Array ( [0] => 15498823 [id] => 15498823 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chválenice [uri] => Chválenice [3] => Chvalenice 01.jpg [img] => Chvalenice 01.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Chválenice [2] => | obrázek = Chvalenice 01.jpg [3] => | status = obec [4] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [5] => | NUTS3 = CZ032 [6] => | okres = Plzeň-město [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Plzeň]] [8] => | pověřená obec = [[Starý Plzenec]] [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | počet katastrálních území = 3 [11] => | PSČ = 332 04 až 332 05 [12] => | počet ZSJ = 3 [13] => | počet částí obce = 3 [14] => | adresa = Chválenice 21
332 05 Chválenice [15] => | starosta = Ing.Pavel Kvídera [16] => | starosta aktuální k = 2024 [17] => | web = http://www.chvalenice.cz/ [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = chvalenice@obecni-urad.net [20] => | mapa = Chvalenice PM CZ.png [21] => }} [22] => '''Chválenice''' ([[Němčina|německy]] ''Chwalenitz''''Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren''. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f) jsou obec, která se nachází v [[Okres Plzeň-město|okrese Plzeň-město]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Žije v ní {{Počet obyvatel}} obyvatel. Obec je od 1. ledna 2007 součástí okresu Plzeň-město, do konce roku 2006 byla obec součástí [[okres Plzeň-jih|okresu Plzeň-jih]]. [23] => [24] => == Části obce == [25] => * '''Chválenice''' [26] => * [[Chouzovy]] [27] => * [[Želčany]] [28] => [29] => == Historie == [30] => === Nejstarší osídlení a první zmínky === [31] => Nejstarší historické doklady o existenci Chválenic pocházejí z roku [[1275]], kdy je doložen štědrý příznivce [[Kladrubský klášter|kladrubského kláštera]], vladyka Semislav z Chválenic. Zajímavé je, že teprve o dvacet let později byla [[Václav II.|Václavem II.]] založena Nová Plzeň. Nejstarší archivní prameny o vladyckých statcích v [[Želčany|Želčanech]] a [[Chouzovy|Chouzovech]] jsou z doby o více než sto let později, z let 1377–[[1379]]. Osídlení na území někdejší chválenické farnosti je však mnohem starší. V roce 1870 došlo při těžbě kamene na stavbu dnešního nezvěstického mostu Osvobození k archeologickému nálezu v oblasti ''tzv. Žákavské hory''. Šlo o četné artefakty z [[Doba bronzová|doby bronzové]]. Teprve o osm let později se začal zahradník valdštejnského [[Kozel (zámek)|zámku Kozel]] F. X. Franc soustavně zajímat o pravěké osídlení v údolí řeky [[Úslava|Úslavy]]. Při nich bylo potvrzeno, že v celém říčním údolí od ''Kozelského polesí'' až po [[Srby (okres Plzeň-jih)|Srby]] u [[Blovice|Blovic]] bývalo bohaté pravěké osídlení s bezpočtem [[Mohyla|mohyl]]. Nezvěstický nález se dostal do dnešního [[Národní muzeum|Národního muzea v Praze]], kde je jeho část stále uložena. [32] => [33] => === Život kolem přemyslovského hradiště ve Staré Plzni === [34] => Zprávy o středověkém osídlení oblasti jsou doloženy v roce [[976]], kdy bylo bavorské vojsko poraženo pod [[Přemyslovci|přemyslovským]] hradem Plzní, nacházejícím se na dnešním vrchu [[Hůrka (hradiště)|Hůrka]] u [[Starý Plzenec|Starého Plzence]]. Šlo o hrad, který se v té době mohl významem téměř rovnat [[Pražský hrad|hradu pražskému]]. Kolem Hůrky také procházela významná cesta z [[Bavorsko|Bavor]] do [[Praha|Prahy]], [[Krakov]]a a [[Kyjev]]a. [35] => [36] => V roce 1884 se v Želčanech uskutečnil archeologický nález, který naznačuje, že minimálně část dnešní obce Chválenice mohla být osídlena již v raném středověku. Při stavebních pracích v želčanském statku čp. 25 byl objeven keramický džbán obsahující 2116 mincí, [[denár]]ů z doby vlády knížete [[Oldřich (kníže)|Oldřicha]] a čtyři malé náušnice. Mince – malé stříbrné plíšky – byly vyraženy v domácí vyšehradské mincovně. Většinu mincí prodal hospodář Valdštejnovu zahradníkovi na [[Kozel (zámek)|Kozlu]],[[archeolog]]ovi a [[Sekretář (administrativa)|tajemníkovi]] plzeňského historického muzea [[František Xaver Franc|Františku Xaveru Francovi]]. Právě díky němu jsou dnes ve sbírkách [[Západočeské muzeum v Plzni|Západočeského muzea v Plzni]]. Starší a nevelkou částí pokladu byly [[Bavorské vévodství|bavorské]] mince z 10. století, nad nimiž několikanásobně převládaly české denáry z první poloviny 11. století. Datace mincí předchází o více než dvě stě let první písemnou zmínku o vsi Chválenice a o dalších sto let nejstarší písemné zprávy o Želčanech a Chouzovech. [37] => [38] => === Panské sídlo Chválenice a tvrze v okolí === [39] => Chválenice byly od 14. století nejen doloženou [[Farní kostel|farní osadou]] s [[kostel]]em, ale podle Semislava a jeho následovníků lze předpokládat, že se zde nacházelo i samostatné [[Vladyka|vladycké]] sídlo spojené s místním [[Kostel svatého Martina (Chválenice)|kostelem svatého Martina]]. Podobných [[tvrz]]í se v dané době nacházelo v okolí velké množství. Velmi zachovalý zbytek [[tvrziště]] se nachází v [[Nezvěstice|Nezvěsticích]]. I v nejbližším okolí Chválenic se však nacházelo ve vrcholném středověku mnohem hustější osídlení než dnes. Na západním úbočí [[Farská skala|Farské skály]] se nacházely tvrz, hospodářský dvůr a ves ''Džbánek'', patřící pravděpodobně [[Cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[Klášter Nepomuk|klášteru v Nepomuku]]. Poblíž je doložena existence ještě několik dalších, dnes zaniklých vsí – Zboří, Záhoří a Lhotky. Poté, co byl nepomucký klášter v [[15. století]] vypálen [[Husitství|husity]], byly již v polovině [[16. století]] všechny tyto vsi označovány za pusté. Ve druhé polovině [[14. století]] zanikla dočasně i tvrz ve Chválenicích. Chválenice nyní patřily k vladyckému sídlu v Pokonicích u [[Žákava|Žákavy]]. Tato tvrz se nacházela v ohybu řeky Úslavy mezi [[Zdemyslice]]mi a Žákavou. Šlo pravděpodobně o významné sídlo, které však koncem 14. století také zaniklo a centrum vladycké moci se přesunulo do sousední Žákavy.