Array ( [0] => 15485573 [id] => 15485573 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cytosol [uri] => Cytosol [3] => Crowded cytosol.png [img] => Crowded cytosol.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Cytosol** Cytosol je tekutá část cytoplasmy v buňkách, která hraje klíčovou roli v mnoha biologických procesech. Je to dynamické prostředí, plné různorodých biomolekul, které spolu interagují a přispívají k životně důležitým funkcím. Cytosol je záznamníkem buněčných aktivit a dějů, které jsou nezbytné pro udržení života. V cytosolu se nachází široká škála proteinů, enzymů a dalších látek, které umožňují buňkám provádět metabolismus a syntézu. Tyto molekuly pracují v harmonickém soužití, čímž umožňují buňkám přizpůsobit se měnícím se podmínkám a reagovat na podněty z okolí. Cytosol tak hraje klíčovou roli v buněčné signalizaci a interakci s okolními buňkami. Zajímavé je, že cytosol také usnadňuje transport látek v buňce a umožňuje tak efektivní využití živin a odstraňování metabolických odpadů. Tento proces je základem pro zdravý růst a rozvoj buněk. Cytosol tedy není jen pasivním prostorem, ale aktivním účastníkem v komplexním orchestru buněčných funkcí. Celkově lze říci, že cytosol je fascinující a zásadní komponenta života, která ukazuje, jak složité a zároveň harmonické mohou biologické systémy být. Jeho studium nám poskytuje důležité poznatky nejen o fungování jednotlivých buněk, ale i o větších komplexních systémech, které tvoří základy našeho zdraví a životního prostředí. [oai_cs_optimisticky] => **Cytosol** Cytosol je tekutá část cytoplasmy v buňkách, která hraje klíčovou roli v mnoha biologických procesech. Je to dynamické prostředí, plné různorodých biomolekul, které spolu interagují a přispívají k životně důležitým funkcím. Cytosol je záznamníkem buněčných aktivit a dějů, které jsou nezbytné pro udržení života. V cytosolu se nachází široká škála proteinů, enzymů a dalších látek, které umožňují buňkám provádět metabolismus a syntézu. Tyto molekuly pracují v harmonickém soužití, čímž umožňují buňkám přizpůsobit se měnícím se podmínkám a reagovat na podněty z okolí. Cytosol tak hraje klíčovou roli v buněčné signalizaci a interakci s okolními buňkami. Zajímavé je, že cytosol také usnadňuje transport látek v buňce a umožňuje tak efektivní využití živin a odstraňování metabolických odpadů. Tento proces je základem pro zdravý růst a rozvoj buněk. Cytosol tedy není jen pasivním prostorem, ale aktivním účastníkem v komplexním orchestru buněčných funkcí. Celkově lze říci, že cytosol je fascinující a zásadní komponenta života, která ukazuje, jak složité a zároveň harmonické mohou biologické systémy být. Jeho studium nám poskytuje důležité poznatky nejen o fungování jednotlivých buněk, ale i o větších komplexních systémech, které tvoří základy našeho zdraví a životního prostředí. ) Array ( [0] => [[Soubor:Crowded cytosol.png|náhled|Cytosol je husté prostředí bohaté na různé [[makromolekula|makromolekuly]], na tomto obrázku je patrná řada [[cytoskelet]]árních vláken i [[Globulin|globulárních proteinů]]]] [1] => '''Cytosol''' (též '''vnitrobuněčná''' či '''intracelulární tekutina''') je část [[cytoplazma|cytoplazmy]], která omývá [[Vezikul|membránové váčky]] a další strukturní částice uvnitř [[buňka|buněk]].{{Citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press|isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al}} [2] => [3] => == Definice == [4] => Termín použil poprvé H.A. Lardy v roce 1965 a nejprve jím myslel [[Tekutina|tekutý]] materiál, který z buněk vyteče po jejich rozrušení a následném usazení nerozpustných částic [[ultracentrifugace|ultracentrifugací]]. [5] => {{Citace periodika [6] => | příjmení = Clegg [7] => | jméno = J. S. [8] => | titul = Properties and metabolism of the aqueous cytoplasm and its boundaries [9] => | periodikum = Am J Physiol. [10] => | rok = 1984 [11] => | číslo = 2 Pt 2 [12] => | ročník = 246 [13] => | strany = R133-51 [14] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6364846 [15] => | issn = 0002-9513 [16] => }} Taková v zásadě rozpustná složka buněk není to samé, jako rozpustná složka buněčné cytoplazmy – dnes se spíše označuje jako „cytoplazmická frakce“. Termín ''cytosol'' se dnes používá k označení tekuté fáze cytoplazmy v nepoškozené buňce, což tedy nezahrnuje cytoplazmu uvnitř [[organela|organel]].