Array ( [0] => 15489829 [id] => 15489829 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brescia [uri] => Brescia [3] => Brescia - Castello.jpg [img] => Brescia - Castello.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Brescia [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Cathedral of Brescia.jpg [4] => | popisek = Stará a nová katedrála [5] => | stát = Itálie [6] => | pojem vyššího celku = [[Regiony v Itálii|Region]] [7] => | název vyššího celku = [[Lombardie]] [8] => | pojem nižšího celku = [[Provincie v Itálii|Provincie]] [9] => | název nižšího celku = [[Provincie Brescia|Brescia]] [10] => | loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Brescia |position=left |width=200 |lat=45.53 |long=10.23 |float=center |caption=}} [11] => | rozloha = 90 [12] => | počet obyvatel = 190809 [13] => | obyvatelé aktuální k = 2008 [14] => | zeměpisná šířka = 45.5333333 [15] => | zeměpisná délka = 10.2333333 [16] => | nadmořská výška = 150 [17] => | psč = 25100 [18] => | telefonní předvolba = + 30 [19] => | starosta = [20] => | administrativní dělení = [21] => | etnické složení = [22] => | náboženské složení = [23] => | web = http://www.comune.brescia.it [24] => }} [25] => '''Brescia''' [''breša''] (lombardsky Brèsa [''bresa'']) je [[Itálie|italské]] město v [[Lombardie|Lombardii]], hlavní město [[provincie Brescia]] a po Miláně druhé největší lombardské město. Má asi 190 000 obyvatel. Brescia je rovněž známá jako „italská lvice“. [26] => [27] => == Název == [28] => Jméno Brescia pochází z [[Benátky|benátské]] verze slova Brèsa odvozeného z longobardského názvu Brexia, které pochází z [[řím]]ského názvu colonia civica Augusta Brixia, které městu dal císař [[Augustus]]. [29] => [30] => [[Latina|Latinské]] slovo Brixia je dobře zdokumentováno v klasickém období (Katullus, Livius, Plinius starší a jiní). Je spojováno výlučně s [[keltové|keltským]] slovem brica/briga (vrcholek, kopec) a vyskytuje se i v jiných oblastech, které poznaly keltský vliv: Bressa v [[Galie|Galii]] (dnešní [[Francie]]), Brexa ve [[Španělsko|Španělsku]]. [31] => [32] => == Poloha == [33] => Provincie Brescia se nachází v [[Pád (řeka)|pádské]] rovině, v oblasti s mnoha jezery. Město leží na úpatí Monte Maddalena a vrcholku Cidneo, na němž se nachází brešský zámek. Městem protéká řeka [[Mella]], vytékající z údolí [[Val Trompia]]. [34] => [35] => == Historie == [36] => [37] => === Od založení do galských dob === [38] => Původ Brescie je obestřen tajemstvím; existuje několik konkurujících si hypotéz. Nejpravděpodobnější legenda hledá počátky města v pozdní [[Doba bronzová|době bronzové]], kdy ligurský král Cidno vpadl do pádské roviny a založil pevnost u kopce Cidneo, kde se dnes nachází zámek. Jiní tvrdí, že původní obyvatelé této oblasti byli Etruskové. [39] => [40] => Kolem roku [[202]] př. n. l. vytvořily [[keltové|keltské]] kmeny v pádánské nížině [[konfederace|konfederaci]] proti Římanům. Jeden z kmenů se však tajně spolčil s Římem a vpadl Keltům do zad, což vedlo k jejich kompletní porážce. Tato událost zahájila římskou epochu. Město si udrželo pouze administrativní autonomii. [41] => [42] => === Římská epocha === [43] => V roce [[196]] př. n. l. začala pro Bresciu římská epocha. Na rozdíl od jiných měst nebyla Brescia [[Starověký Řím|Římem]] přímo okupována, nýbrž se stala pouze spojencem. V republikánském období se město těšilo značné autonomii. Mohlo razit své mince a udržovat svou kulturu. Město bylo významným náboženským centrem; byly v něm tři chrámy (z nichž se jeden částečně zachoval dodnes). Byl vybudován