Array ( [0] => 15485419 [id] => 15485419 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eritrea [uri] => Eritrea [3] => Dera rock art.jpg [img] => Dera rock art.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Eritreje [2] => | úřední název = Stát Eritrea
ሃግሬ ኤርትራ
{{Malé|Hagärä Ertra}} [3] => | vlajka = Flag of Eritrea.svg [4] => | článek o vlajce = Eritrejská vlajka [5] => | znak = Emblem of Eritrea (sinople argent naturel azur).svg [6] => | mapa umístění = Eritrea (Africa orthographic projection).svg [7] => | rozloha = 124 399 [8] => | rozlmisto = 98 [9] => | procent vody = zanedbatelné [10] => | počet obyvatel = 5 918 919 [11] => | obyvmisto = 115 [12] => | obyvatelé aktuální k = odhad [[2009]] [13] => | HDI = 0,391 [14] => | HDIvývoj = růst [15] => | HDIvýše = nízký [16] => | HDI aktuální k = 2014 [17] => | HDImísto = 186 [18] => | jazyk = [[tigriňa]], [[arabština]], [[angličtina]] ([[de facto]] úř. jazyky), [[kunama]], [[afarština]], neoficiálně [[italština]] a další jazyky [19] => | náboženství = [[muslim]]ové, pravoslavní [[Křesťanství|křesťané]], [[Římskokatolická církev|římští katolíci a eritrejští koptští katolíci]], [[Protestantismus|protestanti - luteráni a další]] [20] => | nejvyšší hora = [[Soira]] [21] => | výška nejvyšší hory = 3 018 [22] => | státní zřízení = Prezidentská republika [23] => | hlavní město = [[Asmara]] [24] => | funkce1 = Hlava státu [25] => | vládce1 = prezident [[Isaias Afwerki]] (od [[8. červen|8. června]] [[1993]]) [26] => | funkce2 = Hlava vlády [27] => | vládce2 = prezident Isaias Afwerki (od [[8. červen|8. června]] [[1993]]) [28] => | článek o hymně = Eritrejská hymna [29] => | hymna = Eritrejská hymna [30] => | datum vzniku = [[24. květen|24. května]] [[1993]] [31] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Etiopie|Etiopii]] [32] => | měna = [[Eritrejská nakfa|nakfa]] (=100 centů) [33] => | kód měny = ERN [34] => | HDP/ob. = 1 411{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [35] => | HDP/ob.misto = 179 [36] => | HDP aktuální k = 2011 [37] => | ison = 232 [38] => | iso3 = ERI [39] => | iso2 = ER [40] => | mpz = ER [41] => | doména = er [42] => | předvolba = +291 [43] => | čas = +3 [44] => | commonscat = Eritrea [45] => }} [46] => '''Eritrea''' ({{Vjazyce2|ti|ኤርትራ|Ertra}}), plným názvem '''Stát Eritrea''' ({{Vjazyce2|ti|ሃግሬ ኤርትራ|Hagara Ertra}}), je stát na pobřeží [[Rudé moře|Rudého moře]] v oblasti [[Africký roh|Afrického rohu]] ve [[východní Afrika|východní Africe]]. Na západě sousedí se [[Súdán]]em, na jihu s [[Etiopie|Etiopií]] a na východě s [[Džibutsko|Džibutskem]]. K roku 2009 měla 5 073 000 obyvatel. Hlavním městem je [[Asmara]]. [[Úřední jazyk]] Eritrea oficiálně nemá, v praxi se užívají [[tigrajština]], [[arabština]] a [[angličtina]]. Dalším jazykem, kterým mluví více než 50 % obyvatel, je [[italština]]. [47] => [48] => Počátky Eritreje spadají do období kolem roku 1000 př. n. l., kdy se na jejím území usadily [[Semité|semitské národy]]. Zhruba od 3. století př. n. l. se v oblasti Eritreje rozkládala [[aksumské království|aksumská říše]], jejíž vládci přijali po roce 325 [[křesťanství]]. Úpadek obchodu a [[islámská expanze|muslimská expanze]] zavinily izolaci [[Aksúm]]u od okolního světa a rozklad vlády na pobřeží. To později částečně osídlili [[Arabové]], s nimiž se zde rozšířil [[islám]]. Aksumská a později [[Etiopské císařství|etiopská]] moc nebyla v Eritreji příliš silná. Od 16. století zde drželi pobřežní města [[Osmanská říše|Osmané]], po nich [[Egypt|Egypťané]], [[Spojené království Velké Británie a Irska|Britové]] a nakonec [[Italské království|Italové]], kteří zde roku 1890 oficiálně vyhlásili kolonii [[Italská Eritrea|Eritreu]]. Za italské vlády došlo k rozvoji [[infrastruktura|infrastruktury]] a k [[modernizace|modernizaci]] společnosti. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] připadla Eritrea Etiopii, proti jejíž nadvládě vedlo několik eritrejských ozbrojených skupin od 60. let [[eritrejská válka za nezávislost|válku]]. Ta byla úspěšně završena roku 1993, kdy Eritrea získala nezávislost. V Eritreji nyní panuje [[diktatura|diktátorský režim]] vedený [[Lidová fronta za demokracii a spravedlnost|Lidovou stranou za demokracii a spravedlnost]], v jejímž čele stojí prezident [[Isaias Afwerki]]. Silnou pozici má v zemi armáda. [49] => [50] => Jedná se o jednu z nejchudších zemí světa. Většinu podniků a firem vlastní armáda, špičky vlády nebo podnikatelé s nimi spojení. Ve srovnání s vyspělým světem je zde nemodernizované [[zemědělství]] závislé na [[srážky|dešťových srážkách]], [[průmysl]] upadá a jediný ziskovější sektor představují [[banka|banky]]. Vzhledem k několika nedávným vojenským srážkám převládá silná [[militarizace]] společnosti, v armádě a v národní službě pracuje na 600 000 nedobrovolných rekrutů. Sociální služby ani demokratické instituce zde nefungují, neexistuje faktické oddělení jednotlivých [[dělba moci|složek státní moci]]. Silně upadá školství, rovněž militarizované. Polovina obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. V poslední době udržuje Eritrea lepší vztahy zejména se Súdánem, [[Írán]]em a [[Čína|Čínou]]. Zhruba polovina obyvatelstva jsou [[křesťan]]é, téměř stejný podíl mají [[muslim]]ové, jen malá část obyvatelstva praktikuje tradiční [[Tradiční africká náboženství|domorodá náboženství]], mnohé muslimské či křesťanské menšiny jsou potírány. V zemi se vyskytuje devět etnik, nejvýznamnější z nich jsou [[Tigrajové]] a [[Tigrejové]]. [51] => [52] => == Etymologie == [53] => Jméno země pochází od latinského názvu [[Rudé moře|Rudého moře]], ''Mare Erythreum''. Tento název přejali i [[Italové]], kteří zde ke konci 19. století získali kolonie a postupně svůj vliv rozšířili na celé dnešní eritrejské území. V italizované podobě se vžil název Eritrea, jímž byla označena celá kolonie, oficiálně vyhlášená 1. ledna [[1890]]. [54] => [55] => == Dějiny == [56] => === Aksum === [57] => [[Soubor:Map of Aksum and South Arabia ca. 230 AD.jpg|náhled|upright 1.3|[[Aksumské království|Aksumská říše]] kolem roku 230]] [58] => Zhruba kolem roku 1000 př. n. l. se objevili na eritrejském pobřeží lidé [[Semité|semitského]] původu, kteří se přeplavili do Eritreje přes Rudé moře z Arábie. Tito přistěhovalci z jihoarabského království [[Provincie Sa'ada|Sába]] založili v dnešním etiopském vnitrozemí [[Aksumské království|říši]] s centrem ve městě [[Aksúm]], která je lépe zdokumentována od 3. století př. n. l.{{Citace monografie | příjmení = Mojdl | jméno = Lubor | rok = 2005 | titul = Etiopie | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = 21 | poznámka = Dále jen [Mojdl] | isbn = 80-7277-221-X}} Dle později zapsaných legend zde měli vládnout [[Šalomounovci]], potomci [[Menelik I.