Array ( [0] => 15481338 [id] => 15481338 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => C [uri] => C [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - latinka [1] => | vunicode = 0043 [2] => | municode = 0063 [3] => | hlasc = Cyril [4] => | hlasm = Charlie [5] => | hláskování mezinárodní IPA=ˈtʃɑɹliː [6] => | morse = −·−· [7] => | morseslovo = cí-lov-ní-ci [8] => | morse audio = C morse code.ogg [9] => | braille = ⠉ [10] => | vebcdich = C3 [11] => | mebcdich = 83 [12] => | prsty = Sign language C.svg [13] => | vlajka = ICS Charlie.svg [14] => | semafor = Semaphore Charlie.svg [15] => }} [16] => [17] => {{Technické důvody|C#|programovací jazyk C#|C Sharp}} [18] => '''C''' je třetí písmeno [[Latinka|latinské]] i české [[Abeceda|abecedy]]. Vzniklo z písmene [[gama]] Γ [[řecká abeceda|řecké abecedy]]. [19] => [20] => Písmeno původně ozačovalo [[Latina|latinské]] hlásky [g] i [k], potřebou jejich grafického rozlišení vzniklo později písmeno [[G]]. V období pozdního Říma se výslovnost latinského písmene C v pozici před hláskami [e] a [i] změnila na [c]. Např. jméno [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] se pak místo [kikero] četlo [cicero]. Tato výslovnost byla přejata i do českého pravopisu, kde doplněním [[Háček (diakritika)|háčku]] vzniklo písmeno [[Č]] pro hlásku, která se v latině nevyskytuje. [21] => [22] => == Významy == [23] => === C === [24] => [25] => ; [[Biochemie]] [26] => : [[aminokyselina]] [[cystein]] [27] => : [[DNA báze]] [[cytosin]] [28] => ; [[Elektrotechnika]] [29] => : označení standardní velikosti [[Galvanický článek|elektrického článku]] ve tvaru [[Válec|válce]] o [[Průměr (geometrie)|průměru]] 23 [[Metr|mm]] a délce 43 mm (tzv. „malý buřt“) [30] => ; [[Formát papíru]] [31] => : normalizovaná pomocná řada [32] => ; [[Fyzika]] [33] => : značka [[Veličina|veličiny]] [[elektrická kapacita]] [34] => ; [[Hromadná doprava]] [35] => : [[Linka C]] [36] => ; [[Chemie]] [37] => : značka [[uhlík]]u [38] => ; [[Informatika]] [39] => : C:\ je konvenční označení prvního [[Pevný disk|pevného disku]] (resp. prvního [[Logický disk|logického disku]] na primární [[diskový oddíl]]) v [[Operační systém|operačních systémech]] založených na [[CP/M]], jako třeba [[DOS]] [40] => : [[C (programovací jazyk)|programovací jazyk C]] – [[programovací jazyk]], od něhož byly odvozeny i další ([[C++]], [[C Sharp|C#]], [[Objective-C]]) [41] => ; Jednotky [42] => : v [[Soustava SI|soustavě SI]] značka odvozené jednotky [[Elektrický náboj|elektrického náboje]] – [[coulomb]] [43] => ; [[Mezinárodní poznávací značka]] [44] => : [[Kuba]] [45] => ; [[Nutriologie]] [46] => : [[vitamín C]] [47] => ; [[Potravinářství]] [48] => : [[vejce]] – druhá nejmenší velikost slepičích vajec [49] => ; [[Sport]] [50] => : C se používá jako označení pro kapitána týmu (-C-) [51] => ; [[Šestnáctková soustava]] (a další [[Číselná soustava|číselné soustavy]] o základu větším než 12) [52] => : číslice 12 [53] => ; [[Vzdělávání]] [54] => : průměrná známka (v anglosaském školství, odpovídající českému stupni ''dobře'') [55] => ; [[Železnice]] [56] => : označení vozů třetí třídy [57] => [58] => === c === [59] => ; [[Fyzika]] [60] => : značka [[Konstanta|konstanty]] pro [[rychlost světla]] [61] => : jednotka [[Aktivita (chemie)|aktivity]] – [[curie]] [62] => : značka pro [[měrné teplo]] [63] => ; [[Geometrie]] [64] => : při aplikaci [[Pythagorova věta|Pythagorovy věty]] ve tvaru c2 = a2 + b2 [[Přepona|přeponu]] pravoúhlého trojúhelníku [65] => : v [[trojúhelník]]u stranu protilehlou k vrcholu C [66] => : v [[Mnohoúhelník|mnohoúhelnících]] o 4 a více vrcholech stranu mezi vrcholy C a D [67] => ; [[Hudba]] [68] => : [[nota]] [69] => ; Jednotky [70] => : v [[Soustava SI|soustavě SI]] značka [[Předpona|předpony]] pro jednu setinu ([[Centi|centi-]]) [71] => ; [[Železnice]] [72] => : označení lehátkových vozů [73] => : označení vozů s oddíly s místy k sezení, která jdou upravit na místa k ležení – lehátkový vůz [74] => [75] => === Ⅽ === [76] => {{Charmap [77] => | 216D [78] => |name1=Roman numeral one hundred [79] => |name1cs=Římská číslice sto [80] => }} [81] => ; [[Římské číslice]] [82] => : symbol pro 100 (z [[latina|latinského]] ''centum''); též psáno jako obyčejné C [83] => [84] => === ℂ === [85] => {{Charmap [86] => | 2102 [87] => |name1=Double-struck capital C [88] => |name1cs=Zdvojené velké písmeno C [89] => }} [90] => ; [[Matematika]] [91] => : [[Množina]] [[Komplexní číslo|komplexních čísel]] \mathbb{C} [92] => [93] => === ₡ === [94] => {{Charmap [95] => | 20A1 [96] => |name1=Colon sign [97] => |name1cs=Znak pro colón [98] => }} [99] => ; [[Měnová jednotka]] [100] => : značka pro měnovou jednotku [[colón (měna)|colón]] [101] => [102] => {{Clear}} [103] => === ℃ === [104] => {{Charmap [105] => | 2103 [106] => |name1=Degree Celsius [107] => |name1cs=Stupeň Celsia [108] => }} [109] => ; Jednotky [110] => : v [[Soustava SI|soustavě SI]] je ℃ (též psáno jako [[°]]C) značka vedlejší jednotky [[Teplota|teploty]] – [[stupeň Celsia]] [111] => [112] => === ¢ === [113] => {{Charmap [114] => | 00A2 [115] => |name1=Cent sign [116] => |name1cs=Znak centu [117] => }} [118] => ; [[Měnová jednotka]] [119] => : značka pro měnovou jednotku [[Cent (měna)|cent]] [120] => [121] => === © === [122] => {{Charmap [123] => | 00A9 [124] => |name1=Copyright sign [125] => |name1cs=Znak copyrightu [126] => }} [127] => ; [[Typografie]] [128] => : značka pro [[Autorské právo|copyright]] [129] => [130] => === Ↄ === [131] => : Ↄ: ROMAN NUMERAL REVERSED ONE HUNDRED; Unicode: U+2183; html: Ↄ [132] => : ↄ: LATIN SMALL LETTER REVERSED C; Unicode: U+2184; html: ↄ [133] => [134] => Písmeno Ↄ (antisigma) bylo jedním ze tří tzv. [[klaudiánská písmena|klaudiánských písmen]] přidaných do latinské abecedy císařem [[Claudius|Claudiem]] a vyjadřovalo dvojhlásku BS či PS (podobně jako X se již dříve používalo pro KS či GS). V běžném písmu se klaudiánská písmena neuchytila a používala se řídce pouze za Claudiova života. Mnohem déle se znak Ↄ udržel v římských číslech pro vyjádření vyšších řádů než stovky. [135] => [[File:Westerkerk MDCXXX.jpg|thumb|left|upright|Číslo 1630 (MDCXXX) klasickým způsobem zápisu]] [136] => [[File:Roman numerals Bungus 1584-1585.png|thumb|left|Příklad zápisu ze 16. století]] [137] =>
[138] => [139] => == Historie == [140] => Písmeno C v [[Latina|latině]] označovalo neznělou souhlásku [{{IPA|[[Neznělá velární ploziva|k]]}}]. Vyvinulo se spolu s písmenem G (označujícím znělý protějšek [{{IPA|[[Znělá velární ploziva|g]]}}]) z [[Etruština|etruského]] znaku zvaného gimmel, který pocházel z řeckého písmene [[Gama|gamma]]. Etruština na rozdíl od latiny nerozlišovala znělou a neznělou výslovnost této hlásky, proto pro ni měla pouze jeden znak. [141] => [142] => V nejstarších latinských textech se pro zápis {{IPA|[k]}} i {{IPA|[g]}} používala písmena C, [[K]] a [[Q]]: Q před zaokrouhlenými samohláskami, K před A a C v jiných pozicích. Ve 3. století před n. l. bylo vytvořeno písmeno G a pro zápis neznělého {{IPA|[k]}} zcela převládlo používání C nad K a Q. C se tedy stalo ekvivalentem řeckého písmena [[kappa]] a G ekvivalentem písmena gamma. Podle tohoto pravidla pak byla řecká slova přepisována do latinky. [143] => [144] => V pozdějším období se ve vulgární latině původní {{IPA|[k]}} před předními samohláskami změnilo na [{{IPA|[[Neznělá alveolární afrikáta|t͡s]]}}], resp. [{{IPA|[[Neznělá postalveolární afrikáta|t͡ʃ]]}}], což ovlivnilo výslovnost psaného C v různých jazycích psaných latinkou. [145] => [146] => == Výskyty v současných jazycích == [147] => [[Soubor:Pronunciation of C in Europe.png|thumb|Výslovnost psaného v evropských jazycích]] [148] => Písmeno C je součástí abeced různých jazyků zapisovaných latinkou, má však různé využití a různou zvukovou platnost, danou různým historickým vývojem. C je často součástí různých spřežek, jako například [[Ch|CH]]. [149] => [150] => Ve všech [[slovanské jazyky|slovanských jazycích]] psaných latinkou (čeština, slovenština, polština, lužická