Array ( [0] => 15483237 [id] => 15483237 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Diktatura [uri] => Diktatura [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|redirect=Diktátor|tento=autoritativní formě vlády|stránka=Diktátor (rozcestník)}} [1] => [[Soubor:Democracy Index 2020.svg|náhled|290px|[[Index demokracie]] (2021). červená = autoritativní režimy, žlutá = hybridní režimy; zelená = demokracie]] [2] => '''Diktatura''' je [[autoritarismus|autoritativní]] a nedemokratická forma vlády, ve které je neomezená [[politická moc]] držena diktátorem nebo politickou skupinou.{{cite book|author=Margaret Power|editor=Bonnie G. Smith|title=The Oxford Encyclopedia of Women in World History: 4 Volume Set |url=https://books.google.com/books?id=EFI7tr9XK6EC&pg=RA1-PA55|accessdate=14 December 2013|year=2008|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-514890-9|pages=1–|chapter=Dictatorship and Single-Party States }} Obvykle jsou zároveň omezeny svoboda slova, médií či shromažďování. S příchodem 19. a 20. století se diktatura a její protipól [[demokracie]] staly dvěma hlavními formami vlády na světě a postupně eliminovaly [[monarchie]], nejrozšířenější formu vlády v předindustriální éře. Diktatury se určitými aspekty [[Monarchismus|monarchismu]], zvláště pak [[Absolutismus|absolutismu]], inspirují. Obvykle nejsou dědičné, ale existují i takové formy (např. [[Severní Korea|v Severní Koreji]]). Diktaturu nelze definovat absencí voleb, neboť mnoho diktátorů volby naopak organizuje k posílení své legitimity doma i v zahraničí. Tyto volby pak povětšinou manipuluje, případně nedovolí ve volbách kandidovat skutečné opozici, což může zdůvodnit různými způsoby. [3] => [4] => == Typy diktatur == [5] => S pojmem diktatura jsou spojovány další [[Politologie|politologické]] pojmy jako [[autoritarismus]] či [[totalitarismus]], avšak nejde o [[Synonymum|synonyma]]. Totalitarismus, definovaný původně [[Hannah Arendtová|Hanah Arendtovou]], se vyznačuje úplnou kontrolou vlády nad [[Masová komunikace|masovou komunikací]] a sociálními i ekonomickými organizacemi a propracovanou [[Ideologie|ideologií]], podle níž je společnost organizována. Autoritarismus si vystačí s kontrolou politické sféry a silových složek (armády, policie), ale může nechat volnost například ekonomickým subjektům, nebo někdy do jisté míry i médiím a kultuře. Politologové se neshodují na tom, zda každou totalitární společnost lze zároveň označit za diktaturu. Rozdíl mezi diktaturou a autoritarismem někteří politologové definují tím, že diktátor lidem slibuje svobodu v budoucnu nebo je jim tato svoboda formálně zaručena ústavou, kdežto autoritářský režim takový příslib nedává ani není vláda lidu zakotvena v zákonech. S touto definicí se ovšem neztotožňují všichni badatelé, a proto jsou pojmy někdy jako synonymické chápány. [6] => [7] => Existují různé typy diktatur, například politoložka Barbara Geddesová definovala pět typů diktatur: vojenská diktatury, diktatura jedné strany, osobní diktatura, monarchická diktatura a hybridní diktatura.{{Citace monografie [8] => | příjmení = Ezrow [9] => | jméno = Natasha M. [10] => | příjmení2 = Frantz [11] => | jméno2 = Erica [12] => | titul = Dictators and Dictatorships: Understanding Authoritarian Regimes and Their Leaders [13] => | url = https://books.google.cz/books?id=N8eoAwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:9781441116024&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [14] => | vydavatel = Bloomsbury Publishing USA [15] => | počet stran = 334 [16] => | isbn = 978-1-4411-1602-4 [17] => | poznámka = Google-Books-ID: N8eoAwAAQBAJ [18] => | jazyk = en [19] => }} [20] => [21] => Ve vojenské diktatuře se moci povětšinou ujímá armáda jako instituce a obvykle vládne skupina vysokých důstojníků zvaná [[junta]]. Tento typ diktatur se stal velmi typickým ve 20. století v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. Vláda junt bývá typicky poměrně krátkodobá. Někdy armáda dosadí do čela země civilní osobu, a ta se pak opírá o její moc. Taková vláda může být trvalejší. [22] => [23] => V diktaturách jedné strany jsou mocenskými elitami obvykle členové vládnoucího orgánu strany, (ústřední výbor, politbyro, sekretariát). Tyto skupiny jednotlivců kontrolují výběr stranických funkcionářů a organizují distribuci