Array ( [0] => 15485483 [id] => 15485483 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Didaché [uri] => Didaché [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - kniha}} [1] => '''''Didaché''''' je zkrácený řecký název, pod nímž je známo starokřesťanské dílo z [[1. století]] – '''''Učení Pána hlásané národům dvanácti apoštoly''''' (Διδαχὴ τοῦ κυρίου διὰ τῶν δώδεκα ἀποστόλων τοῖς ἔθνεσιν, ''Didaché tú kýriú dia tón dódeka apostolón tois ethnesin''). [2] => [3] => Jedná se o nejdůležitější dokument [[poapoštolská doba|poapoštolské doby]] a nejstarší svědectví o [[církev]]ním [[právo|právu]]. [4] => [[Soubor:Didtitle.jpg|náhled|První řádky rukopisu obsahující Didaché z roku 1056]] [5] => [6] => == Nález díla == [7] => Původní [[kodex]], v němž byl spis objeven, začíná slovy: Διδαχὴ τῶν δώδεκα ἀποστόλων (''Didaché tón dódeka apostolón''), neboli ''Učení dvanácti apoštolů''. Avšak delší název, totiž Διδαχὴ τοῦ κυρίου διὰ τῶν δώδεκα ἀποστόλων τοῖς ἔθνεσιν je zřejmě názvem, pod kterým bylo dílo ve [[starověk]]u známo. Text samotný ovšem nedává žádný podnět k tomu, aby byl považován za dílo [[apoštol]]ů. Autorovým záměrem však zřejmě bylo shrnout v krátkosti [[křesťanství|křesťanské]] učení. [8] => [9] => == Historie díla == [10] => Až do roku [[1883]] bylo dílo známé jen z citací antických autorů. Někteří raně křesťanští autoři považovali ''Didaché'' za [[biblický kánon|kanonický]] spis [[Nový zákon|Nového zákona]]. [[Egypt]]ští autoři jej často citovali ve [[4. století|4.]] a [[5. století]]. Citátů z ''Didaché'' používá též [[Eusebios z Kaisareie]] ve svých ''Církevních dějinách'', spis se stal též základem 7. kapitoly ''[[Apoštolské konstituce|Apoštolských konstitucí]]'' ze 4. století. [11] => [12] => Dosud jediný známý úplný text nalezl až r. 1873 řecký [[metropolita]] v [[Nikomédie|Nikomédii]], [[Filotheos Bryennios]], v [[Istanbul]]u v řeckém [[kodex]]u z roku [[1057]], který patřil [[jeruzalém]]skému [[patriarchát]]u, a r. 1883 jej zveřejnil. Později byly objeveny ještě dva [[úlomek|fragmenty]] díla v řeckém [[papyrus|papyru]] v [[Oxyrhynchos|Oxyrhynchu]] v Egyptě a [[koptština|koptském]] papyru z 5. století, který je uložen v [[Britské muzeum|Britském muzeu]] v [[Londýn]]ě. [13] => [14] => Dílo významně prohloubilo a obohatilo znalosti počátků církve. [[Adolf Adam]] považuje ''Didaché'' za spis postihující raně křesťanskou praxi v rozmezí let 80 až 130. [15] => [16] => == Obsah == [17] => Text je rozdělen do 16 kapitol, v nichž lze velmi zřetelně rozeznat dvě rozdílné části. První z nich (kap. 1–10) se zabývá především [[liturgie|liturgickými]] zvyklostmi, druhá (11–15) pak disciplinárními nařízeními. Na tuto část pak navazuje kapitola (16) o [[Kristus|Kristově]] [[paruzie|paruzii]] a křesťanských povinnostech. [18] => [19] => Liturgická část začíná (1–6) ponaučením pro [[katechumen]]y. Popis morálky vlastní křesťanům je zde vylíčen poměrně originálním způsobem navazujícím na 1. [[žalm]] a na výuku [[proselyta|proselytů]] v [[helénismus|helénistických]] [[synagoga|synagogách]]: popisují se dvě cesty, jedna, která vede k [[život]]u a jedna, jež vede ke [[smrt]]i. Stezka k životu je vylíčena (1,1-2) pomocí [[Ježíš