Array ( [0] => 15502457 [id] => 15502457 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cetinje [uri] => Cetinje [3] => Ivan Crnojević Statue.jpg [img] => Ivan Crnojević Statue.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Cetinje, malebné město s bohatou historií, se nachází v Černé Hoře a je bývalým hlavním městem země. Nachází se v údolí, obklopené nádhernými horami, a je známé svým kulturním dědictvím, které odráží pestrý mix vlivů z různých období. Cetinje je srdcem černohorské kultury, prostoupené historií a tradicemi, které obyvatelé s hrdostí uchovávají. V Cetinji najdete množství historických památek, jako je bývalé královské sídlo a klášter, které představují významné místa pro náboženský i politický život. Národní muzeum Černé Hory, které sídlí v Cetinji, hostí cenné sbírky umění a historie, které vyprávějí příběh rozmanitého kulturního vývoje regionu. Příroda kolem města je rovněž ohromující. Cetinje je obklopeno překrásnými horskými scenériemi, které lákají milovníky outdoorových aktivit, jako jsou turistika a cykloturistika. Místní občané mají blízký vztah k přírodě a proudí do okolních hor, aby si užívali svou přírodu a čistý vzduch. Město se pyšní aktivním komunitním životem a pořádá řadu kulturních akcí, festivalů a trhů, které obohacují místní kulturu a přitahují návštěvníky z celého světa. Cetinje je město, které žije, dýchá a svými tradicemi a přátelskostí vítá každého, kdo do něj vstoupí. Díky své unikátní kombinaci historie, kultury a přírodní krásy je Cetinje místem, které poskytuje svým návštěvníkům nezapomenutelné zážitky a příležitosti k objevování. V tomto městě se optimismus prolíná s realistickým pohledem na svět, což ho činí jedinečným a lákavým cílem pro každého, kdo hledá autentický zážitek. [oai_cs_optimisticky] => Cetinje, malebné město s bohatou historií, se nachází v Černé Hoře a je bývalým hlavním městem země. Nachází se v údolí, obklopené nádhernými horami, a je známé svým kulturním dědictvím, které odráží pestrý mix vlivů z různých období. Cetinje je srdcem černohorské kultury, prostoupené historií a tradicemi, které obyvatelé s hrdostí uchovávají. V Cetinji najdete množství historických památek, jako je bývalé královské sídlo a klášter, které představují významné místa pro náboženský i politický život. Národní muzeum Černé Hory, které sídlí v Cetinji, hostí cenné sbírky umění a historie, které vyprávějí příběh rozmanitého kulturního vývoje regionu. Příroda kolem města je rovněž ohromující. Cetinje je obklopeno překrásnými horskými scenériemi, které lákají milovníky outdoorových aktivit, jako jsou turistika a cykloturistika. Místní občané mají blízký vztah k přírodě a proudí do okolních hor, aby si užívali svou přírodu a čistý vzduch. Město se pyšní aktivním komunitním životem a pořádá řadu kulturních akcí, festivalů a trhů, které obohacují místní kulturu a přitahují návštěvníky z celého světa. Cetinje je město, které žije, dýchá a svými tradicemi a přátelskostí vítá každého, kdo do něj vstoupí. Díky své unikátní kombinaci historie, kultury a přírodní krásy je Cetinje místem, které poskytuje svým návštěvníkům nezapomenutelné zážitky a příležitosti k objevování. V tomto městě se optimismus prolíná s realistickým pohledem na svět, což ho činí jedinečným a lákavým cílem pro každého, kdo hledá autentický zážitek. