Array ( [0] => 14665843 [id] => 14665843 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chobotnatci [uri] => Chobotnatci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Chobotnatci [2] => | obrázek = Sri Lankan elephants.jpg [3] => | popisek = Sloni indičtí [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [6] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [7] => | podtřída = [[placentálové]] (Placentalia) [8] => | nadřád = [[Afrotheria]] [9] => | řád = '''chobotnatci''' (Proboscidea) [10] => | řád popsal = [[Johann Karl Wilhelm Illiger|Illiger]], [[1811]] [11] => | sesterska = [[sirény]] (Sirenia) [12] => }} [13] => {{Různé významy|tento=řádu savců|druhý=rodu rostlin z čeledi [[martyniovité]]|stránka=Proboscidea (rod)}} [14] => [15] => '''Chobotnatci''' (Proboscidea) jsou řádem velkých [[býložravec|býložravých]] [[Savci|savců]], pro které je charakteristický pohyblivý [[chobot]] a řezáky, které jsou prodloužené v [[Kel|kly]]. Zlatým věkem chobotnatců byly [[třetihory]], recentní (žijící) jsou pouze tři druhy: [[slon africký]], [[slon pralesní]] a [[slon indický]].https://paleonerdish.wordpress.com/2021/07/23/a-brief-history-of-proboscideans/ [16] => [17] => == Charakteristika řádu == [18] => Sloni byli dříve řazeni do polyfyletického [[klad]]u [[Kopytníci|Ungulata]] (kopytníci) v rámci kladu [[Paenungulata]] ("skorokopytníci"). Na základě genetických studií byl celý klad Paenungulata přeřazen do nadřádu [[Afrotheria]]. [19] => [20] => Jsou digitigrádní, našlapují na prsty, kvůli jejich hmotnosti je však pata podložená polštářem z tukového vaziva, takže vypadají, jako by našlapovali celou plochou chodidla. Mají pět prstů, pátý prst někdy nedosahuje až na zem. Prsty jsou chráněné nehtovitými kopýtky. Kosti končetin jsou velmi silné a těžké, a nemají [[kostní dřeň]], jsou vyplněné houbovitou kostí. [21] => [22] => Lebka chobotnatců je také velmi masivní, ale z velké části vyplněná kostními dutinami, aby nebyla tak těžká. Spodní čelist některých třetihorních druhů byla prodloužená, u dnešních chobotnatců je naopak zkrácená. Chobotnatci mají 26 zubů, ale v jednu chvíli je v ústní dutině zubů pouze 6; v jedné čelisti mohou být pouze dvě mohutné stoličky (vlevo a vpravo) a když se opotřebí, vypadává a je zezadu nahrazena novou. Sklovina stoličky je různě zřasená a u fosilních druhů slouží k jejich identifikaci - proto mnoho vědeckých jmen vyhynulých chobotnatců končí na -odon, tedy zub. Stále dorůstající řezáky bývají přeměněné v kly, které vyčnívají z ústní dutiny. U dnešních slonovitých jde o horní řezáky, u některých fosilních druhů se v kly přeměnily řezáky spodní, jsou známé i rody, které měly čtyři kly, dva z horních a dva z dolních řezáků. [23] => [24] => Chobot je charakteristickým znakem řádu; i když i jiná, nepříbuzná zvířata mají chobot (jako třeba [[tapírovití|tapíři]]). Žádní jiní savci ale nemají chobot tak dobře vyvinutý. Chobot se vyvinul z horního pysku a z nosu, nozdry jsou umístěné na konci chobotu. Je tvořen mnoha vrstvami svalů, konec je vyztužený chrupavkou. Chobot je tvořen a ovládán přes 40 tisíci jednotlivých svalů, díky tomu je chobot všestranným, plně pohyblivým nástrojem. Slouží k příjmu potravy a vody (ale pozor, sloni chobotem nepijí, vodu nasají a pak si ji vstřikují do tlamy) a také k očistě těla. Nejstarší chobotnatci ale chobot neměli. [25] => [26] => Kůže chobotnatců je lysá a vrásčitá, mají hodně podkožního tuku. Známe sice i osrstěné chobotnatce, ale u nich se jedná o druhotné ochlupení, předkové chobotnatců srst ztratili jako přizpůsobení se vodnímu prostředí. Kůže je velmi tlustá, chobotnatci jsou někdy, společně s [[hrochovití|hrochy]] a [[nosorožcovití|nosorožci]], nazýváni tlustokožci. Příbuzní s nimi ale nejsou. [27] => [28] => [[Varle|Varlata]] jsou umístěná uvnitř těla, nesestupují do šourku. Chobotnatci nemají vyvinutý [[šourek]] ani [[tříselný kanál]], ani během embryonálního vývoje ne. Ani předkové chobotnatců tedy šourek nikdy neměli, na rozdíl od [[kytovci|kytovců]] nebo [[ploutvonožci|ploutvonožců]], kteří mají také varlata v dutině břišní, ale prokazatelně až druhotně, jejich předkové měli vyvinutý šourek, do kterého gonády sestupovaly. [29] => [30] => == Vývoj chobotnatců == [31] => {{Aktualizovat}} [32] => [33] => Na konci [[Křída|křídy]] se od předků dnešních [[hmyzožravci|hmyzožravců]] oddělila skupina [[prakopytníci|prakopytníků]] (Condylarthra), společní předkové [[Creodonta|prašelem]] (Creodonta) i všech dnešních kopytníků. Kromě předků [[sudokopytníci|sudokopytníku]] a [[lichokopytníci|lichokopytníků]] se