Array ( [0] => 15485755 [id] => 15485755 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Břeclav [uri] => Břeclav [3] => Břeclav (Lundenburg) castle.JPG [img] => Břeclav (Lundenburg) castle.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Břeclav je malebné město v jižní Moravě, které je známé svou bohatou historií a příjemným prostředím pro život. Leží na soutoku řek Dyje a Moravy, což mu propůjčuje nádherné přírodní scenérie a možnosti pro rekreaci. Město se pyšní historickými památkami, jako je zámek Břeclav a kostel svatého Mikuláše, které přitahují návštěvníky a inspirují místní obyvatele. Břeclav se také může pochlubit dynamickým kulturním životem. Místní akce, festivaly a trhy propojují obyvatele a návštěvníky, a dávají tak prostor pro sdílení tradic a zábavy. Kromě toho, výhodná poloha města, blízkost k Rakousku a Slovensku, vytváří příležitosti pro mezinárodní spolupráci a rozvoj. Občané Břeclavi mají silné městské a regionální identity, což se odráží v jejich společenském životě a podpoře místních iniciativ. Díky investicím do infrastruktury a vzdělání se město neustále rozvíjí a zlepšuje kvalitu života svých obyvatel. Břeclav je místem, kde se setkává historie s moderním životem a kde jsou občané hrdí na svou kulturu a komunitu. S otevřeným srdcem a optimistickým pohledem do budoucnosti má Břeclav velký potenciál růstu, kvalitu života a posílení regionální spolupráce. [oai_cs_optimisticky] => Břeclav je malebné město v jižní Moravě, které je známé svou bohatou historií a příjemným prostředím pro život. Leží na soutoku řek Dyje a Moravy, což mu propůjčuje nádherné přírodní scenérie a možnosti pro rekreaci. Město se pyšní historickými památkami, jako je zámek Břeclav a kostel svatého Mikuláše, které přitahují návštěvníky a inspirují místní obyvatele. Břeclav se také může pochlubit dynamickým kulturním životem. Místní akce, festivaly a trhy propojují obyvatele a návštěvníky, a dávají tak prostor pro sdílení tradic a zábavy. Kromě toho, výhodná poloha města, blízkost k Rakousku a Slovensku, vytváří příležitosti pro mezinárodní spolupráci a rozvoj. Občané Břeclavi mají silné městské a regionální identity, což se odráží v jejich společenském životě a podpoře místních iniciativ. Díky investicím do infrastruktury a vzdělání se město neustále rozvíjí a zlepšuje kvalitu života svých obyvatel. Břeclav je místem, kde se setkává historie s moderním životem a kde jsou občané hrdí na svou kulturu a komunitu. S otevřeným srdcem a optimistickým pohledem do budoucnosti má Břeclav velký potenciál růstu, kvalitu života a posílení regionální spolupráce. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Břeclav [2] => | obrázek = Břeclav kostel sv. Václava 8.jpg [3] => | popisek = Moderní [[Kostel svatého Václava (Břeclav)|kostel sv. Václava]] v centru města [4] => | status = město [5] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [6] => | NUTS3 = CZ064 [7] => | okres = Břeclav [8] => | obec s rozšířenou působností = Břeclav [9] => | pověřená obec = Břeclav [10] => | země = [[Morava]]
{{malé|{{nowrap|(do r. 1920 též [[Dolní Rakousy]])}}}} [11] => | PSČ = 690 02 [12] => | počet částí obce = 3 [13] => | počet katastrálních území = 3 [14] => | počet ZSJ = 29 [15] => | adresa = nám. T. G. Masaryka 10
690 81 Břeclav [16] => | web = http://www.breclav.eu/ [17] => | e-mail = posta@breclav.eu [18] => | starosta = Bc. Svatopluk Pěček ([[ANO 2011|ANO]]) [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => }} [21] => '''Břeclav''' (do roku 1925 a v [[Východomoravská nářeční skupina|místním nářečí]] ''Břeclava'', {{vjazyce2|de|''Lundenburg''}}{{Citace monografie [22] => | příjmení = Hosák [23] => | jméno = Ladislav [24] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [25] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [26] => | vydavatel = Academia [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 2004 [29] => | počet stran = 1144 [30] => | strany = 253 [31] => | isbn = 80-200-1225-7 [32] => }}) je město ve [[Okres Břeclav|stejnojmenném okrese]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] na řece [[Dyje|Dyji]], asi 50 km jihovýchodně od [[Brno|Brna]], na hranici s [[Rakousko|Rakouskem]] a poblíž hranice se [[Slovensko|Slovenskem]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel (třetí až čtvrté největší město v kraji, spolu s [[Hodonín]]em). Břeclav je důležitým [[Železniční hraniční přechody Česka|hraničním přechodem]] a [[Železnice|železniční]] křižovatkou mezinárodního významu. [33] => [34] => == Geografie == [35] => [[Soubor:Breclav zamek 001.jpg|vlevo|náhled|[[Břeclav (zámek)|Břeclavský zámek]]]] [36] => Břeclav se nachází na řece [[Dyje|Dyji]] v oblasti soutoku se [[Včelínek|Včelínkem]], v [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravském úvalu]], v rovině o [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] okolo 160 metrů. Směrem na západ terén mírně stoupá ([[Valtická pahorkatina]]), nejvýše v jihozápadním cípu katastru (212 m). Nejnižší místo je na výtoku Dyje na jižním okraji, asi 150 m n. m. Značnou část území města pokrývá [[les]], ve střední části [[Lužní les|lužní]], na západě smíšený ([[Boří les]]). [37] => [38] => Na sever území zasahuje [[přírodní park Niva Dyje]], na jihovýchod [[obora Soutok]]. Na území se nachází přírodní rezervace [[Františkův rybník]] a částečně NPR [[Lednické rybníky]]. {{Sousední obce}} [39] => [40] => == Název == [41] => Nejstarší písemné doklady z 11. a 12. století zachycují české jméno v podobě ''Bratislav'', později ''Bracislav'' (obě mužského rodu). Tvar ''Bratislav'' (s měkkým koncovým ''-v'') byl odvozen od osobního jména ''Bratislav'', které vzniklo pravidelným hláskovým vývojem z (pozdně)praslovanského ''Brętislavъ'' (jehož první částí byl slovesný kořen s významem "vydávat zvuk"). Dalším pravidelným hláskovým vývojem se místní jméno změnilo do podoby ''Břěcislav'', který zachycují písemné prameny ze 13. století (v osobním jméně naopak došlo k vývoji ''Břěcislav'' > ''Břětislav'' > ''Břetislav''). Tvar ''Břeclav'' (se změnou jmenného rodu) se z něj vyvinul synkopou (ztrátou samohlásky) prostřední slabiky. Jméno (s významem "Břetislavův") zprvu náleželo hradu, který v místě dnešního [[Břeclav (zámek)|zámku]] založil kníže [[Břetislav I.]] [42] => [43] => V 19. století se do písemných záznamů dostal i hovorový, zpětně konstruovaný tvar ''Břeclava'' (zapisováno i ''Bředslava''), který se v místním nářečí stále vyskytuje. Ještě v polovině [[20. století]] se i oficiálně používal [[genitiv]] ''Břeclavě'' („do Břeclavě“ apod.), později došlo k přiklonění ke [[Česká podstatná jména|vzoru]] ''kost'' („do Břeclavi“). [44] => [45] => K roku 1056 je název hradu zaznamenán v [[Germanizace|germanizované]] podobě ''Lauentenburch'', což původně bylo složené slovansko-německé jméno ''Lovętenburch''. V jeho první části asi bylo osobní jméno ''Lovęta'' (v pozdějším tvaru ''Lovata'') a jméno tedy znamenalo „Lovatův hrad“; souvislost jména s údajným [[Slované|slovanským]] kmenem Lověticů je pochybná. Toto jméno bylo ve středověku zaznamenáno ještě několikrát od konce 13. do první čtvrtiny 15. století (ve variantách ''Lontenburch'', ''Luntenburg'', ''Lumpenburg'' a podobně). Poté bylo oživeno na počátku [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]] a v němčině se (v ustálené podobě ''Lundenburg'') používalo až do [[20. století]], resp. dodnes.