|Menelika I.]], který se narodil [[královna ze Sáby|královně ze Sáby]] a židovskému králi [[Šalomoun]]ovi.Mojdl, s. 17–18 Někdy po roce 325 přijal tamější vládce [[Ezana Aksumský|Ezana]] [[křesťanství]], jež se stalo státním náboženstvím. Do 6. století si aksumský stát udržoval silné postavení v oblasti Rudého moře, a to zejména díky tomu, že kontroloval pozice jak na eritrejském pobřeží, tak v jižní Arábii. Arabská území drželi aksumští vládci do roku 525, kdy došlo k jejich osamostatnění. Aksumité se podíleli na obchodu a udržovali kontakty s okolními civilizacemi, vedle [[Starověký Egypt|Egypta]] a [[Arabský poloostrov|Arábie]] i se [[Starověké Řecko|starověkým Řeckem]] a [[Starověký Řím|Římem]].Mojdl, s. 21–25 Významným eritrejským přístavem byl v této době Adulis, nacházející se poblíž dnešní [[Zula|Zuly]]. [59] => [60] => === Příchod muslimů === [61] => Zatímco vliv i bohatství Aksumu postupně upadaly, od počátku 7. století se v Arábii utvářelo nové náboženské hnutí – [[islám]]. Když jeho prorok [[Mohamed]] byl v roce [[622]] donucen [[hidžra|opustit]] se [[muhádžirové|svými souvěrci]] [[Mekka|Mekku]], poslal část muslimů i do Etiopie, kde byli vlídně přijati. Přestože aksumský vládce odmítl po Mohamedově vítězství přijmout islám, poslal nazpět Mohamedovy následovníky s mnoha dary. Tím byly na několik staletí umožněny více či méně mírové styky. Muslimové se v Etiopii usazovali, zejména na pobřeží Rudého moře. Byli tolerování etiopskou mocí a žili často ve [[vazal]]ském poměru s etiopskými vládci.Mojdl, s. 26–27 Aksumský a posléze i etiopský stát, do značné míry izolovaný od světa a se sídelním městem dále na jih od pobřeží, nedržel nad pobřežím pevnější ruku a zdejší vládci byli spojeni s etiopskými panovníky jen velmi volně. Aksum začal od 9. století kolabovat. Ve 13. století převzali nad etiopským vnitrozemím moc příslušníci dynastie [[Zagwe]], zhruba sto let po nich znovu nastoupivší šalomounská dynastie. Přístup do vnitrozemí Etiopie z eritrejského pobřeží v této době chránila napůl autonomní oblast, jejíž vládci nesli titul ''bahr negaš'', vládce moře. [62] => [63] => === Osmané a počátky kolonialismu === [64] => [[Soubor:Battle of Adwa 2.png|náhled|Výjev z [[bitva u Adwy|bitvy u Adwy]]]] [65] => V 16. století získali eritrejský přístav [[Massawa|Massawu]] a [[Dahlácké ostrovy]] [[Osmanská říše|Osmané]]. Eritrejské území rovněž zasáhla [[Adalsko-etiopská válka|válečná tažení]] [[Adalský sultanát|adalského]] imáma a generála [[Ahmad ibn Ibráhím al-Gází|Ahmada ibn Ibráhíma al-Gázího]] (Ahmad Graňň), který byl roku [[1543]] poražen a zabit etiopskými vojsky podporovanými [[Portugalské království|Portugalci]].Mojdl, s. 34 Osmanská říše, jež adalského sultána podporovala, využila situace a získala v oblasti další území, která si s krátkými přestávkami udržela až do roku 1865, kdy je předala [[Egypt za vlády dynastie Muhammada Alího|Egypťanům]]. Od roku [[1869]], kdy byl otevřen [[Suezský průplav]], se Rudé moře stalo předmětem zájmu a soupeření velmocí. Poté, co se Britům podařilo potlačit [[Mahdího povstání|mahdistiscké povstání]] v [[Súdán]]u, přenechali jimi okupované eritrejské území roku 1885 [[Italské království|Itálii]],Mojdl, s. 43 výměnou za privilegia v eritrejských přístavech. Itálie zde měla pod kontrolou již menší území držené mezi lety 1869 až 1880 soukromou italskou společností, která je roku 1882 předala italské vládě. Etiopský císař [[Menelik II.]] posléze roku [[1889]] ve [[wichalská dohoda|wichalské dohodě]] uznal italské koloniální zisky a 1. ledna [[1890]] bylo Itálií získané území oficiálně označeno jako [[Italské kolonie|italská kolonie]] pod názvem [[Italská Eritrea|Eritrea]].Mojdl, s. 84 Přestože se poté Italové střetli s etiopskými armádami roku 1896 v [[bitva u Adwy|bitvě u Adwy]] a prohráli, eritrejské území si díky špatné vnitropolitické situaci v Etiopii ponechaliMojdl, s. 47 a v [[mírová smlouva z Addis Abeby|nové smlouvě]] z [[Addis Abeba|Addis Abeby]] znovu uznal Menelik II. jejich dosavadní zisky výměnou za uznání etiopské suverenity. [66] => [67] => === Italská Eritrea === [68] => [[Soubor:AsmaraStazione.jpg|náhled|vlevo|Železniční stanice v [[Asmara|Asmaře]] roku 1938]] [69] => Nová kolonie se měla stát pro Itálii zásobištěm levné pracovní síly a dodavatelem tropických plodin. Začala rozsáhlá výstavba infrastruktury, příliv italských kolonistů a vznik městských center ve vnitrozemí, kde dosud žádná města neexistovala. Zemědělská půda však byla primárně rezervována pro italské zemědělce, což vedlo k odchodu domorodců do měst, kde rozšiřovali řady námezdných dělníků. Na druhou stranu díky investicím v zemi do 30. let 20. století vznikla síť celoročních silnic, železnice a dvě letiště. Provedly se též četné reformy v zemědělství a zdravotnictví.Library of Congress, s. 1 V souvislosti s industrializací došlo i k vytvoření vrstvy eritrejské [[inteligence (třída)|inteligence]].Mojdl, s. 85 Mnoho Eritrejců bylo zaměstnáno ve veřejné správě.Library of Congress, s. 2 Kolonie však znamenala pro Itálii především finanční zátěž, protože zisky z ní nepokryly výdaje na její správu. [70] => [71] => Soužití mezi kolonisty a domorodým obyvatelstvem bylo vcelku pokojné, dokud se v roce 1922 moci v Itálii nechopil [[Italský fašismus|fašistický režim]] [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]]. Byla zavedena segregace a Eritrejci mohli v rámci správy zastávat jen nižší posty; agrární reformy nadále probíhaly, byly ale omezeny na farmy v majetku Italů, kterých bylo v zemi podle odhadů až 70 000.Mojdl, s. 85 Itálie brala kolonii jako základnu k útoku na Etiopii a podle toho také území spravovala. Tisíce Eritrejců tak muselo narukovat v polovině 30. let do armády kvůli přípravě na [[Druhá italsko-etiopská válka|invazi do Etiopie]], po jejímž dobytí se Eritrea stala součástí takzvané [[Italská východní Afrika|Italské východní Afriky]]. Italská vláda skončila roku 1941, kdy v rámci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] britská vojska zvítězila nad Italy v [[bitva u Kerenu|bitvě u Kerenu]] a úspěšně obsadila eritrejské území. [72] => [73] => === Federace s Etiopií === [74] => [[Soubor:Addis Ababa-8e00855u.jpg|náhled|[[Etiopské císařství|Etiopský císař]] [[Haile Selassie I.]]]] [75] => Mezi lety 1941 a 1952 spravovali Eritreu Britové na základě rozhodnutí spojeneckých velmocí ([[Spojené státy americké]], [[Sovětský svaz]], [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Francie]]) jako [[protektorát]]. Zároveň se v poválečných letech vedla debata o dalším osudu země. Britové navrhovali její rozdělení na základě křesťanské a muslimské populace s tím, že by se tyto části předaly Etiopii a Súdánu. Naopak Sovětský svaz, v domnění, že v italských volbách brzy vyhrají komunisté, navrhoval Itálii vrátit její bývalou kolonii. O slovo se hlásily i arabské státy, které navrhovaly vyhlásit eritrejskou samostatnost. Tento názor převládal i v eritrejské společnosti. [76] => [77] => Na základě jednání [[Organizace spojených národů|OSN]] bylo nakonec území Eritreje přičleněno k Etiopii v podobě [[federace]]. Eritrejské zastupitelské orgány měly mít v rámci spojení s Etiopií na starosti vnitřní záležitosti, tedy policii, místní správu a daně. Federální vláda, respektive císařská administrativa, naopak měla pod kontrolou zahraniční záležitosti a obchod, obranu, finance a dopravu. Od počátku však Eritrejci, zvyklí na modernější politický život za vlády Italů a zejména Britů, pociťovali vůči zaostalé, feudální a silně centralizované Etiopii pocit nadřazenosti. K dobrým vzájemným vztahům nepřispěl ani fakt, že etiopský císař [[Haile Selassie I.]] se pokoušel autonomii Eritreje se vzrůstající tendencí omezovat, například zrušil užívání vlastní vlajky, zavedl namísto [[arabština|arabštiny]] a [[tigrajština|tigrajštiny]] etiopskou úřední řeč [[amharština|amharštinu]] a přesunul množství průmyslu do Etiopie.Library of Congress, s. 2–3 Vzrůstající animozitu tedy způsobovalo i zanedbávání dalšího ekonomického rozvoje, protože Eritrea pomalu ztrácela oproti Etiopii svůj původní náskok. Císařovo úsilí bylo završeno roku 1962, kdy byla federace formálně zrušena a Eritrea přičleněna k Etiopii. [78] => [79] => === Válka za nezávislost === [80] => [[Soubor:War Memory Square in Massawa.jpg|náhled|vlevo|Památník na [[Eritrejská válka za nezávislost|válku za nezávislost]] v [[Massawa|Massawě]]]] [81] => Organizovaný [[Eritrejská válka za nezávislost|odpor vůči etiopské nadvládě]] začal již roku 1958 založením [[Eritrejské osvobozenecké hnutí|Eritrejského osvobozeneckého hnutí]] (ELM), v němž převažovali studenti, intelektuálové a městští dělníci. Již o čtyři roky později bylo hnutí odhaleno a zneškodněno.Library of Congress, s. 3 Další významnou organizací byla [[Eritrejská osvobozenecká fronta]] (ELF) založená roku 1960, v níž zpočátku převládali muslimové a jež byla podporována ze strany [[Sýrie]], [[Írán]]u, Súdánu a dalších muslimských států. V druhé polovině 60. let