Array ( [0] => 14662043 [id] => 14662043 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Baryum [uri] => Baryum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Baryum je chemický prvek, který patří mezi alkalické zeminíky. Jeho atomickej symbol je Ba a atomové číslo 56. Baryum se vyskytuje společně se strontiem a vápníkem v přírodě a je známo v mnoha různých minerálech. Ve své čisté formě je bílý, lesklý a měkký kov, který je velmi reaktivní. Baryum se využívá v různých průmyslových odvětvích, například při výrobě barviv, skla a pyrotechniky. Mohou však také existovat rizika spojená s expozicí baryu, protože je toxický pro člověka. [oai] => Baryum je chemický prvek, který patří mezi alkalické zeminíky. Jeho atomickej symbol je Ba a atomové číslo 56. Baryum se vyskytuje společně se strontiem a vápníkem v přírodě a je známo v mnoha různých minerálech. Ve své čisté formě je bílý, lesklý a měkký kov, který je velmi reaktivní. Baryum se využívá v různých průmyslových odvětvích, například při výrobě barviv, skla a pyrotechniky. Mohou však také existovat rizika spojená s expozicí baryu, protože je toxický pro člověka. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=chemickém prvku|jiné=[[Operace Barium]] - paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Ba [4] => | protonové číslo = 56 [5] => | nukleonové číslo = [6] => | název = Baryum [7] => | latinsky = Barium [8] => | nad = [[Stroncium|Sr]] [9] => | pod = [[Radium|Ra]] [10] => | vlevo = [[Cesium]] [11] => | vpravo = [[Lanthan]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Kovy alkalických zemin [15] => | číslo CAS = 7440-39-3 [16] => | skupina = 2 [17] => | perioda = 6 [18] => | blok = [19] => | koncentrace v zemské kůře = [20] => | obrázek = Barium_unter_Argon_Schutzgas_Atmosphäre.jpg [21] => | emisní spektrum = Barium spectrum visible.png [22] => | vzhled = stříbrobílý kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 137,33 [25] => | atomový poloměr = 222 pm [26] => | kovalentní poloměr = 215 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 268 pm [28] => | elektronová konfigurace = [29] => | oxidační čísla = '''+II''' [30] => [31] => | skupenství = pevné [32] => | krystalografická soustava = [33] => | hustota = 3,51 kg·dm−3 [34] => | teplota tání = 726,85 [35] => | teplota varu = 1896,85 [36] => | tvrdost = 1,25 [37] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetické]] [38] => | molární objem = [39] => | měrný elektrický odpor = 332 nΩ·m [40] => | tepelná vodivost = 18,4 W⋅m−1⋅K−1 [41] => [42] => | specifické teplo tání = [43] => | specifické teplo varu = [44] => | molární atomizační entalpie = [45] => | standardní molární entropie = [46] => | měrná tepelná kapacita = [47] => | standardní elektrodový potenciál = [48] => | elektronegativita = 0,89 [49] => | ionizační energie = [50] => | iontový poloměr = [51] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Barium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5355457 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [52] => }} [53] => '''Baryum''' (chemická značka '''Ba''', {{vjazyce|la}} ''Barium''https://www.etymonline.com/word/barium) je pátým prvkem z řady [[kovy alkalických zemin|kovů alkalických zemin]], je to měkký, velmi reaktivní a toxický [[kovy|kov]]. [54] => [55] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [56] => [[Soubor:Barium 