{{Cite book |author=Lodish, Harvey F. |title=Molecular cell biology |publisher=Scientific American Books |location=New York |year=1999 |pages= |isbn=0-7167-3136-3 |oclc=174431482 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/molecularcellbio00lodi }} [17] => [18] => == Vlastnosti == [19] => Vlastnosti cytosolu se liší v závislosti na typu buňky. U [[bakterie|bakterií]] je převládající složkou buněk vůbec,{{Citace periodika [20] => | příjmení = Hoppert [21] => | jméno = M. [22] => | příjmení2 = Mayer [23] => | jméno2 = F. [24] => | titul = Principles of macromolecular organization and cell function in bacteria and archaea [25] => | periodikum = Cell Biochem Biophys. [26] => | rok = 1999 [27] => | číslo = 3 [28] => | ročník = 31 [29] => | strany = 247–84 [30] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10736750 [31] => | issn = 1085-9195 [32] => }} zatímco u [[Rostlinná buňka|rostlinných buněk]] většinu prostoru vyplňuje [[vakuola]].{{Citace periodika [33] => | příjmení = Bowsher [34] => | jméno = C. G. [35] => | příjmení2 = Tobin [36] => | jméno2 = A. K. [37] => | titul = Compartmentation of metabolism within mitochondria and plastids [38] => | periodikum = J Exp Bot. [39] => | rok = 2001 [40] => | číslo = 356 [41] => | ročník = 52 [42] => | strany = 513–27 [43] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11373301 [44] => | issn = 0022-0957 [45] => }} Cytosol se skládá především z [[voda|vody]], dále z rozpuštěných [[ion]]tů, malých [[molekula|molekul]] i [[makromolekula|makromolekul]] rozpustných ve vodě, jako jsou [[Bílkovina|bílkoviny]]. Většina rozpuštěných neproteinových molekul má [[Molekulová relativní hmotnost|molekulovou hmotnost]] nepřesahující 300 [[Dalton (jednotka)|Da]]. [46] => {{Citace periodika [47] => | příjmení = Goodacre [48] => | jméno = R. [49] => | příjmení2 = Vaidyanathan [50] => | jméno2 = S. [51] => | příjmení3 = Dunn [52] => | jméno3 = W. B. [53] => | spoluautoři = et al. [54] => | titul = Metabolomics by numbers: acquiring and understanding global metabolite data [55] => | periodikum = Trends Biotechnol. [56] => | rok = 2004 [57] => | číslo = 5 [58] => | ročník = 22 [59] => | strany = 245–52 [60] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15109811 [61] => | issn = 0167-7799 [62] => }} Přes relativně nízkou velikost molekul je však směs neuvěřitelně komplexní a bohatá na různé typy látek (často [[metabolit]]ů). Například rostliny jsou schopné vytvářet až 200 000 chemických látek (i když ne všechny budou přítomné v jednotlivé buňce u jediného rostlinného druhu).{{Citace periodika [63] => | příjmení = Weckwerth [64] => | jméno = W. [65] => | titul = Metabolomics in systems biology [66] => | periodikum = Annu Rev Plant Biol. [67] => | rok = 2003 [68] => | ročník = 54 [69] => | strany = 669–89 [70] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14503007 [71] => | issn = 1543-5008 [72] => }} U bakteriálních buněk druhu ''[[Escherichia coli]]'' nebo u [[kvasinky]] ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'' se odhaduje počet chemických látek na méně než 1000.{{Citace periodika [73] => | příjmení = Reed [74] => | jméno = J. L. [75] => | příjmení2 = Vo [76] => | jméno2 = T. D. [77] => | příjmení3 = Schilling [78] => | jméno3 = C. H. [79] => | spoluautoři = et al. [80] => | titul = An expanded genome-scale model of Escherichia coli K-12 (iJR904 GSM/GPR) [81] => | periodikum = Genome Biol. [82] => | rok = 2003 [83] => | číslo = 9 [84] => | ročník = 4 [85] => | strany = R54 [86] => | url = http://genomebiology.com//4/9/R54 [87] => | issn = 1465-6914 [88] => | datum přístupu = 2014-11-21 [89] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200605095311/http://genomebiology.com//4/9/R54 [90] => | datum archivace = 2020-06-05 [91] => | nedostupné = ano [92] => }} {{Wayback|url=http://genomebiology.com//4/9/R54 |date=20200605095311 }}{{Citace periodika [93] => | příjmení = Förster [94] => | jméno = J. [95] => | příjmení2 = Famili [96] => | jméno2 = I. [97] => | příjmení3 = Fu [98] => | jméno3 = P. [99] => | spoluautoři = et al. [100] => | titul = Genome-scale reconstruction of the Saccharomyces cerevisiae metabolic network [101] => | periodikum = Genome Res. [102] => | rok = 2003 [103] => | číslo = 2 [104] => | ročník = 13 [105] => | strany = 244–53 [106] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC420374/?tool=pubmed [107] => | issn = 1088-9051 [108] => }} [109] => [110] => === Voda === [111] => Většinu cytosolu tvoří [[voda]], až 70% celkového objemu typických buněk.