Array ( [0] => 14697129 [id] => 14697129 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brno-Černovice [uri] => Brno-Černovice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká městská část [1] => | název = Brno-Černovice [2] => | obrázek = Brno Černovice Montage I.jpg [3] => | popisek = '''''Městská část Brno-Černovice'''''
[4] => • Vlevo 1: [[Psychiatrická nemocnice Brno|Psychiatrická nemocnice]]
[5] => • Vlevo 2: Řeka [[Svitava]]
[6] => • Vlevo 3: Turgeněvova ulice
[7] => • Vpravo 1: Húskova ulice
[8] => • Vpravo 2: Olomoucká ulice
[9] => • Vpravo 3: Ferrerova ulice
[10] => • Vpravo 4: Textilní továrna společnosti Nová Mosilana [11] => | status = městská část [12] => | město = [[Brno]] [13] => | okres = Brno-město [14] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [15] => | země = [[Morava]] [16] => | rozloha = 6,29 [17] => | katastrální území = Černovice [18] => | nadmořská výška = 200 [19] => | PSČ = 618 00 [20] => | počet částí obce = 1 [21] => | počet katastrálních území = 1 [22] => | počet ZSJ = 10 [23] => | adresa = Bolzanova 763/1
618 00 Brno [24] => | e-mail = info@cernovice.brno.cz [25] => | starostka = [[Petra Quittová]] (za [[Starostové a nezávislí|STAN]]) [26] => | starosta aktuální k = 2022 [27] => | web = www.brno-cernovice.cz [28] => | mapa = Blank map of City districts of Brno - Černovice.svg [29] => }} [30] => '''Brno-Černovice''' je [[Městská část a městský obvod|městská část]] na jihovýchodě [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Je tvořena městskou čtvrtí '''Černovice''' (německy ''{{Cizojazyčně|de|Czernowitz}}'', později ''{{Cizojazyčně|de|Tschernowitz}}''), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1919. Její katastrální území má rozlohu 6,29 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 8000 obyvatel. [31] => [32] => Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky|senátních voleb]] je území městské části Brno-Černovice zařazeno do [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|volebního obvodu číslo 58]]. [33] => [34] => == Sousedící městské části == [35] => Městská část Brno-Černovice hraničí na východě s městskou částí [[Brno-Slatina]], na severu s městskou částí [[Brno-Židenice]], na západě s městskými částmi [[Brno-střed]] a [[Brno-jih]], přičemž zde její západní hranice probíhá po západním ''(pravém)'' břehu řeky Svitavy (jak je ostatně patrné z územního plánu města Brna{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://gisbrno.tmapserver.cz/tms/doc/up/uvod/upmb.htm |datum přístupu=2006-12-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20061005055230/http://gisbrno.tmapserver.cz/tms/doc/up/uvod/upmb.htm |datum archivace=2006-10-05 |nedostupné=ano }}), na jihu pak hraničí s městskou částí [[Brno-Tuřany]]. [36] => [37] => == Název == [38] => Název údajně souvisí s územím, na kterém se čtvrť nachází; oblast byla kdysi bažinatá, dokládají to i názvy okolních čtvrtí, Slatina a Komárov. A Černovice by mohla být ''černá zem'' nebo vzduch ''černý'' hejny komárů. [39] => [40] => == Charakteristika čtvrti == [41] => Černovice se skládají z menších starých a větších [[Nové Černovice|Nových Černovic]], mezi kterými se nedaleko budovy zdejšího textilního kombinátu Nová Mosilana nachází areál [[Psychiatrická nemocnice Brno|zdejší psychiatrické nemocnice]]. Zatímco Nové Černovice mají městský charakter s převážně [[První republika|prvorepublikovými]] domy, mají staré Černovice vesnický charakter. Původně převážně zemědělsky a zahrádkářsky zaměřené Černovice se ve svých okrajových částech mění v současnosti v průmyslovou čtvrť. Příkladem může být i změna bývalého [[Letiště Černovice|černovického letiště]] v průmyslovou oblast [[Černovická terasa|Černovické terasy]]. Rozporuplnost tohoto území dokládá vcelku blízké sousedství brněnské městské skládky Černovice a malého kousku původní přírodní krajiny [[Černovický hájek]] (dnes však již k Černovicím nenáleží). [42] => [43] => == Historie == [44] => [45] => === Nejstarší historie a urbanistický vývoj === [46] => Černovice vznikly před více než 700 lety. V roce [[1645]] při obléhání Brna [[Švédsko|švédskými]] vojsky byla obec značně poškozena. Severně od starých Černovic byla v letech [[1861]]–[[1863]] vybudována zemská psychiatrická léčebna (dnes [[Psychiatrická nemocnice Brno]]) s osově komponovanými [[Novorenesance|novorenesančními]] objekty, ležící v „zelené“ části této čtvrti. Od 70. let [[19. století]] vznikala zástavba [[Nové Černovice|Nových Černovic]], která byla dotvořena během období [[První