1.jpg|150px|vlevo|náhled|Kovové baryum]] [57] => Všechny rozpustné soli barya jsou prudce jedovaté. Baryum je poměrně měkký, lehký, reaktivní kov, který se svými vlastnostmi více podobá vlastnostem [[alkalické kovy|alkalických kovů]]. V kapalném amoniaku se rozpouští za vzniku černého roztoku. Baryum patří k lepším vodičům elektrického proudu a tepla. Je nejreaktivnější z kovů alkalických zemin a reaktivitou se podobá [[alkalické kovy|alkalickým kovům]], jeho reaktivita je natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováváno pouze pod vrstvou alifatických [[uhlovodíky|uhlovodíků]] (jako [[petrolej]], [[Motorová nafta|nafta]]) s nimiž nereaguje. Soli barya barví plamen zeleně. [58] => [59] => Baryum je velmi reaktivní a v přírodě vytváří pouze barnaté sloučeniny Ba2+. V laboratoři lze připravit sloučeniny (tzv. [[superbáze]]), ve kterých může mít stroncium baridový anion Ba2−, takovéto sloučeniny jsou velmi nestabilní a patří mezi nejsilnější [[redukční činidlo|redukční činidla]]. Baryum reaguje za pokojové teploty s [[voda|vodou]] i [[kyslík]]em. Na vzduchu se okamžitě pokrývá vrstvou nažloutlého [[oxid barnatý|oxidu barnatého]], práškové baryum je na vzduchu schopno samovolného vznícení. Při zahřátí se snadno slučuje s [[dusík]]em na [[nitrid barnatý]] Ba3N2 a s [[vodík]]em na [[hydrid barnatý]] BaH2 a i s velkým množstvím prvků tvoří za vyšších teplot sloučeniny. [60] => [61] => Baryum je zásadotvorný [[chemický prvek|prvek]] a rozpouští se v běžných [[kyseliny|kyselinách]] za tvorby barnatých solí. Nerozpouští se v roztocích [[hydroxidy|hydroxidů]]. [62] => [63] => == Historický vývoj == [64] => Těživec ([[baryt]]) BaSO4 byl poprvé poznán na základě objevu boloňského obuvníka v roce [[1602]], který zjistil, že při žíhání [[síran barnatý|síranu barnatého]] s organickými látkami začíná látka [[fosforescence|fosforeskovat]] – boloňské fosfory. [65] => [66] => Roku [[1732]] objevil [[William Withering]] [[uhličitan barnatý]] v nerostu, který byl později po něm nazván [[witherit]]. [[Oxid barnatý]] byl objeven roku [[1774]] [[Carl Wilhelm Scheele|Carlem Scheelem]], který zprvu nepoznal, že jde o sloučeninu nové zeminy, která souvisí s těživcem. Zjistil to teprve [[Johan Gottlieb Gahn]] a po něm to pak potvrdil Carl Scheele. Po tomto objevu dali těživci název baryt z řeckého ''barys'' – těžký. Tento název přešel i na prvek – baryum. [67] => [68] => Baryum poprvé připravil sir [[Humphry Davy]] roku [[1808]] [[elektrolýza|elektrolýzou]] barnatého [[amalgámy|amalgamu]], který si připravil elektrolýzou slabě zvlhčeného hydroxidu barnatého za použití [[rtuť]]ové [[katoda|katody]]. [69] => [70] => == Výskyt v přírodě == [71] => [[Soubor:Mineraly.sk - psilomelan.jpg|náhled|Psilomelan – Ba(Mn2+)(Mn4+)8O16(OH)4]] [72] => [[Soubor:World Baryte Production 2010.svg|náhled|Největší producenti barya v roce 2010]] [73] => [74] => Díky své vysoké reaktivitě je v přírodě možné se setkat prakticky pouze se sloučeninami barya. Ve všech svých sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ba2+. [75] => [76] => Výskyt barya v přírodě i okolním vesmíru je poměrně vzácný, jak to již vyplývá z jeho vysokého atomového čísla. V [[zemská kůra|zemské kůře]] se vyskytuje v množství 0,025–0,045 %, čímž se řadí na 14. místo v zastoupení prvků podle výskytu. Jeho procentuální obsah odpovídá 390 ppm (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic) a