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Cetinje [2] => | originální jméno = Цетиње [3] => | vlajka = Flag of the Prince-Bishopric of Montenegro2.svg [4] => | znak = Cetinje Coat-of-Arms.svg [5] => | zeměpisná šířka = 42.393333 [6] => | zeměpisná délka = 18.921944 [7] => | kontinent = Evropa [8] => | stát = Černá Hora [9] => | loc-map = {{LocMap |Černá Hora |label=Cetinje |position=left |width=250 |lat=42.38 |long=18.92 |float=center |caption=}} [10] => | rozloha = 910 [11] => | počet obyvatel = 15137 [12] => | starosta = Milovan Janković [13] => | web = http://www.cetinje.me [14] => }} [15] => '''Cetinje''' ({{Vjazyce2|sr|''Цетиње''}}) je město v [[Černá Hora|Černé Hoře]], ležící v jižní části země, 35 km jihozápadně od hlavního města [[Podgorica|Podgorice]]. Žije zde 15 137 obyvatel. Do roku [[1918]] bylo [[hlavní město|hlavním městem]] [[Černohorské knížectví|Černohorského knížectví]] a poté [[Černohorské království|království]] a v rámci [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Jugoslávského království]] pak už jen správním sídlem [[Zetská bánovina|Zetské bánoviny]]. [16] => [17] => Město vzniklo na tzv. [[Cetinjsko polje|Cetinjském poli]], [[krasové pole|krasovém poli]] o rozloze 7 km2. Leží v nadmořské výšce 670 m n. m. [18] => [19] => Svůj význam si město získalo v časech nezávislé Černé Hory, kdy mělo statut hlavního města. Sídlili zde panovníci země z dynastie [[Dynastie Petrovićů-Njegošů|Petrovićů-Njegošů]], diplomatická zastupitelství cizích států a hlavní černohorské kulturní i církevní instituce. Po začlenění do [[Jugoslávie]] ztrácela Cetinje svou důležitost, významnější průmysl se tu nikdy nerozvinul a město se postupně stávalo „městem-muzeem“. Po přestěhování hlavního města do [[Podgorica|Podgorice]] (v červenci [[1946]]) nastala definitivně éra stagnace. Po obnovení černohorské nezávislosti ([[2006]]) se uvažuje, že se některé státní orgány přesunou do Cetinje zpět{{chybí zdroj}}, aby došlo k oživení města a byl zdůrazněn jeho historický význam. [20] => [21] => == Název == [22] => [23] => Název města vznikl podle řeky Cetina a ta zase podle staroslovanského slova ''kaito'', které označovalo les.{{chybí zdroj}}. V předreformní podobě [[Srbština|srbského]]/[[černohorština|černohorského]] jazyka se v [[cyrilice|cyrilici]] zapisovalo jako ''Цетинѣ''. V [[řečtina|řečtině]] je doložena podoba názvu ''Κετίγνη'', v [[turečtina|turečtině]] jako ''Çetince''. Etymologie názvu je odlišná od obce [[Cetyně]], která se nachází v [[okres Příbram|okrese Příbram]]. [24] => [25] => == Klimatické poměry == [26] => [27] => Klima je mírné a ovlivněné kontinentálním klimatem. Léta bývají teplá a suchá s průměrnou teplotou okolo 20 °C, zimy jsou chladné a vlhké s průměrnou teplotou okolo 2 °C. Prší většinou na podzim; Cetinje patří k nejdeštivějším městům v [[Evropa|Evropě]] a patřilo také k nejdeštivějším městům v bývalé [[SFRJ|Jugoslávii]]. Na území města Cetinje se nenacházejí žádné významnější vodní toky. [28] => [29] => == Historie == [30] => [[Soubor:NSRW Balkans19.jpg|náhled|270px|vlevo|Historický snímek Cetinje]] [31] => Oblast Cetinje byla osídlena již v [[Doba kamenná|době kamenné]], což dokazují nálezy v nedaleké jeskyni [[Lipská jeskyně|Lipska pećina]]. Město samotné vzniklo v [[15. století]] a bylo pojmenováno podle řeky [[Cetina]], resp. podle místního krasového pole. V roce [[1482]] se zde usídlil legendární vůdce [[Černohorci|Černohorců]] [[Ivan Crnojević]] poté, co jej [[Osmanská říše|Turci]] vytlačili do hor a musel opustit své dřívější sídlo, [[Žabljak]]. Volba na odlehlé krasové pole padla právě proto, aby bylo místo před Turky dobře ubránitelné. Turci město třikrát obsadili, v letech [[1623]], [[1687]] a [[1712]]{{Citace monografie [32] => | příjmení = Schuman [33] => | jméno = Michael [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Serbia and Montenegro [36] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [37] => | vydavatel = Facts on File [38] => | místo = New York [39] => | rok = 2004 [40] => | počet stran = [41] => | isbn = 0-8160-5054-6 [42] => | kapitola = [43] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/17 17] [44] => | jazyk = angličtina [45] => }}, nikdy se jim tu však nepodařilo zůstat trvale. Vzniklé sídlo se kvůli neustálému riziku tureckému vpádu nemohlo nikterak významněji rozšiřovat. V roce [[1484]] Ivan Crnojević nechal zbudovat [[Klášter Cetinje|klášter zasvěcený]] [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] s [[Královská hrobka v Cetinje|královskou hrobkou]]. Město [[Ulcinj]] na jihu země se stal sídlem [[Pravoslaví|pravoslavných]] [[metropolita|metropolitů]], kteří tu sídlí dodnes. Ze starého kláštera ale zbyly jen ruiny. Jeho nástupce [[Đorđe Crnojević]] nainstaloval v klášteře [[Obod]] v městě [[Rijeka Crnojevićova]] první [[balkán]]skou tiskárnu, která byla vyrobena v [[Benátky|Benátkách]] a velmi obtížně přepravena. V roce [[1493]] zde byla vytištěna první kniha. [46] => [47] => V [[19. století]] vrostl vliv Cetinje poté, co [[Petr II. Petrović-Njegoš]] úspěšně sjednotil 35 kmenů a vytvořil tak základ černohorského státu. Je pochován v mauzoleu na vrcholku hory [[Jezerski vrh (Lovćen)|Jezerski vrh]] v národním parku [[Lovćen]]. Od roku [[1831]] sídlil v Cetinji také senát.{{Citace monografie [48] => | příjmení = Schuman [49] => | jméno = Michael [50] => | odkaz na autora = [51] => | titul = Serbia and Montenegro [52] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [53] => | vydavatel = Facts on File [54] => | místo = New York [55] => | rok = 2004 [56] => | počet stran = [57] => | isbn = 0-8160-5054-6 [58] => | kapitola = [59] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/19 19] [60] => | jazyk = angličtina [61] => }} [62] => [63] => [[Soubor:Monastery in montenegrin royal city Cetinje.jpg|náhled|vlevo|270px|Park okolo Cetinjského kláštera]] [64] => Za vlády [[Nikola I. Petrović-Njegoš|krále Nikoly I.]] na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] tu došlo k velkému rozvoji. Tehdy mělo Cetinje jen dvě hlavní ulice; ''Katunska ulica'' a ''Dvorska ulica''. Podle dobových svědectví zde žilo asi šetnáct set lidí. Bylo rozhodnuto o vzniku pravidelné uliční sítě{{Citace sborníku [65] => | příjmení = Radović [66] => | jméno = Goran [67] => | příjmení2 = Murgul [68] => | jméno2 = Vera [69] => | příjmení3 = Vatin [70] => | jméno3 = Nikolaj Ivanovič [71] => | titul = Fast Urban Development of Cetinje – Old Royal Capital of Montenegro [72] => | sborník = Applied Mechanics and Materials [73] => | vydavatel = Center for New Technology Institute of Archaeology Belgrade [74] => | odkaz na vydavatele = [75] => | místo = Podgorica [76] => | rok vydání = 2014 [77] => | strany = 565 [78] => | jazyk = angličtina [79] => }} a moderních budov. Vznikl například první [[hotel]]. Postavena i dívčí škola a nemocnice. V roce [[1896]] byla otevřena první čítárna. Upraveny byly také první silnice, nejprve k jednotlivým přístavům ([[1879]]) a poté do Podgorici. Ulice byly osázeny stromořadími. Roku [[1891]] zde byl postaven vodovod. Voda byla dovedena z [[Obzovica|Obzovice]] z lokality s názvem Grohot. Vyrostly zastupitelské úřady jednotlivých evropských zemí. Mnohé ambasády se nachází vedle sebe, navíc i když vznikly v jedné době tak mají každá svůj osobitý architektonický styl. [80] => [81] => Možnosti rozvoje Cetinje však byly vzhledem k malému množství úrodné půdy v okolí města omezené; dále se město šířit nemohlo a krasová krajina s vysokými kopci představovala bariéry i pro obchod.