Array ( [0] => 15514184 [id] => 15514184 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chile [uri] => Chile [3] => Momia cultura chinchorro año 3000 AC.jpg [img] => Momia cultura chinchorro año 3000 AC.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Chile je fascinující země na jihoamerickém kontinentu, známá svou pestrou kulturou, úchvatnou přírodou a dynamickým hospodářstvím. Rozkládá se podél západního pobřeží Jižní Ameriky, s Andami na východě a Tichým oceánem na západě, což jí dodává jedinečný krajinný ráz a působivé přírodní diversity. Chilská příroda nabízí něco pro každého – od aridní pouště Atacama, která je jednou z nejsušších na světě, po bujné lesy v jižních regionech a malebné fjordy. Národní parky, jako je Torres del Paine, lákají návštěvníky svou přírodní krásou a biodiverzitou, což podporuje ekologický turismus a ochranu životního prostředí. Chilská populace je hrdá na svou bohatou kulturu, která kombinuje domorodé tradice a vlivy evropských přistěhovalců. Tato směsice se promítá do umění, hudby a tance, a různé festivaly a oslavy po celé zemi přitahují turisty i místní obyvatele, kteří si užívají společného sdílení radosti a kultury. Hospodářství Chile patří mezi nejstabilnější v Latinské Americe, s různorodou ekonomikou založenou na zemědělství, těžbě a službách. Země je největším producentem mědi na světě a její zemědělské produkty jako víno, ovoce a mořské plody jsou vysoce ceněny na mezinárodním trhu. Chilský vinařský průmysl, zejména vína z oblastí jako je Colchagua a Casablanca, se těší rostoucí popularitě a utržilo si pověst pro svoji kvalitu. Chilské školství a zdravotnictví se neustále vyvíjejí, což přispívá k zlepšování životní úrovně obyvatel a podpoře vzdělanější společnosti. I když země čelí výzvám, jako jsou socioekonomické nerovnosti, občanská angažovanost a aktivismus obyvatel pro zlepšení podmínek neustále posouvá Chile kupředu. Chile je tedy místem plným příležitostí a optimismu. Země si uchovává svůj přitažlivý charakter a buduje budoucnost, která je založená na respektu k tradicím, inovacích a ochraně životního prostředí. Každý, kdo navštíví Chile, má možnost zažít jeho jedinečnou atmosféru a pohostinnost, což činí z této země výjimečné místo na světě. [oai_cs_optimisticky] => Chile je fascinující země na jihoamerickém kontinentu, známá svou pestrou kulturou, úchvatnou přírodou a dynamickým hospodářstvím. Rozkládá se podél západního pobřeží Jižní Ameriky, s Andami na východě a Tichým oceánem na západě, což jí dodává jedinečný krajinný ráz a působivé přírodní diversity. Chilská příroda nabízí něco pro každého – od aridní pouště Atacama, která je jednou z nejsušších na světě, po bujné lesy v jižních regionech a malebné fjordy. Národní parky, jako je Torres del Paine, lákají návštěvníky svou přírodní krásou a biodiverzitou, což podporuje ekologický turismus a ochranu životního prostředí. Chilská populace je hrdá na svou bohatou kulturu, která kombinuje domorodé tradice a vlivy evropských přistěhovalců. Tato směsice se promítá do umění, hudby a tance, a různé festivaly a oslavy po celé zemi přitahují turisty i místní obyvatele, kteří si užívají společného sdílení radosti a kultury. Hospodářství Chile patří mezi nejstabilnější v Latinské Americe, s různorodou ekonomikou založenou na zemědělství, těžbě a službách. Země je největším producentem mědi na světě a její zemědělské produkty jako víno, ovoce a mořské plody jsou vysoce ceněny na mezinárodním trhu. Chilský vinařský průmysl, zejména vína z oblastí jako je Colchagua a Casablanca, se těší rostoucí popularitě a utržilo si pověst pro svoji kvalitu. Chilské školství a zdravotnictví se neustále vyvíjejí, což přispívá k zlepšování životní úrovně obyvatel a podpoře vzdělanější společnosti. I když země čelí výzvám, jako jsou socioekonomické nerovnosti, občanská angažovanost a aktivismus obyvatel pro zlepšení podmínek neustále posouvá Chile kupředu. Chile je tedy místem plným příležitostí a optimismu. Země si uchovává svůj přitažlivý charakter a buduje budoucnost, která je založená na respektu k tradicím, inovacích a ochraně životního prostředí. Každý, kdo navštíví Chile, má možnost zažít jeho jedinečnou atmosféru a pohostinnost, což činí z této země výjimečné místo na světě. ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Chile [2] => | úřední název = República de Chile [3] => | úřední název česky = Chilská republika [4] => | vlajka = Flag of Chile.svg [5] => | článek o vlajce = Chilská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Chile.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Chile [8] => | mapa umístění = CHL orthographic (+all claims).svg [9] => | rozloha = 756 102 [10] => | rozlmisto = 37 [11] => | procent vody = 1,07 [12] => | počet obyvatel = 19 116 209{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Roční odhad OSN | url = https://population.un.org/wpp/Download/Files/1_Indicators%20(Standard)/EXCEL_FILES/1_Population/WPP2019_POP_F01_1_TOTAL_POPULATION_BOTH_SEXES.xlsx}} [13] => | obyvmisto = 61 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [15] => | hustota = 25,27 [16] => | HDI = 0,860 [17] => | HDIvývoj = růst [18] => | HDIvýše = velmi vysoký [19] => | HDI aktuální k = 2022 [20] => | HDImísto = 44 [21] => | jazyk = [[španělština]] [22] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 75–76 %, [[protestantismus|protestanti]] 13 %, ostatní 4,3 %, [[bez vyznání]] 6 % [23] => | nejvyšší hora = [[Ojos del Salado|Nevado Ojos del Salado]] [24] => | výška nejvyšší hory = 6891,3 [25] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [26] => | hlavní město = [[Santiago de Chile]] [27] => | funkce1 = Prezident [28] => | vládce1 = [[Gabriel Boric]] [29] => | článek o hymně = Chilská hymna [30] => | hymna = Himno Nacional de Chile [31] => | datum vzniku = [[12. únor|18. únor]] [[1818]]{{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | rok = 2006 | titul = Chile | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = 41 | poznámka = Dále jen [Chalupa (2006)] | isbn = 80-7277-136-1}} [32] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] [33] => | měna = [[chilské peso]] [34] => | kód měny = CLP [35] => | HDP/ob. = 29 221{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2022-01-14}} [36] => | HDP/ob.misto = 63 [37] => | HDP aktuální k = 2022 [38] => | ison = 152 [39] => | iso3 = CHL [40] => | iso2 = CL [41] => | mpz = RCH [42] => | doména = cl [43] => | předvolba = +56 [44] => | čas = [[Časová pásma v Chile|–3, –4, –6]] [45] => | commonscat = Chile [46] => | soubor hymny = United States Navy Band - National Anthem of Chile.ogg [47] => }} [48] => '''Chile''' [čile], plným názvem '''Chilská republika''' ({{Vjazyce2|es|''República de Chile''}}), je přímořský stát ležící v jihozápadní části [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] při pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Na severu sousedí s [[Peru]] a [[Bolívie|Bolívií]], takřka celé své východní hranice sdílí s [[Argentina|Argentinou]]. Podle odhadů v roce 2020 mělo 19 116 209 obyvatel, z nichž velká část žije především ve střední části země. Hlavním městem je [[Santiago de Chile]] a úředním jazykem je [[španělština]]. Země je mimo jiné unikátní svým geografickým profilem – ačkoliv měří v průměru 144 kilometrů na šířku, celkově dosahuje od nejsevernějšího do nejjižnější bodu 4 329 kilometrů. Kromě hlavní části země patří pod chilskou správu i několik ostrovních území v Tichém oceánu, především [[Velikonoční ostrov]]. Geograficky se Chile dělí na čtyři části – [[Andy]] na východě, úzké pobřeží spolu s [[Pobřežní pohoří (Chile)|Pobřežním pohořím]] na západě a uprostřed mezi oběma horskými pásy vklíněnou nížinu. [49] => [50] => Před příchodem Evropanů žily v zemi původní indiánské kmeny, například [[Mapučové]], zvaní též Araukáni. Na severu se prosazovali rovněž [[Incká říše|Inkové]]. Od 16. století započala španělská kolonizace, v roce [[1818]] byla na Španělsku vyhlášena nezávislost. Přes dílčí vnitropolitické i zahraničněpolitické problémy se Chile s omezenými úspěchy v 19. a v první polovině 20. století rozvíjelo. V roce 1970 se ujal vlády socialista [[Salvador Allende]], jehož pokusům o znárodnění hospodářství zabránila během puče roku [[1973]] armáda. Ta nastolila [[autoritarismus|autoritářský]] režim pod vedením [[Augusto Pinochet|Augusta Pinocheta]], který v zemi vládl až do roku [[1990]], kdy bylo v zemi obnoveno [[demokracie|demokratické]] zřízení. [51] => [52] => Chilská ekonomika se dynamicky rozvíjí a je jednou z nejúspěšnějších v rámci Jižní Ameriky. Země je prakticky samostatná co se týče zemědělské produkce, také je zároveň jedním z největších světových vývozců mědi. Naopak některé suroviny nezbytné pro energetiku i průmysl, zejména [[ropa]] a [[zemní plyn]], se musí dovážet. Špatný stav infrastruktury řeší vláda spoluprací s privátním sektorem. Státním zřízením je Chile [[Prezidentská republika|prezidentskou republikou]], od března 2022 zastává post prezidenta [[Gabriel Boric]] z levicové koalice stran Apruebo Dignidad. V rámci zahraničních vztahů nadále přetrvávají problémy s Peru a Bolívií, obecně je Chile široce zapojeno do mezinárodního společenství a účastní se široké škály mezinárodních sdružení regionálního i globálního charakteru. [53] => [54] => == Etymologie == [55] => Jméno země pochází z původního domorodého názvu ''chilli'', který měl znamenat „studený, zima“,{{Citace elektronické monografie | titul = Chile | url = http://www.etymonline.com/index.php?term=Chile&allowed_in_frame=0 | datum přístupu = 2011-10-31 | vydavatel = Online Etymology Dicionary | jazyk = anglicky}} případně „tam, kde končí země“.Chalupa, s. 8 Další význam slova, pocházející z [[kečuánština|kečuánského jazyka]], znamenal „to nejlepší z nějaké věci“, kterým mohli označovat tuto oblast [[Incká říše|Inkové]]. Po svém příchodu [[Habsburské Španělsko|Španělé]] označovali dnešní chilské území jako Nová Extremadura. Název Chile se původně omezoval jen na centrální oblasti soudobého chilského státu, ale postupně se toto domorodé jméno prosadilo na úkor španělského názvu jako označení celé země.Chalupa, s. 9 [56] => [57] => == Historie == [58] => {{Podrobně|Dějiny Chile}} [59] => === Nejstarší dějiny Chile === [60] => [[Soubor:Deformación de craneo 500-1000 AC.jpg|náhled|Deformované lebky původních obyvatel Chile z doby mezi 1000–500 př. n. l.]] [61] => Podle některých [[Archeologie|archeologických]] nálezů se nejstarší lidská osídlení v Chile nalézala v oblastech pobřeží, ale rovněž i v poušti [[Atacama]], už před 33 000 lety. Spolehlivější archeologické nálezy však pochází z doby před 13 000 lety, kdy se jednalo o osídlení v oblasti dnešního Valdivia.{{Citace monografie | příjmení = Rector | jméno = John Lawrence | odkaz na autora = | titul = The History of Chile | url = https://archive.org/details/historychile00rect | vydavatel = Palgrave Macmillan | místo = New York-Houndmills | rok = 2005 | poznámka = Dále jen [Rector (2005)] | počet stran = 297 | kapitola = | strany = [https://archive.org/details/historychile00rect/page/n56 28] | isbn = 9781403962577 | jazyk = anglicky}} Podobně jako v sousedním [[Peru]] byly první lidské komunity orientovány na lov [[Rybolov|ryb]] nebo na lov a sběr a obývaly hlavně oblasti kolem řek. S nástupem [[zemědělství]] začaly žít usedle. Mezi léty 500 až 1000 n. l. se do Chile šířily vlivy peruánské kultury civilizace [[Tiahuanaco]], která do Chile uvedla například pěstování brambor, fazolí, paprik a bavlny. [62] => V oblastech centrálního údolí a na jihu Chile žili [[Mapučové]], zvaní též Araukáni, kteří se věnovali především lovu, ale také zemědělství. Jejich původ není známý. Dále na jihu žili také další etnické skupiny (Chonos, Alacafunes, Yagenes nebo Onas).Rector (2005), s. 29. Kolem roku [[1470]] začali [[Incká říše|Inkové]] ze severu [[Anexe|připojovat]] severní oblasti dnešního Chile. V jižnějších oblastech se ale setkali s odporem ze strany Araukánů a jejich vliv zde byl jenom slabý. [63] => [64] => === Koloniální období mezi roky 1500–1800 === [65] => [[Soubor:Pedro de Valdivia.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Pedro de Valdivia]]]] [66] => Španělé se o území dnešního Chile začali intenzivněji zajímat na počátku 16. století. [[Diego de Almagro]], jeden z členů [[Francisco Pizarro|Pizarrovy]] výpravy do Peru, se jako první zaměřil právě na objevení a dobytí jižních oblastí incké říše označovaných Španěly jako Nueva Toledo. Jeho výprava, přestože přišla poprvé do kontaktu s oblastmi dnešního Chile, nebyla příliš úspěšná. Dalším objevitelem a conquistadorem Chile se stal [[Pedro de Valdivia]], pověřený Pizarrem v roce 1540 dobytím a kolonizací všech oblastí Nueva Toledo. Valvidia založil město Santiago de la Nueva Extramadura (1541) a zahájil postupnou kolonizaci dnešního Chile.Rector (2005), s. 32. V roce [[1550]] se u řeky [[Bío-Bío]] střetl s vojskem Araukánů a porazil je. Nicméně ani tato porážka neznamenala konec odporu Araukánů, kteří se španělské [[Kolonizace|kolonizaci]] houževnatě bránili po více než 300 let.{{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile | vydavatel = Lidové Noviny | místo = Praha | rok = 1999 | poznámka = Dále jen [Chalupa (1999)] | počet stran =575 | kapitola = | strany = 37 a 69 | isbn = 8071063231 | jazyk = česky}} [67] => Tak jako jinde ve španělské Americe byla i koloniální společnost v Chile rozdělena podle kastovně-rasového principu. Nejpočetnější skupiny společnosti tvořili takzvaní [[mestic]]ové, míšenci mezi Evropany a místními domorodci. Privilegovanou skupinou byli Španělé a [[kreol]]ové, čistokrevní potomci evropských přistěhovalců. Také Chile podléhalo centralizované správě španělské říše a bylo spravováno pomocí několika instancí. [[Generální kapitanát Chile]] oficiálně podléhal [[místokrálovství Peru]] se sídlem v [[Lima|Limě]], ale v mnoha ohledech byl na něm nezávislý (od roku 1789 pak oficiálně). Podobně jako v dalších španělských koloniích i v Chile sehrávala významnou kulturní, politickou a ekonomickou roli [[římskokatolická církev]]. Od 17. století se chilské koloniální hospodářství věnovalo exportu loje a hovězích kůží.Chalupa (1999), s. 73. Většina ekonomiky se orientovala na výměnu s Peru, popřípadě s [[Buenos Aires]] a také [[Asie|Asií]], kam Chilané exportovali především měď, zlato a stříbro výměnou za hedvábí a koření.Chalupa (1999), s. 74. [68] => [69] => === Nezávislost Chile === [70] => [[Soubor:Los Fundadores de Chile.jpg|náhled|Zakladatelé Chile. Zleva: [[José Miguel Carrera]], [[Bernardo O'Higgins]], [[José de San Martín]] a [[Diego Portales]]]] [71] => Na začátku 19. století se také v chilském prostředí ocitala španělská koloniální moc v krizi. Revoluce ve [[Americká válka za nezávislost|Spojených státech]] a ve [[Velká francouzská revoluce|Francii]], stejně jako [[Španělská válka za nezávislost|dění v samotném Španělsku]] podkopávaly tradiční základy, na kterých koloniální moc stála.{{Citace monografie | příjmení = Polišenský | jméno = Josef (ed.) | odkaz na autora = | titul = Dějiny Latinské Ameriky | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1979 | počet stran = 830 | kapitola = | strany = 244–255 | isbn = | jazyk = česky}} Chilské elity se v roce [[1808]] postavily nejprve na stranu krále [[Ferdinand VII.