Array ( [0] => 15580597 [id] => 15580597 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dryopithecus [uri] => Dryopithecus [3] => Dryopithecus fontani mio med francia.JPG [img] => Dryopithecus fontani mio med francia.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Dryopithecus** Dryopithecus je vyhynulý rod primátů, kteří žili před zhruba 12 až 9 miliony let v období miocénu. Tito fascinující tvorové se objevili v Evropě a Asii a přispěli k diverzifikaci primátů. Dryopithecus byl pravděpodobně blízkým příbuzným moderních lidoopů a lidí, což je obrovský důvod k optimismu, neboť ukazuje na bohatou evoluční historii a schopnost adaptace našich předků. Suchý primát byl charakterizován dlouhými pařáty a zručným pohybem v korunách stromů, což naznačuje, že byl velmi dobře přizpůsoben životu v lesních ekosystémech. Jeho výživa zahrnovala především ovoce a listy, což svědčí o schopnosti adaptovat se na dostupné zdroje potravy a proměnlivé životní prostředí. I když Dryopithecus vyhynul, jeho existenci můžeme chápat jako důkaz odolnosti a inovace v průběhu evoluce. Jeho fosilie nám poskytují cenné informace o vývoji primátů a umožňují lépe pochopit, jak různé faktory formovaly naši planetu. Tento rod primátů hraje klíčovou roli v našem porozumění komplexnímu procesu evoluce, který i nadále ovlivňuje životní formy, které dnes známé. Z historického hlediska je Dryopithecus důkazem toho, jak se život na Zemi vyvíjel a přizpůsoboval, což je povzbudivé a inspirující. Naše prozkoumávání minulosti nám může pomoci lépe si vážit a chránit biodiverzitu, kterou máme dnes. Každý nový objev o těchto dávných primátech nám ukazuje, jak důležité je pokračovat v našem úsilí o porozumění a ochranu živých ekosystémů, které jsou domovem mnoha zajímavých a úžasných obliků života. [oai_cs_optimisticky] => **Dryopithecus** Dryopithecus je vyhynulý rod primátů, kteří žili před zhruba 12 až 9 miliony let v období miocénu. Tito fascinující tvorové se objevili v Evropě a Asii a přispěli k diverzifikaci primátů. Dryopithecus byl pravděpodobně blízkým příbuzným moderních lidoopů a lidí, což je obrovský důvod k optimismu, neboť ukazuje na bohatou evoluční historii a schopnost adaptace našich předků. Suchý primát byl charakterizován dlouhými pařáty a zručným pohybem v korunách stromů, což naznačuje, že byl velmi dobře přizpůsoben životu v lesních ekosystémech. Jeho výživa zahrnovala především ovoce a listy, což svědčí o schopnosti adaptovat se na dostupné zdroje potravy a proměnlivé životní prostředí. I když Dryopithecus vyhynul, jeho existenci můžeme chápat jako důkaz odolnosti a inovace v průběhu evoluce. Jeho fosilie nám poskytují cenné informace o vývoji primátů a umožňují lépe pochopit, jak různé faktory formovaly naši planetu. Tento rod primátů hraje klíčovou roli v našem porozumění komplexnímu procesu evoluce, který i nadále ovlivňuje životní formy, které dnes známé. Z historického hlediska je Dryopithecus důkazem toho, jak se život na Zemi vyvíjel a přizpůsoboval, což je povzbudivé a inspirující. Naše prozkoumávání minulosti nám může pomoci lépe si vážit a chránit biodiverzitu, kterou máme dnes. Každý nový objev o těchto dávných primátech nám ukazuje, jak důležité je pokračovat v našem úsilí o porozumění a ochranu živých ekosystémů, které jsou domovem mnoha zajímavých a úžasných obliků života. ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Dryopithecus [2] => | výskyt = střední - svrchní miocén [3] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [4] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [5] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [6] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [7] => | řád = [[primáti]] (Primates) [8] => | oddělení2 = [[úzkonosí]] (Catarrhini) [9] => | nadčeleď = [[hominoidi]] (Hominoidea) [10] => | čeleď = [[hominidé]] (Hominidae) [11] => | rod = '''''Dryopithecus''''' [12] => | rod popsal = Lartet, [[1856]] [13] => | druhotné dělení = [[Druh|Druhy]] [14] => | podřazené taxony = [15] => ''[[Dryopithecus brancoi]]''