výhod příznivcům. [24] => [25] => V osobních diktaturách je veškerá moc v rukou jednoho člověka, jakkoli osobní diktátor může být příslušníkem armády či členem určité strany, což pak může klasifikaci diktatury znesnadňovat. V osobních diktaturách bývá obvyklé, že mocenská skupina je tvořena blízkými přáteli nebo příbuznými diktátora, neboť loajalita je pro takového diktátora mnohem vyšší hodnotou než kompetence, což tento typ diktatury obvykle handicapuje co do kvality fungování institucí. Tento typ diktatur také vykazuje mnohem větší nestabilitu v oblasti [[Zahraniční politika|zahraniční politiky]] a častěji též vstupuje do válek s jinými zeměmi. Represe vlastního obyvatelstva bývají velmi násilné a obvykle se ani nemaskují nějakou zákonností, což naopak typicky činí stranické diktatury. Také [[korupce]] a [[klientelismus]] jsou v průměru u těchto diktatur vyšší. Ačkoli jsou osobní diktatury považovány za křehké a zranitelné, výzkumy to nepotvrzují. Barbara Geddesová vypočítala životnost diktatur na základě dat z 1946 až 2000 a zjistila, že zatímco vojenské režimy zůstávají u moci průměrně 8,5 roku, osobní diktatury 15 let. Režimy jedné strany a monarchické diktatury mají ale průměrnou životnost nejdelší : 24-25 let. Osobní diktatury ovšem dosahují zdaleka nejhorších ekonomických výsledků, což je velký problém [[Afrika|Afriky]], kde se tradice osobních diktatur nejvíce rozvinula. [26] => [27] => Monarchické diktatury jsou v režimech, ve kterých osoba královského původu zdědila absolutní moc v souladu s přijatou praxí nebo ústavou. Podle některých politologů ovšem nelze takový režim označit za diktátorský, pakliže vláda lidu není kodifikována či slíbena, nebo dokonce je-li kodifikován princip, že lid vládne prostřednictvím svého monarchy. [28] => [29] => Hybridní monarchie kombinují prvky všech výše uvedených typů, obvykle prvních tří, ale někdy se do hry dostává i dědičnost. [30] => [31] => Za typický příklad vojenské diktatury lze označit vládu [[Myanmar|Barmy]] po převzetí moci armádou roku 2021, za typický příklad stranické diktatury [[Vietnam]] nebo [[Čína|Čínu]], osobní diktatury například vládu [[Teodoro Obiang Nguema Mbasogo|Teodoro Obianga Nguemy]] v [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineji]], za monarchickou diktaturu je někdy označována například [[Saúdská Arábie]], hybridní rysy vykazuje režim v Severní Koreji, kde je přítomen princip osobní diktatury, stranické diktatury, princip dědičnosti moci (tedy monarchický) a zároveň velkou úlohu hraje armáda. Severokorejský režim ale někteří politologové doporučují řadit spíše do kategorie totalitárního režimu. [32] => [33] => Mezi další politology zabývající se dělením diktatur patří Franz Neumann, ten je dělí na tři typy: [34] => [35] => # Jednoduchá: moc je uplatňována tradičními nástroji vlády. (policie, armáda, byrokracie, soudy) [36] => # Caesaristická: je více osobní, diktátor usiluje o získání podpory mezi lidmi, aby mohl svůj režim legitimizovat. [37] => # Totalitní: zanikají rozdíly mezi státem a společností, mezi veřejným a soukromým, právní stát se mění na policejní, moc se koncentruje v rukách monopolní strany, která slouží jako prostředek kontroly společnosti.{{Citace monografie [38] => | příjmení = David [39] => | jméno = Roman [40] => | titul = Politologie: základy společenských věd [41] => | vydání = 6 [42] => | vydavatel = Nakladatelství Olomouc [43] => | počet stran = 463 [44] => | isbn = 978-80-7182-344-5 [45] => }} [46] => [47] => == Měření == [48] => Jedním z úkolů politologie je měřit a klasifikovat režimy buď jako diktatury, nebo jako demokracie. Nejznámějšími metodologiemi jsou ty, které používá v pravidelných hodnoceních úrovně demokracie ve světě organizace [[Freedom House]] a [[Index demokracie]], který sestavuje britský týdeník ''[[The Economist]]''. Obecně existují dva přístupy k výzkumu: minimalistický přístup, který se zaměřuje na to, zda země pokračuje ve volbách, v nichž vládne konkurence, a maximalistický přístup, který rozšiřuje koncept demokracie tak, aby zahrnoval lidská práva, práva menšin, svobodu tisku a právní stát. V Indexu demokracie dlouhodobě vychází jako nejdiktátorštější a nejméně demokratický region na planetě [[Blízký východ]] a [[severní Afrika]]. Nejtvrdší režimy vládnou podle měření z roku 2020 v těchto zemích (pořadí od nejhoršího): [[Severní Korea]], [[Konžská demokratická republika]], [[Středoafrická republika]], [[Sýrie]], [[Čad]], [[Turkmenistán]], [[Laos]], [[Rovníková Guinea]], [[Tádžikistán]], [[Libye]], [[Jemen]], [[Saúdská Arábie]], [[Uzbekistán]], [[Burundi]], [[Eritrea]], [[Írán]], [[Čína]], [[Bahrajn]], [[Súdán]] a [[Bělorusko]], které je tak nejméně svobodnou zemí v Evropě. Druhou nejhůře umístěnou evropskou zemí je [[Kazachstán]], třetí [[Rusko]], čtvrtou [[Turecko]], pátou [[Bosna a Hercegovina]].