Array ( [0] => 15512019 [id] => 15512019 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Broumov [uri] => Broumov [3] => Broumov, rynek.jpg [img] => Broumov, rynek.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v Královéhradeckém kraji}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Broumov [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]] [5] => | okres = Náchod [6] => | obec s rozšířenou působností = Broumov [7] => | pověřená obec = Broumov [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 550 01 [10] => | počet ZSJ = 11 [11] => | počet částí obce = 8 [12] => | počet katastrálních území = 4 [13] => | adresa = třída Masarykova 239
550 01 Broumov 1 [14] => | web = http://www.broumov-mesto.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = broumov@broumov-mesto.cz [17] => | starosta = Arnold Vodochodský [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | obrázek = Broumov, rynek.jpg [20] => | popisek = Mírové náměstí, [[Mariánský sloup (Broumov)|sloup Panny Marie]] [21] => | NUTS3 = CZ052 [22] => }} [23] => Město '''Broumov''' ({{Vjazyce2|de|''Braunau''}}) se nachází v [[okres]]e [[Okres Náchod|Náchod]], kraj [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je centrem turistického regionu Broumovsko. Nejvýznamnější památkou je [[Broumovský klášter|broumovský barokní klášter]], který je [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]] a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem regionu. [24] => [25] => == Poloha == [26] => Broumov leží v severovýchodních [[Čechy|Čechách]], v severovýchodní části [[Okres Náchod|okresu Náchod]], u státní hranice s [[Polsko|Polskem]]. Okresní město [[Náchod]] je vzdálené vzdušnou čarou přibližně 23 km, polské město [[Nowa Ruda]] přibližně 12 km. Město se nachází v geomorfologickém celku [[Broumovská vrchovina]], celé jeho území patří do [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko|CHKO Broumovsko]]. Město leží uprostřed [[Broumovská kotlina|Broumovské kotliny]], která je na jihozápadě izolována od vnitrozemí Čech pásmem [[Broumovské stěny|Broumovských stěn]]. Přirozenou bariéru na severovýchodě tvoří [[Javoří hory]]. Broumovem protéká řeka [[Stěnava]], v katastru města se do ní vlévají levostranné přítoky [[Kravský potok]] a [[Svinský potok (přítok Stěnavy)|Svinský potok]] a pravostranný přítok [[Liščí potok (přítok Stěnavy)|Liščí potok]]. [27] => [28] => == Historie == [29] => Historie města je od samého počátku spjata s [[Německá východní kolonizace|německou kolonizací]] východočeského pohraničí, vedenou [[Řád svatého Benedikta|řádem benediktinů]], kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. První zástavba města při hradu byla dřevěná a podlehla požáru z roku 1306. Po něm byl z hradu vybudován kamenný klášter s [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|kostelem sv. Vojtěcha]] a farní [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|kostel sv. Petra a Pavla]], jehož gotická věž byla součástí městských hradeb, které byly vybudovány v letech 1357–1380. Městská práva shodná s královskými městy získal Broumov od [[Karel IV.|Karla IV.]] roku 1348. Středověké město prosperovalo především díky plátenické a soukenické výrobě a obchodu na zemské stezce do [[Kladské hrabství|Kladska]]. [30] => [31] => Husité pobořili klášter s hradem, který benediktini brzy obnovili a přesunuli sem na dvě století celé břevnovské opatství. Ve městě však převládla protestantská církev. Její kostel sv. Václava dala [[Katolická liga (Svatá říše římská)|Katolická liga]] zavřít roku 1617. Řemeslná výroba byla soustředěna do několika cechů. Všeobecný vzestup města a panství nastal po třicetileté válce v době barokní a řídili jej především opati z kláštera. Barokní koncepci urbanismu, obnovu staveb i novostavby v okolí města navrhl italský stavitel [[Martin Allio]] z Löwenthalu. Další stavby chrámů, klášterních budov, gymnázia, lékárny a teras vedl [[Kryštof Dientzenhofer]] a dovršil je jeho syn [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kilián