Array ( [0] => 14718796 [id] => 14718796 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chalífát [uri] => Chalífát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Age of Caliphs.png|vpravo|400px|náhled|Rozsah Arabského chalífátu v letech [[622]]–[[750]]]] [1] => '''Chalífát''' (též '''kalifát''') znamená vládu [[Chalífa|chalífy]], hlavy ''[[Umma|ummy]]'', [[islám|muslimské]] obce. Původně to byla nejen náboženská instituce, ale i státní útvar zahrnující prakticky veškerá území ovládaná [[muslim]]y. Vznikl [[9. červen|9. června]] [[632]], když se [[Abú Bakr]] stal prvním chalífou. Zanikl [[10. únor]]a [[1258]] dobytím [[Bagdád]]u [[Mongolská říše|mongolskými]] vojsky. Jako duchovní instituce byl obnoven [[9. červen|9. června]] [[1261]] v [[Egypt]]ě a zrušen [[3. březen|3. března]] [[1924]] v [[Turecko|Turecku]] poté, co dynastie [[Osmanská dynastie|Osmanů]], na kterou mezitím funkce chalífy přešla, ztratila svou politickou moc. ([[Hidžáz]]ský vládce [[Husajn ibn Alí al-Hášimí]] se sice ještě pokusil využít uprázdněného trůnu a prohlásil se téhož roku chalífou a králem Arabů, ale ani jeden z těchto jeho nároků nebyl arabskou veřejností uznán.) [2] => [3] => V polovině [[8. století]], kdy dosáhl svého největšího územního rozmachu, sahal chalífát od [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] přes [[Severní Afrika|severní Afriku]] a [[Blízký východ]] až k řece [[Indus|Indu]]. Už v prvních letech své existence dokázal zcela dobýt [[Perská říše|Sásánovskou říši]] v [[Persie|Persii]] a [[Byzantská říše|Byzantskou říši]] připravil o většinu jejích území v Africe a Asii. [4] => [5] => Za soudobý ekvivalent chalífátu zaměřený na náboženskou koordinaci muslimských států a ochrany zájmů muslimů může být považována [[Organizace islámské spolupráce]], vzniklá v roce [[2011]] přejmenováním z [[Organizace islámské konference]], založené v Maroku roku 1969. K myšlence chalifátu se také v průběhu 20. století hlásily radikální muslimské skupiny z [[Indie]], [[Irák]]u, [[Pákistán]]u a [[Afghánistán]]u. [6] => [7] => == Státní útvary (632–1258) == [8] => [9] => === Vláda volených chalífů (632–661) === [10] => ''Články o jednotlivých chalífech tohoto období naleznete na stránce '''[[volení chalífové]]'''.'' [11] => [12] => ==== Vznik chalífátu ==== [13] => {{Podrobně|Abú Bakr}} [14] => Již v den smrti proroka [[Mohamed]]a [[8. červen|8. června]] [[632]] se jeho blízcí spolupracovníci [[Umar ibn al-Chattáb]], [[Abú Ubajda]] a [[Abú Bakr]] rozhodli rázným vystoupením zabránit hrozícímu rozpadu muslimské obce. Umar využil zmatku, který vznikl po prorokově smrti mezi [[Medína|medínskými]] kmeny při dohadování o jeho nástupci a holdoval Abú Bakrovi jako novému vůdci muslimů. Většina obce se k němu přidala a odpůrci byli nuceni se podřídit. Následují den [[9. červen|9. června]] 632 přijal Abú Bakr oficiální hold. Tím byla také stanovena základní pravidla pro nástupnictví ve funkci [[Chalífa|chalífy]]. Funkce se stala volenou, s omezením na příslušníky kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]]. Následující volby provádělo již jen několik význačných jedinců, kteří se obvykle řídili přáním předchůdce. Tak mohly vzniknout dynastie [[Umajjovci|Umajjovců]] a [[Abbásovci|Abbásovců]]. Hold věřících stvrzující volbu se stal pouhou formalitou. [15] => [16] => Už první volba chalífy nesla v sobě známky budoucího rozkolu v muslimské obci. Další uchazeč [[Alí|Alí ibn Abí Tálib]], prorokův bratranec a manžel jeho dcery [[Fátima|Fátimy]], byl zcela pominut. Později sice Abú Bakra jako