Array ( [0] => 15523083 [id] => 15523083 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Běs [uri] => Běs [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Běs je mytologická bytost z českého folklóru, která je obecně považována za zlého ducha. Běs je popisován jako hnědý, ošklivý a nebezpečný tvor s mohutným tělem a rohy na hlavě. Je považován za bytost, která přináší neštěstí, nemoci a smrt. Běs často bývá spojen s temnotou, lesy a opuštěnými místy. V českém folklóru je běs často zobrazován jako démon nebo démonický jezdec na koni. Podle pověstí si běs vybírá své oběti mezi lidmi, často mladými ženami nebo dětmi. Považuje se za zlomyslného a nevyzpytatelného tvora, který se rád vysmívá lidskému utrpení. Existuje několik způsobů, jak se chránit před běsem. Lidé nosí amulety, které mají za úkol odvrátit jeho zlé síly. Další způsob je postavit kříže na cestě, kterou pravidelně používá, nebo při tanci nebo hudbě, které mají být údajně oblíbenými aktivitami běsa, přehodit přes něj provaz. O běsech se mluví v mnoha pohádkách, legendách a pověstech po celé České republice. Běsy jsou také častým motivem v literatuře, divadle a uměleckých dílech. I když je představa běsa dnes považována za pouhý folklór, stále žije v českém kulturním povědomí. [oai] => Běs je mytologická bytost z českého folklóru, která je obecně považována za zlého ducha. Běs je popisován jako hnědý, ošklivý a nebezpečný tvor s mohutným tělem a rohy na hlavě. Je považován za bytost, která přináší neštěstí, nemoci a smrt. Běs často bývá spojen s temnotou, lesy a opuštěnými místy. V českém folklóru je běs často zobrazován jako démon nebo démonický jezdec na koni. Podle pověstí si běs vybírá své oběti mezi lidmi, často mladými ženami nebo dětmi. Považuje se za zlomyslného a nevyzpytatelného tvora, který se rád vysmívá lidskému utrpení. Existuje několik způsobů, jak se chránit před běsem. Lidé nosí amulety, které mají za úkol odvrátit jeho zlé síly. Další způsob je postavit kříže na cestě, kterou pravidelně používá, nebo při tanci nebo hudbě, které mají být údajně oblíbenými aktivitami běsa, přehodit přes něj provaz. O běsech se mluví v mnoha pohádkách, legendách a pověstech po celé České republice. Běsy jsou také častým motivem v literatuře, divadle a uměleckých dílech. I když je představa běsa dnes považována za pouhý folklór, stále žije v českém kulturním povědomí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Сказка о попе рисунок Пушкина crop.jpg|náhled|Kresba běsa v Puškinově rukopisu ''O popovi a jeho dělníku Baldovi'', 1831 ]] [1] => [2] => '''Běs''' je slovo používané po [[Christianizace|christianizaci]] [[Slované|Slovanů]] pro různé démony a božstva, křesťany vnímané výrazně negativně. Původně nemuselo mít označení záporný charakter.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Profantová [4] => | jméno = Naďa [5] => | odkaz na autora = Naďa Profantová [6] => | příjmení2 = Profant [7] => | jméno2 = Martin [8] => | odkaz na autora2 = Martin profant [9] => | titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů [10] => | vydavatel = Libri [11] => | místo = Praha [12] => | rok = 47 [13] => | strany = 229 [14] => | isbn = 80-7277-219-8 [15] => }} Významově mu odpovídá [[Staroslověnština|staroslověnské]] ''divŭ'' „démon“, odvozené z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*deiwós'' „bůh“.{{Citace monografie [16] => | příjmení = West [17] => | jméno = M. L. [18] => | titul = Indo-European Poetry and Myth [19] => | url = https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west [20] => | vydavatel = Oxford University Press [21] => | místo = New York [22] => | rok = 2007 [23] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/n134 120] [24] => | isbn = 978-0-19-928075-9 [25] => }} Slovo běs může mít souvislost s [[Litevština|litevským]] ''baisus'' „strašný“,{{Citace monografie [26] => | příjmení = Váňa [27] => | jméno = Zdeněk [28] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [29] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [30] => | vydavatel = Panorama [31] => | místo = Praha [32] => | rok = 1990 [33] => | strany = 105 [34] => | isbn = 80-7038-187-6 [35] => }} [[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]] je považoval za náhradu za [[tabu]]izované ''sěbъ'' příbuzné [[Chetitština|chetitskému]] ''sepa, zipa'' „démon“.