Array ( [0] => 15514754 [id] => 15514754 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chebsko [uri] => Chebsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Chebsko
{{malé|''{{Jazyk|de|Egerland}} ([[Němčina|de]])
Eghalånd ([[Němčina|de]])
{{Jazyk|la|Regio Egrensis}} ([[Latina|la]])''}} [2] => | rok vzniku = [[1135]] [3] => | rok zániku = [[1721]] [4] => | před 1 = Markrabství Nordgau [5] => | před 1 vlajka = No flag.svg [6] => | po 1 = České království [7] => | po 1 vlajka = Flag of Bohemia.svg [8] => | znak = Cheb coat of arms.svg [9] => | velikost znaku = 90px [10] => | mapa = Egerland.PNG [11] => | velikost mapy = 290px [12] => | mapa poznámka = Rozsah Chebska v průběhu času [13] => | hlavní město = [[Cheb]] [14] => | rozloha = [15] => | rozloha poznámka = [16] => | jazyky = [[němčina]], [[latina]], [[čeština]] [17] => | národnostní složení = [[Čeští Němci|Němci]], zemský národ Chebanů, později zemský národ [[Češi|Čechů]] [18] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Luteránství|luteránské]] [19] => | státní zřízení = autonomní region, říšská zástava, později také kraj
spravovano chebským zemským sněmem a chebskou městskou radou [20] => | mateřská země = {{plainlist| [21] => * {{vlajka a název|Svatá říše římská}} (od vzniku) [22] => * {{vlajka|Země Koruny české}} [[Země Koruny české|Koruna česká]] (od roku [[1348]]) [23] => * {{vlajka a název|Habsburská monarchie (do 1804)}} (po roce [[1526]])}} [24] => | měna = chebská měna – feniky, hallské haléře, brakteátové haléře, nové haléře, dále i česká měna – [[Pražský groš]] (do [[1547]]), [[Jáchymovský tolar]] (do [[1671]]) [25] => | vznik = první zmínka o Chebsku [26] => | zánik = pragmatická sankce [27] => }} [28] => '''Chebsko''' ([[němčina|německy]] ''Egerland'', v chebském [[sudetští Němci|sudetoněmeckém]] nářečí ''Eghalånd'',{{de}} [http://www.egerlaender.de Bund der Eghalanda Gmoin e. V] [[latina|latinsky]] ''Regio Egrensis'') je historické území v nejzápadnější části [[Čechy|Čech]] a v přilehlém pohraničí [[Německo|Německa]]. Během historie Chebsko měnilo rozsah i majitele. Centrem oblasti je město [[Cheb]]. [29] => [30] => Historické panství nelze zcela ztotožňovat se současným [[Okres Cheb|okresem Cheb]], protože ten obsahuje jen část historického Chebska a zároveň obsahuje i území, která nikdy součástí Chebska nebyla ([[Mariánské Lázně]] a okolí), stejně jako z podobných důvodů není Chebsko totožné s [[Euroregion Egrensis|euroregionem Egrensis]].{{Citace elektronického periodika [31] => | titul = EUREGIO EGRENSIS [32] => | periodikum = euregio-egrensis.cz [33] => | url = https://euregio-egrensis.cz/cs [34] => | jazyk = cs [35] => | datum přístupu = 2024-02-09 [36] => }} O něco více na jeho tradice navazuje [[mikroregion Chebsko]], který vznikl roku 2003 jako dobrovolný svazek obcí za účelem vzájemné pomoci a spolupráce.{{Citace elektronického periodika |titul=Webové stránky mikroregionu Chebsko |url=http://www.chebsko.net/ |datum přístupu=2019-06-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171223082145/http://www.chebsko.net/ |datum archivace=2017-12-23 |nedostupné=ano }} [37] => [38] => Chebsko je pozoruhodné především díky své historii, vedla jím např. významná cesta [[Via Regia]] a Cheb sám nebyl ve středověku jen velmi bohaté město, ale i jedno z geopolitických a obchodních center [[Evropa|Evropy]]. Šlo o místo, kde se výrazně stýkaly a navzájem obohacovaly [[Němci|německá]] a [[Češi|česká]] kultura. K přerušení došlo mezi roky 1948 až 1989, kdy se nacházelo v pohraničním pásmu a v jeho západní části byla vztyčena [[železná opona]]. Na druhou stranu ono liduprázdné území zachovalo mnohé unikátní druhy živočichů a rostlin.