ve výskytu se řadí před [[stroncium]]. V mořské vodě je jeho koncentrace pouze 0,03 mg Ba/l a ve vesmíru připadá na jeden atom barya přibližně 8 miliard atomů [[vodík]]u. [77] => [78] => Nejznámějším minerálem barya je síran barnatý, [[baryt]] neboli těživec BaSO4 a [[witherit]] BaCO3. Další, méně významné, minerály baria jsou: [79] => [80] => * [[nitrobaryt]], chemicky dusičnan barnatý Ba(NO3)2 [81] => * [[barylit]] Ba4Al4Si7O24 [82] => * [[alstonit]] (Ca, Ba)CO3 [83] => * [[celsian]] BaAl2Si2O8 [84] => * [[hagertyt]] Ba(Fe2+6Ti5Mg)O19, [85] => * [[harmotom]] (Ba0.5,Ca0.5,Na,K)5Al5Si11O32·12(H2O) [86] => * [[kukharenkoit]] Ba3CeF(CO3)3 [87] => * [[psilomelan]] Ba(Mn2+)(Mn4+)8O16(OH)4 [88] => * [[sanbornit]] BaSi2O5 [89] => * [[todorokit]] (Mn,Mg,Ca,Ba,K,Na)2Mn3O12'''·'''3H2O. [90] => [91] => Baryt se vyskytuje na mnoha místech ve světě, známá jsou ložiska v [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Anglie|Anglii]], [[Itálie|Itálii]], [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] a na [[Ukrajina|Ukrajině]]. V [[Česko|Česku]] se ložiska barytu vyskytují v okolí [[Příbram]]i, [[Harrachov]]a a [[Teplice|Teplic]]. [92] => [93] => == Izotopy == [94] => [[Soubor:Witherit.jpg|náhled|Witerit - přírodní forma uhličitanu barnatého]] [95] => Přírodní baryum je směsí sedmi [[izotop]]ů v zastoupení 130Ba (0,106 %), 132Ba (0,101 %), 134Ba (2,417 %), 135Ba (6,592 %), 136Ba (7,854 %), 137Ba (11,232 %) a 138Ba (71,698 %){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum přístupu=2018-03-17 |url archivu=https://www.webcitation.org/618bSplPt?url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum archivace=2011-08-22 |nedostupné=ano }}. Dalších 35 uměle připravených [[izotop]]ů barya je silně [[radioaktivita|radioaktivních]], protože jejich [[poločas přeměny]] se pohybuje ve zlomcích sekund až milisekund, výjimku tvoří pouze [[izotop]] 133Ba, který má poločas přeměny 10,55 let.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/reCenter.jsp?z=56&n=77 |datum přístupu=2018-03-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180317165202/http://www.nndc.bnl.gov/chart/reCenter.jsp?z=56&n=77 |datum archivace=2018-03-17 |nedostupné=ano }} Baryum také vzniká jako jeden z produktů při výbuchu [[jaderná zbraň|jaderné bomby]], například: [96] => [97] => : 235U + 1n → 145Ba + 88Kr + 3 1n [98] => [99] => == Výroba == [100] => [[Soubor:Barite.jpg|náhled|Baryt]] [101] => Kovové baryum se průmyslově nejčastěji vyrábí z rudy [[baryt]]u. V prvním kroku se ruda redukuje [[uhlík]]em na [[sulfid barnatý]] a [[oxid uhličitý]]. V druhém kroku probíhá reakce sulfidu barnatého s [[voda|vodou]] a [[oxid uhličitý|oxidem uhličitý]] za vzniku [[uhličitan barnatý|uhličitanu barnatého]] a [[sulfan]]u. Ve třetím kroku se uhličitan barnatý tepelně rozloží na [[oxid barnatý]] a oxid uhličitý. Čtvrtý krok je vakuová redukce oxidu barnatého za vzniku barya. [102] => [103] => : BaSO4 + 2 C → BaS + 2 CO2 [104] => : BaS + H2O + CO2 → BaCO3 + H2S [105] => : BaCO3 → BaO + CO2 [106] => : 3 BaO + 2 Al → Al2O3 + 3 Ba [107] => [108] => Kovové baryum lze také vyrobit, ale ne v takové čistotě, [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny chloridu barnatého ve směsi s [[chlorid draselný|chloridem draselným]]. Dalším produktem této reakce je elementární [[chlor]], který je ihned dále zpracováván v chemické výrobě. K