[[Soubor:Blažek z Dobřan.png|náhled|255x255bod|Ukázka ilustrace v jednom z rukopisů chválenického faráře Blažka z Dobřan, uloženém v Národní knihovně ČR (Textus varii, 1434)]] [40] => [41] => === Husitské války a Jiří z Poděbrad === [42] => Před [[Husitské války|husitskými válkami]] zakoupil Chválenice plzeňský měšťan Tomáš Paviánek, zvaný též Pabiánek. Jeho žena Anna Pabiánková byla horlivou stoupenkyní radikálního plzeňského kazatele [[Václav Koranda starší|Václava Korandy]] a dokonce u sebe v Plzni na čas ubytovala [[Jan Žižka|Jana Žižku]]. Při odchodu Žižky do [[Jižní Čechy|jižních Čech]] spálila na [[Náměstí Republiky (Plzeň)|plzeňském náměstí]] veškerý svůj majetek a vydala se spolu se svým podnájemníkem na [[Tábor]]. [43] => [44] => Chválenice v té době patřily Pabiánkovým synům, sídlícím na tvrzi v nedalekých [[Štěnovice|Štěnovicích]]. Pabiánkové po odchodu Jana Žižky a příklonu Plzně ke katolictví z města také odešli, ale pouze do Štěnovic. Plzeňští přesto jejich tvrz oblehli a dobyli. Přítomné členy rodiny při tom vyvraždili. Jako odškodné si Plzeňané vzali majetek Pabiánkových včetně obce Chválenice. Plzeňští dosadili roku [[1424]] do Chválenic horlivého a velmi vzdělaného katolického kněze Blažka z Dobřan. Blažek proslul jako pilný opisovač knih a textů. Jeho středověké [[rukopis]]y jsou dnes uloženy v pražské univerzitní knihovně a v knihovně [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|metropolitní kapituly u sv. Víta]] v Praze. [45] => [46] => Krajina kolem obce byla v té době na horké válečné půdě mezi [[Katolicismus|katolíky]] a husity. Zatímco plzeňským katolíkům patřil nový královský hrad [[Radyně]], husité drželi hrad [[Vlčtejn (hrad)|Vlčtejn]]. Po skončení husitských válek, za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] se zapsal hrad Vlčtejn do historie jako místo podpisu [[Mírová smlouva|mírové smlouvy]] mezi kališnickým králem a odbojnou katolickou šlechtou z Jednoty strakonické. [47] => [48] => Od druhé poloviny 15. století byly Chválenice opět samostatným vladyckým sídlem, patřícím [[panoš]]ovi Janu Chválenickému z [[Hodousice|Hodousic]]. Zdá se ale, že kolem roku 1500 patřila část chválenických pozemků také purkrabímu Bedřichovi [[Páni z Donína|z Donína]] a na Vlčtejně. Ten ve Chválenicích usadil své dva ''služebníky a lidi svobodné'', Jíru a Jana Hošťálkovi. Jak Bedřich z Donína tak Jíra a Jan Hošťálkovi se pak kvůli užívání pozemků dostávali do ostrých sporů s Janem Chválenickým z Hodousic. Roku 1531 již Chválenice patřily k panství Jana Častolára Hradišťského z Hořovic. Po pořízení kšaftu v roce 1541 zdědil celý statek vladyka Častolár Hradišťský z Hořovic. Další zprávy o životě na území dnešní obce Chválenice existují z druhé poloviny 16. století, a to zásluhou ''rokycanských městských knih''. Městu [[Rokycany]] byla tehdy poddána ves Želčany, přičemž v textech jsou zmiňováni také obyvatelé Chválenic a Chouzov. Chválenice zůstávaly během druhé poloviny 16. století v majetku rodu Hradišťských z Hořovic. Roku 1588 koupil Častolárův syn Jan Hradišťský od Kryštofa z Roupova vlčtejnské panství včetně vsi Chouzovy. [49] => [[Soubor:Inkostel 04.jpg|náhled|Dřevěný pohřební štít hraběte Kryštofa Karla Kokořovce z Kokořova ve chválenickém kostele sv. Martina]] [50] => [51] => === V době třicetileté války a rekatolizace === [52] => V [[17. století]] již Chválenice patřily k nebílovskému [[panství]]. Majiteli panství byli [[Kokořovcové z Kokořova|Kokořovci]], konkrétně Kryštof Karel Kokořovec z Kokořova. V té době v zemi vypukla [[třicetiletá válka]]. Kryštof Karel se spolu se svým bratrem, majitelem šťáhlavského panství, postavil na [[Protestantská unie|protestantskou]] stranu sporu a v roce [[1618]] odmítl věrnost [[Habsburská monarchie|habsburskému]] císaři [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandu II.]] Naopak, Kokořovci vítali jako svého krále [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]. Byli pak ztrestáni významnou pokutou, ale nepostihla je konfiskace majetku. V době [[rekatolizace]], v polovině 17. století, se lze v [[Čechy|Čechách]] postupně setkat s několika [[Kněz|kněžími]], jejichž rod pocházel z Chválenic – [[Děkanát a vikariát|děkanem]] Janem Chválenickým a kaplanem Sebastianem Chválenickým v [[Náchod]]ě, děkanem Janem Chválenickým v [[Horšovský Týn|Horšovském Týně]] a [[arciděkan]]em Janem Františkem Chválenickým v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]]. Po skončení třicetileté války byly Chválenice zčásti vylidněny. Svědčí o tom údaje z Berní ruly (1654) – z osmnácti dvorů bylo pustých sedm, ze tří drobnějších usedlostí zůstaly pusté tři. [53] => [54] => V 80. letech 17. století patřilo nebílovské panství Arnoldu Aloisovi baronu [[Engelové z Engelsflussu|Engelovi z Engelsflussu]]. V celé zemi probíhala rekatolizace a výstavba poutních [[Kaple|kaplí]] a kostelů. Arnold Alois využil vzrůstajícího kultu [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] a nechal na Planinách u Chválenic, na místě staré polní kapličky postavit poutní kostel zasvěcený právě sv. Vojtěchovi. [55] => [56] => Nejstarší chválenické farní kroniky dokládají, že ve Chválenicích a okolí bylo na přelomu 17. a 18. století velké množství povolání a řemesel. Patřil mezi ně také nově ustavený poustevník u kaple sv. Vojtěcha na Planinách. Ve vsi Chválenice v této působili farář, kaplan, nádvorník (správce farního dvora), rychtář, učitel (doložen od roku 1644), bečvář, hrnčíř, hrobař, kovář, krejčí, krčmář, piksmistr, ovčácký pacholek, ponocný, punčochářka, švadlena, sluhové, vojáci, zedník, žebráci a tuláci. [57] => [58] => === V majetku benátského maršála === [59] => V roce 1705 zakoupil nebílovské panství vrchní velitel a maršál pozemních vojsk [[Benátská republika|Benátské republiky]], Adam Heinrich hrabě von Steinau. Tento muž pocházející z Horních Franků zasvětil celý svůj život vojenské kariéře a v četných válkách proslul nebývalou odvahou a odhodláním. Bojoval nejen ve službách Benátské republiky, ale i ve službách [[Císař Svaté říše římské národa německého|císaře]] a [[Saské kurfiřtství|saského kurfiřta]] – [[Polské království|polského krále]]. Své hrdinství a schopnosti prokázal v tureckých válkách a v [[Severní válka|Severní válce]] o [[Baltské moře]]. V [[Nebílovy|Nebílovech]] zakoupil renesanční tvrz a nechal ji přestavět na [[Nebílovy (zámek)|reprezentativní zámeček]]. Zemřel však velmi záhy, roku [[1712]]. Ve své [[Závěť|závěti]] si přál nechat na panství vystavět nový kostel. Místo toho byl barokně přestavěn kostel na [[Prusíny|Prusinách]], do něhož byl hrabě Steinau pohřben. [60] => [[Soubor:Kostel sv. Martina – Kveten 2017.jpg|náhled|255x255pixelů|Dientzenhoferův kostel sv. Martina v květnu 2017 – pohled od západu]] [61] => [62] => === Černínové a kostel od K. I. Dientzenhofera === [63] => [[Soubor:Fara Chvalenice 2017.jpg|náhled|255x255pixelů|Empírová chválenická fara s aliančním znakem a chronogramem v průčelí]] [64] => Od počátku 18. století byly Chválenice součástí spojeného šťáhlavsko-nebílovského panství v držení švihovské větve rodu [[Černínové z Chudenic|Černínů z Chudenic]]. Chválenická farnost byla největší a nejvýznamnější na tomto panství. [[Heřman Jakub Černín (1706–1784)|Heřman Jakub hrabě Černín z Chudenic]] pozval roku [[1747]] do Chválenic proslulého stavitele [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]], který zde na místě starého kostela postavil nový, [[Barokní architektura|barokní]] [[Kostel svatého Martina (Chválenice)|chrám sv. Martina]]. Heřman Jakub Černín se stal štědrým [[mecenáš]]em kostela a byl ve zdejší hrobce roku [[1784]] také pohřben. Zatímco Chválenice a Želčany byly součástí šťáhlavsko-nebílovského panství, Chouzovy patřily trvale k panství vlčtejnsko-hradišťskému. [65] => [66] => Heřmanův syn, hrabě [[Jan Vojtěch Černín z Chudenic]] nechal na panství postavit lovecký zámek [[Kozel (zámek)|Kozel]] a rekonstruovat zámek v [[Nebílovy (zámek)|Nebílovech]]. Ve Chválenicích se významně finančně podílel na výstavbě [[empír]]ové fary v roce [[1806]]. Na jeho paměť byl nad vchodem do fary umístěn [[alianční znak]] Vojtěcha a jeho první manželky Marie Terezie Josefy z [[Thun-Hohensteinové|Thunu-Hohensteinu]]. Bezdětný pár nechal vybudovat novou rodinnou pohřební kapli ve [[Šťáhlavy|Šťáhlavech]]. [67] => [68] => === V majetku rodiny Valdštejnových === [69] => Po Vojtěchově smrti přešlo panství do rukou [[Valdštejn-Vartenberkové|Valdštejnů-Wartenbergů]]. Za prvního z Valdštejnů, Kristiána, byla ve Chválenicích postavena dnešní [[Klasicistní architektura|klasicistní]] budova školy. Za valdštejneského panství byla v letech [[1848]]–[[1850]] zrušena za náhradu [[robota]] a roku [[1912]] se odehrál požár chválenického kostela sv. Martina. V letech [[1914]]–[[1918]] proběhla [[první světová válka]] spojená s rekvizicí nejstarších chválenických zvonů z dílen klatovského zvonaře Štěpána Pricqueye a plzeňského zvonaře [[Pernerové|Pernera]] z let [[1658]] a [[1739]]. Nové zvony Václav a Martin byly na věž chválenického kostela vráceny v roce [[1932]], ale již o deset let později byly rekvírovány pro potřeby [[Nacismus|nacistické]] moci. V roce [[1945]] končí Valdštejnové jako majitelé šťáhlavského [[Velkostatek|velkostatku]]. Poslední z nich byl pohřben do rodinné hrobky ve Šťáhlavech v roce [[1954]]. [70] => [71] => === První republika a nacistická okupace === [72] => Obec byla [[Elektrifikace|elektrifikována]] v roce [[1923]]. Do obce byl zaveden [[rozhlas]] a první autobusová linka vedoucí ze [[Střížovice (okres Plzeň-jih)|Střížovic]]. Pravidelné autobusové spojení do Plzně však zajistil až plzeňský autodopravce Sýkora, který si ve Chválenicích postavil garáže pro své autobusy a obytný dům, „Sýkorovnu“. Ve Chválenicích působily mezi válkami dva hostince, Nolčova výrobna sýrů, smíšené zboží s benzinovou pumpou u Tomanů, řeznictví či židovský [[Smíšené zboží|koloniál]] U Tanzerů. U Tanzerů byl od 30. let také výčep vína. Existovala zde kovárna, záložna Kampelička, holičství a řada dalších živností. V době [[Velká hospodářská krize|velké hospodářské krize]] pomáhalo zaměstnanosti ve Chválenicích otevření [[lom]]u pod Farskou skálou. Většina obyvatel se však věnovala práci v [[zemědělství]] nebo dojížděla za prací do Plzně. Ve Chválenicích a okolních obcích působila celá řada společenských organizací – [[Sokol (spolek)|Sokolové]], sociálně demokratická [[Dělnická tělocvičná jednota|Dělnická tělovýchovná jednota]], agrární Selská jízda, hasiči i ochotníci. V obci působili mladí [[Skauting|skauti]] a později i [[woodcraft]]eři. [73] => [74] => [[Protektorát Čechy a Morava|Nacistická okupace]] se dotkla několika chválenických rodin. V první řadě šlo o [[Židé|židovskou]] rodinu obchodníka Šimona Tanzera. Zatímco Šimon Tanzer a jeho syn Leo Tanzer zemřeli v průběhu let [[1940]]–[[1941]], stařičká obchodnice Rosa Tanzerová s dcerami Arnoštkou, Klárou a Elsou byly deportovány do [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|koncentračních táborů]], kde všechny během roku [[1942]] zahynuly. V květnu [[1943]] byl gestapem zatčen také chválenický řídící učitel Benedikt Brejcha a zbytek války strávil v nacistických koncentračních táborech. [75] => [76] => V roce 1945 byly Chválenice, stejně jako celá [[Československo|Československá republika]] osvobozeny. Na 6. května [[1945]] připadla tradiční svatovojtěšská pouť, která toho roku byla zrušena. Napečenými koláči byli 7. května 1945 vítáni [[Armáda Spojených států amerických|američtí vojáci]], kteří do vsi dorazili. 