Ignác]]. Roku 1847 spadl mezi Broumovem a Hejtmánkovicemi [[meteorit]]. [32] => [33] => [[Soubor:Die Stadt Braunau im Kggrätzer Kreise aufgenommen 1800 und gezeichnet 1802 von Joann Venuto.jpg|náhled|vlevo|pohled na Broumov, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]], 1802]] [34] => [35] => [[Slezské války]] v době tereziánské těžce postihly řemesla, zemědělství i obchod regionu, stejně jako [[prusko-rakouská válka]] z roku 1866.Miroslav OTTE: Broumov. Historie a památky. Broumov 2002 Industrializace města byla nesena textilními továrnami, plátenictvím, soukenictvím. Přádelny ve městě a okolí založil [[Josef Schroll]]. Během druhé poloviny 19. století z Broumova odešla skupina převážně německých obyvatel, která následně založila osady Puerto Montt a [[Nueva Braunau]] ''(Nový Broumov)'' v [[Chile]].{{Citace elektronické monografie| autor =Rakouské velvyslanectví v Santiagu de Chile| odkaz na autora =| titul =Bilaterale Beziehungen - Beginn der österreichischen Kolonie in Chile| url =https://www.bmeia.gv.at/botschaft/santiago-de-chile/bilaterale-beziehungen.html| datum vydání =| datum aktualizace =| datum přístupu =30.3.2017| vydavatel =Bmeia.gv.at| jazyk =německy| url archivu =https://web.archive.org/web/20160402092144/http://www.bmeia.gv.at/botschaft/santiago-de-chile/bilaterale-beziehungen.html| datum archivace =2016-04-02| nedostupné =ano}} [36] => [37] => Během [[První světová válka|První světové války]], v roce 1915, byl mezi Broumovem a [[Martínkovice]]mi zbudován velký zajatecký tábor pro až 30000 Rusů, Srbů, Italů aj. Zajatci v táboře rozvedli vodovod, postavili nové baráky, parní lázně, pekárnu. Tisíce jich zahynuly kvůli infekční epidemii a byly pohřbeny v hromadných hrobech na tzv. vojenském hřbitově. [38] => [39] => V letech 1938 až 1945 bylo město přičleněno (v důsledku uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]) k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]].{{Citace monografie [40] => | titul = Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938) [41] => | url = https://digi.law.muni.cz/bitstream/handle/digilaw/1152/Spravni_pravo_od_1919_0007-1938-1.pdf?sequence=3 [42] => | strany = 25 [43] => }} [44] => [45] => Po druhé světové válce začalo město upadat z důvodu [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení původních obyvatel]].{{Citace periodika [46] => | příjmení = Wagnerová [47] => | jméno = Alena [48] => | titul = Nein, Hitler kommt nicht von hier: Das Braunauer Ländchen – eine alteuropäische Kulturlandschaft erfindet sich neu [49] => | periodikum = Neue Zürcher Zeitung [50] => | datum vydání = 2018-08-23 [51] => | issn = 0376-6829 [52] => | jazyk = de-CH [53] => | url = https://www.nzz.ch/feuilleton/das-braunauer-laendchen-eine-alteuropaeische-kulturlandschaft-erfindet-sich-neu-ld.1413841 [54] => | datum přístupu = 2023-11-28 [55] => }} [56] => [57] => == Doprava == [58] => === Železniční doprava === [59] => Broumov leží na [[Železniční trať Týniště nad Orlicí – Meziměstí|železniční trati Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka]] (v jízdním řádu č. 026), která zde má jednu stanici ([[Broumov (nádraží)|Broumov]]) a jednu zastávku ([[Olivětín|Broumov-Olivětín]]). Doprava na trati v úseku Broumov – [[Otovice (okres Náchod)|Otovice]] zastávka je v současné době pozastavena. Trať prochází územím města v severojižním směru a přibližně kopíruje tok řeky [[Stěnava|Stěnavy]]. [60] => [61] => == Obyvatelstvo == [62] => Při předposledním sčítání lidu v roce [[2001]] žilo ve městě celkem 8 361 obyvatel, z toho bylo 4 371 žen (52,3 % ze všech obyvatel). Do věkové kategorie 0–14 let spadalo 1 669 obyvatel, do věkové kategorie 15–64 let 5 701 obyvatel a do věkové kategorie 65+ spadalo 991 obyvatel. V době svého narození mělo v Broumově trvalý pobyt 4 113 lidí, podíl rodáků na celkovém počtu obyvatel tedy činil 49,2 %. [63] => [64] => V roce 2008 žilo podle odhadů odborníků ve městě asi 800 [[Romové|Romů]]. Část z nich žila v [[Sociální vyloučení|sociálně vyloučených]] lokalitách.