Array ( [0] => 15511159 [id] => 15511159 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Carnuntum [uri] => Carnuntum [3] => Carnuntum map Roman city.png [img] => Carnuntum map Roman city.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{infobox - sídlo světa}} [1] => [[Soubor:Heidentor (by Pudelek).JPG|náhled|''Heidentor'' (Pohanská brána) – původně se myslelo, že byla postavena kolem roku [[308]] na počest setkání čtyř [[tetrarchie|tetrarchů]]. Novodobé revizní výzkumy ale dospěly k závěru, že byla postavena až v polovině [[4. století]]]] [2] => [3] => '''Carnuntum''' (v díle zeměpisce [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]] Καρνοιις) byl [[Starověký Řím|starověký římský]] [[římská legie|legionářský tábor]] (''[[Castrum]]'') a město v současném [[Rakousko|Rakousku]]. Původně patřilo do provincie [[Noricum]], ale v [[1. století]] se stalo součástí provincie [[Pannonia]]. Ruiny Carnunta se nacházejí v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]] v katastru obcí [[Petronell-Carnuntum]] a [[Bad Deutsch-Altenburg]]. Systematické vykopávky zde probíhají od roku [[1885]]. Dnes jsou součástí archeoparku Carnuntum. Celý komplex má rozlohu přes 300 hektarů a nebyl postižen novověkou zástavbou. [4] => [5] => V červenci 2021 byla archeologická lokalita společně s dalšími místy na [[Slovensko|Slovensku]], v [[Rakousko|Rakousku]] a [[Německo|Německu]] zapsána na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]] pod společným názvem ''„[[Limes Romanus|Hranice Římské říše]] - [[Dunajský limes]] (západní část)“''. [6] => [7] => == Historie == [8] => Původně se jednalo o [[Keltové|keltskou]] osadu ([[oppidum]]), na jejímž místě byl později založen legionářský tábor. Jeho název je k vidění téměř na všech aspoň částečně zachovalých stavbách, avšak všude začíná na písmeno K. Slovo ''Carnuntum'' bylo pravděpodobně odvozeno od výrazů ''Kar'' nebo ''Karn'' („kámen“, „hromada kamení“). Poprvé se objevuje v období vlády římského [[císař]]e [[Augustus|Augusta]] roku [[6]] n.l., kdy z něj pozdější císař [[Tiberius]] udělal základnu při tažení proti [[Germáni|germánskému]] králi [[Marobud]]ovi. [9] => [10] => [[Soubor:Carnuntum Public Bath.jpg|náhled|250px|Ruiny římských lázní]] [11] => [12] => Do roku [[68]] zde sídlila [[Legio X Gemina|X. legie ''Gemina'']] (od roku [[89]] nazývaná ''Gemina Pia Fidelis''). Významný rozvoj města a romanizace začala až poté, co sem byla umístěna [[Legio XV Apollinaris|XV. legie ''Apollinaris'']]. Legionářský tábor se stal součástí systému pohraničních opevnění ([[Limes Romanus]]) podél břehu [[Dunaj]]e. V období vlády císaře [[Traianus|Traiana]] byla do tábora nově umístěna [[Legio XIV Gemina|XIV. legie ''Gemina'']]. Současně, roku [[103]], se Carnuntum stalo hlavním městem provincie [[Pannonia Superior]], která vznikla po rozdělení bývalé provincie Pannonia na dvě části. Traianův následovník [[Hadrianus]] město povýšil na ''municipium'' s názvem ''Aelium Carnuntum''. Další z adoptivních císařů, [[Marcus Aurelius]], zde strávil tři roky svého života v letech 172–175 během [[Markomanské války|Markomanských válek]]. [13] => [14] => V roce [[194]] udělil městu bývalý místodržící provincie [[Septimius Severus]] titul ''colonia'', čímž byly administrativně sloučeny jeho dosud rozdělené vojenské a civilní části. Stalo se tak rok poté, co zde byl Septimius Severus legiemi provolán císařem. V této době zde již sídlila [[Legio XIV Martia Victrix|XIV. legie ''Martia Victrix'']]. [15] => [16] => Ve [[4. století]] bylo město zničeno [[Germáni|Germány]]. Ačkoli bylo zčásti obnoveno císařem [[Valentinianus I.|Valentinianem I.]], již nikdy nedosáhlo své bývalé důležitosti a slávy, a hlavním vojenským centrem provincie se stala nedaleká [[Vindobona (město)|Vindobona]]. Carnuntum bylo definitivně zničeno v raném středověku nájezdem [[Maďaři|Maďarů]]. [17] => [18] => Carnuntum se nacházelo na [[jantarová stezka|jantarové stezce]], po které putoval jantar z oblasti [[baltské moře|baltského moře]] do Itálie, a bylo jeho významným tržištěm. Kromě legionářského tábora se u města rozkládal také auxiliární kastel (tábor pomocných jednotek). Ve vojenské části Carnunta se nacházel vojenský [[amfiteátr]], který byl speciálně upravený, aby mohl být naplněn vodou pro námořní bitvy, a dále pak chrámek [[Diana (mytologie)|Diany Nemesis]]. Civilní část byla pravděpodobně založena za vlády císaře [[Domitianus|Domitiana]] v 80. letech nebo na počátku 90. let [[1. století]]. Kromě pozdně antické Pohanské brány zde byly nalezeny velké [[lázně|thermy]], chrám [[Jupiter (mytologie)|Jupitera Dolichenského]], několik paláců a tři trojlodní [[mithra]]ea. Mimo jiné tu pracovaly významné cihelny (vojenské i soukromé), například cihelna ''Valeria Constantia''. Sekundární použití cihel vyrobených v Carnuntu bylo doloženo i v pozdějších [[Velkomoravská říše|velkomoravských]] stavbách ve [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starém Městě]] a v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]]. [19] => [20] => == Externí odkazy == [21] => * {{commonscat}} [22] => * [https://www.carnuntum.at Stránky archeologického parku] [23] => * {{Commons}} [24] => [25] => {{Autoritní data}} [26] => {{Portály|Rakousko|Starověký Řím}} [27] => [28] => [[Kategorie:Starověká římská sídla v Rakousku]] [29] => [[Kategorie:Dolní Rakousy]] [30] => [[Kategorie:Okres Bruck an der Leitha]] [31] => [[Kategorie:Zaniklá města]] [32] => [[Kategorie:Světové dědictví (Rakousko)]] [33] => [[Kategorie:Evropské dědictví]] [34] => [[Kategorie:Starověké římské stavby v Rakousku]] [35] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Rakousku]] [] => )
good wiki

Carnuntum

tetrarchů. Novodobé revizní výzkumy ale dospěly k závěru, že byla postavena až v polovině 4.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Limes Romanus','Rakousko','Germáni','1. století','Kategorie:Světové dědictví (Rakousko)','lázně','Kategorie:Starověká římská sídla v Rakousku','Marcus Aurelius','mithra','Soubor:Heidentor (by Pudelek).JPG','Světové dědictví','194'

194

Germáni

Lázně

Mithra

Rakousko