|Ferdinanda VII.]] Později v zemi sílily snahy o zisk větší autonomie, která by znamenala, že španělská nadvláda by měla spíše formální charakter. Spor o podobu [[autonomie]] rozděloval chilskou elitu na takzvané royalisty a vlastence a vyústil ve [[Chilská válka za nezávislost|vleklou válku za nezávislost]] mezi roky 1811 až 1826.Chalupa (1999), s.113) Mezi vůdci vlastenců vynikl zvláště liberálně smýšlející [[Bernardo O'Higgins]], který stanul v roce [[1817]] v čele prozatímní vlády (jako ''director supremo''), v roce 1818 oficiálně vyhlásil chilskou nezávislost a následně [[bitva u Maipó|porazil]] armádu chilských royalistů u [[Maipó]]. Jeho vláda byla nakonec v roce [[1823]] svržena a O'Higgins byl nucen odejít do exilu.Chalupa (1999), s. 355–256 a 360–363. [72] => [73] => === Samostatné Chile v 19. století === [74] => [[Soubor:Map of the War of the Pacific.cs.svg|náhled|upright|vlevo|Chile před a po [[druhá tichomořská válka|druhé tichomořské válce]] [75] => {{legenda|#EEAA66|Peruánské území před válkou}} [76] => {{legenda|#EECC22|Bolivijské území před válkou}} [77] => {{legenda|#228888|Chilské území před válkou}} [78] => {{legenda čáry|black solid 2px|Hranice mezi jednotlivými zeměmi po uzavření míru}}]] [79] => Nový stát stál od počátku před problémem vnitřní konsolidace a udržení, popřípadě rozšíření svého území v konfrontaci s především severními sousedy [[Peru]] a [[Bolívie|Bolívii]]. Aristokrat [[Diego Portales]] ve 30. letech 19. století významně ovlivnil uspořádání nového státu v duchu konzervativních hodnot s důrazem na řád a silnou exekutivu. Tyto principy byly potom zabudovány do nové [[Chilská ústava (1833)|chilské ústavy]] z roku [[1833]].Chalupa (1999), s.367–368.Collier-Sater (1996), s. 52 a 54–55) V rámci postupné konsolidace nového státu na chilské politické scéně vznikaly politické strany. Politické spektrum zahrnovalo liberály a konzervativce. Sousední [[Peru]] a [[Bolívie]] uzavřely v roce [[1836]] [[konfederace Peru a Bolívie|konfederaci]] a spory mezi konfederací a Chile vyústily ve válku, která skončila v roce [[1839]] ve prospěch Chile. Válka se rovněž pozitivně odrazila na vnitřní soudržnosti země.Collier-Sater (1996), s.68. V roce [[1865]] Chile jako spojenec Peru vyhlásilo [[První tichomořská válka|válku]] Španělsku, které zabralo peruánské ostrovy a odmítalo uznat nezávislost Peru. Konflikt skončil porážkou [[Španělsko|Španělska]].Chalupa (1999), s. 379–380. V letech 1841 až 1861 byl politický vývoj země charakterizován silnými prezidenty, kteří se významně podíleli na dalším budování národního státu. V roce [[1842]] byla zahájena další [[kolonizace]] země včetně podpory osídlování imigranty z Evropy, jež měla významný dopad na demografii i ekonomiku Chile. Značné úsilí bylo věnováno podpoře vzdělávání a ekonomického rozvoje země, například v oblasti bankovnictví a zemědělské výroby. V polovině 19. století se chilské hospodářství stabilizovalo. Chile představovalo zemi s výraznou exportní závislostí a tendencemi k [[monokultura|monokulturám]], tedy výrobě nebo pěstování jedné převládající suroviny.{{Citace monografie | příjmení = Bethell | jméno = Leslie (ed.) | odkaz na autora = | titul = The Cambridge History of Latin America. Part IV. Cca 1870-1930 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1986 | počet stran = 696 | poznámka = Dále jen [Bethell ed.(1986)] | kapitola = | strany = 12 | isbn = 0521232252 | jazyk = anglicky}} Do 80. let 19. století se řadilo k největším producentům mědi. Po roce 1879 ji postupně nahrazoval [[dusičnan sodný|ledek]].Bethell ed.(1986), s. 13 Kromě toho Chile vyváželo ještě také obilí. [80] => [81] => Starší územní spory mezi Chile, Peru a Bolívii vyústily v letech 1879–1883 v další [[Druhá tichomořská válka|válku]] mezi koalicí Peru a Bolívie s Chile, které ve válce zvítězilo. Díky tomu Chile získalo významné území na severu země, kde vzápětí začalo ve velkém množství těžit ledek. Bolívie ztratila v jejím důsledku [[Administrativní dělení Bolívie|svůj departement]] [[Departement Litoral|Litoral]] a tím tak přístup k moři.{{Citace monografie | příjmení = Sater | jméno = William F. | odkaz na autora = | titul = Andean Tragedy: Fighting the War of the Pacific, 1879-1884 | vydavatel = University of Nebraska | místo = Lincoln | rok = 2007 | počet stran = 442 | kapitola = | strany = | isbn = 0803243340 | jazyk = anglicky}} V roce [[1891]] vypukla v Chile občanská válka, způsobená vnitřními politickými spory mezi tehdejším prezidentem [[José Manuel Balmaceda|José Manuelem Balmacedou]] a parlamentem. Problémy vzbuzovaly jednak Balmacedovy snahy o oslabení vlivu britského kapitálu v zemi (ten například kontroloval 84 % veškeré produkce ledku)Polišenský ed. (1979), s. 535, ale především některé jeho autoritářské tendence. V důsledku Balmacedova pádu se Chile dostalo do období politické nadvlády parlamentu, silných politických stran a slabých prezidentů.Chalupa (1999), s. 394–395. [82] => [83] => === Chile v prvních letech 20. století === [84] => [[Soubor:Arturo Alessandri P.jpg|náhled|upright|Arturo Alessandri]] [85] => V prvních dvou desetiletích 20. století byl vnitropolitický vývoj Chile ovlivněn zdlouhavou krizí portalesovského uspořádání. Po [[První světová válka|první světové válce]] klesla významně poptávka po chilském ledku a Chile se muselo postupně přeorientovat zejména na těžbu mědi.{{Citace monografie | příjmení = Bethell | jméno = Leslie (ed.) | odkaz na autora = | titul = Chile Since Independece | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1993 | poznámka = Dále jen [Bethell ed. (1993)] | počet stran = 240 | kapitola = | strany = 68–69 | isbn = 0-521-43987-6 | jazyk = anglicky}} Země se potýkala s rostoucími sociálními problémy, nezaměstnaností, chudobou a hospodářskou závislostí. Klíčovou otázkou byla také v Chile [[ekonomická reforma|pozemková reforma]], která by ukončila nerovnoměrnou distribuci a neefektivní využití zemědělské půdy. Během 20. let se sociální problémy a jejich řešení spolu s nutností ústavní reformy staly jednou z hlavních politických otázek. V době prvního mandátu [[Arturo Alesandri de Palma|Artura Alessandriho]] (v úřadě 1920–1925 a 1932–1938) se spor mezi prezidentem a silným parlamentem vyostřil.{{Citace monografie | příjmení = Clayton | jméno = Lawrence A | odkaz na autora = | příjmení2 = Conniff | jméno2 = Michael L. | odkaz na autora2 = | titul = A History of Modern Latin America | url = https://archive.org/details/historyofmodernl0000clay | vydavatel = Thomson Wadsworth | místo = Belmont | rok = 2004 | poznámka = Dále jen [Clayton-Conniff (2004)] | počet stran = 288 | kapitola = | strany = [https://archive.org/details/historyofmodernl0000clay/page/241 241]–242 | isbn = 0534621589 | jazyk = anglicky}} Zdlouhavé spory o státní rozpočet vedly k vojenským pučům v letech 1924 a 1925. Alessandrimu se nakonec v roce 1925 podařilo prosadit novou [[ústava Chile z roku 1924|ústavu]] a omezit přílišnou moc parlamentu a politických stran.Bethell ed.(1993), s.79. Druhý Alessandriho kabinet z třicátých let se zaměřil na prorůstovou hospodářskou politiku a zavedení některých sociálních zákonů.Bethell ed. (1993), s.98. [86] => [87] => === Chile v letech 1938–1970 === [88] => V letech 1938–1952 vládla Chile Radikální strana. V roce [[1937]] vznikla koalice (''Frente Popular''), ve které byli vedle radikálů také liberálové, demokraté a komunisté. Její prezidenti se zaměřili na řešení sociálních a hospodářských problémů, vzdělávání, výstavbu nových bytů a podobně. Když v roce 1946 vstoupili komunisté do vládního kabinetu, vzbudilo to antikomunistické reakce, v důsledku čehož museli z vlády odejít hned v roce 1947. Zákon o ochraně demokracie z roku 1948 komunistickou stranu na několik let zakázal.Bethell ed.(1993), s. 121. Řada jejích představitelů, jako například básník [[Pablo Neruda]], odešla do exilu. Na počátku 50. let 20. století vládla v Chile rozjitřená politická a sociální situace. Zemi tížila především vysoká [[inflace]] (80% v roce 1955).Chalupa (1999), s. 417. Demonstrace a stávky byly na pořadu dne. [89] => [90] => Vládě prezidenta [[Jorge Alessandri Rodríguez|Alessandriho]] (v úřadě 1958–1964), syna Artura Alessandriho, se podařilo dostat inflaci pod kontrolu. Nicméně na programu dne byla otázka [[ekonomická reforma|agrární reformy]], která by nově přerozdělila půdu ve prospěch většího počtu obyvatelstva, umožnila její efektivní využití, pomohla vyřešit problém chudoby a zastavila prohlubující se závislost Chile na dovozu potravin ze zahraničí. Reformě oponovali především velcí vlastníci půdy (latifundisté). Zákon z roku 1962{{#tag:ref|Zákon z roku 1962 rozděloval na 60 000 ha mezi asi 1000 rolníků.{{Citace monografie | příjmení = Collier | jméno = Simon | odkaz na autora = | příjmení2 = Sater | jméno2 = William F. | odkaz na autora2 = | titul = A History of Chile, 1808-1994 | url = https://archive.org/details/historyofchile180000coll | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1996 | počet stran =427 | kapitola = | strany = [https://archive.org/details/historyofchile180000coll/page/381 381] | isbn = 0-521-56827-7 | jazyk = anglicky}}|group="pozn."}} proto rozdělil jen část zemědělské půdy těm rolníkům, kteří na ní pracovali. Alessandri se také musel vypořádat s následky [[Velké chilské zemětřesení|Velkého chilského zemětřesení]], které roku [[1960]] zasáhlo jih země a je dosud nejsilnějším registrovaným zemětřesením vůbec. [91] => [92] => Křesťanský demokrat [[Eduardo Frei|Eduardo Frei Montalva]] (v úřadě 1964–1970) se pod heslem {{cizojazyčně|es|''Todo tiene que cambiar''}} (Všechno se musí změnit) zaměřil na zlepšování platů ve veřejné sféře i na řešení problémů v chudinských čtvrtích ({{cizojazyčně|es|''callampas''}}). Vláda investovala do bydlení, vzdělání, hygieny, zdravotnictví a potírání negramotnosti. Frei se také odhodlal k pokračování v pozemkové reformě. V roce 1967 byla státem vyvlastněna{{#tag:ref|Pozemkové reformy Freiovy a následně Allendeho vlády rozdělily přibližně 27,7 % veškeré zemědělské půdy v Chile.Chalupa (1999), s. 435.|group="pozn."}} opuštěná nebo špatně obdělávaná půda, včetně zavlažovaných pozemků nad 80 hektarů, přičemž stát vyplatil bývalým vlastníkům odškodné.Chalupa (1999), s. 426. [93] => [94] => === Allendeho Chile a nástup vojenské junty (1970–1973) === [95] => [[Soubor:Salvador_Allende_Gossens.jpg|náhled|upright|Prezident Chile v letech 1970–1973 [[Salvador Allende]]]] [96] => V roce [[1970]] byl do prezidentského úřadu zvolen socialista [[Salvador Allende|Salvador Allende Gossens]] (v úřadě 1970–1973) s programem, v rámci něhož chtěl nový prezident zavést v Chile nenásilně [[socialismus]].Rector (2003), s. 172. Jeho zvolení do úřadu vyvolalo obavy mezi podnikateli, latifundisty, mezi některými rolníky a také v USA, obávajících se další socialistické revoluce na západní hemisféře.Chalupa (1999), s. 430. Allendeho vláda začala realizovat hospodářský program, který byl založen na [[znárodnění|znárodňování]] nerostného bohatství a dolů, řady dalších podniků, zvyšování platů, zmrazení cen základních potravin a nebo na dalším přerozdělování půdy v rámci pozemkové reformy.Rector (2003), s. 173–175.Chalupa (1999), s. 430–435. Tato hospodářská politika se ukázala i přes počáteční dobré výsledky jako neúspěšná. Z Chile unikal kapitál a devizové rezervy, vláda vydávala nekryté emise bankovek, země nebyla schopna sama vyprodukovat dostatek konzumního zboží, byla stále závislejší na dovozu a potýkala se s nedostatkem zboží.Chalupa (1999), s. 431–433. Jako problém se ukázal rovněž nedostatek domácích specialistů, který by například v případě důlního průmyslu, jenž byl po desetiletí vlastněn především americkými a britskými firmami, udržel efektivitu těžby a zaručoval zisky.Collier-Sater (1996), s.335. Chilská společnost se značně polarizovala. Levicoví radikálové se uchylovali k teroristickým útokům a násilí. Prezident Allende ztrácel podporu i v rámci své strany a v parlamentu, v některých případech se uchyloval k neústavním krokům.Chalupa (1999), s.439. Zemi vysilovaly četné stávky, pouliční násilí a teroristické útoky. Výsledkem marxistických experimentů byl kolaps ekonomiky, vzrůst nezaměstnanosti, nedostatek zboží i potravin, zavedení přídělového systému, občanské nepokoje a růst násilí v zemi. V roce 1973 Allende vyhlásil výjimečný stav.http://www.lidovky.cz/pinochetuv-rezim-ekonomicka-stabilita-jiz-padly-za-obet-tisice-lidi-11t-/zpravy-svet.aspx?c=A130911_100228_ln_zahranici_msl Inflace v 1972 dosáhla 140 %, situace se rychle zhoršovala, meziroční inflace v srpnu 1973 přesáhla 300 %, v říjnu dosahovala 1000 %. V zemi se schylovalo k občanské válce.{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Žídek | jméno = L. | instituce = Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně | odkaz na instituci = Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně | titul = Chilská ekonomika za Pinocheta | url = http://acta.mendelu.cz/media/pdf/actaun_2005053030225.pdf | typ práce = sborník | vedoucí = Adam | odkaz na vedoucího = | místo = Brno | rok = 2004 | počet stran = 16 | strany = | datum přístupu = 2004-12-21 | poznámka = | jazyk =}}http://finmag.penize.cz/ekonomika/306195-augusto-pinochet-padouch-nebo-hrdina{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Kraus | jméno = Josef | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií | odkaz na instituci = Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity | titul = Pinochetovo Chile – případová studie autoritativního režimu | url = http://is.muni.cz/th/144106/fss_b/Pinochetovo_Chile.doc | typ práce = bakalářská práce | vedoucí = Stanislav Balík | odkaz na vedoucího = | místo = Brno | rok = 2007 | počet stran = 36 | strany = 7 | datum přístupu = 2016-06-05 | poznámka = | jazyk =}}http://www.aktuality.sk/clanok/34892/komentar-pinochet-statnik-a-vlastenec/ Dne 11. září 1973 byl v Chile proveden [[Vojenský převrat v Chile (1973)|vojenský puč]] pod vedením generála [[Augusto Pinochet|Augusta Pinocheta]] a generálů G. Leigha, J. Toribio Meriny a C. Mendozy.{{#tag:ref|Jednalo se o velitele všech ozbrojených složek: pozemních vojsk (Pinochet), letectva (Leigh), námořnictva (Merina) a chilských karabiníků (Mendoza).|group="pozn."}} Tato [[junta]] zavedla v Chile s podporou USA [[Vojenská diktatura v Chile|vojenskou diktaturu]] s režimem politického autoritářství a ekonomiky volného trhu.{{Citace monografie | příjmení = Bethell | jméno = Leslie (ed.) | odkaz na autora = | titul = Cambridge History of Latin America. Part VIII. 1930 to the Present. Spanish South America. | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1991 | poznámka = Dále jen [Bethell ed. (1991)] | počet stran = 919 | kapitola = 360 | strany = 312 | isbn = 0-521-26652-1 | jazyk = anglicky}} [97] => [98] => Dosavadní prezident Allende si při puči podle posledního vyšetřování vzal život, jak v roce 2011 potvrdil chilský soud.