{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = [66] => | jméno = [67] => | titul = Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – Broumov [68] => | url = http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/ostatni/dlouhodoby-monitoring-situace-romskych-lok-ceske-lok-souhrnna-zpr-gac-spol-s-r-o-2009/download [69] => | vydavatel = [70] => | místo = [71] => | datum vydání = prosinec 2009 [72] => | datum přístupu = 2018-01-21 [73] => | strany = 70 [74] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120723043204/http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/ostatni/dlouhodoby-monitoring-situace-romskych-lok-ceske-lok-souhrnna-zpr-gac-spol-s-r-o-2009/download [75] => | datum archivace = 2012-07-23 [76] => | nedostupné = ano [77] => }} [78] => [79] => Při posledním sčítání lidu v roce 2010 žilo ve městě celkem 7 902 obyvatel. [80] => [81] => Podle dat [[Agentura pro sociální začleňování|Agentury pro sociální začleňování]] bylo v roce 2017 v Broumově pět místních sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žilo 500–700 lidí.{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = V sociálně vyloučených lokalitách nežijí hlavně romští obyvatelé {{!}} Téma [83] => | periodikum = Lidovky.cz [84] => | url = http://ceskapozice.lidovky.cz/v-socialne-vyloucenych-lokalitach-neziji-hlavne-romsti-obyvatele-1ch-/tema.aspx?c=A170718_140013_pozice-tema_lube [85] => | datum vydání = 2017-07-20 [86] => | datum přístupu = 2018-01-21 [87] => }} [88] => [89] => === Historický vývoj === [90] => Počet obyvatel města směrem od prvního moderního [[sčítání lidu]] až do [[první světová válka|první světové války]] stoupal. Poté došlo k nepatrnému poklesu. Největší úbytek obyvatelstva nastal po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] obyvatel německé národnosti z [[Československo|Československa]]. [91] => {{sloupce|2| [92] => * 1869: 5 701 obyvatel [93] => * 1880: 7 592 obyvatel [94] => * 1890: 9 063 obyvatel [95] => * 1900: 10 555 obyvatel [96] => * 1910: 11 848 obyvatel [97] => * 1921: 10 268 obyvatel [98] => * 1930: 10 931 obyvatel [99] => * 1950: 6 713 obyvatel [100] => * 1961: 7 680 obyvatel [101] => * 1970: 7 814 obyvatel [102] => * 1980: 7 834 obyvatel [103] => * 1991: 8 076 obyvatel [104] => * 2001: 8 361 obyvatel [105] => * 2010: 7 902 obyvatel}} [106] => [107] => == Školství == [108] => {{Pahýl část}} [109] => [110] => === Mateřské školy === [111] => [112] => * Mateřská škola Broumov [113] => * Mateřská škola "pejsek a kočička" [114] => * Mateřská škola Začít spolu{{Citace elektronického periodika [115] => | titul = Školství: Broumov [116] => | url = https://www.broumov.net/skolstvi/os-1109 [117] => | periodikum = Město Broumov - oficiální web [118] => | datum přístupu = 2019-10-05 [119] => | jazyk = cs [120] => | příjmení = [121] => | jméno = [122] => | vydavatel = Město Broumov [123] => | datum vydání = [124] => | url archivu = [125] => }} [126] => [127] => === Základní školy === [128] => [129] => * Masarykova základní škola [130] => * Základní škola Hradební [131] => * Základní škola Kladská [132] => * Základní umělecká škola [133] => [134] => === Střední školy === [135] => [136] => * [[Gymnázium Broumov]] [137] => [138] => == Pamětihodnosti == [139] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Broumově}} [140] => {{Mapa kulturních památek}} [141] => * [[Mírové náměstí (Broumov)|Mírové náměstí]] s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky. [142] => * [[Mariánský sloup (Broumov)|Mariánský sloup]] uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny [[Jan Brokoff|J. Brokoffa]], na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo. [143] => * [[Broumovský klášter]], mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie [[Turínské plátno|Turínského plátna]] a ve sklepeních kláštera jsou uskladněny od roku 2000 [[vamberecké mumie]]. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765). [144] => * [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|Kostel sv. Vojtěcha]], gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od [[Matěj Václav Jäckel|M. V. Jäckela]], v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od [[Václav Vavřinec Reiner|V. V. Reinera]] a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby. [145] => * Bývalé klášterní gymnázium z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady. [146] => * Dřevěný hřbitovní [[Kostel Panny Marie (Broumov)|Kostel Panny Marie]] s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542–1847. [147] => * [[Kostel svatého Václava (Broumov)|Kostel svatého Václava]], barokní stavba se staršími základy na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera. [148] => * Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|kostel svatého Petra a Pavla]], založený současně s městem kolem 1265. Gotické halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757, s gotickou věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365. [149] => * Bývalý špitál s barokním [[Kostel svatého Ducha (Broumov)|kostelem svatého Ducha]] [150] => * [[Dub v Broumově|Klášterní dub]], památný strom [151] => * [[Vojenský hřbitov (Martínkovice)|Vojenský hřbitov]] z let [[1914]]–[[1918]] a [[1939]]–[[1945]] Zajatci zajateckého tábora zemřelým kamarádům zbudovali podle návrhu zajatého ruského inženýra památník. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců. [152] => [153] => [154] => Ratusz w Broumoie.jpg |Stará radnice [155] => Mariánský sloup v Broumově.jpg |[[Mariánský sloup (Broumov)|Mariánský sloup na náměstí]] [156] => Broumov (17).jpg |[[Broumovský klášter|Klášter od východu]] [157] => Broumov (14).jpg |[[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|Kostel sv. Vojtěcha]] [158] => [159] => [160] => == Kultura == [161] => === Muzeum Broumovska === [162] => [[Muzeum Broumovska]], založené roku 1945 jako středisko vlastivědné práce tehdejšího okresu Broumov, sídlí od roku 1980 v areálu kláštera (Klášter 1). Vystavované předměty mají spojitost s činností [[Řád svatého Benedikta|řádu benediktinů]]. Muzeum má přírodovědnou expozici se vzorky minerálů Broumovska včetně odrůd [[jaspis]]ů a [[achát]]ů. [163] => [164] => === Městská knihovna v Broumově === [165] => [[Městská knihovna v Broumově]] funguje od roku 1948 v bytovém historickém domě na adrese Mírové náměstí čp. 52. [166] => [167] => === Městské divadlo Broumov === [168] => Městské divadlo Broumov se nachází na adrese Mírové náměstí čp. 54. Budova divadla je [[Seznam kulturních památek v Broumově|národní kulturní památkou]]. Divadlo je spravováno městem a vede divadelní soubor Broumov a divadelní soubor Hlavy.{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = Městské divadlo Broumov - Divadla, filharmonie - Kladské pomezí a Broumovsko - Broumov [170] => | url = https://www.hkregion.cz/dr-cs/100691-mestske-divadlo-broumov.html [171] => | periodikum = Královéhradecký kraj - turistický portál [172] => | datum přístupu = 2019-10-03 [173] => | jazyk = cs [174] => | jméno = as4u cz [175] => | příjmení = s.r.o [176] => }} Hlediště a balkón jsou zdobeny štukovou a malířskou výzdobou. [177] => [178] => === Ostatní kulturní zařízení === [179] => Další kulturní zařízení v Broumově:{{Citace elektronického periodika [180] => | titul = KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ: Broumov [181] => | url = https://www.broumov.net/kulturni-zarizeni/d-1191 [182] => | periodikum = www.broumov.net [183] => | datum přístupu = 2019-10-03 [184] => | jazyk = cs [185] => }} [186] => * Kulturní dům Střelnice (plesy, koncerty) [187] => * Konferenční sál IC Broumovska (konference, koncerty, promítání, besedy apod.) [188] => * Výstavní síň na staré radnici (výstavy, besedy, předávání ocenění apod.) [189] => * Výstavní síň Lokart (výstavy, besedy, předávání ocenění apod.) [190] => [191] => === Okolí === [192] => * Soubor barokních kostelů v okolních vesnicích, tzv. [[Broumovská skupina kostelů]]. [193] => * Jedinečné klasicistní Broumovské statky, jako specifický