Array ( [0] => 15481388 [id] => 15481388 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chorvatština [uri] => Chorvatština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Chorvatština ''(hrvatski jezik)'' [2] => | rozšíření = [[Chorvatsko]], [[Rakousko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Maďarsko]], [[Itálie]] [3] => | mapa rozšíření = Croatian dialects in Cro and BiH 1.PNG [4] => | mluvčích = 5,6 milionůhttp://www.ethnologue.com/18/language/hrv/ [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Slovanské jazyky]] [8] => *** [[Jihoslovanské jazyky]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = {{vlajka a název|Bosna a Hercegovina}}
{{vlajka a název|Chorvatsko}}
[11] =>
{{vlajka a název|Burgenland}}
{{vlajka a název|Rakousko}}
{{vlajka a název|Itálie}} (Molise) [12] => | regulátor = Rada pro normalizaci standardního chorvatského jazyka [13] => | ISO6391 = hr [14] => | ISO6392B = scr [15] => | ISO6392T = hrv [16] => | SIL = CRX [17] => | wikipedie = [[:hr:Glavna stranica|hr.wikipedia.org]] [18] => }} [19] => '''Chorvatština''' je [[spisovný jazyk|standardizovaná varieta]] [[Srbochorvatština|srbochorvatského]]{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić| titul = Nationale Varietäten der serbokroatischen Sprache | příjmení sestavitele = Golubović | jméno sestavitele = Biljana | příjmení sestavitele2 = Raecke | jméno sestavitele2 = Jochen | sborník = Bosnisch - Kroatisch - Serbisch als Fremdsprachen an den Universitäten der Welt | vydavatel = Sagner | místo = München | rok vydání = 2008 | strany = 93–102 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426566.NATIONALE_VARIETATEN_DER.PDF |isbn=978-3-86688-032-0 |jazyk= němčina}} [[Polycentrický jazyk|pluricentrického jazyka]]{{cite book |first=David |last=Dalby |title=Linguasphere |date=1999 |publisher=[[Linguasphere Observatory]] |page=445 |version=[[53-AAA-g]]. Srpski+Hrvatski, Serbo-Croatian}}{{cite book |author=Benjamin W. Fortson IV |author-link=Benjamin W. Fortson IV |title=Indo-European Language and Culture: An Introduction |edition=2nd |date=2010 |publisher=Blackwell |page=431 |quote=Because of their mutual intelligibility, Serbian, Croatian, and Bosnian are usually thought of as constituting one language called Serbo-Croatian.}}{{cite book |first=Václav |last=Blažek |title=On the Internal Classification of Indo-European Languages: Survey |url=https://www.phil.muni.cz/linguistica/art/blazek/bla-003.pdf |access-date=2021-10-26 |pages=15–16}}{{cite book|last=Šipka|first=Danko|author-link=Danko Sipka|year=2019|title=Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages|location=New York|publisher=Cambridge University Press|page=206|doi=10.1017/9781108685795|isbn=978-953-313-086-6|s2cid=150383965|lccn=2018048005 |oclc=1061308790|quote=Serbo-Croatian, which features four ethnic variants: Serbian, Croatian, Bosnian, and Montenegrin}}{{cite journal|first=Jelena|last=Ćalić|title=Pluricentricity in the classroom: the Serbo-Croatian language issue for foreign language teaching at higher education institutions worldwide|journal=Sociolinguistica: European Journal of Sociolinguistics|publisher=De Gruyter|issn=0933-1883|doi=10.1515/soci-2021-0007|volume=35|issue=1|pages=113–140|year=2021|s2cid=244134335 |quote=The debate about the status of the Serbo-Croatian language and its varieties has recently shifted (again) towards a position which looks at the internal variation within Serbo-Croatian through the prism of linguistic pluricentricity|doi-access=free}}{{cite book|last=Kordić|first=Snježana|author-link=Snježana Kordić|editor-last1=Nomachi|editor-first1=Motoki|editor-link1=Motoki Nomachi|editor-last2=Kamusella|editor-first2=Tomasz|editor-link2=Tomasz Kamusella|title=Languages and Nationalism Instead of Empires|publisher=[[Routledge]]|series=Routledge Histories of Central and Eastern Europe|pages=168–169|chapter=Ideology Against Language: The Current Situation in South Slavic Countries|chapter-url=https://www.researchgate.net/publication/372202077|chapter-format=PDF|language=en|location=London|year=2024|doi=10.4324/9781003034025-11|doi-access=|isbn=978-0-367-47191-0|lccn=|oclc=1390118985|s2cid=259576119|s2cid-access=|ssrn=4680766|ssrn-access=free|id={{COBISS.SR|125229577}}. {{COBISS|171014403}}|archive-url=https://archive.org/details/kordic-ideology-against-language |archive-date=2024-01-10|access-date=2024-01-23|url-status=live}} používaná hlavně [[Chorvati|Chorvaty]].{{cite book |author=E.C. Hawkesworth |chapter=Serbian-Croatian-Bosnian Linguistic Complex |title=[[Encyclopedia of Language and Linguistics]] |edition=2nd |date=2006}} Je národním úředním jazykem a spisovnou normou [[Chorvatsko|Chorvatska]], jedním z úředních jazyků [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], [[Černá Hora|Černé Hory]], srbské provincie [[Vojvodina]], [[Evropská unie|Evropské unie]] a uznávaným menšinovým jazykem jinde v [[Srbsko|Srbsku]] a dalších sousedních zemích. [20] => [21] => V polovině [[18. století]] začaly první pokusy poskytnout chorvatskou literární normu na základě novoštokavského dialektu, který sloužil jako nadregionální [[lingua franca]] – k potlačování regionálních [[Čakavština|čakavských]], [[kajkavština|kajkavských]] a štokavských [[Vernakulární jazyk|vernakulárních jazyků]].