získala ELF značnou podporu mezi rolníky. Roku 1971 již byla situace tak vážná, že císař v zemi vyhlásil [[stanné právo]] a přemístil sem takřka polovinu armády. [82] => [83] => Vzájemné spory vedly k částečnému rozpadu hnutí, když několik skupin ELF opustilo a spojilo se v [[Eritrejská lidová osvobozenecká fronta|Eritrejskou lidovou osvobozeneckou frontu]] (EPLF), v níž časem získali hlavní slovo křesťanští studenti. Nová odbojová organizace byla svým založením sekulární a ideologicky orientovaná směrem k [[marxismus|marxismu]]. Mezi oběma skupinami se rozhořela rivalita pokračující i za bojů s císařským a od roku 1974 etiopským komunistickým režimem pod vládou takzvaného [[derg]]u neboli rady. Do roku 1981 se však podařilo EPLF svého konkurenta zlikvidovat. Eritrejská lidová osvobozenecká fronta navázala styky i s etiopskými povstalci, zejména [[Tigrajská osvobozenecká fronta|Tigrajskou osvobozeneckou frontou]], a společným úsilím se podařilo roku 1991 komunistický režim svrhnout. Zatímco v Etiopii vznikla širší koalice původních povstalců s názvem [[Etiopská lidová revoluční demokratická fronta]] (EPRDF), eritrejské území se nacházelo pod kontrolou EPLF. Po vzájemné dohodě s EPRDF se v zemi konalo v dubnu 1993 referendum, v němž se výrazná většina obyvatel rozhodla pro samostatnost. Ta byla vyhlášena 24. května 1993.Mojdl, s. 86–87 [84] => [85] => === Soudobá Eritrea === [86] => [[Soubor:Isaias Afwerki in 2002.jpg|náhled|upright|Eritrejský prezident [[Isaias Afwerki]]]] [87] => Prvním prezidentem nového státu se stal dosavadní vůdce EPLF [[Isaias Afwerki]]. Samotná EPLF se transformovala v politickou stranu zvanou [[Lidová fronta za demokracii a spravedlnost]] (PFDJ) a roku 1997 byla vypracována ústava, která však dosud nevstoupila v platnost. Původní vláda PFDJ měla být přechodná, dokud nedojde k řádným volbám, ty se však dosud nekonaly a jejich termín se neustále odkládá.Library of Congress, s. 4 V letech 1995 až 1996 svedla Eritrea krátký, ale krvavý konflikt s [[Jemen]]em o [[Haníšské ostrovy]], které byly nakonec přiznány Jemenu. Původní vřelé vztahy s Etiopií se začaly rychle zhoršovat vzhledem ke sporům o obchodní záležitosti, přístup k eritrejským přístavům a přesné vytyčení hranic. Roku 1998 mezi oběma státy vypukla válka, v níž zemřelo kolem 100 000 vojáků a čtvrtina eritrejské populace musela opustit své domovy.{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.dokumenty-iir.cz/MP/MPArchive/2001/MP082001.pdf|příjmení = Kumsa|jméno = Alemayehu|rok vydání = 2001|strany = 10–12}} Pro Eritreu měl konflikt, který oficiálně skončil v prosinci 2000, i další katastrofální důsledky – původně rychle se rozvíjející ekonomika utrpěla citelné ztráty, z nichž se vzpamatovává dodnes. Zprostředkování OSN a oddělení bojujících stran mezinárodními jednotkami nevedlo k požadovanému výsledku. Roku 2008 jim odepřela Eritrea pohonné hmoty, takže jejich mise musela být ukončena. Téhož roku propukl také krátký konflikt s [[Džibutsko|Džibutskem]], rovněž kvůli nejasnostem ve vymezení hranic. Ve vnitřní politice si režim podle [[nadace Bertelsmann]] udržuje moc pomocí [[autoritarismus|autoritářských]] až [[totalitarismus|totalitních]] postupů.''BTI – Eritrea Country Report'', s. 6 V roce 2001 se proti režimu konaly velké protesty, vládní složky však proti nim tvrdě zasáhly.''BTI – Eritrea Country Report'', s. 16 Na útlak reagují obyvatelé země ve velkém útěkem do zahraničí, podle britského profesora Gaima Kibreaba je Eritrea nejrychleji se vyprazdňujícím státem na světě.https://www.theguardian.com/world/2016/sep/28/eritrea-military-service-life-people-left-behind [88] => [89] => == Státní symboly == [90] => === Vlajka === [91] => [92] => {{Podrobně|Eritrejská vlajka}} [93] => [94] => Eritrejská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 s červeným žerďovým klínem, s vrcholem ve středu vlajícího okraje a rozdělující vlajku na horní zelené a dolní modré (trojúhelníkové) pole. V červeném klínu je umístěn žlutý eritrejský emblém (vycházejícím ze státního znaku z let 1952–1962) – dvě, do kruhu stočené [[oliva|olivové]] ratolesti, každá s 11 lístky. Uprostřed je vztyčená větévka se šesti, rozeklanými lístky. [95] => [96] => == Geografie == [97] => [[Soubor:Un-eritrea.png|náhled|vlevo|Mapy Eritreje]] [98] => [[Soubor:Danakil 726.jpg|náhled|[[Danakilská proláklina]]]] [99] => [[Soubor:Mountain village near Asmara.JPG|náhled|Hornatá oblast v centrální části země]] [100] => Eritrea se nachází v [[Africký roh|Africkém rohu]] ve [[východní Afrika|východní Africe]], na pobřeží [[Rudé moře|Rudého moře]]. Délka pobřeží dosahuje celkem 2234 kilometrů, přičemž 1151 km připadá na pevninu a 1083 km činí pobřeží eritrejských ostrovů.Library of Congress, s. 5 Celková rozloha země činí zhruba 124 399 km².Mojdl, s. 88 Sousedí se [[Súdán]]em na severu a na západě, s [[Etiopie|Etiopií]] na jihu a [[Džibutsko|Džibutskem]] na jihovýchodě.{{#tag:ref|Délka hranic: Súdán 605 km, Etiopie 912 km, Džibutsko 109 km, celková délka činí 1626 km.|group="pozn."}} [101] => [102] => Povrch charakterizují tři hlavní oblasti. První je suchý pás země při pobřeží Rudého moře, který se na sever od [[Zulský záliv|Zulského zálivu]] pohybuje v šířce 15 až 80 km, ale na jihu se rozšiřuje a ústí do [[Danakilská proláklina|Danakilské prolákliny]]. Celé toto území je součásti [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Další je hornatá oblast na severu a ve středu země, dosahující výšek mezi 1800 a 3000 metry a představující prodloužení [[Etiopská plošina|Etiopské plošiny]]. Ta je charakterizována hlubokými roklinami, koryty řek a mezi nimi vysokými, strmými plošinami zvanými ''ambas''. Poslední součástí eritrejského terénu je západní část podél súdánské hranice, tvořená [[savana|savanou]] a k západu se svažujícími kopci. Nejvyšším bodem je hora [[Soira]] s 3018 metry, naopak nejnižším bodem je oblast poblíž Kululu dosahující 75 metrů pod hladinou moře. V rámci Eritreje se nachází přes 300 ostrovů, z nichž zhruba 100 patří k [[Dahlácké ostrovy|Dahláckému souostroví]]. Pouze několik ostrovů je trvale obydlených. V zemi sporadicky dochází k [[zemětřesení]], nepříliš častá je také [[vulkanismus|vulkanická aktivita]].{{#tag:ref|Od roku 1861, kdy byla aktivní sopka [[Dubbi]], došlo naposledy k vulkanické aktivitě 12. července 2011, když se probudila sopka [[Nabro]].|group="pozn."}} [103] => [104] => Pouze méně než 5 % půdy je vhodné k orbě, zbytek je z většiny vhodný pouze k [[pastevec]]tví. Některé části země, zejména pobřežní, jsou suché natolik, že nejsou vhodné ani pro pastvu. Na některých místech dochází vzhledem k rozšiřující se kultivaci půdy a takřka absenci lesnatých porostů k [[Eroze|erozi]]. Vedle deforestace se eritrejské oblasti potýkají také s [[dezertifikace|desertifikací]], nadměrným užíváním pastvin a nemožností přístupu k části půdy vzhledem ke statisícům nezneškodněných [[pozemní mina|pozemních min]].Library of Congress, s. 6 Problémy pro zemědělství představují taktéž nájezdy [[saranče|sarančat]]. [105] => [106] => Jediná trvalá řeka je [[Tekeze|Setit]], tekoucí z Etiopie Eritrejí podél její západní hranice dále do Súdánu. Není však splavná. Ostatní řeky jsou pouze sezonní, vznikají během deštivých období a patří mezi ně [[Anseba]], [[Barka (řeka)|Barka]] a [[Mareb]] (zvaná též Gash), jež je zároveň hraniční řekou mezi Eritreou a Etiopií. [107] => [108] => === Klima === [109] => Eritrejské klimatické podmínky jsou velmi rozmanité, což je dáno velkými rozdíly v nadmořské výšce. Zatímco u moře v oblasti [[Massawa|Massawy]] dosahují nejvyšší teploty až 50 °C a průměrné se zde pohybují kolem 30 °C, ve výše položených oblastech ve vnitrozemí kolem hlavního města [[Asmara|Asmary]] (zhruba 2300 m n. m.) je obvyklá průměrná roční teplota zhruba 16–17 °C, maximální naměřená teplota činila 26 °C. Podobné podmínky panují