chalífu uznal, svých nároků se však nikdy nevzdal. V dalších letech to vedlo k rozkolu uvnitř muslimské obce a jejímu rozpadu na [[Sunnité|sunnitskou]] a [[Šíité|šíitskou]] část. [17] => [18] => ==== Vojenské výboje ==== [19] => {{Podrobně|islámská expanze}} [20] => První vojenské akce nově vznikajícího státu se svým charakterem podobaly spíše loupežným nájezdům jaké [[Arabové|arabské]] [[Kočovník|kočovnické]] [[kmen (sociologie)|kmeny]] podnikaly už v minulosti. Muslimské oddíly pronikaly do bohatých území v [[Sýrie|Sýrii]], [[Palestina|Palestině]] a [[Mezopotámie|Mezopotámii]], která s výjimkou opevněných měst vyplenily. Jednotná organizace, schopní velitelé a vnitřní problémy zemí, proti nimž útočili, dovedly [[muslim]]y během několika let k překvapivě velkým vojenským úspěchům. Z původních nájezdů se stalo systematické dobývání nových území. V letech [[633]]–[[637]] ovládli [[Byzantská říše|byzantská]] území v [[Sýrie|Sýrii]] a [[Palestina|Palestině]], pouze [[Jeruzalém]] odolával do roku [[638]] a přístav [[Caesarea Maritima]] do roku [[640]]. V roce [[639]] zaútočili na [[Egypt]], roku [[642]] dobyli [[Alexandrie|Alexandrii]] a v následujícím roce už ovládali celou zemi. Jejich další postup na západ zastavily v [[Severní Afrika|severní Africe]] [[Berbeři|berberské]] kmeny. Po vítězství v Sýrii a Palestině mohl medínský chalífa nasadit mnohem větší vojenské síly proti [[Perská říše|Sásánovské říši]]. Jeho vojska vtrhla roku [[637]] do Mezopotámie a obsadila ji včetně [[Ktésifón]]tu, sídelního města [[Sásánovci|Sásánovců]]. V roce [[641]] obsadili muslimové po bitvě u [[Nihávand]]u [[Írán]], kde jim ještě po nějakou dobu odolávala opevněná města a nepřístupné horské oblasti. Tím v podstatě skončilo první období arabských výbojů. V [[Byzantsko-arabské války|bojích s Byzantskou říší]] Arabové nadále pokračovali. [21] => [22] => Za vlády třetího voleného chalífy [[Uthmán ibn Affán|Uthmána]] už muslimové v dalších výbojích na souši téměř nepokračovali. Byli ale nuceni osvojit si nový způsob boje. [[Středozemní moře]] stále ještě ovládalo silné byzantské loďstvo, které útočilo na pobřeží Sýrie a Egypta. V roce [[645]] dokonce Byzantinci nakrátko znovu ovládli Alexandrii. To muslimy donutilo postavit v [[Alexandrie|Alexandrii]] vlastní loďstvo. Staviteli těchto lodí a námořníky na nich byli podrobení [[křesťan]]é, muslimové tvořili pouze [[Posádka|vojenskou posádku]]. Také na moři dosáhli brzy výrazných vojenských úspěchů. V roce [[649]] dobyli [[Kypr]] a v následujících letech útočili i na další středomořské ostrovy. [23] => [24] => ==== Organizace říše ==== [25] => {{Podrobně|Umar ibn al-Chattáb}} [26] => Zvětšující se rozsah území, která chalífát dobyl a okupoval, si vyžádal také rozsáhlé organizační změny ve správě státu. Zahájil je chalífa [[Umar ibn al-Chattáb]] roku [[638]] při své cestě do [[Sýrie]]. Na okupovaných územích byli vojenští velitelé nahrazeni místodržícími, kteří zastupovali chalífu nejen ve věcech vojenských, ale i náboženských a soudních. Muslimové se v této době nesnažili obrátit místní obyvatelstvo na islám. Starší náboženství byla tolerována. Cílem bylo naopak vytvořit z muslimů vládnoucí vrstvu obyvatelstva. V této době také začala postupná arabská [[kolonizace]] těchto území. Protože kočovníci uvyklí životu ve [[step]]i špatně snášeli život ve městech, usazovali se v táborech na rozhraní stepi a kulturních oblastí. Tak vznikla města [[Kúfa]] a [[Basra]] v [[Irák]]u, nebo Fustát, dnešní [[Káhira]] v [[Egypt]]ě. Do samosprávy místních obyvatel muslimové prakticky