Array ( [0] => 14738793 [id] => 14738793 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Doutnavka [uri] => Doutnavka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Neon_lamp_schematics.svg|náhled|200 px|Schematická značka doutnavky]] [1] => '''Doutnavka''' je nízkotlaká [[plyn]]em plněná [[výbojka]] se studenou [[katoda|katodou]] pracující v oblasti samostatného [[Doutnavý výboj|doutnavého výboje]]. Odtud pochází její název. Ve [[sklo|skleněné]] baňce naplněné zpravidla [[neon]]em (ale i [[argon]]em, [[helium|heliem]], [[dusík]]em, CO2) o [[tlak]]u desetin kPa jsou dvě [[elektroda|elektrody]], mezi nimiž vzniká [[výboj]] nezávislý na polaritě přiloženého [[elektrické napětí|napětí]]. Častý je i slangový název neonka, snad podle nejběžnější náplně či podle označení v jiných jazycích. [2] => [3] => Fyzikální podstatou doutnavky je přenos [[elektrický náboj|elektrického náboje]] plynem. Plyn se vlivem různých záření [[ionizace|ionizuje]] a vzniklý [[ion]] a [[elektron]] se mohou působením elektrického pole pohybovat mezi [[anoda|anodou]] a katodou.{{Doplňte zdroj}} [4] => [5] => Po připojení doutnavky na zdroj střídavého napětí svítí obě elektrody, u stejnosměrného zdroje jen elektroda připojená na zápornou svorku – katoda. Toho je možné využít k indikaci polarity a rozlišení střídavého a stejnosměrného napětí. [6] => [7] => Pod zlidovělým názvem [[neon]], [[neonová trubice]] se vyskytují principem podobné nízkotlaké výbojky, podstatně větších rozměrů. Jsou napájeny vysokým napětím, a využívá se u nich světla zářicího anodového sloupce, který vzniká při vyšších tlacích plynů než v doutnavkách. [8] => [9] => == Voltamperová charakteristika doutnavek == [10] => [[Soubor:Doutnavka.png|náhled|250x250bod|Voltampérová charakteristika doutnavky]] [11] => Zapalovací napětí je dáno povrchem elektrod, plynovou náplní a dalšími vlivy. Oblast '''0–A''' [[voltampérová charakteristika|voltampérové charakteristiky]] se nazývá oblastí ''nesamostatného výboje''. Velikost proudu je v řádu [[ampér|mikroampér]]. V bodu A charakteristiky dochází ke vzniku ''samostatného výboje''. Bod A je označován jako ''zápalné napětí''. [12] => [13] => Samostatný výboj se udržuje při napětí nižším, než je zápalné napětí. Na VA charakteristice mu odpovídá přímka '''B-C'''. Po zapálení doutnavky se zvýší protékající proud, který by nadále rostl a doutnavý výboj by přešel do obloukového. Do série s doutnavkou se proto většinou předřazuje rezistor na omezení protékajícího proudu. Při překročení dovoleného proudu doutnavkou může dojít k jejímu rychlejšímu opotřebení, rozprášení elektrod nebo tepelnému přetížení a destrukci baňky. [14] => [15] => == Barva světla == [16] => Barva vyzařovaného světla je dána plynovou náplní uvnitř baňky. Časté je použití tzv. Penningovy směsi (99,5 % [[neon]]u a 0,5 % [[argon]]u), která má výhodnější vlastnosti než čistý neon. Některé barvy se vytvářejí směsí několika plynů. V současnosti vyrábějí někteří výrobci signální doutnavky i v netypických barvách, třeba i bílé. U těchto bývá použit [[luminofor]] na stěnách baňky a směs plynů, která vytváří značný podíl záření v ultrafialové oblasti. Barvu světla pak převážně určuje použitý luminofor. Takto jsou vyráběny např. jasně zeleně svítící doutnavky pro vypínače. [17] => [18] => == Použití doutnavek == [19] => === Návěstní (signalizační) doutnavky === [20] => [[Soubor:Glimmlampe_spektrum.jpg|náhled|250 px|Nejobvyklejší doutnavka a její světelné spektrum]] [21] => Mohou mít tvar trubičky či kapky s drátovými vývody, nebo jsou konstruovány s [[Patice|paticí]] [[závit]]ovou nebo bajonetovou, do níž bývá vložen nezbytný předřadný rezistor. U některých typů je vršek baňky proveden jako [[čočka (optika)|čočka]]. Vyrábějí se i jako sufitky s použitím např. ve zkoušečkách známých pod označením [[Fázovka|fázovky]]. Rezistor bývá u sufitových žárovek (sufitek) předřazen jako samostatný prvek. Miniaturní doutnavka s předřazeným rezistorem bývá často použita jako signalizace, vestavěná přímo