Array ( [0] => 15483463 [id] => 15483463 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Císař [uri] => Císař [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=panovnickém titulu obecně}} [1] => [[Soubor:Heraldic Imperial Crown (Common).svg|náhled|Obecná [[hodnostní koruna]] císařství vychází [2] => tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě]] [3] => '''Císař''' je nejvyšší [[Panovník|panovnická]] [[hodnost]]. Pochází z latinského titulu ''[[caesar]]'', odvozeného od jména [[Julius Caesar|Gaia Julia Caesara]]. Jeho obdobou je hodnost [[car]], jež byla používána v některých slovanských zemích ([[Ruské carství|Rusko]], [[Bulharské carství|Bulharsko]] či [[Srbské carství|Srbsko]]). V [[Evropa|Evropě]] popisuje [[panovník]]a nejvyššího řádu.[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=14711 Heslo ''Císař'' na ''Encyklopedie CoJeCo''] [4] => [5] => Císaři přísluší oslovení ''císařské Veličenstvo'', ostatním členům císařského rodu přísluší oslovení ''císařská Výsost''. Pokud je císař zároveň králem, přísluší mu titul ''císařské a královské Veličenstvo'', ostatním členům císařského rodu pak ''císařská a královská Výsost''.{{Fakt/dne|20110122151629}} [6] => [7] => Jediným panujícím císařem je [[japonský císař]] [[Naruhito]] v čele parlamentní [[konstituční monarchie]]. [8] => [9] => == Historie == [10] => Éra císařů je spojena s [[Starověký Řím|Římskou říší]]. Prvním císařem se stal [[Augustus|Oktavián]], který roku [[27 př. n. l.]] přijal titul ''[[Augustus (titul)|augustus]]'' ''(vznešený)''. Tituly augustus a caesar se souběžně používaly římskými císaři v období [[principát]]u, později za doby [[dominát]]u byl titul caesar vyhrazen mladšímu panovníkovi, spoluvládci augusta. Po pádu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] roku [[476]] se titul císaře užíval výhradně jen v přeživší východní části Říše římské – [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. V západní Evropě byl titul obnoven za vlády [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který byl 25. prosince [[800]] korunován papežem [[Lev III.|Lvem III.]] jakožto pokračovatel a znovuobnovitel Římské říše. Po rozpadu jeho říše se užívání titulu nakonec ustálilo ve [[Východofranská říše|Východofranské říši]], kde v roce [[962]] vznikla [[Svatá říše římská]]. Samotný titul císaře byl doposud spojen s ideou obnovy či pokračování Říše římské, avšak v období [[Vrcholný středověk|vrcholného středověku]] se začal používat i mimo tento rámec jako zdůraznění moci a prestiže jednotlivých států a panovníků, a to především ve východoevropských státech. Tak byla zavedena hodnost císaře např. v [[První bulharská říše|Bulharsku]] ([[913]]), [[Srbské království|Srbsku]] ([[1345]]) či [[Ruské carství|Rusku]] ([[1547]]). [11] => [12] => == Evropští císařové == [13] => * [[Caesar]] a [[imperátor]] – jedno z přízvisek vládců [[Starověký Řím|Římské říše]] (viz také [[seznam římských císařů]]). [14] => * [[Seznam byzantských císařů|Císař východořímské říše]] - používající řecký termín basileos, považoval se za císaře [[Starověký Řím|Římské říše]], fakticky vládl [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. [15] => * [[Císař říše římské]] – tento titul historicky navazoval na zaniklé [[Starověk|antické]] císařství a byl používán ve smyslu ''řídící římské impérium'' (Romanum gubernans imperium). I když se jednalo podle názvu o římské císařství, nebylo to císařství [[Římané|Římanů]]. [[Císař říše římské]] byl především ochráncem západoevropského [[křesťanství|křesťanstva]] a sídelního města [[papež]]ů, [[Řím]]a. V Římě nesídlil. Prvním císařem říše Římské a obnovitelem dlouho zaniklého západořímského císařského titulu se stal roku [[800]] n. l. [[Karel Veliký]]. Titul nebyl dědičný.Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 2001 [16] => * [[Latinské císařství|Latinský císař]] - vládce [[křižácké státy|křižáckého státu]] Latinské císařství (oficiálně latinsky {{Cizojazyčně|la|''Imperator Romanus''}}) [17] => * [[Císař říše římské|Císař Svaté říše římské]] - (v odborných historických textech používán i titul římskoněmecký císař) – Od dob císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] se říše začala označovat jako [[Svatá říše římská]] a poté, co se titul císaře opakovaně ocital v rukou německých králů a panovníků, ustálilo se nakonec v 15. století nové označení pro tuto říši i pro císaře – [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]] a [[Císař Svaté říše římské národa německého]]. Tento císařský titul rovněž nebyl dědičný a až do 15. století se císařem mohl stát jen [[seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]], kterého měl podle tradice právo korunovat jen papež v Římě. Samotného [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]] měli právo volit jen volitelé, tzv. [[kurfiřt]]i. Od 