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vácha | jméno = Vilém | titul = Chebsko | url = http://www.valka.cz/clanek_1212.html | datum vydání = 16.09.2003 | datum aktualizace = | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = Valka.cz | jazyk = česky}} [39] => [40] => == Historie == [41] => [42] => === Vznik Chebska === [43] => Od 6. století se zde objevuje sporadické [[Slované|slovanské]] osídlení, pravděpodobně jde o kmen [[Hbané|Hbanů]], to je však potlačeno následnou [[Německá východní kolonizace|německou kolonizací]] ze západu. V roce 973, kdy bylo založeno [[Arcidiecéze pražská|pražské biskupství]], území Chebska náleží pod správu [[Diecéze řezenská|biskupství v Řezně]]. Od časného [[středověk]]u je také součástí [[Franská říše|franské]], později [[Bavorsko|bavorské]] pohraniční marky [[Markrabství Nordgau|Nordgau]], která je od druhé poloviny 11. století už [[Markrabě|markrabstvím]], kde vládnou hrabata z Giengenu, nazývaní též [[Děpoltici]]. Děpold III. založil klášter ve [[Waldsassen|Valdsasích]], vybudoval [[Cheb (hrad)|chebský hrad]] a v jeho darovací listině z roku 1135 je poprvé doložen název Chebska (''regio Egere''). Po jeho smrti s územím Nordgau začal disponovat [[Svatá říše římská|římskoněmecký]] král [[Konrád III.]], který je později roku 1149 rozdělil a chebskou část dal jako věno [[Adéla z Vohburgu|Adély]], dcery Děpolda III., jejímu muži a svému synovci Fridrichu Švábskému, pozdějšímu císaři [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichovi I. Barbarossovi]]. Tak se Chebsko osamostatnilo a dostalo do držení rodu [[Štaufové|Štaufů]]. [44] => [45] => [[Soubor:Cheb hrad 4.jpg|náhled|upright=0.8|vlevo|[[Cheb (hrad)|Chebský hrad]] s Černou věží a s kaplí sv. Erharda a sv. Uršuly]] [46] => V této době bylo zhruba třikrát větší, než pozdější jádro, které českému státu zbylo, zahrnovalo nejen území [[Děkanát a vikariát|děkanátu]] Cheb, ale i děkanátu [[Wunsiedel]]. Západní hranice tedy zasahovala až k pramenům řeky [[Ohře]] (německy ''Eger'', od níž má Chebsko své německé pojmenování). Císař Fridrich I. Barbarossa měl Cheb v oblibě, často zde setrvával a nejpozději roku 1179 z chebského hradu vytvořil [[Falc (hrad)|císařskou falc]]. Z ní pak celé Chebsko za nepřítomnosti panovníka spravoval [[Rychtář|fojt]] (''judex provinciarum''). [47] => [48] => === Říšská zástava === [49] => Roku 1206 slíbil [[Filip Švábský]], římskoněmecký král z rodu [[Štaufové|Štaufů]], Chebsko [[Václav I.|Václavu I.]] jako věno své dcery [[Kunhuta Štaufská|Kunhuty]], k jeho postoupení ale nedošlo a vážně se ho začal domáhat až syn Václava I., [[Přemysl Otakar II.]] Na základě plné moci od římskoněmeckého krále [[Richard Cornwallský|Richarda Cornwallského]] se Chebska roku 1266 zmocnil, ale už roku 1276 se ho musel kvůli [[Acht|říšské klatbě]] (''aberacht''), uvalené na něj králem [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfem Habsburským]], vzdát. [[Václav II.]], který si vzal Rudolfovu dceru [[Guta Habsburská|Gutu]], toto území na základě předchozí sňatkové úmluvy získal podruhé (1291). Držel ho ale opět jen krátce, do roku 1304, kdy Chebsko v rozporu se zástavní smlouvou dobyl král [[Albrecht I. Habsburský|Albrecht I.]] Definitivně ho pro Čechy získal až [[Jan Lucemburský]] v roce 1322 za vojenskou pomoc [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíku Bavorovi]] v [[Bitva u Mühldorfu|bitvě u Mühldorfu]]. Tehdy se také od něj odloučily části území, které se převážně dostaly do rukou říšských purkrabí v [[Norimberk]]u, zbytek byl říšskou zástavou na 20 tisíc [[hřivna|hřiven]] stříbra, jež nebyla začleněna přímo do [[České království|Českého království]], ale byla k němu připojena jako autonomní území. Krále sice na chebském hradě zastupovali [[purkrabí]] a jemu podřízení hejtman a soudce, nicméně Chebsko bylo značně samostatně spravováno chebskými měšťany, kteří např. už od roku 1235 pro celé území razili vlastní mince. [50] => [51] => Ovšem neoddělitelnost od českých zemí byla potvrzena až majestátem [[Karel IV.|Karla IV.]] roku 1348, teprve tím se stalo skutečnou státoprávní součástí českého státu. Protože ale stále formálně šlo o říšskou zástavu, bylo stanoveno, že jeho oddělení by bylo možné jen tehdy, pokud by český král dobrovolně svolil k jeho vyplacení a vrácení. Cena byla navíc zvýšena na 40 tisíc hřiven stříbra. Roku 1355 pak ještě vyhlásil, že Chebsko nemá být od [[Země Koruny české|České koruny]] dále zastavováno, nebo jiným způsobem zcizeno. Postavení Chebska se pak [[De iure|de jure]] až do 18. stoletíChebsko, [[Ottův slovník naučný]], 12. díl, Jan Otto: Praha, 1897, str. 114 neměnilo, změny však ještě doznalo na svém území. Nástupce Karla IV., [[Václav IV.]], sice zaručil, že tamní [[léno|léna]] mohou nabývat jen místní obyvatelé a že chebským měšťanům kromě města patří mnohé tvrze a hrady, např. [[Starý Hrozňatov (zámek)|Starý Hrozňatov]], [[Neuberg (hrad)|Neuberg]], [[Neuhaus an der Eger|Neuhaus]], [[Seeberg]] nebo [[Vildštejn]], ale jako slabší král nezajistil Chebsku dostatečnou ochranu. To proto spolu s [[Loketský kraj|Loketskem]] pravidelně uzavíralo zemský mír, tzv. chebský [[landfrýd]], i přesto ale byly všechny statky Neuhausu jejich vládci postoupeny purkrabímu norimberskému, čímž se velká část Chebska dostala do rukou [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] a spolu s panstvím wunsiedelským, [[Hohenberg an der Eger|hohenberským]] a [[Thierstein (Bavorsko)|thiersteinským]] vytvořila tzv. [[Bayreuthské šestiúřady]]. Protože tomu Václav IV. nedokázal zabránit, předal nakonec Chebsko svému bratrovi [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]]. Ten ale navíc postoupil roku 1414 [[Klášter Valdsasy|valdsaský klášter]] [[Rýnská Falc|falckrabím rýnským]] a [[Bavorské vévodství|vévodům bavorským]], aby od roku 1524 zůstal trvalou součástí [[Horní Falc]]e, roku 1422 [[Lubsko|schönbašské]] panství [[Míšeňské markrabství|markrabím míšeňským]] a osamostatnil [[Ašský výběžek|Ašsko]]. [52] => [53] => [[Soubor:Země Koruny české.jpg|náhled|vpravo|Chebsko jako jedna ze [[Země Koruny české|zemí Koruny české]]]] [54] => Tak Chebsko získalo dlouhodobou a téměř definitivní teritoriální podobu, protože enkláva [[Marktredwitz]] musela být postoupena až roku 1806 Bavorsku kvůli porážce [[Rakouské císařství|Rakouska]] v [[bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] (ještě roku 1561 ve sporech s markrabaty [[bayreuth]]skými ji Chebsko uhájilo) a roku 1846 došlo k rozdělení malého sporného území Frais na bavorskou obec [[Neualbenreuth]] a českou obec [[Mýtina (Lipová)|Mýtina]]. Prostřednictvím