Array ( [0] => 15482050 [id] => 15482050 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cesium [uri] => Cesium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Cs [3] => | protonové číslo = 55 [4] => | nukleonové číslo = [5] => | název = Cesium [6] => | latinsky = Caesium [7] => | nad = [[Rubidium|Rb]] [8] => | pod = [[Francium|Fr]] [9] => | vlevo = [10] => | vpravo = [[Baryum]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Alkalické kovy [14] => | číslo CAS = 7440-46-2 [15] => | skupina = 1 [16] => | perioda = 6 [17] => | blok = s [18] => | koncentrace v zemské kůře = [19] => | koncentrace v mořské vodě = [20] => | koncentrace ve vzduchu = [21] => | obrázek = Cesium.jpg [22] => | emisní spektrum = Caesium_spectrum_visible.png [23] => | vzhled = Stříbrozlatá látka [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 132,905 [26] => | atomový poloměr = 265 pm [27] => | kovalentní poloměr = 244 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 343 pm [29] => | elektronová konfigurace = [30] => | oxidační čísla = '''I''' [31] => [32] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [33] => | krystalografická soustava = [34] => | hustota = 1,93 kg·dm−3 [35] => | tvrdost = 0,2 [36] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [37] => | teplota tání = 28,44 [38] => | teplota varu = 670,85 [39] => | molární objem = [40] => | skupenské teplo tání = [41] => | skupenské teplo varu = [42] => | tlak syté páry = [43] => | rychlost zvuku = [44] => | měrná tepelná kapacita = 32,210 J·mol−1·K−1 [45] => | elektrická vodivost = [46] => | měrný elektrický odpor = 205 nΩ·m [47] => | tepelná vodivost = 35,9 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = [50] => | elektronegativita = [51] => | ionizační energie = [52] => [53] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [54] => | nukleonové číslo = [55] => | značka = [56] => | výskyt = [57] => | počet neutronů = 78 [58] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = [60] => | značka = [61] => | výskyt = [62] => | počet neutronů = 4 [63] => }} [64] => | R-věty = [65] => | S-věty = [66] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{Citace elektronického periodika | titul = Cesium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5354618 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [67] => }} [68] => '''Cesium''' (chemická značka '''Cs''', {{vjazyce|la}} ''Caesium)'' je [[chemický prvek]] z řady [[Alkalické kovy|alkalických kovů]], vyznačuje se velkou [[reaktivita|reaktivitou]] a mimořádně nízkým [[redoxní potenciál|redoxním potenciálem]]. [69] => [70] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [71] => [[Soubor:CsCrystals.JPG|vlevo|náhled|Velmi čísté cesium v argonovém obalu]] [72] => Cesium je měkký, lehký, stříbrnozlatý kov, který lze krájet nožem. Jde o nejměkčí prvek periodické soustavy, který má zároveň druhý nejnižší bod tání i varu ze všech kovů (po rtuti). Na rozdíl od [[lithium|lithia]], [[sodík]]u a [[draslík]]u má spolu s [[rubidium|rubidiem]] vyšší hustotu než [[voda]]. Velmi dobře vede [[elektrický proud]] a [[teplo]]. V jeho parách se kromě jednoatomových částic vyskytují i dvouatomové molekuly. Páry mají modrozelenou až zelenošedou barvu. V kapalném [[Amoniak|amoniaku]] se rozpouští na temně modrý roztok. Elementární kovové cesium lze dlouhodobě uchovávat pod vrstvou alifatických [[Uhlovodíky|uhlovodíků]] jako [[petrolej]] nebo [[Motorová nafta|nafta]], s kterými nereaguje. [73] => [74] => Cesium mimořádně rychle až explozivně reaguje s [[kyslík]]em na [[superoxid cesný]] a s vodou na [[hydroxid cesný]], a v přírodě se s ním proto lze setkat pouze ve formě sloučenin. Cesium se v přírodě vyskytuje pouze v jednom oxidačním stupni a to CsI. Reakce cesia s vodou je natolik [[exotermní reakce|exotermní]], že unikající [[vodík]] reakčním teplem samovolně explozivně vzplane. Cesium se také za mírného zahřátí slučuje s [[vodík]]em na [[hydrid cesný]] CsH, s dusíkem na [[nitrid cesný]] Cs3N nebo [[azid cesný]] CsN3. Nepřímo se také slučuje s uhlíkem. Soli cesia barví plamen modře až fialově. [75] => [76] => == Izotopy == [77] => Cesium má 40 známých izotopů s [[Nukleonové číslo|nukleonovým číslem]] od 112 do 151. Některé vznikají ve starých hvězdách z lehčích prvků záchytem pomalých neutronů, případně při výbuchu supernovy. Kromě toho existuje nejméně 21 metastabilních [[Jaderný izomer|jaderných izomerů]]. [78] => [79] => Jediným stabilním izotopem je 133Cs se 78 neutrony, který se používá v nejpřesnějších [[Atomové hodiny|atomových hodinách]] a k definici jednotky času [[sekunda]]. [80] => [81] => Nejdelší poločas rozpadu ze všech izotopů cesia má 135Cs, přibližně 2,3 milionu let; 137Cs má poločas rozpadu 30 let a 134Cs dva roky. Izotopy s nukleonovými čísly 129, 131, 132 a 136 mají poločasy rozpadu v řádu dnů, většina ostatních izotopů má poločasy rozpadu od několika sekund do zlomků sekund. [82] => [83] => Izotop 135Cs je jedním z produktů štěpení uranu v jaderných reaktorech. Jeho produkce je však snížena tím, že 135Xe, ze kterého 135Cs vzniká, je silný neutronový jed ("vychytává" volné neutrony), takže se obvykle přemění na stabilní 136Xe dříve než dojde k rozpadu na 135Cs. [84] => [85] => 137Cs je jedním z hlavních zdrojů radioaktivity (vedle 90Sr) z vyhořelého jaderného paliva po několika letech chlazení, která přetrvává několik set let. [86] => [87] => Téměř všechno cesium produkované jaderným štěpením pochází z beta rozpadu původně na neutrony bohatých štěpných produktů, procházejících různými izotopy jódu a xenonu. Protože jód a xenon jsou těkavé a mohou difundovat jaderným palivem a šířit se vzduchem, vzniká radioaktivní cesium často daleko od původního místa štěpení. 137Cs je součástí radioaktivního spadu z testů jaderných zbraní v 50. až 80. letech 20. století, může sloužit jako ukazatel pohybu půdy a sedimentů z té doby. [88] => [89] => == Historický vývoj == [90] => Cesium bylo objeveno roku [[1860]] německým chemikem [[Robert Wilhelm Bunsen|Robertem Wilhelmem Bunsenem]] a německým fyzikem [[Gustav Kirchhoff|Gustavem R. Kirchhoffem]] za použití jimi objevené [[spektroskopie|spektrální analýzy]], kteří cesium našli v [[dürkheim]]ských minerálních vodách spolu s [[rubidium|rubidiem]]. Cesium bylo pojmenováno podle svých dvou modrých čar ve spektru jako modrošedý – latinsky caesius. Čisté cesium se však Robertu Bunsenovi nepodařilo připravit, připravil pouze cesný [[amalgámy|amalgám]]. Kovové cesium poprvé získal [[Carl Setterberg]] až roku [[1882]] [[elektrolýza|elektrolýzou]] směsi [[kyanid cesný|kyanidu cesného]] a [[kyanid barnatý|kyanidu barnatého]]. [91] => [92] => == Výskyt v přírodě == [93] => [[Soubor:Pollucite(CesiumMineral)USGOV.jpg|vlevo|náhled|Minerál cesia – polucit]] [94] => Díky jeho velké reaktivitě