elektrolýze se používá [[grafit]]ová anoda, na které se vylučuje chlor, a [[železo|železná]] katoda, na které se vylučuje baryum. [109] => [110] => K přípravě elementárního barya se dá využít i samostatná [[vakuum|vakuová]] [[redoxní reakce|redukce]] oxidu barnatého [[hliník]]em nebo [[křemík]]em při 1 200 °C. [111] => : 3 BaO + 2 Al → Al2O3 + 3 Ba [112] => : 3 BaO + Si → BaSiO3 + 2 Ba [113] => [114] => K malé přípravě barya lze také využít tepelný rozklad [[azid barnatý|azidu barnatého]] na [[dusík]] a baryum. [115] => [116] => == Využití == [117] => [[Soubor:2006 Fireworks 1.JPG|náhled|Baryem obarvená pyrotechnika]] [118] => Sloučeniny barya, například peroxidu BaO2 nebo dusičnanu barnatého Ba(NO3)2 se využívají při výrobě pyrotechnických produktů pro jejich výraznou barevnou reakci v plameni - barví plamen světle zeleně. [119] => [120] => * [[Peroxid barnatý]] se používá k bělení [[hedvábí]], rostlinných vláken a [[sláma|slámy]], k přípravě [[hydrogenperoxid barnatý|hydrogenperoxidu]] a [[peruhličitan barnatý|peruhličitanu barnatého]], jako přípravek k odbarvování [[olovo|olovnatých]] [[sklo|skel]] a jako [[dezinfekce|dezinfekční]] prostředek. [121] => * Další uplatnění mají sloučeniny barya ve speciálních aplikacích sklářského průmyslu, příkladem mohou být katodové trubice pro výrobu [[obrazovka|obrazovek]] barevných televizních přijímačů. V některých [[zářivka|zářivkách]] slouží elementární baryum jako [[getr]], tedy látka sloužící k likvidaci stopových množství [[kyslík]]u a vodních par v [[inertní plyny|inertním plynu]], jímž je svítidlo naplněno. [122] => * [[Síran barnatý]] BaSO4 patří mezi nejvýznamnější sloučeniny barya. V [[analytická chemie|analytické chemii]] se nízké [[rozpustnost]]i této sloučeniny využívá pro [[gravimetrie|gravimetrické]] stanovení obsahu síranů ve vzorku. Pro nízké obsahy síranů, kdy vážení vysráženého síranu barnatého neposkytuje spolehlivé výsledky, je vhodnější metoda nefelometrická, hodnotící intenzitu vzniklého zákalu. V gumárenském průmyslu se používá jako plnivo [[kaučuk]]ových výrobků, které současně barví výsledný produkt bíle [123] => * [[Suspenze (chemie)|Suspenze]] síranu barnatého ve vodě vykazuje značně vysokou hustotu a nalézá uplatnění při těžbě [[ropa|ropy]]. Po vyčerpání většiny ropy z ložiska se barytová suspenze vtlačuje do vrtu a vytlačuje zbytky lehčí ropy k povrchu a umožňuje tak prakticky kompletní vytěžení vrtu. [124] => * Baryum je jako poměrně velký atom schopno značné absorpce [[rentgenové záření|rentgenového záření]]. Při rentgenovém snímkování trávicího traktu vypije pacient suspenzi síranu barnatého ve vodě a po několika desítkách minut je možné získat velmi kvalitní snímek pacientova [[žaludek|žaludku]] a [[střevo|střev]]. Nízká rozpustnost této sloučeniny přitom zamezí možnosti otravy pacienta toxickým iontem Ba2+. Síran barnatý je také složkou [[omítka|omítek]], kterými jsou pokrývány zdi rentgenových ordinací a brání tak nechtěnému ozáření lékařského personálu. [125] => * Velmi čistý síran barnatý je téměř ideálně bílý a nalézá uplatnění při výrobě součástí [[spektroskopie|spektrometrických]] zařízení pro měření barevnosti různých látek (textilní průmysl, barviva v automobilovém průmyslu, …). [126] => * [[Uhličitan barnatý]] se používá k výrobě skel, v keramickém průmyslu, k přípravě oxidu a peroxidu barnatého a je složkou otravných návnad na