Array ( [0] => 14760271 [id] => 14760271 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chantyjština [uri] => Chantyjština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Chantyjština ''(ханты ясаӈ)'' [2] => | rozšíření = [[Chanty-Mansijský autonomní okruh]] [3] => | mluvčích = asi 12 000 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Uralské jazyky]] [6] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [7] => *** [[Ugrické jazyky]] [8] => **** [[Obsko-ugrické jazyky]] [9] => ***** '''Chantyjština''' [10] => | písmo = [[Cyrilice]] ([[latinka]]) [11] => | úřední jazyk = [[Chanty-Mansijský autonomní okruh]] [12] => | regulátor = ? [13] => | ISO6391 = — [14] => | ISO6392B = kca [15] => | ISO6392T = kca [16] => | ISO6393 = kca [17] => | SIL = kca [18] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/kca/Main Page|testovací verze]] [19] => }} [20] => '''Chantyjština''' ('''chantština''', '''chanty''', také '''osťáčtina''', chant. ''ханты ясаӈ'') je [[ugrické jazyky|ugrický jazyk]], kterým mluví asi 12 000 [[Chantové|Chantů]] v [[Chanty-Mansijský autonomní okruh|Chantymansijském autonomním okruhu]], [[Jamalo-Něnecký autonomní okruh|Jamaloněneckém autonomním okruhu]] a [[Tomská oblast|Tomské oblasti]] v [[Rusko|Rusku]]. [21] => [22] => == Popis == [23] => Ačkoliv je chantyjština jazykem s nevelkým počtem mluvčích, dělí se do mnoha [[dialekt]]ů. Ze západních dialektů jsou to například obdorianský (salechardský), obský a irtyšský. Z východních pak surgutský nebo vašsko-vasjuganský. Třetí skupinou jsou dialekty severní. Mnoho dialektů se dále dělí do poddialektů. Všechny se od sebe liší rozdílnými [[fonetika|fonetickými]], [[morfologie (lingvistika)|morfologickými]] a [[lexikologie|lexikálními]] rysy natolik, že tři hlavní dialekty jsou si navzájem nesrozumitelné. Lze tedy do jisté míry hovořit o třech samostatných chantyjských jazycích. [24] => [25] => == Abeceda == [26] => Chantyjština používá [[cyrilice|cyrilici]]. [27] => [28] => {| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" [29] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | А а [30] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ӓ ӓ}} [31] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Б б [32] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | В в [33] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Г г [34] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Д д [35] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Е е [36] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ё ё [37] => |- [38] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ә ә [39] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ӛ ӛ}} [40] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ж ж [41] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | З з [42] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | И и [43] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Й й [44] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | К к [45] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ӄ ӄ}} [46] => |- [47] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Л л [48] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Л’ л’ [49] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | М м [50] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Н н [51] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ӈ ӈ}} [52] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | О о [53] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ӧ ӧ}} [54] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ө ө [55] => |- [56] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ӫ ӫ}} [57] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | П п [58] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Р р [59] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | С с [60] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Т т [61] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | У у [62] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ӱ ӱ}} [63] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ф ф [64] => |- [65] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Х х [66] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ц ц [67] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ч ч [68] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ч’ ч’ [69] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ш ш [70] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Щ щ [71] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ъ ъ [72] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ы ы [73] => |- [74] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ь ь [75] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Э э [76] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ю ю [77] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Я я [78] => | [79] => | [80] => | [81] => | [82] => |} [83] => [84] => V letech 1931–1937 [[Latinizace v Sovětském svazu|byla používána]] též [[latinka]]. [85] => [86] => {| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" [87] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | A a [88] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | B в [89] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | D d [90] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | E e [91] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ә ә [92] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | F f [93] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | H h [94] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Һ һ [95] => |- [96] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | I i [97] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | J j [98] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | K k [99] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | L l [100] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ļ ļ [101] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ł ł [102] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | M m [103] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | N n [104] => |- [105] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ņ ņ [106] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ŋ ŋ [107] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | O o [108] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | P p [109] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | R r [110] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | S s [111] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ş ş [112] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|S̷ s̷}} [113] => |- [114] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | T t [115] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | U u [116] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | V v [117] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Z z [118] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ƶ ƶ}} [119] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|Ƅ ƅ}} [120] => | [121] => | [122] => |} [123] => [124] => == Historie psané chantyjštiny == [125] => Psaná forma chantyjštiny byla poprvé vytvořena v roce [[1930]], a to na základě [[latinka|latinské abecedy]]. Používala se do roku [[1937]], kdy se začala užívat [[cyrilice]] (s přidaným písmenem ң [[Mezinárodní fonetická abeceda|[ŋ]]]). Literatura je obvykle psána kazymským, šuryškarským nebo středoobským dialektem, v médiích je používán převážně dialekt kazymský. [126] => [127] => == Dialekty == [128] => [129] => === Vašský === [130] => Vašský dialekt je nazvaný podle řeky [[Vach]]. [131] => [132] => Má přísnou [[vokálová harmonie|vokálovou harmonii]] a [[tripartitní jazyk|tripartitní]] ([[ergativ]]ně-[[akuzativ]]ní) [[mluvnický pád|pádový]] systém: [133] => [[Podmět]] (agent) [[transitivní sloveso|transitivního]] [[sloveso|slovesa]] je vyjádřen [[sufix|příponou]] [[instrumentál]]u (''-nə-''), zatímco [[předmět (mluvnice)|předmět]] má příponu akuzativní. „Podmět“ slovesa [[intransitivní sloveso|intransitivního]] nemá pádovou koncovku, čímž je prakticky v pádu [[absolutiv]]ním. Transitivní sloveso souhlasí s agentem jako v systémech [[nominativ]]ně-[[akuzativ]]ních. [134] => [135] => === Obský === [136] => Pojmenován podle řeky [[Ob]]u. Na rozdíl od dialektu vašského nemá vokálovou harmonii. [137] => [138] => == Gramatika == [139] => [140] => === Podstatná jména === [141] => Chantyjština rozlišuje tři [[číslo (mluvnice)|gramatická čísla]] – [[Jednotné číslo|singulár]], [[duál]] (přípona ''-ŋən'') a [[množné číslo|plurál]] (''-(ə)t''). [142] => Chantyjština má také takzvané [[posesivní sufix]]y, které lze přeložit slovy „můj“, „tvůj“, atd. Tyto posesivní sufixy existují v singuláru, duálu i plurálu, a protože má chantyjština tři gramatická čísla a tři [[osoba (mluvnice)|osoby]], je posesivních sufixů celkem 27. [143] => [144] => ''məs'' – kráva [145] => [146] => ''məsem'' – moje kráva
[147] => ''məsemən'' – moje dvě krávy
[148] => ''məsew'' – moje krávy [149] => [150] => === Zájmena === [151] => Osobní zájmena v nominaivu: [152] => {| [153] => | || SG || DU || PL [154] => |- [155] => | 1. osoba|| ''ma'' || ''min'' || ''muŋ'' [156] => |- [157] => | 2. osoba || ''naŋ'' || ''nən'' || ''naŋ'' [158] => |- [159] => | 3. osoba || ''tuw'' || ''tən'' || ''təw'' [160] => |} [161] => [162] => === Číslovky === [163] => Chantyjské číslovky (porovnané s maďarskými): [164] => {|border=0 width=50% class=wikitable [165] => |# [166] => |chantyjština [167] => |maďarština [168] => |- [169] => |1 [170] => |''yit, yiy'' [171] => |egy [172] => |- [173] => |2 [174] => |''katn, kat'' [175] => |kettő, két [176] => |- [177] => |3 [178] => |''xutəm'' [179] => |három [180] => |- [181] => |4 [182] => |''nyatə'' [183] => |négy [184] => |- [185] => |5 [186] => |''wet'' [187] => |öt [188] => |- [189] => |6 [190] => |''xut'' [191] => |hat [192] => |- [193] => |7 [194] => |''tapət'' [195] => |hét [196] => |- [197] => |8 [198] => |''nəvət'' [199] => |nyolc [200] => |- [201] => |9 [202] => |''yaryaŋ'' (kratších deset?) [203] => |kilenc [204] => |- [205] => |10 [206] => |''yaŋ'' [207] => |tíz [208] => |- [209] => |20 [210] => |''xus'' [211] => |húsz [212] => |- [213] => |30 [214] => |''xutəmyaŋ'' (3 desítky) [215] => |harminc [216] => |- [217] => |100 [218] => |''sot'' [219] => |száz [220] => |} [221] => [222] => == Reference == [223] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Khanty language|revize=163841012}} [224] => [225] => == Externí odkazy == [226] => * {{Commonscat|Khanty language}} [227] => * {{Wikislovník|heslo=chantyjština}} [228] => {{Uralské jazyky}} [229] => {{Autoritní data}} [230] => [231] => {{Portály|Jazyk|Rusko}} [232] => [233] => [[Kategorie:Ugrické jazyky]] [234] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Chantyjština

Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 Chantů v Chantymansijském autonomním okruhu, Jamaloněneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'latinka','Chanty-Mansijský autonomní okruh','akuzativ','cyrilice','intransitivní sloveso','instrumentál','osoba (mluvnice)','sloveso','Podmět','Jednotné číslo','1930','1937'

1930

1937

Akuzativ

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Instrumentál

Latinka

Podmět

Sloveso