Array ( [0] => 15495355 [id] => 15495355 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bokmål [uri] => Bokmål [3] => Knudknudsen.jpg [img] => Knudknudsen.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Bokmål [2] => | rozšíření = [3] => [[Norsko]] [4] => | mluvčích = 4,8 milionů [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Germánské jazyky]] [8] => *** [[Severogermánské jazyky]] [9] => **** [[Norština]] [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = [12] => [[Norsko]] [13] => | regulátor = [14] => [http://www.sprakrad.no/ Jazyková rada] (Språkrådet) [15] => | ISO6391 = nb [16] => | ISO6392B = nob [17] => | ISO6392T = nob [18] => | SIL = nob [19] => | wikipedie = [[:no:Hovedside|no.wikipedia.org]] [20] => }} [21] => '''Bokmål''' (výslovnost ''búkmól''; doslova ''knižní řeč'') je spolu s [[nynorsk|novou norštinou]] jedna ze dvou oficiálních [[spisovný jazyk|spisovných]] variant [[norština|norštiny]]. [22] => [23] => Oba spisovné jazyky jsou v [[Norsko|Norsku]] rovnoprávné. Bokmål používá především obyvatelstvo velkých měst ve východní části země, více než 92 % všech obyvatel. [24] => [25] => Bokmål je velkou měrou ovlivněn [[dánština|dánštinou]], která byla více než 400 let [[úřední jazyk|úředním jazykem]] v Norsku. Po roce [[1814]], kdy skončila [[Dánsko|dánská]] nadvláda, byl jazyk nazýván dánsko-norský, od roku [[1890]] '''riksmål''' (říšský jazyk). Jazyk prošel řadou reforem, které měly za cíl jeho přiblížení norským [[nářečí]]m a nové norštině. Reformy se však nesetkaly vždy s kladným ohlasem. Od roku [[1929]] se jazyk nazývá bokmål. [26] => [27] => Riksmål, jako stále používaná konzervativní varianta, se řadí mezi východní [[severogermánské jazyky]] (kam patří také [[dánština]] a [[švédština]]), zatímco nová norština patří spolu s [[islandština|islandštinou]] a [[faerština|faerštinou]] do západní větve. Bokmål leží mezi těmito dvěma skupinami. [28] => [29] => == Historie == [30] => Specifická jazyková situace v Norsku je důsledkem historického vývoje. Od roku [[1397]], kdy přešlo Norsko pod [[dánsko]]u nadvládu, se hlavním jazykem Norska stala příbuzná [[dánština]], která postupně vytlačila norštinu ze všech oblastí úředního jednání. Ve městech vznikala nářečí, v nichž převažovala dánská slovní zásoba a [[morfologie (lingvistika)|morfologie]] a zároveň norská [[fonetika]] a [[syntax]]. Na venkově se však mluvilo nářečími, která byla výsledkem vývoje staré norštiny. [31] => [32] => Dánština se používala až do krátkého osamostatnění a připojení Norska ke [[Švédsko|Švédsku]] roku [[1814]]. V té době vznikly dva hlavní myšlenkové proudy, jejichž cílem bylo vytvoření spisovného norského jazyka. Jeden z těchto směrů vycházel z nářečí venkovského obyvatelstva, z nichž byl později vytvořen landsmål – dnešní nová norština. Druhý směr rozvíjel jazyk dánsko-norský, který byl používán jako úřední (landsmål byl prohlášen za druhý úřední jazyk roku [[1885]]). Spisovatel [[Henrik Wergeland]] ([[1808]]–[[1845]]) a jeho kolegové seskupení kolem časopisu ''Statsborgeren'' začali obměňovat jeho [[slovní zásoba|slovní zásobu]] a [[pravopis]]. Wergeland v roce [[1835]] navrhoval, aby byla sjednocena výslovnost v divadlech podle dialektu používaného v Kristiánii (dnešní [[Oslo]]), což se stalo, i když ne