Kristus|Ježíšova]] přikázání lásky k [[Bůh|Bohu]] a [[bližní]]mu. Cesta ke smrti (5) vede skrze vraždy, cizoložství, žádostivosti, smilstva, krádeže, modloslužby, kouzla, věštění, loupeže, křivá svědectví, pokrytectví, podvod, povýšenectví, závist, domýšlivost, ziskuchtivost, sprosté řeči, žárlivost, drzost, honosení se, vychloubání. [20] => [21] => Druhá část liturgické části se týká liturgické praxe prvotní církve. Nejprve se pojednává o [[křest|křtu]]. Je zde zmíněn křest pomocí [[trojice|trinitární]] formule a křest politím jako jedna z alternativ. [[Středa]] a [[pátek]] jsou označeny za [[půst|postní]] dny. Základ modlitby křesťana tvoří [[Otčenáš]] recitovaný třikrát denně. Kapitoly 9 a 10 pak zaznamenávají nejstarší [[eucharistie|eucharistické]] modlitby. Téma eucharistické hostiny a křtu je v díle vzájemně provázáno; nepokřtění jsou vyloučeni z eucharistického slavení. Eucharistie je označena jako duchovní pokrm a nápoj (πνευματικὴ τροφὴ καὶ ποτόν). Zdá se, že tento popis eucharistie se týká první eucharistie s nově pokřtěnými. Běžnou eucharistickou bohoslužbu pak popisuje kapitola 14; v tomto popisu je důležité označení eucharistie coby [[oběť|oběti]] (θύσια) a [[aluze]] na [[Kniha Malachiáš|Malachiáše]] 1,10. [22] => [23] => == Instituce rané církve obsažené v ''Didaché'' == [24] => [25] => === Vyznání hříchů === [26] => Výzva k vyznávání hříchů se v ''Didaché'' podle Quastena podobá spíše liturgické modlitbě (na způsob ''[[Confiteor]]''), než skutečnému vyznávání, jak ukazuje 4,14: „Ve shromáždění se vyznej ze svých hříchů a nemodli se se špatným úmyslem.“ [27] => [28] => === Hierarchie === [29] => Žádný úsek ''Didaché'' nenasvědčuje tomu, že by se dal v prostředí, kde tento spis vznikl, předpokládat [[monarchický episkopát]]. Představitelé místních komunit jsou nazýváni ἐπίσκοποι a διάκονοι (''episkopoi'', ''diakonoi''), avšak zůstává nejasné, zda tito ἐπίσκοποι mohli být to, co později známe jako [[biskup]]y či [[kněz]]e. [30] => : Ustanovujte sobě vzkládáním rukou biskupy a [[jáhen|jáhny]], kteří by byli hodni [[Bůh|Pána]], muže laskavé, nemilující peníze, oddané a vyzkoušené. Oni vám totiž slouží toutéž službou jako [[prorok|proroci]] a učitelé. Nepřezírejte je tedy. Ctěte je stejně jako proroky a učitele. (''Didaché'' 15,1-2) [31] => Tento úryvek ukazuje na významné místo tzv. proroků, o nichž 13,3 hovoří: „To jsou vaši velekněží.“ Patří dokonce mezi ty, kdo jsou zmocněni, aby slavili eucharistii (10,7), náleží jim [[desátek]] z úrody (13,3-7). O tom, jak velké autority se těšili, hovoří výmluvně tento úryvek (11,11): [32] => : „Žádného proroka, považovaného za pravého, který po způsobu starých proroků koná symbolické úkony a nepřikazuje jednat tak, jak on činí, nesuďte, Bůh jej soudí.“ [33] => Kritika těchto proroků je dokonce považována za hřích proti [[Duch svatý|Duchu svatému]] (11,7): [34] => : „Neodvažujte se zkoušet žádného proroka, jenž mluví v Duchu. Každý hřích bude totiž odpuštěn, tento však nikoli.