hlodavce. [127] => * [[Titaničitan barnatý]] se od roku [[2007]] začíná používat do [[elektrická baterie|baterií]] příští generace, které mají sloužit k napájení [[elektromobil]]ů. [128] => [129] => == Sloučeniny == [130] => === Anorganické sloučeniny === [131] => [132] => * [[Hydrid barnatý]] BaH2 je bílá krystalická látka, která vzniká reakcí elementárního vodíku s baryem při vyšší teplotě a za o něco vyšší teploty se rozkládá na prvky. Vlastnostmi se podobá hydridům [[alkalické kovy|alkalických kovů]]. [133] => * [[Oxid barnatý]] BaO je bílá práškovitá látka, která je velmi hygroskopická. Při mírném zahřívání přechází na peroxid barnatý, s [[voda|vodou]] reaguje velmi živě za vzniku hydroxidu barnatého a velkého množství tepla. Připravuje se silným žíháním dusičnanu nebo jodidu barnatého, pokud se vyžíhá špatně, tak obsahuje [[peroxid barnatý]]. Nebo jej lze také připravit tepelným rozkladem uhličitanu barnatého. [134] => * [[Hydroxid barnatý]] Ba(OH)2 je v bezvodém stavu bílý amorfní prášek. Ve vodě se rozpouští nejlépe ze všech [[hydroxidy|hydroxidů]] [[kovy alkalických zemin|kovů alkalických zemin]] (3,84 [[Kilogram#Gram|gramu]] hydroxidu ve 100 gramech vody) a rozpustnost s teplotou silně stoupá. Roztok hydroxidu barnatého, barytová voda, se používá v laboratoři jako zkoumadlo. Vzniká rozpouštěním oxidu barnatého ve vodě. [135] => * [[Peroxid barnatý]] BaO2 je bílý, ve vodě málo rozpustný prášek. V roztoku může reagovat jako [[oxidační činidlo|oxidační]] i [[redukční činidlo]]. Při teplotě 700 °C odštěpuje [[kyslík]] a přechází na oxid. Peroxid barnatý se připravuje zahříváním oxidu barnatého asi na 500 °C nebo hořením barya v kyslíkové atmosféře. [136] => [137] => ==== Soli ==== [138] => Větší část barnatých solí se ve vodě rozpouští, ale část se rozpouští hůře nebo vůbec, všechny soli mají bílou barvu (nebo jsou bezbarvé), pokud není anion soli barevný ([[manganistany]], [[chromany]]). Barnaté soli jsou lépe rozpustné než soli [[hořčík|hořečnaté]], [[vápník|vápenaté]] a [[stroncium|strontnaté]] a všechny rozpustné soli jsou prudce jedovaté. Barnaté soli vytváří snadno [[podvojná sůl|podvojné soli]] a také [[komplexní sloučenina|komplexy]], které ale nejsou pro stroncium a i další kovy alkalických zemin typické. [139] => [140] => * [[Fluorid barnatý]] BaF2 je bílá, krystalická, ve vodě málo rozpustná látka. Připravuje se srážením barnatých iontů ionty [[fluoridy|fluoridovými]] nebo reakcí hydroxidu barnatého či uhličitanu barnatého s [[kyselina fluorovodíková|kyselinou fluorovodíkovou]]. [141] => * [[Chlorid barnatý]] BaCl2 je v bezvodém stavu bílá krystalická látka. Používá se ke změkčování kotelní vody s obsahem síranu vápenatého. Chlorid barnatý má hořkou chuť a je prudce jedovatý (jako protijed po vypláchnutí žaludku se užívá 1% roztok [[síran sodný|Glauberovy soli]] Na2SO4·10 H2O). Připravuje se reakcí [[hydroxid barnatý|hydroxidu barnatého]] či [[uhličitan barnatý|uhličitanu barnatého]] s [[kyselina chlorovodíková|kyselinou chlorovodíkovou]]. [142] => * [[Bromid barnatý]] BaBr2 a [[jodid barnatý]] BaI2 jsou bílé krystalické látky, které se velmi dobře rozpouští ve vodě. Připravují se reakcí hydroxidu či uhličitanu barnatého s [[kyselina bromovodíková|kyselinou bromovodíkovou]] popřípadě [[kyselina jodovodíková|kyselinou jodovodíkovou]]. [143] => * [[Dusičnan barnatý]] Ba(NO3)2 je bezbarvá krystalická látka, která