do vypínače (ať už se jedná o elektroinstalační prvek, nebo o přístrojový vypínač). Také se vyrábějí kontrolky různých tvarů a rozměrů, které obsahují vestavěnou doutnavku. Doutnavky mají malou spotřebu, běžně několik mA. [22] => [23] => V některých případech se využívá jevu, že se doutnavka rozsvítí teprve při dosažení zápalného napětí. Nejčastěji to bylo používáno např. ve starších [[Blesk (fotografie)|fotoblescích]], kde rozsvícení doutnavky indikovalo nabití kondenzátoru přístroje a možnost odpálení záblesku. Někdy byla doutnavka zároveň i součástí jednoduché nabíjecí automatiky přístroje. [24] => [25] => === Zkoušečky === [26] => [[Soubor:Phasenpruefer im einsatz.jpg|náhled|250 px|Doutnavková zkoušečka (fázovka) v akci]] [27] => Rozsvícení při přivedení napětí, vyššího než zápalné, je využito také v různých zkoušečkách (lidově zvaných "[[Fázovka|fázovky]]"), kdy se doutnavka rozsvěcuje teprve při napětí, které považujeme za nebezpečné. Zároveň se využívá vlastnosti, že pro svit doutnavky stačí nepatrný proud, který může bez nebezpečí úrazu a pocitového vjemu procházet lidským tělem. Ve zkoušečce je obvykle doutnavka se zápalným napětím kolem 70 V v sérii s [[rezistor]]em vysoké hodnoty (cca nad 2 megaohmy dle typu), který by měl být ve speciálním bezpečném provedení. Obvykle bývá jeden pól doutnavky spojen se zkušebním hrotem a druhý přes předřazený rezistor s dotekovou ploškou. Pokud se někdo dotýká dotykové plošky, proud se uzavírá tělem a pokud je rozdíl potenciálů dostatečně velký, doutnavka svítí. [28] => [29] => === Světelný zdroj === [30] => Elektrody a náplň je obdobná jako u návěstních doutnavek. Vyráběly se i v provedení, připomínající běžné žárovky se závitem E14 a E27. Vytvářejí slabé, oranžové světlo při poměrně malé spotřebě, např. jako orientační osvětlení, osvětlení temných komor pro fotografii apod. V současnosti se vyrábějí pro dekorační účely. Elektrody mohou mít např. tvar různých nápisů, reklam, náboženských a politických motivů, květin, plamínku apod. Může být využita kombinace jak viditelného světla, vytvořeného kolem katody, tak světélkování luminoforů v jedné baňce, čímž vzniká kombinace odlišných barev. Nestabilní doutnavý výboj může vytvářet i iluzi plápolajícího plamene svíčky. [31] => [32] => Různé typy doutnavek se používaly jako zdroj [[stroboskop]]ického světla, zejména ve starších [[gramofon]]ech. [33] => [34] => === Stabilizátory napětí === [35] => [[Soubor:Stabiroehren.jpg|náhled|200 px|Doutnavkové stabilizátory]] [36] => Využívá se úseku BC voltampérové charakteristiky. Zátěž se připojuje paralelně k doutnavce. Pro správnou funkci je třeba zajistit, aby zatěžovací [[elektrický proud|proud]] byl několikrát menší než proud doutnavky. [37] => [38] => Pro tyto účely byly vyráběny speciální provedení doutnavek, často s rozměrnými, asymetricky provedenými elektrodami pro odvod ztrátového výkonu, u kterých bývalo nutné dodržovat polaritu napětí. Vyráběly se i vícenásobné stabilizátory v jedné baňce, uspořádané jako koncentricky umístěné válce (jeví se jako sériově zapojené doutnavky čili napěťový dělič). Vnitřní elektroda je anoda, kolem ní je válec, který slouží vnitřním povrchem jako katoda, a svým vnějším povrchem jako anoda pro další doutnavku. Takto byl např. běžně tvořen čtyřnásobný stabilizátor. Typické maximální proudy stabilizačních doutnavek bývaly dle typu od několika mA do desítek až stovek mA, při stabilizačních napětích od cca 50 do zhruba 180 V na doutnavku. U některých bývaly pro snadnější zapálení výboje pomocné elektrody. [39] => [40] => Uplatnění jako stabilizátor doutnavka v současnosti ztrácí. Její náhradou je [[Zenerova dioda]]. [41] => [42] => === Generátor pilových kmitů napětí === [43] => Připojíme-li k doutnavce paralelně [[kondenzátor]] s předřazeným rezistorem, nabíjí se kondenzátor tak dlouho, až dosáhne zapalovacího napětí doutnavky. V tom okamžiku nastane výboj, který se však přeruší, jakmile napětí na kondenzátoru klesne na zhášecí napětí. V tom okamžiku výboj