Array ( [0] => 14922330 [id] => 14922330 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Deflektivizace [uri] => Deflektivizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Deflektivizace''' je vývojová tendence ve [[flektivní jazyk|flektivním jazyce]], která obecně nebo ve vztahu k některým typům výrazů směřuje ke zjednodušování a omezení [[ohýbání]], tedy k používání formulací se základním, neohýbaným tvarem slova a k používání dosud ohebných (flektivních) slov jako nesklonných a k omezování počtu tvarů. Mezi příčiny patří například dlouhodobý vývoj přístupu k [[přejaté slovo|přejatým slovům]] a zvýšení respektu k podobě a používání slova v původním jazyce, inspirace [[gramatika|gramatikou]] méně flektivních a neflektivních jazyků, reakce jazykové komunity na změnu [[stylová příznačnost|stylové příznačnosti]] ohýbaných či neohýbaných tvarů a vzájemné ovlivňování stylových vrstev jazyka, snaha o vyšší srozumitelnost textu a snazší vyhledávání pojmů a jmen, pokles [[jazyková kultura|jazykové kultury]], větší vliv a důležitost mluvených stylů, desintelektualizace [[spisovný jazyk|spisovného jazyka]] a oslabení a uvolňování komunikačních norem, filologická nevzdělanost veřejných mluvčích atd. V mnoha flektivních jazycích sílí deflektivizační tendence zejména pod gramatickým a lexikálním vlivem [[angličtina|angličtiny]]. [1] => [2] => Čeština byla bohatostí tvarů slov nejrozvinutější ve 14. století, od té doby zanikly některé minulé časy, ustoupilo užívání dvojného čísla, přechodníků, sémantických pádů, např. genitivu negativního (nemám vody) a partitivního (nalej vody), rozdílu mezi lokativem (na hradě) a propozitivem (o hradu), [[apokopa|apokop]] (tys, udělals) atd. a tvarů ubývá.Václav Cvrček: [https://trnka.ff.cuni.cz/users/cvrcek/vesmir-html/3-chyby.html Co jsou vlastně jazykové „chyby“? (Jazykové „problémy“, které je třeba „řešit“, aneb co jsou vlastně jazykové „chyby“?)] {{Wayback|url=https://trnka.ff.cuni.cz/users/cvrcek/vesmir-html/3-chyby.html |date=20131030001038 }}, Vesmír 87, 729, 2008/10 Byla omezena [[palatalizace]], tedy změny tvaroslovného základu při ohýbání slov, například u slov přejatých z [[latina|latiny]]. V některých jazycích ([[polština]], [[ruština]], [[srbochorvatština]], [[slovenština]]) byly v průběhu vývoje unifikovány substantivní koncovky všech rodů, v češtině je tato tendence zatím jen v nespisovné rovině (s pánama, ženama, hradama, kostma, strojema, dětma), integrace s běžnějšími typy vzorů probíhá i u některých číslovek (třech, čtyřech místo tří, čtyř, šestiseti místo šesti set atd.). [[Genitiv]] vytlačuje některé další tvary (velkoobchod potravin, šaty babičky). Čeština bývá považována za nejflektivnější ze slovanských jazyků.Oldřich Uličný: ''K deflektivizačním tendencím ve slovanských jazycích.'' / In: Česká slavistika 2003. České přednášky pro XIII. mezinárodní kongres slavistů, Ljubljana 15.-21. 8. 2003. / Ed. Ivo Pospíšil, Miloš Zelenka. - Academia, Praha, 2003, s. 155-163 ([https://archive.today/20130503180717/docs8.chomikuj.pl/81307704,0,1,Deflektivizacni_tendence.rtf opis části textu]) [3] => [4] => == Deflektizační jevy == [5] => * [[nominativ jmenovací]]: přijeli jsme do města Hradec Králové, v ulici Kaprova, automobilem Škoda, v měsíci prosinec – případně s výpustkou (šampon od Schwarzkopf) [6] => * nominativ značkový (gramatický jev importovaný z angličtiny): v Shopping Parku Praha–Zličín, v Český Telecom extralize [7] => * nesklonná adjektiva používaná dle anglické syntaxe: porno, krimi, retro [8] => * omezení či zánik skloňování číslovek: v češtině se skloňování víceslovných číslovek omezuje na poslední slovo, v ruštině v některých typech vazeb mizí zcela [9] => * neskloňování rodných apod. jmen (od Rajko Dolečka, Freddie Mercuryho, Steve McQueena) [10] => * ústup od [[přechylování]] jinojazyčných příjmení, nepřechylování obecných označení osoby, povolání atd. při označení ženy (v ruštině – наша директор, v češtině spíše archaické – paní doktor) [11] => * slábnutí adaptačních tendencí při přejímání slov, ponechávání nově přejatých slov v originální formě (např. leader místo počeštěného lídr) [12] => * užívání opisných vazeb (např. v ruštině nahrazení genitivu předložkou ''na'' s akuzativem, jehož tvar je shodný s nominativem) [13] => * užívání gramaticky nesprávného pádu nebo infinitivu na místě určitého tvaru (zejména v ruštině) [14] => * upřednostněn predikativní nominativ před instrumentálem: ''autor je sinolog'' místo ''autor je sinologem'' [15] => * nesprávné rozlišování tvarů archaismů v ornamentalistickém stylu jazyka nebo slov s nepravidelnou či složitou flexí (přechodníky či vztažná zájmena v nesprávném rodu a čísle, „budiž“ i pro množné číslo, nebýt břímě minulosti, knězi či knězů místo kněží, křestu místo křtu atd.) [16] => [17] => == Reference == [18] => [19] => [20] => == Literatura == [21] => * Zdenka Křížková: ''K některým příkladům deflektivizace v současné němčině.'' In: ''Jazykovědné aktuality'' 38, 2001, č. 3, s. 129-137 [22] => * Oldřich Uličný: ''K deflektivizačním tendencím ve slovanských jazycích.'' / In: Česká slavistika 2003. České přednášky pro XIII. mezinárodní kongres slavistů, Ljubljana 15.-21. 8. 2003. / Ed. Ivo Pospíšil, Miloš Zelenka. - Academia, Praha, 2003, s. 155-163 ([http://chomikuj.pl/katryg/j*c4*99zyki+obce/czeski/Deflektivizacni_tendence,81307704.rtf rtf kopie textu]{{Nedostupný zdroj}}) [23] => * Nikolaj P. Savický: ''K typologii diachronních procesů. O deflektivizaci a o indoevropském syntaktickém polymorfismu.'' In: ed. Petr Nejedlý, Miloslava Vajdlová, za spolupráce Borise Lehečky: ''Verba et historia. Igoru Němcovi k 80. narozeninám.'', ÚJČ AV ČR : Praha, 2005, s. 319-327 [24] => * Pavla Maxová: [https://web.archive.org/web/20081201031033/http://www.severskelisty.cz/jazyk/jazy0040.htm ''Oslo bez osla''], Severské listy, 19. 1. 2007 [25] => * Pavla Maxová: ''Deflektivizace toponyma Oslo aneb „Byl jsem v Oslo. A znám ho líp než vy!“'' In: ''Čeština doma a ve světě'' 16, 2008, č. 3-4, s. 176-179, [26] => * Mychajlo Fesenko: [http://ds.fox1.cz/?module=se&sid=27 Deslavizace-deflektivizace?], Stránky doktorandů Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, 14. 10. 2003, poznámky se seznamem literatury [27] => [28] => == Související články == [29] => * [[Přechylování]] [30] => * [[Anglicismy v češtině]] [31] => [32] => [[Kategorie:Lingvistická morfologie]] [33] => [[Kategorie:Gramatika]] [34] => [[Kategorie:Užívání jazyka]] [] => )
good wiki