purkrabího [[Šlikové|Kašpara Šlika]], který na chebském hradu zastupoval českého krále a kterému bylo zastaveno i Loketsko, takže vládl oběma územím současně, se pak Chebsko začalo více spojovat s Českým královstvím a začalo být nazýváno [[kraj]]em, když jeho vnitřní organizace i poměr ke králi nebyly od postavení tzv. vnějších krajů ([[Loketský kraj|Loketska]] a [[Kladské hrabství|Kladska]]) nijak zvláště odlišné. [55] => [56] => === Bohemizace za Habsburků === [57] => Větší sbližování začalo za panování [[Habsburkové|habsburského]] rodu, dvorské i královské úřady nad ním začaly ještě důrazněji uplatňovat své pravomoci a bylo na něj pohlíženo už jako na tzv. ''věčnou zástavu''. Například při jednání o uzavření [[vestfálský mír|vestfálského míru]] říšští protestantští stavové žádali, aby Chebsko bylo jako říšská zástava vyplacena a nabízeli částku 40 tisíc [[Tolar (historická měna)|tolarů]]. Císař nicméně nabídku odmítnul s tím, že si jej sice cení alespoň na 320 tisíc tolarů, ale jako věčnou zástavu ji ani nechat vyplatit nemůže. Mj. díky tomuto rozhodnutí pak bylo celé Chebsko, na rozdíl od Ašska, [[rekatolizace|rekatolizováno]], což k postupnému slučování ještě více přispělo. Naproti tomu se roku 1533 začal scházet zvláštní chebský sněm, složený z členů chebské městské rady a nejvýše sedmi místních šlechticů, který měl projednávat žádosti panovníka o zvláštní peněžitou pomoc. Finanční otázka se pak stala tou rozhodující, která nakonec Chebsko do Čech přivedla. Celý proces byl později označen za ''bohemizaci Chebska''. [58] => [59] => Za [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] naléhali čeští stavové, aby Chebsko podléhalo usnesením [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]], kterými jsou určovány [[daň|berně]], což císař roku 1570 podpořil. Chebští se však bránili s odůvodněním, že na českém sněmu nejsou přítomni a tudíž v těchto věcech nerozhodují, navíc by se tím dostali vůči Čechám do podřízeného postavení. Čeští stavové i císař je sice vyzývali, aby se českého sněmu zúčastnili, ale Chebsko si ještě tehdy nezávislost uhájilo a každý rok bylo s jeho sněmem o určení daní vyjednáváno. Až v [[bitva na Bílé hoře|pobělohorském]] období začalo i na jeho území platit [[obnovené zřízení zemské]] a roku 1638 [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] rozhodl, že výši řádných berní pro Čechy i Chebsko bude souhrnně určovat český zemský sněm, čímž se pro jeho území stala česká zemská usnesení závaznými. O výši samotného chebského podílu na této celkové sumě ale ještě rozhodoval sněm v Chebu, stejně jako povoloval mimořádné odvody. Roku 1658 byl Chebsku stanoven pevný podíl na vojenské výdaje a až roku 1705 [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] rozhodl, že obecně má Chebsko odvádět půl procenta toho, co určí český zemský sněm. Za [[Marie Terezie]] pak byl učiněn rozhodující krok zavedením berního [[katastr]]u, na jeho základě od roku 1762 o určení daní už rozhodoval jen český zemský sněm, chebské stavy na ně ztratily jakýkoli vliv. [60] => [61] => Berní zahrnutí Chebska do Českého království se projevilo i ve správní oblasti. Roku 1714 byly Čechy kvůli lepšímu výběru daní rozděleny na 12 [[Historie krajů v Česku|krajů]], přičemž Chebsko, stejně jako Loketsko, začalo spadat do [[Žatecký kraj|žateckého kraje]] a žatecký hejtman pak svou pravomoc na jeho území, jakožto území vnějšího kraje, tedy už skutečné součásti království, prováděl prostřednictvím chebského purkrabího. Takové uspořádání nicméně chebský sněm na svém posledním zasedání v roce 1721 schválil, stejně jako přistoupil k [[pragmatická sankce|pragmatické sankci]], samy chebské stavy tedy souhlasily s tím, že Chebsko bude „na věčné časy“ patřit arcidomu Rakouskému, a to jako součást království Českého. Potvrdily to pak i společnou účastí s českými stavy a zástupci českých královských měst na korunovaci [[Karel VI.