{{Citace monografie [36] => | příjmení = Stejskal [37] => | jméno = Martin [38] => | odkaz na autora = Martin Stejskal [39] => | titul = Labyrintem tajemna [40] => | vydavatel = Paseka [41] => | místo = Praha [42] => | rok = 1991 [43] => | strany = 28 [44] => | isbn = 80-85192-08-X [45] => }} [46] => [47] => V písemných pramenech jsou běsové často zmiňováni v souvislosti s [[Magie|magií]], především pak s [[věštění]]m, vizemi a extází. V [[Pověst dávných let|Pověsti dávných let]] jsou ztotožněni s [[Nav|návi]] – zemřelými: [48] => [49] => {{Citát|Nocí býval slyšet hřmot, nářek po ulici, běsi jako lidé uhánějíce; ... když někdo vyšel z domu, aby se podíval, ihned poraněn býval od běsu neviditelně ranou (holí) a díky tomu umřel, proto se nikdo neosmělil a nevycházel z domu. Potom se běsi začali zjevovati ve dne na koních, ale nebylo jich samých viděti, ale koní jich bylo vidět jen kopyta; a takto ranívali tidi [[Polock]]é i jeho okolí. A protože si lidé vyprávěli, že to mrtví umrlci (nav'i) zabíjejí obyvatele Polocku.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Profantová [51] => | jméno = Naďa [52] => | odkaz na autora = Naďa Profantová [53] => | příjmení2 = Profant [54] => | jméno2 = Martin [55] => | odkaz na autora2 = Martin profant [56] => | titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů [57] => | vydavatel = Libri [58] => | místo = Praha [59] => | rok = 48 [60] => | strany = 229 [61] => | isbn = 80-7277-219-8 [62] => }}}} [63] => [64] => Běs je také zmiňován v [[Slovo o pluku Igorově|Slovu o pluku Igorově]] z konce 12. století kde se o [[Polovci|Polovcích]] uvádí: „''...děti Běsovy křikem pole přehradili.''“ [[Karel Jaromír Erben]] vykládal Běsa jako božstvo totožné s [[Polabští Slované|polabským]] [[Černoboh]]em a božstvo zmiňované v [[Knýtlinga saga|Knýtlingasáze]] jako [[Pizamar]] vykládal jako Běsomar – slunečního protivníka Černoboha a totožného s [[Bělbog|Bělbohem]].{{Citace sborníku [65] => | příjmení = Erben [66] => | jméno = Karel Jaromír [67] => | autor = Karel Jaromír Erben [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Bájeslovná hesla z Riegrova slovníku naučného [70] => | odkaz na titul = Riegrův slovník naučný [71] => | příjmení sestavitele = Erben [72] => | jméno sestavitele = Karel Jaromír [73] => | sestavitel = Karel Jaromír Erben [74] => | sborník = Slovanské bájesloví [75] => | odkaz na sborník = [76] => | vydavatel = Etnologický ústav AV ČR [77] => | odkaz na vydavatele = [78] => | místo = Praha [79] => | rok vydání = 2009 [80] => | isbn = 978-80-87112-25-0 [81] => | url = [82] => | kapitola = [83] => | strany = 86 [84] => | jazyk = [85] => }} [86] => [87] => Později běsové čím dál tím víc splývali s křesťanskými [[Ďábel|ďábly]]. Věřilo se například že běs může posednout člověka, od toho je odvozeno slovo „zběsilý“.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Pełka [89] => | jméno = L.J. [90] => | odkaz na autora = [91] => | titul = Polska demonologia ludowa [92] => | vydavatel = Iskry [93] => | místo = Warszawa [94] => | rok = 1987 [95] => | isbn = [96] => | kapitola = [97] => | strany = [98] => | jazyk = polsky [99] => }} Ve standardním ruském synodálním překladu [[Bible]] je ve verši ''[[Evangelium podle Marka|Marek]]'' 5:12 použit termín ''bjesy'' (ruský plurál pro běs) v místě, kde démoni ([[Bible, překlad 21. století|B21]]), resp. nečistí duchové ([[Český ekumenický překlad|ČEP]]) vstupují do prasat.