Array ( [0] => 15485322 [id] => 15485322 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chrom [uri] => Chrom [3] => File:Chrom artwork.png [img] => File:Chrom artwork.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Chrom je chemický prvek se symbolem Cr a atomovým číslem 24. Je to kov, který se vyznačuje vysokou odolností vůči korozi a má široké uplatnění v průmyslu, což z něj činí důležitou součást moderního materiálového využití. Chrom se nachází v přírodě převážně ve formě minerálů a je klíčovým prvkem při výrobě slitin a nátěrů, které zvyšují odolnost a estetickou hodnotu různých výrobků. Jednou z nejznámějších slitin obsahujících chrom je nerezová ocel, která se díky své trvanlivosti a snadné údržbě stala již běžnou součástí mnoha každodenních předmětů. Chrom se také používá v galvanizaci, což je proces, který zajišťuje ochranu kovových povrchů a přispívá k prodloužení jejich životnosti. Kromě využití v průmyslu má chrom také důležitou roli v biologických procesech. Je nezbytným mikrominerálem pro správnou funkci lidského organismu a přispívá k metabolizmu glukózy a tuků. V malé míře se objevuje v potravinových zdrojích, jako jsou celozrnné obiloviny, masné výrobky a některé ovoce a zelenina. I přes řadu jeho výhod a pozitivního vlivu na moderní technologie je nutné přistupovat k používání chromu s rozmyslem a zodpovědností. Jeho některé sloučeniny mohou být toxické. Usilování o efektivní recyklaci a minimalizaci environmentálních dopadů spojených s těžbou a zpracováním chromu přispívá k udržitelnému rozvoji a ochraně přírody. Celkově vzato, chrom je fascinující prvek, který hraje důležitou roli v našich životech, a jeho pozitivní přínosy mohou být umocněny odpovědným a inovativním přístupem k jeho využití. [oai_cs_optimisticky] => Chrom je chemický prvek se symbolem Cr a atomovým číslem 24. Je to kov, který se vyznačuje vysokou odolností vůči korozi a má široké uplatnění v průmyslu, což z něj činí důležitou součást moderního materiálového využití. Chrom se nachází v přírodě převážně ve formě minerálů a je klíčovým prvkem při výrobě slitin a nátěrů, které zvyšují odolnost a estetickou hodnotu různých výrobků. Jednou z nejznámějších slitin obsahujících chrom je nerezová ocel, která se díky své trvanlivosti a snadné údržbě stala již běžnou součástí mnoha každodenních předmětů. Chrom se také používá v galvanizaci, což je proces, který zajišťuje ochranu kovových povrchů a přispívá k prodloužení jejich životnosti. Kromě využití v průmyslu má chrom také důležitou roli v biologických procesech. Je nezbytným mikrominerálem pro správnou funkci lidského organismu a přispívá k metabolizmu glukózy a tuků. V malé míře se objevuje v potravinových zdrojích, jako jsou celozrnné obiloviny, masné výrobky a některé ovoce a zelenina. I přes řadu jeho výhod a pozitivního vlivu na moderní technologie je nutné přistupovat k používání chromu s rozmyslem a zodpovědností. Jeho některé sloučeniny mohou být toxické. Usilování o efektivní recyklaci a minimalizaci environmentálních dopadů spojených s těžbou a zpracováním chromu přispívá k udržitelnému rozvoji a ochraně přírody. Celkově vzato, chrom je fascinující prvek, který hraje důležitou roli v našich životech, a jeho pozitivní přínosy mohou být umocněny odpovědným a inovativním přístupem k jeho využití. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Cr [3] => | protonové číslo = 24 [4] => | nukleonové číslo = 53 [5] => | název = Chrom [6] => | latinsky = chromium [7] => | nad = [8] => | pod = [[Molybden|Mo]] [9] => | vlevo = [[Vanad]] [10] => | vpravo = [[Mangan]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7440-47-3 [15] => | skupina = 6 [16] => | perioda = 4 [17] => | blok = d [18] => | koncentrace v zemské kůře = 100 až 200 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,00005 mg/l [20] => | obrázek = Chromium_crystals_and_1cm3_cube.jpg [21] => | emisní spektrum = Chromium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Světle bílý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 51,9961 [25] => | atomový poloměr = 140 pm [26] => | kovalentní