prvek místní architektury jenž vznikl v druhé polovině 19. století. [194] => * Laudonovy valy na Broumovských stěnách – jsou zbytky obranných vojenských zákopů na modré turistické trase z Honského sedla na Strážnou horu a na Hvězdu. Laudonovy valy byly vybudovány místním obyvatelstvem (nedobrovolně) a vojskem generála Laudona v roce 1758 za sedmileté války s Prusy. [195] => * Broumovský výběžek ukrývá největší pískovcová města kontinentu.http://www.ceskatelevize.cz/porady/11042798844-krajinou-domova/214562260510003-skalni-megapole/ Pískovcové věže dosahují výšek přes sto metrů, a právě těchto sto metrů od sebe dělí dva odlišné světy: svět výslunných skalních zahrádek na vrcholcích skal – a temných, vlhkých chodeb pod nimi. Tam panují podmínky srovnatelné s krajinami polárních kruhů. Ale Broumovsko nejsou jen Adršpašsko–Teplické skály. O kus dál se krajinou táhne monumentální přírodní schod, Broumovské stěny. Pod ní leží kotlina s alejemi, kamennými barokními sochami a souborem devíti velkých venkovských kostelů [196] => * Umlaufův mlýn v Otovicích u Broumova [197] => * Koncertní festival Za poklady Broumovska [198] => * Pivovar Broumov – Olivětín [199] => [200] => === Evropské hlavní město kultury 2028 === [201] => V říjnu postoupilo město Broumov do závěrečného kola výběru kandidátů na [[Evropské hlavní město kultury|Evropské hlavní město kultury]] 2028.{{Citace elektronického periodika [202] => | titul = Pre-selection Report - European Capital of Culture 2028, Czech Republic [203] => | periodikum = Culture and Creativity [204] => | vydavatel = European Commission, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture [205] => | url = https://culture.ec.europa.eu/sites/default/files/2022-11/ecoc-2028-czech-republic-preselection-report.pdf [206] => | datum vydání = 2022-10 [207] => | strany = 15 [208] => | jazyk = en [209] => | datum přístupu = 2022-12-05 [210] => }}{{Citace elektronického periodika [211] => | titul = Broumov postupuje do finále soutěže o EHMK [212] => | periodikum = www.aprb.cz [213] => | url = https://www.aprb.cz/o-nas/aktuality/broumov-postupuje-do-finale-souteze-o-ehmk [214] => | jazyk = cs [215] => | datum přístupu = 2022-12-05 [216] => }}{{Citace elektronického periodika [217] => | autor = Královéhradecký kraj [218] => | titul = Broumov jako historicky nejmenší kandidát postupuje do finále soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028 [219] => | periodikum = www.kr-kralovehradecky.cz [220] => | url = https://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/tiskove-centrum/aktuality1/broumov-jako-historicky-nejmensi-kandidat-postupuje-do-finale-souteze-o-titul-evropske-hlavni-mesto-kultury-2028-344124/ [221] => | jazyk = cs [222] => | datum přístupu = 2022-12-06 [223] => }} Během závěrečného výběru dostaly v této funkci přednost České Budějovice.{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = České Budějovice budou v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury v České republice [225] => | periodikum = czechia.representation.ec.europa.eu [226] => | url = https://czechia.representation.ec.europa.eu/ceske-budejovice-budou-v-roce-2028-evropskym-hlavnim-mestem-kultury-v-ceske-republice-2023-06-30_cs [227] => | jazyk = cs [228] => | datum přístupu = 2023-08-06 [229] => }} [230] => [231] => == Filmy natáčené v Broumově == [232] => V Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály: [233] => * ''[[F. L. Věk (seriál)|F. L. Věk]]'' (Broumovský klášter), seriál [234] => * ''[[Řád (film)|Řád]]'' (Broumovský klášter), historický film [235] => * ''[[Ďáblova lest]]'' (Broumovský klášter), seriál [236] => * ''Mladá léta'' (Mírové náměstí), historický film [237] => * ''[[Bastardi]]'' (různá místa), film [238] => [239] => == Části města == [240] => * [[Benešov (Broumov)|Benešov]] [241] => * '''Broumov''' [242] => * [[Kolonie 5. května]] [243] => * [[Nové Město (Broumov)|Nové Město]] [244] => * [[Olivětín]] [245] => * [[Poříčí (Broumov)|Poříčí]] [246] => * [[Rožmitál (Broumov)|Rožmitál]] [247] => * [[Velká Ves (Broumov)|Velká Ves]] [248] => [249] => == Partnerská města == [250] => * {{Flagicon|Německo}} [[Forchheim]], [[Německo]] [251] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Nowa Ruda]], [[Polsko]] [252] => [253] => == Fotogalerie == [254] => [255] => Broumov_(1).jpg|Malé náměstí [256] => Broumov,_město_(2).jpg|Mírové náměstí [257] => Broumov, Obránců míru.jpg|Ulice Obránců míru [258] => Broumov,_město_(1).jpg|Ulice Protifašistických bojovníků [259] => Broumov,_kostel.jpg|Kostel sv. Ducha [260] => Broumov,_město_(3).jpg|Pohled z ulice U Dolní brány [261] => Broumov,_panorama.jpg|Pohled na Broumov cestou z Křinic přes Cihelný rybník [262] => Broumov,_panorama_(2).jpg|Pohled na východní část Broumova z bývalých hradeb [263] => Broumov,_Stěnava.jpg|Bývalá Pollackova továrna na nábřeží řeky Stěnavy [264] => Broumov_město.jpg|Gymnázium na Kostelním náměstí [265] => Broumov (8).jpg|Mírové náměstí [266] => Broumov, klášter, kostel 04.jpg|[[Broumovský klášter]], [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|kostel sv. Václava]] [267] => Broumov, klášter, knihovna 02.jpg|[[Broumovský klášter]], knihovna [268] => Church of Saint Mary (Broumov) 2.jpg|Dřevěný hřbitovní [[Kostel Panny Marie (Broumov)|kostel Panny Marie]] [269] => Interior of the Church of Saint Mary (Broumov) 2.jpg|Kostel Panny Marie – interiér [270] => Kostel sv. Petra a Pavla.JPG|[[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|Kostel sv. Petra a Pavla]] [271] => Broumov, kostel sv. Václava.jpg|[[Kostel svatého Václava (Broumov)|Kostel sv. Václava]] [272] => Broumov, Kostel svatého Václava 04.jpg|Freska v [[Kostel svatého Václava (Broumov)|kostele sv. Václava]] [273] => [274] => [275] => == Osobnosti města == [276] => [277] => === Rodáci === [278] => [279] => * [[Johann Georg Adalbert Hesselius]] (1630–1695), měšťan, v l. 1670–1695 správce broumovského panství, autor rukopisů [280] => * [[Tomáš Sartorius]] (†1700), opat břevnovský a broumovský [281] => * [[Jan Křtitel Lachenbauer]] (1741–1799), biskup brněnský [282] => * [[Franz Xaver Fritsch]] (1779–1870), spisovatel [283] => * [[Johann Liebieg]] (1802–1870), textilní průmyslník a politik [284] => * [[Jan Nepomuk Rotter]] (1807–1886), opat břevnovský a broumovský a poslanec Českého zemského sněmu [285] => * [[Franz Schmitt]] (1816–1883), českoněmecký podnikatel a továrník [286] => * [[Julius Lippert (historik)|Julius Lippert]] (1839–1909), historik a politik [287] => * [[Karl Eppinger]] (1853–1911), právník a politik [288] => * [[Beda Menzel]] (1904–1994), benediktinský teolog a pedagog [289] => * [[Amadeus Webersinke]] (1920–2005), klavírista a varhaník [290] => * [[Manfred Rudel]] (1939–2023), malíř a lakýrník, v letech 1998 a 1998 člen bavorského Senátu [291] => * [[Wilfried Weissgärber]] (*1941), dolnorakouský hasič [292] => * [[Heinz Dieter Paul]] (*1943), německý skladatel a dirigent [293] => * [[Hartmann Schmige]] (*1944), spisovatel [294] => * [[Christian Feest]] (*1945), etnolog a odborník na severoamerické indiány [295] => * [[Pavel Krmaš]] (*1980), fotbalový záložník a obránce [296] => * [[Tomáš Pöpperle]] (*1984), hokejový brankář [297] => [298] => === Osobnosti spojené s městem === [299] => * [[Arnošt z Pardubic]] (1297–1364), pražský arcibiskup [300] => * [[Otmar Daniel Zinke]] (1664–1738), opat břevnovský a broumovský [301] => * [[Josef Tichatschek]] (1807–1886), operní pěvec [302] => * [[Josef Schroll]] (1821–1891), textilní průmyslník, čestný občan města Broumov [303] => * [[Alois Jirásek]] (1850–1931), spisovatel [304] => * [[Otakar Čížek]] (1883–1942), úředník, oběť heydrichiády [305] => * [[Emerich Rath]] (1883–1962), sportovec, dětství a závěr života prožil v Broumově [306] => * [[Josef Škvorecký]] (1924–2012), spisovatel, vydavatel a exulant [307] => * [[Uršula Kluková]] (*1941), česká herečka [308] => * [[Věra Kopecká]] (*1951), pedagožka, básnířka a překladatelka z polštiny [309] => [310] => == Odkazy == [311] => === Reference === [312] => [313] => [314] => === Literatura === [315] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Broumov. Sv. 4, str. 765 [316] => * OTTE, Miroslav: ''Broumov. Historie a památky''. Broumov 2002 [317] => * ZÁLIŠ, Jan – OTTE, Miroslav: ''Broumovsko: krajina architektury & architektura krajiny''. Broumov 2013. 