{{Citace monografie [82] => | příjmení = Schuman [83] => | jméno = Michael [84] => | odkaz na autora = [85] => | titul = Serbia and Montenegro [86] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [87] => | vydavatel = Facts on File [88] => | místo = New York [89] => | rok = 2004 [90] => | počet stran = [91] => | isbn = 0-8160-5054-6 [92] => | kapitola = [93] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/16 16] [94] => | jazyk = angličtina [95] => }} Podle černohorského sčítání lidu z roku [[1909]] žilo v Cetinji 5895 obyvatel.{{Citace sborníku [96] => | příjmení = Radović [97] => | jméno = Goran [98] => | příjmení2 = Murgul [99] => | jméno2 = Vera [100] => | příjmení3 = Vatin [101] => | jméno3 = Nikolaj Ivanovič [102] => | titul = Fast Urban Development of Cetinje – Old Royal Capital of Montenegro [103] => | sborník = Applied Mechanics and Materials [104] => | vydavatel = Center for New Technology Institute of Archaeology Belgrade [105] => | odkaz na vydavatele = [106] => | místo = Podgorica [107] => | rok vydání = 2014 [108] => | strany = 567 [109] => | jazyk = angličtina [110] => }} Ještě roku [[1910]] byla otevřena elektrárna a nová vládní budova. Větší plány rozvoje města přerušily balkánské války a potom [[první světová válka]]. [111] => [112] => Město bylo osvobozeno dne [[4. listopad]]u [[1918]] po několika letech [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherské]] okupace jednotkami srbské armády. Sjednocení Černé Hory se Srbskem však vedlo k značné nelibosti části obyvatel. Znamenalo kromě konce nezávislosti i konec Cetinje jako hlavního města; nový stát měl svojí metropoli ve vzdáleném [[Bělehrad]]u. Již na přelomu let 1918 a [[1919]] vypuklo na území dnešní Černé Hory tzv. [[Vánoční povstání]], v rámci něhož došlo k protestům i v metropoli zanikající černohorské monarchie. [113] => [114] => Město však neztratilo svojí pozici zcela. Od roku [[1922]] bylo centrem tzv. Zetské oblasti a po roce [[1929]] bylo metropolí tzv. [[Zetská bánovina|Zetské bánoviny]], k níž kromě Černé Hory patřily i některé části dnešního Srbska, Kosova a Bosny a Hercegoviny. Jugoslávští politici se tímto krokem snažili využít existující infrastruktury města. I přes chabé ekonomické možnosti meziválečné Jugoslávie však existoval i v Cetinje určitý rozvoj. V roce [[1935]] bylo otevřeno gymnázium knížete Petra. Zvyšoval se postupně také počet obyvatel, byť místní obyvatelstvo žilo těžce a běžné byly vysoké dluhy místních sedláků. [115] => [116] => Dne [[13. listopad]]u [[1944]] město obsadili [[Jugoslávští partyzáni|komunističtí partyzáni]] a osvobodili{{Citace monografie [117] => | příjmení = Dolničar [118] => | jméno = Ivan [119] => | odkaz na autora = [120] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [121] => | vydavatel = eksport pres [122] => | místo = Bělehrad [123] => | rok = 1981 [124] => | počet = [125] => | isbn = [126] => | kapitola = [127] => | strany = 59 [128] => | jazyk = srbochorvatština [129] => }} jej od fašistické nadvlády. Město osvobodila [[10. úderná černohorská brigáda]]. Jen o několik dní později zde byla založena partyzány rozhlasová stanice, která vysílala do celé Černé Hory.{{Citace monografie [130] => | příjmení = Dolničar [131] => | jméno = Ivan [132] => | odkaz na autora = [133] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [134] => | vydavatel = eksport pres [135] => | místo = Bělehrad [136] => | rok = 1981 [137] => | počet = [138] => | isbn = [139] => | kapitola = [140] => | strany = 143 [141] => | jazyk = srbochorvatština [142] => }} Nedlouho příchodu partyzánského vojska bylo nicméně rozhodnuto o zastřelení 28 místních obyvatel bez jakéhokoliv soudu.