poloměr = 118 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = [28] => | elektronová konfigurace = [Ar] 3d5 4s1 [29] => | oxidační čísla = −II, -I, I, II, III, IV, V, VI [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Krychlová [33] => | hustota = 7,15 g/cm3 [34] => | tvrdost = 8,5 [35] => | magnetické chování = [[Antiferomagnetismus|Antiferomagnetický]] [36] => | teplota tání = 1906,85 [37] => | teplota varu = 2670,85 [38] => | molární objem = 7,23×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 339,5 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 21,0 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 1991K [42] => | rychlost zvuku = 5940 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 449 Jkg−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 7,74×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 125 nΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 93,9 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = −0,74 V [49] => | elektronegativita = 1,66 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 652,9 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1590,6 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 2987 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 63 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 50 [59] => | značka = Cr [60] => | výskyt = 4,345% [61] => | poločas = 1,3×1018 [[rok|let]] [62] => | způsob = 2 × [[Zachycení elektronu|ε]] [63] => | energie = - [64] => | nukleonové číslo produktu = 50 [65] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [66] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [67] => | nukleonové číslo = 51 [68] => | značka = Cr [69] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [70] => | poločas = 27,704 dne [71] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [72] => | energie = 0,752 4 [73] => | nukleonové číslo produktu = 50 [74] => | značka produktu = [[Vanad|V]] [75] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [76] => | energie2 = 0,320 [77] => | nukleonové číslo produktu2 = 50 [78] => | značka produktu2 = [[Vanad|V]] [79] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [80] => | nukleonové číslo = 52 [81] => | značka = Cr [82] => | výskyt = 83,789% [83] => | počet neutronů = 28 [84] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [85] => | nukleonové číslo = 53 [86] => | značka = Cr [87] => | výskyt = 9,501% [88] => | počet neutronů = 29 [89] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [90] => | nukleonové číslo = 54 [91] => | značka = Cr [92] => | výskyt = 2,365% [93] => | počet neutronů = 30 [94] => }} [95] => | R-věty = {{R|11}}, {{R|40}} [96] => | S-věty = {{S|7}}, {{S|33}}, {{S|36/37}}, {{S|60}} [97] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS07}}{{GHS08}}{{GHS09}}{{Citace elektronického periodika | titul = Chromium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23976 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [98] => }} [99] => '''Chrom''' (též '''chróm'''; chemická značka '''Cr''', {{vjazyce|la}} ''chromium'') je světle šedý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký [[Kovy|kov]]. Používá se v [[metalurgie|metalurgii]] při výrobě [[ocel|legovaných ocelí]] a dalších [[slitina|slitin]], tenká vrstva chromu chrání povrch kovových předmětů před [[koroze|korozí]] a zvyšuje jejich tvrdost. Název je odvozen z [[Řečtina|řeckého]] slova ''χρῶμα /'' ''chrōma'' „barva“, neboť mnohé [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] chromu jsou výrazně [[Barva|zbarvené]]. Za [[České národní obrození|českého obrození]] razili [[Purismus (lingvistika)|puristé]] pro chróm pojmenování '''barvík''', to se však nakonec neujalo. [100] => [101] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [102] => [[Soubor:Chromium.jpg|náhled|vlevo|Čístý chrom]] [103] => Chrom je nejtvrdším elementárním kovem a vyznačuje se mimořádně nízkou reaktivitou a vysokou chemickou odolností. Byl objeven roku [[1797]] [[Louis Nicolas Vauquelin|Louisem Nicolasem Vauquelinem]]. Patří mezi přechodné prvky, které mají [[valence (chemie)|valenční]] [[elektrony]] v d-sféře. [104] => [105] => Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Cr3+ a Cr6+, sloučeniny Cr2+ jsou silnými [[Redoxní reakce|redukčními činidly]] a za normálních podmínek jsou oxidovány vzdušným [[kyslík]]em na trojmocné. Některé jeho sloučeniny mají oxidační číslo Cr4+. [106] => [107] => Přes svoji značnou chemickou stálost se chrom pomalu rozpouští v neoxidujících kyselinách ([[kyselina chlorovodíková]]), zatímco kyseliny s oxidačním působením povrch kovu [[pasivace|pasivují]]. Chrom se [[Redoxní reakce|oxiduje]] při zahřívání v kyslíkovém plameni nebo s oxidačními činidly, jako jsou [[dusičnany]] nebo [[chlorečnany]]. Přímo se také slučuje s [[halogeny]], se [[síra|sírou]], [[dusík]]em, [[uhlík]]em, [[křemík]]em, [[Bor (prvek)|borem]] a některými kovy, avšak teprve za žáru. [108] => [109] => == Výskyt a výroba == [110] => [[Soubor:Cut Ruby.jpg|vlevo|náhled|Rubín zabarvený červeně malým množstvím chromu]] [111] => Chrom patří mezi prvky s poměrně značným zastoupením na [[Země|Zemi]] i ve [[vesmír]]u. V [[zemská kůra|zemské kůře]] činí průměrný obsah chromu kolem 0,1–0,2 [[gram|g]]/[[kilogram|kg]]. V mořské [[voda|vodě]] se jeho koncentrace pohybuje pouze na úrovni 0,05 [[mikrogram]]ů v jednom [[litr]]u. Předpokládá se, že ve vesmíru připadají na jeden [[atom]] chromu přibližně 3 miliony atomů [[vodík]]u. [112] => [113] => V přírodě se chrom vyskytuje velmi často současně s rudami [[železo|železa]] například jako ruda [[chromit]], chemicky podvojný oxid železnato-chromitý FeO·Cr2O3. Dalším důležitým minerálem chromu je krokoit, chemicky [[chroman olovnatý]] PbCrO4. Malá množství chromu přispívají k zabarvení [[drahokam]]ů [[smaragd]]u a [[rubín]]u. [114] => [115] => Největší světové zásoby chromu jsou v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], která vyrábí přibližně polovinu veškeré světové produkce tohoto kovu. Dalšími význačnými producenty chromu jsou [[Kazachstán]], [[Indie]] a [[Turecko]]. [116] => [117] => Hlavním postupem metalurgického získávání chromu je redukce chromitu [[uhlík]]em (koksem) ve vysoké peci: [118] => [119] => : FeCr2O4 + 4 C → Fe + 2 Cr + 4 CO [120] => [121] => Výsledkem je přitom slitina chromu se železem – [[ferrochrom]], který lze dále přímo používat při [[legování]] speciálních [[ocel]]í a slitin s obsahem Fe a Cr. [122] => [123] => Výroba čistého chromu je poněkud komplikovanější. Nejprve je z chromové rudy působením roztaveného [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] (NaOH) připraven [[dichroman sodný]] Na2Cr2O7, který je uhlíkem redukován za vzniku [[oxid chromitý|oxidu chromitého]] Cr2O3. Posledním krokem je redukce oxidu [[hliník]]em nebo [[křemík]]em za vzniku elementárního chromu. [124] => : Cr2O3 + 2 Al → 2 Cr + Al2O3 [125] => [126] => == Využití == [127] => [[Soubor:Begynnelse-4.jpg|náhled|vlevo|Socha Počátek z nerezové oceli, Švédsko]] [128] => Největší podíl světové produkce chromu najde jednoznačně využití v [[metalurgický průmysl|metalurgickém průmyslu]] především při výrobě legovaných ocelí. Obsah chromu ve slitině určuje především její [[tvrdost kovů|tvrdost]] a mechanickou odolnost. Od obsahu cca 12 % Cr rozpuštěného v tuhém roztoku je [[Korozivzdorná ocel|ocel korozivzdorná]] (pasivace povrchu). Cr zlepšuje také její žáruvzdornost a žárupevnost.{{Citace monografie | příjmení=Ashby | jméno=Michael F. | odkaz na autora=M. F. Ashby| spoluautoři=& David R. H. Jones | titul=Engineering Materials 2 | url=https://archive.org/details/engineeringmater0000ashb_g7u9 |origyear=1986 | vydání=with corrections | rok=1992 | vydavatel=Pergamon Press | místo=Oxford | isbn=0-08-032532-7 | strany=[https://archive.org/details/engineeringmater0000ashb_g7u9/page/119 119] | kapitola=Chapter 12}} U nástrojových ocelí se používá jako legura pro zvýšení prokalitelnosti a tvrdosti (tvorba speciálních [[Karbidy|karbidů]] chromu). Podobné druhy ocelí s nižším zastoupením chromu slouží k výrobě geologických vrtných nástrojů, vysoce výkonných nožů pro stříhání kovů, frézovacích nástrojů pro opracování dřeva a v řadě