“ [35] => [36] => == Teologie == [37] => [38] => === Ekleziologie === [39] => ''Didaché'' již počíná s [[ekleziologie|ekleziologickým]] konceptem univerzální či všeobecné [[církev|církve]]. Slovo ἐκκλησία (''ekklésiá'' církev) neznamená pouze modlitební shromáždění věřících, ale také nový lid, který bude jednou tvořit Boží království. Základními atributy této církve jsou jednota (jedna) a [[svatý|svatost]] (svatá). Symbolem této jednoty je [[eucharistie|eucharistický]] chléb, který vzniká semletím velkého množství zrnek v jediné těsto (srov. ''Didaché'' 9,4; 10,5). [40] => [41] => === Eschatologie === [42] => V ''Didaché'' se neustále prolíná [[eschatologie|eschatologické]] očekávání církve. Ukazují to především útržky [[Eucharistická modlitba|eucharistické modlitby]], která je součástí ''Didaché'' („[[Maranatha|Maran atha]], Pán nechť přijde. Amen.“ 10, 6) a poslední kapitola spisu. [43] => [44] => == Odkazy == [45] => [46] => === Literatura === [47] => * {{Citace monografie [48] => | příjmení = Peters [49] => | jméno = Gabriel [50] => | titul = I Padri della Chiesa. Svazek 1 [51] => | vydavatel = Borla [52] => | místo = Řím [53] => | rok vydání = 1984 [54] => | počet stran = 888 [55] => | svazek edice = 1 [56] => | isbn = 88-263-0426-2 [57] => | jazyk = it [58] => }} [59] => * {{Citace monografie [60] => | příjmení = Quasten [61] => | jméno = Johannes [62] => | příjmení2 = Di Berardino [63] => | jméno2 = Angelo [64] => | titul = Patrology: The beginnings of patristic literature. Díl 1 [65] => | vydavatel = Christian Classics [66] => | místo = Allen, Texas [67] => | rok vydání = 1986 [68] => | počet stran = 349 [69] => | isbn = 0-87061-084-8 [70] => | jazyk = en [71] => }} [72] => [73] => === Text díla === [74] => {{Upravit část}} [75] => * ''Spisy apoštolských Otců.'' Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1971. [76] => * ''Spisy apoštolských Otců.'' Varcl, L.; Drápal, D.; Sokol, J. [tr., ed.]. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1986. [77] => * ''Spisy apoštolských Otců.'' 2. vyd. Varcl, L.; Drápal, D.; Sokol, J. [tr., ed.]. Praha: Kalich, 2004. {{ISBN|80-7017-003-4}}. [78] => * ''Didaché''. Drda, Vratislav Antonij [tr.]. Hostinné: Stauros, 1994. {{ISBN|80-238-1735-3}}. [79] => [80] => === Související články === [81] => * [[Apoštol]] [82] => * [[Poapoštolská doba]] [83] => * [[Apoštolští Otcové]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{commonscat}} [87] => * {{Wikicitáty|osoba=Didaché}} [88] => * [http://fatym.com/taf/knihy/patrol/p_didach.htm Český překlad Didaché] [89] => * Překlad na [http://frastan.webnode.cz/didache/ Frastan] [90] => {{Autoritní data}} [91] => [92] => [[Kategorie:Církevní otcové]] [93] => [[Kategorie:Křesťanské spisy]] [94] => [[Kategorie:Knihy z 1. století]] [] => )
good wiki

Didaché

Didaché je zkrácený řecký název, pod nímž je známo starokřesťanské dílo z 1. století - Učení Pána hlásané národům dvanácti apoštoly (Διδαχὴ τοῦ κυρίου διὰ τῶν δώδεκα ἀποστόλων τοῖς ἔθνεσιν, Didaché tú kýriú dia tón dódeka apostolón tois ethnesin).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kodex','eucharistie','církev','Bůh','jeruzalém','Apoštol','půst','svatý','Filotheos Bryennios','Nový zákon','4. století','Kristus'

Apoštol

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Církev

Eucharistie

Jeruzalém

Kodex

Kristus

Půst

Půst je dobrovolné omezení jídla, pití či určitých činností po určité období.