vodovod, amfiteátr, lázně. Město zaznamenalo ekonomický rozvoj, ale venkovské obyvatelstvo trpělo chudobou a mnozí venkované narukovali do legií. [44] => [45] => === Barbarské nájezdy === [46] => V roce [[402]] utrpěla Brescia nájezd [[Gótové|gótských]] kmenů. V roce [[452]] ji vyplenili [[Hunové]], v roce [[476]]V tomto roce, kdy byl sesazen poslední římský císař [[Romulus Augustus]], také, podle obvyklé konvence, končí starověk a začíná středověk dobyl [[Odoaker]] pádskou rovinu a zasadil [[císařství]] smrtelný úder. [47] => [48] => === Středověk === [49] => Brescia se stala částí Odoakrovy říše. Ta zanikla s postupem Ostrogótů vedených králem [[Theodorich Veliký|Theodorichem]], který se později mohl honosit přídomkem Veliký. Teodorik v roce [[493]] dobyl Bresciu a učinil z ní spolu s [[Verona|Veronou]] jedno ze svých hlavních sídel. [50] => [51] => Zásadním momentem v historii města však byla invaze [[Langobardi|Langobardů]] (Lombardi) v roce [[569]], kteří nynější Lombardii dobyli a obsadili a až do dobytí [[Pavia|Pavie]] roku [[572]] (po tříletém obléhání) byla budoucí Brixie jedno z jejich nejvýznamnějších měst - byla sídlem jednoho z jejich 14 vévodství.Památková zóna s klášterním komplexem San Salvatore-Santa Giulia z langobardského období je od roku 2011 součástí [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]] spolu s dalšími stavbama po celé Itálii pod společnou položkou „[[Mocenská střediska Langobardů v Itálii]]“. Langobardi postupně dobyli sever Italie, [[Toskánsko]] a na jihu Italie posléze skoro nezávislá vévodství [[Spoleto]] a [[Benevento]] a začali ohrožovat papežský Řím. [52] => [53] => Papež požádal o pomoc franského krále [[Pipin III. Krátký|Pipina III.]], který dvěma výpravami v letech [[754]] a [[756]] langobardskou expanzi zastavil. Roku [[774]] dobyl jeho nástupce [[Karel Veliký]] říši Langobardů, začlenil její území do franské říše a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce [[781]], zde vytvořil dílčí italské království. V Brescii bylo založeno [[biskupství]] a záhy se [[biskup]] stal [[hrabě]]tem, tedy vládnoucím vazalem krále. V letech [[855]] až [[875]] byla Brescia sídlem Ludvíka II. Mladšího, spoluvládce svého otce [[císař]]e [[Lothar I. Franský|Lothara]], a de facto hlavním městem, i když v onu dobu to znamenalo něco jiného než dnes, [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. [54] => [55] => Postupem doby se v Brescii měšťané a místní šlechta domohli moci a Brescia se začátkem 12. století stala svobodnou komunou. Následně Brescia rozšiřovala svou moc na úkor pozemkových vlastníků a sousedních komun, jmenovitě [[Bergamo|Bergama]] a [[Cremona|Cremony]] - tu porazila ve dvou bitvách u Pontoglia, a v bitvách u Grumore (polovina 12. století) a u Malamorte ([[1192]]). Brescia se také jakožto člen lig lombardských měst zúčastňovala zápasu mezi [[císař]]em a [[papež]]em - „[[Boj o investituru|Boje o investituru]]“. Byla neúspěšně obléhána v roce 1238 [[císař]]em [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichem II. Štaufským]]. Bresciu se pokoušel také dobýt [[císař]] [[Jindřich VII. Lucemburský]] půl roku v roce 1311. Také [[císař]] [[Ruprecht III. Falcký]] vedl neúspěšný boj v blízkosti Brescie v roce 1401. [56] => Po krátkém období, kdy Bresciu ovládali [[Scaligerové]] z [[Verona|Verony]], připadla vláda [[Milánské vévodství|Milánskému vévodství]], které Bresciu v roce [[1426]] prodalo [[Benátská republika|Benátské republice]]. [57] => [58] => === Novověk === [59] => [[Benátská republika|Benátské republice]] patřila s výjimkou let [[1512]] až [[1520]], kdy byla obsazena Francouzskými silami pod Gastonem de Foix, vévodou de Nemours, až do [[Napoleonské války|napoleonských válek]]. Po nich byla Brescia připojena k loutkovému rakouskému [[Království lombardsko-benátské|Lombardsko-benátskému království]]. K [[Itálie|Itálii]] byla Brescia připojena v roce [[1859]]. Za odboj proti [[fašismus|fašismu]] byl městu udělen Zlatý řád. [60] => Ve městě od poloviny 17. století po několik generací působili slavní [[Puškař|puškaři]] rodu Cominazzi, z nichž nejslavnější byl Lazarino Cominazzi. [61] => [62] => == Pamětihodnosti == [63] => * Náměstí ''Piazza della Loggia'' s radnicí je homogenní architektonický komplex a vzorný příklad renesančního náměstí. [64] => * Náměstí ''Piazza della Vittoria'' je urbanistický komplex, který vznikl v 30. letech [[20. století]]. [65] => * Na náměstí ''Piazza Paolo VI'' (také známé jako ''Piazza Duomo'') stojí starý chrám (rotunda) z 11. století, renesanční nový chrám a palác Broletto s věží. [66] => * Náměstí ''Piazza del Foro'' - nejdůležitější komplex památek z římské doby v celé Lombardii. [67] => * Románský kostel ''S. Salvatore'' - jeden z nejlepších příkladů středověké architektury v severní Itálii. [68] => * Románsko-gotický kostel ''S. Francesco''. [69] => * ''S. Zenone all'Arco'' se středověkými freskami [70] => [71] => Město je sídlem několika muzeí věnovaných regionální historii. [72] => [73] => == Galerie == [74] => [75] => Soubor: Pylaus Brescia Duomo Vecchio interno.jpg|Stará katedrála, vnitřek [76] => Soubor: San salvatore (brescia) interno2.JPG|S. Salvatore, vnitřek [77] => Soubor: Annunciazione san zenone all'arco BS.jpg|S. Zenone all'arco, freska Zvěstování [78] => Soubor: Brescia PiazzaLoggia2.jpg|Piazza della Loggia [79] => Soubor: Brescia - Palazzo della Loggia.jpg|Radnice na Piazza della Loggia [80] => Soubor: 376BresciaSMariaDellaCarita.jpg|S: Maria della caritá [81] => Soubor: 332BresciaTribunale.jpg|Palác Martinengo [82] => [83] => [84] => == Hospodářství == [85] => Brescia je třetí nejdůležitější italskou průmyslovou oblastí. Hlavní obory: Kovodělný průmysl, zbrojařství, automobilový průmysl, dopravní prostředky, textil, potravinářský průmysl. Podniky jsou převážně malé a střední vlastněné rodinami. [86] => [87] => V posledních desetiletích výrazně roste počet pracovních míst v sektoru služeb. V posledních letech roste kulturní význam města díky mnoha výstavám a zvýšenému zájmu o architektonické poklady. [88] => [89] => Město má jednu z největších a nejmodernějších spaloven v Evropě. [90] => [91] => == Doprava == [92] => Město má 1 linku metra. Byla otevřena roku 2013, je dlouhá 13,7 km, má 17 stanic, z toho 13 podzemních. [93] => [94] => U města je letiště, není však využíváno žádnou pravidelnou linkou pro pasažéry, jen linkami cargo. [95] => [96] => == Sport == [97] => Ve městě působí tradiční fotbalový klub [[Brescia Calcio]], který v současnosti hraje nejvyšší italskou soutěž Seria A. [98] => [99] => == Vývoj počtu obyvatel == [100] => ''Počet obyvatel'' [101] => [102] => Colors= [103] => id:lightgrey value:gray(0.9) [104] => id:darkgrey value:gray(0.7) [105] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [106] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [107] => [108] => ImageSize = width:700 height:300 [109] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [110] => DateFormat = x.y [111] => Period = from:0 till:250000 [112] => TimeAxis = orientation:vertical [113] => AlignBars = justify [114] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:50000 start:0 [115] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:10000 start:0 [116] => BackgroundColors = canvas:sfondo [117] => [118] => BarData= [119] => bar:1861 text:1861 [120] => bar:1871 text:1871 [121] => bar:1881 text:1881 [122] => bar:1901 text:1901 [123] => bar:1911 text:1911 [124] => bar:1921 text:1921 [125] => bar:1931 text:1931 [126] => bar:1936 text:1936 [127] => bar:1951 text:1951 [128] => bar:1961 text:1961 [129] => bar:1971 text:1971 [130] => bar:1981 text:1981 [131] => bar:1991 text:1991 [132] => bar:2001 text:2001 [133] => bar:2011 text:2011 [134] => bar:2021 text:2021 [135] => [136] => PlotData= [137] => color:barra width:20 align:left [138] => [139] => bar:1861 from:0 till: 56878 [140] => bar:1871 from:0 till: 58539 [141] => bar:1881 from:0 till: 62899 [142] => bar:1901 from:0 till: 73033 [143] => bar:1911 from:0 till: 87210 [144] => bar:1921 from:0 till: 103636 [145] => bar:1931 from:0 till: 114607 [146] => bar:1936 from:0 till: 123332 [147] => bar:1951 from:0 till: 142059 [148] => bar:1961 from:0 till: 172744 [149] => bar:1971 from:0 till: 210047 [150] => bar:1981 from:0 till: 206661 [151] => bar:1991 from:0 till: 194502 [152] => bar:2001 from:0 till: 187567 [153] => bar:2011 from:0 till: 189902 [154] => bar:2021 from:0 till: 195906 [155] => [156] => PlotData= [157] => [158] => bar:1861 at: 56878 fontsize:S text: 56.878 shift:(-8,5) [159] => bar:1871 at: 58539 fontsize:S text: 58.539 shift:(-10,5) [160] => bar:1881 at: 62899 fontsize:S text: 62.899 shift:(-10,5) [161] => bar:1901 at: 73033 fontsize:S text: 73.033 shift:(-10,5) [162] => bar:1911 at: 87210 fontsize:S text: 87.210 shift:(-10,5) [163] => bar:1921 at: 103636 fontsize:S text: 103.636 shift:(-10,5) [164] => bar:1931 at: 114607 fontsize:S text: 114.607 shift:(-10,5) [165] => bar:1936 at: 123332 fontsize:S text: 123.332 shift:(-10,5) [166] => bar:1951 at: 142059 fontsize:S text: 142.059 shift:(-10,5) [167] => bar:1961 at: 172744 fontsize:S text: 172.744 shift:(-10,5) [168] => bar:1971 at: 210047 fontsize:S text: 210.047 shift:(-10,5) [169] => bar:1981 at: 206661 fontsize:S text: 206.661 shift:(-10,5) [170] => bar:1991 at: 194502 fontsize:S text: 194.502 shift:(-10,5) [171] => bar:2001 at: 187567 fontsize:S text: 187.567 shift:(-10,5) [172] => bar:2011 at: 189902 fontsize:S text: 189.902 shift:(-10,5) [173] => bar:2021 at: 195906 fontsize:S text: 195.906 shift:(-10,5) [174] => [175] => TextData= [176] => fontsize:S pos:(20,20) [177] => text:"Zdroj: ISTAT" [178] => [179] => [180] => [181] => == Slavní rodáci == [182] => [183] => * [[Arnold z Brescie]] (asi 1100–1155), italský [[kazatel]], reformátor{{Citace elektronického periodika [184] => | titul = CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: Arnold of Brescia [185] => | periodikum = www.newadvent.org [186] => | url = https://www.newadvent.org/cathen/01747b.htm [187] => | datum přístupu = 2023-03-02 [188] => }} [189] => * [[Stefana Quinzani]] (1457–1530), italská [[řeholnice]] a mystička{{Citace elektronického periodika [190] => | titul = Blessed Stephanie Quinzani, Virgin [191] => | periodikum = sanctoral.com [192] => | url = https://sanctoral.com/en/saints/blessed_stephanie_quinzani.html [193] => | datum přístupu = 2023-03-02 [194] => }} [195] => * [[Niccolò Fontana Tartaglia]] (1499–1557), italský [[Renesance|renesanční]] [[matematik]] a překladatel{{Citace elektronického periodika [196] => | titul = Tartaglia - Biography [197] => | periodikum = Maths History [198] => | url = https://mathshistory.st-andrews.ac.uk/Biographies/Tartaglia/ [199] => | jazyk = en [200] => | datum