podobných aplikací. Možnost kalitelnosti a korozivzdornosti ocelí legovaných Cr se využívá u chirurgických nástrojů, v potravinářském průmyslu, vodních strojích (odlitky vodních turbín) atd. Chrom se také přidává do mosazi, aby se tím zvětšila její tvrdost. [129] => [130] => V každodenním životě se s chromem setkáme spíše jako s materiálem, chránícím kovové povrchy před korozí za současné zvýšení jejich estetického vzhledu. Klasickým příkladem je chromování [[chirurgie|chirurgických]] nástrojů i jiných zařízení používaných v medicíně ([[sterilizátory]], zubařské nástroje a podobné předměty sloužící k vyšetření pacienta). V civilním životě nalezneme chromované předměty často ve vybavení koupelen, jako součást luxusních automobilových doplňků a v řadě dalších aplikací. [131] => [132] => == Sloučeniny == [133] => [[Soubor:Chromium(III)-oxide-sample.jpg|náhled|vlevo|Oxid chromitý]] [134] => Ve sloučeninách se chrom vyskytuje v mocenství Cr2+, Cr3+ a Cr6+, výjimečně se setkáme i se sloučeninami Cr4+ a Cr5+. [135] => [136] => Sloučeniny dvojmocného chromu jsou silná redukční činidla, působením vzdušného [[kyslík]]u se samovolně oxidují za vzniku Cr3+. Prakticky se využívají v [[analytická chemie|analytické chemii]] při [[Redoxní reakce|reduktometrických]] [[titrace|titracích]] jako jedny z nejsilnějších redukčních činidel. Obvykle se přitom připravují až v roztoku redukcí chromitých solí v kyselém prostředí [[zinek|zinkovým]] [[amalgámy|amalgámem]], nad nímž jsou také dlouhodobě uchovávány bez přístupu [[vzduch]]u nad zinkovým amalgámem s kyselinou, což umožní uchovat kyselý roztok chromnaté soli i po dobu několika měsíců. Významnější a stálejší chromnaté soli jsou [[chlorid chromnatý]] CrCl2 lépe Cr2Cl4 a [[síran chromnatý]] CrSO4 a jeho podvojné soli. [137] => [138] => Sloučeniny trojmocného chromu jsou neomezeně stálé a mají obvykle zelenou barvu. Soli trojmocného chromu slouží také ve [[sklářský průmysl|sklářském průmyslu]] k barvení [[sklo|skla]] a [[kožedělný průmysl|kožedělném průmyslu]] při činění kůží. [139] => * [[Oxid chromitý]] Cr2O3 se používá jako barevný [[pigment]] pod označením chromová zeleň. Oxid chromitý je inertní látka, protože se nerozpouští ve vodě, v kyselinách ani v zásadách. V laboratoři se velmi často připravuje efektní reakcí, tepelným rozkladem [[dichroman amonný|dichromanu amonného]], známou jako sopka. [140] => : (NH4)2Cr2O7 → [[Dusík|N]]2 + Cr2O3 + 4 H2O [141] => * [[Hydroxid chromitý]] Cr(OH)3 je šedozelená sraženina, která vzniká reakcí chromitých [[kation]]ů s hydroxidovými [[anion]]y. V kyselém prostředí se rozpouští na chromité soli. [142] => : Cr(OH)3 + 3 [[Kyselina chlorovodíková|HCl]] → [[Chlorid chromitý|CrCl3]] + 3 H2O [143] => V zásaditém prostředí se rozpouští na chromitany. [144] => : Cr(OH)3 + OH− → [Cr(OH)4]− [145] => Z chromitanů se reakcí s oxidačními činidly připravují chromany. [146] => : [Cr(OH)4]− + 2 H2O2 → CrO42− + 4 H2O [147] => * [[Chlorid chromitý]] CrCl3 je v bezvodém stavu červenofialová látka. Z vodného roztoku lze získat chlorid chromitý jako hexahydrát CrCl3·6H2O, který má smaragdově zelenou barvu. Chlorid chromitý tvoří s jinými chloridy komplexy, které mají nejčastěji složení M2CrCl5 pentachlorochromitanový anion(M - alkalický kov nebo amonný kation). Tyto látky mají nejčastěji červenou barvu a jsou stálé pouze v koncentrovaných roztocích v přítomnosti chlorovodíku. Ve zředěných roztocích se komplex rozpadá na původní chloridy. [148] => * [[Síran chromitý]] Cr2(SO4)3 je v bezvodém stavu bílý prášek. Z vodného roztoku lze získat síran chromitý jako oktadekahydrát Cr2(SO4)3·18H2O. Při zahřívání se z krystalů síranu chromitého odštěpuje voda a vznikají zeleně zbarvené sírany chromité, které mají proměnné složení a jsou méně rozpustné ve vodě. [149] => * [[Kamenec chromitý]] KCr(SO4)2·12H2O neboli dodekahydrát síranu draselnochromitého je tmavěfialová látka, která se používá v barvířství a koželužství. [150] => [151] => Sloučeniny čtyřmocného chromu [152] => * [[Oxid chromičitý]] CrO2 se používá jako záznamový materiál, protože má [[feromagnetismus|feromagnetické]] vlastnosti. [153] => [154] => [[Soubor:Potassium-dichromate-sample.jpg|náhled|vpravo|Krystalický dichroman draselný]] [155] => Sloučeniny [[Šestimocný chrom|šestimocného chromu]] jsou středně silnými [[Redoxní reakce|oxidačními činidly]]. Prakticky se s nimi setkáme jako se solemi kyseliny chromové, chromany(CrO4)2− nebo kyseliny dichromové, dichromany (Cr2O7)2−. Chromany a dichromany v roztocích mohou navzájem přecházet mezi sebou v závislosti na [[pH]] prostředí. Přitom platí, že chromany jsou stálé v alkalickém prostředí a mají obvykle žlutou barvu. Dichromany jsou oranžové a jsou stabilní v kyselém pH. [156] => : 2 CrO42−+ 2 H+ → Cr2O72− + H2O [157] => : Cr2O72− + 2 OH− → 2 CrO42− + H2O [158] => * [[Oxid chromový]] CrO3 je tmavěčervená látka, velmi silně hygroskopická, která vzniká reakcí dichromanu s koncentrovanou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. Má hořkokyselou chuť a je silně jedovatý. Při poutání vzdušné vlhkosti se oxid chromový postupně mění v zlatožlutou kyselinou chromovou H2CrO4, která je známa pouze v roztoku. [159] => * [[Dichroman draselný]] K2Cr2O7 se používá v analytické chemii jako primární oxidimetrický standard pro titrace, protože jej lze připravit ve velmi vysoké čistotě a je prakticky neomezeně stálý. Dichroman draselný se často používá jako oxidační činidlo v reakcích. [160] => * [[Chroman olovnatý]] PbCrO4 se v přírodě vyskytuje jako nerost ''krokoit''. Je to žlutá, ve vodě nerozpustná sloučenina. Chroman olovnatý je rozpustný v roztocích hydroxidů, kdy dochází k tvorbě hydroxoolovnatanů. Při působení malého množství hydroxidu, vzniká z chromanu olovnatého zásaditý chroman olovnatý PbCrO4. Pb(OH)2, který má červenou barvu a používá se jako barva chromová červeň. [161] => [162] => Při výrobě barev je důležitý hlavně [[chroman barnatý]] BaCrO4, známý pod označením žlutý ultramarín a [[chroman olovnatý]] PbCrO4 – chromová žluť a dnes už méně známá podvojná sůl [[chroman zinečnatý|chromanu zinečnatého]] a [[dichroman draselný|dichromanu draselného]] 3ZnCrO4·K2Cr2O7 známá pod názvem zinková žluť. [163] => [164] => Inhalace sloučenin šestimocného chromu vede k poškození [[dýchací cesty|dýchacích cest]], nejčastěji [[Perforace (lékařství)|perforace]] nosní přepážky a [[bronchitida|bronchitidy]]. U dlouhodobé expozice na [[kůže|kůži]] dochází ke vzniku [[dermatitida|dermatitidy]], [[ekzém]]ů a tzv. chromových [[vřed]]ů. Sloučeniny šestimocného chromu vyvolávají také [[rakovina plic|rakovinu plic]].[[Zdeněk Bardoděj|Bardoděj, Z.]]: ''Chemie v hygieně a toxikologii''. LFH UK, Praha 1988. [165] => [166] => == Biologický význam == [167] => Biologické účinky chromu jsou silně závislé na mocenství, ve kterém se do organismu dostává. Trojmocný chrom je pokládán v malém množství za nezbytnou součást každodenní potravy. Naopak šestimocný chrom působí negativně a [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] ho klasifikovala jako lidský [[karcinogen]].[https://plzen.rozhlas.cz/chrom-v-pude-nepodcenujte-neni-jen-zabijakem-v-hollywoodskem-trhaku-7644213 Chrom v půdě nepodceňujte. Není jen zabijákem v hollywoodském trháku]{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Agency for Toxic Substances & Disease Registry, [[Centers for Disease Control and Prevention]] | titul = ToxFAQs: Chromium | url = http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts7.html | měsíc = February | rok = 2001 | datum přístupu = 2007-10-02 | url archivu = https://web.archive.org/web/20071001213824/http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts7.html | datum archivace = 2007-10-01 | nedostupné = ano }} [168] => [169] => Z těchto důvodů je při provádění zdravotních studií nutno důsledně zkoumat ne pouze obsah chromu v prostředí, ale především to, v jaké formě (mocenství) se tento prvek setkává s živými organizmy. [170] => [171] => Z potravin bohatých na trojmocný chrom lze uvést především [[melasa|melasu]] a přírodní hnědý cukr, červenou řepu, lesní plodiny, kvasnice a [[pivo]]. V prodávaných potravinových doplňcích se obvykle používá organická sloučenina [[pikolinát]] chromitý, který však u pokusných zvířat způsoboval poškození chromozomů ovariálních buněk.