i v případě srážek – V Asmaře spadne za rok zhruba 500 milimetrů, v Massawě je to mírně přes 200 mm. Počasí je přes polovinu roku suché a slunečné, od února do března dochází většinou k drobnějším krátkým dešťům, zatímco dlouhotrvající deštivé období probíhá vždy od pozdního července do poloviny září. To platí zejména pro západní části země a vysoko položené oblasti, naopak na východě pevniny a na ostrovech je srážek málo. V oblasti [[Danakilská proláklina|Danakilské prolákliny]] neprší takřka nikdy. [110] => [111] => == Vláda a politika == [112] => [[Soubor:Ffm-elf.jpg|náhled|Demonstrace proti eritrejské vládě v německém [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]].]] [113] => Eritrea je oficiálně prezidentskou republikou. Ve skutečnosti se však jedná o diktaturu''BTI – Eritrea Country Report'', s. 2 charakterizovanou vládou jedné strany. Tou je [[Lidová fronta za demokracii a spravedlnost]] (PFDJ), jež je jediným legálním politickým subjektem v zemi. Současný režim je oficiálně přechodným a původně měl sloužit k vytvoření ústavy, ratifikované roku 1997. Ta však nikdy nevstoupila v platnost, stejně tak volby ohlášené na rok 2001 byly odloženy a dodnes nebyly uskutečněny. Legislativa sestává z jednokomorového parlamentu zvaného [[Přechodné národní shromáždění]] o 150 členech.''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 8 Toto shromáždění se však od roku 2002 nesešlo''BTI – Eritrea Country Report'', s. 7 a mnoho jeho členů uprchlo do exilu či je ve vazbě.Library of Congress, s. 13 Nejvyšší exekutivní mocí je vláda sestávající ze 17 ministrů, vedená a jmenovaná prezidentem [[Isaias Afwerki|Isaiasem Afwerkim]], který zároveň předsedá vládě, je [[hlava státu|hlavou státu]], vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou legislativy i vládnoucí strany PFDJ. Soudní systém se skládá ze tří částí: civilní, vojenské, a speciální.{{#tag:ref|Vojenské a speciální soudy mají na starost obchodní kriminalitu a obvinění z korupce.|group="pozn."}} [114] => [115] => Právní systém se skládá ze zákonů Eritrejské lidové osvobozenecké fronty vytvořených před osamostatněním, upravených etiopských zákonů, tradičního práva a zákonů vyhlášených po vzniku Eritreje. V případě civilních sporů zahrnujících muslimy je užíváno právo [[šaría]]. Soudní moc není příliš efektivní. Podle nadace Bertelsmann zároveň postrádá jakoukoliv nezávislost a je kontrolována vládou, případně zájmovými skupinami blízkými vládním představitelům. Neoficiální, ale dobře organizovaný systém tradičního práva je vládní mocí tolerován. [[Amnesty International]] upozorňuje, že režim omezuje [[Svoboda projevu|svobodu slova]] a [[Náboženská svoboda|vyznávání náboženství]]. Nejsou též povoleny žádné [[politická strana|politické strany]], [[občanské sdružení|občanská sdružení]] či nezávislá [[žurnalistika]]. K potlačení [[Opozice (politika)|opozice]] vládní síly užívají svévolné zatčení, držení ve vazbě a mučení. Tisíce [[politický vězeň|politických vězňů]] bylo drženo v bídných podmínkách, často na neznámých místech. Pokusy o překročení hranic jsou trestány zastřelením. Největší protesty proti režimu se odehrály v roce 2001, kdy také mnoho politiků vystoupilo proti přechodné vládě a žádalo zavedení ústavy, režim je však násilně umlčel. Téhož roku také zrušil činnost národního tisku. V současné době v Eritreji existuje řada ozbrojených protivládních hnutí spojených v Eritrejské národní alianci.Library of Congress, s. 16 [116] => [117] => === Obrana a bezpečnost === [118] => [[Soubor:Soldiers of Eritrea (women).jpg|náhled|Ženská jednotka eritrejské armády]] [119] => Eritrejské ozbrojené síly se dělí na pozemní síly, námořnictvo a letectvo. Po získání nezávislosti plánovala eritrejská vláda udržovat armádu v síle zhruba 30 000 mužů. Koncem 90. let narostl tento počet na 50 000 a během [[Etiopsko-eritrejská válka|války s Etiopií]] radikálně vzrostl na 300 000. Přestože po konci války proběhla částečná [[demobilizace]], nucené vstupy do armády, které probíhají již několik let, způsobily, že v současnosti mají armáda a národní služba dohromady přes 600 000 mužů. Na obranu se v roce 2006 vydalo 6,3 % HDP, což je 8. nejvyšší podíl výdajů HDP na světě. Podle nadace Bertelsmann se armádní špičky pravděpodobně v budoucnu budou snažit nabourat absolutní moc prezidenta, od roku 2008 mezi vládou a armádou rostou neshody a vysocí vojenští představitelé se domáhají většího vlivu na dění v zemi. Armáda v zemi vlastní mnoho podniků, drží si kontrolu nad zemědělskou produkcí i obchodem včetně [[pašeráctví]]. [120] => [121] => [[Eritrejské pozemní síly]] měly k roku 2005 k dispozici 150 hlavních bojových [[tank]]ů, 80 vozidel, 100 kusů [[polní dělostřelectvo|polního dělostřelectva]], 25 [[samohybné dělo|samohybných děl]], 35 [[raketomet]]ů, přes 100 [[granátomet]]ů, 200 [[protitanková řízená střela|protitankových naváděných střel]] a 70 [[protiletadlový kanón|protiletadlových děl]]. [[Eritrejské námořnictvo|Námořnictvo]] má jeden [[raketový člun]], sedm pobřežních [[hlídková loď|hlídkových člunů]] a tři [[obojživelné vozidlo|obojživelná vozidla]]. [[Eritrejské vzdušné síly|Vzdušné síly]] měly celkem 18 [[bitevní letoun|bojových letadel]] převážně typu [[MiG-21]], [[MiG-23]] a [[MiG-29]]. Dále vlastní asi 15 vzdušných strojů určených k dopravě či k výcviku, případně ozbrojené [[vrtulník]]y. [122] => [123] => Hodnověrné odhady týkající se [[Eritrejská policie|eritrejské policie]] nejsou k dispozici. [124] => [125] => === Zahraniční vztahy === [126] => [[Soubor:Defense.gov News Photo 021210-D-2987S-013.jpg|náhled|Americký ministr obrany [[Donald Rumsfeld]] v Asmaře]] [127] => Po získání nezávislosti udržovala Eritrea dobré vztahy se svými sousedy a i mezinárodní společnost k novému státu přistupovala příznivě, avšak již o několik let později se země částečně dostala do mezinárodní izolace. Války s [[Konflikt o Haníšské souostroví|Jemenem]] a [[Etiopsko-eritrejská válka|Etiopií]] kvůli teritoriálním nárokům silně narušily vztahy s těmito dvěma státy. Špatné byly také kontakty se [[Súdán]]em kvůli údajné podpoře súdánských rebelů ze strany Eritreje a sponzorování protivládních eritrejských ozbrojených hnutí Súdánem,Library of Congress, s. 15 vzájemné spory ale byly postupně vyřešeny a v současnosti vztahy mezi oběma státy pookřávají.''BTI – Eritrea Country Report'', s. 19 Podobně bylo dosaženo dohody také s Jemenem, s nímž v poslední době sílí vojenská a obchodní spolupráce.''Library of Congress'', s. 14 [128] => [129] => Po roce 2001 silně ochladly vztahy s evropskými zeměmi vzhledem k tehdejšímu násilnému zakročení proti kritice režimu. Nadále nejsou vyřešeny spory s [[Etiopie|Etiopií]] a [[Džibutsko|Džibutskem]], s nímž Eritrea vedla [[Džibutsko-eritrejský hraniční konflikt|hraniční konflikt]] v roce 2008. Z ostatních zemí udržují kontakty s Eritrejí například [[Libye]], [[Írán]] a zejména [[Čína]], se kterou udržuje eritrejský stát úzkou bezpečnostní spolupráci již od svého osamostatnění. S Eritreou původně spolupracovaly také [[Spojené státy americké]], na žádost Etiopie však tuto kooperaci ukončily. Zhruba od roku 2008 se výrazně upevnily i kontakty s Íránem, což vyvolává obavy západních států.''BTI – Eritrea Country Report'', s. 4 Z významných organizací je Eritrea například členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Africká unie|Africké unie]] a [[Organizace sahelských zemí]].''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 10 [130] => [131] => ==== Vztahy s Českou republikou ==== [132] => [[Česko|Česká republika]] uznala eritrejský stát 24. května [[1993]] a téhož dne s ním navázala [[česko-eritrejské styky|diplomatické styky]]. Vzájemný obchod se od vstupu Česka do Evropské unie řídí podmínkami stanovenými ve smlouvě z [[Cotonou]].''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 18 Pro občany České republiky je zavedena [[Vízum|vízová povinnost]].