zcela podle tohoto konceptu, až roku [[1852]]. Od roku [[1890]] je dánsko-norský jazyk nazýván riksmål (dosl. říšský jazyk; tehdejším pravopisem rigsmaal). V průběhu [[20. století]] byl několikrát reformován s cílem sblížení s hovorovým jazykem obyvatelstva a novou norštinou. Tato opatření se však mnohdy nesetkala s kladným přijetím mezi uživateli. [33] => [34] => {|class=wikitable cellpadding=5 align=right style="margin-top: 1.5em; margin-bottom: 3em; margin-left: 1.5em;" width=300 [35] => |- [36] => |[[Soubor:Norwegianmalforms-univ.png|300px|Mapka Norska s vyznačením obcí, kde se jako úřední jazyk používá bokmål a nynorsk (2007)]]
[37] => Mapa Norska s vyznačením obcí, kde se jako úřední jazyk používá (2007): [38] => : {{legenda|#FF6363|bokmål}} [39] => : {{legenda|CornflowerBlue|nynorsk}} [40] => : {{legenda|#BEBEBE|neutrální}} [41] => |} [42] => [43] => === Reforma 1907 === [44] => Reforma zavedla psaní ''p, t, k'' podle výslovnosti namísto původního ''b, d, g'', např. ''bok'' (kniha) místo ''bog''. Aby se předešlo záměnám, začaly se v podobných případech používat zdvojené souhlásky (např. ve slově ''bukk'', podstavec). V mnoha případech byly nahrazeny dánské [[koncovka (mluvnice)|koncovky]] norskými, např. v množném [[číslo (mluvnice)|čísle]] (''hester'' místo ''heste'', koně) či [[préteritum|préteritu]] (''kastet'' místo ''kastede'', házel). [45] => [46] => Reforma z roku [[1907]] následovala po získání nezávislosti [[Norsko|Norska]] na [[Švédsko|Švédsku]] ([[1905]]). Odpovídala jazykové praxi vedoucích společenských vrstev. [47] => [48] => === Reforma 1917 === [49] => V roce [[1917]] došlo k dalším změnám [[pravopis]]u. V mnoha slovech se podle výslovnosti začalo psát ''ll'' a ''nn'' místo ''ld'' a ''nd'' (např. ''fjell'' místo ''fjeld'', pohoří, ''mann'' místo ''mand'', muž). Písmeno ''[[æ]]'' bylo v mnoha slovech nahrazeno písmenem ''e'' (např. ''lese'' místo ''læse'', číst). Bylo zavedeno písmeno ''[[å]]'' (vysl. {{IPA|[ɔ, ɔː]}}), které nahradilo v písmu dřívější skupinu ''aa''. Při [[ohýbání]] byly volitelně zavedeny některé tvary používané v nářečích a v [[nynorsk|nové norštině]], např. určitý [[člen (mluvnice)|člen]] ženského [[jmenný rod|rodu]] ''-a'' (ženský rod již nebyl podle dánštiny v riksmålu používán, splynul s rodem mužským), tvary préterita na ''-a'' (např. ''kasta'' vedle ''kastet'') aj. Zavedeny byly rovněž některé nářeční formy slov vedle tradičních (např. ''bein'' vedle ''ben'', noha, dolní končetina). [50] => [51] => Povinné změny se ujaly v praxi poměrně rychle, zatímco volitelné tvary nebyly všeobecně snadno přijímány. [52] => [53] => === Reforma 1938 === [54] => V roce 1929 došlo k přejmenování obou spisovných jazyků, riksmål se od té doby nazývá ''bokmål'' (knižní řeč). Pod názvem riksmål se v současnosti rozumí konzervativní forma bokmålu, prostá radikálních změn zavedených v roce [[1938]]. Tato reforma zavedla používání tzv. radikálních tvarů podle nářečí a nové norštiny vedle tvarů tradičních. Rozdělila tvary slov na hlavní a vedlejší, uváděné ve [[slovník|slovnících]] v [[závorky|závorkách]]. Ve školních učebnicích a v úředním styku směly být používány pouze tvary označené jako hlavní. [55] => [56] => Reforma vedená snahou o přiblížení spisovného jazyka hovorovému (nová norština je