přístupu = 2023-03-02 [201] => }} [202] => * [[Lodovico Pavoni]] (1784–1849), italský [[světec]], [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]], zakladatel kongregace [[Synové Neposkvrněné Panny Marie|Synů Neposkvrněné Panny Marie]]{{Citace elektronického periodika [203] => | titul = Lodovico Pavoni, biography (1784-1849) [204] => | periodikum = www.vatican.va [205] => | url = https://www.vatican.va/news_services/liturgy/2002/documents/ns_lit_doc_20020414_pavoni_en.html [206] => | datum přístupu = 2023-03-02 [207] => }} [208] => * [[Maria Crocifissa Di Rosa]] (1813–1855), italská světice, zakladatelka řádu [[Milosrdné sestry služebnice|Milosrdných sester služebnic]]{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = St. Maria Crocifissa di Rosa [210] => | periodikum = faith.nd.edu [211] => | url = https://faith.nd.edu/s/1210/faith/interior.aspx?sid=1210&gid=609&pgid=43603&cid=84322&ecid=84322&crid=0&calpgid=61&calcid=53508 [212] => | datum přístupu = 2023-03-02 [213] => }} [214] => * [[Giuseppe Zanardelli]] (1826–1903), italský politik, [[Seznam premiérů Itálie|premiér Itálie]] v letech 1901–1903{{Citace elektronického periodika [215] => | titul = Zanardèlli, Giuseppe nell'Enciclopedia Treccani [216] => | periodikum = www.treccani.it [217] => | url = https://www.treccani.it/enciclopedia/giuseppe-zanardelli [218] => | jazyk = it-IT [219] => | datum přístupu = 2023-03-02 [220] => }} [221] => * [[Giovanni Battista Piamarta]] (1841–1913), italský světec, římskokatolický kněz, zakladatel [[Kongregace Svaté rodiny Nazaretské]]{{Citace elektronické monografie [222] => | titul = A SHORT BIOGRAPHY OF ST GIOVANNI BATTISTA PIAMARTA – A SAINT WHO LIVED ON THE STREETS IN HIS YOUTH [223] => | url = https://prayers4reparation.wordpress.com/2013/02/24/a-short-biography-of-st-giovanni-battista-piamarta-a-saint-who-lived-on-the-streets-in-his-youth/ [224] => | datum vydání = 2013-02-24 [225] => | datum přístupu = 2023-03-02 [226] => | jazyk = en [227] => }} [228] => * [[Giacomo Agostini]] (* 1942), bývalý italský [[Motocyklový sport|motocyklový závodník]], patnáctinásobný mistr světa{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Information about Giacomo Agostini from historicracing.com [230] => | periodikum = www.historicracing.com [231] => | url = https://www.historicracing.com/driverDetail.cfm?driverID=5283 [232] => | jazyk = en [233] => | datum přístupu = 2023-03-02 [234] => }} [235] => [236] => == Partnerská města == [237] => * {{Flagicon|RUS}} [[Machačkala]], [[Rusko]] [238] => == Poznámky == [239] => [240] => [241] => == Externí odkazy == [242] => * {{Commonscat}} [243] => * [http://www.comune.brescia.it/ Oficiální stránky] [244] => {{Pahýl}} [245] => [246] => {{Provincie Brescia}} [247] => {{Města v Itálii}} [248] => {{Autoritní data}} [249] => [250] => [[Kategorie:Brescia| ]] [251] => [[Kategorie:Obce v provincii Brescia]] [252] => [[Kategorie:Města v Lombardii]] [253] => [254] => [[Kategorie:Univerzitní města v Itálii]] [] => )
good wiki

Brescia

Brescia [breša] (lombardsky Brèsa [bresa]) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město. Má asi 190 000 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'císař','Benátská republika','Itálie','Lombardie','keltové','Verona','1426','Galie','Napoleonské války','476','Milánské vévodství','biskupství'

1426

476

Biskupství

Císař

Galie

Itálie

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Lombardie

Lombardie je jedním z regionů v severní Itálii.

Verona

Verona je město v severním Itálii a hlavní město provincie Verona.