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Ghosh | jméno = Palash R | titul = Salvador Allende Committed Suicide, Chilean Court Rules | periodikum = International Business Times | datum vydání = 2011-12-30 | datum přístupu = 2012-01-14 | url = http://www.ibtimes.com/articles/274635/20111230/salvador-allende-chile-coup-pinochet-suicide-santiago.htm | jazyk = anglicky}} [99] => [100] => === Vláda vojenské junty 1973–1989 === [101] => [102] => V situaci kolabující ekonomiky, nedostatku potravin, vzrůstajícího násilí a teroristických útoků levicových radikálů provedla armáda pod velením jejího vrchního velitele [[Augusto Pinochet|Augusta Pinocheta]] v roce 1973 státní převrat. Armádní [[junta]] rozpustila v září 1973 parlament, převzala veškeré exekutivní a legislativní pravomoci a zrušila ústavu z roku 1925. Její vůdce Pinochet vládl pomocí dekretů.Chalupa (1999), s. 445. V zemi byla zakázána politická opozice. Během roku 1974 Pinochet koncentroval veškerou politickou moc ve svých rukou a stal se prezidentem republiky, vrchním velitelem pozemního vojska a tzv. Nejvyšší hlavou národa ({{cizojazyčně|es|''Jefe Supremo de la Nación''}}). Až v roce 1980 Chile dostalo novou ústavu zavádějící systém Pinochetovy „kontrolované“ demokracie, která prodlužovala prezidentské období na osm let.Collier-Sater (1996), s. 364. [103] => [104] => Od roku [[1975]] začal Pinochetův režim ekonomickou, politickou a sociální transformaci Chile podle principů navržených neoliberální [[Chicagská škola (ekonomie)|chicagskou školou]]. Augusto Pinochet, za výrazné ekonomické a vojenské podpory USA, udělal ze země ostrov ekonomické stability, v jinak problémy zmítaném sektoru zemí jako Argentina či Brazílie, což platilo ještě 30 let po převratu. Někdy se tomu, co nastalo po spuštění ekonomických reforem, říkalo "ekonomický zázrak Chile". Pinochet přilákal zahraniční investory, rozvolnil trh a pomocí řady liberálních opatření podpořil domácí podnikání a znovu tak nastartoval chilskou ekonomiku. Po počátečních problémech se zvýšil [[Hrubý domácí produkt|HDP]], v zemi stoupla životní úroveň, snížila se dětská úmrtnost, prodloužil se věk dožití, zlepšila se zdravotní péče, snížily se daně, výdaje státu klesly o 25 %,http://nf.vse.cz/socd/2011/brabec-petr.pdf {{Wayback|url=http://nf.vse.cz/socd/2011/brabec-petr.pdf |date=20141015195327 }} Národohospodářské fakulty VŠE, str. 12 střední vrstva dramaticky zvýšila svůj přístup ke konzumnímu zboží a zvýšila se nabídka bytů pro chudší sociální skupiny. Carlos Fortín, ministr v Allendeho vládě svržené Pinochetem, nazval hospodářskou politiku Pinochetovy vlády „šokovou terapií“. Jednalo se podle něj hlavně o škrty vládních výdajů, snižování fiskálního deficitu a rozsáhlou [[Privatizace|privatizaci]].Bethell ed. (1991), s. 364–365.Collier-Sater (1996), s. 366–367. Dočasně došlo i ke snížení inflace, přílivu zahraničních investic do Chile a růstu vývozních možností.Collier-Sater (1996), s. 369. [105] => [106] => Hospodářský a společenský přínos Pinochetovy politiky však není jednoznačný, neboť prováděná hospodářská opatření vedla k nárůstu sociální nerovnosti, ba přímo ke zhoršování sociální situace v zemi.Collier-Sater (1996), s. 373.Bethell ed. (1991), s. 377. Během tzv. ekonomických reforem výrazně narostla nezaměstnanost. Po nástupu Pinocheta k moci také došlo ke dvěma výrazným ekonomickým propadům. Nejprve chilská monetární a fiskální politika ve snaze eliminovat nevyrovnanou ekonomiku způsobila krizi v roce 1975 a pokles HDP o 12,9 %. Vedle dopadů restriktivní politiky a krize v polovině sedmdesátých let byla nezaměstnanost navýšena propouštěním pracovníků z veřejného sektoru, kteří do něj přišli za Allendeho vlády. Postupné snižování nezaměstnanosti po odeznění recese bylo zastaveno na začátku osmdesátých let mezinárodní krize způsobená [[Apreciace|apreciací]] dolaru a devalvací měn rozvojových zemí včetně Chile. V roce 1982 klesl chilský HDP o 14 % a nezaměstnanost vzrostla na 20 %. Ještě dva roky poté nebyla ekonomická situace Chile příznivá, reálné mzdy byly nejnižší za deset let. Nezaměstnanost na míru z doby před Pinochetovou vládou klesla až na konci osmdesátých let, už po roce 1984 však začala obnova ekonomiky a úspěšné období. [107] => [[Soubor:Retratos de víctimas en el Museo de la Memoria y los Derechos Humanos, de Santiago de Chile.jpg|náhled|Fotografie obětí Pinochetova režimu]] [108] => [109] => Pinochet diktaturu označoval za nutnou, vzhledem k „násilným snahám levice o destabilizaci země“ a podle některých názorů „směřoval zemi k demokracii, poté, co pomine nebezpečí levicové diktatury, podporované [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[Kuba|Kubou]]“. V roce [[1978]] souhlasilo v referendu 78,6 % voličů s pokračováním Pinochetovy vlády a tehdejším směřováním země.{{Citace monografie | příjmení = Spooner | jméno = Mary Helen | instituce = University of California Press | odkaz na instituci = | titul = Soldiers in a Narrow Land: The Pinochet Regime in Chile | url = | typ práce = monografie | vedoucí = | odkaz na vedoucího = | místo = Brno | rok = 2007 | počet stran = 36 | strany = 7 | datum přístupu = 2016-06-05 | poznámka = | jazyk = angličtina}} [110] => [111] => Ve druhé polovině [[1980–1989|80. let]] 20. století se Pinochetův režim musel potýkat s rostoucím občanským odporem. Pinochetovi odpůrci tvrdí, že jeho reformy vedly ke zvýhodňování bohatých Chilanů proti nižším sociálním vrstvám. To vyvolalo vlnu protivládních protestů, které vojenská junta krvavě potlačovala. Vojáci dokonce některé demonstranty polévali benzínem a zapalovali.{{Citace elektronického periodika|titul=Chilané už nepovažují Pinocheta za spasitele. Je to pro ně diktátor|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/40-let-od-pinochetova-puce-0xb-/zahranicni.aspx?c=A130911_170850_zahranicni_mlb|datum vydání=2013-09-11|datum přístupu=2016-08-16}}{{Citace elektronického periodika|titul=Udělali ze mě lidskou pochodeň, vzpomíná oběť Pinochetova režimu|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/prezila-pinochetuv-rezim-0y4-/zahranicni.aspx?c=A130910_162439_zahranicni_brm|datum vydání=2013-09-10|datum přístupu=2016-08-16}} [112] => [113] => V roce [[1980]] byla schválena nová ústava, ve které bylo postulováno další prezidentské [[referendum]] v roce [[1988]] a oznámen návrat k demokratickému politickému zřízení v roce [[1990]]. Na konci 80. let došlo v Chile k politickému uvolňování, které dalo politický prostor demokratické opozici. V roce [[1988]] bylo uspořádáno oznámené [[referendum]] o setrvání Augusta Pinocheta ve funkci prezidenta, při němž 54,6 % Chilanů hlasovalo proti Pinochetovi a pouze 43 % pro něj.Chalupa (1999), s. 451. Výsledek referenda vedl k odstoupení Pinocheta jako kandidáta do nových voleb. V řádných prezidentských volbách v prosinci [[1989]] byl prezidentem zvolen křesťanský demokrat [[Patricio Aylwin Azócar]]. Nicméně Pinochet zůstal na vlivném postu vrchního velitele armády až do roku [[1998]], kdy získal doživotně křeslo v chilském [[senát]]u, což mu bylo zajištěno ústavním dodatkem z roku [[1980]]. Patricio Aylwin ponechal v platnosti hospodářská opatření Pinochetovy vlády a vládu Pinocheta shrnul slovy: „Brutální, ale účinná.“ [114] => [115] => Pinochetovi zastánci vyzdvihují jeho zásluhy za odvrácení hrozby vlády [[komunismus|komunistů]], boj proti radikálním levicovým [[terorismus|teroristickým]] skupinám a prosazení politiky [[volný trh|volného trhu]], což vedlo k ekonomickému růstu v zemi, který pokračoval až do 90. let 20. století. Jeho odpůrci jej obviňují ze zničení chilské [[demokracie]], prosazování politiky represivního státu a metod, jakými se vypořádal s radikální levicovou opozicí. [116] => [117] => [[Soubor:Pinochet Aylwin Bush.png|náhled|Pinochet a americký prezident [[George H. W. Bush]]]] [118] => Souhrnná zpráva tzv. [[Rettigova komise|Rettigovy komise]], vytvořené z Pinochetových odpůrců i stoupenců pod oficiálním názvem [[Národní komise pravdy a usmíření]], z roku [[1990]] uvádí počet zabitých za Pinochetova režimu na 2 279 lidí. Z toho bylo 146 osob odsouzeno válečným tribunálem k trestu smrti, 131 osob zemřelo během střetů při demonstracích, 101 osob bylo zastřeleno při pokusech o útěk, 39 osob zemřelo během přestřelek a 90 osob bylo zabito soukromými stoupenci režimu. Dále je zjištěno 815 dalších úmrtí a 957 zmizelých lidí.{{Citace elektronického periodika |titul=Report of the Chilean National Commission on Truth and Reconciliation |url=http://www.usip.org/files/resources/collections/truth_commissions/Chile90-Report/Chile90-Report.pdf |datum přístupu=2016-06-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130201141603/http://www.usip.org/files/resources/collections/truth_commissions/Chile90-Report/Chile90-Report.pdf |datum archivace=2013-02-01 |nedostupné=ano }} Následná vyšetřování komisemi zřízenými prezidentem [[Ricardo Lagos|Ricardem Lagosem]] i jeho nástupkyní [[Michelle Bacheletová|Michelle Bacheletovou]] odhalila v letech [[2004]] a [[2011]] další případy. Celkový počet obětí perzekuce uznaný v roce 2011 vládou prezidenta [[Sebastián Piñera|Sebastiána Piñery]] činí 40 018 osob, z toho 3 065 zabitých nebo násilně zmizelých pod záštitou [[operace Kondor]]. Další desetitisíce lidí režim krutě mučil ve svých věznicích.http://www.bbc.com/news/world-latin-america-14584095{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení = [120] => | jméno = [121] => | odkaz na autora = [122] => | titul = Pinochet’s regime official victims’ list increased by 9.800 to 40.018 [123] => | periodikum = MercoPress [124] => | odkaz na periodikum = [125] => | datum vydání = 18. 8. 2011 [126] => | datum přístupu = [127] => | url = http://en.mercopress.com/2011/08/19/pinochet-s-regime-official-victims-list-increased-by-9.800-to-40.018 [128] => | issn = [129] => }}Bethlell ed. (1991), s. 360.Chalupa (1999), s. 444. [130] => [131] => Podle zprávy Alana Angella, který byl chilskou ambasádou v [[Londýn]]ě za svou pomoc uprchlíkům z Chile označen za údajného komunistu,{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.lac.ox.ac.uk/alan-angell |datum přístupu=2016-06-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160822195440/http://www.lac.ox.ac.uk/alan-angell |datum archivace=2016-08-22 |nedostupné=ano }} si [[vojenská diktatura v Chile|Chilská vojenská junta]] při převratu počínala s neobvyklou brutalitou. Počet mrtvých podle odhadů se pohybuje mezi 3 000 až 30 000 – přesné číslo není známo. Během prvních šesti měsíců Pinochetovy vlády se ve vězení ocitlo kolem 80 000 lidí. Na pořadu dne byly popravy, mučení, neoprávněné věznění a mizení lidí. Hlavní oporou nového režimu se stala [[DINA]] ({{cizojazyčně|es|''Dirección de Inteligencia Nacional''}}), koordinační centrála tajných služeb zodpovědná přímo prezidentovi Augustu Pinochetovi. [132] => [133] => Od [[50. léta|50. let]] [[20. století]] působila na území Chile [[Baptismus|baptistická]] [[sekta]] [[Němci|německých]] emigrantů, která se usídlila v tzv. [[Colonia Dignidad]] na jihu země. Tam docházelo k sektářskému násilí a v období 1973–1990 také k mučení politických protivníků prezidenta Pinocheta. Osobou vládnoucí v tomto sídlišti byl Chilan německého původu [[Paul Schäfer]].GESTERKAMP, Harald: Colonia Dignidad: Ein Ende der unendlichen Geschichte? amnesty international: ai-Journal 10/97, https://web.archive.org/web/19971110043014/http://www.amnesty.de/de/j9710/colonia1.htm, staženo 29. července 2016 (německy). Dále byli v osadě sexuálně zneužívány děti a nezletilí, mj. samotným Schäferem. Teprve 24. května 2006 byl Schäfer ve městě [[Parral]] odsouzen ke 20 letům vězení a peněžní pokutě ve výši 770 milionů chilských peso (v přepočtu 1,22 milionu [[Euro|eur]]) ve prospěch jedenácti postižených obětí. Bylo mu prokázáno pohlavní zneužívání 25 dětí, převážně chlapců. [134] => [135] => === Chile od roku 1990 === [136] => [[Soubor:Five Chilean presidents since 1990.jpg|náhled|Pět chilských prezidentů z období po roce 1990. Zleva: [[Ricardo Lagos]], [[Michelle Bachelet]], [[Sebastián Piñera]], [[Patricio Ailwyn]], [[Eduardo Frei]]]] [137] => První demokratická vláda Patricia Aylwina (v úřadě 1990–1994) měla před sebou náročný úkol zachovat politický konsensus včetně vyvážených vztahů mezi civilní vládou a armádou, udržet hospodářský růst, ale pokusit se řešit sociální problémy zanechané minulým režimem a konečně adresovat palčivou otázku potlačování lidských práv za Pinochetova režimu.Collier-Sater (1996), s. 382. V oblasti ekonomiky vláda navázala na předchozí vývoj s tím, že kladla důraz na růst s rovností a provedla některé korekce neoliberálního modelu.Collier-Sater (1996), s. 384–385. V otázce vyrovnání se s nedávnou minulostí nebyla úspěšná. Dohoda o přechodu k demokracii z roku 1989 uznávala legitimitu pinochetovské ústavy a institucí, což dávalo poměrně malý prostor pro vyrovnání s minulostí.Chalupa (1999), s. 454. Mimo to si generál Pinochet do roku 1998 podržel post velitele pozemních vojsk. Komise pravdy a usmíření (1991) zdokumentovala více než 2 000 případů zabitých{{#tag:ref|Přesněji se jednalo o 2 279 případů poprav, zmizení a smrtí umučením. Dalších 641 případů zůstalo nepotvrzených.Bethell ed.(1993), s. 201.|group="pozn."}} a kritizovala například soudnictví za jeho spolupráci s režimem.Bethell ed. (1991), s. 383. V letech 1998–2006 byl generál Pinochet opakovaně obviněn a držen v domácím vězení v souvislosti s různými zločiny junty, ale do jeho smrti (2006) nebyla vina prokázána. Minulost zůstává dodnes bolestivým tématem chilské společnosti. Aylwinovým nástupcem byl zvolen další křesťanský demokrat [[Eduardo Frei|Eduardo Frei Ruiz-Tagle]] (v úřadě 1994–2000), jehož vláda provedla ústavní reformu a mezi jiným se snažila směřovat přebytky chilského rozpočtu do oblasti zdravotnictví a školství.Chalupa (1999), s. 456. [138] => [139] => V letech 2000 až 2010 nastoupili prezidenti ze socialistické strany [[Ricardo Lagos Escobar]] (v úřadě 2000–2006) a jako první žena ve funkci Michelle Bachelet Jeria (v úřadě 2006–2010). Lagosova vláda prosadila vedle sociálních reforem reformy zdravotnictví a také reformu pinochetovské ústavy.{{Citace monografie | titul = Country Profile: Chile | vydavatel = The Economist Intelligence Unit | místo = London | rok = 2005 | počet stran = 67 | strany = 7,9 a 10 | poznámka = Dále jen [Chile (2005)] | jazyk = anglicky}} Vláda Michelle Bachelet se věnovala například zlepšení postavení žen a dětí a zmírnění dopadů hospodářské recese.{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Country Report: Chile | vydavatel = The PRS Group, Inc. | místo = East Syracuse | rok = 2010 | počet stran =67 | kapitola = | strany = 11 | isbn = | jazyk = anglicky}} Roku 2010 byl prezidentem zvolen [[Sebastián Piñera|Sebastian Piñera Echenique]] jako první středopravý prezident po 52 letech. Nová administrativa se musela v prvním roce potýkat s následky zemětřesení v Chile a se situací kolem [[Důlní neštěstí Copiapó 2010|33 horníků uvězněných v dole]].{{Citace monografie | příjmení = Meyer | jméno = Peter J. | odkaz na autora = | titul = Chile.Political and Economic Conditions and U.S.relations | vydavatel = Congressional Research Service | místo = Washington| rok = 2011 | počet stran = 23 | kapitola = | strany = 6–7 | isbn = | jazyk = anglicky}} V prosinci roku 2013 byla prezidentkou pro období 2014–2018 znovuzvolena Michelle Bacheletová, když se ziskem 62 % hlasů porazila v druhém kole volby [[Evelyn Mattheiová|Evelyn Mattheiovou]].{{Citace elektronického periodika | titul = Nová chilská prezidentka slíbila reformu školství a ústavy | periodikum = České noviny | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář | datum vydání = 2013-12-16 | datum přístupu = 2013-12-31 | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nova-chilska-prezidentka-slibila-reformu-skolstvi-a-ustavy/1020832}} V prosinci 2017 vyhrál volby [[Sebastián Piñera]], který se úřadu ujal v březnu 2018. Za jeho funkční období došlo k největším protestům v zemi od návratu k demokracii, kdy byl v některých městech vyhlášen zákaz vycházení. V listopadu 2019 byla v důsledků demonstrací oznámena dohoda o vytvoření nové ústavy, která nahradí ústavu z roku 1980.