[16] => ''[[Dryopithecus crusafonti]]''
[17] => ''[[Dryopithecus fontani]]''
[18] => ''[[Dryopithecus laietanus]]'' [19] => }} [20] => '''Dryopithecus''' (z řeckého ''drys'' - [[dub]] a ''pithekos'' - opice, tj. „opice z dubu“ nebo „stromová opice“) je [[rod (biologie)|rod]] vyhynulých [[hominidé|hominidů]], žijících ve středním až svrchním [[miocén]]u (asi před 9,5 - 12 miliony let). Jedná se o velmi úspěšný rod, který osídlil rozsáhlé oblasti [[Evropa|Evropy]]. V současnosti je jedním z nejlépe doložených vyhynulých hominidů, známým z [[Francie]], [[Španělsko|Španělska]], [[Německo|Německa]], [[Rakousko|Rakouska]] i [[Maďarsko|Maďarska]]. [21] => [22] => == Objevy == [23] => Dryopithecus je vůbec nejstarším známým vyhynulým [[hominidé|lidoopem]]. Francouzský [[paleontologie|paleontolog]] [[Édouard Lartet]] jej popsal již roku [[1856]],{{Citace monografie | příjmení = Mazák | jméno = V| titul = Jak vznikl člověk (Sága rodu Homo) | vydavatel = Práce| místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 424}} tedy celé tři roky před otištěním [[Charles Darwin|Darwinovy]] práce [[O původu druhů]].{{citace periodika | příjmení = Begun | jméno = D. R |rok = 2004 | titul = Sivapithecus is east and Dryopithecus is west, and never the twain shall meet| periodikum = Anthropological Science | ročník = 113 | strany = 53–64}} Rod Dryopithecus navrhl na základě nálezu dobře zachovalé [[spodní čelist]]i a [[pažní kost]]i poblíž obce [[Saint-Gaudens]] ve [[Francie|Francii]]. [[Druh|Druhový přívlastek]] ''fontani'' vytvořil podle příjmení nálezce, pana Fontane.{{citace periodika | příjmení = Lartet | jméno = E |rok = 1856 | titul = Note sur un grand singe fossile qui se rattache au groupe des singes supérieurs| periodikum = Comptes rendus des séances de l'Académie des Sciences | ročník = 43 | strany = 219–223}} [24] => [25] => Do rodu Dryopithecus byly při [[revize|revizi]] v roce [[1965]] zařazeny mnohé jiné nálezy evropských a asijských hominidů. Velká část z nich je v současnosti opět chápána jako samostatné rody - například [[Kenyapithecus]] (''Dryopithecus africanus''), [[Griphopithecus]] (''Dryopithecus darwini''), [[Ankarapithecus]] (''Dryopithecus indicus''), [[Sivapithecus]] (''Dryopithecus indicus''), [[Lufengpithecus]] (''Dryopithecus keyiuanensis''), [[Gigantopithecus]] (''Dryopithecus giganteus'') nebo [[Ouranopithecus]] (''Dryopithecus macedoniensis'').{{Citace sborníku | příjmení = Begun | jméno = D. R | titul = European hominoids| příjmení sestavitele = Hartwig | jméno sestavitele = W. C | sborník = The primate fossil record | kapitola = 20 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge| rok vydání = 2002 | strany = 339–368}} [26] => [27] => Sporné zůstává postavení rodů [[Rudapithecus]] (''Dryopithecus brancoi''), [[Hispanopithecus]] (''Dryopithecus laietanus'') a [[Udabnopithecus]] (''Dryopithecus garedziensis''). Špatně dochované ostatky v současnosti prakticky znemožňují potvrdit nebo vyvrátit totožnost s rodem Dryopithecus. [28] => [29] => == Popis == [30] => [[Soubor:Dryopithecus brancoi.png|náhled|vlevo|''Rekonstrukce lebky druhu Dryopithecus brancoi'']] [31] => Rod Dryopithecus patřil ke středně velkým [[hominidé|hominidům]]. Dosahoval [[hmotnost]]i 15 - 45 kg, přičemž se vyznačoval výrazným [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]]. [32] => [33] => Mezi typické znaky patří dlouhá nízká [[mozkovna]], méně vystupující [[nozdry]] a [[čelist]]i, slabé ale zřetelné [[nadočnicový oblouk|nadočnicové oblouky]], úzký nosní otvor nebo velká vzdálenost mezi [[očnice]]mi. Lebeční kapacita u dvou téměř kompletních lebek z lokality [[Rudabánya]] dosahovala 305 cm3 a 320 cm3.