{{Citace periodika [112] => | příjmení = Luby-Phelps [113] => | jméno = K. [114] => | titul = Cytoarchitecture and physical properties of cytoplasm: volume, viscosity, diffusion, intracellular surface area [115] => | periodikum = Int Rev Cytol. [116] => | rok = 2000 [117] => | ročník = 192 [118] => | strany = 189–221 [119] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10553280 [120] => | issn = 0074-7696 [121] => }} Vnitrobuněčné [[pH]] cytosolické vody je 7,4.{{Citace periodika [122] => | příjmení = Roos [123] => | jméno = A. [124] => | příjmení2 = Boron [125] => | jméno2 = W. F. [126] => | titul = Intracellular pH [127] => | periodikum = Physiol Rev. [128] => | rok = 1981 [129] => | číslo = 2 [130] => | ročník = 61 [131] => | strany = 296–434 [132] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7012859 [133] => | issn = 0031-9333 [134] => }} u lidí se udává rozmezí 7,0-7,4 (v závislosti např. na tom, zda buňka roste). [135] => {{Citace periodika [136] => | příjmení = Bright [137] => | jméno = G. R. [138] => | příjmení2 = Fisher [139] => | jméno2 = G. W. [140] => | příjmení3 = Rogowska [141] => | jméno3 = J. [142] => | spoluautoři = et al. [143] => | titul = Fluorescence ratio imaging microscopy: temporal and spatial measurements of cytoplasmic pH [144] => | periodikum = J Cell Biol. [145] => | rok = 1987 [146] => | číslo = 4 [147] => | ročník = 104 [148] => | strany = 1019–33 [149] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2114443/?tool=pubmed [150] => | issn = 0021-9525 [151] => }} [[Viskozita]] cytoplazmy je přibližně shodná s viskozitou čisté vody, nicméně rychlost [[difuze]] malých chemických látek cytosolem je asi čtyřikrát pomalejší, než v čisté vodě. Je to způsobeno především srážkami s makromolekulami, které v cytosolu jsou zastoupeny ve vysoké koncentraci a znesnadňují volný pohyb.{{Citace periodika [152] => | příjmení = Verkman [153] => | jméno = A. S. [154] => | titul = Solute and macromolecule diffusion in cellular aqueous compartments [155] => | periodikum = Trends Biochem Sci. [156] => | rok = 2002 [157] => | číslo = 1 [158] => | ročník = 27 [159] => | strany = 27–33 [160] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11796221 [161] => | issn = 0968-0004 [162] => }} Voda je zcela zásadní pro buněčné děje a důležitá je i její správná koncentrace. Už při poklesu množství vody o 20% se v buňce krevety ''[[Artemia]]'' zastaví [[metabolismus]], veškeré buněčné děje ustanou při poklesu na 30% normálního stavu. [163] => [164] => Dle často citovaných údajů je asi 5% vody pevně navázáno na povrch ve vodě rozpuštěných látek (vytváří kolem nich tzv. [[solvatační obal]]), zbytek cytosolické vody má běžnou strukturu jako čistá voda. Solvatační voda se nepodílí na osmóze a chová se odlišně i při rozpouštění látek – některé molekuly je schopná zakoncentrovat, ale jiné naopak ze solvatačních obalů vylučuje.{{Citace periodika [165] => | příjmení = Fulton [166] => | jméno = A. B. [167] => | titul = How crowded is the cytoplasm? [168] => | periodikum = Cell. [169] => | rok = 1982 [170] => | číslo = 2 [171] => | ročník = 30 [172] => | strany = 345–7 [173] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6754085 [174] => | issn = 0092-8674 [175] => }}{{Citace periodika [176] => | příjmení = Garlid [177] => | jméno = K. D. [178] => | titul = The state of water in biological systems [179] => | periodikum = Int Rev Cytol. [180] => | rok = 2000 [181] => | ročník = 192 [182] => | strany = 281–302 [183] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10553283 [184] => | issn = 0074-7696 [185] => }} Podle názoru jiných vědců se vysoká koncentrace rozpuštěných makromolekul projevuje na vlastnostech v podstatě veškeré vody v cytosolu, nikoliv jen té v bezprostřední blízkosti povrchu makromolekul. [186] => {{Citace periodika [187] => | příjmení = Chaplin [188] => | jméno = M. [189] => | titul = Do we underestimate the importance of water in cell biology? [190] => | periodikum = Nat Rev Mol Cell Biol. [191] => | rok = 2006 [192] => | číslo = 11 [193] => | ročník = 7 [194] => | strany = 861–6 [195] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16955076 [196] => | issn = 1471-0072 [197] => }} Je možné, že buňky obsahují oblasti s vyšší a nižší hustotou vody, což by mělo dalekosáhlé dopady na strukturu a funkci buněk jako takových. [198] => {{Citace periodika [199] => | příjmení = Wiggins [200] => | jméno = P. M. [201] => | titul = Role of water in some biological processes [202] => | periodikum = Microbiol Rev. [203] => | rok = 