[https://www.novosti.rs/vesti/naslovna/reportaze/aktuelno.293.html:833399-Slave-dan-bratskog-satiranja-Cetinje-u-20-veku-oslobadjano-dva-puta-a-obelezava-se-jedan-datum Článek na stránkách novosti.rs {{sr}}] [143] => [144] => [[Soubor:Cerkiew na Ćipurze w Cetinje 01.jpg|náhled|Královský kostelík v Cetinje, v pozadí Palác krále Nikoly I.]] [145] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo hlavní město [[SR Černá Hora|Černé Hory]] v rámci Jugoslávie přemístěno do [[Podgorica|Podgorici]]. To znamenalo z hlediska rozvoje Cetinje nástup stagnace a krize. Přesto zde vzniklo umělecké sdružení ULUCG (již v roce [[1946]]), které mělo sdružovat všechny [[výtvarné umění|výtvarné umělce]] v [[SR Černá Hora|Černé Hoře]].{{Citace monografie [146] => | příjmení = Dolničar [147] => | jméno = Ivan [148] => | odkaz na autora = [149] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [150] => | vydavatel = eksport pres [151] => | místo = Bělehrad [152] => | rok = 1981 [153] => | počet = [154] => | isbn = [155] => | kapitola = [156] => | strany = 95 [157] => | jazyk = srbochorvatština [158] => }} V roce [[1948]] zde byl také založen [[Svaz komunistů Černé Hory]].{{Citace monografie [159] => | příjmení = Dolničar [160] => | jméno = Ivan [161] => | odkaz na autora = [162] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [163] => | vydavatel = eksport pres [164] => | místo = Bělehrad [165] => | rok = 1981 [166] => | počet = [167] => | isbn = [168] => | kapitola = [169] => | strany = 129 [170] => | jazyk = srbochorvatština [171] => }} Nicméně i zde byla nakonec realizována industralizace regionu. V severní části města byla zbudována továrna na výrobu [[lednička|ledniček]]{{Citace monografie [172] => | příjmení = Schuman [173] => | jméno = Michael [174] => | odkaz na autora = [175] => | titul = Serbia and Montenegro [176] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [177] => | vydavatel = Facts on File [178] => | místo = New York [179] => | rok = 2004 [180] => | počet stran = [181] => | isbn = 0-8160-5054-6 [182] => | kapitola = [183] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/100 100] [184] => | jazyk = angličtina [185] => }} společnosti Obod. Společnost [[Košuta]] zde vyráběla [[obuv]]. Zmodernizovány byly silnice do dalších sídel, rozšířen vodovod. Historický význam města znamenal, že si Cetinje uchovalo svůj původní ráz. Budovy bývalých ambasád byly nově využity pro různé kulturní a republikové instituce, například pro muzea apod. Do historického jádra města nebylo významněji zasaženo až na několik výjimek, a to na počátku 60. let a 80. let [[20. století]]. Jednalo se např. o [[Hotel Grand (Cetinje)|hotel Grand]], který v této době vznikl. [186] => [187] => V roce [[1967]] se v Cetinji konala [[Mezinárodní matematická olympiáda]]. [188] => [189] => V srpnu 2022 došlo ve městě k nejhorší masové střelbě v moderních dějinách Černé Hory, při které útočník zastřelil 11 lidí a 6 zranil.{{Citace elektronického periodika [190] => | titul = V černohorské Cetinje útočník střílel bezhlavě do kolemjdoucích, 11 mrtvých včetně dětí [191] => | periodikum = Novinky.cz [192] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [193] => | vydavatel = Borgis [194] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/v-cernohorske-cetinje-utocnik-strilel-bezhlave-do-kolemjdoucich-11-mrtvych-vcetne-deti-40405632 [195] => | datum přístupu = 2022-08-12 [196] => }} [197] => [198] => Cetinje je dnes považováno za národní významné historické a kulturní