{{Citace sborníku | příjmení = Koufos | jméno = G. D | titul = Potential hominoid ancestors for Hominidae | příjmení sestavitele = Henke | jméno sestavitele = W. C. | příjmení sestavitele2 = Tattersall | jméno sestavitele2 = I| sborník = Handbook of palaeoanthropology 3 | vydavatel = Springer | místo = Berlín | rok vydání = 2007 | strany = 1347–1377}} [34] => [35] => Zuby rodu Dryopithecus nebyly výrazně specializované a uchovaly si spíše primitivní charakter. Horní střední [[řezák]]y byly poměrně úzké a [[stolička|stoličky]] malé, s tenkou vrstvou [[sklovina|skloviny]]. Také [[špičák (zub)|špičáky]] byly relativně malé a projevoval se na nich [[pohlavní dimorfismus]], takže u samců byly výrazně větší než u samic. [[Spodní čelist]]i byly lehce stavěné, s nepříliš masivními [[úpon]]y [[žvýkací sval|žvýkacích svalů]]. [36] => [37] => Celkově se stavba chrupu a čelistí značně podobá [[morfologie|morfologii]] těchto partií u moderních [[šimpanz]]ů. Lze tedy předpokládat i velmi podobné složení stravy, ve které snad převažovalo měkké [[subtropický podnebný pás|subtropické]] [[ovoce]].{{Citace sborníku | příjmení = Begun | jméno = D. R | titul = Fossil record of Miocene hominoids | příjmení sestavitele = Henke | jméno sestavitele = W. C. | příjmení sestavitele2 = Tattersall | jméno sestavitele2 = I| sborník = Handbook of palaeoanthropology 2 | vydavatel = Springer | místo = Berlín | rok vydání = 2007 | strany = 921–977}} [38] => [39] => Rod Dryopithecus je doložen i vcelku početnými nálezy [[postkraniální kostra|postkraniální kostry]]. Ty ukazují na široký plochý [[hrudník]], málo pohyblivou bederní část [[páteř]]e, prodloužené přední [[Končetina|končetiny]] a naopak poměrně krátké zadní nohy. Přední končetiny s dobře pohyblivými [[kloub]]y a dlouhými zakřivenými prsty byly schopné silného úchopu a efektivního šplhu.{{citace periodika | příjmení = Begun | jméno = D. R |rok = 2010 | titul = Miocene hominids and the origins of the African apes and humans | periodikum = Annual Review of Anthropology| ročník = 39 | strany = 67–84}} Nalezené kosti tudíž shodně vypovídají o tom, že Dryopithecus žil v korunách stromů subtropického lesa, kde se pohyboval v částečně vzpřímeném postoji pomocí šplhání a ručkování. Je nejstarším známým hominidem, který se již způsobem pohybu podobal moderním [[hominidé|lidoopům]]. Utváření končetin však zároveň naznačuje, že kromě šplhu mohl Dryopithecus ve větší míře používat i chůzi a běh po všech čtyřech končetinách, přičemž se opíral o celé plosky [[chodidlo|chodidel]] a nikoliv o kotníky prstů jako [[gorila|gorily]] a [[šimpanz]]i. Taková kombinace není u žijících hominidů známá.{{citace periodika | příjmení = Alba | jméno = D. M.| spoluautoři = ALMÉCIJA, S., CASANOVAS-VILAR, I., MÉNDEZ, J. M., MOYÀ-SOLÀ, S.|rok = 1996 | titul = A partial skeleton of the fossil great ape Hispanopithecus laietanus from Can Feu and the mosaic evolution of crown-hominoid positional behaviors| periodikum = PloS one| ročník = 7 | strany = e39617}} [40] => [41] => == Druhy == [42] => [[Soubor:Dryopithecus fontani 3.JPG|náhled|vpravo|''Spodní čelist druhu Dryopithecus fontani'']] [43] => [[Soubor:Dryopithecus fontani mio med francia.JPG|náhled|vpravo|''Spodní čelist druhu Dryopithecus fontani'']] [44] => [[Soubor:Distribución dryipothecus.png|náhled|vpravo|300px|''Výskyt rodu Dryopithecus v Evropě'']] [45] => V současné době je rozeznáváno několik druhů, mezi odborníky však nepanuje jednota ohledně přesného [[Taxonomie (biologie)|taxonomického]] zařazení jednotlivých nálezů.