{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = Cooperativa.cl [141] => | titul = Piñera propuso acuerdos por la Paz, por la Justicia y por una nueva Constitución [142] => | periodikum = Cooperativa.cl [143] => | url = https://cooperativa.cl/noticias/pais/manifestaciones/pinera-propuso-acuerdos-por-la-paz-por-la-justicia-y-por-una-nueva/2019-11-12/223116.html [144] => | jazyk = Spanish [145] => | datum přístupu = 2024-05-01 [146] => }} Mezi 4. červencem 2021 a 4. červencem 2022 byl dokončen návrh nové ústavy, který byl předložen k ratifikaci s povinným hlasováním. Hlasování se zúčastnilo 86 % obyvatel, kteří navrhovanou formu ústavy s 61,87 % odmítli.{{Citace elektronického periodika [147] => | příjmení = Díaz [148] => | jméno = Bastián [149] => | titul = Con victoria del Rechazo, Chile se convierte en el primer país en decirle “No” a una nueva Constitución a través de un plebiscito [150] => | periodikum = La Tercera [151] => | url = https://www.latercera.com/mundo/noticia/con-victoria-del-rechazo-chile-se-convierte-en-el-primer-pais-en-decirle-no-a-una-nueva-constitucion-a-traves-de-un-plebiscito/LC5RPJCGEJHLJOQNOC7A7VP4OI/ [152] => | datum vydání = 2022-09-05 [153] => | datum přístupu = 2024-05-01 [154] => }} [155] => [156] => V roce 2022 se předsednictví země ujal levicový [[Gabriel Boric]], který musel v prvních měsících mandátu čelit násilím ve venkovských oblastech, migrační krizi v severní části a nejvyšší inflaci za posledních 30 let.{{Citace elektronického periodika [157] => | příjmení = Alonso [158] => | jméno = Carlos [159] => | titul = Inflación no da tregua: sube 1,2% en agosto y medición anual trepa hasta su nivel más alto en 30 años [160] => | periodikum = La Tercera [161] => | url = https://www.latercera.com/pulso/noticia/inflacion-sube-12-en-agosto-y-medicion-anual-llega-a-su-mayor-nivel-en-30-anos/JYGQHP2DI5DNBEPHDRTZB7U3ZU/ [162] => | datum vydání = 2022-09-08 [163] => | datum přístupu = 2024-05-01 [164] => }} [165] => [166] => == Státní symboly == [167] => === Vlajka === [168] => [169] => {{Podrobně|Chilská vlajka}} [170] => [171] => Chilská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a červeným. U žerdi je modré [[Kanton (vexilologie)|karé]] (o šířce bílého pruhu) s bílou pěticípou hvězdou. [172] => [173] => === Znak === [174] => [175] => {{Podrobně|Státní znak Chile}} [176] => [177] => Chilský státní znak tvoří modro-červený, zlatě lemovaný, horizontálně dělený štít, se stříbrnou pěticípou hvězdou uprostřed. Na štítu je péřová čelenka v národních barvách (modro-bílo-červená). [[Štítonoš]]i jsou [[Huemul jižní|andský jelen]] a [[Kondor andský|kondor]], oba korunovaní zlatými korunkami. Pod štítem je zlatá ozdoba, přes kterou je položena stříbrná stuha se španělským heslem POR LA RAZŌN O LA FUERZA ({{Vjazyce2|cs|Rozumem nebo silou}}). [178] => [179] => === Hymna === [180] => {{Podrobně|Chilská hymna}} [181] => [182] => Chilská hymna je píseň ''Himno Nacional de Chile'' ({{Vjazyce2|cs|''Národní hymna Chile''}}), také známá jako ''Canción Nacional'' či ''Puro, Chile''. Hudbu složil v roce 1827 katalánský skladatel [[Ramon Carnicer]]. V historii se několikrát měnil text i kompletní aranžmá. Největší změna textu byla provedena po pádu diktatury [[Augusto Pinochet|Augusta Pinocheta]]. [183] => [184] => == Geografie == [185] => [[Soubor:Pucón, 2019 (01), Volcán Villarrica.jpg|náhled|vlevo|Sopka [[Villarrica (sopka)|Villarrica]], [[Pucón]]]] [186] => [[Soubor:Chile topo en.jpg|náhled|Topografická mapa Chile]] [187] => [[Soubor:Valle de la Luna 01.jpg|náhled|vlevo|Poušť ve [[Valle de la Luna (Chile)|Valle de la Luna]]]] [188] => Chilský stát se rozkládá v jihozápadní části [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], v regionu [[Cono Sur]]. Většinu jeho hranic tvoří [[Tichý oceán|pacifické]] pobřeží na západě a vysoké hřebeny [[Andy|And]] na východě (tzv. [[Kontinentální Chile]]). Profil chilského území je unikátní zejména v porovnání jeho délky od severu k jihu, která měří 4 329 kilometrů, se šířkou dosahující od západu na východ v průměru 144 kilometrů. Součástí Chile je rovněž [[Velikonoční ostrov]] zvaný v tamějším domorodém jazyce ''Rapa Nui''.{{#tag:ref|Mezi další chilské ostrovy patří například [[Sala y Gómez]], [[ostrovy Juana Fernándeze]] a největší chilský ostrov [[Chiloé]].|group="pozn."}} Celková rozloha je 756 626 km².''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 2 Země sousedí s [[Peru]] a [[Bolívie|Bolívií]] na severu, na východě pak s [[Argentina|Argentinou]].{{#tag:ref|Délka hranic: Peru 160 km, Bolívie 861 km, Argentina 5 150 km.|group="pozn."}} Chilská vláda si rovněž [[Územní nároky na Antarktidu|nárokuje]] část [[antarktida|antarktického]] území (tzv. [[Chilské antarktické území]]), čítajícího 1 250 000 km².Chalupa (2006), s. 121 [189] => [190] => [[Geografie Chile|Povrch Chile]] je velmi rozmanitý a členitý. Od severu na jih probíhají zemí čtyři pásma – pás And na východě, [[Pobřežní pohoří (Chile)|Pobřežní pohoří]] na západě, mezi nimi vklíněná nížina a úzký pás pobřeží mezi východním pohořím a Tichým oceánem. Andské pohoří tvoří téměř celou hranici s Argentinou. V severních částech Chile dosahují Andy až 6500 metrů nad mořem, v těchto oblastech tak bývá celoroční sněhová pokrývka. Nejvyšší horou je [[Ojos del Salado]], měřící 6 885 metrů.Chalupa (2006), s. 129 Zhruba od 34°30' jižní šířky se vyskytuje v andském pásu množství vyhaslých i činných sopek. Za 42° jižní šířky se Andy směrem do [[Patagonie]] postupně snižují. Oproti vysokým Andám Pobřežní pohoří, oddělující prostřední nížinu od Tichého oceánu, téměř nepřesahují výšku 2 000 metrů. Vedle náhorní plošiny [[Altiplano]], která sem částečně zasahuje, vévodí severním částem prostřední nížiny poušť [[Atacama]], jedno z nejsušších a nejneúrodnějších míst na Zemi. Směrem na jih poušť ustupuje a objevují se první řidší lesní porosty.Chalupa (2006), s. 127 Od údolí řeky [[Aconcagua|Aconcaguy]] začíná [[Centrální údolí (Chile)|Centrální údolí]] ({{cizojazyčně|es|''Valle Central''}}), nejúrodnější oblast Chile s mírným podnebím, kde žijí tři čtvrtiny chilské populace. Tuto oblast ohraničuje z jihu řeka [[Bío-Bío]]. Za ní se rozprostírá krajina, jíž dominují husté jehličnaté lesy a četná jezera. Nejjižnější část země spadá do oblasti [[Patagonie]] a je tvořená stovkami ostrovů, průlivů a [[fjord]]ů.Chalupa (2006), s. 127–128. V [[Patagonské Andy|Patagonských Andách]] se nacházejí rozlehlá zaledněná území – [[Jihopatagonské ledovcové pole]] a [[Severopatagonské ledovcové pole]]. Velkou část Patagonie tvoří souostroví [[Ohňová země]], jehož hlavní ostrov [[Isla Grande de Tierra del Fuego]] je největším jihoamerickým ostrovem. Co se týče pobřeží na západě, převažují zde strmé útesy, takže Chile má k dispozici jen málo dobrých přirozených přístavů. [191] => [192] => [[Soubor:Pueblo de San Pedro de Atacama 2013-09-21 11-52-31.jpg|náhled|vlevo|[[Atacama]]]] [193] => K pěstování plodin se využívá přibližně 4,05 % půdy. Rozsáhlá [[Odlesňování|deforestace]] a důlní aktivity způsobují úbytek přirozených zdrojů. Další velký problém představuje [[znečištění ovzduší]] z průmyslových podniků a vozidel. Rovněž nedostatečná kanalizace vede k [[znečištění vody|znečištění vodních zdrojů]]. Na druhou stranu se chilská vláda zavázala významně snížit do roku 2020 produkci [[skleníkové plyny|skleníkových plynů]]. O ochranu přírodního bohatství země se stará státní organizace [[Conaf]], národní parky a rezervace pod její správou dnes představují téměř 20 % chilského území.{{#tag:ref|Celkově je v Chile na 30 národních parků a 50 rezervací, z nichž první, [[Národní park Vicente Pérez Rosales]] byl založen již v roce 1927.Chalupa (2006), s. 106|group="pozn."}} Určité nebezpečí souvisí s tektonickou aktivitou v chilské oblasti. Vedle více než tří tuctů aktivních sopek{{#tag:ref|Například sopka [[Lascar]] (5 592 m n. m.), u níž naposledy propukly erupce v roce 2007, či [[Llaima]], silně aktivní v roce 2009.|group="pozn."}} bylo během 20. století zaznamenáno na 30 000 [[zemětřesení]], z toho více než 50 způsobilo vážné škody. Poslední rozsáhlé zemětřesení [[Zemětřesení v Chile 2010|zasáhlo]] Chile v únoru 2010.{{#tag:ref|Otřesy, první z nich zaznamenané 27. února v půl čtvrté ráno místního času, dosáhly síly 8,8 Richterovy stupnice a vyvolaly i tsunami, která citelně zasáhla pobřežní oblasti. Na jejich následky zemřelo asi 800 lidí,{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pallardy | jméno = Richard | příjmení2 = Rafferty | jméno2 = John P | titul = Chile | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1669019/Chile-earthquake-of-2010 | datum přístupu = 2012-01-05 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} stovky tisíc domů byly zničeny. Celkem bylo postiženo na 2 000 000 Chilanů.|group="pozn."}} [194] => [195] => Vzhledem ke geografickému profilu Chile jsou jeho řeky většinou velmi krátké a jejich charakter značně závisí na podnebném pásu, v němž se nacházejí. Na severu jsou zásobeny letními dešti z plošiny Altiplano, jejich průtok je ale tak malý, že se většinou vsáknou do půdy nebo vypaří. Pouze jediná řeka protéká celou oblastí a ústí do Tichého oceánu. Tou je [[Loa (řeka)|Loa]], se svými 440 km zároveň nejdelší vodní tok na chilském území. V centrálním Chile mají řeky trvalejší charakter, což je způsobeno častějšími silnými dešti a táním sněhové pokrývky, která se nashromáždí v Andách během zimního období trvajícího přibližně od května do srpna. Na jih od řeky Bio-Bío jsou řeky udržovány pravidelnými dešti, které částečně polevují během letních měsíců, zvláště v období od prosince do března. Rovněž se zde nachází množství jezer, jež jsou vítaným cílem turistů.Chalupa (2006), s. 128 V oblasti Patagonie a Ohňové země se o dostatečný tok starají časté intenzivní deště a sněhové bouře. Velká část chilských řek není splavná, ale jsou hojně užívané pro stavbu [[vodní elektrárna|vodních elektráren]]. [196] => [197] => === Fauna a flóra === [198] => [[Soubor:Vicunacrop.jpg|náhled|[[Vikuňa]]]] [199] => [[Soubor:Parque nacional Torres del Paine, 2019 0640.jpg|náhled|[[Guanako]]]] [200] => Jedním z nejběžnějších [[Fauna v Chile|chilských zvířat]] jsou [[Lama krotká|lamy]] a [[Lama alpaka|alpaky]], což je dáno zejména faktem, že v dobách před kolonizací představovaly jediné zástupce [[domestikace|domestikovaných]] [[býložravec|býložravců]] v oblasti. Významným představitelem druhu divokých lam je [[vikuňa]].{{#tag:ref|Protože je srst vikuně velmi ceněna, vedl neregulovaný lov v minulosti takřka k jejich vyhubení. Od roku 1975{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šuhajda | jméno = Dušan | titul = LAMA (1. část) | url = http://www.ifauna.cz/clanek/ruzne/lama-1-cast/3176/ | datum vydání = 2010-01-01 | datum přístupu = 2012-01-21 | vydavatel = Fauna Magazín | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20130525194841/http://www.ifauna.cz/clanek/ruzne/lama-1-cast/3176/ | datum archivace = 2013-05-25 | nedostupné = ano }} se vikuňa nachází mezi chráněnými druhy.Chalupa (2006), s. 130|group="pozn."}} Z hlodavců se v Chile vyskytuje například [[činčila]] či [[osmák degu]]. Mezi další chilskou faunu patří především [[puma americká]] a drobní jelínci [[pudu jižní|pudu]] a [[huemul]]. Z ptáků žijí v Chile například [[kondor andský|kondoři]], nelétaví [[nandu]], [[kolibříkovití|kolibříci]], v národních parcích se vyskytují [[plameňáci]]. Na jihu jsou rozsáhlé populace [[Tučňáci|tučňáků]], spolu s nimi existují v Chile i kolonie [[Lachtanovití|lachtanů]]. Žije zde také na 760 druhů mořských a 68 druhů sladkovodních ryb.{{Citace elektronické monografie | titul = All fishes of Chile | url = http://www.fishbase.org/Country/CountryChecklist.php | datum přístupu = 2012-03-11 | vydavatel = Fishbase | místo = | jazyk = anglicky}} [201] => [202] => [[Flóra v Chile|Vegetace Chile]] odráží klimatickou různorodost země. Na severu v pouštních oblastech se nachází jen velice málo porostů, většinou zde rostou endemické [[chilské kaktusy]] a odolnější druhy křovin, roste zde však rovněž například ostnatý strom [[prosopis tamarugo|tamarugo]]. Při pobřeží rostou trávy a kapradiny, vyskytují se zde také bukové lesíky a původní druh [[jubaea|chilských palem]], které ale v současné době již vymírají. Ve střední oblasti se pěstuje velké množství [[užitkové rostliny|kulturních plodin]], často k vidění jsou zde ovocné háje a vinice. Vzhledem k vhodným půdním podmínkám se v této oblasti pěstují i [[obilniny]]. [203] => Na jih od řeky Bio-Bío se rozkládají husté smíšené lesy, kde rostou jak [[opadavé dřeviny|opadavé]], tak [[stálezelená rostlina|stálezelené]] stromy, například [[Blahočet|araukárie]]. V oblasti jezer hojně roste [[Fitzroya patagonica|alerce]] z čeledi [[cypřišovité|cypřišovitých]]. V jižní Patagonii převládá [[tundra]]. [204] => [205] => === Podnebí === [206] => [[Soubor:Santiago depois da chuva (11).JPG|náhled|Vrcholy And nad Santiago de Chile]] [207] => [[Podnebí Chile|Chilské podnebí]] je vzhledem k různým podnebným pásům velice různorodé. Poušť [[Atacama]], ležící na severu, je považováno za jedno z nejsušších míst planety.{{#tag:ref|V pobřežních oblastech Atacamy nebyly ještě nikdy v historii zaznamenány dešťové srážky.|group="pozn."}} Vlivem jevu zvaného [[El Niño]] však i v pouštních oblastech dochází k ničivým přívalovým dešťům. Střední oblasti Chile do velké míry připomínají podnebí ve [[středozemní klima|středomořské oblasti]]. Od severu na jih teploty postupně klesají, celkově chladný charakter chilského podnebí je dán i působením studeného [[peruánský proud|peruánského proudu]]. Zatímco v [[Arica|Arice]], jednom z nejsevernějších měst Chile, je průměrná teplota 18 °C, na jihu v [[Punta Arenas]] dosahuje jen 6 °C. Ve střední oblasti kolem hlavního města Santiaga se průměrná teplota pohybuje kolem 14–15 °C. Protože se Chile nachází na jižní polokouli, léto v zemi trvá od prosince do března, zatímco zima od června do srpna. Co se týče průměrného úhrnu srážek, na suchém severu nejsou příliš časté, kupříkladu ve městě Arica činí zhruba 2 mm ročně. Ve střední oblasti nejvíce prší v období od května do srpna a celkový úhrn zde dosahuje asi 360 mm ročně. Oproti severu představuje jih opačný extrém – průměrný úhrn srážek zde činí 3 000 mm, na některých místech pak dosahuje i 7 000 mm.Chalupa (2006), s. 129–130 [208] => [209] => == Vláda a politika == [210] => [[Soubor:Retrato Oficial Presidente Boric Font.jpg|náhled|upright|Chilský prezident [[Gabriel Boric]]]] [211] => Chile je [[prezidentská republika]]. Prezident, který je hlavní představitel exekutivní moci, má rozsáhlé pravomoci a je zároveň i hlavou státu. Od změny ústavy v roce 2004 trvá jeho funkční období 4 roky a je volen přímou volbou. Prezident nemůže ve funkci působit v dalším období. Od roku 2022 tento úřad zastává [[Gabriel Boric]]. Zákonodárnou moc představuje parlament, tvořený dvěma komorami – poslaneckou sněmovnou tvořenou 120 poslanci a senátem, v němž zasedá 38 senátorů.''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 8 Na rozdíl od prezidenta, který sídlí v Santiagu, zasedá zákonodárný sbor ve Valparaísu. Volební právo má každý občan Chile starší 18 let nebo člověk, který udržuje trvalý pobyt na území Chile po více než 5 let. [[Nadace Bertelsmann]] i [[Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických|americké ministerstvo zahraničí]] shodně tvrdí, že chilská soudní moc je na zákonodárné i exekutivní moci nezávislá.''BTI 2010 – Chile Country Report'', s. 9. Základ soudního systému tvoří nejvyšší soud, se 17 členy jmenovanými doživotně, a 17 odvolacích soudů. Soudci a prokurátoři nejvyššího soudu jsou jmenováni prezidentem ze seznamu nominovaných, který hlavě státu předkládá nejvyšší soud. V zemi platí ústava přijatá roku 1981, tedy ještě za Pinochetova režimu, ovšem opakovaně upravovaná.