bližší běžně mluvenému jazyku) se u většiny uživatelů bokmålu nesetkala s pochopením. Mnozí dosud považují radikální tvary za vulgární a dávají přednost tvarům tradičním, proto je riksmål stále používán jako neoficiální psaný standard. Cílem reformy bylo vytvoření jednotného spisovného jazyka, obecné norštiny (''samnorsk''). Proti tomuto úsilí však v 50. letech byla pořádána silná kampaň, kterou vedl ''Riksmålsforbundet'', spolek založený v roce 1907 na ochranu riksmålu proti sílícímu vlivu nové norštiny. [57] => [58] => === Reforma 1959 === [59] => V roce [[1951]] ustanovil parlament (''Storting'') Norskou jazykovou komisi (''Norsk språknemnd''), která začala pracovat na nové pravopisné normě. Cílem bylo především omezit počet dubletních tvarů. Výsledkem byla tzv. učebnicová norma (''Læreboknormalen'') z roku [[1959]]. Reforma omezila počet hlavních formem, mnoho z nich bylo nadále označeno za formy vedlejší. Přesto nedošlo k redukci počtu volitelných forem. Za zmínku stojí, že za hlavní byly označeny mnohé radikální tvary. [60] => [61] => === Reforma 1981 === [62] => V roce [[1972]] byla myšlenka obecné norštiny opuštěna. Byla vytvořena [[Jazyková rada (Norsko)|Norská jazyková rada]] (''Norsk språkråd''), která nahradila Norskou jazykovou komisi. V radě získali místo i zástupci spolku Riksmålsforbundet. Rada pak vypracovala návrh nové reformy, kterou v roce [[1981]] jednomyslně schválil parlament. Mnohé slovní formy byly zrovnoprávněny s hlavními formami danými reformou z roku 1959. Bylo například povoleno používat tvary mužského rodu (''-en'') u feminin (vedle zakončení ''-a'') s výjimkou školních učebnic. [63] => [64] => === Reforma 2005 === [65] => Reforma z roku [[2005]] navázala na předchozí. Zrušila zcela rozdíly mezi hlavními a vedlejšími formami. [66] => [67] => == Hlavní rysy == [68] => Následující tabulka srovnává v hlavní rysech tradiční a radikální tvary bokmålu s tvary [[dánština|dánskými]] na straně jedné a nářečními tvary používanými v hlavním městě [[Oslo]] na straně druhé. Z porovnání vyplývá ovlivnění tradičních tvarů dánštinou a radikálních tvarů osloským nářečím. [69] => {| class="wikitable" [70] => |- [71] => ! rowspan=2 |   [72] => ! rowspan=2 | Dánština [73] => ! colspan=2 | Bokmål [74] => ! rowspan=2 | Nářečí v Oslo [75] => |- [76] => ! Tradiční
tvar [77] => ! Radikální
tvar [78] => |- [79] => | Rozlišování mužského a ženského [[jmenný rod|rodu]]
''malý muž''
''malá žena'' [80] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
'''en''' lill'''e''' mand
'''en''' lill'''e''' kvinde [81] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
'''en''' lit'''en''' mann
'''en''' lit'''en''' kvinne [82] => | ''ano''
'''en''' lit'''en''' mann
'''ei''' lit'''a''' kvinne [83] => | ''ano''
'''en''' lit'''en''' mann
'''ei''' lit'''a''' kvinne [84] => |- [85] => | Rozlišování určitých tvarů mužského a ženského rodu v [[Množné číslo|plurálu]]
''ty čluny''
''ty vozy'' [86] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
båd'''ene'''
vogn'''ene''' [87] => | colspan=2 style="background: #f9f9c0" | ''ne''
båt'''ene'''
vogn'''ene''' [88] => | ''ano''
båt'''a'''
vogn'''ene''' [89] => |- [90] => | Zakončení určitého tvaru plurálu neuter
''ty domy'' [91] => | style="background: #f9f9c0" | ''-ene/erne''