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 118, 119. (V přilehlém rakouském pohraničí a ve [[Vídeň|Vídni]] jsou zachovány uliční názvy ''Lundenburger Gasse, Lundenburgerstraße'' apod. ve významu „Břeclavská“.) [46] => [47] => Jako [[Maďarština|maďarský]] ekvivalent Břeclavi je někdy uváděn ''Leventevár'', souvislost s některým [[Arpádovci|Arpádovcem]] toho jména ([[Levente]]) ale není prokázána a jde nejspíš jen o umělou konstrukci na základě náhodné fonetické podoby se základem ''Lovęta''. [48] => [49] => [[Židé|Židovský]] název města v [[Hebrejština|hebrejštině]] (či [[jidiš]]) zní ''לונדנברג'' („Lvndnvrg“). V [[Polština|polštině]] se český název někdy přepisuje jako ''Brzecław''. [50] => [51] => == Historie == [52] => === Do raného novověku === [53] => Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější [[Pohansko (hradiště)|Pohansko]] (v lesích jihovýchodně od města), které bylo také důležitým [[Velkomoravská říše|velkomoravským]] [[Hradiště|hradiskem]]. V průběhu 10. století bylo opuštěno. [54] => [55] => Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže [[Břetislav I.]] na vyvýšenině uprostřed dyjské nivy pohraniční hrad pojmenovaný po něm (odtud se zkomolením vyvinulo jméno Břeclav), který byl poté po nějaký čas jedním ze správních center [[Morava|Moravy]]. [56] => [57] => Ve 13. století, kdy hrad získala královna [[Konstancie Uherská|Konstancie]], byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila [[Husitství|husitská]] posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili na říčním ostrově [[městys|městečko]] nové, nazvané Nová Břeclav (dnes jádro města kolem hlavního náměstí) – původní lokalita nese od té doby označení [[Stará Břeclav]]. [58] => [59] => V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav [[Žerotínové]]; hrad přestavěli na [[Renesanční architektura|renesanční]] [[Břeclav (zámek)|zámek]]. Jeden ze členů rodu, [[Ladislav Velen ze Žerotína]] (1579–1638) se zúčastnil [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství [[konfiskace|konfiskováno]]. Roku 1638 jej získali [[Lichtenštejnové]], vlastníci sousedních [[Valtice|Valtic]] a [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]. Za válek s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a následující [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. [60] => [61] => V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav [[Lichtenštejnové|lichtenštejnského]] panství, které daly vzniknout tzv. [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtickému areálu]], byl [[Břeclav (zámek)|břeclavský zámek]], který nebyl sídelním, počátkem 19. století přestavěn v [[romantismus|romantickém]] stylu na umělou zříceninu. [62] => [63] => === Moderní doba === [64] => Mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení železnice (konkrétně [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]]) – první parní vlak sem přijel 6. června 1839 jako na vůbec první místo v [[České země|českých zemích]] – a následný vznik prvního [[Železniční uzel|železničního uzlu]] v celé [[Rakousko-Uhersko|habsburské říši]] (1841, rozvětvení trati z [[Vídeň|Vídně]] na Brno a [[Přerov]]). Tím byla nastartována industrializace – postupně vznikl [[cukrovar]] (založen bratry [[Kuffnerové|Kuffnerovými]], po jistou dobu největší v monarchii), [[Pila (provoz)|pila]], v blízké [[Poštorná|Poštorné]] cihelna a chemická továrna. Nádraží se zázemím bylo dále rozšiřováno a z uzlu byly budovány další tratě: 1872 na [[Mikulov]] a [[Znojmo]], 1900 na [[Kúty]] a [[Bratislava|Bratislavu]], 1901 do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem [[soudní okres|soudního okresu]] a v září 1872 byla povýšena na město. V letech 1873 až 1899 vedl město jako starosta [[Hermann Kuffner]],{{Citace elektronického periodika [65] => | příjmení = Solaříková [66] => | jméno = Ivana [67] => | titul = Kuffnerové: Na začátku bohatství byl pozemek vyhraný v šachové partii [68] => | periodikum = iDNES.cz [69] => | url = https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/tajemstvi-slavnych-rodin-podnikani-kuffnerove-cukrovar-pivo.A180323_103436_podnikani_kho [70] => | datum vydání = 2018-03-24 [71] => | jazyk = cs [72] => | datum přístupu = 2023-06-28 [73] => }} spolumajitel cukrovaru a významná osobnost města. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné česko-německé spory (ve městě byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po [[Vznik Československa|28. říjnu 1918]]. [74] => [75] => Připojením rakouského [[Valticko|Valticka]] (1920) se staly součástí Československa také [[Dolní Rakousy|dolnorakouské]] obce [[Poštorná]] (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní [[Nemocnice Břeclav|břeclavské nemocnice]]) a [[Charvátská Nová Ves]] – zemská, resp. státní hranice se tak o několik kilometrů vzdálila z bezprostřední blízkosti centra města. Dosud samostatné obce [[Stará Břeclav]] a Břeclav-židovská obec byly sloučeny s Břeclaví. [76] => [77] => [[Železniční trať Břeclav–Kúty|Trať z Břeclavi do Kútů]] se po vzniku Československa stala jednou z klíčových železničních spojnic ve státě, byla zdvojkolejněna a roku 1929 přeložena ze severního na jižní břeclavské zhlaví, čímž byla umožněna přímá vozba vlaků v trase Brno–Kúty–Bratislava/[[Trnava]]. [78] => [79] => Podle [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] bylo město – národnostně velkou většinou české, ovšem strategicky cenné – roku 1938 připojeno k [[Nacistické Německo|Německu]]. V listopadu 1944 provedli [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] nálet na břeclavské nádraží, ale [[bombardování]] postihlo spíše centrum města včetně kostela na náměstí, který byl zničen. [80] => [81] => === Poválečná doba === [82] => [[Soubor:Břeclav nádraží bus.jpg|náhled|Autobusové