{{#tag:ref|Významná změna proběhla zejména roku 2004, kdy byla zkrácena doba trvání jednoho prezidentského období ze 6 na 4 roky a zrušeno jak jmenování senátorů vládou, tak funkce doživotních senátorů. Prezident navíc od nynějška může odvolávat armádní velitele.|group="pozn."}} [212] => [213] => Na politické scéně dominují dvě velké koalice, levicová [[Koalice stran za demokracii (Chile)|Koalice stran za demokracii]] ({{cizojazyčně|es|''Concertación de los Partidos por la Democracia''}}) a středopravicová [[Koalice za změnu]] ({{cizojazyčně|es|''Coalición por el Cambio''}}).{{Citace elektronické monografie | příjmení = Meyer | jméno = Peter J | titul = Chile: Political and Economic Conditions and U.S. Relations | url = http://www.fas.org/sgp/crs/row/R40126.pdf | datum vydání = 2011-07-01 | datum přístupu = 2012-01-12 | stránky = 4 | vydavatel = Congressional Research Service | jazyk = anglicky}} V rámci Koalice stran za demokracii působí [[Křesťansko-demokratická strana (Chile)|Křesťansko-demokratická strana]], [[Strana za demokracii (Chile)|Strana za demokracii]], [[Radikální sociálnědemokratická strana (Chile)|Radikální sociálnědemokratická strana]], [[Socialistická strana Chile (Chile)|Socialistická strana Chile]] a [[Komunistická strana Chile (Chile)|Komunistická strana Chile]]. Nejvýznamnějšími součástmi Koalice za změnu jsou [[Nezávislá demokratická unie (Chile)|Nezávislá demokratická unie]] a [[Národní obnova (Chile)|Národní obnova]].Chalupa (2006), s. 123 V posledních prezidentských volbách konaných v prosinci 2013 a lednu 2014 vyhrála kandidátka Nové většiny Michelle Bachelet, která podporovala Salvadora Allendeho a požadovala sestavení nové ústavy. K oficiálnímu započetí nového vládního období došlo 11. března 2010. Dle organizace [[Freedom House]] proběhly volby svobodně a spravedlivě. [214] => [215] => V zemi jsou dodržována práva na [[svoboda shromažďovací|svobodu shromažďování]], [[svoboda projevu|slova]] i [[náboženská svoboda|náboženského vyznání]], není omezována ani [[akademická svoboda]]. Přestože v tisku dominují dvě větší k pravici se přichylující společnosti, v případě televizního vysílání je zastoupena široká škála názorů. Není omezen ani internet. Vláda vydala několik zákonů na ochranu pracovníků i [[odbory|odborů]], přesto stále dochází k protiodborovým praktikám ze stran soukromých zaměstnavatelů. Chile má silný potenciál pro boj s [[kriminalita|kriminalitou]] a [[korupce|korupcí]],{{#tag:ref|V [[index vnímání korupce|indexu vnímání korupce]] se z roku 2011 Chile umístilo se 7,2 body z 10 na 22. místě ze všech zemí světa, v rámci amerického kontinentu zaujalo 4. pozici a předehnalo tak o stupeň [[Spojené státy americké]].{{Citace elektronické monografie | titul = Corruption Perceptions Index | url = http://cpi.transparency.org/cpi2011/results/#CountryResults | datum přístupu = 2011-12-02 | vydavatel = Transarency International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120810164915/http://cpi.transparency.org/cpi2011/results/#CountryResults | datum archivace = 2012-08-10 | nedostupné = ano }}|group="pozn."}} dochází však k zneužívání moci a porušování lidských práv ze strany [[Karabiníci (Chile)|Karabiníků]].{{#tag:ref|Karabiníci ''(Carabineros)'' ve své funkci spojují prvky [[policie]] a [[četnictvo|četnictva]].|group="pozn."}} [216] => [217] => === Administrativní systém === [218] => [[Soubor:Chile (+Antarctica & Islands), administrative divisions - es - colored 2018.svg|náhled|upright 0.50|Administrativní dělení Chile]] [219] => {{Podrobně|Chilské regiony}} [220] => Území Chile je rozděleno do 16 administrativních celků, zvaných „Regiones“ (regiony). Hlavním městem je [[Santiago de Chile]] čítající kolem 6 milionů obyvatel, které je zároveň centrem [[metropolitní region Santiago|metropolitního regionu Santiago]]. Pořadí regionů geograficky seřazených od severu k jihu je následující: [[Arica y Parinacota]], [[Tarapacá]], [[Antofagasta (region)|Antofagasta]], [[Atacama (region)|Atacama]], [[Coquimbo (region)|Coquimbo]], [[Valparaíso (region)|Valparaíso]], Región Metropolitana de Santiago (metropolitní region Santiago), [[Libertador General Bernardo O'Higgins]], [[Maule]], [[Ñuble]], [[Bío-Bío (region)|Bío-Bío]], [[Araucanía]], [[Los Ríos]], [[Los Lagos]], [[Aysén|Aysén del General Carlos Ibáńez del Campo]] a [[Magallanes y la Antártica Chilena]]. Tyto správní jednotky se dále dělí na 57 provincií a více než 300 komun (obcí). Vedle Santiaga patří mezi další významná města [[Concepción (Chile)|Concepción]] (310 000 obyvatel), [[Viña del Mar]] (305 000), [[Valparaíso]] (290 000), [[Talcahuano]] (250 000), [[Temuco]] (250 000) a [[Antofagasta]] (220 000).''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 2–3 [221] => [222] => === Zahraniční vztahy === [223] => [[Soubor:Pinochet Aylwin Bush.png|náhled|vlevo|Augusto Pinochet a americký prezident [[George H. W. Bush|George Bush]].]] [224] => [[Soubor:President Barack Obama talks with President Sebastián Piñera.jpg|náhled|vlevo|[[Seznam chilských představitelů|Chilský prezident]] [[Sebastián Piñera]] během rozhovoru s [[Seznam prezidentů Spojených států amerických|americkým prezidentem]] [[Barack Obama|Barackem Obamou]] v roce 2010.]] [225] => Poté, co byl v zemi obnoven demokratický režim, se Chile aktivněji zapojilo do mezinárodního dění. Velká otevřenost a zapojení do globální ekonomiky zvyšuje zájem chilské diplomacie na globálních hospodářských problémech, jakkoliv nemá v rámci mezinárodní komunity tak silný vliv. Chilský stát je členem mnoha mezinárodních organizací, v některých z nichž zastává nebo zastával významnou úlohu. V letech 2003 až 2004 bylo Chile jedním z nestálých členů [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]], v letech 2010 až 2012 zasedala v radě guvernérů [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|Mezinárodní agentury pro atomovou energii]], do srpna 2009 předsedalo [[Unie jihoamerických národů|Unii jihoamerických národů]] a od února 2010{{Citace elektronického periodika | titul = Rio Group summit closes, passing leadership to Chile | periodikum = Xinhuanet | datum vydání = 2010-02-24 | datum přístupu = 2012-01-21 | url = http://news.xinhuanet.com/english2010/world/2010-02/24/c_13185279.htm}} bylo Chile předsedou [[Skupina Rio|skupiny Rio]], sdružující státy [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]] a [[Karibik|Karibské oblasti]]. Chile je členským státem [[Pacifická aliance|Pacifické aliance]] a je též přidruženým členem [[Mercosur]]u a působí v mnoha organizacích [[Organizace spojených národů|OSN]]. K roku 2011 sloužili příslušníci chilských mírových jednotek v mírových misích na [[Mise OSN pro udržování bezpečnosti a stability na Haiti|Haiti]] a [[Mírová mise OSN na Kypru|Kypru]]. [226] => [227] => Od vítězství v [[Druhá tichomořská válka|druhé tichomořské válce]] proti [[Peru]] a [[Bolívie|Bolívii]] v letech 1879 až 1883 nevedlo Chile s žádným ze svých sousedů ozbrojený konflikt. Určité problémy, spjaté mimo jiné s tehdejším záborem peruánského a bolivijského území, ale přetrvávají dodnes. Až roku 1999 tak byla dokončena jednání vedoucí k vyřešení hraničních sporů s Peru. S peruánskou vládou probíhá nicméně další spor, a sice o vytyčení námořní hranice mezi oběma zeměmi, který momentálně řeší [[Mezinárodní soudní dvůr]] v [[Haag]]u. Rozsudek by měl být vynesen v roce 2012, případně 2013. Bolívie se v minulosti snažila získat opět atakamský koridor k Tichému oceánu, Chile však takové řešení odmítlo a namísto toho navrhlo neomezený přístup k bolivijským ložiskům zemního plynu, který by však neomezoval chilskou suverenitu nad válkou získaným územím. Počátkem roku 2011 [[Seznam představitelů Bolívie|bolivijský prezident]] [[Evo Morales]] rovněž oznámil rozhodnutí zažádat o vyřešení tohoto sporu soudním dvorem v Haagu. Zcela klidné vztahy nemá Chile ani s [[Argentina|Argentinou]], s níž bylo během 90. let 20. století urovnáno na 20 hraničních sporů, ale problémem zůstává demarkace arktického území, kde chilské nároky částečně přesahují do argentinské sféry vlivu. Roku 2001 byla kvůli nárokům obou států vytvořena společná hraniční komise, k demarkaci hranice však stále ještě nedošlo. Z ostatních států má Chile velmi dobré vztahy se [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]], s nimiž spolupracuje na několika společných projektech. Na druhou stranu USA neuznávají chilské nároky na antarktické území. Mezi další významné partnery v oblasti zahraničních vztahů patří [[Čína]], s níž Chile udržuje silnou hospodářskou a do určité míry i politickou spolupráci.{{Citace elektronického periodika | titul = Chile is China’s “gateway to Latin America” and its unique ally in the region | periodikum = MercoPress | datum vydání = 2011-06-10 | datum přístupu = 2012-01-05 | url = http://en.mercopress.com/2011/06/10/chile-is-china-s-gateway-to-latin-america-and-its-unique-ally-in-the-region}} S [[Evropská unie|Evropskou unií]] má chilský stát vedle několika dalších smluv podepsanou rámcovou asociační dohodu.Chalupa (2006), s. 100 [228] => [229] => === Obrana a bezpečnost === [230] => [[Soubor:Banda Ejército de Chile.jpg|náhled|Skupina chilských vojáků]] [231] => [[Chilské ozbrojené síly]] sestávají ze tří částí: [[Chilské pozemní síly|pozemní armády]], [[Chilské námořnictvo|námořnictva]] a [[Chilské letectvo|letectva]]. Vojenská služba je dobrovolná a mohou do ní vstupovat muži i ženy ve věku od 18 do 45 let. Vláda si ovšem ponechává právo k vyhlášení povinných náborů. Armáda měla v roce 2011 celkem 36 250 mužů, prošla důkladnou modernizací a dnes představuje jednu z nejprofesionálnějších a technologicky nejvyspělejších Latinské Ameriky. [232] => [233] => Chilské námořnictvo je tradičně nejslabší ze tří jihoamerických regionálních námořních mocností (po [[Brazilské námořnictvo|Brazílii]] a [[Argentinské námořnictvo|Argentině]]).{{Citace monografie [234] => | příjmení = Pejčoch [235] => | jméno = Ivo [236] => | titul = Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí [237] => | vydavatel = Ares [238] => | místo = Praha [239] => | rok = 2008 [240] => | isbn = 80-86158-15-2 [241] => | strany = 95 [242] => | jazyk = [243] => }} Sestává z 21 773 mužů a žen.{{Citace elektronické monografie [244] => | příjmení = [245] => | jméno = [246] => | odkaz na autora = [247] => | titul = The Navy’s most valuable asset: its people [248] => | url = http://www.armada.cl/the-navy-s-most-valuable-asset-its-people/prontus_armada/2009-10-13/192206.html [249] => | datum vydání = [250] => | datum aktualizace = [251] => | datum přístupu = 2012-01-13 [252] => | vydavatel = Armada de Chile [253] => | místo = [254] => | jazyk = anglicky [255] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140415144544/http://www.armada.cl/the-navy-s-most-valuable-asset-its-people/prontus_armada/2009-10-13/192206.html [256] => | datum archivace = 2014-04-15 [257] => | nedostupné = ano [258] => }} Hlavní sílu námořnictva tvoří 15 hladinových lodí – z toho osm [[Fregata|fregat]] s domovským přístavem ve [[Valparaíso|Valparaísu]] a sedm [[Raketový člun|raketových hlídkových člunů]]. Provozuje též čtyři ponorky. Námořní síly dále disponují několika desítkami letadel, určených pro zásobování a průzkum a vrtulníky, operující z palub lodí či provádějící [[Pátrání a záchrana|pátrací a záchranné mise]]. [259] => [260] => Letectvo zaměstnává dohromady 12 500 lidí a v arzenálu má několik typů letounů [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F–16]], celkem 46 strojů. Původně byli součástí armády i [[Karabiníci (Chile)|Karabiníci]], ti jsou však od února 2011 podřízeni [[Ministerstvo vnitra a veřejné bezpečnosti (Chile)|ministerstvu vnitra]], a to spolu s kriminální policií a vězeňskou službou. [261] => [262] => Postupnými reformami se odstraňuje dříve silný vliv ozbrojených složek v zemi. Vojenské síly jsou nyní podřízené [[Ministerstvo národní obrany (Chile)|ministerstvu obrany]] a prezidentovi, který může od provedení reforem v letech 2005–2006 odvolávat vedoucí armádní představitele. Na počátku roku 2010 byl rovněž zrušen zákon, podle něhož měla státní těžební společnost Codelco přenechávat 10 % svých zisků armádě. Téhož roku došlo k restrukturalizaci ministerstva obrany i vojenského generálního štábu. Velké problémy přetrvávají zejména ve vězeňském systému. Zpráva o lidských právech vydaná Univerzitou Diega Portalese udává, že věznice trpí přelidněním, nedostatkem odpovídající zdravotní péče. Rovněž zde dochází často k úmrtím, mučení, korupci, zneužívání moci a obecně je systém charakterizován netransparentností a nedostatkem kontroly vedení vězeňských zařízení. Taktéž programy na rehabilitaci jsou naprosto neúčinné. [263] => [264] => ==== Vztahy s Českem a Československem ==== [265] => První oficiální [[česko-chilské vztahy|vztahy]] mezi Chile a [[Československo|Československem]] byly navázány na úrovni [[konzul|konzulárních úřadů]]. V roce 1921 vznikl v [[Praha|Praze]] chilský konzulát, v Santiagu byl český otevřen o čtyři roky později.Chalupa (2006), s. 114–115 Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byly vztahy mezi oběma zeměmi přerušeny, obnovily se až roku 1943. Následující období vztahů mezi československou komunistickou vládou a většinou protikomunisticky orientovanými chilskými kabinety nebyly příliš intenzivní. Vývoj se změnil za prezidenta [[Salvador Allende|Allendeho]], kdy se Chile stalo nejvýznamnějším partnerem Československa v Latinské Americe. Přes množství uzavřených bilaterálních smluv nebyly žádné projekty realizovány, neboť Allendeho vládu záhy nahradila Pinochetova vojenská diktatura. Až do revoluce v Československu i Chile zůstávaly vztahy mezi oběma státy mimořádně chladné, ale od roku 1990 se vzájemné kontakty obnovily a v obou zemích byla otevřena velvyslanectví. Došlo k několika zahraničním návštěvám hlav obou států jak v České republice, tak v samotném Chile.Chalupa (2006), s. 115 S chilskými vládami byla podepsána řada smluv, z nichž nejvýznamnější představují dohoda o ochraně investic, dohoda o spolupráci v oblasti veterinární a dohoda o sociálním zabezpečení. Stále se projednává dohoda o zamezení dvojímu zdanění. Další dohody jsou zahrnuty v rámci jednotné obchodní politiky [[Evropská unie|Evropské unie]], jejíž je Česko součástí.''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 25 [266] => [267] => I do Chile, podobně jako do dalších amerických zemí, se vydali někteří [[Češi v Chile|Češi]] kolonizovat zdejší území, ve srovnání s [[Argentina|Argentinou]] či [[Brazílie|Brazílií]] ale jejich komunity nebyly příliš velké. Odhaduje se, že za posledních 200 let se celkem usadilo na chilském území kolem 2 000 osob českého původu.{{#tag:ref|První obyvatelé českých zemí přicházeli i dříve, většinou to byly ale osoby spjaté s misijní činností, případně badatelé a dobrodruzi.Chalupa (2006), s. 113|group="pozn."}} V roce 2002 žilo v Chile zhruba 300 rodin s českými předky.{{Citace elektronické monografie | titul = Chile – o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_9.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20120310205330/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_9.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky}} Mnoho lidí s českými kořeny je činných v kulturním, politickém i ekonomickém životě země.Chalupa (2006), s. 113–114 [268] => [269] => == Ekonomika == [270] => {{Podrobně|Ekonomika Chile}} [271] => [[Soubor:Chuquicamata-003.jpg|náhled|Měděný důl [[Chuquicamata]]]] [272] => Chilská ekonomika je jednou z nejúspěšnějších v Jižní Americe. V roce 2010 se jako první jihoamerická země stalo Chile členem [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]]. [[Hrubý domácí produkt]] v paritě kupní síly dosáhl k roku 2010 částky 257,9 miliardy dolarů a jeho růst se pohyboval v témže roce na úrovni 5,3 %.