nezasahovali. Stejně tak převzali i [[Byzantská říše|byzantskou]], případně [[Perská říše|sásánovskou]] státní správu, včetně daňové soustavy, úřadů a úředníků. Muslimové sami měli vůči státu dvě povinnosti, vojenskou službu a placení náboženské daně, [[Zakát (islám)|zakátu]]. Movitý majetek získaný výboji byl rozdělen mezi stát a muslimy, kteří se jich účastnili. Půda byla prohlášena za společný majetek dobyvatelů a ponechána k užívání původním majitelům, kteří z ní platili nájem. Pro správu takto získaných prostředků byl v [[Medína|Medíně]] zřízen zvláštní úřad. Ten je rozděloval podle pevně stanoveného seznamu mezi muslimy, kteří na ně měli nárok. Snaha chalífy zdůraznit výlučnost islámu vedla k vypovězení [[Židé|židů]] a [[křesťan]]ů z [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] a k zavedení nového kalendáře, [[Hidžra|hidžry]]. [27] => [28] => ==== Ustavení pevné formy koránu ==== [29] => Za vlády chalífy [[Uthmán ibn Affán|Uthmána]] došlo k vytvoření pevné podoby [[korán]]u, která je užívána dodnes a uznávána jak [[Sunnité|sunnity]], tak [[Šíité|šíity]]. Aby zabránil sporům o interpretaci prorokových zjevení, do té doby přenášených ústní tradicí a zapsaných v několika neúplných sbírkách, rozhodl chalífa o vytvoření komise pro správné znění koránu. Touto komisí vytvořený text byl pak rozeslán do všech částí říše, kde nahradil stávající sbírky. Ty nechal chalífa zničit. [30] => [31] => ==== Spor o následnictví a rozkol v islámu ==== [32] => {{Podrobně|Uthmán ibn Affán|Alí}} [33] => Po ukončení první fáze arabských výbojů za vlády chalífy [[Uthmán ibn Affán|Uthmána]] došlo k vyvrcholení vnitřních rozporů dlouhodobě se hromadících v islámské společnosti. Bohatství plynoucí z válečné kořisti a zisky z dobytých území výrazně změnily způsob života Arabů. K tomu přispělo i to, že se zblízka seznámili s vyspělou [[Byzantská říše|byzantskou]] a [[Persie|perskou]] kulturou. Rozmařilý světský život se dostával do rozporu s přísnými náboženskými zásadami islámu. Vznikalo tak napětí mezi nábožensky zanícenými muslimy a těmi, kdož přijali [[islám]] spíše z důvodu osobního prospěchu. V této době příslušníci [[Kurajšovci|kurajšovského]] rodu Umajjovců, z něhož pocházel chalífa Uthmán, ovládli všechna důležitá místodržitelství. Především v [[Egypt]]ě a v oblasti dnešního [[Irák]]u sílil odpor proti chalífovi. Naopak [[Sýrie]], kde byl místodržícím oblíbený umajjovec [[Mu‘ávija I.|Mu‘ávija]], mu zůstala věrná. V příštích letech došlo k definitivnímu rozštěpení islámu na část [[Sunnité|sunnitskou]], přesvědčenou, že chalífou má být příslušník kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]], a [[Šíité|šíitskou]], která toto právo přiznává pouze [[Alí]]mu a jeho potomkům. Počátkem roku [[656]] přitáhl z Egypta do [[Medína|Medíny]] ozbrojený zástup a při následujících událostech byl chalífa [[Uthmán ibn Affán]] zabit ve svém domě. Vzbouřenci si vynutili volbu [[Alí|Alího ibn Abí Táliba]] novým chalífou. Tomu se ale nepodařilo získat kontrolu nad říší. Otevřeně na odpor se mu postavil především syrský místodržící [[Mu‘ávija I.