1990 [204] => | číslo = 4 [205] => | ročník = 54 [206] => | strany = 432–49 [207] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC372788/?tool=pubmed [208] => | issn = 0146-0749 [209] => }} [210] => {{Citace periodika [211] => | příjmení = Wiggins [212] => | jméno = P. M. [213] => | titul = High and low density water and resting, active and transformed cells [214] => | periodikum = Cell Biol Int. [215] => | rok = 1996 [216] => | číslo = 6 [217] => | ročník = 20 [218] => | strany = 429–35 [219] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8963257 [220] => | issn = 1065-6995 [221] => }} Nukleární magnetická rezonance tyto názory však spíše vyvrací; většina (85 %) vody uvnitř buněk se skutečně chová jako čistá voda.{{Citace periodika [222] => | příjmení = Persson [223] => | jméno = E. [224] => | příjmení2 = Halle [225] => | jméno2 = B. [226] => | titul = Cell water dynamics on multiple time scales [227] => | periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A. [228] => | rok = 2008 [229] => | číslo = 17 [230] => | ročník = 105 [231] => | strany = 6266–71 [232] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2359779/?tool=pubmed [233] => | issn = 1091-6490 [234] => }} [235] => [236] => === Ionty === [237] => Koncentrace iontů uvnitř buněk je často velmi rozdílná od koncentrace iontů mimo buňku (v tzv. [[Mimobuněčný prostor|mimobuněčném prostoru]] či prostě v okolním prostředí): [238] => [239] => {|class="wikitable" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" [240] => |+ Typické koncentrace iontů v savčích buňkách × v [[krev|krvi]]{{Cite book |author=Lodish, Harvey F. |title=Molecular cell biology |publisher=Scientific American Books |location=New York |year=1999 |pages= |isbn=0-7167-3136-3 |oclc=174431482 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/molecularcellbio00lodi }} [241] => |- [242] => !Iont [243] => ! Koncentrace v cytosolu ([[molární koncentrace|mM]])  [244] => ! Koncentrace v krvi ([[molární koncentrace|mM]])  [245] => |- [246] => | [[draslík|Draselný iont]]  [247] => |align="center" | 139  [248] => |align="center" | 4  [249] => |- [250] => | [[Sodík|Sodný iont]]  [251] => |align="center" | 12  [252] => |align="center" | 145  [253] => |- [254] => | [[Chloridy]]  [255] => |align="center" | 4  [256] => |align="center" | 116  [257] => |- [258] => | [[Hydrogenuhličitan]]y  [259] => |align="center" | 12  [260] => |align="center" | 29  [261] => |- [262] => | [[Aminokyselina|Aminokyseliny]] (v proteinech)  [263] => |align="center" | 138  [264] => |align="center" | 9  [265] => |- [266] => | [[hořčík|Hořečnatý iont]]  [267] => |align="center" | 0.8  [268] => |align="center" | 1.5  [269] => |- [270] => | [[vápník|Vápenatý iont]]  [271] => |align="center" | <0.0002  [272] => |align="center" | 1.8  [273] => |} [274] => [275] => Ve srovnání s vnějškem se v cytosolu vyskytuje vysoká koncentrace draselných iontů, naopak sodné ionty jsou zastoupeny méně. [276] => {{Citace periodika [277] => | příjmení = Lang [278] => | jméno = F. [279] => | titul = Mechanisms and significance of cell volume regulation [280] => | periodikum = J Am Coll Nutr. [281] => | rok = 2007 [282] => | číslo = 5 Suppl [283] => | ročník = 26 [284] => | strany = 613S-623S [285] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17921474 [286] => | issn = 0731-5724 [287] => }} Gradienty iontů jsou podstatné pro [[osmoregulace|osmoregulaci]] a mezi vnitřním a vnějším prostředím buňky se neustále udržuje dynamická rovnováha, např. díky činnosti [[sodno-draselná pumpa|sodno-draselné pumpy]] a různých [[Kanál (biologie)|kanálů]], jimiž ionty prostupují volně. Vápenaté ionty jsou uměle udržovány v nízké koncentraci, mají totiž důležitou signální funkci a je třeba je v buňce mít jen krátkodobě jako spouštěče různých [[Signální transdukce|signálních drah]].