Array ( [0] => 15496802 [id] => 15496802 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Došek [uri] => Došek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Svidnik skansen house 01.jpg|náhled|Dům s doškovou střechou ve skanzenu [[Svidník]], [[Slovensko]]]] [2] => [[Soubor:Nawojowa Gora.JPG|náhled|Došková střecha historického domu v [[Polsko|polské]] vesnici [[Nawojowa Góra]]]] [3] => [[Soubor:Rietdekken.jpg|náhled|upright=1.0|Oprava doškové střechy v [[Dánsko|Dánsku]]]] [4] => '''Došek''' je jednou z tradičních [[střešní krytina|střešních krytin]] [[lidová stavba|lidových staveb]]. Je to snopek, zhotovený ze 110 až 140 cm dlouhé rovné [[sláma|slámy]], [[rákosí]] či [[orobinec|orobince]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.wior-sc.pl/prawdziwe_domy.html |datum přístupu=2009-01-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090207233531/http://www.wior-sc.pl/prawdziwe_domy.html |datum archivace=2009-02-07 |nedostupné=ano }} Jeden došek váží 3,5 až 4 kg. [5] => [6] => == Výroba == [7] => K výrobě se používá [[žito|žitná sláma]], která má dlouhá, ale zároveň tenká [[stéblo|stébla]]. Kosí se přibližně deset dní před dozráním [[klas]]u. Ottův slovník naopak doporučuje ječmen a oves, protože jejich sláma méně nasáká vodou.''Ottův slovník naučný'', heslo Došek. Historicky se pole, na kterých rostlo žito požadovaných vlastností pro došky, nazývala doškářskými a bývala vyhlášená po celém [[Krajina|kraji]]. Žito se kosí speciálním strojem samovazem, který slámu podřízne, ale nepomačká. Poté se poskládá a sváže do kopek, kterým se říká mandelky. Následně se žito vymlátí, ale důležité je aby mlátička nechávala slámu rovnou a nedrtila ji. Poté se vždy stejné množství dlouhých stébel slámy vloží do formy a ručně sváže do došku povříslem, což je zkroucená sláma, která se používá jako provázek.{{Citace elektronické monografie [8] => | příjmení = [9] => | jméno = [10] => | titul = Fotogalerie: Statek U Matoušů [11] => | url = https://www.lidovky.cz/Fstatek_plzen/HET85846b_P202008200321201.jpg [12] => | vydavatel = Lidovky [13] => | místo = [14] => | datum vydání = [15] => | datum přístupu = 2020-12-11 [16] => }} [17] => [18] => Na jeden [[metr]] čtvereční střechy je potřeba až 15 došků, jejichž hmotnost činí až 60 kg. K pokrytí [[střecha|střechy]] větší [[stodola|stodoly]] je potřeba až 6000 došků. Jedná se o náročnou práci, kterou provádí specializovaní řemeslníci, doškáři. [19] => [20] => Došková střecha musí mít velký sklon (min. 45°), došky se přivazují buďto na prkna, anebo na latě, nejčastěji drátem nebo [[povříslo|povříslem]]. Životnost došků je zhruba 15–20 let,{{Citace elektronické monografie [21] => | příjmení = [22] => | jméno = [23] => | titul = Střecha statku U Matoušů dostane nový doškový kabát [24] => | url = https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/strecha-statku-u-matousu-dostane-novy-doskovy-kabat-20200825.html [25] => | vydavatel = Plzeňský deník [26] => | místo = [27] => | datum vydání = 2020-8-25 [28] => | datum přístupu = 2020-12-11 [29] => }} nebezpečí požáru se omezuje různými předpisy i promyšlenou technologií. V českých zemích se došky někdy „kalily“, tj. mazaly hlínou. [30] => [31] => == Výskyt == [32] => V dnešní době se v Česku s doškovou krytinou nesetkáváme příliš často; nejčastěji ji lze vidět v některém ze [[skanzen]]ů. Jinak je tomu v severněji a západněji položených zemích ([[Polsko]], [[Německo]], ale také [[Anglie]], [[Dánsko]], [[Nizozemsko|Holandsko]]…). Kolem německo-dánské hranice (ve [[Šlesvicko|Šlesvicku]]) je této krytiny hojně využíváno i u novostaveb, mnoho lidí na severu oceňuje tepelně izolační vlastnosti přírodních materiálů a udržují tvář svých sídel v tradiční podobě. [33] => [34] => V současné době (2020) je v Česku jediná firma, která se specializuje na doškové střechy. Příkladem české stavby s doškovou střechou je [[Selský dvůr (Bolevec)|statek U Matoušů]] v [[Bolevec|Bolevci]], který je národní kulturní památkou.{{Citace elektronické monografie [35] => | příjmení = [36] => | jméno = [37] => | titul = Statek U Matoušů prochází rekonstrukcí [38] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/statek-u-matousu-prochazi-rekonstrukci-8277519 [39] => | vydavatel = Český rozhlas [40] => | místo = [41] => | datum vydání = 2020-8-21 [42] => | datum přístupu = 2020-12-11 [43] => }} [44] => [45] => == Odkazy == [46] => === Reference === [47] => [48] => === Literatura === [49] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Došek. Sv. 7, str. 875 [50] => === Související články === [51] => * [[Šindel]] [52] => === Externí odkazy === [53] => * {{Commonscat}} [54] => * [http://www.thatching.pl/ Polská doškářská firma] [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => [[Kategorie:Střešní krytiny]] [] => )
good wiki

Došek

Dům s doškovou střechou ve skanzenu Svidník, Slovensko polské vesnici Nawojowa Góra Dánsku Došek je jednou z tradičních střešních krytin lidových staveb. Je to snopek, zhotovený ze 110 až 140 cm dlouhé rovné slámy, rákosí či orobince.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Svidnik skansen house 01.jpg','žito','Šindel','Selský dvůr (Bolevec)','Nizozemsko','Anglie','Polsko','povříslo','stodola','střecha','metr','Krajina'

Anglie

Krajina

Metr

Nizozemsko

Polsko

Povříslo

Šindel

Stodola

Stodola je typ tradičního českého venkovského stavení, které sloužilo k uskladnění a zpracování zemědělských plodin.

Střecha

Žito