{{harvcoltxt|Bičanić|Frančić|Hudeček|Mihaljević|2013|p=55}} Rozhodující roli sehráli chorvatští vukovci, kteří kromě návrhu fonologického pravopisu upevnili na konci 19. a na počátku 20. století používání ijekavské novoštokavštiny jako spisovné normy.{{harvcoltxt|Bičanić|Frančić|Hudeček|Mihaljević|2013|p=84}} Chorvatština se píše [[Chorvatská abeceda|Gajovou latinskou abecedou]].{{Cite web |url=https://www.library.yale.edu/slavic/croatia/dictionary/ |title=Croatia: Themes, Authors, Books |date=2009-11-16 |website=Yale University Library Slavic and East European Collection |access-date=2010-10-27}} [22] => [23] => Kromě štokavského dialektu, na kterém je založena standardní chorvatština, existují na území Chorvatska další dva hlavní naddialekty, [[Čakavština|čakavština]] a [[kajkavština]]. Tyto naddialekty a čtyři národní standardy jsou obvykle zahrnuty pod termín „[[srbochorvatština]]“; tento termín je pro rodilé mluvčí kontroverzní{{cite web |last=Cvetkovic |first=Ljudmila |url=https://www.rferl.org/a/Serbian_Croatian_Bosnian_or_Montenegrin_Many_In_Balkans_Just_Call_It_Our_Language_/1497105.html |title=Serbian, Croatian, Bosnian, Or Montenegrin? Or Just 'Our Language'? – Radio Free Europe / Radio Liberty |date=2010 |publisher=Rferl.org |access-date=2021-10-26}} a názvy jako „Bosensko-chorvatsko-černohorsko-srbské“ (BCMS) se snaží používat lingvisté a filologové v 21. století.{{Cite web |title=Bosnian-Croatian-Montenegrin-Serbian language (BCMS)|url=https://www.britannica.com/topic/Bosnian-Croatian-Montenegrin-Serbian-language |access-date=2024-01-26 |website=Encyclopedia Britannica }} [24] => [25] => == Historie == [26] => [[Soubor:Vatican Croatian Prayer Book.jpg|náhled|vlevo|Chorvatština (1380 - 1400)]] [27] => Chorvatština je spolu se [[slovinština|slovinštinou]], [[bosenština|bosenštinou]] a [[srbština|srbštinou]] jedním z několika jazyků západní větve [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanských jazyků]]. Její rozvoj byl ovlivněn cizími jazyky, například [[italština|italštinou]] (převážně v dialektech čakavského nářečí), [[němčina|němčinou]], [[maďarština|maďarštinou]], či [[srbština|srbštinou]]. Za významné chorvatské literární památky jsou považovány také i právní texty, stejně jako mnohá díla vzniklá v atmosféře vrcholného středověku. V [[19. století]] procházelo území dnešního Chorvatska obrozeneckým procesem. Tzv. [[ilyrské hnutí]] prosazovalo myšlenku jednotného jihoslovanského jazyka. Pojem ilyrský brzy nahradil chorvatský a ještě později v souvislosti s dalšími událostmi pak [[srbochorvatština|srbochorvatský]]. V roce [[1850]] podepsali chorvatští jazykovědci spolu se srbskými [[Vídeňská jazyková dohoda|vídeňskou jazykovou dohodu]], na základě které měl vzniknout jeden jazyk jak pro [[Chorvati|Chorvaty]], tak i [[Srbové|Srby]]. Její realizaci však umožnilo až politické sjednocení obou zemí po [[první světová válka|první světové válce]] v roce [[1918]]. [28] => [29] => V rámci srbochorvatského jazyka, který jako konstrukt disponoval bohatou hierarchickou strukturou dialektů, nářečí a forem tvořil dnešní chorvatský jazyk tzv. „západní variantu“. V 2. polovině [[20. století]] se však s chladnutím srbsko-chorvatských vztahů myšlenka jednoho jazyka ukázala jako velmi problematická. Srbové a Chorvati si sice vzájemně rozumí a lexikální, či morfologické odlišnosti jsou velmi malé,{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul = Policentrični standardni jezik | příjmení sestavitele = Badurina | jméno sestavitele = Lada | příjmení sestavitele2 = Pranjković | jméno sestavitele2 = Ivo | příjmení sestavitele3 = Silić | jméno sestavitele3 = Josip | sborník = Jezični varijeteti i nacionalni identiteti | vydavatel = Disput | místo = Zagreb | rok vydání = 2009 | strany = 85–89 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426269.POLICENTRICNI_STANDARDNI.PDF |isbn=978-953-260-054-4 |jazyk= chorvatština}} nicméně existují a přesahují ty, které by bylo možné považovat za rozdíly nářeční. Během tzv. [[Chorvatské jaro|chorvatského jara]] požadovali četní intelektuálové ustanovení samotného chorvatského jazyka. Dokument, který vyšel pod názvem [[deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka]]{{Citace periodika |titul= SOS ili tek alibi za nasilje nad jezikom |periodikum= Forum |ročník=1 |číslo=27 |datum=16. březen 2012 |strany=38–39 |url=http://bib.irb.hr/datoteka/578565.O_Deklaraciji_Forum.jpg | místo = Zagreb |issn=1848-204X |jazyk= chorvatština}} se stal jejich hlavní zbraní proti politice [[bratrství a jednota|bratrství a jednoty]] komunistické Jugoslávie. Chorvaté do ústavy své [[SR Chorvatsko|svazové republiky]] ukotvili v roce [[1974]] jako oficiální jazyk chorvatský s tím, že to je lidový jazyk jak Chorvatů tak i Srbů v zemi. Koncem 80. let dostala myšlenka společného srbochorvatského jazyka ohromné rány a po [[Válka v Jugoslávii|válkách v 90. letech]] a [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu Jugoslávie]] byla [[Kodifikace (lingvistika)|kodifikována]] samotná chorvatština. [30] => [31] => V 90. letech v souvislosti s vypjatou nacionální rétorikou nabyly v chorvatském jazyce na významu puristické trendy;{{Citace monografie|příjmení=Kordić |jméno=Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul=Jezik i nacionalizam |url=http://bib.irb.hr/datoteka/475567.Jezik_i_nacionalizam.pdf |edice=Rotulus Universitas |místo=Zagreb |vydavatel=Durieux |rok=2010 |počet stran=430 |doi=10.2139/ssrn.3467646 |isbn=978-953-188-311-5 |oclc=729837512 | lccn=2011520778 |jazyk=chorvatština}} mnohé staré výrazy začaly být nahrazovány nově vytvářenými s odůvodněním, že je třeba očistit jazyk jak od slov původu neslovanského, tak ale i srbského.{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić | titul = Što je (ne)standardno za kroatiste? | příjmení sestavitele = Bierich | jméno sestavitele = Alexander | sborník = Varietäten im Slavischen | vydavatel = Lang | místo = Frankfurt am Main | rok vydání = 2009 | strany = 313–330 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426280.STO_JE_NESTANDARDNO_ZA.PDF |isbn=978-3-631-57010-4 |jazyk= chorvatština}} Řada z těchto nových výrazů se v běžné každodenní řeči ujala, jiné nikoliv. [32] => [33] => == Nářečí == [34] => [[Soubor:Croatian Language.png|náhled|300px|Státy a regiony, které uznávají chorvatštinu jako (spolu)úřední (tmavě červená) nebo menšinový jazyk (světle červená).]] [35] => Chorvatština má celou řadu podob: tři nářečí ([[čakavština]], [[kajkavština]] a [[štokavština]] – poslední uvedená je základem moderního spisovného jazyka) a tři reflexy staroslověnské hlásky [[jať]] – [[ijekavština|ijekavský]] (dominantní), [[ikavština|ikavský]] (v oblasti Dalmácie) a [[ekavština|ekavský]] (v oblasti východní Slavonie, k srbským hranicím). Každé ze tří uvedených nářečí se ještě dělí na celou řadu dalších. Rozdíly mezi jednotlivými dialekty jsou obrovské; oficiální podoba jazyka se od lidové mluvy v některých regionech velmi odlišuje a například [[Chorvati|Chorvat]] z [[Dubrovník]]a si s Chorvatem z okolí [[Bratislava|Bratislavy]] (kde žije na rakouském území méně početná chorvatská menšina) ne zcela rozumí. [[Molisští Chorvati|Chorvati v italské Molise]] hovoří [[Molisko-chorvatské nářečí|molisko-chorvatským nářečím]]. [36] => [37] => == Užití == [38] => Chorvatština je úředním jazykem [[Chorvatsko|Chorvatska]] a jeho masmédií (televize [[HRT 1]], HRT 2, nova, TV Jadran a RTL – překládána do chorvatštiny). Kromě toho je jedním z oficiálních jazyků [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] a užívá se také i ve [[Vojvodina|Vojvodině]], kde žije chorvatská menšina. [39] => [40] => == Pravopis == [41] => [42] => === Psaní velkých a malých písmen === [43] => Oproti češtině se zde pravidla neliší. [44] => [45] => '''Lidská jména''' [46] => [47] => Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: ''Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar''; ''Tomo, Katica, Pero'' Rovněž ženská příjmení se nepřechylují: ''Ivan Tomić, Jadranka Tomić''
Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: ''Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki''
Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: ''mercedes, pascal, rentgen'' [48] => [49] => '''Tituly''' [50] => [51] => Tituly se píší s malým písmenem: ''kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić'' [52] => [53] => '''Zvířata''' [54] => [55] => Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: ''Kleopatra, Reks''…
Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: ''čivava, dalmatinac, sijamska mačka'' [56] => [57] => '''Příslušníci národů, kontinentů a států''' [58] => [59] => S velkým písmenem se píší:
Příslušníci kontinentů – ''Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac'' (''Australijanac'' nepřipadá v úvahu)
Příslušníci států a národů – ''Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka''
Příslušníci regionů – ''Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac''
Příslušníci žup, krajů – ''Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin'' (nebo ''Newyorčanin'')
[60] => [61] => '''Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací''' [62] => [63] => Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo ''-in'' se píší s velkým písmenem: ''Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin'' (od ''Njemica'')
Obyčejná přídavná jména s koncovkou ''-ki'' se píší s malým písmenem: ''karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski''
[64] => [65] => '''Zeměpis''' [66] => [67] => Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: ''Europa, Australija''
Názvy států začínají velkým písmenem: ''Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja''
Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: ''Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar''
Přírodní úkazy se píší s velkým: ''Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza''
Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: ''Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.''
Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: ''Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad'' [68] => [69] => '''Události, období a instituce''' [70] => [71] => Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: ''antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba''
Názvy událostí pište s velkým písmenem: ''Prvi svjetski rat, Francuska revolucija''
Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: ''Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti''
U názvů politických stran se píše velké písmeno: ''Hrvatska demokratska zajednica'' [72] => [73] => === Roky === [74] => Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou. [75] => * 1987. [76] => * 7. srpnja 2004. [77] => Někdy se také píše zkratka „g.“ (= roku …), např. ''15. ožujka 1995. g.'' [78] => [79] => == Přechylování příjmení == [80] => V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení zakončena na souhlásku (starší, posesivní koncovka ''-ova'' vymizela v 18.–19. století). [81] => [82] => * České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová [83] => * Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić [84] => Běžně se přechylují příjmení v mužském rodě zakončena na -ski. [85] => [86] => == Abeceda == [87] => {| style="font-family:Microsoft Sans Serif; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF; text-align:center" [88] => | style="width:3em"| A a [89] => | style="width:3em"| B b [90] => | style="width:3em"| C c [91] => | style="width:3em"| Č č [92] => | style="width:3em"| Ć ć [93] => | style="width:3em"| D d [94] => | style="width:3em"| Đ đ [95] => |- [96] => | Dž dž [97] => | E e [98] => | F f [99] => | G g [100] => | H h [101] => | I i [102] => | J j [103] => |- [104] => | K k [105] => | L l [106] => | Lj lj [107] => | M m [108] => | N n [109] => | Nj nj [110] => | O o [111] => |- [112] => | P p [113] => | R r [114] => | S s [115] => | Š š [116] => | T t [117] => | U u [118] => | V v [119] => |- [120] => | Z z [121] => | Ž ž [122] => |(ie) [123] => |(ŕ) [124] => | [125] => | [126] => | [127] => |} [128] => [129] => == Výslovnost == [130] => [[Soubor:Volim-v-Cesku 06 HR komunal.png|thumb|Návod pro Chorvaty žijící v ČR, kteří mají zájem účastnit se [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|komunálních voleb]]]] [131] => Výslovnost [[Chorvatská abeceda|chorvatské abecedy]] je podobná jako v češtině. Zápis nicméně více [[Hlásková spodoba|odpovídá]] výslovnosti. Například slovo „otac“ (česky „otec“) se ve druhém pádě píše i čte „oca“, srov. české „otce“. Na rozdíl od češtiny zde psaná podoba následuje hláskovou redukci mluveného jazyka. [132] => [133] => Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ''ž š č ć đ'' (+ spřežku ''dž'') [134] => [135] => * ''ć'' měkké vyšší „č“ [136] => [137] => * ''č'' tvrdé nižší „č“ [138] => [139] => * ''đ'' se čte jako měkčí „dž“ [140] => [141] => * ''dž'' se čte jako tvrdé „dž“ [142] => [143] => * ''h'' se čte jako „ch“ (chorvatština nezná „h“), v Kajkavštině se vyhlovuje "h" [144] => [145] => * ''i'' měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se nevyslovuje ani měkce ani tvrdě, ale podobně jako v němčině např. slovo: niemand. Toto I nezměkčuje souhlásky, po kterých následuje (jako čeština) – di, ti, ni – čteme jako dy, ty, ny. [146] => [147] => * ''nj'' se čte jako „ň“ [148] => [149] => * ''lj'' se čte jako „ľ“ [150] => [151] => == Gramatika == [152] => [153] => === Podstatná jména === [154] => [155] => ==== Skloňování ==== [156] => Chorvatština má sedm pádů stejně jako čeština. [157] => [158] => * jednotné číslo [159] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [160] => |- [161] => !Pád [162] => ! [163] => | align=center | ''maskulinum'' [164] => | align=center | ''maskulinum'' [165] => | align=center | ''femininum'' [166] => | align=center | ''femininum'' [167] => | align=center | ''femininum'' [168] => | align=center | ''neutrum'' [169] => |- [170] => ! [171] => !  [172] => !''datum'' [173] => !''voják'' [174] => !''