{{citace periodika | příjmení = Begun | jméno = D. R |rok = 2009 | titul = Dryopithecins, Darwin, de Bonis, and the European origin of the African apes and human clade| periodikum = Geodiversitas | ročník = 31 | strany = 789–816}} [46] => [47] => === Dryopithecus fontani === [48] => '''''Dryopithecus fontani''''' žil asi před 11 - 12 miliony let na pomezí Francie a Španělska a byl současníkem rodů [[Anoiapithecus]] a [[Pierolapithecus]]. Je prvním známým druhem rodu Dryopithecus, zachyceným již roku [[1856]]. Zároveň však patří k méně známým druhům, neboť je dosud zastoupen jen malým množstvím nálezů. U obce [[Saint-Gaudens]] v jižní [[Francie|Francii]] ([[Francouzské departementy|departement]] [[Haute-Garonne]]) byly nalezeny tři kusy [[spodní čelist|spodních čelistí]] společně s [[pažní kost]]í. Ta je dosud nejúplnější nalezenou pažní kostí rodu Dryopithecus a svým tvarem se blíží pažní kosti moderních [[šimpanz]]ů. Jedna spodní čelist byla nalezena také u obce [[St. Stefan im Lavanttal]] v [[Rakousko|rakouských]] [[Korutany|Korutanech]]. V roce [[2009]] byla popsána [[horní čelist]] tohoto druhu z naleziště ''Can Mata'' u obce [[Els Hostalets de Pierola]] v [[Katalánsko|Katalánsku]].{{citace periodika | příjmení = Moyà‐Solà | jméno = S.| spoluautoři = KÖHLER, M., ALBA, D. M., CASANOVAS-VILAR, I., GALINDO, J., ROBLES, J. M., CABRERA, L., GARCÉS, M., ALMÉCIJA, S., BEAMUD, E. |rok = 2009 | titul = First partial face and upper dentition of the Middle Miocene hominoid Dryopithecus fontani from Abocador de Can Mata (Vallès‐Penedès Basin, Catalonia, NE Spain): Taxonomic and phylogenetic implications| url = https://archive.org/details/sim_american-journal-of-physical-anthropology_2009-06_139_2/page/126 | periodikum = American Journal of Physical Anthropology| ročník = 139 | strany = 126–145}} Dva izolované zuby z lokality ''La Grive'' u obce [[Saint Alban de Roche]] ([[Francouzské departementy|departement]] [[Isère (departement)|Isère]]) ve Francii jsou nejčastěji řazeny do druhu ''Dryopithecus fontani'', ale mohou patřit i rodu [[Pierolapithecus]].{{citace periodika | příjmení = Alba | jméno = D. M.| příjmení2 = Moyà-Solà | jméno2 = S|rok = 2013 | titul = Taxonomic attribution of the La Grive hominoid teeth| periodikum = American Journal of Physical Anthropology| ročník = 151 | strany = 558–565}} [49] => [50] => === Dryopithecus laietanus === [51] => '''''Dryopithecus laietanus''''' se vyskytoval na východě dnešního [[Katalánsko|Katalánska]] (oblast [[Vallès-Penedès]]) zhruba před 9,5 - 11 miliony let. Poprvé byl popsán jako ''Hispanopithecus laietanus'' v roce [[1944]] na základě objevů na lokalitě ''La Tarumba''. V druhé polovině [[20. století]] byl ale přeřazen do rodu Dryopithecus jako ''Dryopithecus laietanus''. Od počátku [[21. století]] začíná být [[Hispanopithecus]] opět vydělován jako samostatný rod. Většina ostatků dnes pochází z významného naleziště ''Can Llobateres'' u města [[Sabadell]]. Mezi další lokality patří ''Can Mata'', ''Can Vila'', ''Can Feu'', ''Polinyà'', ''Castel de Barbera'' a ''Sant Quirze''. [52] => [53] => Stavbu těla a způsob pohybu lze rekonstruovat zejména díky nálezu poměrně dobře dochované [[postkraniální kostra|postkraniální kostry]], přezdívané '''''Jordi''''', která byla popsána v roce [[1996]].{{citace periodika | příjmení = Moyà-Solà | jméno = S.| příjmení2 = Köhler | jméno2 = M|rok = 1996 | titul = A Dryopithecus skeleton and the origins of great-ape locomotion| periodikum = Nature| ročník = 379 | strany = 156–159}} [54] => [55] => === Dryopithecus crusafonti === [56] => '''''Dryopithecus crusafonti''''' žil před 10,5 miliony let na území dnešního [[Katalánsko|Katalánska]]. Vyčleněn byl až v roce [[1992]] na základě objevu 16 izolovaných zubů na nalezišti ''Can Ponsic'' v oblasti [[Vallès-Penedès]].