{{Citace periodika [288] => | příjmení = Berridge [289] => | jméno = M. J. [290] => | titul = Elementary and global aspects of calcium signalling [291] => | periodikum = J Physiol Lond. [292] => | rok = 1997 [293] => | ročník = 499 ( Pt 2) [294] => | strany = 291–306 [295] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1159305/?tool=pubmed [296] => | issn = 0022-3751 [297] => }} Aby buňka zabránila šokovým stavům při náhlých osmotických změnách, v cytosolu jsou často přítomny i osmoprotektanty jako [[betain]]y či [[trehalóza]]. Někdy mohou díky nim buňky kompletně vyschnout a přesto přežít v procesu zvaném [[kryptobióza]]. [298] => {{Citace periodika [299] => | příjmení = Sussich [300] => | jméno = F. [301] => | příjmení2 = Skopec [302] => | jméno2 = C. [303] => | příjmení3 = Brady [304] => | jméno3 = J. [305] => | spoluautoři = et al. [306] => | titul = Reversible dehydration of trehalose and anhydrobiosis: from solution state to an exotic crystal? [307] => | periodikum = Carbohydr Res. [308] => | rok = 2001 [309] => | číslo = 3 [310] => | ročník = 334 [311] => | strany = 165–76 [312] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11513823 [313] => | issn = 0008-6215 [314] => }} [315] => [316] => === Makromolekuly === [317] => Vnitrobuněčné bílkoviny, které nejsou navázané na [[buněčná membrána|buněčnou membránu]] nebo na [[cytoskelet]], jsou rozpuštěny v cytosolu. Množství proteinů v buňkách je extrémně vysoké, dosahuje až 200 mg/ml a proteiny mohou zabírat až 20–30 % objemu cytosolu.{{Citace periodika [318] => | příjmení = Ellis [319] => | jméno = R. J. [320] => | titul = Macromolecular crowding: obvious but underappreciated [321] => | periodikum = Trends Biochem Sci. [322] => | rok = 2001 [323] => | číslo = 10 [324] => | ročník = 26 [325] => | strany = 597–604 [326] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11590012 [327] => | issn = 0968-0004 [328] => }} Přesné stanovení množství proteinů rozpuštěných v cytosolu je nicméně poměrně nesnadný úkol, neboť lze jen velmi těžko odlišit např. bílkoviny slabě asociované s membránami či buněčnými organelami (a do cytosolu se dostávají až při experimentu). Při opatrném narušení buněčné membrány saponinem zůstane 75 % buněčných proteinů navázáno na buněčné membrány a vůbec se z buňky neuvolní. Takto narušené buňky byly schopné normálně vytvářet bílkoviny (pokud jim bylo dodáváno [[adenosintrifosfát|ATP]] a [[Aminokyselina|aminokyseliny]]), což ukazuje, že mnoho [[enzym]]ů v cytosolu je volně navázáno např. na cytoskelet. [329] => {{Citace periodika [330] => | příjmení = Hudder [331] => | jméno = A. [332] => | příjmení2 = Nathanson [333] => | jméno2 = L. [334] => | příjmení3 = Deutscher [335] => | jméno3 = M. P. [336] => | titul = Organization of mammalian cytoplasm [337] => | periodikum = Mol Cell Biol. [338] => | rok = 2003 [339] => | číslo = 24 [340] => | ročník = 23 [341] => | strany = 9318–26 [342] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC309675/?tool=pubmed [343] => | issn = 0270-7306 [344] => }} [345] => [346] => U prokaryot je v cytosolu navíc přítomna i [[DNA]] – [[genetický materiál]] uvnitř struktury zvané [[nukleoid]].{{Citace periodika [347] => | příjmení = Thanbichler [348] => | jméno = M. [349] => | příjmení2 = Wang [350] => | jméno2 = S. C. [351] => | příjmení3 = Shapiro [352] => | jméno3 = L. [353] => | titul = The bacterial nucleoid: a highly organized and dynamic structure [354] => | periodikum = J Cell Biochem. [355] => | rok = 2005 [356] => | číslo = 3 [357] => | ročník = 96 [358] => | strany = 506–21 [359] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15988757 [360] => | issn = 0730-2312 [361] => }} [362] => [363] => Vysoká koncentrace makromolekul v cytosolu vede k efektu označovanému v anglické literatuře jako „macromolecular crowding“ („makromolekulární nahloučení“). V prostředí, kdy jsou makromolekuly přítomny ve vysokých koncentracích, se zvyšuje jejich [[efektivní koncentrace]], neboť mají méně prostoru pro pohyb. Za takových podmínek se mění [[reakční rychlost]]i, vychylují se [[chemické rovnováha|chemické rovnováhy]] reakcí a dochází ke změnám [[Disociační konstanta|disociačních konstant]] pro různé makromolekulární uspořádání (příznivé podmínky pro vznik [[proteinový komplex|proteinových komplexů]]).{{Citace periodika [364] => | příjmení = Zhou [365] => | jméno = H. X. [366] => | příjmení2 = Rivas [367] => | jméno2 = G. [368] => | příjmení3 = Minton [369] => | jméno3 = A. P. [370] => | titul = Macromolecular crowding and confinement: biochemical, biophysical, and potential physiological consequences [371] => | periodikum = Annu Rev Biophys. [372] => | rok = 2008 [373] => | ročník = 37 [374] => | strany = 375–97 [375] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2826134/?tool=pubmed [376] => | issn = 1936-122X [377] => }} [378] => [379] => == Reference == [380] => {{Překlad|en|cytosol|633975947}} [381] => [382] => [383] => == Externí odkazy == [384] => * {{Commonscat}} [385] => [386] => {{Organely a struktury buňky}} [387] => {{Autoritní data}} [388] => [389] => [[Kategorie:Buněčná biologie]] [] => )
good wiki