nádraží]] [83] => Po druhé světové válce se břeclavská aglomerace stala střediskem zejména chemického průmyslu – kromě stávající poštorenské chemičky Schramm (po znárodnění [[Fosfa]]) vznikla z cukerné rafinerie u nádraží gumárna [[Gumotex]] (po několik dekád součást koncernu [[Fatra (firma)|Fatra Napajedla]]). Dalšími významnými podniky byly cukrovar, strojírna Transporta (pův. Gallus), Poštorenské keramické závody (PKZ, pův. lichtenštejnská cihelna) nebo Jihomoravské dřevařské závody (pův. lichtenštejnská pila). Ve zdevastovaném areálu německé válečné muniční továrny v [[Boří les|Bořím lese]] u Poštorné se později usídlily [[MND|Moravské naftové doly]]. [84] => [85] => V rámci správní reformy v roce 1949 se Břeclav stala sídlem [[okres|politického okresu]] (do té doby byla pouze sídlem [[Soudní okres|soudního okresu]] a jinak spadala pod [[Hodonín]]). Další povýšení jejího významu přišlo se správní reformou v roce 1960, kdy se Břeclav stala sídlem [[Okres Břeclav|„velkého“ okresu]], do nějž byly začleněny nejen kdysi mnohem významnější Mikulov a [[Hustopeče]], ale i relativně vzdálené [[Pohořelice]]. [86] => [87] => V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a [[Ladná]], což přispělo ke skokovému nárůstu počtu obyvatel. Během 70. a 80. let byl dosud maloměstský až vesnický střed města z velké části zbourán a přestavěn v dobovém duchu ([[Panelový dům|panelová sídliště]]). Roku 1980 byla kolem Břeclavi otevřena [[dálnice D2]], čímž byla z města odvedena tranzitní doprava na trase Brno–Bratislava. Na západním okraji města vyrostlo v 80. letech další velké sídliště ''Na Valtické'' (původním jménem ''[[Lidové milice|Lidových milicí]]'') a počet obyvatel města přesáhl 26 tisíc. [88] => [89] => Po [[Sametová revoluce|revoluci]] roku 1989 začala transformace na tržní ekonomiku, která přinesla mnoha břeclavským podnikům vážné potíže, některé zkrachovaly (pivovar, cukrovar), jiné výrazně omezily výrobu (keramička). Negativní dopad mělo i [[Zánik Československa|rozdělení Československa]] roku 1992/3. Oproti jiným podobně postiženým městům však Břeclav mohla pro další rozvoj těžit alespoň z dopravně výhodné polohy na uzlu železničních koridorů a u dálnice. Zdejšímu podnikání a turistickému ruchu prospělo též otevření hraničního přechodu do Rakouska (Poštorná/[[Reintal]]). [90] => [91] => Významným zaměstnavatelem zůstaly chemičky ''Gumotex'' a ''Fosfa'', z nově vzniklých podniků např. tiskárna ''Moraviapress'', strojírenský závod ''Otis'' nebo výrobce sanitární techniky ''Alcadrain''. V části areálu bývalého cukrovaru otevřela provoz potravinářská firma ''Racio''. Roku 2013 obnovil činnost ''Zámecký pivovar Břeclav'' a o rok později vznikl první břeclavský minipivovar ''Frankies''. [92] => [93] => Roku 1995 se Břeclav po 50 letech provizoria znovu dočkala [[Děkanát a vikariát|děkanského]] kostela, když byl postaven nový moderní [[Kostel svatého Václava (Břeclav)|kostel sv. Václava]] na náměstí, od té doby jeden z architektonických symbolů města. [94] => [95] => Během 90. let byla vybudována a otevřena nová [[nemocnice Břeclav]] (vedle stávající polikliniky), která nahradila dosavadní okresní nemocnici a porodnici ve [[Valtice|Valticích]]. [96] => [97] => Roku 2006 se znovu osamostatnila odlehlá místní část [[Ladná]], čímž Břeclav ztratila asi 1200 obyvatel. [98] => [99] => V letech 2008 - 2009 došlo k modernizaci kolejiště břeclavského vlakového nádraží, včetně zřízení nového, 4. nástupiště a modernizace dosavadních nástupišť. Roku 2014 bylo otevřeno nové autobusové nádraží v bezprostředním sousedství vlakového (přesun o 200 metrů na jih). V lednu 2020 pak byla dokončena i celková rekonstrukce výpravní budovy vlakového nádraží, při níž byla mj. nádražní budova architektonicky upravena do historizující podoby reflektující její tradici první železniční stanice na Moravě. [100] => [101] => == Obyvatelstvo == [102] => === Počet obyvatel === [103] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [104] => !rok [105] => !1763 [106] => !1787 [107] => !1834 [108] => !1869 [109] => !1880 [110] => !1890 [111] => !1900 [112] => !1910 [113] => !1921 [114] => !1930 [115] => !1950 [116] => !1961 [117] => !1970 [118] => !1980 [119] => !1991 [120] => !2001 [121] => !2011 [122] => !2021 [123] => |- [124] => |počet obyvatel [125] => | 1 587 [126] => | 2 063 [127] => | 2 952 [128] => | 4 597 [129] => | 6 954 [130] => | 8 203 [131] => | 9 126 [132] => | 11 380 [133] => | 12 500 [134] => | 13 689 [135] => | 11 010 [136] => | 11 832 [137] => | 13 367 [138] => | 22 671 [139] => | 24 979 [140] => | 25 485 [141] => | 24 737 [142] => | 24 318 [143] => |- [144] => |počet domů [145] => | - [146] => | - [147] => | - [148] => | 548 [149] => | 632 [150] => | 764 [151] => | 964 [152] => | 1 294 [153] => | 1 469 [154] => | 1 983 [155] => | 2 052 [156] => | 2 096 [157] => | 2 147 [158] => | 3 503 [159] => | 3 924 [160] => | 4 092 [161] => | 4 443 [162] => | 4 639 [163] => |} [164] => Údaje do roku 1919 zachycují souhrnný počet obyvatel samostatných obcí Břeclav, Břeclav-židovská obec a [[Stará Břeclav]], které byly posléze sjednoceny. Razantní nárůst populace ve 2. polovině 19. století dokládá klíčový význam železnice a navazující industrializace pro vývoj města. [165] => [166] => V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a krátce po ní přišla Břeclav o obyvatelstvo [[Židé|židovského náboženství]] (4,3 % v roce 1930) a [[Němci|německé národnosti]] (11,6 % v témže roce). V souvislosti s druhou světovou válkou zažilo město masivní přesuny obyvatelstva. Zejména ve dnech 8.–9. října 1938 Břeclav opustili příslušníci československých ozbrojených a bezpečnostních sborů, pracovníci státních úřadů a zejména vlastenecky vystupující osoby. Následovali živnostníci a inteligence, které německý režim terorizoval. V době osvobození město masivně opustili obyvatelé německé národnosti ze strachu před pomstou českého obyvatelstva. Po roce 1945 došlo k novému osídlení, protože z původního obyvatelstva zůstal pouze malý zlomek. [167] => [168] => V 70. letech 20. století byly připojeny sousední obce [[Poštorná]], [[Charvátská Nová Ves]] a [[Ladná]] (ta se roku 2006 opět oddělila). [169] => [170] => === Struktura populace === [171] => [172] => Sčítání obyvatelstva 2011, 584291 Břeclav, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel roku 2011 [173] => Sčítání obyvatelstva 2011, 584291 Břeclav, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel roku 2011 [174] => Sčítání obyvatelstva 2011, 584291 Břeclav, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel roku 2011 [175] => [176] => [177] => == Správa a politika == [178] => === Členění města === [179] => [[Soubor:BV_Břeclav.png|náhled|Členění Břeclavi]] [180] => Břeclav se skládá ze tří katastrálních území a jim odpovídajících místních částí: [181] => * Břeclav (východní polovina města, asi 14 500 obyvatel) [182] => * [[Charvátská Nová Ves]] (severozápad, asi 5 000 obyvatel, většina na sídlišti ''Na Valtické'') [183] => * [[Poštorná]] (jihozápad, asi 5 500 obyvatel) [184] => [185] => Jako místní část se v terénu označuje ještě [[Stará Břeclav]], která je ale sloučena s katastrálním územím Břeclav. Město se dále člení na 29 [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]], z nichž však v běžném povědomí a užívání je jen několik (např. Dubič, Díly). [186] => [187] => Do roku 2006 byla součástí Břeclavi čtvrtá místní část a katastrální území – [[Ladná]]. [188] => [189] => === Vedení města === [190] => Od roku 2014 vykonával funkci starosty Pavel Dominik z místního hnutí PROREGION, který ve volbách 2018 svůj post obhájil, ačkoliv jeho strana skončila až těsně druhá za hnutím Mladí a neklidní (s podporou [[Česká pirátská strana|Pirátů]] a [[Starostové a nezávislí|STAN]]).{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = Staronový starosta Břeclavi je Dominik. Budeme tvrdá opozice, varuje vítěz voleb [192] => | periodikum = Břeclavský deník [193] => | datum vydání = 2018-10-31 [194] => | datum přístupu = 2018-11-12 [195] => | url = https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/staronovy-starosta-breclavi-je-dominik-budeme-tvrda-opozice-varuje-vitez-voleb-20181031.html [196] => }} Vzniklá široká koalice se však po několika měsících rozpadla a 30. ledna 2019 byl starostou zvolen Svatopluk Pěček ([[ANO 2011|ANO]]).{{Citace elektronického periodika [197] => | titul = Mimořádné zastupitelstvo sesadilo vedení Břeclavi. Novým starostou je Pěček [198] => | periodikum = Břeclavský deník [199] => | datum vydání = 2019-01-30 [200] => | datum přístupu = 2019-01-30 [201] => | url = https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/mimoradne-zastupitelstvo-sesadilo-vedeni-breclavi-novym-starostou-je-pecek-20190130.html [202] => }} V nově zvolené devítičlenné [[Městská rada|radě města]] byli dále zastoupeni Mladí a neklidní, [[KDU-ČSL]] a hnutí Společně pro Břeclav.{{Citace elektronického periodika [203] => | titul = Rada města Břeclavi [204] => | periodikum = Město Břeclav [205] => | url = https://breclav.eu/urad/rada-mesta-breclavi [206] => | datum vydání = 1418907506 [207] => | datum přístupu = 2020-03-07 [208] => }} Ve volbách roku 2022 hnutí ANO zvítězilo a pokračuje v koalici s hnutím Mladí a neklidní, s nímž má v zastupitelstvu těsnou většinu. [209] => [210] => ==== Starostové města od roku 1990 ==== [211] => * 1990–1994 Jan Stejskal (nez.) [212] => * 1994–1998 [[Anna Procházková]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [213] => * 1998–2002 Miroslav Ondruš (nez.) [214] => * 2002–2010 Dymo Piškula (PROREGION) [215] => * 2010–2014 [[Oldřich Ryšavý]] ([[Sociální demokracie (Česko)|ČSSD]]) [216] => * 2014–2019 Pavel Dominik (PROREGION) [217] => * 2019–dosud Svatopluk Pěček ([[ANO 2011|ANO]]) [218] => [219] => === Správní území === [220] => {{Viz též|Okres Břeclav|Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav}} [221] => Břeclav byla [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Břeclav]] ale stále existuje a skládá se ze 63 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav|správní obvod ORP Břeclav]] pak z 18 obcí. [222] => [223] => == Věznice Břeclav == [224] => {{podrobně|Věznice Břeclav}} [225] => Věznice Břeclav, umístěná v centru města při [[Okresní soud|okresním soudu]], působí jako samostatný vězeňský objekt od 1. ledna 1997 a trvale se do ní umisťují pouze muži. Do roku 2005 byla věznicí vazební, výkon vazby zajišťovala pro Břeclavsko, Hodonínsko, Uherskohradišťsko a Zlínsko. Oddělení pro výkon trestu odnětí svobody sloužilo pro odsouzené zařazené v dozoru. K 1. lednu 2006 se v rámci reprofilace z vazební věznice stala věznice pro odsouzené muže zařazené do výkonu trestu odnětí svobody s [[věznice v Česku|dohledem a s ostrahou]]. [226] => [227] => == Doprava == [228] => === Železnice === [229] => Břeclav je [[Železnice|železničním]] uzlem [[Evropa|evropského]] významu. Kříží se tu [[První železniční koridor|I.]] a [[Druhý železniční koridor|II. železniční koridor]] (tratě [[Železniční trať Břeclav–Brno|Břeclav–Brno]] [[Železniční trať Přerov–Břeclav|Přerov–Břeclav]], [[Železniční trať Břeclav–Kúty|Břeclav–Kúty]] a [[Železniční trať Vídeň–Břeclav|Vídeň–Břeclav]]), po nichž je vedena dálková osobní i [[Nákladní doprava|nákladní]] doprava ve směrech [[Brno]] – [[Praha]] – [[Berlín]] – [[Hamburk]], [[Přerov]] – [[Ostrava]] – [[Polsko]], [[Bratislava]] – [[Budapešť]] (– [[Bělehrad]]) a [[Vídeň]] – [[Štýrský Hradec]] / [[Villach]]. [230] => [231] => Významná je i lokální osobní železniční doprava (vedle zmíněných tratí ještě [[Železniční trať Břeclav–Znojmo|trať Břeclav–Znojmo]]), od roku 2008 začleněná do [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]] ([[Železniční doprava v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje|vlakové linky]] R13, S51, S8 a S9). Před rekonstrukcí železničního mostu přes Moravu v katastrálním území Lanžhota byly v provozu i vlaková linka S53 (Břeclav – Lanžhot – Brodské – Kúty). Na regionální [[Železniční trať Břeclav–Lednice|trati Břeclav–Lednice]] funguje sezónní turistický provoz. [232] => [233] => Kromě hlavního nádraží se na území Břeclavi nacházejí ještě železniční stanice Boří les a Poštorná, železniční zastávka Charvátská Nová Ves a na okraji katastru ještě nákladní nádraží Hrušky. Tyto stanice a zastávky jsou však vesměs odlehlé a nepříliš frekventované. [234] => [235] => === Silnice === [236] => Břeclav je také významnou silniční křižovatkou; kolem města vede [[dálnice D2]] (Brno–Bratislava, [[Evropská silnice E65|E65]]), která se tu kříží na exitu 48 se [[Silnice I/55|silnicí I/55]] ([[Olomouc]] – [[Hodonín]] – Břeclav – hraniční přechod Poštorná/[[Reintal]] do Rakouska). Na ní se v Poštorné napojuje silnice [[Silnice I/40|I/40]] z [[Mikulov]]a. Do exitu 48 je napojena i [[silnice II/425]] od Hustopečí, která dále pokračuje z Břeclavi na Lanžhot. Územím města prochází i silnice III. třídy: [237] => * III/00221 Břeclav – letiště – směr Ladná [238] => * III/05528 k železniční stanici Hrušky [239] => * III/05529 Poštorná – turistický hraniční přechod směr [[Bernhardsthal|Bernardsthal]] (neudržovaná silnice sloužící hlavně jako [[Cyklistická trasa|cyklotrasa]]) [240] => * III/41417 Poštorná – Charv. Nová ves – směr Lednice [241] => * III/4231 odbočka ze silnice II/425 na Moravský Žižkov [242] => [243] => Současná dopravní situace v Břeclavi je problematická, především z důvodu existence jediné silniční komunikace pro dopravu mezi místními částmi i pro tranzit. Výstavbu jakéhokoli alternativního spojení ztěžuje náročný [[Lužní les|lužní]] terén v bezprostředním okolí zástavby, stavbu obchvatu navíc brzdily dlouholeté spory o vedení [[Dálnice D52#Spor o trasování dálnice|dálničního spojení Brna a Vídně]]. K únoru 2024 je naplánována výstavba obchvatu jižně okolo města v délce 8,82 km s celkem 19 mosty, která by měla proběhnout v letech 2025–2029.