Array ( [0] => 15485377 [id] => 15485377 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dukkha [uri] => Dukkha [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Dukkha''' ([[Páli|pálí]]), '''duḥkha''' (दुःख - [[sanskrt]]) se skládá ze dvou slov, '''duḥ''' = obtíž, nesnáz + '''kha''' = snést, vydržet, zvládnout. Tedy překlad může být strast, nepříjemnost, neuspokojivost, neklid ve významu nepohodlí, frustrace a nesouladu se skutečností. [1] => [2] => Do češtiny bývá výraz dukkha nejčastěji překládán jako „utrpení“, což však bývá kritizováno jako zavádějící, protože v buddhistickém pojetí jsou dukkha i příjemné zkušenosti. Jako vhodnější překlady jsou navrhovány „neuspokojivost“ nebo „náchylnost k utrpení“.[[Nyanatiloka]], ''Buddhistický slovník''. Praha: DharmaGaia, 2008, str. 68. Obdobný překladový problém existuje také v jiných evropských jazycích. [3] => [4] => Jedná se o jeden z ústředních pojmů [[buddhismus|buddhismu]] tvořící základní kámen [[Čtyři ušlechtilé pravdy|čtyř ušlechtilých pravd]] (''arija sačča''). ''Dukkha'' je také jednou ze tří základních charakteristik veškeré existence, zbylé dvě jsou pomíjivost (''[[aničča]]'') a ne-já (''[[anattá]]''). Nevztahuje se pouze na [[Nirvána|nirvánu]], která jako jediná nepomíjí. [5] => [6] => Podle [[Gautama Buddha|Buddhova]] učení zrození (''džáti'') je strastné, tak i stáří a rozklad (''džará''), nemoc (''vjádhi''), smrt (''marana''), odloučení od milovaného a nezískání toho, po čem toužíme. Zkrátka, pět složek (''[[skandha|khand]]'') ulpívání je strastných. [7] => [8] => Smyslová vnímání nás ovlivňují natolik, že věříme v existenci „JÁ“ (viz ''[[anattá]]''). Čím víc ulpíváme na této iluzi, tím větší nakonec bude naše utrpení. [9] => [10] => Ulpívání na smyslových objektech a neznalost nebo nevědomost (''[[avidždžá]]'') ohledně jejich nestálosti (''[[aničča]]'') tvoří základ příčiny strasti (''dukha''), která se manifestuje jako žádostivost (''[[tanhá]]''). [11] => [12] => [[Buddhismus]] nepopírá existenci šťastných okamžiků v lidském životě, ale tvrdí, že vzhledem k jejich pomíjivosti i ony vedou ke strasti a jsou proto neuspokojivé. Na obviňování z [[pesimismus|pesimismu]] odpovídají buddhisté tím, že tento poznatek je ve skutečnosti osvobozující. Pokud je doopravdy vše pomíjivé a neuspokojivé, znamená to, že není třeba na ničem lpět a po ničem toužit a je možné se od všech těchto věcí odpoutat a věnovat se dosažení [[Nirvána|nirvány]]. [13] => [14] => Rozlišují se tři typy strasti (''dukkha''): [15] => # Utrpení mysli a těla v běžném slova smyslu, tedy bolest, nepohodlí atd. [16] => # Útisk složek (''[[skandha|khand]]'') následkem neustálého vznikání a zanikání chvilkového okamžiku existence. [17] => # Strastiplnost zapříčiněná změnou, nebo pomíjivostí. [18] => [19] => ---- [20] => (pozn.: pojmy jsou uváděny v [[Páli|pálí]], není-li uvedeno jinak) [21] => [22] => == Reference == [23] => [24] => [25] => {{Buddhismus}} [26] => {{Autoritní data}} [27] => [28] => {{Portály|Buddhismus}} [29] => [30] => [[Kategorie:Pálijské buddhistické pojmy]] [] => )
good wiki

Dukkha

Dukkha (pálí), duḥkha (दुःख - sanskrt) se skládá ze dvou slov, duḥ = obtíž, nesnáz + kha = snést, vydržet, zvládnout. Tedy překlad může být strast, nepříjemnost, neuspokojivost, neklid ve významu nepohodlí, frustrace a nesouladu se skutečností.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'anattá','aničča','Nirvána','skandha','Páli','sanskrt','buddhismus','Čtyři ušlechtilé pravdy','Gautama Buddha','avidždžá','tanhá','Buddhismus'

Anattá

Aničča

Avidždžá

Buddhismus

Nirvána

Páli

Sanskrt

Skandha

Tanhá