13. května 1945 se k Chválenicím přiblížili i vojáci [[Rudá armáda|Rudé armády]]. 18. května 1945 byla vytyčena konečná [[Demarkační čára|demarkační linie]], a to středem toku řeky Úslavy v Nezvěsticích. Demarkační linie se tak nacházela uprostřed vsi Nezvěstice, na dnešním mostě Osvobození, 3 km od Chválenic a Želčan. [77] => [78] => === Proměny obce po druhé světové válce === [79] => [[Soubor:Lipa Svobody 30. 4. 2017.jpg|náhled|Chválenická lípa Svobody na jaře 2017]]Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] pokračovala modernizace vsi. V roce [[1947]] byl do obce zaveden [[telefon]] a mezi Chválenicemi a Želčany byl otevřen nový hřbitov pro Chválenice, Želčany a Chouzovy. Od [[1950–1959|50. let]] si lidé v obci začali pořizovat [[Televizor|televizní přijímače]]. Proměny vsi se dotkl pochopitelně i politický [[Únor 1948|převrat z roku 1948]]. [80] => [81] => Ve všech třech vsích byla během 50. let zřízena [[Jednotné zemědělské družstvo|jednotná zemědělská družstva]] a došlo i k vystěhování tzv. [[kulak]]ů. Ve Chválenicích šlo o rodinu [[sedlák]]a Přibíka z čp. 11 na návsi. Především ve Chválenicích setrvalo v odporu proti [[Jednotné zemědělské družstvo|''JZD'']] do roku [[1960]] osmnáct sedláků. Během první poloviny [[1960–1969|60. let]] byli nátlakem přesvědčeni ke vstupu nebo návratu do ''JZD'' a v roce [[1968]] soukromě hospodařili pouze tři sedláci. Poslední sedlák v Želčanech zanechal své soukromé živnosti v roce [[1974]]. Ve stejném roce byly Chválenice, [[Želčany]] a [[Chouzovy]] sloučeny v jednu obec. [82] => [83] => Během poválečného období byla ve Chválenicích zřízena samostatná [[pošta]] a na místě někdejšího ''hostince U Kašparů'' prodejna průmyslového zboží, později [[samoobsluha]] smíšeného zboží. V průběhu 60. až [[1980–1989|80. let]] byla vybudována restaurace a kulturní dům s ubytovnou ''Na Radosti'', moderní samoobsluha potravin a vybudována byla i dnešní budova obecního úřadu. V 80. letech byly na severním okraji obce vybudovány [[Bytovka|bytovky]] zaměstnanců ''JZD'' a celé ulice [[Rodinný dům|rodinných domků]]. [84] => [85] => Místo zrušených prvorepublikových spolků vyvíjely v obci činnost nové organizace – svaz požární ochrany, ''TJ Sokol Chválenice'', ''[[Svazarm]]'', ''svaz chovatelů'' a ''myslivecké sdružení "Skála"''. Pod hlavičkou těchto organizací byly pořádány rozmanité akce sportovního a kulturního charakteru. Tradici v obci mělo divadlo a akce pro děti. V poválečném období působil ve Chválenicích šikovný kronikář Josef Boehm, díky jehož píli byla chválenická [[Kronika obce|kronika]] vyhlášena v roce [[1975]] ''Kronikou roku'', když porazila všechny ostatní soutěžící kroniky z [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. V obci krátce působil také ''Vlastivědný spolek pro Chválenice a okolí''. [86] => [87] => === Vývoj obce po roce 1989 === [88] => Po roce 1989 došlo k zániku místního ''JZD'' a v obci začala působit celá řada větších či menších firem. Dobré jméno Chválenic v této době šíří především družstvo chválenických hasiček a želčanských hasičů. Jméno Chválenic je v současnosti známé i díky úspěchům chovatelů drobného zvířectva. O kulturní život v obci se stará několik spolků a organizací. Ve vsi Chválenice jde především o ''Český svaz žen Chválenice'', ''Římskokatolickou farnost Starý Plzenec'' a ''Sportovně-kulturní klub (SKK) Chválenice''. V Želčanech a Chouzovech se věnuje kulturní činnosti ''Sbor dobrovolních hasičů Želčany''. V Chouzovech navíc působí ''Ulita na statku'', která se věnuje práci s autistickými dětmi. [89] => [90] => Nové rodinné domky byly po roce [[2000]] postaveny na západním okraji Chválenic a v menší míře i na dalších místech Chválenic, Želčan a Chouzov. V roce 2013 se podařilo po dlouhých sedmdesáti letech instalovat na věž kostela sv. Martina nové zvony Václav a Martin. Nahradily tak zvony zrekvírované ve válečných letech 1916, 1918 a 1942.Dne 17. října [[2015]] byla při příležitosti ''srazu občanů a rodáků'' obce ve Chválenicích při příležitosti 70. výročí osvobození od nacismu, 740. výročí první zmínky o Chválenicích a 635. výročí první zmínky o Želčanech a Chouzovech vysazena ''lípa Svobody''.[[Soubor:Kanovník Tangl 1900.jpg|náhled|Chválenický farář, blovický okresní starosta, rokycanský vikář a staroboleslavský nesídelní kanovník Josef Vendelín Tangl kolem roku 1900]] [91] => [92] => == Významné osobnosti == [93] => Historie Chválenic a Želčan je spojena s několika významnými osobnostmi a rody. V první řadě se jedná o rokycanského vikáře a čestného kanovníka staroboleslavské kapituly P. Josefa Tangla, který byl v letech 1850–1910 postupně chválenickým kaplanem a farářem. Jako blovický okresní starosta a rokycanský vikář měl mimořádný význam pro celý region. [94] => [95] => Z Chválenic pocházela také rodina Jeho eminence [[Karel Kašpar|Karla kardinála Kašpara]], pražského arcibiskupa z období meziválečné republiky a prvních let nacistické okupace. Ve Chválenicích se narodil otec Karla Kašpara, mirošovský a křimický učitel Jan Kašpar. [96] => [97] => Zvláštní pozornost si zasluhuje také rodina Němcova. Z této rodiny pocházeli postupně hudebník [[František Němec (hudebník)|František Němec]] (1825–1892), kněz [[Bohumil Němec (kněz)|Bohumil Němec]] (1868–1931) a středoškolský učitel Miroslav Němec (1917–1999). František Němec, absolvent [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoře]] a profesor hudby na stejné škole, byl významným houslistou, dirigentem a hudebním skladatelem. Od roku 1852 do své smrti v roce 1892 působil v ukrajinském [[Charkov]]ě, kde byl také v letech 1864–1866 ředitelem místní pobočky Ruské hudební společnosti. Františkův nevlastní bratr Bohumil Němec odešel v roce 1890 do Gorice v tehdejším [[Rakouské přímoří|Rakouském Přímoří]], kde vstoupil do kněžského [[Kněžský seminář|semináře]]. V letech 1894 působil na území dnešního [[Slovinsko|Slovinska]] jako kněz. Po první světové se dostal do sporu s italským [[Fašismus|fašistickým]] režimem a po tvrdém výslechu na policii v roce 1931 zemřel. Bohumilův synovec Miroslav Němec byl hluboce věřícím člověkem. Věnoval se vlastivědnému bádán na jižním Plzeňsku, byl amatérským archeologem a etnografem. Společně s přítelem JUDr. Fortunátem Tomanem byl organizátorem [[Woodcraft|woodcrafterského hnutí]] v obci (''kmen Delawarů'') a zakladatelem ''Vlastivědného spolku pro Chválenice a okolí'' při blovickém muzeu. Miroslav Němec byl v 50. a 60. letech dvakrát vězněn [[Komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]]. [98] => [99] => Zmínku zasluhuje také učitelská rodina Breychových, jejíž nejstarší člen, Matěj Breycha, přišel do obce počátkem 19. století. Breychové stáli v čele chválenické školy až do r. 1963, kdy zemřel poslední řídící učitel Benedikt Brejcha. [100] => [101] => == Demografie == [102] => {| class="wikitable" [103] => |+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu [104] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [105] => |- [106] => | 421 || 414 || 395 || 415 || 431 || 440 || 484 || 396 || 398 || 344 || 486 || 510 || 521 || 658 [107] => |} [108] => [109] => == Pamětihodnosti v obci == [110] => * [[Kostel svatého Martina (Chválenice)|Kostel svatého Martina]]: vrcholné dílo [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]] z let 1747–1853 s hrobkou zakladatele a patrona Heřmana Jakuba hraběte Černína z Chudenic (1706–1784): V kostele se nachází několik pozůstatků z původního chválenického kostela sv. Martina: pohřební štít Kryštofa Karla Kokořovce z Kokořova, na Nebílovech a ve Žluticích (z roku 1636) či gotická a renesanční křtitelnice [111] => * Klasicistní [[fara]] z roku 1806: nad vchodem je umístěn alianční znak Jana Vojtěcha Prokopa hraběte Černína z Chudenic (1746–1816) a jeho první manželky Marie Josefy hraběnky z Thunu a Hohensteinu spolu s chronogramem ve znění ADALBERTI COMITIS CZERNIN ET IOSEPHAE LARGITATE [112] => * [[Cholera|Cholerový]] hřbitov z roku 1832: mírně zvlněný terén s křížkem na severním okraji obce [113] => [114] => == Odkazy == [115] => === Reference === [116] => [117] => {{Citace elektronického periodika [118] => | příjmení = [119] => | jméno = [120] => | titul = Desky zemské větší [121] => | periodikum = Badatelna [122] => | vydavatel = Národní archiv [123] => | url = http://www.badatelna.eu/fond/181560/zakladni-informace/ [124] => | datum vydání = [125] => | datum přístupu = 2019-06-18 [126] => }} [127] => {{Citace elektronického periodika [128] => | příjmení = [129] => | jméno = [130] => | titul = Archiv český 8–12 (1387–1502) [131] => | periodikum = Centrum medievistických studií: Sources [132] => | vydavatel = [133] => | url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=10 [134] => | datum vydání = [135] => | datum přístupu = 2019-08-16 [136] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181201180907/http://147.231.53.91/src/index.php?s=v [137] => }} [138] => {{Citace elektronického periodika [139] => | jméno = [140] => | titul = Panské sídlo Chválenice a pokonická tvrz [141] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [142] => | vydavatel = Obec Chválenice [143] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [144] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/panske-sidlo-chvalenice-a-pokonicka-tvrz/ [145] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [146] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [147] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180105233543/http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/panske-sidlo-chvalenice-a-pokonicka-tvrz/ [148] => | datum archivace = 2018-01-05 [149] => }} [150] => {{Citace elektronického periodika [151] => | jméno = [152] => | titul = Svatovojtěšské zázraky na Planinách [153] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [154] => | vydavatel = Obec Chválenice [155] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [156] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/svatovojtesske-zazraky-na-planinach/ [157] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [158] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [159] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180105233650/http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/svatovojtesske-zazraky-na-planinach/ [160] => | datum archivace = 2018-01-05 [161] => }} [162] => {{Citace elektronického periodika [163] => | jméno = [164] => | titul = Za husitských válek a vlády Jiřího z Poděbrad [165] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [166] => | vydavatel = Obec Chválenice [167] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [168] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/napric-staletimi-dalsi-pribehy-a-zajimavosti/za-husitskych-valek-a-jiriho-z-podebrad/ [169] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [170] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [171] => }} [172] => {{Citace elektronického periodika [173] => | příjmení = [174] => | jméno = [175] => | titul = Katolický básník a patriot Miroslav Němec [176] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [177] => | vydavatel = Obec Chválenice [178] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [179] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/rodiny-a-osobnosti/katolicky-basnik-a-patriot-miroslav-nemec/ [180] => | datum vydání = 1. 