{{#tag:ref|Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP: zemědělství 5,1 %; průmysl 41,8 %; služby 53,1 %.|group="pozn."}} Co se týče distribuce pracovní síly v jednotlivých sektorech, v zemědělství pracuje 13,2 %, v průmyslu 23 % a ve službách 63,9 % chilských zaměstnanců. Za rok 2010 činila výška HDP na obyvatele 15 400 dolarů. Posledních 30 let udržuje Chile úspěšnou hospodářskou politiku nastavenou Chicago boys v 70. a 80. letech 20. století. Vláda neprovádí žádné rozsáhlejší zásahy do ekonomikyChalupa (2006), s. 124 a omezuje se pouze na roli regulátora. Jen menší množství podniků, například měděný těžební gigant [[Codelco]] či [[Banco del Estado de Chile|Banco Estado]], je ve vlastnictví státu. Otevřenost volnému obchodu a velmi přívětivé podnikatelské prostředí pomáhá získávat značné zahraniční investice.{{#tag:ref|Součástí zákona o zahraničních investicích je i pravidlo stejného přístupu k zahraničním firmám jako k domácím chilským podnikům. Díky těmto opatřením dosáhly zahraniční investice za rok 2010 hodnoty 18,2 miliardy dolarů.|group="pozn."}} Chilská měna se nazývá [[Chilské peso|peso]], jež se rovná 100 [[cent (peníze)|centavos]].''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 3 V roce 2010 dosahovala inflace hodnoty 3 %.''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 11 Následky nedávného [[Zemětřesení v Chile 2010|zemětřesení]]{{#tag:ref|Škody se odhadovaly na 3 miliardy dolarů.|group="pozn."}} a zejména výdaje na rekonstrukci vláda zvládá bez nutnosti přílišného zadlužení, vyšší státní výdaje do jisté míry kryjí vysoké zisky z vývozu mědi.''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 12 Problémem pro chilskou ekonomiku zůstává menší produktivita práce, což se vláda snaží řešit pomocí reforem zaměřených na vzdělání a modernizaci, dále úpravami pracovního zákonodárství a omezením byrokracie. Nezaměstnanost činila k roku 2010 zhruba 7,1 %, ovšem během roku 2011 se podle výhledů měla snížit pod 7% hranici.''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 42 [273] => [274] => [[Soubor:Bolsa de Comercio de Santiago.jpg|náhled|Palác chilské burzy v Santiagu]] [275] => Významnou součástí chilské ekonomiky je těžba nerostů, jimž dominuje zejména měď. Z 10 největších měděných dolů na světě je 5 v Chile a celkem se chilské hornictví podílí na světové produkci mědi 34 %.{{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Santiagu | titul = Stav a perspektivy hornictví v Chile | url = http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/chile/chile-hornictvi-prognoza-perspektivy/1000414/60523/ | datum vydání = 2011-05-03 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky }}{{Nedostupný zdroj}} Dále se v Chile těží ledek, [[železná ruda]], vzácné kovy a [[molybden]]. Jistá závislost chilské ekonomiky na měnících se cenách mědi může být do budoucna překážkou doposud velmi úspěšného ekonomického vývoje. Právě v případě těžby mědi si stát zachovává významné postavení, a ačkoliv v tomto oboru působí i privátní sektor, velká část chilských měděných dolů je stále pod správou státního podniku Codelco. Ve velkém množství se vedle nerostů těží dřevo především z hustých lesů na jih od řeky Bío-Bío, případně i z centrálních oblastí. Mezi těžené druhy patří například [[Nothofagus nitida|coigue]], [[dub]], [[Nothofagus alpina|rauli]], [[Eucryphia cordifolia|ulmo]], [[Laureliopsis philippiana|tepa]] a [[blahočet chilský]]. [276] => [277] => [[Vývoz|Export]] představuje více než čtvrtinu celkového HDP země. Vedle mědi se vyváží ze země jak čerstvé, tak konzervované ovoce, zelenina, ryby,{{#tag:ref|Chile je po [[Norsko|Norsku]] druhým největším vývozcem [[losos]]ů na světě.Chalupa (2006), s. 125|group="pozn."}} [[rybí moučka]],Chalupa (2006), s. 124–125 papír a dřevní buničina, rovněž také chemikálie a [[Chilské víno|víno]]. Největšími exportními partnery jsou [[Čína]] (23,8 %), [[Japonsko]] (10,2 %), [[Spojené státy americké|Spojené státy]] (10 %), [[Brazílie]] (6 %) a [[Jižní Korea]] (5,9 %). Naopak v [[Dovoz|importu]] převažují produkty z USA (17 %), následované Čínou (13,6 %), [[Argentina|Argentinou]] (8,5 %), Brazílií (7,9 %), Jižní Koreou (5,8 %), Japonskem (5 %) a [[Německo|Německem]] (4 %). Mezi dovážené výrobky patří ropa a ropné produkty, chemikálie, elektronické a telekomunikační zařízení, průmyslové stroje, auta a zemní plyn. [[Obchodní bilance|Bilance zahraničního obchodu]] Chile je trvale kladná, k roku 2010 dosáhl export hodnoty 69,6 miliard amerických dolarů, zatímco import pouze 54,5 miliardy.''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 21 [278] => [279] => === Zemědělství === [280] => [[Soubor:Concha Y Toro.jpg|náhled|Vinice vlastněná vinařstvím [[Concha y Toro]] poblíž hlavního chilského města [[Santiago de Chile|Santiaga]]]] [281] => [[Soubor:Longotoma, La Ligua, 2019 (4).jpg|náhled|Zemědělská krajina v regionu Valparaíso]] [282] => V produkci zemědělských výrobků je Chile prakticky samostatné.{{#tag:ref|Vláda se tuto soběstačnost snaží i udržet a dále rozvíjet pomocí speciálních podpůrných programů.|group="pozn."}} Jejich dostatek umožňuje tyto produkty i vyvážet, a to ve velkém množství – zemědělství se podílí na exportním potenciálu Chile 21 %. Pěstují se [[obilniny]], [[kukuřice]], [[Luštěnina|luštěniny]], [[Lilek brambor|brambory]], významný podíl má také [[Réva vinná|vinná réva]], z dalších druhů ovoce rostou v Chile [[kiwi]], [[jablko|jablka]], [[hruška|hrušky]], [[broskev|broskve]], [[Slivoň|třešně]] či [[avokádo]]. Běžné je i pěstování [[cukrová třtina|cukrové třtiny]] pro [[cukrovar]]nictví a [[slunečnice|slunečnic]] pro výrobu [[slunečnicový olej|kuchyňského oleje]]. Jako orná půda se využívá zhruba 2,62 % chilského povrchu. Chová se [[Tur domácí|skot]], [[ovce]], [[prase|prasata]] i [[Domácí drůbež|drůbež]], velmi rozšířený je [[rybolov]], zejména [[losos]]ů, [[sardinka|sardinek]], [[makrelovití|makrel]], [[štikozubec obecný|hejků]] a [[Sardel obecná|ančoviček]]. Chile je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů ryb v Latinské Americe i v rámci celého světa. Loví se také mořští [[korýši]] a [[měkkýši]]. [283] => [284] => Přes dobré klimatické podmínky je zemědělství stále jedním z nejméně výkonných sektorů chilské ekonomiky, což je způsobeno přetrvávajícími překonanými systémy držby půdy, neobratným spravováním zemědělských podniků a nevhodnou cenovou politikou. Zejména v chovu domácích zvířat jako skot, prasata či drůbež se nepoužívají vhodné technologie a efektivně se nevyužívá ani [[šlechtění]]. Na druhou stranu v tomto odvětví dochází přece jen k pomalé expanzi. [285] => [286] => === Průmysl === [287] => Přestože odstranění celních bariér vedlo k úpadku některých druhů průmyslu, naopak jiné jeho části se prokázaly jako konkurenceschopné a přilákaly do země zahraniční investory, s jejichž pomocí dochází k zavádění moderních technologií do průmyslové výroby. Průmyslové podniky jsou koncentrovány do oblasti velkých městských aglomerací, především [[Santiago de Chile|Santiaga]], [[Valparaíso|Valparaísa]] a [[Concepción (Chile)|Concepciónu]]. Zejména [[těžký průmysl]] je situovaný do přístavu [[San Vicente (Chile)|San Vicente]] poblíž jedné z nich, Concepciónu – jsou zde podniky na [[metalurgie|zpracování železa a oceli]], rovněž ale i [[petrochemický průmysl|petrochemické závody]]. Naproti tomu [[lehký průmysl]] v ostatních oblastech se specializuje především na domácí spotřebiče, chemické výrobky, potraviny, textil, oblečení a stavební materiály. Rozvíjí se stavebnictví, zejména díky ekonomickému rozmachu a rostoucím příjmům obyvatelstva. [288] => [289] => === Služby === [290] => [[Soubor:Viña del Mar Caleta Abarca, playa 01.jpg|náhled|Pláž Abarca v chilském letovisku [[Viña del Mar]]]] [291] => Odvětví služeb představuje nejrychleji expandující část chilské ekonomiky. Jeho nejvýznamnější součástí je obchod, hotelnictví a pohostinství. Velká část maloobchodních aktivit je soustředěna do menšího množství [[obchodní řetězec|nákupních řetězců]], rozšířené jsou mezinárodní [[fastfood]]y, oblíbené jsou také [[peruánská kuchyně|peruánské restaurace]]. [[Bankovnictví]] je na vysoké úrovni a chilské bankovní instituce patří mezi nejlepší v Latinské Americe. Běžný je [[bezhotovostní platební styk]], v celé zemi je rozsáhlá síť [[bankomat]]ů, finanční služby poskytují rovněž některé obchodní domy, které vydávají vlastní kreditní karty. Velký rozkvět zažívá i [[turistika]] – většina zahraničních návštěvníků pochází z Argentiny, stoupají ale i počty turistů ze Spojených států či Evropy. Rozmanitá chilská příroda umožňuje zejména sportovní turistiku jako je [[rafting]], [[lyžování]] či [[horolezectví]].''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 13 Oblíbenou letní destinací je [[Viña del Mar]] ležící ve středním Chile při pobřeží Tichého oceánu, rovněž jsou hojně navštěvovaná ledovcová jezera v regionu [[Region Los Lagos|Los Lagos]]. [292] => [293] => === Doprava === [294] => [[Soubor:Terminal Aeropuerto Pudahuel.jpg|náhled|Terminál mezinárodního letiště [[Letiště Santiago de Chile|Comodoro Arturo Merino Benítez]]]] [295] => [[Soubor:Petrohué, 2019 (16).jpg|náhled|Mikrobus v jižním Chile ([[Petrohué]], [[Puerto Varas]])]] [296] => [[Soubor:Santiago de Chile, estación Gruta de Lourdes 02.jpg|náhled|Stanice [[Gruta de Lourdes (stanice metra)|Gruta de Lourdes]] v [[metro v Santiagu|Santiagu]]]] [297] => Rozvoj [[Doprava v Chile|dopravy]] byl po dlouhou dobu limitován geografickým profilem země. Do rozmachu automobilismu byla obvyklým typem transportu zejména námořní plavba. Přestože se takřka třetina silnic nachází ve špatném stavu, jejich kvalita, jakož i úroveň dalších typů dopravy, se pomalu zlepšuje spoluprací vlády se soukromým podnikatelským sektorem.''BTI – Chile Country Report'', s. 22{{#tag:ref|Vláda udílí firmám, které se na výstavbě komunikace podílely, koncese na 10 až 30 let. Údržba silnic a podobně je placena z poplatků uživatelů těchto komunikací. Stát do těchto záležitostí nezasahuje a poplatky reguluje jen výjimečně.|group="pozn."}} V zemi bylo k roku 2010 přes 80 000 kilometrů silnic, z nichž pouze více než 15 000 km má asfaltový nebo betonový povrch (z toho 2 200 km připadá na [[dálnice]]). Páteří silniční dopravy je síť dálnic propojující celý americký kontinent zvaná [[Panamericana]], která v rámci Chile spojuje město [[Arica]] na severu s 2 100 km vzdáleným přístavem [[Puerto Montt]] na jihu. Na tuto silniční tepnu se napojují další chilské silniční komunikace. Velká část silnic a mostů, silně poškozená zemětřesením z roku 2010, byla během následujícího roku do velké míry znovu obnovena. Na rozdíl od silniční dopravy je železnice ve velmi zanedbaném stavu – přestože Chile představovalo v 19. století průkopníka železniční dopravy na americkém kontinentu, na počátku druhé dekády 21. století byla velká část vlaků zastaralá a naprosto nevyhovující. Mnoho spojů je rušeno bez náhrady.Chalupa (2006), s. 126 Do budoucna se předpokládají rozsáhlé investice i do modernizace této části dopravní sítě. Nejvýznamnějším projektem je přestavba 1 200 km trati mezi Santiagem a městem Puerto Montt. Rozšířená je na druhou stranu letecká doprava – v zemi je 84 zpevněných a 282 nezpevněných letišť. Většina mezinárodních letů přistává na letišti [[Letiště Santiago de Chile|Comodoro Arturo Merino Benítez]] poblíž Santiaga. Vedle několika menších leteckých společností zde dominuje [[LATAM Airlines Group|LATAM]] (dříve [[LATAM Chile|LAN]]), 10. největší letecký dopravce na světě a největší letecký dopravce v Latinské Americe, a nízkonákladová společnost [[Sky Airline]]. Hlavním námořním přístavem je Valparaíso, celkem je v zemi 11 přístavů.''Souhrnná teritoriální informace: Chile'', s. 14 Chilskou obchodní flotilu tvoří celkem 48 plavidel. [298] => [299] => V hlavním městě Santiagu je provozována [[metro v Santiagu|síť metra]] se 7 linkami a systém [[integrovaná doprava|integrované dopravy]] [[Transantiago]]. [300] => [301] => === Energetika === [302] => [[Soubor:Rapel Dam 2009.jpg|náhled|[[Přehrada Rapel|Přehrada]] na řece [[Rapel (řeka)|Rapel]]]] [303] => Určitým problémem zůstává pro Chile spotřeba ropy, uhlí, zemního plynu a spolu s tím související výroba energie. Přestože se v oblasti [[Region Magallanes y la Antártica Chilena|Magallanes]] určité množství ropy těží, vystačí tyto zdroje jen zhruba na polovinu chilské roční spotřeby, zbytek se tak musí dovážet. Rovněž zásoby uhlí jsou prakticky vyčerpány. Značnou část plynu odebírá země z Argentiny. Tuto závislost se snaží vynahradit výstavbou terminálů na [[opětovné zplynění]] zemního plynu. Protože Chile nemá na svém území žádné jaderné elektrárny, existuje velká snaha o využití hydroenergie, výstavbě [[vodní elektrárna|vodních elektráren]] se však silně brání ekologové i původní indiánští obyvatelé. Roku 2010 se vodní elektrárny podílely na výrobě elektřiny 38 %, zbylou část obstarávaly elektrárny [[tepelná elektrárna|tepelné]]. V daném období představovaly [[Obnovitelný zdroj energie|obnovitelné zdroje]] malou část produkce, do roku 2024 se však počítá s postupným zvýšením podílu tohoto sektoru na 20 %. V Chile se vzhledem ke klimatickým plánuje rozsáhlá výstavba [[Sluneční elektrárna|solárních elektráren]], mj. českou společností Solek.https://www.e15.cz/byznys/ceska-skupina-solek-postavi-investorum-z-blackrocku-temer-tricet-solarnich-elektraren-1385252 Zkoumá se i možnost využití [[jaderná energie|jaderné energie]], vzhledem k častým zemětřesením se tato alternativa nicméně nesetkává v zemi s výraznou podporou. [304] => [305] => === Telekomunikace === [306] => Chilská vláda se v oblasti telekomunikací důsledně zasadila o odstranění [[monopol]]ů a [[privatizace|privatizaci]] trhu. Od počátku 21. století se tato oblast dynamicky rozvíjí a její vybavení představuje jedno z nejmodernějších v Jižní Americe. Vedoucí firmou je v oblasti pevných linek CTC Telefónica, dceřiná společnost [[Telefónica de Espaňa]]. U mobilních telefonů jsou třemi nejvýznamnějšími společnostmi Movistar (Telefónica), Entel PCS a Claro. Televizní vysílání zajišťují dvě velké společnosti, VTR a DirectTV. Obě nabízejí svým zákazníkům přes 70 různých kanálů. Kromě televize zde působí i na 250 radiových stanic. Celkem bylo k roku 2010 v Chile 3 458 000 pevných linek a 19 852 000 mobilních telefonů. Podle údajů z roku 2009 užívá [[internet]] přes 7 milionů Chilanů. [307] => [308] => == Demografie == [309] => {{Podrobně|Demografie Chile}} [310] => [[Soubor:PaseoAhumada.jpg|náhled|vlevo|Pěší třída [[Paseo Ahumada]] v hlavním chilském městě [[Santiago de Chile|Santiagu]]]] [311] => [[Soubor:Marcha cerca de Biblioteca Nacional de Chile, sept. 2013.jpg|náhled|Chilští studenti v Santiagu]] [312] => Roku 2011 mělo Chile podle odhadů 17 233 584 obyvatel. Roční přirozený přírůstek za rok 2008 činil 1 %, [[Plodnost#Úhrnná plodnost|úhrnná plodnost]] dosahovala v roce 2011 přibližně 1,88 narozeného dítěte na jednu ženu. V průzkumu z roku 2011 se 59 % Chilanů označilo za [[Europoidní rasa|bělochy]], 25 % za [[Mestic|míšence]] a 8 % za domorodé indiánské obyvatele.Informe Latinobarómetro 2011 Podle jiných zdrojů celkem 93 % obyvatelstva má [[Evropa|evropské předky]], především [[Španělé|španělské]], 5 % indiánské{{#tag:ref|Především [[Ajmarové]], čítající několik desítek tisíc, a Araukáni, neboli [[Mapučové]], jichž v zemi dodnes žije na půl milionu.