{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Democracy Index 2020 [50] => | periodikum = Economist Intelligence Unit [51] => | url = https://www.eiu.com/n/campaigns/democracy-index-2020/ [52] => | jazyk = en-GB [53] => | datum přístupu = 2021-09-16 [54] => }} [55] => [56] => == Dějiny == [57] => Pojem diktatury pochází ze starověkého Říma, kde v případě mimořádných situací byl na příkaz senátu jmenován na půl roku jedním z konzulů diktátor s neomezenými pravomocemi. Původně nebyla diktatura vnímána negativně. Funkce zvaná ''[[Římský diktátor|dictator]]'' byl úřad, jehož kompetence byly téměř výlučně vojenského charakteru. Pozitivní smysl tohoto pojmu byl zachován až do 19. století – ještě [[Giuseppe Garibaldi|Garibaldi]] se v roce [[1860]] prohlásil za diktátora. Za typ [[Politický systém|státního uspořádání]] pak začala být diktatura chápána až po nástupu fašistů k moci v Itálii.Kubát, M. (2004): ''Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů.'', Praha, Dokořán, s.r.o. [58] => [59] => == Současnost == [60] => [[Soubor:18th Summit of Non-Aligned Movement gets underway in Baku 018.jpg|náhled|Ázerbájdžánský autokratický prezident [[Ilham Alijev]] (vlevo) a [[Teodoro Obiang Nguema Mbasogo|Teodoro Obiang Nguema]], který od roku 1979 vládne jako diktátor v [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineji]].{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Syn afrického diktátora prošustroval miliony za auta i Jacksonovy ponožky [62] => | periodikum = iDNES.cz [63] => | datum_vydání = 27. října 2011 [64] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/syn-africkeho-diktatora-prosustroval-miliony-za-auta-i-jacksonovy-ponozky.A111027_162951_zahranicni_btw [65] => }}]] [66] => V Evropě je v současnosti diktátorem [[Vladimir Putin]] a bývá za něj označován současný [[Bělorusko|běloruský]] prezident [[Alexandr Lukašenko]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.presseurop.eu/cs/content/news-brief-cover/520521-posledni-evropsky-diktator-muci-sve-odpurce |datum přístupu=2012-02-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110309085952/http://www.presseurop.eu/cs/content/news-brief-cover/520521-posledni-evropsky-diktator-muci-sve-odpurce |datum archivace=2011-03-09 |nedostupné=ano }}, zejména po posledních prezidentských volbách v roce 2020 a po únosu civilního letadla s novinářem [[Raman Pratasevič|Ramanem Pratasevičem]]. Mimo Evropu býval známý např. bývalý [[Kuba|kubánský]] vůdce [[Fidel Castro]], haitský prezident [[Jean-Claude Duvalier]], filipínský prezident [[Ferdinand Marcos]], zairský prezident [[Mobutu Sese Seko]] nebo libyjský vůdce [[Muammar Kaddáfí]]. Za novodobou diktaturu jsou považovány [[Severní Korea]],{{Citace periodika [67] => | příjmení = Taylor [68] => | jméno = Adam [69] => | titul = Torture, kidnapping and gulags: North Korea’s alleged crimes against humanity [70] => | periodikum = Washington Post [71] => | datum = 2014-11-20 [72] => | issn = 0190-8286 [73] => | jazyk = en-US [74] => | url = https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2014/11/20/torture-kidnapping-and-gulags-north-koreas-alleged-crimes-against-humanity/ [75] => | datum přístupu = 2018-03-31 [76] => }} [[Turkmenistán]],{{Citace elektronického periodika [77] => | titul = Absurdní nařízení. Prezident Turkmenistánu zakázal černá auta, protože se mu nelíbí [78] => | periodikum = Aktuálně.cz [79] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [80] => | vydavatel = Economia [81] => | odkaz na vydavatele = Economia [82] => | datum_vydání = 4. ledna 2018 [83] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/prezident-turkmenistanu-v-zemi-zakazal-cerna-auta/r~5a9d6c12f13611e7aabeac1f6b220ee8/ [84] => }} některé africké země (například [[Eritrea]],{{Citace periodika [85] => | příjmení = Taylor [86] => | jméno = Adam [87] => | titul = The brutal dictatorship the world keeps ignoring [88] => | periodikum = Washington Post [89] => | datum = 2015-06-12 [90] => | issn = 0190-8286 [91] => | jazyk = en-US [92] => | url = https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2015/06/12/the-brutal-dictatorship-the-world-keeps-ignoring/ [93] => | datum přístupu = 2018-03-31 [94] => }} [[Egypt]]{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = Egypťané vzpomínají na pokus o islámskou demokracii. Raději tajně [96] => | periodikum = Česká televize [97] => | datum_vydání = 11. února 2021 [98] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3264224-egyptane-vzpominaji-na-pokus-o-islamskou-demokracii-radeji-tajne [99] => }} nebo [[Zimbabwe]]{{Citace periodika [100] => | příjmení = Campbell [101] => | jméno = John [102] => | titul = Mugabe Is Gone, But Zimbabwe's Dictatorship Will Remain [103] => | periodikum = Foreign Affairs [104] => | datum = 2017-11-17 [105] => | issn = 0015-7120 [106] => | jazyk = en-US [107] => | url = https://www.foreignaffairs.com/articles/zimbabwe/2017-11-17/mugabe-gone-zimbabwes-dictatorship-will-remain [108] => | datum přístupu = 2018-03-31 [109] => }}), nebo také jihoamerická [[Venezuela]].{{Citace periodika [110] => | titul = How Venezuela went from a rich democracy to a dictatorship on the brink of collapse [111] => | periodikum = Vox [112] => | url = https://www.vox.com/world/2017/9/19/16189742/venezuela-maduro-dictator-chavez-collapse [113] => | datum přístupu = 2018-03-31 [114] => }} Některé dnešní [[absolutní monarchie]], jako [[Saúdská Arábie]] nebo [[Omán]],"[http://www.dawn.com/news/1159990 Call them ‘Dictators’, not ‘Kings’]". ''Dawn''. 28. ledna 2015. jsou některými jejich kritiky označovány rovněž jako diktatury.{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení1 = Kagan [116] => | jméno1 = Robert [117] => | titul = The myth of the modernizing dictator [118] => | periodikum = The Brookings Institution [119] => | datum_vydání = 24. října 2018 [120] => | url = https://www.brookings.edu/blog/order-from-chaos/2018/10/24/the-myth-of-the-modernizing-dictator/ [121] => }}{{Citace elektronického periodika [122] => | titul = Arab Dictators Are Learning to Love Collective Punishment [123] => | periodikum = Foreign Policy [124] => | datum_vydání = 4. srpna 2020 [125] => | url = https://foreignpolicy.com/2020/08/04/sisi-mbs-egypt-saudi-arab-dictators-are-learning-to-love-collective-punishment/ [126] => }} Velká část těchto novodobých diktatur se potýká se značnými ekonomickými potížemi způsobenými jak neefektivní vládou a všudypřítomnou korupcí, tak velmi často i mezinárodními sankcemi za rozsáhlé zločiny proti lidskosti. [127] => [128] => == Odkazy == [129] => === Reference === [130] => [131] => [132] => === Související články === [133] => * [[Demokracie]] [134] => * [[Demokratura]] [135] => * [[Dictablanda]] [136] => * [[Politická polarizace]] [137] => [138] => === Externí odkazy === [139] => * {{commonscat}} [140] => * {{Wikicitáty|téma=Diktatura}} [141] => * {{Wikislovník|heslo=diktatura}} [142] => * {{Otto|heslo=Diktátor}} [143] => [144] => {{Autoritářské formy vlády}} [145] => {{Autoritní data}} [146] => {{Portály|Politika}} [147] => [148] => [[Kategorie:Diktatury| ]] [] => )
good wiki

Diktatura

Index demokracie (2021). červená = autoritativní režimy, žlutá = hybridní režimy; zelená = demokracie Diktatura je autoritativní a nedemokratická forma vlády, ve které je neomezená politická moc držena diktátorem nebo politickou skupinou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Severní Korea','Saúdská Arábie','Turkmenistán','Bělorusko','Eritrea','Rovníková Guinea','Čína','autoritarismus','klientelismus','Vladimir Putin','Tádžikistán','Politologie'

Autoritarismus

Autoritarismus je politický systém, ve kterém má vládnoucí elita neomezenou moc a kontrolu nad společností a potlačuje politickou svobodu a občanská práva.

Bělorusko

Čína

Eritrea

Klientelismus

Politologie

Politologie je vědní disciplína zabývající se studiem politiky.

Tádžikistán

Tádžikistán je vnitrozemský stát v Asii, který se nachází ve střední Asii, převážně na Turkestánské plošině.

Turkmenistán

Turkménistán, oficiálně Turkmenistánský stát, je vnitrozemský stát v Střední Asii.