12. 2016 [181] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [182] => }} [183] => {{Citace elektronického periodika [184] => | jméno = [185] => | titul = Chválenická škola a učitelé [186] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [187] => | vydavatel = Obec Chválenice [188] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [189] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/lide-a-tradice/chvalenicka-skola-a-ucitele/ [190] => | datum vydání = 1. 7. 2016 [191] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [192] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180105233610/http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/lide-a-tradice/chvalenicka-skola-a-ucitele/ [193] => | datum archivace = 2018-01-05 [194] => }} [195] => {{Citace elektronického periodika [196] => | příjmení = [197] => | jméno = [198] => | titul = Archiv města Rokycany - pozemkové/městské knihy (1. část) [199] => | periodikum = Porta Fontium [200] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Plzni [201] => | odkaz na vydavatele = Státní oblastní archiv v Plzni [202] => | url = http://www.portafontium.eu/article/am-rokycany-uredni-knihy?language=cs [203] => | datum vydání = [204] => | datum přístupu = 2019-06-18 [205] => }} [206] => {{Citace elektronické monografie [207] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [208] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [209] => | datum vydání = 2015-12-21 [210] => | datum přístupu = 2017-12-12 [211] => | vydavatel = Český statistický úřad [212] => | odkaz na vydavatele = Český statistický úřad [213] => }} [214] => {{Citace elektronického periodika [215] => | příjmení = Bělohlávek [216] => | jméno = Miloslav [217] => | odkaz na autora = Miloslav Bělohlávek [218] => | titul = Chválenice v letech 1848–1938 [219] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [220] => | vydavatel = Obec Chválenice [221] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [222] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/napric-staletimi-dalsi-pribehy-a-zajimavosti/chvalenice-v-letech-1848-1938/ [223] => | datum vydání = 1. 1. 2015 [224] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [225] => }} [226] => {{Citace elektronického periodika [227] => | příjmení = Boehm [228] => | jméno = Josef [229] => | titul = Nacistická okupace a osvobození [230] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [231] => | vydavatel = Obec Chválenice [232] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [233] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/napric-staletimi-dalsi-pribehy-a-zajimavosti/nacisticka-okupace-a-osvobozeni/ [234] => | datum vydání = 1. 1. 2015 [235] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [236] => }} [237] => {{Citace elektronického periodika [238] => | příjmení = Červenka [239] => | jméno = Vladimír [240] => | titul = V majetku benátského maršála [241] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [242] => | vydavatel = Obec Chválenice [243] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [244] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/napric-staletimi-dalsi-pribehy-a-zajimavosti/v-majetku-benatskeho-marsala/ [245] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [246] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [247] => }} [248] => {{Citace elektronického periodika [249] => | příjmení = Červenka [250] => | jméno = Vladimír [251] => | titul = Černínové z Chudenic na šťáhlavsko-nebílovském panství [252] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [253] => | vydavatel = Obec Chválenice [254] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [255] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/rodiny-a-osobnosti/cerninove-z-chudenic/ [256] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [257] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [258] => }} [259] => {{Citace monografie [260] => | příjmení = Doskočilová [261] => | jméno = Marie [262] => | titul = Berní rula: kraj plzeňský [263] => | vydání = I [264] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [265] => | odkaz na vydavatele = Státní pedagogické nakladatelství [266] => | místo = Praha [267] => | rok vydání = 1952 [268] => | počet stran = [269] => | strany = [270] => | isbn = [271] => | svazek = 23–25 [272] => }} [273] => {{Citace elektronického periodika [274] => | příjmení = Hásková [275] => | jméno = Jarmila [276] => | titul = Želčanský poklad z roku 1884 [277] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [278] => | vydavatel = Obec Chválenice [279] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [280] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/napric-staletimi-dalsi-pribehy-a-zajimavosti/objev-zelcanskych-denaru/ [281] => | datum vydání = 1. 1. 2015 [282] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [283] => }} [284] => {{Citace elektronického periodika [285] => | příjmení = Chlevišťan [286] => | jméno = Jiří [287] => | titul = Nejstarší nález mohylového pohřebiště [288] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [289] => | vydavatel = Obec Chválenice [290] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [291] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/nejstarsi-pohrebiste-ve-chvalenicke-farnosti/ [292] => | datum vydání = 1. 