místo z hlediska černohorské státnosti. Město hostí Fakultu umění, hudby a dramatu Univerzity Černé Hory . [199] => [200] => == Obyvatelstvo == [201] => [202] => Podle černohorského [[Sčítání lidu 2011 (Černá Hora)|sčítání lidu]] v roce [[2011]] mělo město Cetinje 13 918 obyvatel, z nichž 12 705 (91,28 %) se deklarovalo jako [[Černohorci]] a 539 (3,87 %) jako [[Srbové]]. Ve městě navíc žijí příslušníci jiných skupin obyvatel, převážně národností bývalé Jugoslávie. Obec Cetinje (općina) měla 16 657 obyvatel, z nichž 15 082 (90,54 %) se označilo za Černohorce a 727 (4,36 %) za Srby. Obec zahrnuje i okolní sídla. [203] => [204] => [[Černohorština]] byla mateřským jazykem pro 83 % obyvatel regionu (nejvyšší podíl v Černé Hoře) a [[srbština]] byla mateřským jazykem pro 11 % obyvatel. 92,1 procenta obyvatelstva bylo pravoslavných, 0,9 procenta [[Římskokatolická církev|katolíků]], 0,4 procenta [[Islám|muslimů]], 1,4 procenta ateistů. [205] => [206] => == Turistika == [207] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo město relativně zanedbáváno. Město bylo rozvíjeno jako průmyslové centrum, průmysl zde ovšem ztroskotal po zhroucení socialistického hospodářství. Větší industrializaci zabránil nedostatek dobrého spojení (chybějící železnice a jen méně vhodné silnice) [208] => [209] => Cetinje je na rozdíl od přímořských letovisek [[Budva]] a [[Kotor]] především atraktivní jako kulturní a duchovní centrum Černé Hory{{Citace monografie [210] => | příjmení = Schuman [211] => | jméno = Michael [212] => | odkaz na autora = [213] => | titul = Serbia and Montenegro [214] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [215] => | vydavatel = Facts on File [216] => | místo = New York [217] => | rok = 2004 [218] => | počet stran = [219] => | isbn = 0-8160-5054-6 [220] => | kapitola = [221] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/139 139] [222] => | jazyk = angličtina [223] => }} a hraje tak důležitou roli v dějinách Černé Hory. [224] => [225] => Většina historicky i státoprávně významných budov se nachází v jihozápadní části současného města. [226] => [227] => [[Soubor:AX Cetinje Zetski Dom-20060818.jpg|náhled|vlevo|[[Černohorské královské divadlo]]]] [228] => Cetinje má mnoho zajímavých míst, mezi kterými jsou např. [[Cetinjský klášter]], kostel Vlaška (postavena v roce [[1450]]), Biljarda, četná muzea, Zetski dom královského divadla a historické zahraničních ambasády. Nejvýznamnější budovou je v Cetinje [[Královský palác Cetinje|černohorský královský palác Nikoly I.]], dnes [[Černohorské Národní muzeum|národní muzeum]]. [229] => [230] => [[Královská hrobka v Cetinje]] zahrnuje ostatky některých členů bývalé [[Dynastie Petrovićů-Njegošů|černohorské královské rodiny]], mj. i [[Nikola I. Petrović-Njegoš|krále Nikoly]] a [[Milena Vukotić|královny Mileny]]. Západně od cetinjského kláštera se nachází vyhlídkové místo [[Orlov krš]], které bylo zbudováno roku [[1896]] k výročí padesáti let vlády dynastie Petrović-Njegoš v Černé Hoře. [231] => [232] => [[Soubor:Cetinje monastery.jpg|náhled|Cetinjský klášter]] [233] => [234] => === Budovy bývalých ambasád === [235] => [236] => V dobách monarchie zde byla spousta mezinárodních velvyslanectví - např. [[Itálie|italsko]], [[Francie|francouzské]], [[Rusko|ruské]], [[Srbsko|srbské]], [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]], [[Spojené království|britské]], [[Bulharsko|bulharské]],[[Španělsko|španělské]] a další. [237] => [[Soubor:Russian embassy in Cetinje.jpg|náhled|[[Velvyslanectví Ruského impéria v Cetinje|Bývalá ruská ambasáda]]]] [238] => * [[Velvyslanectví Ruského impéria