později oddělila větev [[Paenungulata]], předků dnešních chobotnatců. [34] => [35] => Nadřád Paengulata se dále rozdělil na předky dnešních [[damani|damanů]] a řád [[Tethytheria]]. Tetrytheria byl řád vodních savců, nebo savců žijících na pobřeží, velmi blízko vody. Z té doby tedy pochází znaky chobotnatců, které svědčí pro přizpůsobení se vodnímu prostředí (lysá kůže, varlata uvnitř těla). V [[eocén]]u, asi před 60 milióny lety, se začali oddělovat dnešní chobotnatci. Dalšími potomky Tetratherií jsou [[sirény]] a vyhynulý řád [[desmostyli]]. [36] => [37] => Nejstarší rody chobotnatců jsou ''[[Anthracobune]]'', jehož fosilie byly nalezeny v Africe a Asii. Žil ve spodním [[eocén]]u, asi před 50 mil. lety. Eocenní chobotnatci žili v bažinách, kde spásali vegetaci, neměli chobot ani kly a podobali se spíše dnešním tapírům nebo hrochům. V průběhu evoluce docházelo k prodlužování řezáků. [38] => [39] => V [[oligocén]]u se objevili první chobotnatci, kteří již měli chobot a kly - na rozdíl od dnešních zástupců měli kly čtyři. Dva kly vznikly z řezáků horní čelisti, spodní čelist byla prodloužená a opatřená dalšími dvěma kly. [40] => [41] => ''[[Primelephas]]'', druh žijící v pozdním [[miocén]]u, se již velmi podobal dnešním chobotnatcům a je přímým předkem obou rodů dnešních [[slon]]ů, ''Loxodonta'' i ''Elephas'', a také vyhynulého rodu ''[[Mamut|Mammuthus]]''. [42] => [43] => Kromě vývojové větve, která vedla k recentním chobotnatcům, známe fosilní, podivné tvory, patřící také mezi chobotnatce. Zástupci třetihorní čeledě [[deinotheriidae]] neměli kly v horní čelisti, ale v dolní, chobotnatci z čeledi [[ambelodontidae]] měli spodní čelist prodlouženou v jakousi lopatu, kterou nabírali potravu. Na konci třetihor a během [[pleistocén]]u ale tito tvorové vyhynuli. [44] => [45] => == Recentní chobotnatci == [46] => Recentní je pouze jedna čeleď, [[slonovití]]. Slon africký je největší suchozemské zvíře a drží také primát v délce [[Březost|březosti]], 660 dní. Přestože chobotnatci obývali celý svět kromě Austrálie, dnešní druhy žijí jen v Africe a v jižní a jihovýchodní Asii. Slon africký je největším suchozemským živočichem současnosti, velcí jedinci mohou dosahovat hmotnosti až přes 10 000 kg.[https://technet.idnes.cz/nejvetsi-slon-0fd-/veda.aspx?c=A181228_134232_veda_vse Článek na webu ''Technet''] [47] => [48] => == Systém chobotnatců == [49] => * čeleď: [[Ambelodontidae]] † [50] => * čeleď: [[Anthracobunidae]] † [51] => * čeleď: [[Barytheriidae]] † [52] => * čeleď: [[Deinotheriidae]] † [53] => * čeleď: [[Slonovití|Elephantidae]] - slonovití [54] => * čeleď: [[Mammutidae]] - mastodontovití † [55] => * čeleď: [[Moeritheriidae]] † [56] => * čeleď: [[Numidotheriidae]] † [57] => * čeleď: [[Stegodontidae]] † [58] => [59] => ''Pozn.:U vyhynulých skupin systém není ustálený'' [60] => [61] => == Odkazy == [62] => === Reference === [63] => [64] => [65] => === Externí odkazy === [66] => * {{Commonscat}} [67] => * {{Wikidruhy|taxon=Proboscidea}} [68] => [69] => * [http://planetopia.webzdarma.cz/index.php?target=nezarazene&item=199 Planetopia: Evoluce chobotnatců]{{Nedostupný zdroj}} {{cs}} [70] => * [http://savci.upol.cz/chobotna.htm Savci.upol.cz - chobotnatci] {{cs}} [71] => * [https://web.archive.org/web/20000619035523/https://web.archive.org/web/http://www.ultimateungulate.com/proboscidea.html The ultimate ungulate:proboscidea] {{en}} [72] => * [http://www.elephant.se/index_e.php www.elephant.se - elephant facts and information] {{en}} [73] => * [http://www.pubmedcentral.gov/articlerender.fcgi?artid=21898 The developing renal, reproductive, and respiratory systems of the African elephant suggest an aquatic ancestry]{{Nedostupný zdroj}} {{en}} [74] => [75] => {{Tlustokožci}} [76] => {{Savci}} [77] => [78] => {{Taxonbar|from=Q26308}} [79] => {{Autoritní data}} [80] => {{Portály|Živočichové}} [81] => [82] => [[Kategorie:Chobotnatci| ]] [] => )
good wiki

Chobotnatci

Chobotnatci (Proboscidea) jsou řádem velkých býložravých savců, pro které je charakteristický pohyblivý chobot a řezáky, které jsou prodloužené v kly. Zlatým věkem chobotnatců byly třetihory, recentní (žijící) jsou pouze tři druhy: slon africký, slon pralesní a slon indický.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Paenungulata','sirény','eocén','Afrotheria','živočichové','prakopytníci','lichokopytníci','Tethytheria','slon indický','kostní dřeň','tapírovití','hrochovití'

Afrotheria

Eocén

Hrochovití

Lichokopytníci

Sirény

Tapírovití

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.