republika|první republiky]]. Ve třicátých letech vznikla na východě tehdejšího černovického katastru nouzová dělnická kolonie Černovičky, náležející od roku [[1969]] ke katastru sousední [[Brno-Slatina|Slatiny]]. Roku [[1959]] začalo na východním okraji Nových Černovic v prostoru dnešní Kneslovy a Krausovy ulice vznikat vůbec první brněnské [[panelový dům|panelové]] sídliště. [47] => [48] => === Připojení k Brnu === [49] => Území moderní městské části Brno-Černovice bylo připojeno k Brnu postupně v několika fázích: [50] => # [[6. červenec|6. července]] [[1850]] se součástí Brna stal blok domů mezi ulicemi Olomoucká, Tržní a Zvěřinova, náležející tehdy k [[Zábrdovice|Zábrdovicím]] [51] => # roku [[1869]] byl k Brnu připojen areál psychiatrické nemocnice v Černovicích, jakožto nově vytvořené katastrální území '''Zábrdovice II''', zcela oddělené od zbytku Brna. Zároveň došlo k přejmenování stávajícího katastrálního území [[Zábrdovice]] na '''Zábrdovice I''' [52] => # [[27. červenec|27. července]] [[1884]] (podle údajů z katastrální mapy z povinných císařských výtisků stabilního katastru) byly k Brnu připojeny parcely po obou stranách západní části Olomoucké ulice, které předtím tvořily součást katastru obce Černovice ''(tyto pozemky byly současně v rámci Brna připojeny ke katastrálnímu území Zábrdovice I)'' [53] => # [[31. březen|31. března]] [[1898]] ''(podle údajů z indikační skici katastrálního území Černovice datované rokem [[1873]] – signatura této indikační skici uložené v Moravském zemském archivu je MOR038118730)'' bylo na základě výnosu zemského finančního ředitelství v Brně připojen k Brnu území na severozápadě tehdejšího katastru Černovic, které zahrnovalo část Masné ulice, krátký úsek ulice Mlýnské, ulici Porážka a blok domů mezi ulicemi Stinná, Elišky Krásnohorské a Spojka. Tato oblast byla v rámci Brna připojena ke katastrálnímu území [[Trnitá]] [54] => # [[16. duben|16. dubna]] [[1919]] pak byla připojena k Brnu i samotná obec Černovice, jakož i obce [[Brněnské Ivanovice|Ivanovice (dnes zvané Brněnské Ivanovice)]] a [[Komárov (Brno)|Komárov]], jejichž katastry na území moderní městské části Brno-Černovice také zasahovaly. [55] => [56] => === Změny katastrálních hranic Černovic === [57] => Vedle výše zmíněných změn katastrální hranice Černovic, souvisejících s připojováním k Brnu, došlo k dalším změnám též při první katastrální reformě Brna roku [[1941]], a druhé katastrální reformě Brna [58] => z let [[1966]]–[[1969]], kdy Černovice získaly svoje současné katastrální hranice. Roku 1941 získaly Černovice zpět malé území s výše uvedeným blokem při ulici Elišky Krásnohorské. Ke zcela zásadní změně katastrálních hranic Černovic však došlo až při druhé katastrální reformě Brna z let 1966–1969. Do té doby byly součástí jejich katastru i některé nezastavěné pozemky ležící na pravém břehu Svitavy, které jsou dnes součástí katastrálního území [[Komárov (Brno)|Komárova]], několik bloků na jihu dnešního katastru [[Židenice|Židenic]], Černovický hájek v současném katastru [[Brněnské Ivanovice|Brněnských Ivanovic]], a území dnes tvořící západní část katastru [[Brno-Slatina|Slatiny]] (Černovičky, kasárny, areál [[Lidl]]u, [[vozovna Slatina|vozovna]]).Což je patrné například z [http://www.vilemwalter.cz/mapy/#dole2 této mapy] z roku [[1943]] na [http://www.vilemwalter.cz/mapy/ tomto webu] Černovice tehdy naopak získaly do té doby zábrdovické domy jižně od Olomoucké ulice (část zdejších pozemků však náležela k Černovicím do roku 1884) a pozemky na jihu, náležející původně k Brněnským Ivanovicím a Komárovu. [59] => [60] => === Vývoj administrativní příslušnosti od roku 1945 === [61] => * V letech [[1945]]–[[1946]] tvořil celý tehdejší černovický katastr samosprávnou městskou část '''Brno-Černovice''' s vlastním [[Místní národní výbor|MNV]]. Další části moderní městské části byly v působnosti MNV [[Komárov (Brno)|Komárov]] a MNV [[Brněnské Ivanovice]]. Pro účely tohoto článku se bohužel nepodařilo zjistit tehdejší administrativní příslušnost pozemků náležejících v té době ke katastru Zábrdovic. [62] => * [[1947]]–[[1949]] byl celý tehdejší černovický katastr součástí městského obvodu '''Brno VII'''. Tehdy zábrdovická část moderní městské části náležela k městskému obvodu '''Brno I'''. [63] => * 1949–[[1954]] náležela většina území tehdejšího černovického katastru k městskému obvodu '''Brno X''' (území ležící na levém břehu Svitavy), malá západní část katastru Černovic ''(dnes však již k Černovicím nenáležející)'' ležící na pravém břehu