377 s. : il. {{ISBN|978-80-260-4206-8}} [318] => * {{Citace monografie [319] => | příjmení = Cechner [320] => | jméno = Antonín [321] => | odkaz na autora = Antonín Cechner [322] => | titul = Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském [323] => | url = https://www.academia.edu/3703183/Soupis_45_Broumov_-_Soupis_pam%C3%A1tek_historick%C3%BDch_a_um%C4%9Bleck%C3%BDch_v_politick%C3%A9m_okresu_broumovsk%C3%A9m._Napsal_Ant._Cechner._Praha_1930 [324] => | vydavatel = Archaelogická komise při České akademii věd a umění [325] => | místo = Praha [326] => | rok = 1930 [327] => | svazek = XLV. [328] => | počet stran = 352 [329] => | kapitola = Broumov (Braunau) [330] => | strany = 22–192 [331] => }} [332] => * {{Citace monografie [333] => | příjmení = Franze [334] => | jméno = Karel [335] => | příjmení2 = [336] => | jméno2 = [337] => | titul = Historický vývoj Broumova z hlediska stavebního a kulturního [338] => | url = http://m.broumov-mesto.cz/assets/File.ashx?id_org=1276&id_dokumenty=6457 [339] => | vydání = [340] => | vydavatel = [[Muzeum Broumovska]] [341] => | místo = Broumov [342] => | rok = 2008 [343] => | počet stran = 32 [344] => | strany = [345] => | isbn = [346] => }} [347] => * {{Citace monografie [348] => | příjmení = Kuča [349] => | jméno = Karel [350] => | odkaz na autora = Karel Kuča [351] => | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [352] => | url = [353] => | vydavatel = [[Libri]] [354] => | místo = Praha [355] => | rok = 1996 [356] => | vydání = 1 [357] => | počet stran = 874 [358] => | svazek = I. díl A - G [359] => | kapitola = Broumov [360] => | strany = 330–336 [361] => | isbn = 80-85983-13-3 [362] => | jazyk = [363] => }} [364] => * {{Citace monografie [365] => | autor = [[Emanuel Poche|POCHE Emanuel ]] a kolektiv [366] => | titul = Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J [367] => | url = [368] => | vydavatel = [[Academia]] [369] => | místo = Praha [370] => | rok = 1977 [371] => | vydání = [372] => | počet stran = 643 [373] => | kapitola = [374] => | strany = 125–129 [375] => | isbn = [376] => | jazyk = [377] => }} [378] => [379] => === Související články === [380] => * [[Broumov (meteorit)]] [381] => * [[Nueva Braunau]] [382] => * [[Broumovské stěny]] [383] => * [[Seznam kulturních památek v Broumově]] [384] => [385] => === Externí odkazy === [386] => * {{Commonscat}} [387] => * {{Otto|heslo=Broumov}} [388] => * {{RÚIAN}} [389] => * {{oficiální stránky}} [390] => * [http://www.broumovsko.cz Broumovsko] [391] => * [http://www.airbroumov.eu Letiště Broumov] [392] => [393] => {{Části české obce}} [394] => {{Okres Náchod}} [395] => {{Autoritní data}} [396] => {{Portály|Česko|Geografie}} [397] => [398] => [[Kategorie:Broumov| ]] [399] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [400] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [401] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [402] => [[Kategorie:Obce v okrese Náchod]] [403] => [[Kategorie:Sídla v Broumovské vrchovině]] [404] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Broumovsko]] [405] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [406] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [407] => [[Kategorie:Města v okrese Náchod]] [408] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Broumovsko]] [] => )
good wiki

Broumov

Město Broumov se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Broumovský klášter','Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)','Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)','Kostel svatého Václava (Broumov)','Mariánský sloup (Broumov)','Čechy','Josef Schroll','Olivětín','Polsko','Nueva Braunau','Řád svatého Benedikta','Nowa Ruda'

Čechy

Olivětín

Polsko