se velmi dobře rozpouští ve vodě a je prudce jedovatá. V roztoku s alkalickými [[dusičnany]] tvoří podvojné soli. Nejjednodušeji se vyrábí rozpouštěním uhličitanu nebo hydroxidu barnatého v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]]. [144] => * [[Uhličitan barnatý]] BaCO3 je bílá, nerozpustná, práškovitá látka. V přírodě vyskytuje jako nerost [[witherit]]. Připravuje se srážením rozpustných barnatých solí roztokem [[uhličitany|uhličitanových]] aniontů nebo pohlcováním vzdušného [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] hydroxidem barnatým. [145] => * [[Síran barnatý]] BaSO4 je bílá krystalická látka, nerozpustná ve vodě, která se v přírodě vyskytuje jako minerál [[baryt]] neboli těživec. Připravuje se reakcí uhličitanu nebo hydroxidu barnatého v [[kyselina sírová|kyselině sírové]] nebo srážením roztoků rozpustné barnaté soli solí rozpustného [[sírany|síranu]]. [146] => [147] => === Organické sloučeniny === [148] => Mezi [[organická sloučenina|organické sloučeniny]] barya patří zejména barnaté [[soli organických kyselin]] a barnaté [[alkoxid|alkoholáty]]. K dalším barnatým sloučeninám patří organické komplexy. Zcela zvláštní skupinu organických barnatých sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [149] => [150] => === Zdravotní riziko === [151] => Při vdechování prachových částic barya může dojít k zánětům [[průduška|průdušek]] a [[plíce|plic]]. [152] => [153] => K otravě [[Chlorid barnatý|chloridem barnatým]] stačí asi 0,2 g, [[smrtelná dávka]] je 0,8 až 2 g. [154] => [155] => Příznaky: dráždění [[trávicí soustava|trávicího ústrojí]], slinění, zvracení, krvácení trávicího ústrojí, působí na [[nervová soustava|nervový systém]] a na buňky kosterního a srdečního svalstva, třes, dýchací potíže, bolesti v celém těle. [156] => [157] => Smrt nastává za plného vědomí zástavou srdce. [158] => K otravám baryem může dojít při použití nekvalitního síranu barnatého coby kontrastní látky pro rentgen. [159] => [160] => [[Protijed]]em je roztok [[síran sodný|síranu sodného]] [161] => [162] => == Odkazy == [163] => === Reference === [164] => [165] => [166] => === Literatura === [167] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [168] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [169] => * Jursík F.: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-417-3/pages-img/anotace.html ''Anorganická chemie nekovů'']. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} [170] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [171] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat}} [175] => * {{Wikislovník|heslo=baryum}} [176] => [177] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [178] => {{Autoritní data}} [179] => {{Portály|Chemie}} [180] => [181] => [[Kategorie:Baryum| ]] [182] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [183] => [[Kategorie:Kovy]] [184] => [[Kategorie:Redukční činidla]] [] => )
good wiki

Baryum

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'baryt','voda','oxid uhličitý','kyslík','alkalické kovy','izotop','witherit','uhličitan barnatý','dusík','stroncium','oxid barnatý','vodík'

Baryt

Baryt, též známý jako těžní baryt, je minerál, který patří mezi síranové minerály.

Dusík

Izotop

Izotop je forma atomu se stejným počtem protonů v jádře, ale s různým počtem neutronů.

Kyslík

Stroncium

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.