1. 2015 [293] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [294] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180105233616/http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/nejstarsi-pohrebiste-ve-chvalenicke-farnosti/ [295] => | datum archivace = 2018-01-05 [296] => }} [297] => {{Citace monografie [298] => | příjmení = Janusová [299] => | jméno = Jana [300] => | titul = Labuť a kalich [301] => | vydání = [302] => | vydavatel = Západočeské nakladatelství [303] => | místo = Plzeň [304] => | rok vydání = 1987 [305] => | počet stran = [306] => | strany = [307] => | isbn = [308] => }} [309] => {{Citace elektronického periodika [310] => | příjmení = Němec [311] => | jméno = Miroslav [312] => | titul = Osudy Dientzenhoferova kostela sv. Martina [313] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [314] => | vydavatel = Obec Chválenice [315] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [316] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/kostel-sv-martina-a-chvalenicka-fara/osudy-dientzenhoferova-kostela-sv-martina/ [317] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [318] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [319] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180105233641/http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/kostel-sv-martina-a-chvalenicka-fara/osudy-dientzenhoferova-kostela-sv-martina/ [320] => | datum archivace = 2018-01-05 [321] => }} [322] => {{Citace elektronického periodika [323] => | příjmení = Sankot [324] => | jméno = Jiří [325] => | titul = Rukopisy Blažka z Dobřan [326] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [327] => | vydavatel = Obec Chválenice [328] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [329] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/vyznamni-chvalenicti-farari/rukopisy-blazka-z-dobran/ [330] => | datum vydání = [331] => | datum přístupu = 2019-06-18 [332] => }} [333] => {{Citace elektronického periodika [334] => | příjmení = Sankot [335] => | jméno = Jiří [336] => | titul = Dientzenhoferův kostel sv. Martina – výstavba, popis, inspirace [337] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [338] => | vydavatel = Obec Chválenice [339] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [340] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/kostel-sv-martina-fara-a-skola/dientzenhoferuv-kostel-sv-martina-vystavba-popis-inspirace/ [341] => | datum vydání = [342] => | datum přístupu = 2019-06-18 [343] => }} [344] => {{Citace elektronického periodika [345] => | příjmení = Sankot [346] => | jméno = Jiří [347] => | titul = Tajemství zapomenutého farského dvora z 18. století [348] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [349] => | vydavatel = Obec Chválenice [350] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [351] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/kostel-sv-martina-fara-a-skola/tajemstvi-zapomenuteho-farskeho-dvora/ [352] => | datum vydání = [353] => | datum přístupu = 2019-06-18 [354] => }} [355] => {{Citace elektronického periodika [356] => | příjmení = Sankot [357] => | jméno = Jiří [358] => | titul = Historie Chválenic, Želčan a Chouzov [359] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [360] => | vydavatel = Obec Chválenice [361] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [362] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/ [363] => | datum vydání = 1. 1. 2015 [364] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [365] => }} [366] => {{Citace elektronického periodika [367] => | příjmení = Sankot [368] => | jméno = Jiří [369] => | titul = Středověká tvrz a vsi pod Farskou skálou [370] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [371] => | vydavatel = Obec Chválenice [372] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [373] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/stredoveka-tvrz-a-vsi-pod-farskou-skalou/ [374] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [375] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [376] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180105233605/http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/zajimava-mista-v-okoli/stredoveka-tvrz-a-vsi-pod-farskou-skalou/ [377] => | datum archivace = 2018-01-05 [378] => }} [379] => {{Citace elektronického periodika [380] => | příjmení = Sankot [381] => | jméno = Jiří [382] => | titul = Původní chválenický kostel a Kokořovci z Kokořova [383] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [384] => | vydavatel = Obec Chválenice [385] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [386] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/kostel-sv-martina-a-chvalenicka-fara/puvodni-chvalenicky-kostel-a-kokorovci-z-kokorova/ [387] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [388] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [389] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180105233635/http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/kostel-sv-martina-a-chvalenicka-fara/puvodni-chvalenicky-kostel-a-kokorovci-z-kokorova/ [390] => | datum archivace = 2018-01-05 [391] => }} [392] => {{Citace elektronického periodika [393] => | příjmení = Sankot [394] => | jméno = Jiří [395] => | titul = Nepokořený kmen Delawarů [396] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [397] => | vydavatel = Obec Chválenice [398] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [399] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/lide-a-tradice/nepokoreny-kmen-delawaru/ [400] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [401] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [402] => }} [403] => {{Citace elektronického periodika [404] => | příjmení = Sankot [405] => | jméno = Jiří [406] => | titul = Život za socialismu [407] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [408] => | vydavatel = Obec Chválenice [409] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [410] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/napric-staletimi-dalsi-pribehy-a-zajimavosti/zivot-za-socialismu/ [411] => | datum vydání = 1. 