|Mu‘ávija]], který se jako příbuzný zavražděného Uthmána odvolal na právo [[Krevní msta|krevní msty]]. Boje trvaly až do roku [[661]] kdy byl Alí zavražděn přívržencem [[sekta|sekty]] [[cháridža]], která se původně odštěpila z řad jeho příznivců. Alího syn [[al-Hasan ibn Alí]] neměl o politiku zájem, dohodl se s Mu‘ávijou a funkce chalífy se vzdal. V létě roku 661 se chalífou stal Mu‘ávija, první z dynastie [[Umajjovci|Umajjovců]]. [34] => [35] => ==== Hospodářství muslimského světa ==== [36] => Hospodářství zemí spravovaných chalífátem se opíralo o výkonné zemědělství poskytující bohaté výnosy, provozované ve vhodných krajinách i s použitím vyspělé agrární techniky (sítě závlahových kanálů). Sjednocení rozsáhlého území pod jednou vládou usnadňovalo přirozeně šíření hmotných i duchovních statků, jímž získávala i křesťanská Evropa. Zemědělci islámských zemí tak Evropanům zprostředkovali znalost takových plodin jako např. špenátu, rýže, bavlny, melounu, cukrové třtiny, citronu či pomeranče. [37] => [38] => Přebírání umu podrobených národů a jeho široké uplatnění se projevilo i v řemesle, kupř. v textilní (hedvábí a brokáty) či kožedělné výrobě, zhotovování elegantní glazované keramiky nebo v šíření papíru (u muslimů od 9. století). Velmi výrazně se v muslimy řízených zemích uplatnil obchod po souši i po moři. Na dobře zásobených a pečlivě spravovaných trzích muslimských měst se objevovalo zboží dovážené z území sahajících od Pobaltí a Skandinávie po pralesy tropické Afriky a od atlantických ostrovů až po Čínu. K usnadnění obchodního podnikání bezpochyby vedla i mincovní reforma chalífy Abdalmalika (685–705), který nařídil ražbu zlatých dinárů a stříbrných dirhamů jednotné váhy. [39] => {{Pahýl část}} [40] => [41] => === Vláda Umajjovců (661–750) === [42] => ''Články o jednotlivých chalífech tohoto období naleznete na stránce '''[[Umajjovci]]'''.'' [43] => [44] => === Vláda Abbásovců (750–1258) === [45] => ''Články o jednotlivých chalífech tohoto období naleznete na stránce '''[[Abbásovci]]'''.'' [46] => [47] => == Náboženská funkce (1261–1924) == [48] => [49] => === Egyptští Abbásovci (1261–1517) === [50] => ''Články o jednotlivých chalífech tohoto období naleznete na stránce '''[[Abbásovci#Egyptští Abbásovci|Abbásovci]]'''.'' [51] => [52] => === Osmani (1517–1924) === [53] => ''Články o jednotlivých chalífech tohoto období naleznete na stránce '''[[Osmané#Sultáni a chalífové|Osmani]]'''.'' [54] => [55] => == Další chalífáty == [56] => [57] => === Fátimovský chalífát (909–1171) === [58] => {{Podrobně|Fátimovský chalífát}} [59] => [60] => === Córdobský chalífát (929–1031) === [61] => {{Podrobně|Córdobský chalífát}} [62] => Po pádu umajjovské dynastie založil jeden z jejích členů [[Abdurrahmán I.]] v roce [[756]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] [[Córdobský emirát]], stát prakticky nezávislý na centrální moci abbásovských chalífů. Jeho potomci užívali v letech [[929]]–[[1031]] titul chalífa. [63] => [64] => == Literatura == [65] => * TAUER, Felix, ''Svět islámu'', Praha, Vyšehrad, 1984. [66] => [67] => == Související články == [68] => * [[Al-Andalus]] [69] => * [[Islámská expanze]] [70] => [71] => == Externí odkazy == [72] => * {{Commonscat}} [73] => * {{Wikislovník|heslo=chalífát}} [74] => {{Islamismus}} [75] => [76] => {{Autoritní data}} [77] => {{Portály|Středověk|Islám}} [78] => [79] => [[Kategorie:Chalífát| ]] [80] => [[Kategorie:Dějiny islámu]] [81] => [[Kategorie:Islamismus]] [] => )
good wiki

Chalífát

Rozsah Arabského chalífátu v letech 622-750 Chalífát (též kalifát) znamená vládu chalífy, hlavy ummy, muslimské obce. Původně to byla nejen náboženská instituce, ale i státní útvar zahrnující prakticky veškerá území ovládaná muslimy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Egypt','Sýrie','Byzantská říše','Uthmán ibn Affán','Irák','Umajjovci','Alí','9. červen','Perská říše','Kurajšovci','Šíité','Medína'

Alí

Egypt

Irák

Kurajšovci

Medína

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.

Umajjovci