|group="pozn."}} a 2 % především [[Judaismus|židovské]] či [[Palestinská autonomie|palestinské]]. Chilská společnost je silně urbanizovaná, v roce 2010 žilo ve městech 89 % populace. V průměru stoupá podíl městského obyvatelstva ročně o 1,1 %. Úředním jazykem je místní dialekt španělštiny, v určitých oblastech se mluví původními domorodými jazyky.{{#tag:ref|Na jihu se užívá jazyk [[mapadungun]], v severních oblastech [[ajmarština]]. Vedle nich některé komunity přistěhovalců pěstují své původní jazyky, rozšířená je na jihu zejména [[němčina]] a [[chorvatština]].|group="pozn."}} Z cizích jazyků se hojně užívá [[angličtina]], [[francouzština]] a [[italština]]. [313] => [[Soubor:Metro santiago.JPG|náhled|Dav lidí v metru v Santiagu]] [314] => Od 60. let 20. století se výrazně prodloužila [[střední délka života]]. Zatímco před více než padesáti lety dosahovala 57 let, na počátku 21. století se již díky zlepšujícímu se zdravotnictví a modernizaci životního stylu převážně městské populace dožívají Chilané v průměru o 20 let více. Z celkové populace v roce 2008 bylo 22,3 % mladších 15 let, téměř 68,1 % mezi 15 a 65 lety a 9,6 % překročilo hranici 65 let.{{#tag:ref|Relativně mladá populace umožnila Chile zavést velmi úspěšný systém soukromého penzijního pojištění, které bývá zmiňováno jako vzor dalším státům.Chalupa (2006), s. 122|group="pozn."}} Ačkoliv země nemá takové problémy s infekcemi nemocí jako je například [[AIDS]] způsobená virem [[HIV]],{{#tag:ref|K roku 2009 bylo virem [[HIV]] nakaženo 40 000 jedinců, tedy asi 0,4 % populace.|group="pozn."}} rozšířená je naopak [[obezita]], kterou trpí téměř 22 % Chilanů. Přístup k čisté pitné vodě má 96 % obyvatelstva, v oblasti lékařské péče připadá na 1000 obyvatel 1,09 doktora. Vláda vydává na zdravotnictví 8,2 % HDP. [315] => [316] => [[Soubor:Pirámide de población - Chile 2014.svg|náhled|upright 1.4|Věková pyramida chilské populace (2014)]] [317] => Příslušníci domorodých kmenů čelí v zemi v mnoha ohledech diskriminaci, ale jejich situace se díky podpoře vlády postupně zlepšuje. V posledních letech narůstají národnostní nepokoje, zejména kvůli sporům o vlastnictví půdy a ochraně životního prostředí.''BTI 2010 — Chile Country Report'', s. 23 Podle zprávy o lidských právech vydaných roku 2008 [[Univerzita Diega Portalese|Univerzitou Diega Portalese]] je stále třeba řešit problémy práv žen,{{#tag:ref|Například rozvod byl v Chile legalizován až roku 2004.|group="pozn."}} které jsou často spolu s dětmi oběťmi násilí. Nadále není v zemi příliš řešena otázka tolerance [[sexuální menšina|sexuálních menšin]]. Naprosto nedostatečné je i vybavení vězeňských zařízení.''BTI 2010 – Chile Country Report'', s. 10 V zemi přetrvávají rovněž velké sociální rozdíly – zhruba 2,4 % chilské populace žije za méně než 2 dolary na den,''BTI 2010 – Chile Country Report'', s. 2 nejchudších 10 % obyvatel se podílí na příjmech chilské ekonomiky 1 %, naopak 10 % nejbohatších 41 %.Chalupa (2006), s. 104 [318] => [319] => === Náboženství === [320] => Chile je [[sekulární stát]].''BTI 2010 – Chile Country Report'', s. 6 V zemi má silný vliv [[římskokatolická církev|katolická církev]], k níž se hlásí 75–76 % populace. Přetrvávající silné postavení církve má mimo jiné své příčiny i v přístupu předních osobností katolické církve k Pinochetovu režimu, který byl silně kritický. Někteří její příslušníci během vlády vojenské diktatury i otevřeně vystoupili na ochranu lidských práv. K [[protestantismus|protestantským]] církvím patří 13 %, 4,3 % k dalším církvím či k [[judaismus|judaismu]]. Zbylá část obyvatelstva je nábožensky nevyhraněná.Chalupa (2006), s. 123 V zemi neprobíhají žádné náboženské rozpory, i když silně dominantní vliv katolíků se staví do cesty některým rozhodnutím sekulárních vlád. [321] => [322] => == Kultura == [323] => [[Kultura Chile|Chilská kultura]] odráží historický vývoj země. Mísí se v ní jednak vlivy kultur původních obyvatel, hispánské vlivy kolonizátora a konečně vlivy kultury [[imigrace|imigrantů]], kteří do Chile přicházeli především během 19. a 20. století. [324] => [325] => === Literatura === [326] => [[Soubor:Gabriela Mistral sonriendo ca. 1938 (cropped).jpg|vlevo|náhled|183x183pixelů|[[Gabriela Mistralová]]]] [327] => [[Soubor:Pablo Neruda (1966).jpg|náhled|[[Pablo Neruda]]]] [328] => [[Chilská literatura]] psaná ve španělštině má své začátky ke konci 16. století, kdy [[Alonso de Ercilla]] napsal básnický epos {{cizojazyčně|es|''La Araucania''}}, popisující dobývání Chile.Chalupa (1999), s. 463 V následujících staletích byla chilská literatura [[Eklekticismus|eklektická]], inspirovaná evropskými vzory. Ústřední postavou chilské literatury byl v 19. století [[Andrés Bello]]. [329] => [330] => Ve 20. století zvláště vyniklo dílo básnířky [[Gabriela Mistralová|Gabriely Mistralové]] (1889–1957), za které byla oceněna v roce 1945 [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovou cenou za literaturu]]Chalupa (1999), s. 471–472. a také dílo básníka [[Pablo Neruda|Pabla Nerudy]] (1903–1973), jenž se dočkal stejného ocenění v roce 1971.Více například {{Citace monografie | příjmení = Feinstein | jméno = Adam | odkaz na autora = | titul = Pablo Neruda: A Passion for Life | url = https://archive.org/details/pablonerudapassi0000fein_d8g2 | vydavatel = Bloomsbury Publishing | místo = London | rok = 2004 | počet stran = 497 | kapitola = | strany = | isbn = 0747571910 | jazyk = anglicky}} V současné době patří mezi světově proslulé autory například [[Isabel Allende]].Chalupa (1999), s. 483 V 90. letech 20. století vystoupala do výšin též literární hvězda [[Roberto Bolaño|Roberta Bolaña]], díky románům ''Divocí detektivové'' a ''2666''. [331] => [332] => Z básníků se prosadil [[Sergio Badilla Castillo]], tvůrce „poetického transrealizmu“. Básník [[Nicanor Parra]] získal v roce 2011 [[Cervantesova cena|Cervantesovu cenu]], nejprestižnější literární ocenění pro španělsky píšící autory.{{Citace periodika [333] => | titul = Nicanor Parra awarded Cervantes Prize [334] => | periodikum = BBC News [335] => | datum vydání = 2011-12-01 [336] => | jazyk = en-GB [337] => | url = https://www.bbc.com/news/entertainment-arts-15986344 [338] => | datum přístupu = 2022-04-03 [339] => }} [340] => [341] => === Hudba === [342] => [[Chilská hudba]] má bohatou [[folklór]]ní tvorbu mísící hispánské prvky s hudbou místního obyvatelstva [[Mapučové|Mapučů]] (Mapucho), [[Kečuové|Kečuů]] (Quechua) a [[Ajmarové|Ajmarů]] (Aymara).{{Citace monografie | příjmení = Castillo-Feliú | jméno = Guillermo I. | odkaz na autora = | titul = Culture and Customs of Chile | vydavatel = Greenwood Publishing Group | místo = West Wood | rok = 2000 | počet stran = | kapitola = | strany = 128–129 | isbn = 0313307830 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/culturecustomsof00cast }} Zvláště v 60. letech 20. století si získala popularitu popularizace kečuánské a ajmarské hudby v rámci hnutí „nové chilské písně“ ({{cizojazyčně|es|''La Nueva Canción Chilena''}}). Za národní tanec se považuje [[cueca]], která se objevila v Chile v roce 1824.Castillo-Feliú, s. 127–128. Nejznámějším chilským skladatelem vážné hudby byl [[Pedro Humberto Allende]] (1885–1957), který čerpal inspiraci z chilského folklóru.{{Citace monografie | příjmení = Subercaseaux | jméno = Bernardo | odkaz na autora = | titul = Historia de las ideas y de la cultura en Chile. Tomo III.El centenario y las vaguardias | vydavatel = Editorial Universitaria | místo = Santiago de Chile | rok = 2004 | počet stran = 252 | kapitola = | strany = 204–206 | isbn = 956111707X | jazyk = španělsky}} V moderní hudbě mají zastoupení všechny žánry. K nejznámějším rockovým skupinám v Chile, ale i v celé Latinské Americe, patří například skupina [[Los Ángeles Negros]].{{Citace elektronické monografie [343] => | vydavatel = MusicaPopular.cl [344] => | titul = Los Ángelos Negros [345] => | url = http://www.musicapopular.cl/3.0/index2.php?op=Artista&id=881 [346] => | datum přístupu = 2012-01-15 [347] => | jazyk = španělsky [348] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6EjjsdrGj?url=http://www.musicapopular.cl/3.0/index2.php?op=Artista [349] => | datum archivace = 2013-02-27 [350] => | nedostupné = ano [351] => }} Zpěvačka [[Violeta Parraová]] je legendou chilského [[folk]]u. Komunistický zpěvák [[Víctor Jara]] se stal politickým symbolem poté, co byl po puči v roce 1973 zatčen, mučen a poté zastřelen. Ke známým zpěvačkám současnosti patří například [[Nicole]] (vlastním jménem Denisse Lillian Laval Soza). Chilan [[Tom Araya]] se proslavil v americké metalové skupině [[Slayer]]. [352] => [353] => === Vizuální umění === [354] => K nejznámějším chilským filmařům patří esoterik a surrealista [[Alejandro Jodorowsky]], který se proslavil zejména snímkem ''La Montaña Sagrada'' z roku 1973. Experimentálnímu filmu se věnoval i [[Raúl Ruiz]]. [[Sebastián Lelio]] se stal v roce 2017 prvních Chilanem, který získal [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]], a to za snímek ''[[Fantastická žena]].''{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = Chile: 'A Fantastic Woman' Wins Oscar for Best Foreign Film [356] => | periodikum = www.telesurenglish.net [357] => | url = https://www.telesurenglish.net//news/Chile-A-Fantastic-Woman-Wins-Oscar-for-Best-Foreign-Film-20180304-0026.html [358] => | jazyk = en-US [359] => | datum přístupu = 2022-04-03 [360] => }} Dvě [[Evropské filmové ceny]] si odnesl chilský rodák [[Alejandro Amenábar]]. Seriály ''Hra o trůny'' nebo ''Narcos'' proslavily chilského herce [[Pedro Pascal]]a. V amerických produkcích se prosadila i herečky [[Leonor Varela]] či [[Cote de Pablo]]. [361] => [362] => Z výtvarníků získal mezinárodní uznání [[Roberto Matta]], jehož dílo bývá řazeno k [[abstraktní expresionismus|abstraktnímu expresionismu]] nebo [[surrealismus|surrealismu]]. [363] => [364] => === Architektura === [365] => [[Soubor:Iglesia en Chacao.jpg|náhled|Dřevěný kostel v Chacao na ostrově [[Chiloé]]]] [366] => [[Architektura v Chile|Architektura v Chile]] byla od počátku koloniálního období pod vlivem evropských a hispanoamerických vzorů. Vzhledem ke své poloze na okraji španělské říše, neustálému nebezpečí ze strany nepřátelských Mapučů na jihu a především přírodním katastrofám (povodně a [[zemětřesení]]) se četné koloniální stavby nezachovaly. Například metropolitní katedrála v Santiago de Chile postavená mezi roky 1566 až 1600 byla zničena zemětřesením a nahradila ji stavba z let 1748–1800. Dnešní prezidentský palác ''[[La Moneda]]'' (Mincovna) byl navržen a postaven v letech 1788–1799 Italem Joaquinem Toescou v [[Klasicismus|klasicistním]] stylu. [[Santiago de Chile]] dnes, vedle rozsáhlé moderní výstavby, tvoří především eklektické stavby z 19. a počátku 20. století (například [[Městské divadlo Santiago|Městské divadlo]], [[Chilská národní knihovna|Národní knihovna]] nebo bývalá budova Kongresu).Castillo-Feliú, s. 137–148 K architektonicky významným patří vedle Santiaga také [[Valparaíso]], proslavené [[Viktoriánský styl|viktoriánským stylem]], který do Chile přinesli zdejší imigranti z [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]]. Historická čtvrť přístavu ve Valparaísu je zařazena do seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].{{Citace elektronické monografie | korporace = UNESCO World Heritage Convention | titul = Historic Quarter of the Seaport City of Valparaíso | url = http://whc.unesco.org/en/list/959 | datum přístupu = 2011-12-16 | vydavatel = [[UNESCO]]| jazyk = anglicky}} Na seznam památek UNESCO patří také dřevěné [[Kostely v Chiloé|kostely na ostrově Chiloé]], postavené během 18. a 19. století z místního dřeva jako další ukázka míšení domorodé kultury s hispánskou.{{Citace elektronické monografie | korporace = UNESCO World Heritage Convention | titul = Churches of Chiloé | url = http://whc.unesco.org/en/list/971 | datum přístupu = 2011-12-16 | vydavatel = [[UNESCO]]| jazyk = anglicky}}{{#tag:ref|Mezi zbylé památky nacházející se na seznamu světového dědictví patří dále Hornické město [[Sewell]], [[Ledkové doly Humberstone a Santa Laura]], [[Velikonoční ostrov]] a incký systém cest [[Incký systém cest|Qhapaq Ñan]].{{Citace elektronické monografie | korporace = UNESCO World Heritage Convention | titul = Chile | url = http://whc.unesco.org/en/statesparties/cl | datum přístupu = 2011-01-06 | vydavatel = [[UNESCO]]| jazyk = anglicky}}|group="pozn."}} Architekt [[Alejandro Aravena]] získal v roce 2016 [[Pritzkerova cena|Pritzkerovu cenu]], nejprestižnější ocenění v oblasti architektury zvané často „Nobelova cena za architekturu“.{{Citace elektronického periodika [367] => | titul = Alejandro Aravena Wins 2016 Pritzker Prize [368] => | periodikum = ArchDaily [369] => | url = https://www.archdaily.com/780203/alejandro-aravena-wins-2016-pritzker-prize [370] => | datum vydání = 2016-01-13 [371] => | jazyk = en-US [372] => | datum přístupu = 2022-04-03 [373] => }} [374] => [375] => === Kuchyně === [376] => [[Soubor:Chilean Cazuela.JPG|náhled|vlevo|Chilská cazuela|200x200pixelů]] [377] => [[Chilská kuchyně]] ukazuje na celou řadu kulturních vlivů. Jejím základem je španělská kuchyně, která se ale přizpůsobila místním podmínkám a plodinám, stejně jako se promísila s kuchyněmi místního domorodého obyvatelstva a vesměs evropských imigrantů. Typickými plodinami, užívanými v chilské kuchyni jsou vedle [[Lilek brambor|brambor]] a [[kukuřice]] také [[merlík čilský]], [[Annona cherimola|čerimola]], z Evropy dovezené [[oliva|olivy]], [[Pouteria lucuma|lukuma]] a další. Vzhledem k poloze na pobřeží tvoří ryby a mořské plody významnou součást chilské stravy. Chilská kuchyně se liší podle regionů. Z některých jídel lze zmínit například chilskou ''cazuelu''. Jde o například kuřecí nebo hovězí maso dušené v hrnci společně s různými druhy zeleniny, bramborami a kořením. Kuchyni původního obyvatelstva reprezentují například ''[[humitas]]'', připravované v Chile z kukuřičných listů plněných kukuřicí, bazalkou, máslem nebo tukem, někdy také s chilli papričkami a dalším kořením. Na jihu Chile je populární ''[[asado]]'' – různé druhy grilovaného masa a uzenin (například ''[[chorizo]]'' nebo ''[[morcillas]]'', druh klobásy z krevní tučnice).{{Citace monografie | příjmení = Portefield | jméno = Jason | odkaz na autora = | příjmení2 = Brezina | jméno2 = Corona | odkaz na autora2 = | titul = Chile. A Primary Source Cultural Guide | vydavatel = The Rosen Publishing Group | místo = New York | rok = 2004 | počet stran = | kapitola = | strany = 91–96 | isbn = 0823938379 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/chileprimarysour0000port }}{{Citace monografie | příjmení = Albala | jméno = Ken | odkaz na autora = | titul = Food Cultures of The World Encyclopedia. Americas | vydavatel = ABC-Clio | místo = Santa Barbara | rok = 2011 | počet stran = 1400 | kapitola = Chile | strany = 65–74 | isbn = 9780313376269 | jazyk = anglicky}} Mezi nápoji je populární [[Chilské víno|víno]], jehož je Chile významným producentem, nebo místní nápoj z fermentovaných jablek nebo hroznů ''chicha''.Albala, s. 67–68. [378] => [379] => === Vzdělání a věda === [380] => [[Soubor:Casa Central U de Chile.jpg|náhled|Hlavní budova [[Univerzita Chile|Chilské univerzity]]]] [381] => [[Vzdělání v Chile|Chilský školní systém]] vychází z původních vzdělávacích systémů Francie a Německa a v rámci Latinské Ameriky má vysokou prestiž. Základní škola je povinná a trvá 8 let. V rámci dalšího studia je možnost navštěvovat odborná učiliště a další druhy středních škol. Rovněž je k dispozici rozsáhlá síť institucí zajišťujících vysokoškolské vzdělávání, mezi jinými zejména [[Univerzita Chile|Chilská univerzita]], založená v roce 1738. Kromě státních škol jsou v Chile hojně k dispozici i školy soukromé, vedené nejen soukromými vlastníky, ale v některých případech i náboženskými společenstvími či etnickými skupinami (například Němci, Italy, Francouzi či Židy). Dle sčítání lidu z roku 2002 bylo celkem 95,6 % Chilanů [[gramotnost|gramotných]] bez větších rozdílů mezi ženami a muži. [382] => [383] => Zodpovědnost za vedení [[Věda a technologie v Chile|chilského výzkumu]] spočívá na Národní komisi pro vědecký a technologický výzkum (CONICIT: {{cizojazyčně|es|''Consejo Nacional para Investigaciones Científicas y Tecnológicas''}}). Dalšími významnými institucemi jsou [[Chilská akademie věd]] a [[Chilská akademie medicíny]], obě založené v roce 1964. Existuje rovněž řada dalších pracovišť specializujících se na různé obory výzkumu.