{{Citace elektronické monografie [244] => | titul = Silnice I/55 - Břeclav, obchvat - Informační leták, stav k 02/2024 [245] => | url = https://apdos.roadmedia.cz/Upload/Stavby/338/infoletak_s55-breclav-obchvat.pdf?t=2023-08-21%2021:37:42.311 [246] => | datum přístupu = 2024-03-04 [247] => }} [248] => [249] => === Městská hromadná doprava === [250] => {{podrobně|Městská autobusová doprava v Břeclavi}} [251] => V Břeclavi provozuje společnost [[Bors Břeclav]] a. s. 9 linek [[městská autobusová doprava v Břeclavi|městské autobusové dopravy]], od roku 2008 začleněných do [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|IDS JMK]] (jako linky 561 až 569). [252] => [253] => === Říční doprava === [254] => V první dekádě 21. století se v Břeclavi rozvíjela turistická [[Vodní doprava v Česku|lodní doprava]] po řece [[Dyje|Dyji]]. Vedle linek na [[Janův hrad]] a [[Pohansko (zámek)|Pohansko]] byla roku [[2009]] zavedena i „městská linka“ mezi [[Stará Břeclav|Starou Břeclaví]] a [[stavidlo|stavidlem]] u [[Poštorná|Poštorné]]. Ve druhé dekádě 21. století je v provozu pouze linka Břeclav – Janův hrad. [255] => [256] => === Letectví === [257] => Severně od města u staré silnice do [[Ladná|Ladné]] se nachází travnaté sportovní letiště a aeroklub Břeclav (kód LKBA). [258] => [259] => == Školství == [260] => [[Soubor:Břeclav Žlutá škola 1.jpg|vlevo|náhled|Žlutá škola]] [261] => V Břeclavi sídlí několik středních škol, z toho veřejné: [262] => * Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, příspěvková organizace [263] => * Střední škola Edvarda Beneše (do r. 2023 SPŠ E. Beneše a OA Břeclav, sloučené od r. 2012) [264] => a soukromé: [265] => [266] => * Soukromá střední odborná škola manažerská a zdravotnická [267] => Dále se zde nachází řada základních škol (obou stupňů), mateřských škol a základní umělecká škola. [268] => [269] => * MŠ a ZŠ Herbenova (zaměřena na děti s lehkým mentálním postižením) [270] => * ZŠ Jana Noháče (Školní 16, Stará Břeclav) [271] => * ZŠ Komenského 2 (Poštorná) [272] => * ZŠ a MŠ Kupkova (Kupkova 1 a Sovadinova 1, býv. ZŠ Dukelská) [273] => * ZŠ a MŠ kpt. Nálepky 7 (Charv. N. Ves) [274] => * ZŠ Slovácká [275] => * ZŠ Valtická (Na Valtické 31A, Charv. N. Ves) [276] => * ZUŠ Břeclav (Křížkovského 4) [277] => [278] => == Sport == [279] => V Břeclavi se nachází [[Atletika|atletický]] areál TJ Lokomotiva Břeclav, krytý bazén, zimní stadion a v každé místní části také nejméně jedno fotbalové hřiště. [280] => [281] => Sportovní kluby působící v Břeclavi: [282] => * [[HC Lvi Fosfa Břeclav|HC Lvi Břeclav]] – [[Lední hokej|hokejový]] klub (sídlo Pod Zámkem 5) [283] => * [[MSK Břeclav]] – [[fotbal]]ový klub a oddíl [[Stolní tenis|stolního tenisu]] (Lesní 10, 12) [284] => * [[Sportcomplex Břeclav]] – cyklistický klub [285] => * SVK Břeclav – [[Veslování|veslařský]] klub (Haškova 34, nad splavem) [286] => * FOSFA Boxing CLUB Břeclav - [[box]]erský klub [287] => [288] => == Kultura a společenský život == [289] => Koncem září (okolo [[Den české státnosti|svátku sv. Václava]]) pravidelně probíhají městské „Břeclavské svatováclavské slavnosti“. [290] => [291] => Ve městě je provozováno jednosálové [[kino]] Koruna, v němž probíhají také koncerty a divadelní představení. Cyklus koncertů a jiných akcí se během léta koná také pod břeclavským zámkem. Klubovou scénu obstarává café Piksla. [292] => [293] => V jednotlivých místních částech (včetně Staré Břeclavi) je stále živý [[folklór]] (národopisně náležící do [[Podluží]]), udržovaný různými hudebními a tanečními spolky. Každá místní část také pořádá tradiční [[Posvícení|hody]]. [294] => [295] => V roce 2021 byl na pěší zóně před gymnáziem nainstalován ve spolupráci s Městskou knihovnou [[Poesiomat (Břeclav)|Poesiomat]]. [296] => [297] => === Náboženská společenství === [298] => * [[římskokatolická církev]] [299] => ** [[děkanát Břeclav]] (moderní [[Kostel svatého Václava (Břeclav)|kostel sv. Václava]] na nám. TGM) [300] => ** [[farnost]] Poštorná ([[Novogotika|novogotický]] [[Kostel Navštívení Panny Marie (Poštorná)|kostel Navštívení P. Marie]] na rohu ul. Nádražní a Osvobození) [301] => * [[českobratrská církev evangelická]] ([[Funkcionalismus|funkcionalistický]] kostel na náměstí Svobody){{Citace elektronického periodika [302] => | titul = Kostel českobratrské církve evangelické [303] => | url = https://breclav.eu/kultura/cestovni-ruch/kostel-ceskobratrske-cirkve-evangelicke [304] => | datum přístupu = 2021-08-02 [305] => }} [306] => * [[Adventisté sedmého dne|církev adventistů sedmého dne]] (pův. německý protestantský, později [[Církev československá husitská|husitský]] kostel, na křiž. ul. Jiráskovy a Jungmannovy){{Citace elektronického periodika [307] => | titul = Kostel Církve adventistů sedmého dne (Bílý kostel) [308] => | url = https://breclav.eu/kultura/cestovni-ruch/kostel-cirkve-adventistu-sedmeho-dne-bily-kostel [309] => | datum přístupu = 2021-08-02 [310] => }} [311] => * [[Svědkové Jehovovi]] (sál Království na rohu ul. Mládežnické a Bratislavské) [312] => [313] => === Muzea, galerie === [314] => * Městské muzeum a galerie Břeclav{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = Městské muzeum a galerie Břeclav - Muzeum, Synagoga, Zámeček Pohansko, Lichtenštejnský dům [316] => | periodikum = www.muzeumbv.cz [317] => | url = https://www.muzeumbv.cz/ [318] => | datum přístupu = 2021-08-02 [319] => }} [320] => ** Muzeum pod Vodárnou (hlavní sídlo, sídl. Dukelských hrdinů 4a) [321] => ** Lichtenštejnský dům (expozice a [[Informační centrum|infocentrum]], U Tržiště 8) [322] => ** další expozice v synagoze, na zámečku Pohansko, v nádražní budově žst. Břeclav, v zámecké věži [323] => * Muzeum lehkého opevnění na Pohansku{{Citace elektronického periodika [324] => | titul = Naše muzeum [325] => | vydavatel = KVH Břeclav [326] => | url = http://www.kvh-breclav.cz/muzeum.htm [327] => | datum přístupu = 