zhasne, vybíjení se přeruší a kondenzátor se začne opět nabíjet. Průběh je takový, že se kondenzátor pomalu nabíjí a rychle vybije. Toto řešení bylo v historii používáno např. u [[osciloskop]]ů pro vytváření časové základny, nebo v různých časovacích [[relé]]. Pro tyto účely se v minulosti vyráběly speciální doutnavky s obsahem [[Radionuklid|radionuklidu]]. Zápalné napětí je potom dlouhodobě stabilnější. [44] => [45] => === Ochrana proti přepětí === [46] => Doutnavky je možné použít jako ochranu proti přepětí. Používá se buď oblast kolem zápalného napětí (malé proudy), nebo až po oblast, kde přechází doutnavý výboj do obloukového. Používaly se mj. na ochranu citlivých polovodičových součástek, v telefonní technice aj. Použití je obdobné jako u bleskojistek. Jejich použití v této oblasti je v současnosti malé, byly vytlačeny používáním výhodnějších způsobů ochrany ([[varistor]]y, [[transil]]y, [[bleskojistka|bleskojistky]] apod.). [47] => [48] => === Znakové výbojky === [49] => {{Podrobně|Znaková výbojka}} [50] => [[Soubor:ZM1082_operating_animation_front_250px.gif|náhled|100 px|Digitron]] [51] => Na stejném principu jsou konstruovány znakové výbojky, většinou označované jako digitrony. Ve společné baňce je umístěna anoda, někdy v podobě jemné síťky nebo tenkého drátu, a sada katod ve tvaru číslic, symbolů apod. Přivedením provozního napětí mezi příslušnou katodu a anodu dojde k rozsvícení doutnavého výboje kolem příslušné katody a je vidět svítící symbol v jejím tvaru. V jedné baňce jsou umístěny např. všechny [[číslice]] 0–9, popř. i desetinná tečka, nebo sada různých znaků (třeba +, –, :, symbol veličiny…). Z těchto jednotek se skládaly [[displej]]e hodin, měřících přístrojů a dalších zařízení. Raritou jsou digitrony ve tvaru [[ciferník]]u hodin, ve kterých místo ručiček a někdy i číslic sloužily svítící katody. [52] => [53] => S nástupem jiných typů [[displej]]ů (VFD, [[LED]]) byly digitrony postupně vytlačeny, byť v současnosti prožívají jistou renesanci ve sběratelských kruzích. [54] => [55] => == Odkazy == [56] => === Literatura === [57] => * S. Nečásek, J. Janeček, J. Rambousek : Elektronické a elektroakustické součástky, jejich volba a použití [58] => * Strnad, J.: Doutnavky v technické praxi [59] => * Miller, William G. : Using and Understanding Miniature Neon Lamps (1969) [60] => [61] => === Související články === [62] => * [[Elektrický proud v plynech]] [63] => * [[Zářivka]] [64] => * [[Výbojka]] [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Commonscat|Neon lamps}} [68] => * [https://web.archive.org/web/20090208192837/http://ledmuseum.home.att.net/glow2.htm Doutnavky na stránkách virtuálního LED muzea (angl.)] [69] => * [https://web.archive.org/web/20021101071852/http://electriclights.tripod.com/bulbs/greenneon.htm Zeleně svíticí doutnavka s luminoforem (angl.)] [70] => * [https://web.archive.org/web/20011120185909/http://electriclights.tripod.com/bulbs/figuralneon.htm Historická dekorační doutnavka s květinovým motivem (angl.)] [71] => * [http://bulbcollector.com/gateway/Gas_Discharge_Lamps Rozsáhlá fotogalerie světelných zdrojů včetně doutnavek (angl.)] [72] => * [http://www.electricstuff.co.uk/nixiegallery.html Rozsáhlá fotogalerie digitronových hodin] [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => [[Kategorie:Elektrotechnika]] [76] => [[Kategorie:Diskrétní součástky]] [77] => [[Kategorie:Elektronky]] [78] => [[Kategorie:Výbojky]] [] => )
good wiki

Doutnavka

Schematická značka doutnavky Doutnavka je nízkotlaká plynem plněná výbojka se studenou katodou pracující v oblasti samostatného doutnavého výboje. Odtud pochází její název.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'neon','argon','Fázovka','displej','číslice','Zářivka','helium','elektroda','tlak','rezistor','relé','varistor'

Argon

Číslice

Displej

Elektroda

Fázovka

Helium

Neon

Relé

Rezistor

Rezistor je elektronický součástkový prvek, který slouží k omezení průchodu elektrického proudu v obvodu.

Tlak

Varistor

Zářivka