Deflektivizace

Deflektivizace je vývojová tendence ve flektivním jazyce, která obecně nebo ve vztahu k některým typům výrazů směřuje ke zjednodušování a omezení ohýbání, tedy k používání formulací se základním, neohýbaným tvarem slova a k používání dosud ohebných (flektivních) slov jako nesklonných a k omezování počtu tvarů. Mezi příčiny patří například dlouhodobý vývoj přístupu k přejatým slovům a zvýšení respektu k podobě a používání slova v původním jazyce, inspirace gramatikou méně flektivních a neflektivních jazyků, reakce jazykové komunity na změnu stylové příznačnosti ohýbaných či neohýbaných tvarů a vzájemné ovlivňování stylových vrstev jazyka, snaha o vyšší srozumitelnost textu a snazší vyhledávání pojmů a jmen, pokles jazykové kultury, větší vliv a důležitost mluvených stylů, desintelektualizace spisovného jazyka a oslabení a uvolňování komunikačních norem, filologická nevzdělanost veřejných mluvčích atd.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'flektivní jazyk','apokopa','Kategorie:Gramatika','Anglicismy v češtině','přechylování','Genitiv','slovenština','srbochorvatština','ruština','polština','latina','palatalizace'

Apokopa

Genitiv

Kategorie:Gramatika

Latina

Palatalizace

Polština

Přechylování

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Slovenština

Srbochorvatština