se v přírodě vyskytují pouze sloučeniny cesia a to pouze v mocenství Cs+. [95] => [96] => Cesium se vyskytuje pouze vzácně jak na [[Země|Zemi]] tak i ve [[vesmír]]u. Předpokládá se, že [[zemská kůra]] obsahuje 1–7 mg Cs/kg, což odpovídá 2,6 [[Parts per million|ppm]] (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic) a ve výskytu se řadí na stejnou úroveň jako [[brom]], [[hafnium]] a [[uran (prvek)|uran]]. Průměrný obsah v [[mořská voda|mořské vodě]] je přibližně 0,5 μg/l. Ve vesmíru se předpokládá výskyt 1 [[atom]]u cesia na přibližně 100 miliard atomů [[vodík]]u. [97] => [98] => V minerálech provází cesium obvykle ostatní [[alkalické kovy]]. Minerál s největším výskytem cesia se nazývá [[polucit (minerál)|polucit]] CsSi2AlO6 nebo i (Cs,Na)2Al2Si4O12.2H2O [99] => a nachází se v drúzách ostrova [[Elba|Elby]]. Větší výskyt je uváděn v minerálu [[lepidolit]]u, což je poměrně značně komplikovaný hlinito-křemičitan lithno-draselný KLi2[AlSi3O6] (OH, F)2. V tomto minerálu se obsah cesia pohybuje kolem hodnoty 1 %. V malých množstvích (asi okolo 0,015 %) se vyskytuje v [[karnalitu]] KCl.MgCl2.6 H2O. [100] => [101] => == Výroba == [102] => [[Soubor:Cesium water.theora.ogv|vpravo|náhled|Přídání trošky cesia do studené vody způsobí explozi.]] [103] => Elementární cesium se průmyslově vyrábí [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztavené směsi 60 % [[chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] a 40 % [[chlorid cesný|chloridu cesného]] při teplotě 750 °C. [[Vápník]] vzniklý [[elektrolýza|elektrolýzou]] ve sběrné nádobě tuhne, protože jeho [[teplota tání]] je vyšší než cesia a tím se od cesia odděluje. Elektrolýza probíhá na [[železo|železné]] katodě a [[grafit]]ové anodě, na které vzniká plynný [[chlor]]. Tento způsob pro tento kov však není úplně nejlepší. V současné době se vyrábí okolo pěti tun cesia ročně. [104] => [105] => :Železná katoda 2 Cs+ + 2 e− → 2 Cs [106] => :Grafitová anoda 2 Cl− → Cl2 + 2 e− [107] => [108] => Lepší je příprava chemickou cestou, zahříváním hydroxidu cesného nebo [[oxid cesný|oxidu cesného]] s kovovým [[hořčík]]em v proudu [[vodík]]u nebo s kovovým [[vápník]]em ve vakuu. Nejlepší redukovadlo reakce je [[zirkonium]]. [109] => [110] => Malé množství cesia lze připravit zahříváním chloridu cesného s [[azid barnatý|azidem barnatým]] za vysokého tlaku. [[Baryum]] vzniklé rozkladem [[azidy|azidu]] vytěsňuje z chloridu cesného cesium, které v podobě svých par kondenzuje na chladnějších stěnách nádoby. [111] => [112] => == Využití == [113] => {{upravit část}} [114] => Vzhledem ke své mimořádné nestálosti a reaktivitě má kovové cesium jen minimální praktické využití. [115] => [116] => * Jeho nízký [[ionizační potenciál]] dává možnost jeho uplatnění ve [[fotočlánek|fotočláncích]], sloužících pro přímou přeměnu světelné energie v elektrickou. Zároveň je proto perspektivním médiem pro '''[[iontový motor|iontové motory]],''' jako pohonné jednotky vesmírných plavidel, dále ke konstrukci elektronek a fotonek (jako jediný kov vyzařuje elektrony při osvětlení světlem všech barev) [117] => [118] => * Při výrobě [[katodová trubice|katodových trubic]], pracujících s nízkotlakou náplní [[inertní plyny|inertního plynu]], se užívá cesia jako [[getr]]u, tj. látky sloužící k zachycení a odstranění posledních zbytků přimíšených reaktivních plynů. [119] => [120] => * většina Cs jde ale na přípravu