2021-08-02 [328] => }} [329] => * Galerie 99 (soukromá prodejní a výstavní galerie, Slovácká 2587){{Citace elektronického periodika [330] => | titul = Antonín Vojtek - stránky malíře - Galerie 99 [331] => | periodikum = www.vojtek-av.com [332] => | url = http://www.vojtek-av.com/index.php?str=2&typ=S&id=30 [333] => | datum přístupu = 2021-08-02 [334] => }} [335] => * Velo Galerie (muzeum [[Cyklistika|cyklistiky]], Libušina 1a){{Citace elektronického periodika [336] => | titul = Cyklistické muzeum funguje dál [337] => | url = https://breclav.eu/aktuality/cyklisticke-muzeum-funguje-dal [338] => | datum přístupu = 2021-08-02 [339] => }} [340] => [341] => == Pamětihodnosti města a okolí == [342] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Břeclavi}} [343] => [[Soubor:Břeclav synagoga 1.jpg|vlevo|náhled|[[Synagoga v Břeclavi|Břeclavská synagoga]]]] [344] => [[Soubor:Břeclav gymnázium socha.jpg|vlevo|náhled|''Hlava křičícího muže'' sochaře Daniela Talavery před budovou gymnázia]] [345] => * renesanční [[Břeclav (zámek)|zámek Břeclav]] vybudovaný kolem poloviny 16. století na základech původního [[Přemyslovci|přemyslovského]] hradu. Významným motivem zámku je [[Arkáda (architektura)|arkádová]] [[pavlač]] na [[Toskánsko|toskánských]] sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena [[Romantická architektura|romantická]] přestavba do podoby umělé zříceniny. V současnosti je zámek z větší části uzavřený a zchátralý, postupně probíhají opravy. Veřejnosti je zpřístupněna zámecká věž s [[Rozhledna|rozhlednou]], provozuje ji Městské muzeum a galerie Břeclav. Na zámek navazuje komplex hospodářských areálů (zejména ''zámecký pivovar'' z 15.–16. století, od roku 2013 v obnoveném provozu), částečně využívaný pro turistické služby a průmysl. Zpustlý ''Vranův mlýn'' na Mlýnském náhoně roku 2023 demolován, na jeho místě má vyrůst bytový dům zachovávající původní siluetu.{{Citace periodika [346] => | příjmení = Haghofer [347] => | jméno = Iva [348] => | titul = Zchátralý Vranův mlýn v Břeclavi půjde k zemi. Silueta původních budov má zůstat [349] => | periodikum = Břeclavský deník [350] => | datum vydání = 2022-03-02 [351] => | jazyk = cs [352] => | url = https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/zchatraly-vranuv-mlyn-v-breclavi-pujde-k-zemi-silueta-puvodnich-budov-ma-zustat.html [353] => | datum přístupu = 2023-03-15 [354] => }} Okolí volně přechází v [[les]]ní komplex zvaný ''Kančí obora''. [355] => * [[Kančí obora]] (něm. ''Saugarten'') – starý [[lužní les]] se zbytky starých ramen Dyje, zachovanými lučními enklávami a jezírkem Bruksa, bývalá lovecká obora [356] => * farní [[Kostel svatého Václava (Břeclav)|kostel sv. Václava]] na náměstí T. G. Masaryka, moderní stavba z roku 1995 podle návrhu [[Ludvík Kolek|Ludvíka Kolka]], postavená na místě barokního kostela z 18. století zničeného při náletu roku 1944 [357] => * [[Novogotika|pseudogotická]] fara v řadové zástavbě severovýchodní fronty náměstí (nám. TGM č.p. 45/2){{Citace elektronického periodika [358] => | titul = Fara v Břeclavi [359] => | url = https://breclav.eu/kultura/cestovni-ruch/budova-fary-v-breclavi-1 [360] => | datum přístupu = 2021-08-02 [361] => }} [362] => * [[Synagoga v Břeclavi|synagoga]] – halová volně stojící stavba v centru města z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně [[Max Fleischer (architekt)|Maxem Fleischerem]] (1841–1905) v [[novorománský styl|novorománském stylu]] s [[Maurové|maurskými]] prvky v interiéru; postavena na místě starší stavby ze 17. století. V letech 1997–1999 celkově rekonstruována, využívána pro výstavy a koncerty [363] => * velká [[Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Břeclav)|kaple sv. Cyrila a Metoděje]] před nádražím, [[novogotika|novogotická]] stavba z let 1853–1856; před postavením nového kostela sv. Václava sloužila jako provizorium místní katolické farnosti [364] => * kaple Vzkříšení Páně z roku 1875, jediný pozůstatek bývalého hřbitova na Sovadinově ulici, zrušeného roku 1888 [365] => * budova Obchodní akademie z roku 1926, dominanta Smetanova nábřeží, navržena architektem [[Jaroslav Rössler (architekt)|Jaroslavem Rösslerem]] ve [[funkcionalismus|funkcionalistickém]] slohu [366] => Pozdně romantická tvorba [[Lichtenštejnové|lichtenštejnské]] stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a barevně glazovaná [[keramika]] z [[Poštorná|poštorenské]] [[kníže]]cí [[cihelna|cihelny]] (později ''Poštorenské keramické závody'', založeno 1867): [367] => * soubor staveb v centru [[Poštorná|Poštorné]] – knihovna, zdravotní středisko, fara (se [[secese|secesními]] motivy), škola a zejména [368] => * farní [[Kostel Navštívení Panny Marie (Poštorná)|kostel Navštívení Panny Marie]] – dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních kaplí a polygonálním kněžištěm, kopulovitá klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo [[Karel Weinbrenner|Karla Weinbrennera]] z let 1895–1898 [369] => * budova železniční stanice Poštorná [370] => * obřadní síň [[Židovský hřbitov v Břeclavi|židovského hřbitova]] (v centrální Břeclavi nedaleko splavu) s domkem hrobníka z roku 1892; [[hřbitov]] je ovšem staršího původu, nejstarší dochované náhrobky z 18. století, [[Dominanta (stavba)|dominantní]] [[Novorenesance|novorenesanční]] [[hrobka]] rodiny [[Kuffnerové|Kuffnerů]] z roku 1899; plundrování hřbitova (zejména v 80. letech 20. století) přečkala přibližně pětina původních náhrobků [371] => * malá kaple [[Roch z Montpellieru|sv. Rocha]] (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie [[Cholera|cholery]] [372] => [373] => Další zajímavosti: [374] => * staroslovanské [[Pohansko (hradiště)|hradiště Pohansko]] asi 2 km jižně od města [375] => * rekonstruované budovy cukrovaru z konce 19. století, dnes z velké části využívané firmou Racio [376] => * ocelový most u cukrovaru, původně pro železniční vlečku cukrovaru, dnes pro pěší a cyklisty – jediný dochovaný předválečný most v Břeclavi. Vyroben ve [[Vítkovické železárny|Vítkovicích]]. [377] => * vodárenská věž na Sovadinově ulici z roku 1927{{Citace elektronické monografie [378] => | titul = Vodovody a kanalizace Břeclav [379] => | url = https://www.vak-bv.cz/o-spolecnosti/historie/ [380] => | datum přístupu = 2021-01-02 [381] => }}, na místě bývalého hřbitova vedle kaple Vzkříšení Páně [382] => * [[Konstruktivismus|konstruktivistická]] budova hlavní [[Pošta|pošty]] poblíž nádraží, z roku 1928 podle návrhu [[Jaroslav Rössler (architekt)|Jaroslava Rösslera]]{{Citace elektronického periodika [383] => | titul = Budova hlavní pošty [384] => | periodikum = Město Břeclav [385] => | url = https://breclav.eu/kultura/cestovni-ruch/budova-hlavni-posty [386] => | datum vydání = 2020-07-13 [387] => | datum přístupu = 2023-02-03 [388] => }} [389] => * [[Novorenesance|novorenesanční]] budova tzv. „Žluté školy“ (ZŠ Dukelská) z konce 19. století u Fučíkova (dříve Baranovského) mostu, původně německojazyčná škola, od 20. let česká{{Citace elektronického periodika [390] => | titul = Žlutá škola v Břeclavi [391] => | periodikum = Město Břeclav [392] => | url = https://breclav.eu/kultura/cestovni-ruch/zluta-skola-v-breclavi-1 [393] => | datum vydání = 2009-09-17 [394] => | datum přístupu = 2023-02-03 [395] => }}; oblíbený výjev z břeclavských [[Pohlednice|pohlednic]] [396] => * socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] před touto školou, během 20. století několikrát vztyčena a stržena, naposled obnovena roku 2000, odhalení se zúčastnil i tehdejší prezident [[Václav Havel]]{{Citace elektronického periodika [397] => | titul = Socha TGM [398] => | url = https://breclav.eu/kultura/cestovni-ruch/socha-tgm [399] => | datum přístupu = 2021-01-02 [400] => }} [401] => * socha [[Rudá armáda|Rudoarmějce]] (přezdívaná „Ivan“) v městském parku, za [[Komunistický režim v Československu|komunismu]] dominanta hlavního náměstí, přemístěná z důvodu stavby nového kostela.{{Citace elektronického periodika [402] => | titul = Ve městech dál stojí rudoarmějci. Někde vadí [403] => | periodikum = iDNES.cz [404] => | url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/ve-mestech-dal-stoji-rudoarmejci-nekde-vadi.A090506_191252_brno_taj [405] => | datum vydání = 2009-05-08 [406] => | datum přístupu = 2021-01-02 [407] => }} V parku se u ní konají pietní akce připomínající [[Osvobození Československa|osvobození]]{{Citace elektronického periodika [408] => | titul = Pietní akt u příležitosti 73. výročí osvobození města Břeclavi [409] => | url = https://breclav.eu/calendar/pietni-akt-u-prilezitosti-72-vyroci-osvobozeni-mesta-breclavi3 [410] => | datum přístupu = 2021-01-02 [411] => }} [412] => * kasárna ve Staré Břeclavi – funkcionalistický komplex na ul. Lidické postavený za 1. republiky na místě původního barákového tábora mezi Novou a Starou Břeclaví. Pojmenována po prezidentu T. G. Masarykovi; za druhé světové války přejmenována na ''Graf Moltke Kaserne'' a přistavěno nejvrchnější patro. V souvislosti s ukončením povinné vojenské služby byla zdejší posádka zrušena a kasárna rekonstruována na bytové domy. Jsou známa i z lidové písně (''Breclavská kasárna'') [413] => * splav na Dyji s rybochodem a podzemní hydroelektrárnou [414] => * obnovený Památník Svornosti na Smetanově nábřeží{{Citace elektronického periodika [415] => | titul = Břeclav [416] => | vydavatel = Spolek pro vojenská pietní místa [417] => | periodikum = www.vets.cz [418] => | url = https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/600-breclav/Smetanovo%20n%C3%A1b%C5%99e%C5%BE%C3%AD/ [419] => | datum přístupu = 2021-09-20 [420] => }} [421] => * socha „Hlava křičícího muže“ před gymnáziem (autor [[Wilsonova socha ve Vrchlického sadech#cite note-17|Daniel Talavera]]),{{Citace elektronického periodika [422] => | titul = Socha Hlava v Břeclavi v Sadech 28. října {{!}} Drobné památky [423] => | periodikum = www.drobnepamatky.cz [424] => | url = https://www.drobnepamatky.cz/node/27209 [425] => | datum přístupu = 2023-03-15 [426] => }} vedle ní umístěn [[Poesiomat (Břeclav)|Poesiomat]] [427] => * 85 m vysoká žlutá věž strojírenského podniku OTIS sloužící pro testování výtahů, dominanta panoramatu města{{Citace elektronického periodika |titul=fyzmatik.pise.cz - Břeclavská věž OTIS |url=http://fyzmatik.pise.cz/17417-breclavska-vez-otis.html |datum přístupu=2012-02-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111104120755/http://fyzmatik.pise.cz/17417-breclavska-vez-otis.html |datum archivace=2011-11-04 |nedostupné=ano }} [428] => * 136 m vysoký komín závodu [[Fosfa]]{{Citace elektronického periodika [429] => | titul = KODA - karta komína: RU136/2 Fosfa, Hraniční, Břeclav - Poštorná (#4627) [430] => | periodikum = koda.kominari.cz [431] => | url = http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=4627 [432] => | datum přístupu = 2020-02-08 [433] => }}, nejvyšší stavba na území města [434] => * V bezprostředním okolí města se rozkládá ''[[Lednicko-valtický areál]]'' s množstvím drobných památek, zapsaný na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví UNESCO]]. [435] => * Na katastru města se nachází řada objektů [[Československé opevnění|čs. opevnění]] z konce 30. let, v různém stavu; dva objekty v areálu Pohanska jsou rekonstruovány a slouží jako muzeum vojenské historie{{Citace elektronického periodika [436] => | titul = Kde nás najdete [437] => | vydavatel = KVH Břeclav [438] => | url = http://www.kvh-breclav.cz/index-kde.htm [439] => | datum přístupu = 2023-02-03 [440] => }} [441] => Střed Břeclavi je rozložen na několika říčních [[ostrov]]ech vymezených Dyjí, odlehčovacím ramenem Dyje a Mlýnským náhonem. Na území města se nachází také několik [[jezero|jezírek]], která jsou napájena jen spodní, dešťovou, případně povodňovou vodou, a několik umělých či regulovaných vodních ploch, z nichž největší je rybník [[Včelínek]]. [442] => [443] => == Osobnosti == [444] => [445] => === Rodáci === [446] => * [[Ladislav Velen ze Žerotína]] (1579–1638), šlechtic, [[Seznam moravských zemských hejtmanů|moravský hejtman]], představitel protihabsburského odboje [447] => * [[Jakub Kobzík]] (1862–1945), poslanec [[Moravský zemský sněm|Moravského zemského sněmu]] a starobřeclavský starosta [448] => * [[Wilhelm Ellenbogen]] (1863–1951), rakouský sociálně demokratický politik [449] => * [[Jan Rubý]] (1883–1945), architekt [450] => * [[František Schäfer]] (1905–1966), klavírista, hudební skladatel a pedagog [451] => * [[František Kobzík]] (1914–1944), veslař a [[výsadkář]] [452] => * [[Ludvík Cupal]] (1915–1943), československý voják a příslušník výsadkové [[operace Tin]] [453] => * [[Gabriela Dubská]] (1915–2003), knižní grafička, ilustrátorka a malířka [454] => * [[Josef Černota]] (1916–2001), voják, příslušník výsadku [[Operace Wolfram|Wolfram]] [455] => * [[Otmar Mikulica]] (1917–1942), odbojář, [[Čestný doktorát|čestný doktor]] [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|FF MU]] in memoriam [456] => * [[Jana Cupalová]] (1919–1943), oběť justice nacistického Německa [457] => * [[Karel Ptáčník]] (1921–2002), spisovatel [458] => * [[Karel Berka]] (1923–2004), filozof a logik [459] => * [[Václav Chad]] (1923–1945), malíř a odbojář [460] => * [[Richard