hus'''ene''' [92] => | style="background: #f9f9c0" | ''-ene''
hus'''ene''' [93] => | ''-a''
hus'''a''' [94] => | ''-a''
hus'''a''' [95] => |- [96] => | Zakončení [[příčestí]] minulého/trpného slabých sloves
''jel (na kole)'' [97] => | style="background: #f9f9c0" | ''-et''
cykl'''et''' [98] => | style="background: #f9f9c0" | ''-et''
sykl'''et''' [99] => | ''-a''
sykl'''a''' [100] => | ''-a''
sykl'''a''' [101] => |- [102] => | zakončení [[préteritum|préterita]] slabých sloves
''jel (na kole)'' [103] => | style="background: #f9f9c0" | ''-ede''
cykl'''ede''' [104] => | style="background: #f9f9c0" | ''-et''
sykl'''et''' [105] => | ''-a''
sykl'''a''' [106] => | ''-a''
sykl'''a''' [107] => |- [108] => | Zakončení příčestí minulého/trpného silných sloves
''napsán/napsal'' [109] => | style="background: #f9f9c0" | ''-et''
skrev'''et''' [110] => | colspan=2 style="background: #f9f9c0" | ''-et''
skrev'''et''' [111] => | ''-i''
skriv'''i''' [112] => |- [113] => | Rozštěpený infinitiv
''přijít''
''ležet'' [114] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
komm'''e'''
ligg'''e''' [115] => | colspan=2 style="background: #f9f9c0" | ''ne''
komm'''e'''
ligg'''e''' [116] => | ''ano''
komm'''a'''
ligg'''e''' [117] => |- [118] => | Štěpení u maskulin zakončených [[přízvuk|nepřízvučnou]] [[samohláska|samohláskou]]
''žebřík''
''kolo'' [119] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
stig'''e'''
rund'''e''' [120] => | colspan=2 style="background: #f9f9c0" | ''ne''
stig'''e'''
rund'''e''' [121] => | ''ano''
steg'''a'''
rund'''e''' [122] => |- [123] => | Západoskandinávské [[dvojhláska|dvojhlásky]]
''kost''
''kouř''
''jemný'' [124] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
b'''e'''n
r'''ø'''g
bl'''ø'''d [125] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
b'''e'''n
r'''ø'''k
bl'''ø'''t [126] => | ''ano''
b'''ei'''n
r'''øy'''k
bl'''au'''t [127] => | ''ano''
b'''ei'''n
r'''øy'''k
bl'''au'''t [128] => |- [129] => | Západoskandinávské ''u'' místo ''o''
''most'' [130] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
br'''o''' [131] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
br'''o''' [132] => | ''ano''
br'''u''' [133] => | ''ano''
br'''u''' [134] => |- [135] => | Západoskandinávské [[přehláska|přehlásky]]
''podlaha'' [136] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
g'''u'''lv
[137] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
g'''u'''lv
[138] => | (''ano'')
(g'''o'''lv) [139] => | ''ano''
g'''ø'''lv [140] => |- [141] => | [[Přízvuk]] na první slabice v cizích slovech
''banán'' [142] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
/ba''''na:n'''/ [143] => | colspan=2 style="background: #f9f9c0" | ''ne''
/ba''''na:n'''/ [144] => | ''ano''
/''''ban'''an/ [145] => |- [146] => | Tlusté l /ɽ/ ze [[stará severština|staroseverského]] /rð/
''stůl'' [147] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
/bo:'''r'''/ [148] => | colspan=2 style="background: #f9f9c0" | ''ne''
/bu:'''r'''/ [149] => | ''ano''
/bu:'''ɽ'''/ [150] => |- [151] => | Tlusté l /ɽ/ ze staroseverského /l/
''slunce'' [152] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
/so:'''l'''/ [153] => | style="background: #f9f9c0" | ''ne''
/su:'''l'''/ [154] => | ''ano''
/su:'''ɽ'''/ [155] => | ''ano''