velmi hustých výplachů pro hlubinné vrtání – používá vodný roztok mravenčanu cesného (HCOOCs), který má hustotu až 2,3 g·cm−3 [121] => [122] => * do přístrojů pro noční vidění, ve fotonásobičích elektronů a v televizních přijímačích [123] => [124] => * [[izotop]] [[Cesium-137|137Cs]] s [[poločas přeměny|poločasem přeměny]] 30,08 let{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Nudat 2 [126] => | periodikum = www.nndc.bnl.gov [127] => | url = https://www.nndc.bnl.gov/nudat2/ [128] => | datum přístupu = 2019-11-14 [129] => }} se používá v nedestruktivním zkoušení materiálů a výrobků (defektoskopii) a při ozařování rakovinných nádorů [130] => [131] => * Od roku [[1967]] je v soustavě [[Soustava SI|SI]] definována základní jednotka času, 1 [[sekunda]], na základě [[frekvence]] emitovaného [[elektromagnetické záření|světelného záření]] [[izotop]]u 133Cs. Je definována jako doba trvání 9 192 631 770 [[perioda (fyzika)|period]] záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami [[velmi jemná struktura|velmi jemné struktury]] základního stavu tohoto izotopu. Tato definice předpokládá atomy v klidu a při [[teplota|teplotě]] [[absolutní nula|absolutní nuly]].{{Citace elektronického periodika [132] => | příjmení = [133] => | jméno = [134] => | titul = BIPM - SI Brochure [135] => | periodikum = www.bipm.org [136] => | vydavatel = [137] => | url = https://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/ [138] => | datum vydání = [139] => | jazyk = en [140] => | url archivu = [141] => | datum přístupu = 2019-11-14 [142] => }} [143] => [144] => == Sloučeniny == [145] => === Anorganické sloučeniny === [146] => [147] => [[Soubor:Caesium carbonate.jpg|vpravo|náhled|250px|Uhličitan cesný]] [148] => [[Soubor:Caesium fluoride.jpg|vpravo|náhled|250px|Fluorid cesný]] [149] => * [[Hydrid cesný]] CsH je bílá krystalická látka, které lze využít jako velmi silné [[redukční činidlo]]. Na vzduchu je nestálý, reaguje s kyslíkem i se vzdušnou vlhkostí. Připravuje se reakcí mírně zahřátého kovového cesia ve vodíkové atmosféře. [150] => [151] => * [[Superoxid cesný]] CsO2 je žlutý prášek, na vlhkém vzduchu nestabilní. Lze ho využít jako silného redukčního činidla, které jemnou oxidací odštěpí jeden [[kyslík]] a přejde v peroxid cesný a silnější oxidací odštěpí dva [[kyslík]]y a přejde v oxid cesný. U cesia jsou známé i [[oxidy]] (tzv. suboxidy) se složením Cs7O, Cs4O, Cs7O2, Cs3O, Cs2O a Cs2O3. [[Superoxid cesný]] vzniká hořením cesia na vzduchu nebo i za pokojové teploty při jeho samovolné oxidaci vzdušným [[kyslík]]em. [152] => [153] => : Cs + O2 → CsO2 [154] => [155] => * [[Hydroxid cesný]] CsOH je bílá krystalická látka, která je na rozdíl od analogických sloučenin [[sodík]]u a [[draslík]]u málo hygroskopická a je jen velmi omezeně rozpustná ve vodě. Je to velmi silná zásada, která má velmi silné žíravé účinky. Připravuje se reakcí cesia, [[oxid cesný|oxidu cesného]], [[peroxid cesný|peroxidu cesného]] nebo superoxidu cesného s vodou nebo elektrolýzou roztoku chloridu cesného či podvojnou záměnou mezi cesnou solí a [[hydroxidy|hydroxidem]] kovu alkalických zemin. [156] => [157] => ==== Soli ==== [158] => Cesné soli jsou ve vodě obecně velmi dobře rozpustné a jen několik je nerozpustných, všechny mají bílou barvu, pokud není anion soli barevný ([[manganistany]], [[chromany]]). Cesné soli vytváří snadno [[podvojná sůl|podvojné soli]], ale velmi nesnadno [[komplexní sloučenina|komplexy]]. Ještě před 50 lety{{Kdy?