Svitavy byla rozdělena mezi městské obvody '''Brno XI''' a '''Brno IV'''; součástí Brna X byla v té době i část moderního černovického katastru, náležející tehdy k Zábrdovicím; parcely na jihu moderního území městské části Brno-Černovice, které v té doby tvořily součást katastrálních území [[Komárov (Brno)|Komárov]] a [[Brněnské Ivanovice]], patřily k městskému obvodu '''Brno XIII'''. [64] => * V letech 1954–[[1964]] tvořila východní části tehdejšího černovického katastru na levém břehu Svitavy součást městského obvodu '''Brno VI''', malá západní část katastru ležící na pravém břehu Svitavy náležela k městskému obvodu '''Brno IV'''; součástí Brna VI byla i tehdy zábrdovická část moderních Černovic. Jižní části moderního černovického katastru, patřící v té době ke Komárovu a Brněnským Ivanovicím, náležely v letech 1954–1960 k městskému obvodu '''Brno X-Tuřany''', poté od roku [[1960]] do roku [[1971]] k městské části '''Tuřany'''. [65] => * od roku [[1964]] náležel celý černovický katastr k městskému obvodu '''Brno IV'''. Po druhé katastrální reformě Brna pak došlo roku [[1971]] k další správní reformě a pak až do [[23. listopad]]u [[1990]] tvořil celý černovický katastr ''(již v současných hranicích)'' součást [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu Brno IV]]. [66] => * od [[24. listopad]]u [[1990]] jsou Černovice pod názvem Brno-Černovice jednou ze [[samospráva|samosprávných]] městských částí Brna. [67] => [68] => == Obyvatelstvo == [69] => {| class="wikitable" [70] => |+Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu){{Citace elektronické monografie [71] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [72] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150642.pdf/9de80ace-5f05-44c1-8d83-1ceca7d5cb37?version=1.2 [73] => | vydavatel = Český statistický úřad [74] => | datum vydání = 2015-12-21 [75] => | datum přístupu = 2023-12-12 [76] => }}{{Citace elektronické monografie [77] => | titul = Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno [online] [78] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4429&katalog=33515&pvo=SLD21001-MC-OB&pvo=SLD21001-MC-OB&pvokc=43&pvoch=582786 [79] => | vydavatel = Český statistický úřad [80] => | datum vydání = 2021-03-27 [81] => | datum přístupu = 2023-12-12 [82] => }} [83] => !1869 [84] => !1880 [85] => !1890 [86] => !1900 [87] => !1910 [88] => !1921 [89] => !1930 [90] => !1950 [91] => !1961 [92] => !1970 [93] => !1980 [94] => !1991 [95] => !2001 [96] => !2011 [97] => !2021 [98] => |- [99] => |543 [100] => |781 [101] => |1 405 [102] => |2 202 [103] => |3 057 [104] => |3 447 [105] => |7 111 [106] => |10 145 [107] => |12 726 [108] => |11 141 [109] => |8 619 [110] => |7 221 [111] => |7 263 [112] => |8 024 [113] => |8 374 [114] => |} [115] => [116] => == Pamětihodnosti == [117] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Brně-Černovicích}} [118] => * [[Kostel svatého Floriána (Brno)|Kostel svatého Floriána]] – novogotický kostel postavený v roce 1898 na návsi (Faměrovo náměstí), zbořen 1960 [119] => [120] => == Odkazy == [121] => [122] => === Reference === [123] => [124] => [125] => === Literatura === [126] => * {{Citace monografie [127] => | příjmení = Flodrová [128] => | jméno = Milena [129] => | odkaz na autora = [130] => | titul = Brno v proměnách času (Malá zamyšlení) [131] => | vydavatel = Šimon Ryšavý [132] => | místo = Brno [133] => | rok = 2008 [134] => | počet stran = 179 [135] => | kapitola = Dvojí Černovice [136] => | strany = 104–106 [137] => | isbn = 80-86137-79-1 [138] => }} [139] => [140] => === Externí odkazy === [141] => * {{Commonscat}} [142] => * {{Otto|heslo=Černovice}} [143] => * [http://www.brno-cernovice.cz Oficiální web městské části] [144] => [145] => {{Město Brno}} [146] => {{Autoritní data}} [147] => [148] => {{Portály|Brno|Morava}} [149] => [150] => [[Kategorie:Brno-Černovice| ]] [151] => [[Kategorie:Místní části Brna|Černovice]] [152] => [[Kategorie:Městské části Brna|Černovice]] [153] => [[Kategorie:Katastrální území v Brně|Černovice]] [] => )
good wiki

Brno-Černovice

Brno-Černovice je městská část na jihovýchodě statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Černovice (německy , později ), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1919.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brněnské Ivanovice','Komárov (Brno)','Psychiatrická nemocnice Brno','Brno-Slatina','Brno','Zábrdovice','1964','1971','1990','Nové Černovice','První republika','1969'

1964

1969

1971

1990

Brno

Brno-Slatina

Zábrdovice