{{Citace periodika | titul = Chromium(III) picolinate produces chromosome damage in Chinese hamster ovary cells | ročník = 9 | strany = 1643–1648 | datum vydání=1 December 1995| periodikum = Federation of American Societies for Experimental Biology | jméno = D. M. | příjmení = Stearns | url = http://www.fasebj.org/cgi/content/abstract/9/15/1643 | pmid = 8529845 | číslo = 15 | autor2 = W | autor3 = P | autor4 = W}} Doporučená denní dávka je přibližně 0,1 mg chromu.{{Fakt/dne|20181020083947|}} [172] => [173] => Dostatečný obsah chromu v organizmu je důležitý pro správný [[metabolismus]] [[Sacharidy|cukrů]] a [[Tuky|tuků]].{{Fakt/dne|20181020083947|}} Pomáhá stabilizovat hladinu [[krev|krevního tuku]] a tlumí chuť na sladké potraviny.{{Fakt/dne|20181020083947|}} Farmaceutické přípravky s obsahem chromu jsou vhodné ke kontrole tělesné [[hmotnost]]i a také jako doplněk [[sport|sportovní stravy]] pro údajný, ovšem neprokázaný růst [[sval|svalové hmoty]] – viz [[kulturistika]].{{Fakt/dne|20181020083947|}} [174] => [175] => == Kontaminace == [176] => Ke kontaminaci chromem dochází zejména na místech, kde byl provozován některý typ průmyslových činností jako jsou [177] => koželužny, strojírny, slévárny, textilky, chemické výroby nátěrových hmot, pigmentů a smaltů nebo sklárny a keramické závody. [178] => [179] => == Regulace == [180] => Vzhledem ke škodlivosti chromu jsou zavedeny v [[Česko|České republice]] limity pro koncentrace jeho sloučenin v pracovním prostředí, a to pro sloučeniny šestimocného chromu na 0,1 mg·m−3 a pro ostatní sloučeniny chromu na 1,5 mg·m−3.[[IRZ]]: [http://www.irz.cz/latky/chrom_a_sl Látka: Chrom a sloučeniny (jako Cr)] {{Wayback|url=http://www.irz.cz/latky/chrom_a_sl |date=20081228072133 }} [181] => Směrnice 2002/95/ES – [[RoHS]] – od 1. července [[2006]] omezuje použití šestimocného chromu v z elektrických a elektronických zařízení v [[Evropská unie|Evropské unii]].[[Miroslav Šuta]]: ''[http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich Zákaz některých chemikálií v nových spotřebičích] {{Wayback|url=http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich |date=20110524125439 }}'', Odpady, 11. září 2006 [182] => Vypouštění chromu do životního prostředí je v České republice povinné ohlašovat do [[IRZ|integrovaného registru znečišťování]], pokud podnik vypouští do ovzduší, vody nebo v odpadech více než 50 kilogramů. [183] => [[Evropská agentura pro chemické látky]] zařadila některé ze sloučenin chromu mezi [[látky vzbuzující mimořádné obavy]]. [184] => [185] => == Odkazy == [186] => [187] => === Reference === [188] => [189] => [190] => === Literatura === [191] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [192] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [193] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [194] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [195] => [196] => === Externí odkazy === [197] => * {{Commonscat|Chromium}} [198] => * {{Wikislovník|heslo=chrom}} [199] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=24 Chemický vzdělávací portál] [200] => * {{en}} [http://www.atsdr.cdc.gov/csem/chromium ATSDR Case Studies in Environmental Medicine: Chromium Toxicity] U.S. [[Department of Health and Human Services]] [201] => * [http://education.jlab.org/itselemental/ele024.html It's Elemental – The Element Chromium] [202] => * [http://www.merck.com/mmpe/sec01/ch005/ch005b.html The Merck Manual – Mineral Deficiency and Toxicity] [203] => * [http://www.cdc.gov/niosh/topics/chromium/ National Institute for Occupational Safety and Health – Chromium Page] [204] => * [http://www.periodicvideos.com/videos/024.htm The periodic table of videos: Chromium] [205] => [206] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [207] => [208] => {{Autoritní data}} [209] => {{Portály|Chemie}} [210] => [211] => [[Kategorie:Chrom| ]] [212] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [213] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Chrom