Cytosol

globulárních proteinů Cytosol (též vnitrobuněčná či intracelulární tekutina) je část cytoplazmy, která omývá membránové váčky a další strukturní částice uvnitř buněk.

More about us

About

Je to dynamické prostředí, plné různorodých biomolekul, které spolu interagují a přispívají k životně důležitým funkcím. Cytosol je záznamníkem buněčných aktivit a dějů, které jsou nezbytné pro udržení života. V cytosolu se nachází široká škála proteinů, enzymů a dalších látek, které umožňují buňkám provádět metabolismus a syntézu. Tyto molekuly pracují v harmonickém soužití, čímž umožňují buňkám přizpůsobit se měnícím se podmínkám a reagovat na podněty z okolí. Cytosol tak hraje klíčovou roli v buněčné signalizaci a interakci s okolními buňkami. Zajímavé je, že cytosol také usnadňuje transport látek v buňce a umožňuje tak efektivní využití živin a odstraňování metabolických odpadů. Tento proces je základem pro zdravý růst a rozvoj buněk. Cytosol tedy není jen pasivním prostorem, ale aktivním účastníkem v komplexním orchestru buněčných funkcí. Celkově lze říci, že cytosol je fascinující a zásadní komponenta života, která ukazuje, jak složité a zároveň harmonické mohou biologické systémy být. Jeho studium nám poskytuje důležité poznatky nejen o fungování jednotlivých buněk, ale i o větších komplexních systémech, které tvoří základy našeho zdraví a životního prostředí.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'voda','molární koncentrace','Aminokyselina','vakuola','metabolit','molekula','ion','makromolekula','betain','cytoskelet','kryptobióza','Kanál (biologie)'

Aminokyselina

Cytoskelet

Cytoskelet je komplexní sítě proteinových vláken a struktur v buňce.

Ion

Kryptobióza

Makromolekula

Metabolit

Molekula

Vakuola

Vakuola je jedna z nejcharakterističtějších struktur v buňkách rostlinných organismů.

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.