11. 2015 [412] => | datum přístupu = 4. 1. 2015 [413] => }} [414] => {{Citace elektronického periodika [415] => | příjmení = Sankot [416] => | jméno = Jiří [417] => | titul = Bohumil Němec – slovinský mučedník [418] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [419] => | vydavatel = Obec Chválenice [420] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [421] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/rodiny-a-osobnosti/bohumil-nemec-slovinsky-mucednik/ [422] => | datum vydání = 1. 3. 2017 [423] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [424] => }} [425] => {{Citace elektronického periodika [426] => | příjmení = Sankot [427] => | jméno = Jiří [428] => | titul = Smutné tajemství chválenické pošty [429] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [430] => | vydavatel = Obec Chválenice [431] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [432] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/rodiny-a-osobnosti/smutne-tajemstvi-chvalenicke-posty/ [433] => | datum vydání = 1. 5. 2015 [434] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [435] => }} [436] => {{Citace elektronického periodika [437] => | příjmení = Sankot [438] => | jméno = Jiří [439] => | titul = Chválenické kořeny Karla kardinála Kašpara [440] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [441] => | vydavatel = Obec Chválenice [442] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [443] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/rodiny-a-osobnosti/kardinal-kaspar-a-chvalenice/ [444] => | datum vydání = 1. 7. 2016 [445] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [446] => }} [447] => {{Citace elektronického periodika [448] => | příjmení = Sankot [449] => | jméno = Jiří [450] => | titul = Kanovník Josef Vendelín Tangl a jeho rodina [451] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [452] => | vydavatel = Obec Chválenice [453] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [454] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/vyznamni-chvalenicti-farari/kanovnik-josef-v-tangl-a-jeho-rodina/ [455] => | datum vydání = 1. 7. 2017 [456] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [457] => }} [458] => {{Citace elektronického periodika [459] => | příjmení = Sankot [460] => | jméno = Jiří [461] => | titul = "Český Berlioz" z chudé chválenické rodiny [462] => | periodikum = Oficiální stránky obce Chválenice [463] => | vydavatel = Obec Chválenice [464] => | odkaz na vydavatele = Chválenice [465] => | url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/rodiny-a-osobnosti/cesky-berlioz-z-chude-chvalenicke-rodiny/ [466] => | datum vydání = 1. 9. 2016 [467] => | datum přístupu = 4. 1. 2018 [468] => }} [469] => {{Citace periodika [470] => | příjmení = Turek [471] => | jméno = Rudolf [472] => | titul = Dějinné počátky [473] => | periodikum = 700 let Chválenic [474] => | datum vydání = 1975 [475] => | ročník = [476] => | číslo = [477] => | strany = 26–31 [478] => | url = [479] => | vydavatel = MNV Chválenice [480] => | místo = Chválenice [481] => }} [482] => [483] => [484] => === Externí odkazy === [485] => * {{Commonscat}} [486] => * {{RÚIAN}} [487] => * [https://www.flickr.com/photos/132075895@N04/albums Historické fotogalerie z Chválenic a okolí] [488] => * [http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/ Kapitoly z historie obce Chválenice – podrobný průvodce historií Chválenic, Želčan a Chouzov] [489] => * [http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/historie-zelcan-a-chouzov/na-gruntech-zelcanskych/ Na gruntech želčanských – raně novověké příběhy z kraje pod Vlčtejnem] [490] => * [http://www.chvalenice.cz/obec-107/informace-o-obci/zajimavosti-v-nejblizsim-okoli/ Fotoprůvodce Chválenicemi a nejbližším okolím] {{Wayback|url=http://www.chvalenice.cz/obec-107/informace-o-obci/zajimavosti-v-nejblizsim-okoli/ |date=20151122220745 }} [491] => * [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_query_01.html?mapno_cm=c2685-1 Chválenice na mapě Stabilního katastru z I. poloviny 19. století] [492] => [493] => {{Části české obce}} [494] => {{Okres Plzeň-město}} [495] => {{Autoritní data}} [496] => [497] => {{Portály|Česko|Geografie}} [498] => [499] => [[Kategorie:Chválenice| ]] [500] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-město]] [501] => [[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-město]] [502] => [[Kategorie:Mikroregion Radyně]] [503] => [[Kategorie:Místní akční skupina Aktivios]] [504] => [[Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině]] [] => )
good wiki

Chválenice

Chválenice (německy Chwalenitz) jsou obec, která se nachází v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Žije v ní obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kozel (zámek)','Chouzovy','Kostel svatého Martina (Chválenice)','Želčany','Jednotné zemědělské družstvo','1945','Nebílovy (zámek)','Kilián Ignác Dientzenhofer','Starý Plzenec','Čechy','Plzeňský kraj','okres Plzeň-jih'

1945

Čechy

Chouzovy

Želčany