žena'' [175] => !''moudrost'' [176] => !''slovo'' [177] => !''vesnice'' [178] => |- [179] => !1. [180] => ![[Nominativ]] [181] => | align=center | datum [182] => | align=center | vojnik [183] => | align=center | žena [184] => | align=center | mudrost [185] => | align=center | riječ [186] => | align=center | selo [187] => |- [188] => !2. [189] => ![[Genitiv]] [190] => | align=center | datuma [191] => | align=center | vojnika [192] => | align=center | žene [193] => | align=center | mudrosti [194] => | align=center | riječi [195] => | align=center | sela [196] => |- [197] => !3. [198] => ![[Dativ]] [199] => | align=center | datumu [200] => | align=center | vojniku [201] => | align=center | ženi [202] => | align=center | mudrosti [203] => | align=center | riječi [204] => | align=center | selu [205] => |- [206] => !4. [207] => ![[Akuzativ]] [208] => | align=center | datum [209] => | align=center | vojnika [210] => | align=center | ženu [211] => | align=center | mudrost [212] => | align=center | riječ [213] => | align=center | selo [214] => |- [215] => !5. [216] => ![[Vokativ]] [217] => | align=center | datume [218] => | align=center | vojniče [219] => | align=center | ženo [220] => | align=center | mudrosti [221] => | align=center | riječi [222] => | align=center | selo [223] => |- [224] => !6. [225] => ![[Lokál]] [226] => | align=center | o datumu [227] => | align=center | o vojniku [228] => | align=center | o ženi [229] => | align=center | o mudrosti [230] => | align=center | o riječi [231] => | align=center | o selu [232] => |- [233] => !7. [234] => ![[Instrumentál]] [235] => | align=center | s datumom [236] => | align=center | s vojnikom [237] => | align=center | sa ženom [238] => | align=center | s mudrosti/-ošću [239] => | align=center | s riječi/riječju [240] => | align=center | sa selom [241] => |- [242] => |} [243] => * množné číslo [244] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [245] => |- [246] => ! [247] => | align=center | ''maskulinum'' [248] => | align=center | ''maskulinum'' [249] => | align=center | ''femininum'' [250] => | align=center | ''femininum'' [251] => | align=center | ''femininum'' [252] => | align=center | ''neutrum'' [253] => |- [254] => !  [255] => !''data'' [256] => !''vojáci'' [257] => !''ženy'' [258] => !''moudrosti'' [259] => !''slova'' [260] => !''vesnice'' [261] => |- [262] => !Nominativ [263] => | align=center | datumi [264] => | align=center | vojnici [265] => | align=center | žene [266] => | align=center | mudrosti [267] => | align=center | riječi [268] => | align=center | sela [269] => |- [270] => !Genitiv [271] => | align=center | datuma [272] => | align=center | vojnika [273] => | align=center | žena [274] => | align=center | mudrosti [275] => | align=center | riječi [276] => | align=center | sela [277] => |- [278] => !Dativ [279] => | align=center | datumima [280] => | align=center | vojnicima [281] => | align=center | ženama [282] => | align=center | mudrostima [283] => | align=center | riječima [284] => | align=center | selima [285] => |- [286] => !Akuzativ [287] => | align=center | datume [288] => | align=center | vojnike [289] => | align=center | žene [290] => | align=center | mudrosti [291] => | align=center | riječi [292] => | align=center | sela [293] => |- [294] => !Vokativ [295] => | align=center | datumi [296] => | align=center | vojnici [297] => | align=center | žene [298] => | align=center | mudrosti [299] => | align=center | riječi [300] => | align=center | sela [301] => |- [302] => !Lokál [303] => | align=center | o datumima [304] => | align=center | o vojnicima [305] => | align=center | o ženama [306] => | align=center | o mudrostima [307] => | align=center | o riječima [308] => | align=center | o selima [309] => |- [310] => !Instrumentál [311] => | align=center | s datumima [312] => | align=center | s vojnicima [313] => | align=center | sa ženama [314] => | align=center | s mudrostima [315] => | align=center | s riječima [316] => | align=center | sa selima [317] => |- [318] => |} [319] => [320] => === Zájmena === [321] => [322] => ==== Osobní zájmena ==== [323] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [324] => |- [325] => !  [326] => !''já'' [327] => !''ty'' [328] => !''on/ono'' [329] => !''ona'' [330] => ! [331] => !''my'' [332] => !''vy'' [333] => !''oni/ony/ona'' [334] => |- [335] => !Nominativ [336] => | align=center | ja [337] => | align=center | ti [338] => | align=center | on/ono [339] => | align=center | ona [340] => | align=center | [341] => | align=center | mi [342] => | align=center | vi [343] => | align=center | oni/one/ona [344] => |- [345] => !Genitiv [346] => | align=center | mene, me [347] => | align=center | tebe, te [348] => | align=center | njega, ga [349] => | align=center | nje, je [350] => | align=center | [351] => | align=center | nas [352] => | align=center | vas [353] => | align=center | njih, ih [354] => |- [355] => !Dativ [356] => | align=center | meni, mi [357] => | align=center | tebi, ti [358] => | align=center | njemu, mu [359] => | align=center | njoj, joj [360] => | align=center | [361] => | align=center | nama, nam [362] => | align=center | vama, vam [363] => | align=center | njima, im [364] => |- [365] => !Akuzativ [366] => | align=center | mene, me [367] => | align=center | tebe, te [368] => | align=center | njega, ga [369] => | align=center | nju, ju, je [370] => | align=center | [371] => | align=center | nas [372] => | align=center | vas [373] => | align=center | njih, ih [374] => |- [375] => !Vokativ [376] => | align=center | – [377] => | align=center | ti [378] => | align=center | – [379] => | align=center | – [380] => | align=center | [381] => | align=center | – [382] => | align=center | vi [383] => | align=center | – [384] => |- [385] => !Lokál [386] => | align=center | meni [387] => | align=center | tebi [388] => | align=center | njemu [389] => | align=center | njoj, joj [390] => | align=center | [391] => | align=center | nama [392] => | align=center | vama [393] => | align=center | njima [394] => |- [395] => !Instrumentál [396] => | align=center | mnom [397] => | align=center | tobom [398] => | align=center | njim(e) [399] => | align=center | njom(e) [400] => | align=center | [401] => | align=center | nama [402] => | align=center | vama [403] => | align=center | njima [404] => |- [405] => |} [406] => [407] => === Číslovky === [408] => {| cellspacing="7" [409] => |- [410] => |'''Chorvatsky''' || '''Česky''' [411] => |- [412] => | jedan || jeden [413] => |- [414] => | dva || dva [415] => |- [416] => | tri || tři [417] => |- [418] => | četiri || čtyři [419] => |- [420] => | pet || pět [421] => |- [422] => | šest || šest [423] => |- [424] => | sedam || sedm [425] => |- [426] => | osam || osm [427] => |- [428] => | devet || devět [429] => |- [430] => | deset || deset [431] => |} [432] => [433] => === Slovesa === [434] => [435] => ==== Infinitiv ==== [436] => * koncovky -ti, -ći (''reći'' – říct, ''čitati'' – číst) [437] => [438] => ==== Příčestí minulé ==== [439] => * koncovky -o, -la, -lo, -li, -le, -la [440] => * příklad (''ići'' – jít, jet): ''išao'' (šel), ''išla'' (šla), ''išlo'' (šlo), ''išli'' (šli), ''išle'' (šly), ''išla'' (šla) [441] => [442] => ==== Pomocná slovesa ==== [443] => * '''Sponová''' – ''biti'' (být), ''htjeti'' (chtít) [444] => * '''Modální''' – ''moći'' (moci), ''morati'' (muset), ''trebati'' (potřebovat), ''smjeti'' (smět), ''željeti'' (přát si; ''htjeti'' – chtít) [445] => * '''Fázová''' – (''za'')''početi'' (začít), (''za'')''počinjati'' (začínat), ''prestati'' (přestat), ''prestajati'' (přestávat) [446] => [447] => {| [448] => | valign="top" | [449] => [450] => * '''biti''' – být [451] => [452] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [453] => |- [454] => !  [455] => !Přítomný čas [456] => !Minulý čas [457] => !Budoucí čas [458] => |- [459] => !ja [460] => | align=center | sam (jesam) [461] => | align=center | ''sam'' bio/bila/bilo [462] => | align=center | ''ću'' biti [463] => |- [464] => !ti [465] => | align=center | si (jesi) [466] => | align=center | ''si'' bio/bila/bilo [467] => | align=center | ''ćeš'' biti [468] => |- [469] => !on, ona, ono [470] => | align=center | je (jest) [471] => | align=center | ''je'' bio/bila/bilo [472] => | align=center | ''će'' biti [473] => |- [474] => !  [475] => | align=center |   [476] => | align=center |   [477] => | align=center |   [478] => |- [479] => !mi [480] => | align=center | smo (jesmo) [481] => | align=center | ''smo'' bili/bile/bila [482] => | align=center | ''ćemo'' biti [483] => |- [484] => !vi [485] => | align=center | ste (jeste) [486] => | align=center | ''ste'' bili/bile/bila [487] => | align=center | ''ćete'' biti [488] => |- [489] => !oni [490] => | align=center | su (jesu) [491] => | align=center | ''su'' bili/bile/bila [492] => | align=center | ''će'' biti [493] => |- [494] => |} [495] => [496] => | valign="top" | [497] => [498] => * '''htjeti''' – chtít [499] => [500] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [501] => |- [502] => !  [503] => !Přítomný čas [504] => !Minulý čas [505] => !Budoucí čas [506] => |- [507] => !ja [508] => | align=center | ću (hoću) [509] => | align=center | ''sam'' htio/htjela/htjelo [510] => | align=center | ''ću'' htjeti [511] => |- [512] => !ti [513] => | align=center | ćeš (hoćeš) [514] => | align=center | ''si'' htio/htjela/htjelo [515] => | align=center | ''ćeš'' htjeti [516] => |- [517] => !on, ona, ono [518] => | align=center | će (hoće) [519] => | align=center | ''je'' htio/htjela/htjelo [520] => | align=center | ''će'' htjeti [521] => |- [522] => !  [523] => | align=center |   [524] => | align=center |   [525] => | align=center |   [526] => |- [527] => !mi [528] => | align=center | ćemo (hoćemo) [529] => | align=center | ''smo'' htjeli/htjele/htjela [530] => | align=center | ''ćemo'' htjeti [531] => |- [532] => !vi [533] => | align=center | ćete (hoćete) [534] => | align=center | ''ste'' htjeli/htjele/htjela [535] => | align=center | ''ćete'' htjeti [536] => |- [537] => !oni [538] => | align=center | ću (hoću) [539] => | align=center | ''su'' htjeli/htjele/htjela [540] => | align=center | ''će'' htjeti [541] => |- [542] => |} [543] => [544] => |} [545] => [546] => {| [547] => | valign="top" | [548] => [549] => * '''moći''' – moci [550] => [551] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [552] => |- [553] => !  [554] => !Přítomný čas [555] => !Minulý čas [556] => !Budoucí čas [557] => |- [558] => !ja [559] => | align=center | mogu [560] => | align=center | ''sam'' mogao/mogla/moglo [561] => | align=center | ''ću'' moći [562] => |- [563] => !ti [564] => | align=center | možeš [565] => | align=center | ''si'' mogao/mogla/moglo [566] => | align=center | ''ćeš'' moći [567] => |- [568] => !on, ona, ono [569] => | align=center | može [570] => | align=center | ''je'' mogao/mogla/moglo [571] => | align=center | ''će'' moći [572] => |- [573] => !  [574] => | align=center |   [575] => | align=center |   [576] => | align=center |   [577] => |- [578] => !mi [579] => | align=center | možemo [580] => | align=center | ''smo'' mogli/mogle/mogla [581] => | align=center | ''ćemo'' moći [582] => |- [583] => !vi [584] => | align=center | možete [585] => | align=center | ''ste'' mogli/mogle/mogla [586] => | align=center | ''ćete'' moći [587] => |- [588] => !oni [589] => | align=center | mogu [590] => | align=center | ''su'' mogli/mogle/mogla [591] => | align=center | ''će'' moći [592] => |- [593] => |} [594] => [595] => | valign="top" | [596] => [597] => * '''morati''' – muset [598] => [599] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [600] => |- [601] => !  [602] => !Přítomný čas [603] => !Minulý čas [604] => !Budoucí čas [605] => |- [606] => !ja [607] => | align=center | moram [608] => | align=center | ''sam'' morao/morala/moralo [609] => | align=center | ''ću'' morati [610] => |- [611] => !ti [612] => | align=center | moraš [613] => | align=center | ''si'' morao/morala/moralo [614] => | align=center | ''ćeš'' morati [615] => |- [616] => !on, ona, ono [617] => | align=center | mora [618] => | align=center | ''je'' morao/morala/moralo [619] => | align=center | ''će'' morati [620] => |- [621] => !  [622] => | align=center |   [623] => | align=center |   [624] => | align=center |   [625] => |- [626] => !mi [627] => | align=center | moramo [628] => | align=center | ''smo'' morali/morale/morala [629] => | align=center | ''ćemo'' morati [630] => |- [631] => !vi [632] => | align=center | morate [633] => | align=center | ''ste'' morali/morale/morala [634] => | align=center | ''ćete'' morati [635] => |- [636] => !oni [637] => | align=center | moraju [638] => | align=center | ''su'' morali/morale/morala [639] => | align=center | ''će'' morati [640] => |- [641] => |} [642] => [643] => |} [644] => [645] => {| [646] => | valign="top" | [647] => [648] => * '''smjeti''' – smět [649] => [650] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [651] => |- [652] => !  [653] => !Přítomný čas [654] => !Minulý čas [655] => !Budoucí čas [656] => |- [657] => !ja [658] => | align=center | smijem [659] => | align=center | ''sam'' smio/smjela/smjelo [660] => | align=center | ''ću'' smjeti [661] => |- [662] => !ti [663] => | align=center | smiješ [664] => | align=center | ''si'' smio/smjela/smjelo [665] => | align=center | ''ćeš'' smjeti [666] => |- [667] => !on, ona, ono [668] => | align=center | smije [669] => | align=center | ''je'' smio/smjela/smjelo [670] => | align=center | ''će'' smjeti [671] => |- [672] => !  [673] => | align=center |   [674] => | align=center |   [675] => | align=center |   [676] => |- [677] => !mi [678] => | align=center | smijemo [679] => | align=center | ''smo'' smjeli/smjele/smjela [680] => | align=center | ''ćemo'' smjeti [681] => |- [682] => !vi [683] => | align=center | smijete [684] => | align=center | ''ste'' smjeli/smjele/smjela [685] => | align=center | ''ćete'' smjeti [686] => |- [687] => !oni [688] => | align=center | smiju [689] => | align=center | ''su'' smjeli/smjele/smjela [690] => | align=center | ''će'' smjeti [691] => |- [692] => |} [693] => [694] => | valign="top" | [695] => [696] => * '''željeti''' – přát si [697] => [698] => {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="7" style="border-collapse:collapse;" [699] => |- [700] => !  [701] => !Přítomný čas [702] => !Minulý čas [703] => !Budoucí čas [704] => |- [705] => !ja [706] => | align=center | želim [707] => | align=center | ''sam'' želio/željela/željelo [708] => | align=center | ''ću'' željeti [709] => |- [710] => !ti [711] => | align=center | želiš [712] => | align=center | ''si'' želio/željela/željelo [713] => | align=center | ''ćeš'' željeti [714] => |- [715] => !on, ona, ono [716] => | align=center | želi [717] => | align=center | ''je'' želio/željela/željelo [718] => | align=center | ''će'' željeti [719] => |- [720] => !  [721] => | align=center |   [722] => | align=center |   [723] => | align=center |   [724] => |- [725] => !mi [726] => | align=center | želimo [727] => | align=center | ''smo'' željeli/željele/željela [728] => | align=center | ''ćemo'' željeti [729] => |- [730] => !vi [731] => | align=center | želite [732] => | align=center | ''ste'' željeli/željele/željela [733] => | align=center | ''ćete'' željeti [734] => |- [735] => !oni [736] => | align=center | žele [737] => | align=center | ''su'' željeli/željele/željela [738] => | align=center | ''će'' željeti [739] => |- [740] => |} [741] => [742] => |} [743] => [744] => == Vzorový text == [745] => {{Vzorový text [746] => |VDLP=ano [747] => |Komentář= [748] => |Jazyk 1=chorvatsky [749] => |Text 1=Sva ljudska bića rađaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i sviješću i trebaju jedno prema drugome postupati u duhu bratstva. [750] => }} [751] => [752] => == Odkazy == [753] => [754] => === Reference === [755] => [756] => [757] => === Literatura === [758] => * {{Citace monografie [759] => | příjmení = Tutschke [760] => | jméno = Günther [761] => | odkaz na autora = [762] => | titul = Langenscheidts Taschenwörterbuch Kroatisch-Deutsch [763] => | vydavatel = Langenscheidt Verlag [764] => | místo = München [765] => | rok = 1995 [766] => | isbn = 3-468-10310-7 [767] => | kapitola = [768] => | strany = [769] => | jazyk = [770] => }} [771] => * {{Citace monografie [772] => | příjmení = Žoričová [773] => | jméno = Marcela [774] => | příjmení2 = Žorič [775] => | jméno2 = Radovan [776] => | odkaz na autora = [777] => | titul = Chorvatsky zn. Ihned [778] => | vydavatel = Infoa [779] => | místo = Olomouc [780] => | rok = 2009 [781] => | isbn = 978-80-7240-418-6 [782] => | kapitola = [783] => | strany = [784] => | jazyk = [785] => }} [786] => [787] => === Související články === [788] => * [[Deklarace o společném jazyku]] [789] => * [[Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka]] [790] => * [[Srbochorvatština]] [791] => * [[Ilyrismus]] [792] => * [[Moliští Chorvati]] [793] => * [[Bunjevci]] [794] => [795] => === Externí odkazy === [796] => * {{commonscat}} [797] => * {{Wikislovník|heslo=chorvatština}} [798] => {{InterWiki|code=hr|Chorvatská}} [799] => * [http://www.croat.cz/ Chorvatsko-Český / Česko-Chorvatský slovník] {{Wayback|url=http://www.croat.cz/ |date=20110201143324 }} [800] => * [https://web.archive.org/web/20060901214912/http://www.bosiljak.hr/rjecnik/prijevod.php Anglicko-chorvatský, chorvatsko-anglický slovník] [801] => * [http://learn-croatian.com/ Learn Croatian (en)] [802] => [803] => {{Slovanské jazyky}} [804] => {{Oficiální jazyky EU}} [805] => {{Autoritní data}} [806] => {{Portály|Jazyk}} [807] => [808] => [[Kategorie:Chorvatština| ]] [809] => [[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]] [810] => [[Kategorie:Jazyky Chorvatska]] [811] => [[Kategorie:Jazyky Bosny a Hercegoviny]] [] => )
good wiki

Chorvatština

Chorvatština je standardizovaná varieta srbochorvatského pluricentrického jazyka používaná hlavně Chorvaty. Je národním úředním jazykem a spisovnou normou Chorvatska, jedním z úředních jazyků Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, srbské provincie Vojvodina, Evropské unie a uznávaným menšinovým jazykem jinde v Srbsku a dalších sousedních zemích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chorvati','Chorvatsko','Bosna a Hercegovina','kajkavština','Srbochorvatština','53-AAA-g','srbština','srbochorvatština','Encyclopedia of Language and Linguistics','Routledge','Chorvatská abeceda','Čakavština'

Chorvati

Chorvatsko

Kajkavština

Srbochorvatština

Srbština