|Karla VI.]] českým králem roku 1723, což se opakovalo i na dalších následujících korunovacích. Když byla v roce 1751 provedena krajská reorganizace, Chebsko bylo zahrnuto do nově vzniklého [[Loketský kraj|kraje loketského]], ale loketský hejtman prováděl jen berní správu Chebska, ostatní záležitosti měl stále ve své kompetenci chebský purkrabí. Změna nastala roku 1773, kdy byl úřad purkrabího jako poslední institucionální výraz chebské samostatnosti zrušen. Zlikvidována byla roku 1775 i samostatnost [[Ašský výběžek|Ašska]], tedy panství [[Aš]] a Neuberg ([[Podhradí (okres Cheb)|Podhradí u Aše]]) se zvláštním postavením, podřízené do té doby přímo královské koruně. [62] => [63] => Co se týká správy církevní, už císař [[Josef II.]] roku 1787 zamýšlel převést území Chebska pod [[arcidiecéze pražská|pražskou arcidiecézi]], ale kvůli odporu řezenského arcibiskupa i [[Svatý stolec|Svatého stolce]] k tomu došlo až za císaře [[František I. Rakouský|Františka I.]] v roce 1808. O dva roky dříve zanikla díky tomu, že se František I. prohlásil rakouským císařem a složil římskoněmeckou císařskou korunu, [[Svatá říše římská]], a protože tím přestal existovat zástavní dlužník, přestalo být Chebsko i oficiálně říšskou zástavou. Jeho postavení jako pevné součásti Čech a tím i rakouského státu bylo ale tehdy vlastně pouze formálně potvrzeno. Roku 1850 sice vznikl '''chebský kraj''', jeho postavení se ale nijak nelišilo od [[Historie krajů v Česku|krajů]] jiných a kromě toho byl v roce 1862 zrušen,[[Zdeňka Hledíková|Hledíková Zdeňka]], [[Jan Janák (historik)|Janák Jan]], [[Jan Dobeš (historik)|Dobeš Jan]]: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 518–521. přičemž jej nahradily standardní [[Okres|okresní hejtmanství]] v Chebu a v Aši. Bohemizace Chebska byla formálně dokončena přeměnou dosavadních chebských lén na [[allodium|alodní]] statky, které byly nejdříve roku 1869 vloženy do pozemkových knih při [[krajský soud|krajském soudu]] v Chebu, ovšem už roku 1872 byly nařízením [[Vrchní soud v Praze|vrchního zemského soudu v Praze]] vloženy do [[zemské desky|českých desk zemských]]. [64] => [65] => === Chebské území ve 20. století === [66] => [[Soubor:Politický okres Cheb 1900.PNG|náhled|vpravo|[[Okres|Okresní hejtmanství]] Cheb roku 1900]] [67] => Po [[první světová válka|první světové válce]] se Chebsko i přes protesty [[Německo|Německa]] a především tamních Němců{{Poznámka|Např. k roku 1890 žilo v chebském okresním hejtmanství 53 748 Němců a jen 142 Čechů.}} stalo součástí [[Československo|Československa]]. Snaha ho zahrnout do [[Německé Rakousko|rakouské]] provincie [[Německé Čechy|Deutschböhmen]] byla zmařena zásahem československého vojska. Jeho území, součást pozdější [[země Česká|země České]], se dělilo do politických okresů Cheb a Aš, okres Cheb se navíc skládal ze [[soudní okres|soudních okresů]] Cheb a [[Skalná|Vildštejn]]. V Chebu pak bylo už od roku 1850 sídlo [[Krajský soud|krajského soudu]] a později i [[Hospodářská komora České republiky|obchodní a živnostenské komory]], obě instituce ale měly mnohem větší územní rozsah.