Array ( [0] => 15329774 [id] => 15329774 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dénkart [uri] => Dénkart [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Dénkart''', „Akta náboženství“, je [[Střední perština|středoperský]] text z přelomu [[9. století|9.]] a [[10. století]] shrnující [[Zarathuštrismus|zarathuštrickou]] nauku, morálku, historii a literaturu. Dílo má podobu [[Kompilát|kompilace]] a s jeho tvorbou začal na počátku 9. století [[Áturfarnbag]], poté v ní pokračoval jeho syn Zardošt a nakonec bylo prakticky dokončeno [[Áturpát, synem Hémétův|Áturpátem, synem Hémétovým]]. K poslední redakci pak došlo v 10. století. Původně se skládal z devíti knih, první dvě a počátek třetí se však ztratily. Podle Philippa Gignouxe je Dénkart primárně dílem [[Apologie|apologetickým]], reagujícím na sílící tlak [[islám]]u a zároveň sloužící k zachování toho nejvýznamnějšího z posvátných textů.{{Citace sborníku [1] => | příjmení = Klíma [2] => | jméno = Otakar [3] => | autor = [4] => | odkaz na autora = Otakar Klíma [5] => | titul = Dějiny avestské, staroperské a středoperské literatury [6] => | odkaz na titul = [7] => | příjmení sestavitele = Rypka [8] => | jméno sestavitele = Jan [9] => | sestavitel = Jan Rypka [10] => | sborník = Dějiny perské a tádžické literatury [11] => | odkaz na sborník = [12] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [13] => | odkaz na vydavatele = [14] => | místo = Praha [15] => | rok vydání = 1963 [16] => | isbn = [17] => | url = [18] => | kapitola = [19] => | strany = 30 [20] => | jazyk = [21] => }}{{Citace elektronické monografie [22] => | příjmení1 = Gignoux [23] => | jméno1 = Philippe [24] => | odkaz na autora1 = [25] => | titul = Denkard [26] => | url = https://iranicaonline.org/articles/denkard [27] => | datum vydání = [28] => | datum aktualizace = [29] => | datum přístupu = 7.12.2020 [30] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [31] => | jazyk = en [32] => }} [33] => [34] => == Obsah == [35] => [36] => Třetí kniha obsahuje více než čtyři sta kapitol, z nichž některé jsou velmi krátké, různého obsahu, například o [[Kosmogonie|kosmogonii]], manželství mezi blízkými příbuznými, [[handarz]]ech nebo medicíně. Nemají žádnou zjevnou koncepci s výjimkou polemického zaměření proti „špatným náboženstvím“, explicitně [[Manicheismus|manicheismu]] a [[Judaismus|judaismu]], z důvodů opatrnosti však není mezi nimi přímo zmiňován [[islám]]. Zároveň však obsahuje polemiku zpochybnění některých muslimských konceptů: [[Mohamed]]a jako „pečeti proroků“, [[modloslužebnictví]] a víry ve věčný pobyt v [[Peklo|pekle]]. Čtvrtá kniha ještě více postrádá jasný záměr, zaobírá se například původem [[Ameša Spenta|Ameša Spentů]], rolí perských králů jako obránců zarathuštrismu, spekulacemi o času, [[osud]]u a [[Svobodná vůle|svobodné vůli]], ale také hudbou nebo vědami. Tyto knihy obsahují také dvě podání o historii textu a rukopisů [[Avesta|Avesty]]. [37] => [38] => První část páté knihy má podobu odpovědí Áturfarnbaga na otázky [[Náboženská konverze|konvertity]], týkajících se především [[Zarathuštra|Zarathuštrova]] života a poselství, hlavních principů zarathuštrické víry, [[Rituální čistota|rituálního očištění]], zásad stravování nebo například manželství. Má výrazně nacionalistický charakter a vyjadřuje naději na obnovení vlády zarathuštrismu v [[Írán]]u. Druhá část obsahuje třicet tři otázek jistému křesťanovi týkající se [[Metafyzika|metafyziky]], povahy předávání [[zjevení]] nebo například správného provádění [[kult]]u. Šestá kniha je kolekcí handarzů, ponaučení [[mudroslovná literatura|mudroslovného rázu]]. [39] => [40] => Kniha sedmá obsahuje Zarathuštrův životopis, ale zaobírá se také událostmi budoucími, například příchodem [[Saošjant|sóšjansů]]. Kniha osmá obsahuje souhrn obsahu Avesty v její [[Sasánovská říše|sasánovské]] podobě, ale také pasáže o trestním a zemědělském právu. Kniha devátá je svého druhu [[Zend|zandem]] – komentářem k obsahu Avesty z předchozí knihy, především k třem nejvýznamnějším modlitbám: [[Ahuna vairja]], [[Ašem vohu]] a [[Jenhé hátam]]. [41] => [42] => === Sepsání Avesty === [43] => [44] => Dílo obsahuje například dvě verze o sepsání Avesty. Podle první, uvedené v třetí knize, dal Avestu sepsat král [[Vištáspa|Vištásp]], přičemž prvopis nechal uložit do své pokladnice a kopii do archivu. Jeden z rukopisů pak měl nechat [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]] spálit a druhý přeložit do řečtiny, z ostatních se měly zachovat jen fragmenty. Ty pak byly na příkaz prvního sasánovského krále [[Ardašír I.|Ardašíra I.]] sebrány a doplněny knězem Tansarem. Podle druhé verze, uvedené v knize čtvrté, nechal Vištásp sebrat texty Avesty a dva rukopisy byly pořízeny na příkaz [[Dareios III.|Dareia III.]] K sebrání fragmentů mělo dojít postupně, měl jej provést arsakovský král Valgaš,míněn je zjevně [[Seznam parthských králů|jeden z parthských králů]] jež nesli jméno Val(a)gaš, řecky Vologaisés kněz Tansar a velekněz [[Áturpát-i Mahraspand|Áturpát, syn Mahrespendův]]. Nakonec měl král [[Husrav II.]] nechat provést novou redakci Avesty a [[Zend|Zandu]]. [45] => [46] => == Odkazy == [47] => === Poznámky === [48] => [49] => [50] => === Reference === [51] => [52] => [53] => === Externí odkazy === [54] => * [https://iranicaonline.org/articles/denkard Encyclopædia Iranica – Denkard] [55] => [56] => {{zoroastrismus}} [57] => [58] => {{Portály|Írán|Náboženství}} [59] => [60] => [[Kategorie:Perská literatura]] [61] => [[Kategorie:Zarathuštrická literatura]] [62] => [[Kategorie:Knihy z 9. století]] [63] => [[Kategorie:Knihy z 10. století]] [] => )
good wiki

Dénkart

Dénkart, „Akta náboženství“, je středoperský text z přelomu 9. a 10.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.