/su:'''ɽ'''/ [156] => |- [157] => | Dánská [[slovní zásoba]]
''jíst''
''proč'' [158] => | style="background: #f9f9c0" | ''ano''
spise
hvorfor [159] => | colspan=2 style="background: #f9f9c0" | ''ano''
spise
hvorfor [160] => | ''ne''
eta
åffer [161] => |- [162] => | Dánská slovní zásoba
''dívka''
''jak'' [163] => | style="background: #f9f9c0" | ''ano''
pige
hvordan [164] => | style="background: #f9f9c0" | ''ano''
pike
hvordan [165] => | ''ne''
jente
(åssen) [166] => | ''ne''
jente
åssen [167] => |} [168] => [169] => == Reference == [170] => {{Překlad|en|Bokmål|187887514}} [171] => [172] => == Externí odkazy == [173] => * {{Commonscat}} [174] => * {{Wikislovník|heslo=bokmål}} [175] => * {{Citace elektronické monografie [176] => | příjmení = Vikør [177] => | jméno = Lars S [178] => | titul = Rettskrivingsreformer [179] => | url = http://www.sprakrad.no/Fakta/Rettskrivingsreformer/ [180] => | datum přístupu = 2008-01-21 [181] => | vydavatel = Språkrådet [182] => | místo = Oslo [183] => | jazyk = norsky [184] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080108140353/http://www.sprakrad.no/Fakta/Rettskrivingsreformer/ [185] => | datum archivace = 2008-01-08 [186] => | nedostupné = ano [187] => }} [188] => * {{Citace elektronické monografie [189] => | titul = Rettskrivningsendringer fra 1. juli 2005 [190] => | url = http://www.sprakrad.no/Aktuelt/Rettskrivningsendringer_fra_1/ [191] => | datum přístupu = 2008-01-21 [192] => | datum vydání = 2005-05-23 [193] => | vydavatel = Språkrådet [194] => | místo = Oslo [195] => | jazyk = norsky [196] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071230084846/http://www.sprakrad.no/Aktuelt/Rettskrivningsendringer_fra_1/ [197] => | datum archivace = 2007-12-30 [198] => | nedostupné = ano [199] => }} [200] => * {{Citace elektronické monografie [201] => | titul = Riksmålsforbundet: Kort historikk [202] => | url = http://www.riksmalsforbundet.no/historikk.html [203] => | datum přístupu = 2008-01-29 [204] => | vydavatel = Riksmålsforbundet [205] => | místo = Oslo [206] => | jazyk = norsky [207] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080102225929/http://www.riksmalsforbundet.no/historikk.html [208] => | datum archivace = 2008-01-02 [209] => | nedostupné = ano [210] => }} [211] => [212] => {{Norština}} [213] => {{Germánské jazyky}} [214] => {{Autoritní data}} [215] => {{Portály|Jazyk}} [216] => [217] => [[Kategorie:Norština]] [218] => [[Kategorie:Severogermánské jazyky]] [219] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [220] => [[Kategorie:Jazyky Norska]] [] => )
good wiki

Bokmål

Bokmål (výslovnost búkmól; doslova knižní řeč) je spolu s novou norštinou jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny. Oba spisovné jazyky jsou v Norsku rovnoprávné.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Norsko','dánština','préteritum','Švédsko','1814','nynorsk','pravopis','1890','Oslo','jmenný rod','slovní zásoba','koncovka (mluvnice)'

1814

1890

Rok 1890 je rok, který ustavuje důležitou událost v české historii.

Dánština

Norsko

Nynorsk

Oslo

Pravopis

Pravopis je soubor pravidel určujících správný způsob psaní slov v češtině.

Préteritum

Préteritum je gramatický čas v češtině, který se používá k vyjadřování minulosti.

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.