srbština, slovinština, chorvatština) se písmeno C vyslovuje jako '''[[neznělá alveolární afrikáta]]''' {{IPA|[t͡s]}}. K zápisu {{IPA|[k]}} slouží písmeno K. [151] => [152] => Stejná situace je i v [[Maďarština|maďarštině]], [[Litevština|litevštině]], [[Lotyština|lotyštině]] a [[albánština|albánštině]]. [153] => [154] => V [[Románské jazyky|románských jazycích]] je základní výslovnost [[neznělá velární ploziva]] {{IPA|[k]}}. Před předními samohláskami (I, E) se však výslovnost mění. Ve [[Francouzština|francouzštině]] a [[Portugalština|portugalštině]] se vyslovuje jako [[neznělá alveolární frikativa]] {{IPA|[s]}}. V italštině a rumunštině se měkčí na '''[[neznělá postalveolární afrikáta|neznělou postalveolární afrikátu]]''' {{IPA|[t͡ʃ]}} (jako české č). Ve španělštině se vyslovuje jako '''[[neznělá dentální frikativa]]''' {{IPA|[θ]}} (jako neznělé anglické th), v některých oblastech se však vyslovuje {{IPA|[s]}}. [155] => [156] => Písmeno K se v těchto jazycích využívá jen zřídka, především v cizích slovech. Hláska {{IPA|[t͡s]}} se v italštině zapisuje jako [[Z]] a v rumunštině [[Ț]]. V ostatních románských jazycích se spojení /ts/ nepovažuje za samostatnou hlásku, tedy pro něj nemají zvláštní znak. [157] => [158] => V [[Angličtina|angličtině]] se C čte podle stejných pravidel jako ve francouzštině, tedy jako {{IPA|[k]}} nebo {{IPA|[s]}}. Angličtina kromě toho používá i písmeno K. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou. [159] => [160] => V [[Němčina|němčině]] se {{IPA|[k]}} zapisuje zpravidla písmenem K a {{IPA|[t͡s]}} jako Z. Písmeno C se používá v cizích slovech a čte se buď {{IPA|[k]}}, nebo {{IPA|[t͡s]}} (před předními samohláskami). [161] => [162] => V ostatních [[Germánské jazyky|germánských jazycích]] se rovněž používá písmeno K. Písmeno C je (s výjimkou spřežek) pouze v cizích slovech, kde se před předními samohláskami vyslovuje {{IPA|[s]}}. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou. [163] => [164] => V angličtině, němčině a [[Švédština|švédštině]] se namísto zdvojeného KK píše CK. [165] => [166] => V [[Turečtina|turečtině]] se C čte jako [[znělá postalveolární afrikáta]] {{IPA|[d͡ʒ]}} (jako české dž). [167] => [168] => === Tvary s diakritikou === [169] => řazeno podle pořadí v [[Unicode]] [170] =>
[171] => ;[[Ç|Çç]] (cedilla) [172] => :[[albánština]], [[francouzština]], [[katalánština]], [[portugalština]], [[turečtina]] [173] => ;Ćć (čárka nad vpravo) [174] => :[[chorvatština]], [[polština]], [[srbština]] [175] => ;Ĉĉ (vokáň) [176] => :[[esperanto]] [177] => ;Ċċ (tečka nad) [178] => :[[maltština]], [[staroangličtina]] [179] => ;[[Č]]č (háček) [180] => :[[čeština]], [[estonština]], [[chorvatština]], [[litevština]], [[lotyština]], [[slezština (lechický jazyk)|slezština]], [[slovenština]], [[slovinština]] [181] => ;Ḉḉ (cedilla a čárka nad vpravo) [182] => :??? [183] =>
[184] => [185] => === Znaky jiných abeced === [186] =>
[187] => ;Сс ([[cyrilice]] – výslovnost [s]; pochází z řeckého písmena [[sigma]]) [188] => :[[ruština]], [[srbština]], [[bulharština]] aj. [189] =>
[190] => [191] => ==Externí odkazy== [192] => * {{Otto|C}} [193] => * {{Commons|C}} [194] => * {{Commonscat|C}} [195] => [196] => {{Latinka [197] => |varianta písmena = C}} [198] => [199] => [[Kategorie:Písmena latinky| ]] [200] => [[Kategorie:Zkratky]] [201] => [[Kategorie:Značky]] [] => )
good wiki

C

C je třetí písmeno latinské i české abecedy. Vzniklo z písmene gama Γ řecké abecedy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soustava SI','Latina','chorvatština','albánština','Č','Měnová jednotka','Fyzika','srbština','Železnice','Elektrotechnika','Autorské právo','Háček (diakritika)'

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

C

Chorvatština

Elektrotechnika

Elektrotechnika je obor inženýrství, který se zabývá studiem elektřiny, elektroniky a elektromagnetického záření.

Fyzika

Fyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem zákonů přírody.

Latina

Srbština

Železnice