{{Poznámka|Do obvodu chebského krajského soudu patřily soudní okresy Aš, Bečov nad Teplou, Bezdružice, Bochov, Falknov (Sokolov), Horní Blatná, Cheb, Jáchymov, Karlovy Vary, Kraslice, Lázně Kynžvart, Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Planá, Přimda, Tachov, Teplá, Vildštejn (Skalná) a Žlutice. Do působnosti obchodní a živnostenské komory pak kromě politických okresů Aš a Cheb patřily i politické okresy Falknov, Chomutov, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Kraslice, Louny, Mariánské Lázně, Most, Planá, Podbořany, Tachov, Teplá, Žatec a Žlutice.}} [68] => [69] => Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské konferenci]] bylo Chebsko s dalšími německy mluvícími pohraničními oblastmi ([[Sudety]]) v říjnu 1938 obsazeno Německem a až do konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] tvořilo přímou součást [[nacistické Německo|Třetí říše]] jako část říšské župy [[říšská župa Sudety|Sudetenland]], vládního obvodu Eger.{{Citace elektronické monografie | autor = Quelle | jméno = | titul = Die Wappen der Heimat: Regierungsbezirk Eger | url = http://www.prehm.de/regierungsbezirk-eger.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 04.05.2011 | vydavatel = Egerland Verlag | jazyk = německy}} [70] => [71] => Po válce bylo německé obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]] a bývalé Chebsko se osídlilo kolonisty z českého vnitrozemí a východní Evropy. V této souvislosti již o nějakých reminiscencích zvláštního postavení nelze vůbec mluvit. Jeho území pak přináleželo do roku 1960 k okresům Cheb a Aš a kraji [[Karlovarský kraj (1948–1960)|Karlovarskému]], později spojenému [[Okres Cheb|okresu Cheb]] a jemu nadřízenému [[Západočeský kraj|Západočeskému kraji]]. Po roce 2000 jde opět o [[Karlovarský kraj]]. [72] => [73] => == Odkazy == [74] => === Poznámky === [75] => {{Poznámky}} [76] => [77] => === Reference === [78] => [79] => [80] => === Literatura === [81] => * kolektiv autorů: ''[[Ottův slovník naučný]]'', 12. díl, Praha 1897 [82] => * Honzák, Pečenka, Vlčková: ''Evropa v proměnách staletí'', Libri 1995 [83] => * kolektiv autorů: ''Universum - encyklopedie pro 21. století'', Praha 2006 [84] => * kolektiv autorů: ''Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti'', Praha 2001 [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Commonscat}} [88] => [89] => * [http://www.zdeneksmida.cz/rozbor-jizniho-pohranici/chebsko.html Rozbor Chebska na státních hranicích a v pohraničí] [90] => [91] => {{Autoritní data}}{{Portály|Česko|Historie}} [92] => [93] => [[Kategorie:Chebsko| ]] [94] => [[Kategorie:Historická území Česka]] [95] => [[Kategorie:Země Koruny české]] [96] => [[Kategorie:Cheb]] [97] => [[Kategorie:Národopisné oblasti Čech]] [] => )
good wiki

Chebsko

Chebsko (německy Egerland, v chebském sudetoněmeckém nářečí Eghalånd, latinsky Regio Egrensis) je historické území v nejzápadnější části Čech a v přilehlém pohraničí Německa. Během historie Chebsko měnilo rozsah i majitele.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Loketský kraj','Svatá říše římská','Historie krajů v Česku','Okres Cheb','Ašský výběžek','Češi','Štaufové','Německo','němčina','Cheb','latina','Karel IV.'

Češi

Cheb

Latina

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Německo

Štaufové