Array ( [0] => 14799500 [id] => 14799500 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bogomilství [uri] => Bogomilství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Slavic Bogomil Cemetery in Chalkidona, Thessaloniki.jpg|náhled|upright=1.1|Pohřebiště bogomilů nedaleko řecké [[Soluň|Soluně]]]] [1] => '''Bogomilství''' byl za [[křesťanství]] sám sebe označující náboženský směr, označovaný někdy jako [[Dualismus (náboženství)|dualistický]], [[Gnóze|gnostický]], či jako příbuzný s [[Manicheismus|manicheismem]]. Podnětem k jeho vzniku byla mimo jiné misijní činnost křesťanů označovaných jako tzv. ''[[Paulikiáni]]'' (sami sebe tak nenazývali), kteří působil v [[Malá Asie|Malé Asii]] (Arménii a Palestině). Takzvaní bogomilové sami sebe nazývali pojmem ''„křesťané“'' a v jejich řadách se aktivně uplatnili i nižší křesťanští [[Duchovenstvo|duchovní.]]{{Citace monografie|příjmení=Říčan|jméno=Rudolf|příjmení2=Molnár|jméno2=Amadeo|titul=12 století církevních dějin|vydání=|vydavatel=Kalich|místo=Praha|rok=1989|počet stran=|strany=374–376|isbn=}} [2] => [3] => Od [[10. století|10.]] do [[15. století]] se bogomilské křesťanství udrželo na [[Balkán]]ě, především v oblasti [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Podle některých pramenů přispěla [[Misie|misijní]] činnost bogomilů v [[Itálie|Itálii]] a jižní [[Francie|Francii]] ke vzniku hnutí [[Patareni|patarenů]], [[Valdenští|valdenských]] a [[Albigenští|katarů]]. [4] => [5] => Za zakladatele tohoto ke [[křesťanství]] se hlásícího [[Náboženství|náboženského]] proudu, který byl [[Východní křesťanství|byzantskou]] i [[Římskokatolická církev|římskou]] [[Církev|církví]] vnímán jako [[hereze]], je považován Bogomil (Bogumil), jenž působil jako [[venkov]]ský [[kněz]] v [[Bulharsko|Bulharsku]] v [[10. století]] a který měl v počátcích tohoto hnutí vůdčí význam. Samo pojmenování ''„bogomil“'' má význam ''„Boha milující“'' a je zmiňováno řadou dochovaných antibogomilských dokumentů, mezi které patří např. [[Beseda proti Bogomilům]]. [6] => [7] => == Charakteristika, praktiky a učení == [8] => Na vznik hnutí silně působily sociální poměry a odpor proti [[Byzantská říše|byzantské kultuře]] a jejímu společenskému řádu. Bogomilové mnohdy pocházeli z utlačovaných sociálních vrstev, kritizovali zesvětštění společnosti i [[Byzantská říše|byzantské]] církve, kladli důraz na [[Morálka|mravnost]], protestovali proti tlaku světské i církevní [[vrchnost]]i, odmítali princip nadvlády, světské právo, soudy, přísahy a trest smrti a užívání násilí. Žádali sociální spravedlnost a rovnost. [9] => [10] => [[Soubor:Nemanjin sabor.jpg|náhled|upright=0.8|vlevo|Koncil proti bogomilům pořádaný [[Štěpán Nemanja|Štěpánem Nemanjou]] (postavy představující bogomily vpravo dole)]] [11] => O učení a víře takzvaných bogomilů se dozvídáme pouze z polemických spisů namířených proti jejich víře, protože jejich vlastní literatura byla ničena. V náboženské rovině bogomilové podle dochovaných zpráv uznávali existenci [[Bůh|Boha]] a [[Ďábel|ďábla]], v ďáblu však neviděli bytost Bohu rovnou, ale padlého anděla – ďábel stvořil hmotný svět, vedle něhož existuje duchovní svět boží. [[Duše]] člověka je od Boha, ale odloučila se od něho, takže upadla v moc ďábla, jenž ji spoutal tělem. K dílu ďábla tak patří i udržování života, tedy i [[manželství]] a plození dětí – z toho důvodu někteří z bogomilů, působící prakticky jako bogomilští [[duchovní]], žili v celibátu, avšak řadoví bogomilští věřící žili manželským životem. Protože věřili, že pravý Bůh se nechce spojit s nečistou hmotou, odmítali [[Katolická církev|církevní]] učení o [[Ježíš Kristus|Kristově]] současném plném božství i lidství, zpochybňovali Kristovu smrt na kříži a [[Vzkříšení|zmrtvýchvstání]]. Ježíš Kristus podle jejich víry nespasil svět svou obětí, ale svým učením. Odmítali dále církevní [[svátost]]i, znamení [[kříž]]e, ctění [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], náboženské obrazy, chrámy, bohoslužebné obřady, kněžství. [[Katolická církev|Římskou]] i [[Byzantská říše|byzantskou]] církev odmítali jako závadnou verzi křesťanství, zkaženou od doby císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina]]. Sami se chápali jako očišťovatelé Kristova učení k jeho původní podobě a věřili, že tvoří pravou [[církev]]. Jejich hnutí mělo [[Laik|laický]] ráz – měli prostá shromáždění věřících s [[modlitba]]mi a výklady těch částí [[Bible]], které uznávali. Brali zřetele na individuální uplatnění a spoléhali se na vlastní schopnost ke kázání. Časem se mezi bogomily vytvořila vrstva věřících, kteří se rozhodli žít v celibátu, nejíst maso, vejce máslo sýry a nepít víno, zatímco zbylí věřící se řídili jejich vedením, ale sami nežili