{{#tag:ref|Vízová povinnost se netýká jen občanů Keni a Ugandy.|group="pozn."}} Styk s Českou republikou zajišťuje eritrejské [[vyslanec|velvyslanectví]] v [[Berlín]]ě. Z české strany se o vzájemné styky stará zastupitelský úřad v [[Keňa|keňském]] [[Nairobi]].''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 5 [133] => [134] => === Administrativní systém === [135] => [[Soubor:Eritrea regions numbered.CS.png|náhled|upright 1.6|Administrativní rozdělení Eritreje]] [136] => Eritrea je od dubna 1996 rozdělena na šest oblastí zvaných ''zobatat'' (singulár ''zoba''). Jednotlivé oblasti se nazývají [[Anseba]], [[Debub]] (Jižní), [[Debubawi Keyih Bahri]] (Jižní Rudé moře), [[Gash-Barka]], [[Maakel]] (Centrální) a [[Semenawi Keyih Bahri]] (Severní Rudé moře).''Souhrnná teritorilní informace: Eritrea'', s. 3 Hlavním a největším městem je [[Asmara]] (zhruba 435 000 obyvatel). Mezi další významná centra patří [[Keren]] (57 000), [[Assab]] (28 000), [[Massawa]] (25 000), [[Afabet]] (25 000), [[Tessenie]] (25 000), [[Mendefera]] (25 000), [[Dekemhare]] (20 000), [[Adeikeh]] (15 000), [[Barentu]] (15 000) a [[Ghinda]] (15 000). [137] => [138] => == Ekonomika == [139] => [[Soubor:Eritrea-1Nakfa.jpg|náhled|vlevo|[[Eritrejská nakfa]]]] [140] => Přestože byla původně [[ekonomika Eritreje]] na vyšší úrovni oproti Etiopii, po roce 1952 se investice do urbanizace a infrastruktury spolu s industrializací zaměřily na etiopské území. V době získání nezávislosti roku 1993 bylo hospodářství navíc zničeno dlouhou válkou s etiopskou armádou.Library of Congress, s. 8 Původně pozitivní růst ekonomiky vystřídal po válce s Etiopií v letech 1998 až 2000 politický i hospodářský úpadek, který trvá dodnes. Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] Eritreu těžce postihlo čtyřleté sucho po roce 2001, jež značně zpomalilo poválečnou obnovu. Velkou zátěží byla i ztráta etiopského trhu, kterou nyní vláda řeší navázáním lepších kontaktů se Súdánem. Eritrejské hospodářství je v současnosti v podstatě [[plánovaná ekonomika|řízenou ekonomikou]]. Hlavní slovo v ekonomických záležitostech má armáda a vládnoucí strana PFDJ. [141] => [142] => [[Soubor:Asmara street.jpg|náhled|Hlavní město Asmara]] [143] => Podle nadace Bertelsmann mají soukromí investoři velmi omezený prostor k podnikání, pakliže nepatří do malé skupinky podnikatelů úzce spojených s vládnoucími špičkami. Zahraniční investoři jsou často odrazováni.''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 11 Trh práce je silně omezen rozsáhlými odvody do armády. Rekruti jsou zaměstnáváni v mnoha oblastech výroby, většinou v podnicích vlastněných stranickými funkcionáři nebo armádou, a nepobírají regulérní plat. Soukromé investice prakticky neprobíhají, téměř také nefunguje ani tržní soutěž. Na trhu je k dispozici zboží za dvojnásobné až trojnásobné ceny oproti zbytku světa, což je způsobeno nutností [[pašeráctví|pašování]] mnoha potřebných výrobků, na čemž se podílejí i státní úředníci a armádní důstojníci. Průmyslová výroba je velmi nízká a množství soukromých i vládních továren přestalo fungovat. Import i export je pod přímou kontrolou vládní strany. Stále větší vliv v ekonomice náleží armádě, jejíž příslušníci se podílejí na legálních, pololegálních i ilegálních obchodních aktivitách. Skutečný odhad stavu hospodářství je velmi obtížný, protože vláda málokdy publikuje věrohodné a komplexní informace o ekonomické činnosti. [144] => [145] => [[Soubor:En_visualize_explore_tree_map_hs92_export_eri_all_show_2013_(4).png|náhled|350px|Eritrejský export]] [146] => Eritrea je jednou z nejchudších zemí světa. [[Hrubý domácí produkt]] činil za rok 2010 celkem 3,625 miliardy dolarů s ročním růstem 2,2 %. HDP na hlavu v [[parita kupní síly|paritě kupní síly]] činil 600 dolarů, což řadí Eritreu mezi ostatními státy světa na šesté místo od konce. Asi 80 % obyvatelstva pracuje v zemědělství, 20 % v průmyslu či službách. Eritrejská měna se nazývá [[eritrejská nakfa|nakfa]]. Inflace dosahovala k roku 2010 zhruba 20 %. O místo na eritrejském trhu mezi sebou soupeří [[Čína]], [[Jižní Korea]], [[Itálie]], [[Jihoafrická republika]] a [[Německo]]. Zájem je také o americké výrobky.Library of Congress, s. 10 Mezi hlavní obchodní partnery patří Itálie, Saúdská Arábie, Jemen, Súdán a Spojené státy americké. Ve vývozu převažují potraviny, živá zvířata, kůže a arabská guma, v poslední době se rozvíjí export květin, soli a textilií. V Rudém moři se loví pro export vedle ryb i [[sumýši]]. Mezi dovezeným zbožím figurují zejména stroje, ropné výrobky, potraviny a zbraně. Eritrea má zápornou [[obchodní bilance|obchodní bilanci]] – k roku 2010 činil objem [[vývoz|exportu]] 25 milionů dolarů, zatímco [[dovoz|import]] dosahoval výšky 738 milionů dolarů. Podstatnou část příjmu ekonomiky představují finance posílané Eritrejci ze zahraničí, které podle odhadů přispívají více než 30 % k hrubému domácímu produktu země. [147] => [148] => Co se týče [[nerostné suroviny|nerostných surovin]], těží se zejména [[chlorid sodný|sůl]], [[žula]] a [[korál]]y. V menším množství se využívaly i naleziště [[zlato|zlata]], [[měď|mědi]], [[uhličitan draselný|potaše]] a [[železo|železa]], mezi další v budoucnosti využitelné suroviny patří také [[zinek]], [[Živce|živec]], [[sádrovec]], [[azbest]], [[slída]] a [[síra]]. Přes opakovanou snahu od dob italského kolonialismu nebyly dosud nalezeny žádné zdroje [[ropa|ropy]]. [149] => [150] => === Zemědělství === [151] => [[Soubor:Eragrostis tef (Teff)1.jpg|náhled|Eritrejská a etiopská endemická plodina často užívaná v zemědělství, teff neboli [[milička habešská]]]] [152] => V porovnání se západním světem je eritrejské zemědělství nadále silně zaostalé. Nejsou k dispozici moderní zařízení, nejsou ani užívány moderní zemědělské techniky, převažují samozásobitelská hospodářství závislá na dešťových srážkách. Zemědělstvím se zabývají čtyři z pěti lidí v zemi, přesto přispívá k hrubému domácímu produktu jen 11,8 %. Pěstuje se zejména [[čirok]], [[proso]] a endemická plodina [[milička habešská|teff]]. Z dalších zemědělských produktů je třeba zmínit i [[sezam|sezamová semínka]], [[luštěnina|luštěniny]], [[zelenina|zeleninu]], [[bavlna|bavlnu]], [[tabák]], [[sisal]], [[chmel]] a [[pšenice|pšenici]].Library of Congress, s. 9 Pro hospodářské využití se chovají [[ovce]], [[tur domácí|skot]], [[koza|kozy]] a [[velbloud]]i, loví se různé druhy mořských [[ryby|ryb]] a sumýši. V mnoha oblastech se o sklizeň starají vojenští rekruti. Podle nadace Bertelsmann armáda odebírá od zemědělců jejich produkty za předem stanovené ceny, které jsou nižší než náklady na jejich vypěstování, což vede k dalšímu úpadku zemědělského sektoru. [153] => [154] => === Průmysl === [155] => Průmyslová výroba je zaměřena na zpracování zemědělských produktů – vedle potravin se jedná o [[alkoholický nápoj|alkoholické nápoje]], tabákové výrobky, [[textilie]], [[kožedělný průmysl|kožené zboží]], [[sklo]] a [[mramor]]. Hlavním průmyslovým centrem je Asmara, lehký průmysl se nachází v Massawě, Kerenu a dalších městech. V přístavu Assab se nachází [[ropná rafinerie]], ta je však od roku 1997 zavřená. Celkově je průmyslový sektor zanedbáván a postupně upadává. V roce 2010 přispěl průmysl k HDP 20,4 %. [156] => [157] => === Služby === [158] => Hlavní součástí služeb jsou [[banka|bankovní instituce]], všechny vlastněné státem nebo vládnoucí stranou. Bankovní sektor silně profituje na [[deviza|devizovém trhu]], zatímco jeho další vývoj je omezen množstvím nevynášejících půjček. Výnosy z těchto půjček u většiny eritrejských komerčních bank nepokryjí náklady na provoz. [[Turistika]] zůstává omezená. [159] => [160] => === Infrastruktura === [161] => [[Soubor:Country Road near Asmara.jpeg|náhled|Silnice poblíž [[Asmara|Asmary]]]] [162] => Největšími přístavy jsou [[Assab]] a [[Massawa]], eritrejské obchodní loďstvo má v současnosti čtyři lodě. V Eritreji je více než 4010 km silnic, z toho 874 kilometrů jsou silnice asfaltové. Nejvýznamnější silnice spojují hlavní město Asmaru s Massawou a Kerenem. Silnice z Asmary do Assabu, vzdáleného přístavu na jihu země, dosud neexistuje.''Souhrnná teritoriální informace: Eritrea'', s. 12 V zemi původně fungovala železniční síť, postavená za italské nadvlády, ta však vzhledem k ozbrojenému konfliktu proti etiopské nadvládě od roku 1975 není v provozu. Po vyhlášení nového státu se začalo pracovat na jejím opětovném zprovoznění. Od roku 1999 byl dostavěn železniční spoj z Massawy do Embatkaly, pokračuje se na stavbách železnice do hlavního města. V letecké dopravě figuruje několik zahraničních i domácích leteckých společností. Existují dvě mezinárodní letiště – jedno v Asmaře, druhé v Massawě, celkem je v zemi 13 letišť. [163] => [164] => V oblasti energetiky využívá Eritrea ropné [[Tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]], zkoumají se možnosti využití [[geotermální energie|geotermální]], [[Sluneční energie|solární]] a [[větrná energie|větrné energie]]. K elektřině má přístup zhruba 10 % obyvatel.''Souhrnná teritoriální informace: Eritrea'', s. 13 Telekomunikace jsou nedostatečně vyvinuté, kontrolu nad nimi si udržuje stát.Library of Congress, s. 12 Soukromé sdělovací prostředky jsou zakázané, v zemi existuje jediná televize a dvě radiová vysílání, vše ve vlastnictví státu. [[Internet]] používá zhruba 200 000 lidí. [165] => [166] => == Obyvatelstvo == [167] => [[Soubor:Eritrea Eritrean wedding.jpg|náhled|vlevo|Svatba v Eritreji]] [168] => [[Soubor:Rashaida family.png|náhled|Rašaidská rodina z eritrejské pobřežní nížiny]] [169] => [[Soubor:Colorful Throng (8383371153).jpg|náhled|Obyvatelé města [[Keren]]]] [170] => [[Soubor:Pyramide Erythree.PNG|náhled|vlevo|Věková pyramida Eritreje, 2005]] [171] => Celková populace činila k roku 2009 zhruba 5 073 000 lidí. Odhady ročního přírůstku obyvatelstva se pohybují kolem 2,5 %. V roce 1995 měla Eritrea 3 206 000 obyvatel."[http://esa.un.org/migprofiles/Eritrea.pdf Eritrea]". United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. (anglicky) Ve městech žije přes 20 % populace, [[urbanizace]] dosahuje zhruba 5,2 %. Na eritrejském území žije celkem devět hlavních etnických skupin. Největší podíl mají [[Tigrajové]] (50 % populace), následují [[Tigrejci]] (31,4 %), [[Sahové]] (5 %), [[Afarové]] (5 %), [[Bejové]] (2,5 %), [[Bilenové]] (2,1 %), [[Kunamové]] (2 %), [[Narové]] (1,5 %) a [[Rašaidové]] (0,5 %). Eritrea nemá žádný úřední jazyk. V praxi při řízení státu se užívá tigrajština, angličtina a arabština. [[Tigrajština]] i [[tigrejština]], dva nejpoužívanější jazyky Eritreje, jsou původem semitské a vyvinuly se ze starodávného jazyka [[ge'ez]], jejich mluvčí si však navzájem nerozumí. Vedle angličtiny, která se užívá pro střední a univerzitní vzdělání, se lze domluvit v menší míře i [[italština|italštinou]]. Co se týče věkového rozložení, 42,1% obyvatel je mladších 15 let. Ve věku 15 až 64 let je přibližně 54,3 % populace, lidí starších 64 let je 3,6 %. Eritrejské ženy mají v průměru 5 dětí."[http://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN/countries?order=wbapi_data_value_2012+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=desc Fertility rate, total (births per woman)]". [[Světová banka]]. (anglicky) Sociální služby zůstávají na nízké úrovni.''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 3 Všechny skupiny obyvatelstva mají mít teoreticky přístup k základním službám na základě kupónů, mnohé náboženské skupiny jsou však vystaveny perzekuci a nemají rovné příležitosti.''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 13 [172] => [173] => Eritrea je celkově jednou z nejchudších zemí na světě – k roku 2005 žila více než polovina eritrejského obyvatelstva za méně než dolar na den.Library of Congress, s. 7 V poslední době se však díky účinnějšímu užívání investic do zdravotnictví podařilo snížit dětskou úmrtnost,''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 14 která k roku 2011 činila zhruba 41 zemřelých dětí na 1000 úspěšných porodů. K lékařské péči má přesto stále přístup jen 52 % obyvatel ve městech a 4 % na vesnici. Odhad průměrné délky života dosahoval 62,5 roku. 0,8 % populace je nakaženo virem HIV, dalšími rozšířenými chorobami jsou [[žloutenka typu A]], [[malárie]], [[tyfová horečka]] a [[průjem|průjmy]] způsobené bakteriální infekcí. Čistou vodu má k dispozici 74 % městské a 57 % vesnické populace. [174] => [175] => Přetrvává nucená militarizace společnosti a koncentrace bohatství v rukou politických a vojenských špiček.''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 9 V armádě slouží na 600 000 rekrutů, kteří vykonávají různé práce pro vládou vytčený cíl samozásobitelské ekonomiky. Většinou pracují na státních projektech, na stavbě cest, případně ve veřejné správě a podnicích vlastněných politickou s armádní elitou. Mnoho těchto rekrutů i profesionálních vojáků, jakož i dalších vrstev obyvatelstva, utíká ze země, vláda však tento stav věcí popírá.''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 20 Příbuzní emigrantů jsou v Eritreji vystaveni perzekuci. V lednu 2010 činil počet uprchlíků žijících v zahraničí 223 562 lidí. Dalším problémem je [[obchod s lidmi]]. Muži, ženy i děti jsou převáženi do zahraničí na nucené práce a prostituci. Mnoho Eritrejců každoročně vyráží na práci především do států v [[Perský záliv|Perském zálivu]], kde se někteří z nich stávají obětí podobných praktik. V mnoha oblastech výroby je běžná práce dětí, které mnohdy trpí zneužíváním ze strany zaměstnavatelů. Vláda se nepokouší tyto problémy řešit, nepomáhá ani obětem těchto aktivit a v posledních letech nebyl v této oblasti učiněn žádný větší pokrok. [176] => [177] => === Náboženství === [178] => [[Soubor:Great Mosque (8351473351).jpg|náhled|vlevo|Mešita v Asmaře]] [179] => [[Soubor:Asmara, Eritrea - St George's Episcopal Church.jpg|náhled|Episkopální kostel [[Svatý Jiří|svatého Jiří]], [[Asmara]]]] [180] => Eritrea je definována jako [[sekularismus|sekulární stát]]. [[Křesťanství|Křesťané]] tvoří zhruba 50 % populace, [[Sunnitský islám|sunnitští]] [[islám|muslimové]] 48 %, zbylá 2 % připadají na tradiční domorodá náboženství. Z křesťanů představují největší podíl [[pravoslaví|pravoslavní]], sdružení v [[Eritrejská ortodoxní církev|Eritrejské pravoslavné církvi]], která se oddělila po vyhlášení samostatnosti od [[Etiopská ortodoxní církev|Etiopské pravoslavné církve.]] Ta i její eritrejský protějšek neuznávají [[chalkedonský koncil|chalkedonský]] a [[druhý konstantinopolský koncil]], které uznaly dvojí přirozenost [[Ježíš Kristus|Kristovu]],Mojdl, s. 100 a řadí se tak mezi [[miafyzitismus|miafyzitní]] církve. Jejím nejvyšším představitelem je duchovní hodnostář zvaný [[abun]]a. Mezi další směry patří [[Katolictví|katolíci]], [[protestantismus|protestanti]], méně pak [[Adventisté sedmého dne]] a [[Svědkové Jehovovi]]. Zatímco islám převládá v nížinách (zejména u obchodnických vrstev, ve městech a u pastevců), zastánci křesťanství žijí ve vyšších polohách, kde se většinou živí obděláváním půdy. V Eritreji funguje vedle římskokatolíků také Eritrejská katolická církev (koptského ritu), r. 2015 měla: 1) Metropolitní archieparchie Asmara, 2) Eparchie Barentu – vznikla 1995, 3) Eparchie Keren – vznikla 1995, 4) Eparchie Segheneity – vznikla 2012. (Viz [http://www.cnewa.org]). [181] => [182] => V omezené míře se v Eritreji vyskytují vyznavači víry [[bahá'í]]. Vláda oficiálně uznává pouze pravoslavné (tj. miafyzity), muslimy, katolíky, Adventisty sedmého dne a luterány a od května 2002 se pokouší ostatní náboženské směry potlačit.Library of Congress, s. 7 Podle nadace Bertesmann stát dohlíží na jednotlivé náboženské skupiny a jejich představitele, aby