{{citace periodika | příjmení = Begun | jméno = D. R|rok = 1992 | titul = Dryopithecus crusafonti sp. nov., a new Miocene hominoid species from Can Ponsic (Northeastern Spain)| periodikum = American Journal of Physical Anthropology| ročník = 87 | strany = 291–309}} Možná do téhož druhu patří i spodní čelist z nedaleké lokality ''Teuleria del Firal'' u městečka [[Seu d’Urgell]] ([[provincie Lleida]]), tu však mnozí autoři řadí do druhu ''Dryopithecus fontani''.{{citace periodika | příjmení = Ribot | jméno = F.| příjmení2 = Gibert | jméno2 = J.| příjmení3 = Harrison | jméno3 = T|rok = 1996 | titul = A reinterpretation of the taxonomy of Dryopithecus from Vallès-Penedès, Catalonia (Spain)| periodikum = Journal of Human Evolution| ročník = 31 | strany = 129–141}} [57] => [58] => Tento druh je některými odborníky řazen do rodu [[Hispanopithecus]] jako ''Hispanopithecus crusafonti''. [59] => [60] => === Dryopithecus brancoi === [61] => '''''Dryopithecus brancoi''''' obýval před 9,5 - 10 miliony let prostor dnešního [[Německo|Německa]] a [[Maďarsko|Maďarska]]. Byl rozeznán již v letech [[1898]] - [[1901]], část nálezů pak byla v roce [[1969]] popsána jako ''Rudapithecus hungaricus''.{{citace periodika | příjmení = Begun | jméno = D. R.| příjmení2 = Kordos | jméno2 = L|rok = 1993 | titul = Revision of Dryopithecus brancoi SCHLOSSER, 1901 based on the fossil hominoid material from Rudabánya| periodikum = Journal of Human Evolution| ročník = 25 | strany = 271–285}} Později byly všechny nálezy sjednoceny do druhu ''Dryopithecus brancoi'', ovšem od počátku [[21. století]] se opět začíná rozeznávat samostatný rod [[Rudapithecus]]. [62] => ''Dryopithecus brancoi'' je známý zejména z lokalit [[Salmendingen]] v německém [[Bádensko-Württembersko|Bádensku-Württembersku]] a [[Rudabánya]] v Maďarsku. Zastoupen je patrně i na několika nalezištích v Rakousku (''Mariathal'', ''Götzendorf'') a Německu (''Melchingen'', ''Ebingen'', ''Trochtelfingen'' a ''Wissberg''). Do druhu Dryopithecus brancoi bývá někdy řazen i nález z [[Gruzie]] (lokalita ''Udabno''), vyčleňovaný též jako samostatný rod [[Udabnopithecus]]. [63] => [64] => Nejvýznamnější jsou nálezy téměř kompletních lebek na maďarské lokalitě [[Rudabánya]]. Zejména lebka, zachycená v roce [[1999]] (přezdívaná '''''Gabi''''') je unikátní, protože se z ní dochovaly nejen kosti obličeje, ale i mozkovny.{{citace periodika | příjmení = Begun | jméno = D. R |rok = 2003 | titul = Planet of the apes| url = https://archive.org/details/sim_scientific-american_2003-07_289_1/page/74 | periodikum = Scientific American | ročník = 289 | strany = 74–83}} [65] => [66] => Kromě lebečních kostí jsou na lokalitě Rudabánya poměrně hojně nalézané i části [[postkraniální kostra|postkraniální kostry]] ([[Pažní kost|pažní]], [[Loketní kost|loketní]] i [[vřetenní kost]], několik [[Kostra zápěstí|karpálních kůstek]], [[prst|články prstů]], [[hlezenní kost]], [[Pánev (anatomie)|pánev]], [[stehenní kost]]i). Značně se podobají kostem moderních [[orangutan]]ů a ukazují, že ''Dryopithecus brancoi'' se zcela [[adaptace|adaptoval]] na stromový život. [67] => [68] => === Dryopithecus wuduensis === [69] => Do rodu Dryopithecus byly zejména na základě přítomnosti stoliček se slabou vrstvou [[sklovina|skloviny]] zařazeny také některé nálezy z [[Asie]]''Ostatní žijící i vyhynulí asijští hominidé mají zuby opatřené silnou sklovinou.'' Patří sem zejména spodní čelist, zachycená v provincii [[Kan-su]] na jihu [[Čína|Číny]] a označená jako '''''Dryopithecus wuduensis'''''.