Chrom (též chróm; chemická značka Cr, chromium) je světle šedý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov. Používá se v metalurgii při výrobě legovaných ocelí a dalších slitin, tenká vrstva chromu chrání povrch kovových předmětů před korozí a zvyšuje jejich tvrdost.

More about us

About

Je to kov, který se vyznačuje vysokou odolností vůči korozi a má široké uplatnění v průmyslu, což z něj činí důležitou součást moderního materiálového využití. Chrom se nachází v přírodě převážně ve formě minerálů a je klíčovým prvkem při výrobě slitin a nátěrů, které zvyšují odolnost a estetickou hodnotu různých výrobků. Jednou z nejznámějších slitin obsahujících chrom je nerezová ocel, která se díky své trvanlivosti a snadné údržbě stala již běžnou součástí mnoha každodenních předmětů. Chrom se také používá v galvanizaci, což je proces, který zajišťuje ochranu kovových povrchů a přispívá k prodloužení jejich životnosti. Kromě využití v průmyslu má chrom také důležitou roli v biologických procesech. Je nezbytným mikrominerálem pro správnou funkci lidského organismu a přispívá k metabolizmu glukózy a tuků. V malé míře se objevuje v potravinových zdrojích, jako jsou celozrnné obiloviny, masné výrobky a některé ovoce a zelenina. I přes řadu jeho výhod a pozitivního vlivu na moderní technologie je nutné přistupovat k používání chromu s rozmyslem a zodpovědností. Jeho některé sloučeniny mohou být toxické. Usilování o efektivní recyklaci a minimalizaci environmentálních dopadů spojených s těžbou a zpracováním chromu přispívá k udržitelnému rozvoji a ochraně přírody. Celkově vzato, chrom je fascinující prvek, který hraje důležitou roli v našich životech, a jeho pozitivní přínosy mohou být umocněny odpovědným a inovativním přístupem k jeho využití.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Redoxní reakce','křemík','uhlík','Chlorid chromitý','ocel','chroman olovnatý','kyslík','Kazachstán','chlorečnany','koroze','hydroxid sodný','dichroman sodný'

Chlorečnany

Kazachstán

Koroze

Křemík

Křemík je chemický prvek s označením Si a atomovým číslem 14 v periodické tabulce.

Kyslík

Ocel

Ocel je slitina železa s uhlíkem a dalšími prvky.

Uhlík

Uhlík je chemický prvek s atomovým číslem 6 a chemickým symbolem C, který je základním stavebním prvkem veškerého živého materiálu na Zemi.