se nepokoušely vměšovat do politických a sociálních záležitostí. Taktéž soukromé schůzky za účelem hromadné modlitby jsou zakázané. Muslimové, přestože tvoří takřka polovinu populace, jsou často diskriminováni a málokdy je jim umožněno zastávat vyšší místa ve státní správě, armádě a vyučovat na vysokých školách. Z ostatních náboženským skupin jsou například Svědkům Jehovovým upírána jakákoliv občanská práva a mnoho dalších muslimských i křesťanských menšin, kupříkladu následovníci sunnitského směru [[wahhábismus|wahhábismu]], je vystaveno perzekuci. [183] => [184] => == Kultura == [185] => [[Soubor:Yonas Kifle 2009 London Marathon.jpg|náhled|upright 0.6|Eritrejský běžec [[Yonas Kifle]]]] [186] => Eritrea je zejména v Africe proslavená hudbou z šedesátých let, kdy byla velmi oblíbená tigrajská [[populární hudba|popová hudba]]. Mezi nejvýznamnější současné zpěváky patří [[Sami Berhane]], [[Wedi Tukul]] a [[Fyitnga]]. Oblíbené je v současnosti také [[reggae]]. [187] => [188] => [[Eritrejská kuchyně]] není zatím ve světě příliš známá. Množství ingrediencí a technik má společných se svým [[Etiopská kuchyně|etiopským protějškem]], například chléb (či spíše placka) zvaný [[indžera]] připravovaný většinou z teffu, pšenice nebo čiroku. Užívá se také nekvašený chléb zvaný [[kitča]]. Jídlo je většinou podáváno na společný tác. Namísto příborů se k nabírání jídla používají kusy chleba. Mezi typická eritrejská jídla dále patří [[guláš]] vyrobený z ryb, masa a zeleniny zvaný ''zigni'', dále ''ful'', což jsou pečené fazole, pečené kuře nazývané ''dorho'' a čočkový pokrm ''širo''. K jídlu se přidává v Eritreji v hojné míře pěstovaný druh [[pepř]]e zvaný [[berbere]]. Některá jídla pocházejí z dob italské koloniální epochy, například ''capretto'' (kozí maso), ''fritatta'' (zeleninová [[omeleta]]) či různé druhy [[těstoviny|těstovin]]. Oblíbeným nápojem je [[káva]], ke které se někdy během vaření přidává [[Zázvor (koření)|zázvor]]. Ke kávě se přikusuje [[popcorn]] či zákusky. [189] => [190] => V Eritreji jsou oblíbené sporty, zejména [[fotbal]], který se začal hrát v době italské okupace. Národní eritrejský fotbalový tým je znám jako [[Red Sea Boys]]. Dále se mnoho Eritrejců věnuje [[basketbal]]u, [[cyklistika|cyklistice]] a [[běh]]u. Venkovní aktivity zahrnují nejčastěji [[rybaření]] a [[potápění]], zejména v oblasti [[Dahlácké ostrovy|Dahláckých ostrovů]]. [191] => [192] => === Vzdělání a věda === [193] => Dle odhadů z roku 2003 bylo 58,6 % obyvatel starších 15 let schopno číst a psát. Průměrná délka školní docházky k roku 2009 je přibližně 5 let: 6 let u chlapců, 4 roky u dívek. Roku 2009 vláda vynaložila na vzdělání 2 % HDP. Nadace Bertelsmann udává, že vzdělávací systém neposkytuje žádnou plnohodnotnou možnost [[vysoká škola|vyššího vzdělání]] a v případě [[základní škola|nižšího vzdělání]] se jeho kvalita stále zhoršuje, protože mnoho učitelů opouští ilegálně zemi. [[Střední škola|Střední školství]] je propojeno s armádními složkami – k dokončení 12. roku studia musí studenti absolvovat výcvik ve vojenském táboře v [[Sawa|Sawě]], poté jsou odesláni buď na vysoké školy technického zaměření, taktéž pod kontrolou armády, nebo přímo na vojenský výcvik. [[Asmarská univerzita]] je jedinou v zemi a v současnosti je stále zavřená. Tento systém vede k masovému útěku mladé generace do zahraničí.''BTI 2010 — Eritrea Country Report'', s. 14 [194] => [195] => == Odkazy == [196] => === Poznámky === [197] => [198] => === Reference === [199] => [200] => {{Citace elektronické monografie | titul = Eritrea – Statistics | url = http://www.unicef.org/infobycountry/eritrea_statistics.html#73 | datum vydání = | datum aktualizace = 2010-03-02 | datum přístupu = 2011-08-08 | vydavatel = [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]] | místo = | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20160402223528/http://www.unicef.org/infobycountry/eritrea_statistics.html#73 | datum archivace = 2016-04-02 | nedostupné = ano }} [201] => {{Citace elektronické monografie | titul = Eritrea – Annual Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/eritrea/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-07 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://archive.today/20120728003822/http://www.amnesty.org/en/region/eritrea/report-2011 | datum archivace = 2012-07-28 | nedostupné = ano }} [202] => {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of African Affairs | titul = Background Note: Eritrea | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2854.htm | datum vydání = 2011-03-23 | datum přístupu = 2010-07-19 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [203] => {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Eritrea | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/er.html | datum aktualizace = 2011-07-14 | datum přístupu = 2011-08-01 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20200515225510/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/er.html | datum archivace = 2020-05-15 | nedostupné = ano }} [204] => {{Citace elektronické monografie | příjmení = Last | jméno = Geoffrey Charles | příjmení2 = Markakis | jméno2 = John | titul = Eritrea | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/191577/Eritrea | datum přístupu = 2011-08-01 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [205] => [206] => [207] => === Literatura === [208] => * {{Citace monografie | rok = c1993-2010 [2010] | titul = Eritrea: Women in culture, business, & travel | vydavatel = World Trade Press | místo = Petaluma | stránky = | poznámka = [209] => | url = http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10389135 | isbn = 978-1-60780-170-2}} [210] => * {{Citace monografie | rok = 2010 | titul = Eritrea: money & banking | vydavatel = World Trade Press | místo = Petaluma | stránky = | poznámka = | url = http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10391285 | isbn = 1-60780-866-8}} [211] => * {{Citace monografie | editoři = Donald P. Chimanikire | rok = 2009 | titul = Youth and higher education in Africa: the cases of Cameroon, South Africa, Eritrea and Zimbabwe | vydavatel = CODESRIA | místo = Senegal | stránky = | poznámka = | url = http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10333857 | isbn = 978-2-86978-239-6}} [212] => * {{Citace monografie | korporace = Dept. of Public Information | rok = 1996 | titul = The United Nations and the independence of Eritrea | url = https://archive.org/details/unitednationsind0000unit | vydavatel = Organizace spojených národů [213] => | místo = New York | stránky = | poznámka = | isbn = 92-1-100605-8}} [214] => * {{Citace monografie | příjmení = Ash | jméno = J. S. | příjmení2 = Atkins | jméno2 = John | rok = 2009 | titul = Birds of Ethiopia and Eritrea: an atlas of distribution | vydavatel = Christopher Helm | místo = London | stránky = | poznámka = | url = http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10395817 | isbn = 978-1-4081-0979-3}} [215] => * {{Citace monografie | příjmení = Favali | jméno = Lyda | příjmení2 = Pateman | jméno2 = Roy | rok = 2003 | titul = Blood, land, and sex: legal and political pluralism in Eritrea [216] => | vydavatel = Indiana University Press | místo = Bloomington | stránky = | poznámka = | url = http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10026397 | isbn = 0-253-34205-8}} [217] => * {{Citace monografie | příjmení = Fiala | jméno = Vlastimil | příjmení2 = Prouza | jméno2 = Jan | příjmení3 = Záhořík | jméno3 = Jan | rok = 2010 | titul = Politické stranictví v subsaharské Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea | vydavatel = Iuridicum Olomoucense ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci | místo = Olomouc | stránky = | poznámka = | isbn = 978-80-87382-05-9}} [218] => * {{Citace monografie | příjmení = Finlay | jméno = Hugh | příjmení2 = Crowther | jméno2 = Geoff | rok = 1997 | titul = East Africa | vydavatel = Lonely Planet | místo = Hawthorn | stránky = | poznámka = | isbn = 0-86442-449-3 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/eastafrica00finl }} [219] => * {{Citace monografie | příjmení = Gebremedhin | jméno = Tesfa G | rok = 2001 | titul = Women, tradition, and development in Africa : the Eritrean case | vydavatel = Red Sea Press [220] => | místo = Lawrenceville | stránky = | poznámka = | isbn = 1-56902-153-8}} [221] => * {{Citace monografie | příjmení = Ghebreab | jméno = Woldai | rok = 1999 | titul = Pan-African and Red Sea tectonics of eastern Eritrea | vydavatel = Acta Universitatis Upsaliensis [222] => | místo = Uppsala | stránky = | poznámka = | isbn = 91-554-4507-1}} [223] => * {{Citace monografie | příjmení = Gordon | jméno = Frances Linzee | rok = 2000 | titul = Ethiopia, Eritrea & Djibouti | url = https://archive.org/details/ethiopiaeritread0000linz | vydavatel = Lonely Planet | místo = Melbourne | stránky = [224] => | poznámka = | isbn = 0-86442-292-X}} [225] => * {{Citace monografie | příjmení = Kaplan | jméno = Robert D | rok = 2003, c1988 | titul = Surrender or starve : travels in Sudan, Eritrea, Somalia, and Ethiopia | url = https://archive.org/details/surrenderorstarv0000kapl | vydavatel = Vintage | místo = New York | stránky = | poznámka = | isbn = 1-4000-3452-3}} [226] => * {{Citace monografie | příjmení = Kapuściński | jméno = Ryszard | překladatelé = Dušan Provazník | rok = 2003 | titul = Eben | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | stránky = [227] => | poznámka = | isbn = 80-204-1010-4}} [228] => * {{Citace monografie | příjmení = Mojdl | jméno = Lubor | rok = 2005 | titul = Etiopie | vydavatel = Libri | místo = Praha | isbn = 80-7277-221-X}} [229] => * {{Citace monografie | příjmení = Schmidt | jméno = Peter R | rok = 1997 | titul = Iron technology in East Africa: symbolism, science, and archaeology | vydavatel = Indiana University Press | místo = Bloomington | stránky = | poznámka = | isbn = 0-253-33255-9}} [230] => * {{Citace periodika | příjmení = Záhořík | jméno = Jan | titul = Eritrea jako faktor nestability v Africkém rohu | periodikum = Mezinárodní politika | rok = 2009 | měsíc = | ročník = 33 | číslo = 9 | strany = 33–35 | url = | issn = 0543-7962}} [231] => * {{Citace periodika | příjmení = Záhořík | jméno = Jan | titul = Eritrejská nezávislost v kontextu nacionalistických hnutí v Rohu Afriky | periodikum = Nový Orient | rok = 2009 | ročník = 64 | číslo = 3 | strany = 2–5 | url = | issn = 0029-5302}} [232] => [233] => === Externí odkazy === [234] => * {{Commonscat|Eritrea}} [235] => * {{Wikislovník|heslo=Eritrea}} [236] => * {{Wikizprávy|kategorie=Eritrea}} [237] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Eritrea | url = http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/sub-saharan-africa/eritrea?profile=all | datum aktualizace = 2011-08-01 | datum přístupu = 2012-01-29 | vydavatel = Foreign & Commonwealth Office | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120309025822/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/sub-saharan-africa/eritrea/?profile=all | datum archivace = 2012-03-09 | nedostupné = ano }} [238] => * [https://web.archive.org/web/20130701235845/http://eritrea-tv.net/eri-tv-live/ Eri TV nebo EriTV Live Television (Online živé televizní vysílání z Eritreje)] (englisch) [239] => * {{citace elektronické monografie | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/eritrea/report-08-11.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Eritrea | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-08-17 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141713/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/eritrea/report-08-11.pdf?view=Binary | datum archivace = 2011-12-08 | nedostupné = ano }} [240] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Argentina (2011) | url = http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/eritrea | datum přístupu = 2012-01-29 | vydavatel = [[Freedom House]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20130307041615/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/eritrea | datum archivace = 2013-03-07 | nedostupné = ano }} [241] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 — Eritrea Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Eritrea.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-01 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520235503/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Eritrea.pdf | datum archivace = 2011-05-20 | nedostupné = ano }} [242] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of African Affairs | titul = Background Note: Eritrea | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2854.htm | datum vydání = 2011-03-23 | datum přístupu = 2010-07-19 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [243] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Eritrea | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/er.html | datum aktualizace = 2011-07-14 | datum přístupu = 2011-08-01 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20200515225510/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/er.html | datum archivace = 2020-05-15 | nedostupné = ano }} [244] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Library of Congress | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu | titul = Country Profile: Eritrea | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Eritrea.pdf | datum vydání = 2005-09-06 | datum přístupu = 2011-08-01 | jazyk = anglicky}} [245] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Refworld: The Leader in Refugee Decision Support | titul = Eritrea | url = http://www.unhcr.org/refworld/country/456d621e2/ERI.html | datum přístupu = 2012-01-29 | vydavatel = [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|United Nations High Commissioner for Refugees]] | jazyk = anglicky}} [246] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě | titul = Souhrnná teritoriální informace: Eritrea | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/etiopie-2009-10-04.pdf | datum vydání = 2007-10-02 | datum přístupu = 2011-08-01 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812020602/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/etiopie-2009-10-04.pdf | datum archivace = 2011-08-12 | nedostupné = ano }} [247] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Last | jméno = Geoffrey Charles | příjmení2 = Markakis | jméno2 = John | titul = Eritrea | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/191577/Eritrea | datum přístupu = 2011-08-01 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [248] => * [https://web.archive.org/web/20160404041757/http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2012101902 Geografie, historie a ekologie Eritrey] [249] => [250] => {{AU}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Afrika}} [251] => {{Dobrý článek}} [252] => {{Autoritní data}} [253] => {{Portály|Geografie}} [254] => [255] => [[Kategorie:Eritrea| ]] [256] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [257] => [[Kategorie:Totalitární režimy]] [258] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1993]] [259] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [] => )
good wiki

Eritrea

Eritrea , plným názvem Stát Eritrea , je stát na pobřeží Rudého moře v oblasti Afrického rohu ve východní Africe. Na západě sousedí se Súdánem, na jihu s Etiopií a na východě s Džibutskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Súdán','Massawa','Isaias Afwerki','Etiopie','Džibutsko','1993','Asmara','italština','Lidová fronta za demokracii a spravedlnost','Írán','islám','arabština'

1993

Arabština

Asmara

Džibutsko

Etiopie

Írán

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Italština

Súdán