}} nebyly známy žádné komplexy alkalických kovů a uvažovalo se o nich, že nejsou vůbec schopny tvořit komplexy (podobně jako se uvažovalo, že [[vzácné plyny]] nejsou schopny tvořit sloučeniny). [159] => [160] => * [[Chlorid cesný]] CsCl je bílá krystalická látka. Chlorid cesný i ostatní cesné halogenidy mají silný sklon k tvorbě polyhalogenidů. Vyrábí se reakcí [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] s uhličitanem cesným nebo hydroxidem cesným. Ostatní cesné halogenidy nemají praktické využití. [161] => [162] => * [[Dusičnan cesný]] CsNO3 je bílá krystalická látka, která se svými vlastnostmi velmi podobá [[dusičnan draselný|dusičnanu draselnému]]. Vyrábí se reakcí [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] s hydroxidem cesným nebo uhličitanem cesným. [163] => [164] => * [[Uhličitan cesný]] Cs2CO3 je bílá krystalická, silně [[hygroskopie|hygroskopická]] látka. Snadno se rozpouští ve vodě a v [[ethanol]]u. Nejlépe se připravuje reakcí síranu cesného s [[hydroxid barnatý|hydroxidem barnatým]] a následným odpařením s [[uhličitan amonný|uhličitanem amonným]]. Dá se také připravit reakcí hydroxidu cesného se vzdušným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]]. [165] => [166] => * [[Síran cesný]] Cs2SO4 je bílá krystalická látka, která se svými vlastnostmi podobá [[síran draselný|síranu draselnému]]. Velmi snadno tvoří podvojné sloučeniny, popřípadě smíšené soli. Připravuje se reakcí uhličitanu cesného nebo hydroxidu cesného s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. [167] => [168] => * [[Fosforečnan cesný]] Cs3PO4 [169] => [170] => === Organické sloučeniny === [171] => Mezi organické sloučeniny cesia patří zejména cesné [[soli organických kyselin]] a cesné [[alkoxid|alkoholáty]]. K dalším cesným sloučeninám patří organické komplexy cesných sloučenin tzv. [[crown]]y a [[kryptát]]y. Zcela zvláštní skupinu organických cesných sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [172] => [173] => == Odkazy == [174] => === Reference === [175] => [176] => [177] => === Literatura === [178] => * Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze]) [179] => * Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961 [180] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [181] => [182] => === Externí odkazy === [183] => * {{Commonscat}} [184] => * {{Wikislovník|heslo=cesium}} [185] => [186] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [187] => {{Autoritní data}} [188] => {{Portály|Chemie}} [189] => [190] => [[Kategorie:Cesium| ]] [191] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [192] => [[Kategorie:Kovy]] [193] => [[Kategorie:Redukční činidla]] [] => )
good wiki

Cesium

Cesium (chemická značka Cs, Caesium) je chemický prvek z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vodík','kyslík','elektrolýza','Superoxid cesný','sekunda','oxid cesný','izotop','draslík','sodík','rubidium','Baryum','Atomové hodiny'

Baryum

Baryum je chemický prvek, který patří mezi alkalické zeminíky.

Draslík

Elektrolýza

Elektrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu látek pomocí elektrického proudu.

Izotop

Izotop je forma atomu se stejným počtem protonů v jádře, ale s různým počtem neutronů.

Kyslík

Rubidium

Sekunda

Sodík

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.