{{Citace elektronické monografie | titul = Chile - Science and technology | url = http://www.nationsencyclopedia.com/Americas/Chile-SCIENCE-AND-TECHNOLOGY.html | datum přístupu = 2012-01-06 | vydavatel = Encyclopedia of Nations | jazyk = anglicky}} Do oblasti Santiaga je koncentrována řada muzeí a knihoven. [[Národní knihovna Chile|Chilská národní knihovna]], jež se zde rovněž nachází, je co do rozsahu sbírky jednou z největších v Latinské Americe. [384] => [385] => Známými chilskými vědci byli například botanici [[Juan Ignacio Molina]] či [[Hugo Gunckel Lüer]]. [386] => [387] => Po roce [[2000]] byly na území Chile učiněny významné [[paleontolog]]ické objevy, zejména v případě [[Dinosauři|druhohorních dinosaurů]].Davis, S. N.; ''et al.'' (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0895981122004497 New records of Theropoda from a Late Cretaceous (Campanian-Maastrichtian) locality in the Magallanes-Austral Basin, Patagonia, and insights into end Cretaceous theropod diversity]. ''Journal of South American Earth Sciences''. '''104163'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2022.104163 [388] => [389] => === Sport === [390] => [[Soubor:Marcelo Rios 2004.jpg|náhled|217x217pixelů|[[Marcelo Ríos]]]] [391] => Tenista [[Marcelo Ríos]] se dokázal stát světovou jedničkou. [[Anita Lizanaová]] v roce 1937 vyhrála [[US Open]], jako první latinskoamerická tenistka. Chilané získali dvě zlaté olympijské medaile a na obou se podílel jiný tenista, [[Nicolás Massú]]. Jednu získal v singlu a druhou ve čtyřhře, spolu s [[Fernando González]]em, který získal v singlu stříbro a bronz. Nejúspěšnějšími atlety jsou oštěpařka [[Marlene Ahrensová]] (stříbro z OH 1956) a maratonec [[Manuel Plaza]], který na olympiádě v Amsterdamu roku 1928 získal rovněž stříbrnou medaili, jež byla vůbec první chilskou olympijskou medailí v historii. Zvláštní postavou motosportu je [[Eliseo Salazar]], který jezdil Formuli 1, 24 hodin Le Mans, IndyCar, 500 mil Indianapolis, Rallye Dakar i mistrovství světa v rallye. [392] => [393] => V roce 1962 Chile pořádala [[mistrovství světa ve fotbale]]. Na něm chilská reprezentace dosáhla historického výsledku, když vybojovala bronzové medaile. V roce 2015 vyhráli chilští fotbalisté turnaj [[Copa América]], tedy kontinentální mistrovství. Chilský klub [[Colo-Colo]] vyhrál v roce 1991 nejprestižnější jihoamerickou klubovou soutěž, [[Pohár osvoboditelů|Copa Libertardores]]. Fotbalista [[Elías Figueroa]] vyhrál třikrát anketu [[Fotbalista roku Jižní Ameriky]], jednou se to podařilo [[Marcelo Salas]]ovi a [[Matías Fernández|Matíasu Fernándezovi]]. [[Chilská mužská basketbalová reprezentace|Basketbalisté]] získali dvakrát bronz na mistrovství světa (1950, 1959). [394] => [395] => == Odkazy == [396] => === Poznámky === [397] => [398] => [399] => === Reference === [400] => [401] => {{Citace elektronické monografie | příjmení = Carmagnani | jméno = Marcello A | spoluautoři = a kol. | titul = Chile | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/111326/Chile | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [402] => {{Citace elektronické monografie | titul = Chile (2011) | url = http://freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/chile | datum přístupu = 2011-11-12 | vydavatel = Freedom House | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20130307040557/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/chile | datum archivace = 2013-03-07 | nedostupné = ano }} [403] => {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Chile | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ci.html | datum aktualizace = 2011-07-05 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20151106030337/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ci.html | datum archivace = 2015-11-06 | nedostupné = ano }} [404] => {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs | titul = Background Note: Chile | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/1981.htm | datum vydání = 2011-03-10 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [405] => {{Citace elektronické monografie | titul = Chile - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/chile/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110817110231/http://www.amnesty.org/en/region/chile/report-2011 | datum archivace = 2011-08-17 | nedostupné = ano }} [406] => {{Citace elektronické monografie | titul = Chile | url = http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/south-america/chile?profile=all | datum aktualizace = 2011-06-15 | datum přístupu = 2011-12-10 | vydavatel = Foreign & Commonwealth Office | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111211091742/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/south-america/chile/?profile=all | datum archivace = 2011-12-11 | nedostupné = ano }} [407] => [408] => [409] => === Literatura === [410] => * {{Citace monografie | příjmení = Bethell | jméno = Leslie (ed.) | rok = 1986 | titul = The Cambridge History of Latin America. Part IV. Cca 1870-1930 | vydavatel = Cambridge University Press| místo = Cambridge | stránky = | poznámka = | isbn = 0-521-23225-2}} [411] => * {{Citace monografie | příjmení = Bethell | jméno = Leslie (ed.) | rok = 1991 | titul = The Cambridge History of Latin America. Part VIII. 1930 to Present. Spanish South America | vydavatel = Cambridge University Press| místo = Cambridge | stránky = | poznámka = | isbn = 0-521-26652-1}} [412] => * {{Citace monografie | příjmení = Bethell | jméno = Leslie (ed.) | rok = 1993 | titul = Chile Since Independence | vydavatel = Cambridge University Press| místo = Cambridge | stránky = | poznámka = | isbn = 0-521-43987-6}} [413] => * {{Citace monografie | příjmení = Burian | jméno = Jan | rok = 2005 | titul = Chilský deník, aneb, Cautiverio | vydavatel = Primus | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-86207-65-X}} [414] => * {{Citace monografie | příjmení = Collier | jméno = Simon | příjmení2 = Sater | jméno2 = William F | rok = 1996 | titul = A history of Chile, 1808-2002 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | stránky = | poznámka = | isbn = 0-521-56827-7}} [415] => * {{Citace monografie | příjmení = Hubbard | jméno = Carolyn | příjmení2 = Barta | jméno2 = Brigitte | příjmení3 = Davis | jméno3 = Jeff | rok = 2004 | titul = Chile a Velikonoční ostrov | vydavatel = Svojtka & Co | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7237-874-0}} [416] => * {{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | rok = 1999 | titul = Dějiny Argentiny, Uruguaye a Chile | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7106-323-1}} [417] => * {{Citace monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Jiří | rok = 2006 | titul = Chile | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7277-136-1}} [418] => * {{Citace monografie | příjmení = Imbusch | jméno = Peter | příjmení2 = Messner | jméno2 = Dirk | rok = 2004 | titul = Chile heute: Politik, Wirtschaft, Kultur | vydavatel = Vervuert | místo = Frankfurt am Main | stránky = | poznámka = | isbn = 3-89354-590-5}} [419] => * {{Citace monografie | příjmení = Jiránek | jméno = Jiří | rok = 2005 | titul = Čile po Chile: návod k poznávání země na konci světa | vydavatel = Praha | místo = Mladá fronta | stránky = | poznámka = | isbn = 80-204-1197-6}} [420] => * {{Citace monografie | příjmení = Wheeler | jméno = Sara | rok = 2008 | titul = Chile: cestování po štíhlé zemi | vydavatel = BB/art | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 978-80-7381-234-8}} [421] => [422] => === Související články === [423] => * [[Hispanoamerika]] [424] => [425] => === Externí odkazy === [426] => * {{Commonscat}} [427] => * {{Commons}} [428] => * {{Wikislovník|heslo=Chile}} [429] => * {{Wikizprávy|kategorie=Chile}} [430] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Chile | url = http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/south-america/chile?profile=all | datum aktualizace = 2011-06-15 | datum přístupu = 2011-12-10 | vydavatel = Foreign & Commonwealth Office | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111211091742/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/south-america/chile/?profile=all | datum archivace = 2011-12-11 | nedostupné = ano }} [431] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Chile - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/chile/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110817110231/http://www.amnesty.org/en/region/chile/report-2011 | datum archivace = 2011-08-17 | nedostupné = ano }} [432] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Chile – o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_9.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120310205330/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_9.html | datum archivace = 2012-03-10 | nedostupné = ano }} [433] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Chile (2011) | url = http://freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/chile | datum přístupu = 2011-11-12 | vydavatel = Freedom House | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20130307040557/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/chile | datum archivace = 2013-03-07 | nedostupné = ano }} [434] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 — Chile Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Chile.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521042554/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Chile.pdf | datum archivace = 2011-05-21 | nedostupné = ano }} [435] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs | titul = Background Note: Chile | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/1981.htm | datum vydání = 2011-03-10 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [436] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Chile | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ci.html | datum aktualizace = 2011-11-15 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20151106030337/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ci.html | datum archivace = 2015-11-06 | nedostupné = ano }} [437] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Refworld: The Leader in Refugee Decision Support | titul = Chile | url = http://www.unhcr.org/refworld/country/4562d94e2/CHL.html | datum přístupu = 2011-10-08 | vydavatel = [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|United Nations High Commissioner for Refugees]] | jazyk = anglicky}} [438] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Santiagu | titul = Souhrnná teritoriální informace: Chile | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/chile-2011-04-15.pdf | datum vydání = 2011-04-15 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812023142/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/chile-2011-04-15.pdf | datum archivace = 2011-08-12 | nedostupné = ano }} [439] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Carmagnani | jméno = Marcello A | spoluautoři = a kol. | titul = Chile | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/111326/Chile | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [440] => * [http://www.rozhlas.cz/plus/archivplus/_zprava/vojensky-prevrat-v-chile-3197-mrtvych--1255100 Pořad Českého rozhlasu Plus Vojenský převrat v Chile a 3197 mrtvých, pořad obsahuje velké množství archivních rozhlasových nahrávek z roku 1973] [441] => [442] => {{Chile}} [443] => {{Jižní Amerika}} [444] => {{Navboxes [445] => |title=Členství v mezinárodních organizacích [446] => |list1={{APEC}} [447] => {{OECD}} [448] => }} [449] => [450] => {{Dobrý článek}} [451] => {{Autoritní data}} [452] => {{Portály|Chile|Latinská Amerika}} [453] => [454] => [[Kategorie:Chile| ]] [455] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1818]] [456] => [[Kategorie:Španělské kolonie]] [457] => [[Kategorie:Republiky]] [458] => [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] [459] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [] => )
good wiki

Chile

Chile [čile], plným názvem Chilská republika , je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu. Na severu sousedí s Peru a Bolívií, takřka celé své východní hranice sdílí s Argentinou.

More about us

About

Rozkládá se podél západního pobřeží Jižní Ameriky, s Andami na východě a Tichým oceánem na západě, což jí dodává jedinečný krajinný ráz a působivé přírodní diversity. Chilská příroda nabízí něco pro každého – od aridní pouště Atacama, která je jednou z nejsušších na světě, po bujné lesy v jižních regionech a malebné fjordy. Národní parky, jako je Torres del Paine, lákají návštěvníky svou přírodní krásou a biodiverzitou, což podporuje ekologický turismus a ochranu životního prostředí. Chilská populace je hrdá na svou bohatou kulturu, která kombinuje domorodé tradice a vlivy evropských přistěhovalců. Tato směsice se promítá do umění, hudby a tance, a různé festivaly a oslavy po celé zemi přitahují turisty i místní obyvatele, kteří si užívají společného sdílení radosti a kultury. Hospodářství Chile patří mezi nejstabilnější v Latinské Americe, s různorodou ekonomikou založenou na zemědělství, těžbě a službách. Země je největším producentem mědi na světě a její zemědělské produkty jako víno, ovoce a mořské plody jsou vysoce ceněny na mezinárodním trhu. Chilský vinařský průmysl, zejména vína z oblastí jako je Colchagua a Casablanca, se těší rostoucí popularitě a utržilo si pověst pro svoji kvalitu. Chilské školství a zdravotnictví se neustále vyvíjejí, což přispívá k zlepšování životní úrovně obyvatel a podpoře vzdělanější společnosti. I když země čelí výzvám, jako jsou socioekonomické nerovnosti, občanská angažovanost a aktivismus obyvatel pro zlepšení podmínek neustále posouvá Chile kupředu. Chile je tedy místem plným příležitostí a optimismu. Země si uchovává svůj přitažlivý charakter a buduje budoucnost, která je založená na respektu k tradicím, inovacích a ochraně životního prostředí. Každý, kdo navštíví Chile, má možnost zažít jeho jedinečnou atmosféru a pohostinnost, což činí z této země výjimečné místo na světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Peru','Bolívie','Santiago de Chile','Argentina','Augusto Pinochet','Valparaíso','Gabriel Boric','Mapučové','1990','Velikonoční ostrov','Sebastián Piñera','Atacama'

1990

Argentina

Atacama

Bolívie

Bolívie je středojí a také vnitrozemská a hornatá země nacházející se ve střední Jižní Americe.

Mapučové

Peru

Peru je stát ležící v západní části Jižní Ameriky.

Valparaíso