v Cetinje|Zámeček ruské ambasády]] je v současnosti sídlem akademie výtvarného umění [239] => * v [[Bývalá francouzská ambasáda v Cetinje|budově francouzské]], [[Bývalá rakousko-uherská ambasáda v Cetinje|rakousko-uherské]] a [[Bývalá italská ambasáda v Cetinje|italské ambasády]] se nachází knihovny [240] => * [[Bývalá britská ambasáda v Cetinje|Budova britské ambasády]] hostí hudební akademii [241] => [242] => == Kultura == [243] => [[Soubor:Cetinje palace.jpg|náhled|200px|vlevo|[[Černohorský královský palác]], dnes [[Černohorské Národní muzeum|Národní muzeum]]]] [244] => Cetinje byla kulturní a vzdělávací centrum Černé Hory po dobu pěti [[století]]. Existuje zde pět státních institucí: Đurđe Crnojevićova Hlavní Národní knihovna, [[Černohorské Národní muzeum]], Státní Ústav pro uchování kulturního dědictví a [[Zetský dům|Zetski Dom]] – černohorské královské národní divadlo. Nejstarší – a kdysi nejdůležitější – kulturní instituce ve městě je klášter v Cetinje. Mezi další muzea v Cetinje patří Muzeum Cetinjského kláštera, Hitorické muzeum, Njegošovo muzeum a jeho rodný dům, umělecké muzeum, galerie ikon a galerie fresek. [245] => [246] => Ve městě se také nachází budovy Akademie múzických umění, Fakulta drama a Fakulta výtvarných umění - přední fakulty [[Univerzita Černohorská|Univerzity Černé Hory]]. Sídlí zde také Státní archiv Černé hory {{vjazyce2|sr|Državni arhiv Crne Gore}}). [247] => [248] => Od roku [[1990]] se v Cetinje pořádá pravidelné bienále věnované výtvarnému umění. [249] => [250] => == Doprava == [251] => [[Soubor:AX Cetinje President Palace Entrance 20060818a.jpg|náhled|200px|[[Prezidentský palác v Cetinji]]]] [252] => [[File:Cetinje2014.JPG|right|thumb|Pěší zóna ve středu města.]] [253] => Hlavní silnice, která směřuje do historické metropole Cetinje je [[M-10 (Černá Hora)|silnice M10]], která směřuje na jih do [[Budva|Budvy]] a na východ do [[Podgorica|Podgorici]]. Vedena je většinou neosídlenou krasovou krajinou. Dvě méně významné regionální silnice poté směřují do [[Boka Kotorská|Boky Kotorské]], jedna z nich také i k mauzoleu na [[Lovćen]]u. [254] => [255] => Výhledově by měl být zbudován obchvat kolem města, který by měl být veden východně a severně od něj. V roce [[2014]] rovněž město Cetinje zvažovalo zavedení městské dopravy.[http://www.cetinje.me/cetinje/cms/public/image/dokumenta/b082edbbf6a38a4426cb432852c26eff.pdf Prostorno-urbanistički plan prijestonice Cetinje] [256] => [257] => [[Letiště Tivat|Mezinárodní letiště v Tivatu]] je vzdálené 50 km a jsou z něj pravidelně vypravovány lety do [[Bělehrad]]u a [[Curych]]u a jsou zde i pravidelné charterové lety. [258] => [259] => [[Letiště Podgorica|Mezinárodní letiště Golubovci]] v [[Podgorica|Podgorici]] je vzdálené 55 km a provozuje pravidelné linky do významných evropských destinací po celý rok. [260] => [261] => == Sport == [262] => * [[FK Lovćen Cetinje]] – fotbalový klub[http://www.weltfussballarchiv.com/club_profile.php?ID=226 Profil klubu] {{Wayback|url=http://www.weltfussballarchiv.com/club_profile.php?ID=226 |date=20141101205942 }} na Weltfussballarchiv.com {{en}} [263] => [264] => == Známé osobnosti == [265] => [266] => * [[Petar Lubarda]], malíř{{Citace monografie [267] => | příjmení = Schuman [268] => | jméno = Michael [269] => | odkaz na autora = [270] => | titul = Serbia and Montenegro [271] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [272] => | vydavatel = Facts on File [273] => | místo = New York [274] => | rok = 2004 [275] => | počet stran = [276] => | isbn = 0-8160-5054-6 [277] => | kapitola = [278] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/111 