natolik [[Askeze|asketickým]] životem, měli děti a neodpírali ani vojenskou službu. [12] => [13] => Původní bogomilové odmítali [[Starý zákon]] a řídili se pouze [[Nový zákon|Novým zákonem]]. Pozdější [[Byzantská říše|byzantští]] bogomilové učinili výjimku u starozákonních [[Kniha žalmů|Žalmů]] a [[Prorocké knihy|Knih proroků]]. Nepřijímali však [[Bible|Písmo]] doslovně. Základem jejich učení bylo přesvědčení, že to, co je viditelné, je zlé. [14] => [15] => == Význam a rozšíření == [16] => [[Soubor:Bogomilist expansion.svg|náhled|Rozšíření bogomilství a jeho vliv]] [17] => Šíření bogomilství (a koneckonců i jiných dualistických výkladů křesťanské věrouky) bylo v [[Byzantská říše|Byzantské říši]] považováno za velmi závažný problém. Objevovalo se čas od času v průběhu různých století ve všech okrajových oblastech říše (tedy kromě Balkánu, kde bylo hlavně bogomilství rozšířeno i v oblastech Levanty). Bogomilské knihy byly páleny (proto se také nedochovala žádná díla), věřící byli souzeni a zavíráni do vězení, či zabíjeni. Nezřídka jim také byl přisuzován sodomitismus a jiné sexuální úchylky. S úpadkem byzantské moci na Balkáně museli problém šířícího se bogomilství řešit také i nastupující středověké státy – Srbsko, kterému vládli [[Nemanjići]], a Bulharsko. Po tom, co se [[Svatý Vladimír|sv. Vladimír]] na přelomu 10. a 11. století nechal pokřtít, pronikli bogomilové i na [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]]. Ze [[Srbsko|Srbska]] byli nuceni stáhnout se do [[Bosna|Bosny]], kde se jejich víra podle některých badatelů stala oficiálním náboženstvím [[Bosenská církev|Bosenské církve]] až do prosazení [[islám]]u.{{Citace monografie|příjmení=FARRUGIA|jméno=Edward G|odkaz na autora=|titul=Encyklopedický slovník křesťanského Východu|vydavatel=Refugium Velehrad-Roma|místo=Olomouc|rok=2010|počet stran=1040|strany=172|isbn=9788074120190}} Na území [[Byzantská říše|Byzance]] zprávy o bogomilech mizí v době po pádu [[Konstantinopol]]e roce [[1453]], v Bulharsku v polovině 18. století{{Citace sborníku|příjmení=BOČEK|jméno=Pavel|příjmení2=PAVLINCOVÁ|jméno2=Helena|autor2=Helena Pavlincová|odkaz na autora2=Helena Pavlincová|titul=heslo: Bogomilové|příjmení sestavitele=PAVLINCOVÁ|jméno sestavitele=Helena|odkaz na sestavitele=Helena Pavlincová|příjmení sestavitele2=HORYNA|jméno sestavitele2=Břetislav|odkaz na sestavitele2=Břetislav Horyna|sborník=Judaismus, křesťanství, islám|vydavatel=Nakladatelství Olomouc|místo=Olomouc|rok=2003|strany=318|isbn=80-7182-165-9|počet stran=661}} Právě souvislost s jejich vysokým a pozdním výskytem v Bulharsku (jakož i vznik sekty tamtéž) dal vzniknout hanlivým výrazům v různých evropských jazycích, jako např. [[wikt:bougre|bougre]] ve francouzštině, [[wikt:bugger|bugger]] v angličtině či [[wikt:buzerant|buzerant]] v češtině. [18] => [19] => == Odkazy == [20] => [21] => === Reference === [22] => [23] => [24] => === Literatura === [25] => * ''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. 4 díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. [Heslo „Bogomilové", s. 243.] [https://archive.org/details/ottvslovnknauni25ottogoog/page/n256 Dostupné online] [26] => [27] => === Externí odkazy === [28] => * {{Commonscat}} [29] => * [http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=297 Článek na Theofil.cz] [30] => * [http://www.mravenec.cz/henry/File-hist/Bogomilstvi.rtf Josef Ševčík: Bogomilské hnutí (referát, .rtf)] {{Wayback|url=http://www.mravenec.cz/henry/File-hist/Bogomilstvi.rtf |date=20130607012120 }} [31] => * [http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=10628&title=bogomilstv%C3%AD Článek z encyklopedie CoJeCo.cz] [32] => * [[Egon Bondy]]: [http://sweb.cz/unamyr/texty/bogomil.htm Bogomilství (povídka Mníšek)] {{Wayback|url=http://sweb.cz/unamyr/texty/bogomil.htm |date=20090115090246 }} [33] => * [http://www.iencyklopedie.cz/bogomilove/ Bogomilové - iEncyklopedie.cz] [34] => * {{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Bogomils}} [35] => [36] => {{Autoritní data}} [37] => [38] => [[Kategorie:Dějiny Bosny a Hercegoviny]] [39] => [[Kategorie:Středověké dějiny Bulharska]] [40] => [[Kategorie:Hereze v křesťanství]] [] => )
good wiki

Bogomilství

Soluně Bogomilství byl za křesťanství sám sebe označující náboženský směr, označovaný někdy jako dualistický, gnostický, či jako příbuzný s manicheismem. Podnětem k jeho vzniku byla mimo jiné misijní činnost křesťanů označovaných jako tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Byzantská říše','Bulharsko','10. století','Bible','Katolická církev','křesťanství','Prorocké knihy','Balkán','Vzkříšení','wikt:bougre','Itálie','venkov'

Balkán

Bible

Bulharsko

Itálie

Křesťanství

Venkov

Vzkříšení