Kubernát]] (1924–1981), zpěvák a trumpetista [461] => * [[Jan Švéda]] (1931–2007), veslař, olympijský medailista [462] => * [[Václav Pavkovič]] (1936–2019), veslař, olympijský medailista [463] => * [[Ivan Kučírek]] (1946–2022), cyklista [464] => * [[Miloslav Janulík]] (* 1962), lékař, politik a muzikant [465] => * [[Radek Rabušic]] (* 1963), fotbalista a trenér [466] => * [[Vlastimil Rampula]] (* 1970), právník, vrchní státní zástupce [467] => * [[Václav Šálek]] (* 1973), fotograf a fotoreportér působící od 2002 v [[ČTK]] [468] => * [[Martina Štěpánková (sportovkyně)|Martina Štěpánková]] (* 1974), krasojezdkyně [469] => * [[Marek Šoška]] (* 1998), politik [470] => * [[Otakar Zadražil]], kněz [471] => Pozn.: Od 60. do 90. let [[20. století]] spadala Břeclav pod okresní nemocnici a [[Porodnice|porodnici]] v blízkých [[Valtice|Valticích]], takže řada ''de facto'' rodáků se v tom období narodila tam. [472] => [473] => === Další === [474] => * [[Jan Skácel]] (1922–1989), básník a prozaik, který zde prožil své dětství a studoval na zdejším gymnáziu [475] => * [[Antonín Vojtek]] (* 1934), malíř a galerista, žije a působí v Břeclavi [476] => * [[Edgar Dutka]] (* 1941), spisovatel, scenárista, dramaturg a režisér, strávil zde část dětství [477] => * [[Jožka Černý]] (* 1942), lidový zpěvák, žijící ve [[Stará Břeclav|Staré Břeclavi]] [478] => * [[Jan Pelc]] (* 1957), spisovatel, žije v Poštorné [479] => * [[Martin Přibáň]] (* 1958), pedagog a politik, učitel na zdejším gymnáziu [480] => * [[Vlastimil Válek]] (* 1960), lékař a politik, vyrůstal zde a studoval na gymnáziu [481] => * [[Martina Šestáková]]-Darmovzalová (* 1978), [[trojskok]]anka, odchovanka [[TJ Lokomotiva Břeclav]] [482] => * [[Radoslav Rochallyi]] (* 1980), slovenský spisovatel žijící v Břeclavi [483] => * [[Jaroslav Navrátil (fotbalista)|Jaroslav Navrátil]] (* 1991), fotbalista, odchovanec [[MSK Břeclav]] [484] => [485] => == Partnerská města == [486] => * {{partnerské město|Andrychów}} [487] => * {{partnerské město|Brezová pod Bradlom}} [488] => * {{partnerské město|Lysá nad Labem}} [489] => * {{partnerské město|Novi Vinodolski}} [490] => * {{partnerské město|Nový Bor}} [491] => * {{partnerské město|Priverno}} [492] => * {{partnerské město|Trnava}} [493] => Břeclav dále spolupracuje s obcemi [[Šentjernej]] (Slovinsko) a [[Zwentendorf an der Donau]] (Rakousko). [494] => [495] => == Galerie == [496] => [497] => Soubor:Břeclav, Dyje.JPG|Řeka Dyje a „Žlutá škola“ [498] => Soubor:Zámek Břeclav - pohled z nádvoří.jpg|Zámek [499] => Soubor:Břeclav cemetery (1).jpg|Obřadní kaple u židovského hřbitova [500] => Soubor:Břeclav cemetery (4).jpg|Židovský hřbitov [501] => Soubor:Břeclav synagogue (2).jpg|Bývalá synagoga, dnes dějiště kulturních akcí [502] => Soubor:Břeclav synagogue (3).jpg|Interiér synagogy [503] => Soubor:Pohled na interiér Břeclav.jpg|Interiér kostela sv. Václava [504] => Soubor:Břeclav brewery.jpg|[[Zámecký pivovar Břeclav|Pivovar]] [505] => Soubor:2007-05 Břeclav 03.jpg|Kašna před gymnáziem [506] => Soubor:2007-05 Břeclav 13.jpg|Hlavní pošta [507] => Soubor:Břeclav, Church in Poštorná.JPG|Kostel Navštívení P. Marie v Poštorné [508] => Soubor:Railway station Postorna.jpg|Železniční stanice Poštorná [509] => Soubor:Pohansko (3).jpg|Zámeček na Pohansku [510] => [511] => [512] => == Odkazy == [513] => === Reference === [514] => [515] => [516] => === Literatura === [517] => * Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): ''Město Břeclav''. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001. [518] => [519] => === Související články === [520] => * [[Děkanát Břeclav]] [521] => * [[Římskokatolická farnost Břeclav]] [522] => * [[Židovský hřbitov v Břeclavi]] [523] => * [[Kuffnerové]] [524] => [525] => === Externí odkazy === [526] => * {{Commonscat}} [527] => * {{Wikislovník|heslo=Břeclav}} [528] => * {{Otto|heslo=Břeclav}} [529] => * {{Commons|Břeclav}} [530] => * {{RÚIAN}} [531] => * [http://www.breclav.eu Oficiální stránky] [532] => * [http://www.muzeumbv.cz Městské muzeu, a galerie Břeclav] [533] => [534] => {{Části české obce}} [535] => {{Okres Břeclav}} [536] => {{Jihomoravský kraj}} [537] => {{Autoritní data}} [538] => [539] => {{Portály|Morava}} [540] => [[Kategorie:Břeclav| ]] [541] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [542] => [[Kategorie:Města v okrese Břeclav]] [543] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [544] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [545] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [546] => [[Kategorie:Sdružení obcí region LVA]] [547] => [[Kategorie:Podluží]] [548] => [[Kategorie:Valticko]] [549] => [[Kategorie:Místní části v Břeclavi]] [550] => [[Kategorie:Slovácká vinařská podoblast]] [551] => [[Kategorie:Obce v okrese Břeclav]] [552] => [[Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu]] [553] => [[Kategorie:Sídla na Dyji]] [554] => [[Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici]] [] => )
good wiki

Břeclav

Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem. Žije zde obyvatel (třetí až čtvrté největší město v kraji, spolu s Hodonínem).

More about us

About

Leží na soutoku řek Dyje a Moravy, což mu propůjčuje nádherné přírodní scenérie a možnosti pro rekreaci. Město se pyšní historickými památkami, jako je zámek Břeclav a kostel svatého Mikuláše, které přitahují návštěvníky a inspirují místní obyvatele. Břeclav se také může pochlubit dynamickým kulturním životem. Místní akce, festivaly a trhy propojují obyvatele a návštěvníky, a dávají tak prostor pro sdílení tradic a zábavy. Kromě toho, výhodná poloha města, blízkost k Rakousku a Slovensku, vytváří příležitosti pro mezinárodní spolupráci a rozvoj. Občané Břeclavi mají silné městské a regionální identity, což se odráží v jejich společenském životě a podpoře místních iniciativ. Díky investicím do infrastruktury a vzdělání se město neustále rozvíjí a zlepšuje kvalitu života svých obyvatel. Břeclav je místem, kde se setkává historie s moderním životem a kde jsou občané hrdí na svou kulturu a komunitu. S otevřeným srdcem a optimistickým pohledem do budoucnosti má Břeclav velký potenciál růstu, kvalitu života a posílení regionální spolupráce.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Poštorná','Stará Břeclav','Ladná','Břeclav (zámek)','Kostel svatého Václava (Břeclav)','Vídeň','ANO 2011','Lichtenštejnové','Dyje','Hodonín','Valtice','Kuffnerové'

Dyje

Hodonín

Kuffnerové

Ladná

Lichtenštejnové

Lichtenštejnové je stará šlechtická rodina, která vlastní a spravuje území Lichtenštejnska.

Poštorná

Valtice

Vídeň