111] [279] => | jazyk = angličtina [280] => }} [281] => * [[Frédéric Rossif]] (1922-1990), režisér, scenárista, fotograf a dokumentarista [282] => * [[Miodrag Djurić]] (Dado) (1933-2010), malíř [283] => * [[Milorad Knežević]] (1936-2005), šachista [284] => * [[Veljko Uskoković]] (1971), hráč vodního póla [285] => * [[Žarko Marković]] (1986), černohorsko-katarský házenkář [286] => * [[Vasko Ševaljević]] (1988), házenkář [287] => * [[Darko Pešić]] (1992), desetibojař [288] => * [[Marija Vuković]] (1992), skokan do výšky [289] => * [[Vladan Lipovina]] (1993), házenkář [290] => * [[Vuko Borozan]] (1994), házenkář [291] => [292] => == Partnerská města == [293] => [294] => {{Flagicon|Rumunsko}} [[Alba Iulia]], [[Rumunsko]]{{Citace elektronického periodika [295] => | titul = Pobratimili se Cetinje i Alba Julija [296] => | periodikum = Vijesti.me [297] => | url = https://www.vijesti.me/vijesti/drustvo/569257/pobratimili-se-cetinje-i-alba-julija [298] => | jazyk = cs [299] => | datum přístupu = 2022-02-02 [300] => }} [301] => [302] => == Odkazy == [303] => === Reference === [304] => {{Překlad|de|Cetinje|224544155|sr|Cetinje|24508562}} [305] => [306] => [307] => === Externí odkazy === [308] => * {{Commonscat}} [309] => * {{Oficiální stránky}} [310] => * [http://www.visit-montenegro.com/cities-cetinje.htm visit-montenegro.com] {{Wayback|url=http://www.visit-montenegro.com/cities-cetinje.htm |date=20150418225119 }} [311] => * [http://www.photo-montenegro.com/ photo-montenegro.com] [312] => [313] => {{Černá Hora}} [314] => {{Autoritní data}} [315] => {{Portály|Černá Hora|Geografie}} [316] => [317] => [[Kategorie:Cetinje| ]] [318] => [[Kategorie:Města v Černé Hoře]] [319] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [] => )
good wiki

Cetinje

Cetinje je město v Černé Hoře, ležící v jižní části země, 35 km jihozápadně od hlavního města Podgorice. Žije zde 15 137 obyvatel.

More about us

About

Nachází se v údolí, obklopené nádhernými horami, a je známé svým kulturním dědictvím, které odráží pestrý mix vlivů z různých období. Cetinje je srdcem černohorské kultury, prostoupené historií a tradicemi, které obyvatelé s hrdostí uchovávají. V Cetinji najdete množství historických památek, jako je bývalé královské sídlo a klášter, které představují významné místa pro náboženský i politický život. Národní muzeum Černé Hory, které sídlí v Cetinji, hostí cenné sbírky umění a historie, které vyprávějí příběh rozmanitého kulturního vývoje regionu. Příroda kolem města je rovněž ohromující. Cetinje je obklopeno překrásnými horskými scenériemi, které lákají milovníky outdoorových aktivit, jako jsou turistika a cykloturistika. Místní občané mají blízký vztah k přírodě a proudí do okolních hor, aby si užívali svou přírodu a čistý vzduch. Město se pyšní aktivním komunitním životem a pořádá řadu kulturních akcí, festivalů a trhů, které obohacují místní kulturu a přitahují návštěvníky z celého světa. Cetinje je město, které žije, dýchá a svými tradicemi a přátelskostí vítá každého, kdo do něj vstoupí. Díky své unikátní kombinaci historie, kultury a přírodní krásy je Cetinje místem, které poskytuje svým návštěvníkům nezapomenutelné zážitky a příležitosti k objevování. V tomto městě se optimismus prolíná s realistickým pohledem na svět, což ho činí jedinečným a lákavým cílem pro každého, kdo hledá autentický zážitek.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Podgorica','Zetská bánovina','Černohorské Národní muzeum','20. století','1918','1946','Bělehrad','Budva','Lovćen','Nikola I. Petrović-Njegoš','Černohorci','Rakousko-Uhersko'