{{citace periodika | příjmení = Xiang-xu | jméno = X. L. I. E. | příjmení2 = Delson | jméno2 = E |rok = 1989 | titul =A new species of Dryopithecus from Gansu, China| periodikum = Kexue tongbao | ročník = 34 | strany = 223–229}} Dosahuje stáří zhruba 6 - 9 milionů let, ale je velmi špatně dochovaná, takže [[Taxonomie (biologie)|taxonomické zařazení]] je značně nejisté. Mohla by spíše patřit některému z asijských hominidů, snad rodu [[Lufengpithecus]].{{Citace sborníku | příjmení = Kelley | jméno = J | titul = The hominoid radiation in Asia| příjmení sestavitele = Hartwig | jméno sestavitele = W. C | sborník = The primate fossil record | kapitola = 21 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge| rok vydání = 2002 | strany = 369–384}} [70] => [71] => == Fylogeneze == [72] => [[Fylogeneze|Fylogenetická]] pozice rodu Dryopithecus je v současnosti nejasná. Dryopithecus se v Evropě objevuje před 12 miliony lety, tedy téměř současně s asijským rodem [[Sivapithecus]]. To znamená, že oba rody mohly mít společného předka. [73] => [74] => Oproti Sivapitékovi i jiným vyhynulým asijským hominidům má Dryopiték podle různých [[morfologie|morfologických]] znaků mnohem blíž k vymřelým i žijícím africkým [[Homininae|homininům]]. Ukazují na to zejména celkový tvar obličeje a slabá zubní sklovina.{{citace monografie | příjmení=Cartmill| jméno=M. | příjmení2 = Smith | jméno2 = F. H | rok= 2009| titul= The Human Lineage| url=https://archive.org/details/humanlineage0000cart| vydavatel=Wiley-Blackwell|místo=New Jersey| počet stran = 624}} Zároveň nese [[kostra]] rodu Dryopithecus znaky, které jsou velmi blízké moderním [[orangutan]]ům.{{citace periodika | příjmení = Moyà-Solà | jméno = S. |příjmení2 = Köhler | jméno2 = M |rok = 1995 | titul = New partial cranium of Dryopithecus Lartet, 1863 (Hominoidea, Primates) from the upper Miocene of Can Llobateres, Barcelona, Spain| periodikum = Journal of Human Evolution| ročník = 29 | strany = 101–139}} Ty však mohou být i důsledkem [[Konvergence (evoluce)|konvergentního vývoje]] v důsledku [[adaptace]] na plně stromový život u obou skupin.{{Citace monografie | příjmení = Vančata | jméno = V| titul = Paleoantropologie a evoluční antropologie | vydavatel = Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta| místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 303}} [75] => [76] => Dryopithecus tudíž mohl patřit mezi předchůdce všech moderních [[hominidé|hominidů]], nebo dokonce jen [[Homininae|homininů]]. Mohl být ale také vzdáleným příbuzným moderních orangutanů, bez vazby na africké [[hominidé|lidoopy]]. [77] => [78] => Právě Dryopithecus nebo příbuzný evropský hominid (například [[Ouranopithecus]]) se mohl koncem [[miocén]]u přesunout do [[Afrika|Afriky]] a dát zde základ moderním [[gorila|gorilám]], [[šimpanz]]ům i [[člověk|lidem]]. Tato teorie však v nejnovější době ztrácí podporu s tím, jak přibývá nálezů miocenních hominidů přímo v Africe ([[Nakalipithecus]], [[Samburupithecus]]). Tyto nově objevované rody mohou naznačovat, že homininé se vyvíjeli v Africe, zatímco evropské formy hominidů jsou spíše slepou vývojovou větví.{{citace periodika | příjmení = Harrison | jméno = T |rok = 2010 | titul = Apes among the tangled branches of human origins| periodikum = Science | ročník = 327 | strany = 532–534}} V každém případě je Dryopithecus rodem, který se [[poslední společný předek|poslednímu společnému předku]] dnešních [[Homininae|homininů]] značně podobal. [79] => [80] => == Poznámky == [81] => [82] => [83] => [84] => == Externí odkazy == [85] => * {{Commonscat}} [86] => [87] => {{Taxonbar|from=Q131637}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => [[Kategorie:Vyhynulí hominidé]] [91] => [[Kategorie:Předchůdci člověka]] [] => )
good wiki

