku [[Vlašim (zámek)|Vlašim]]. [108] => [109] => === Mladší knížecí linie (Žleby) === [110] => [[Soubor:Zámek Žleby*.JPG|náhled|[[Žleby (zámek)|Zámek Žleby]]]] [111] => [[Soubor:Zámek Slatiňany od jihu.jpg|náhled|Zámek ve Slatiňanech]] [112] => [113] => * [[Jan Adam Auersperg|Jan Adam kníže z Auerspergu]] ([[1721]]–[[1795]]) – mladší syn 4. knížete Jindřicha Josefa, zakladatel mladší knížecí linie. Sňatkem s Kateřinou [[Schönfeldové|ze Schönfeldu]] získal značné majetky v Čechách, jmenovitě [[Žleby (zámek)|Žleby]], [[Slatiňany]], [[Nasavrky]] a [[Tupadly (zámek)|Tupadly]]. Po matce zdědil Červený hrádek, který později prodal. Jeho druhou manželkou byla Marie Vilemína [[Neippergové|z Neippergu]] ([[1738]]–[[1773]]), dcera císařského [[maršál|polního maršála]] hraběte Viléma [[Neippergové|z Neippergu]], která proslula především rolí milenky císaře [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána Lotrinského]], manžela [[Marie Terezie]]. V roce [[1777]] koupil ve [[Vídeň|Vídni]] [[Aueršperský palác (Vídeň)|palác]], dodnes známý jako Auersperský. Z prvního manželství měl několik předčasně zemřelých dětí, jeho majetky proto zdědil synovec Karel - syn 5. knížete Karla Josefa. [114] => * [[Karel z Auerspergu|Karel kníže z Auerspergu]] ([[1750]]–[[1822]]) – zastával významné funkce u císařského dvora, kromě panství Jana Adama zdědil i rozsáhlé statky po vymřelých knížatech z [[Trautsonové|Trautsonu]]. Od roku [[1776]] byl ženatý s Marií Josefou [[Lobkovicové|z Lobkovic]] ale jejich manželství zůstalo bezdětné. Rodový majetek odkázal svému synovci Vincenci Nepomukovi. Ten však záhy zemřel a dědictví přešlo na jeho syna Vincence Karla. [115] => * [[Vincenc Karel Auersperg|Vincenc Karel kníže z Auerspergu]] ([[1812]]–[[1867]]) – v mládí byl výrazně ovlivněn díly [[anglická literatura|anglické]] [[romantismus|romantické literatury]], především historickými romány [[Walter Scott|Waltera Scotta]] a návštěnou Britských ostrovů v roce 1837. Jeho zaujetí [[rytíř]]stvím a kulturou [[středověk]]u vedlo k radikální [[novogotika|novogotické]] přestavbě [[Žleby (zámek)|zámku Žleby]], kde shromáždil mimořádnou sbírku zbraní a dalších vysoce hodnotných uměleckých předmětů. V podobném duchu upravil i [[Slatiňany (zámek)|zámek Slatiňany]]. Byl ženatý s [[Vilemína Josefina z Auerspergu|Vilemínou]] z [[Colloredové|Colloredo-Mansfeldu]] ([[1826]]–[[1898]]). Dědicem většiny rodového majetku se stal jejich nejstarší syn [[František Josef z Auerspergu|František Josef]]. Nemalou část, například [[Zelená Hora (zámek)|Zelenou Horu]] či Weithwörth u [[Salcburk|Salcburku]], však získali dva mladší synové, jejichž potomci dnes žijí především v [[Rakousko|Rakousku]]. [116] => * [[František Josef z Auerspergu|František Josef kníže z Auerspergu]] ([[1856]]–[[1938]]) – proslul jako vynikající hospodář a milovník dostihových koní. Ve [[Slatiňany|Slatiňanech]] nechal vybudovat [[Hřebčín Slatiňany|hřebčín a stáje]], patřící k nejmodernějším v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]]. Nechal upravit a modernizovat i slatiňanský [[Slatiňany (zámek)|zámek]], často využívaný k rodinným pobytům. Při jednom z nich, v roce [[1938]], zemřel. [117] => * Ferdinand kníže z Auerspergu ([[1887]]–[[1942]]) – syn knížete [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]], zemřel neženatý a bezdětný, rodový majetek včetně zámků [[Žleby (zámek)|Žleby]] a [[Slatiňany (zámek)|Slatiňany]] získala jeho starší sestra Marie, provdaná za Karla z [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffu]] a jejich syn Josef Karel. [118] => [119] => == Hrabata z Auerspergu == [120] => * [[František Xaver z Auerspergu]] (1749–1808), nejmladší syn knížete Jindřicha Josefa, c. k. polní podmaršál [121] => * [[Josef Karel z Auerspergu|Josef Karel z Auerspergu]] (1767–1829) – pocházel z hraběcí linie, která v Čechách od konce 18. století vlastnila panství a zámek Hřebeny, nazývané také [[Hartenberg]]. Aktivně se účastnil kulturního a vědeckého života v [[České království|Českém království]]. Počítal se mezi [[Osvícenství|osvícence]], [[Svobodné zednářství|svobodné zednáře]] a zemské patrioty. Sepsal několik historických prací (např. o českém právu) a překládal české autory do němčiny (např. [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]]). Stýkal se s významnými učenci své doby, například s [[Josef Dobrovský|Josefem Dobrovským]], [[Kašpar Šternberk|Kašparem ze Šternberka]] a [[Johann Wolfgang von Goethe|Johannem Wolfgangem von Goethe]]. Posledně jmenovaného několikrát hostil na svém zámku [[Hartenberg]]. Spolu s dalšími osvícenými šlechtici inicioval založení [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]] v [[Brno|Brně]],{{Citace monografie| příjmení = Halada| jméno = Jan| odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti) | vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Auerspergové| strany = 11–13| isbn = 80-901020-3-4}} kterému věnoval četné sbírky. [122] => * [[Karl Auersperg|Karel z Auerspergu]] (1843–1926), c. k. generál jezdectva [123] => * [[Františka Auerspergová|Františka z Auerspergu, roz. z Henneberg-Spiegelu]] (1814–1901) – vlastnila panství Hartenberg po úmrtí svého manžela Jáchyma Josefa (1795–1857) v letech 1857 až do své smrti v roce 1901, kdy statky přešly na rod [[Kopalové|Kopalů]]. [124] => [125] => == Erb == [126] => [[Soubor:Auersperg Fürstlich Auerspergisches Wappen.jpg|náhled|upright|Knížecí erb]] [127] => Knížecí znak má šest polí oproti hraběcím čtyřem, uprostřed se nachází ještě stříbrný štítek s červeným lvem. Z heraldických zvířat jsou zde vyobrazeni orel, lev, lvice a tur. [128] => [129] => == Příbuzenstvo == [130] => Skrze sňatky byli spřízněni s [[Kinští|Kinskými]], [[Lobkovicové|Lobkovici]], [[Colloredové|Colloredo-Mansfeldy]], [[Valdštejnové|Valdštejny]], [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasy]], [[Hennové von Henneberg-Spiegel|Henny]], [[Kopalové|Kopaly]], Strassoldo-Grafenbergy a mnohými dalšími rody.{{Citace elektronické monografie [131] => | příjmení = Marešová [132] => | jméno = Marie [133] => | titul = Prameny hospodářské provenience z fondů Rodinný archiv Auerspergů, Hřebeny a Ústřední správa Auerspergů, Hřebeny a možnosti jejich využití pro dějiny žen [134] => | url = http://www.soaplzen.cz/sites/default/files/rocenky/2008.pdf [135] => | vydavatel = Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni 2008 [136] => | datum vydání = [137] => | strany = 85–92 [138] => }} [139] => [140] => == Odkazy == [141] => === Reference === [142] => [143] => [144] => === Literatura === [145] => * {{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8}} [146] => * {{Citace monografie [147] => | příjmení = Preinfalk [148] => | jméno = Miha [149] => | titul = Auersperg. Geschichte einer europäischen Familie [150] => | editoři = Ernst Bruckmüller [151] => | překladatelé = Irena Bruckmüller-Vilfan [152] => | vydavatel = Stocker [153] => | místo = Graz [154] => | rok = 2006 [155] => | počet stran = 688 [156] => | isbn = 978-3-7020-1140-6 [157] => | isbn2 = 3-7020-1140-4 [158] => | poznámka = [http://edoc-storage.obvsg.at/ce-ag/bvb/0005/004/08/BV022293268_AC05722947_n0001in.1xxxxxxxxx.pdf Obsah dostupný online] [159] => | jazyk = ger [160] => }} [161] => [162] => === Související články === [163] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [164] => [165] => === Externí odkazy === [166] => * {{Commonscat}} [167] => [168] => {{Autoritní data}} [169] => {{Portály|Česko|Lidé|Rakousko|Slezsko}} [170] => [171] => [[Kategorie:Auerspergové| ]] [172] => [[Kategorie:Mediatizované rody]] [173] => [[Kategorie:Hartenberg]] [] => )
good wiki

Auerspergové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vlašim (zámek)','kníže','hrabě','Rakousko','Žleby (zámek)','Soubor:Horona_hr.png','Jasnost (predikát)','Slatiňany (zámek)','František Josef z Auerspergu','vévoda','Neippergové','1660'

1660

Rok 1660 je vážným rokem v dějinách Čech.

Hrabě

Hrabě je titul udělovaný panovníkem šlechtici za jeho zásluhy.

Kníže

Neippergové

Rakousko

Vévoda

Vévoda je česká rocková skupina, která vznikla v roce 2000 v Praze.