15. století byli za [[seznam panovníků Svaté říše římské|římské krále]] voleni jen členové [[Habsburkové|habsburského]] rodu, kteří již od začátku 16. století automaticky získávali i titul císaře, bez nutnosti korunovace v [[Řím]]ě [[papež]]em. (Posledním císařem, kterého korunoval [[papež]] v Římě, byl [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]], posledním císařem, kterého korunoval sám papež (ale nikoliv v Římě, ale v Bologni), byl [[Karel V.]]) [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]], a s ní i titul jejího císaře, zanikla roku [[1806]]. [18] => * [[Císař rakouský]] – roku [[1804]] přijal císař Svaté říše římské národa německého [[František I. Rakouský|František II.]] další císařský titul, titul císaře rakouského. Po zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]] roku [[1806]] si ponechal pouze titul císaře rakouského a přijal jméno [[František I. Rakouský|František I.]] Titul císaře rakouského se pak v rodu [[Habsburkové|Habsburků]] dědil až do roku [[1918]]. [19] => * [[Ruský car]] – panovníci ruské říše od roku 1547 do r. 1917 s titulem '''car''' s hodností císaře a posléze císařským titulem imperátor (od r. [[1721]]) [20] => * [[Německý císař]] – titul panovníků [[Německé císařství|Německé říše]] mezi léty 1871–1918 ([[Vilém I. Pruský|Vilém I.]], [[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] a [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]]) [21] => * [[Císař Francouzů]] – tento titul používal [[Napoleon Bonaparte]] a [[Napoleon III.]] [22] => * [[Bulharský car]] – titul rovný císaři používaný za [[první bulharská říše|první]] a [[Druhá Bulharská říše|druhé bulharské říše]]. Používal se i za [[Bulharské carství|třetí bulharské říše]], avšak zde byl panovník mezinárodně uznáván jako [[král]]. [23] => * [[Srbský car]] – za srbského císaře (cara) se prohlásil roku [[1345]] [[Štěpán Dušan]], titul pak používal i jeho syn [[Štěpán Uroš V.]] [24] => * [[Císař celého Španělska]] – titul používaný u různých příležitostech ve Španělsku (latinsky ''Imperator totius Hispaniae'') [25] => [26] => == Asijští císařové == [27] => * [[Trapezuntský císař]] – panovník [[Trapezuntské císařství|Trapezuntského císařství]] (nástupnického státu [[Byzantská říše|Byzantské říše]] v [[Malá Asie|Malé Asii]]), stát stejně jako císařský titul trval od roku [[1204]]–[[1461]], oficiálně se na počátku zval ''Císař a samovládce Římanů'', po r. 1282 se zval ''Císař a samovládce celého východu, Iberů a zámořských provincií''. [28] => * [[Čínský císař]] – titul čínského panovníka od roku 221 př. n. l. do zrušení monarchie roku 1912. [29] => * [[Japonský císař]] – panovníci nejdéle nepřetržitě panující dynastie na světě (od r. 660 př. n. l.) [30] => * [[Seznam mughalských císařů|Mughalský císař]] [31] => * [[Indický císař]] – mezi léty [[1876]]–[[1947]] jeden z titulů panovníků [[Spojené království|Velké Británie]]. [32] => * [[Korejský císař]] – panovník [[Korejské císařství|Korejského císařství]] ([[1897]]–[[1910]]) [33] => * [[Vietnamský císař]] – panovník [[Vietnamské císařství|Vietnamského císařství]] za vlády [[Dynastie Nguyễn]]. [34] => [35] => == Američtí císařové == [36] => * [[Brazilský císař]] – tento titul užíval [[Petr I. Brazilský|Pedro I. Brazilský]] a [[Petr II. Brazilský|Pedro II. Brazilský]]. [37] => * [[Mexický císař]] – panovníci [[Mexiko|Mexika]] ve dvou krátkých obdobích v [[19. století]]. Prvním císařem Mexika byl v letech [[1822]]–[[1823]] [[Agustín de Iturbide|Agustín I.]] a druhým císařem pak [[Maxmilián I. Mexický|Maxmilián I.]] v letech [[1864]]–[[1867]]. [38] => * [[Haitský císař]] – titul používali [[Jean-Jacques Dessalines]] a [[Faustin-Élie Soulouque]]. [39] => [40] => == Afričtí císařové == [41] => * [[Habešský císař]] – panovník dnešní [[Etiopie]] ([[900]]–[[1976]]) [42] => * [[Jean-Bédel Bokassa]] – jediný císař [[Středoafrické císařství|Středoafrického císařství]] ([[1976]]–[[1979]]) [43] => [44] => == Odkazy == [45] => [46] => === Reference === [47] => [48] => [49] => === Externí odkazy === [50] => * {{Commonscat|Emperors}} [51] => * {{Otto|heslo=Císař}} [52] => * {{Wikicitáty|téma=Císař}} [53] => * {{Wikislovník|heslo=císař}} [54] => [55] => {{Symboly monarchie}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => {{Portály|Politika}} [58] => [59] => [[Kategorie:Císaři| ]] [60] => [[Kategorie:Panovníci podle titulů]] [61] => [[Kategorie:Císařské tituly]] [] => )
good wiki

Císař

Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatá říše římská','seznam panovníků Svaté říše římské','Starověký Řím','Byzantská říše','papež','Císař říše římské','Karel Veliký','Řím','Habsburkové','800','1976','František I. Rakouský'

1976

800

Habsburkové

Habsburkové jsou mocným evropským šlechtickým rodem, který hrál důležitou roli v dějinách Českého království a dalších států.

Papež

Řím