Dryopithecus

Dryopithecus (z řeckého drys - dub a pithekos - opice, tj. „opice z dubu“ nebo „stromová opice“) je rod vyhynulých hominidů, žijících ve středním až svrchním miocénu (asi před 9,5 - 12 miliony let).

More about us

About

Tito fascinující tvorové se objevili v Evropě a Asii a přispěli k diverzifikaci primátů. Dryopithecus byl pravděpodobně blízkým příbuzným moderních lidoopů a lidí, což je obrovský důvod k optimismu, neboť ukazuje na bohatou evoluční historii a schopnost adaptace našich předků. Suchý primát byl charakterizován dlouhými pařáty a zručným pohybem v korunách stromů, což naznačuje, že byl velmi dobře přizpůsoben životu v lesních ekosystémech. Jeho výživa zahrnovala především ovoce a listy, což svědčí o schopnosti adaptovat se na dostupné zdroje potravy a proměnlivé životní prostředí. I když Dryopithecus vyhynul, jeho existenci můžeme chápat jako důkaz odolnosti a inovace v průběhu evoluce. Jeho fosilie nám poskytují cenné informace o vývoji primátů a umožňují lépe pochopit, jak různé faktory formovaly naši planetu. Tento rod primátů hraje klíčovou roli v našem porozumění komplexnímu procesu evoluce, který i nadále ovlivňuje životní formy, které dnes známé. Z historického hlediska je Dryopithecus důkazem toho, jak se život na Zemi vyvíjel a přizpůsoboval, což je povzbudivé a inspirující. Naše prozkoumávání minulosti nám může pomoci lépe si vážit a chránit biodiverzitu, kterou máme dnes. Každý nový objev o těchto dávných primátech nám ukazuje, jak důležité je pokračovat v našem úsilí o porozumění a ochranu živých ekosystémů, které jsou domovem mnoha zajímavých a úžasných obliků života.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hominidé','šimpanz','postkraniální kostra','Rudabánya','Hispanopithecus','Katalánsko','Francie','Homininae','1856','Taxonomie (biologie)','sklovina','pohlavní dimorfismus'

1856

Francie

Hispanopithecus

Hominidé

Homininae

Katalánsko

Katalánsko je autonomní společenství ve východním Španělsku.

Rudabánya

Šimpanz

Sklovina