{{Citace elektronické monografie [100] => | příjmení = [101] => | jméno = [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Marek 5, Russian Synodal Version, [104] => | url = http://www.biblegateway.com/passage/?search=Mark%205;&version=13; [105] => | datum vydání = [106] => | datum aktualizace = [107] => | datum přístupu = 2009-07-10 [108] => | vydavatel = [109] => | místo = [110] => | jazyk = rusky [111] => }} [112] => V lidovém prostředí pak byla představa ďáblů ztotožněna [[čert]]y. [113] => [114] => Anastasija Alexandrova běsa připodobňuje řeckému [[Daimón|dáimonovi]] a [[pneuma]]tu, a uvádí že se věřilo že způsobuje slepotu a byl představován jako stvoření pokryté chlupy, s křídly a ocasem, zahalené v temném plášti nebo smrdícího kouřem.{{Citace elektronické monografie [115] => | příjmení = Alexandrova [116] => | jméno = Anastasija [117] => | odkaz na autora = [118] => | titul = Ruská mytologická encyklopedie [119] => | url = http://myfhology.narod.ru/monsters/bes.html [120] => | datum vydání = [121] => | datum aktualizace = 2008 [122] => | datum přístupu = 2009-07-10 [123] => | vydavatel = [124] => | místo = [125] => | jazyk = ru [126] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090228150400/http://myfhology.narod.ru/monsters/bes.html [127] => | datum archivace = 2009-02-28 [128] => | nedostupné = ano [129] => }} [130] => [131] => == Kultura == [132] => * V pohádce [[Alexandr Puškin|Alexandra Puškina]] ''[[Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi|O popovi a jeho dělníku Baldovi]]'' je scéna, v níž se Balda setká se starým Běsem, který se vynoří z moře. [133] => {{Citace elektronické monografie [134] => | příjmení = Puškin [135] => | jméno = Alexandr [136] => | odkaz na autora = Alexandr Puškin [137] => | titul = Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi [138] => | url = http://ru.wikisource.org/wiki/%D0%A1%D0%BA%D0%B0%D0%B7%D0%BA%D0%B0_%D0%BE_%D0%BF%D0%BE%D0%BF%D0%B5_%D0%B8_%D0%BE_%D1%80%D0%B0%D0%B1%D0%BE%D1%82%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B5_%D0%B5%D0%B3%D0%BE_%D0%91%D0%B0%D0%BB%D0%B4%D0%B5_(%D0%9F%D1%83%D1%88%D0%BA%D0%B8%D0%BD) [139] => | datum vydání = [140] => | datum aktualizace = [141] => | datum přístupu = 2009-07-10 [142] => | vydavatel = Alexandr Puškin [143] => | místo = [144] => | jazyk = ru [145] => }} [146] => [147] => * [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] napsal dílo ''[[Běsi]]'', které popisuje Rusko v sedmdesátých letech devatenáctého století. Dostojevskij sleduje lidskou touhu po vítězství dobra v zápase se zlem.{{Citace elektronické monografie [148] => | příjmení = Kutek [149] => | jméno = Robert [150] => | odkaz na autora = [151] => | titul = Dobro a zlo a jeho aspekty v díle F.M. Dostojevského [152] => | url = http://www.dostojevskij.cz/besi.html [153] => | datum vydání = [154] => | datum aktualizace = [155] => | datum přístupu = 2009-07-10 [156] => | vydavatel = [157] => | místo = [158] => | jazyk = [159] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100611001422/http://www.dostojevskij.cz/besi.html [160] => | datum archivace = 2010-06-11 [161] => | nedostupné = ano [162] => }} [163] => [164] => == Odkazy == [165] => [166] => === Reference === [167] => {{Překlad| jazyk =en| článek =Bies| revize =139778970}} [168] => [169] => === Externí odkazy === [170] => * {{commonscat}} [171] => * {{Wikislovník|heslo=běs}} [172] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Běs}} [173] => {{Pahýl}} [174] => {{Slovanská mytologie}} [175] => [176] => [[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]] [177] => [[Kategorie:Démoni]] [178] => [[Kategorie:Ruské mýty a pověsti]] [] => )
good wiki

Běs

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Сказка о попе рисунок Пушкина crop.jpg','Christianizace','Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi','pneuma','čert','Bible, překlad 21. století','Bible','Knýtlinga saga','Polabští Slované','Bělbog','Slované','Staroslověnština'

Bělbog

Bible

Čert

Christianizace

Pneuma

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.

Staroslověnština

Staroslověnština je slovanský jazyk, který se vyvíjel v období 9.